host pro brno

HOSTPRO BRNO

Výběr básní z literární soutěže Brněnská sedmikráska

Fotografie Jan Němec, Eva Řezáčová, Robert Vystrčil

Host je brněnské nakladatelství, které již dvacet let čtenářům nabízí kvalitní českou i překladovou beletrii, zábavnou četbu, ale také další zajímavé tituly především z humanitních oborů.

Host je také název brněnského „měsíčníku pro literaturu a čtenáře“, jehož kořeny sahají až do předválečné éry; každý měsíc přináší recenze knižních novinek, rozhovory se spisovateli i ukázky z české a překladové literatury.

Host pro kulturní veřejnost od roku 2009 každoročně organizuje podzimní „festival zábavy i poučení“ Brněnské kulturní HOSTování; jeho součástí je literární soutěž Brněnská sedmikráska — nejkrásnější oslavná báseň o Brně.

Soutěže se účastní zavedení spisovatelé, ale především veřejnost, pro kterou je inspirativní místo, kde žije; vítěz soutěže získává prémii 10 000 korun, tradiční šalinkartu „na Měsíc“ a další hodnotné ceny z nakladatelství Host.

Brněnské kulturní HOSTování 2010

Petr Vácha

* * *

O tom městě pějte rety,kde jsou milí stréci, tety.O tom městě, kde je živo,neb má básníky i pivo.Pročež člověče i srno:veleb slavně město Brno!

Bořek Mezník

Cvrkot

Bábi KonečnáA její tři kamarádkyZ okolí BřeclaviA hory salátuNa ZelňákuNa kolemjdoucí pokřikujouA na RuďákuCikánský děcka se koupouV kašně Na PetrověSi výrostci lahváče chladijouMařky vnady vyvalujouV katedráleJe příjemněOkna hrajou barevnej kinematografKdyž slunko je lízáHltám to Se vzrušením mlaďochaDoráží na svou spolužačkuBěhem posledního zvoněníKaštany kvetouJako by měl přijít konec světaA květy padajíDo vlasů brněnské trávyJak ta musí bejt šťastná

Vladimír Doležal

Prygl

Na Veveří devět věží na přehradě písek leží v řece voda ještě plyne jen ať Prygl nezahyne Byla by ho škoda nebyla by voda Milenci se v trávě válí chtěla by být mamina on to nechce ani slyšet je zde cítit rybina Přehradu už sypou vápnem čistí nám ji velice snad si jednou řádně šlápnem tam, kde nejsou sinicePrygl to je naše moře Brňáci ho milujísnad nezbude jenom hoře po tom, co nám slibují

Aleš PalánPo dešti

Na peróně v Babicích nad Svitavousplétají tělíčka žížalživou síť kaligrafických znaků

Dělníci z Královopolskése je nohamarozluštit snaží

Věra Svobodová

Mé milované Brno

Jsem kavárenský povaleča TY jsi moje městolíné nudné pyšné lečlíbíš se mi přesto

Když ráno zvoníš polednejá znám ty tvoje trikytak prosté a tak důvěrnéjak dětské otazníky

V jedenáct místo v polednezas přijde naše chvílepadací most dosednea nebude se střílet

Jsem kavárenský povaleča ty jak krásná dívkadál mi šeptáš NEUTEČ!tak skláním se tvým křivkám

Na zahrádce pod Petrovempropadneme soběstejně večer dáš mi sbohemnebo já dám Tobě

Simona Vinklerová

Nedělní ráno Brnem voní mi Ta zpomalená atmosférapodivný smutek skrýváv probouzení ještě než svlékne nocvše je víc vidětvystupuje z všední slepotyI ten andělíček na Jakubovico vystrkuje na Petrovmá v neděli prdelkunějak větší Kolem Mamlasůjako vždy s respektemzpovzdálí zadobře od dětstvílitovala jsem úděl obrůprý bez nich by dům spadlvěřím… Kolem divadel jen zvenčípane Mahenepane Janáčkus úctou →

Pak ŠpilberkshoraPetrovsvátečněprovede měHusa na provázkupřes Zelňák Z kavárny U Kapucínůdívám se ulice se plníBrno vstává…

Michal TřískaVánoční cukrbliky

Z Monte Bú se saně valí,jak sklinka klóžó po náledí,na nich hombré špejlu pálí,rozkročmo jak paša sedí.

„Uhněte mi z cesty, hnidy!Táhnu z Ruska, z Ukrajiny.naložím vám pod stromečekčernej uhel, vytí smeček.“

Lidi gómli ňákó čučku,paša hodil v saních ručkua zakotvil je na Bláhovce, psi hned se pásli jako vovce.

Pak zázraky se všade staly, kam jen upřel šedý kaly (Brňáci s Cajzlama se vobjímali),a vánoční strom republiky zamróskal svý cukrbliky.

Karla MitošinkováSchůzka u Jakuba

Ve vzpomínkách vracíš se do kolíbky,na Špilberk, pod koruny stromů,odkud zamilovaní, co nešetří polibky,se západem slunce, vrací se domů.

Je to mládí — krásné, bez přetvářky,co lehá si do trávy,kterou ti před nimi kropili slzami a nářkypro lidské bezpráví.

Jenom jim, zpívají zvony Petrova,kam chodíval jsi v neděli.Snad sejdeme se znova,čekej mě u Jakuba — pod holou…

Vlado MatuškaBrno — Od Svobody k fildě

Mláďata tančí boj otrokůa v rytmu tleskají holubio morový sloup stínuje červenz České žena směje seSvobody klíče odcinkaly

kat zve uchvátané na obědpřidávají nesezdaní do kroku„vybíráme na postižené děti“pod Švejkem platím pizza dva desetsráze svatých Petr a Pavel zvoní o střep

zebra nemukla šlapaná soudcia Červený kostel ohnul v zatáčce olovo zde malované děti vyhlížejí z okenod šáliny mává děvčátko že nestihlalavičce proklela babka koleno

mateřinky tlápají neznají akáty„matko kde je Nisánek náš“rezavé dveře hladí ruce drobounkéa z patra za záclonou skáče Chopinživě běží prsty parapetem →

z Arneho dívka nadšená vypráví„já nevěděla že Chile ‘73 plavalo krví“lopata přesypala písek v čas kolečeka zedník sevřel dlaně ne žal láhev

bar sklepem rozdává chlad když automat zazpívá o nadějimladík v růžích tvrdí se „ženy nechtějí ovládnout psycho…“dobrý den pane?

Petr Petříček

Brněnský okruh

Vše se v kruhu opakujeBrněnský drak chytá svůj ocaszběsilá jízda

I slunce dokroužilo k západuřev motorů pomalu uleháv setmělých uličkách starého města

Špilberk drží pod zámkemtěžké noční můryabychom se probudilis lehounkými křídly motýla

Budík odstartoval další rozjížďkuřítíme se životemtouhy zabíjíme jejich naplněníma nebo taky jinak

U zatáčky Františka Šťastnéhopadá do trávy rosaa v ní září téměř dětský úsměvbožského Valentina

Pro borce i poraženénad Brnem vychází sluncemedaile cennější než zlatá

Miroslav NovákBrno nevýstavní

Na přehradě plavou siniceokolo Hlavního nádraží zmatkyrozkopaná nejenom Husova ulicea na břehu řeky Svratky — zvratky

Brno překážkové

Výkop a další číhá za nímuž ani nevím kde jsem sebou flákúředníci vám se klanímtakhle Brno přeletí jen pták

Sejdeme se v Brně

Sejdeme se u nádražítam se žádná holka neodvážía co třeba u divadlatam by nám nudou brada spadlasejděme se raděj na Českýtam nás čekaj kočky nebeský

Jalta

jedni radní směnilidruzí zkouší prodatnejraděj by to řešiliněkam ji začarovat

Lenka Žváková

Jak se píše nejkrásnější báseň o městě Brně

Nedloubej se v noseA piš189 kilometrů, a kdyby po dálniciBetonová dálnice dělá d d d d d dPěšky z Ostravy do BrnaKaždou noc chodíšA pakV Brně na Kolišti vybuchla bombaKaždý den se snažím přejít jeden mostI kdybych si měla nevímjak zajítJen v noci chodíšV noci má pršetJen aby to nebyly slzy nostalgickéA ironickéB-r-n-oZtracené v Amazonii jak zlatý prstýnekPrazvláštní zážitek na ŠpilberkuKdyž se nesmělo po setmění do parkůTak dobrá, jmenuji se dejme tomuAle to se tedy musíme vrátit Kousek zpátkyBrno... na počátku padesátých let

Brno tady a teď

A tak jsme se vrátili

Děkuji, končím seminář

František Schildberger

Mostecká ulice v Brně

Špína, bída a zoufalstvíse vyhrnou na měz obou stran ulice

jak vůněz napůl rozlomeného chleba

Okna bez očíLepra omítekPaměť odpadkůna ulici —

Jen tady jsem celýJen tady jsem pravdivýJen tady jsem já

Jarmila H. ČermákováBufet na Cejlu Automat pro chudév postranní části Brna— umakart na stojákahodina chudinsky neúplnáa přesmažené vůněod pultu v pozadíKachlíkybarevně neladís pestrou paletoudrásavé chutiv prázdných útrobách gastarbajtrů Na hlavě helmy s firmou frajtrůobutí neobutístrniska v barvách sutipokorně stojí ve frontěu nevábného pultuNevadíestetika totalitních kultůani přechodná trvaláobsluhujících žen →

Podřadná klobásaje aspoň horkáa zelí zaviléi ostrý křena v zástěrce po Manon Lescauta v pantoflíčkáchjejichž pleskotzní potemělým bufetem— vznáší se rajkazpola žena —štěbetavá a otevřenádětským úsměvemchválí svět i jeho těžkou tupou dřinuSmíš na ni volat: Kateřino... !? A proto není nad bufet!

Libor ŠimkůBrno, město básníků a zelinářů

Obrys myšlenky v ranní mlze vystupuje nad městoZáří jako oko kyklopa svrženého estébáky z MacochyZelináři na rynku marně doufají ve spásu okurek a tuřínuJáhni od svatého Michala žehnají pouze bramborámZádušní mši slouží za ukradená vejce rozbitá na Pekařské uliciPopeláři hrají na schovávanou ve spalovně stále se nemohou dopočítat svých druhůListonoš který nedoručí dopis musí přeplavat Svratku a vykopat jeden hrob na Ústředním hřbitověPopel popelářů může přijít do urny ale již je nebaví hra na schovávanouBudou najíždět svými vozy do beden brambor a špenátu Navzdory tělům zelinářů bránícím své ovečkyMetaři nepřijdou o práci ani o metályMasny se plní mouchami a morkovými kostmi pro svíčkové bábyPekaři odmítají časně ráno vstávat a vyhlašují stávkuUtíkají na rynk s bochníky chleba a vánočkami a rohlíky, s koši buchet a preclíkůSkládají vše na hromadu a poklekají k modlitbě za rozbitá vejceŽehnají cuketám a tuřínu i okurkám s vírou, že jim pomohou ve stávceZelináři si mažou chleby a rohlíky sádlem a morkem od svíčkových bab →

Popeláři nakládají buchty a vánočkyMetaři smetají preclíkyJáhni kopulují s pekaři za příslib boží pomociMlha se rozplyne a myšlenka se zhmotní nad BrnemSvratka vystoupí ze břehů a spláchne rynk i s metaři Listonoši se vrací ze hřbitova a doručují poslední dopisy

Miroslav BohmPodzimní

Když slza po slzedopadána dlažební kostky— nahá to ňadra města mého —a stéká s lidmidolů po České,musím se zastavita ptát se —

Jak platné je mrakům,svým pláčemBrno smáčet,jak platné je bojovatproti žíznivýmchřtánům kanálů?

Michaela BečkováZlatý drak

Chci vás upozornit,že jste přijelido největšího města v České republice,takže ne do malého města,protože Praha je kraj,jen tak pro vaši informaci.

Město Brno má 400 000 obyvatela je zde ročně 100 000 vysokoškolských studentů.V České republice je Praha,která má status kraje,chci zdůraznit,a má 1 200 000 obyvatel,město Brno má 400 000 obyvatela 100 000 vysokoškolských studentů,je to půlmiliónové město.

Jestli znáte nějaké větší,tak mi ho řekněte.Neexistuje v České republice,takže je největší. →

Co se týče Zlatého draka,chci vás upozornit,že drak je s městem Brnemsvázán už od jeho historie,to znamená — drak a Brno,to není žádná novinka.

Za třetí, město Brnobylo vždy městem odvážných umělců,když někdo chtěl být odvážný,tak přišel do Brna.

David BátorBrno

Z jistoty pevný břeh!Jedinkrát pobyl jsemv jeho zdech, prošitýsvětlem věčných vět,těch veršů, které mámtak rád. Halas, Blatnýa Mikulášek upíjeliz mé duše touhu — znát. Tenkrát hrál ovocný sadna housle nočního povětří.Starým domem nesl se klida destilát básní dávných letupíjel ze dvou hlasů šrám.Tu osud vyl, že neubývátěch znamenaných slovem,které čas přibil v děkanát. Srdce v hrudi Moravy!Tvůj pravidelný tep nikdynešetří pointami a rýmy.Tenkrát v noci v kuchyniVíta Slívy zaslechl jsem těpoprvé. Voníš po ovoci,cítím tě ve starých zdech,v knihách i věcech — zrát!

Vít MachálekBrno

Dříve než nastal čas vratký,leželo na březích Svratkyměsto trojího lidu:Čechů, Němců a Židů.

Ne vždy v něm spolu svorně žili,všichni však v městě doma byli.Společně připíjeli: „Na zdraví hlavního města naší Moravy!“

Potom čas oponou trhnul, do města hnědý mor vtrhnul.Židé se kamsi ztratili…Jen zřídka se pak vrátili.

Další hrůzy přišly brzy:pochod smrti, krev a slzy.Češi Němce vyhnali,sami v městě zůstali.

Nakonec k dovršení bezprávínastala likvidace Moravy.Městu oči pro pláč zbyly:roní slzy krokodýlí…

Hana LipovskáPřestupní jízdenka

Měsíc už zapadá, podivná náladana město ze sídlišť shlíží.V klášterních zahradách Jan Gregor kříží hrách,oči se studentům klíží.Po noci s knihami, vínem či dívkami,nad kávou s rohlíkem, skripty a tonikem,sladkobol kolem se plíží.

Ráno, nad Brnem rozkvetlo ráno,do ulic vyrazí ráno, obchody opět otvírá.Ráno, na Zelném trhu kup, ráno,tři mrkve, brambory, ráno, tramvaj se plaše usmívá.

Ve voze pročítáš včerejší noviny,sám jsi se nezměnil, proč by svět byl jiný— navzdory kamelotům.Den staré počasí, burza a kronikačerná jak cestující,z domova, ze světa, jak hrála Kometa,soud prohrál přísedící.

Zvoní, kostely, šaliny, zvony,Petrov už poledne zvoní, zve Švéda domů na oběd.Zvoní, stovka let je jako vlonia párek v rohlíku voní, Vídeň je pořád na dohled. →

Sotva se zešeří, vracíš se z Veveří,nad hlavou burácí z Tuřan OK jet.Mrštíci, opera, láska a nevěra,z bidýlka poznáváš svět.Hvězdárna prověří, co tvrdí někteří,vesmír že v Brně má střed.Stanice k zastavení?

Příští je konečná,zastávka je pouze na znamení.

Anna BrikciusováBrno

Městu do vínku bylo dánotřemi sudičkami

korouhev štěstísbírka kostí

do třeticečerné živé vody

I přišla čtvrtáta zlá a nepřejícná

řekla staň se závodníkemvšak v cíli skončíš

vždy druhýprvní nikdy

Matěj KlusáčekJarno

Jaro se vrací snad do zahrad pod Petrovem,jsou v novém světle staré stínya viny časem pokroucené žene dubnový déšť k Svratce dolůa my dva spolu v jedenáctce cestou svěží vesnou na Lesnou.

Jaro se vrací snad do komnat na Veveřía venku ptáci, kteří kvetou,ty květy — světy nad planetouokolo hradu, v mírné kličce, vítr je žene na přehraduv osmičce pyšné, vzadu, spolu, do Líšně.

Jaro se vrací snad do děvčat na náměstíi jejich kratší sukně věstí cosi,to radši bosí nežli pláště a zvláště stinné oční stíny, pak stihnout rande pod hodinya spolu znova, líně, v keři stříbrnémna Veveří či u Petrovav šalině kdesi nad Brnem.

Jan Spěváčektropické dětsví v brně

tropický prales konstantina bieblav krajině dětství jana skácela

už abyna zelný trh doskotačil katrándo kruhu po manéži kde děti čichaly lvakdysi přivezeného z daleké jávyv podpalubí s čajem ananasy a hedvábnými vlasy

už abyskleněná louka úlevou vydýchlaa zebry povstaly z přechodů pro chodceaž ladně vykročí vstříc žirafím samcůmrozdupou společným ržánímplechovou nesvobodu nafukovacích gumových kol

už aby černá pole byla spásána a kraví hora podojena

už aby žirafí krky byly ověšeny uspokojenými zebrami za svitu lampionů na cejlu →

už abyléto přešlo v podzim a listy zčervenaly únavou co list to padající báseň — ty nejpokornějšíze všech brněnských kaštanů a lipsejdou se na lavičce v tyršově sadua políbí se

už abydospělí zestárli natolik aby se stali dětmi pak vrátí se na zelný rynek dočichat lva

Martin VávraVeletržní romance

Den vyšší o její podpatkyzářil na půli cesty

Každý se neumí smáttak jako ona ta holkas první občankouvlasy delšími než její sukněa srdcem překotně bušícímv bílém žebrovípavilonu A

Nešlo ji nevidětmezi tolika stroji

Jeden pán zdaleka,od vedle ze stánkuaž čtvrtý den pozval ji na sklenkudo města jímž vždy jenom projížděl

Taková troufalost!Copak on víkudy se propít Štatlem? →

A za pár hodinviděla samu sebejak čeká na Svoboďákujak se ho dotýká bokema stoupá s ním nocí k Petrovua ještě dál tak dalekože stejně jako tomuto městumožná jim nezbudenež všechno si zasloužitkaždé nadechnutíkaždý metr asfaltui to nejmenší světlo

— Chtěl bych znát ty co rozsvěcují Brno —řekl před domem kde bydlela

A město odemklo poslední zámek

Boris KlepalBrnkni mi do Brna

Brnkni mi do Brna, máme tu senzaci —na náměstí se skácel mikulášek.Bizarní novinky chystám se diktovat,ozřejmím ovzduší divoké doby:Marečku, vezměte si pero.

Skrz Lužánky se mihla štíhlá zrzka,brnkni mi do Brna, máme tu senzaci.Švédové odtáhli, modráčci utichli —Bystrouško, bojíš se, ztrácí se stezka?Harašto, kde je stará Líšeň?

V jedenáct hodin, až zazvoní polednea rozvoní se přepálený olej,brnkni mi do Brna, máme tu senzaci.Záhadné zjevení z podzemních pustinvykoukne z kanálu skrz mříže.

O paní z Pekařské zamumlá z hlubin,kam bleskem zase zmizí světlem slepé,jen se tak ujistí, že paměť neztrácí,brnkni mi do Brna, máme tu senzaci:co večer zapadlo, včas vyjde.

David Růžičkabrněnský kvák

na vrbě seděl smutný skřetdo vody k sobě mluviljá nésu přeci žádné vředa z luhů píseň žluvy

vjékgigi gigi didlijísmutky tě jednou zabijíliu a kiu zastav žalrybník jsi celý pobryndal

vjékgigi gigi didlijópřitakej sobě strašidloliu a kiu k čemu pláčno řekni skřítku řekni nač

zváživ skřet něco z ptačích radzakroutil palci mám-nemámřečí už bylo akorátseskočil z vrby byl ten tam

vám kdož se ptáte zdalipakje tohle píseň o brněodvětí starý žabák kvakčímž vyřídil to mistrně

Milan OhniskoPozdrav z Brnavšem mým dávným drahým v Praze

Asi už stárnu — znal jsem Prahu jinoua jiné Brno znal víc než dobře takyDrakem jsem jezdil napříč Vysočinouz Brna do Prahy a z Prahy zase zpátky

Asi už stárnu — znám Královskou cestuz doby kdy (temno ač) nebývala k zblitíba navzdory všem protistátním textůmbyla to Cesta po níž posvátno jíti

Asi už stárnu — Karlův most? Škoda slovA kde jsou v Brně ty kouty tak tajemné?Přesto však tam i tu dál zní o kov kova dál srdce tvoje bije o srdce mé…

Hynek VilémPražák v Brně

Na nádraží v Brně

stojí péro na peroně

ptá se: Jsem tu v Brně?

A když zjistí, že tu je

tak radostně péruje

Eva Jiná* * *

Hradčany, Špilberk, Petrov, svatý Vít,chci Prahu v Brně, Brno v Praze míta nemuset se trápit dáltou věčnou otázkou,je lepší voda ve Vltavě,či břehy nad Svratkou.

Marný je střet metropolí,nerovný je bojač to mnohé hodně bolí,u mě stejně vyhráváBanik-Pyčo-Vole Ostrava!!!

Mi-PoMoravská z Prahe

Děvčico, sem tade dobře v Perlovce?Eště že né do kopce.No nedivte sa, že mně to vylézá z poklopce.Pré tu má bét jakési erotické podnik.Ve to snad vite, deš tade šlapete chodnik.Té kostke tu studoval ož sam Barande!Nechtěla beste se jit se mnó někam sednót?Docela ož mně nohe trnó.Jo! Zvo vas na rande!Snad néste knedla?Tož to bech do Saicla neřek.Ta teda sedla.Facka jak Brno!

Pavel Jirásek

* * *

Oblohu nad Starým Brnem

zatáhl černý mrak

a já na dvoře U Sedmi švábů — vypleněný

zmítal se jak vrak

Snad doufat mám

že bude v tomhle městě líp?

Proklatě! V duchu jsem viděl nad Petrovem

růst atomový hřib...

Martin Černer* * *

Jedna slečna z Prahy,hihi hihi hihi.Smála se brňákům,těm jejich frňákům,hihi hihi hihi.

Josef MachůMěsto

Modrobílá lavinaBarva je víc než týmKaždý rok mají všichni cíle A pořád hovno hovnohovnoZaprděnéštatlPoslední velký výsledekByla porážka ŠvédůV roce 1645Na fusec je lepší jít do LíšněFlinta padá do MacochyAj těm motorkám dochází benzínJak to že jinde mají vícPřece lidi tu nejsou tak špatníJako třeba tamV největším ŠvindlštatuAle to je tak všechnoTeda kromě krás krasu Okolo městaJe mi BrnoŘíkával jeden básníka my za to můžeme

Petr Zavoralkolemdokola šedivej soumrak nasadí kulichakemo kolikátka jede do Krpole? usínám na pocintaným stoleU Tří kohoutů na Staré radnici to tiká do noci a študáci táhnou městemkolem Skácelovy kašnya Brno je zlatá loď... od Karlova mostu ke Hradusamá beranice a matrjoškya krtek první plyšovej Čech ve vesmírušto takoje? zdravstvuj! Bruncvík smutně kouká a potichu brečí když jelenovi svatýho Janalámou paroží →

vzbudili mě a prejBrno je Praha Moravy jasně jasně to už sem někde slyšela mám tý maškarády plný brejle šéfe tak ještě jedno starobrno! a k tomu pražskou vodku!

Petr Čichoň* * *

Praha je dálková silnice D1v tazích je opilá, v úsecích vražedná.

Když v Brně nasednu, nemohu zastavit,namísto volantu zpocený magnezit.

Matka měst klíčová jenom je pěšina,a jak je svíravá ta náruč matčina.

Neumím to místo snad vůbec oslavita musím na konci přece jen zastavit.

Petr PetříčekBrněnský den

Nad Brnem svítápošťáci nakrmili brašny dopisya šlapou k vyhládlým domovním schránkám

V domovech lžou sny rozespalým ženám že jsou na plážia peřina je vlna obdivných mužských pohledů

O něco pozdějiženy na Zelném trhu kupují ovoceještě pod vlivem snění hlavně exotické z tropů

V bufetu Vesmíruž bublá zelňačka svoji vřelou píseň že v celém kosmu neochutnáte lahodnější stravu

Slunce stojí Brnu nad hlavoubezdomovci dospávají ve stínu nádražívůbec je nerozhází zpožděné expresy bůhví kam

Bouchnul poslední štemplúřednice vyměnily lejstra za nákupní tašky a městská hromadná si sahá na dopravní špičku →

Domovní schránky schraňujípoštovní tajemství pro prsty žennedočkavě rozlepující obálky — bude noc plná lásky?

Slunce se překulilopřes kohoutovický vodojem a vykoukneaž když kohout zakokrhá někde poblíž vrchu Hády

Konec

Zpracovali Ho_Ne a 100_hr

host pro brno

Documents