houby a houbaření · 2016-05-20 · kam a kdy na houby? je rozdíl mezi tím, kdo sbírá houby...
TRANSCRIPT
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice
Houby a houbaření
Jméno a příjmení: Vojtěch Košťák
Třída: 5. A
Školní rok: 2015/ 2016
Garant / konzult PaedDr. Naděžda Hrnčířová
Datum odevzdání: 21. 3.2015
2
Děkuji za pomoc, spolupráci a trpělivost při zpracování této závěrečné práce paní učitelce
Nadě Hrnčířové
3
Obsah:
1. Úvod………………………………………………………………………....4
2. Houbaření…………………………………………….....................................5
3. Moje houbaření………………………………………………………………6
4. Léčivé houby……………………………………………………....................7
5. Jedovaté houby…………………………………………………..…………. .9
6. Rozmnožování hub……………………………………………..…………...11
7. Kam a kdy na houby………………………………………………….……. 12
8. Závěr…………………………………………………………….…………...13
9. Literatura…………….………………………………………………….…....14
4
1. Úvod
Toto téma bude o houbách a houbaření, protože rád houbařím, houby čistím a chutnají mi.
Někdy pomáhám mamce houby vařit. Houbaření je moje nejlepší záliba. Doufám, že vás
moje závěrečná práce zaujme a bude vás bavit.
foto: autor
5
2. Houbaření Houbaření spočívá v chození po lese a hledání a sbírání hub. Někteří houbaři pěstují houby i
doma. Češi jsou považováni za nejvášnivější houbaře, alespoň jednou ročně vyrazí na houby
přes 70 % obyvatel České republiky, což nemá ve světě obdoby.
Kromě Čechů je houbaření široce rozšířeno v zemích Evropy ležící severovýchodně od
České republiky. V ostatních zemích Evropy není tato záliba příliš rozšířená a praktikují je
pouze malé zajímavé spolky a skupiny. Houbaření je rozšířenější v některých oblastech
Skandinávie.
Mimo Evropu je sběr a pěstování hub rozšířeno zejména v jihovýchodní Asii. (http://wikipedia)
http://googleobrázky
6
3. Moje houbaření Na houby chodíme často do Rožďalovic. Máme s tátou svoje místa. Umíme hledat dobře,
hlavně bratr, protože je malý a na houby dobře vidí. Když jsme na prázdninách u babičky a
dědy na Loučeni, jdeme také někdy na houby. Tam moc nerostou, ale něco se tam vždy najde.
Strašně rád houby čistím a krájím je do hrnce. Táta hledá velmi dobře. Jednou šel sám a našel
135 hřibů. Když se nám podaří najít hodně hub, mamka nám z nich udělá polévku, a tu mám
moc rád.
Já poznám skoro každou houbu. Na houby chodím od malička, hodně to v rožďalovickém
lese znám, takže bych se v lese asi neztratil.
foto: autor
7
4. Léčivé houby Hlíva ústřičná
Jak vypadá?
Klobouk je 50-250 mm široký, lasturovitý, tmavohnědý, tmavě šedý nebo modrofialový,
lupeny sbíhavé, bílé, později až nahnědlé, třeň bělavý a většinou krátký, někdy téměř
chybějící, dužina bělavá s příjemnou chutí a vůní.
Kde roste?
Vyrůstá na pařezech nebo kmenech různých listnáčů.
Co z ní můžeme připravit?
Hlíva ústřičná patří mezi všestranně využitelné houby. Můžeme z ní připravit znamenité
řízky, dršťkovou nebo bramborovou polévku, chutná i v různých omáčkách, v rizotu, salátech
a masitých pokrmech. Vzhledem k tomu, že její plodnice v nálevu nešlemovatí, doporučuje se
také k nakládání.
Jak léčí?
Posiluje imunitu, odstraňuje bradavice.
http://googleobrázky
8
Pýchavka obecná
Plodnice jsou 20-90 mm vysoké a 20-40 mm široké a vyznačují se kolovitou nebo mírně
zploštěnou horní plodnou částí a válcovitým zužujícím se třeněm. Jejich povrch je jemně
ostnitý, v mládí bílý, později bělavě šedý, v dospělosti až šedohnědý.
Kde roste?
Můžeme se s ní setkat v jehličnatých i v listnatých lesích. Všechny druhy pýchavek
představují jedlé a dobře poznatelné houby, takže je škoda, že se jim mnozí houbaři vyhýbají.
Ke konzumaci se doporučují pouze mladé plodnice, které jsou uvnitř bílé. Starší plodnice
s nazelenalým či nažloutlým teřichem již k jídlu nejsou vhodné.
Zastavuje krvácení
http://googleobrázky
9
5. Jedovaté houby
Muchomůrka červená Kde roste? Vyrůstá jednotlivě i ve skupinách, v lesích, na okraji luk, v parcích, na hřbitovech a na dalších
podobných místech. Nejčastěji pod břízami, smrky a borovicemi.
Proč je jedovatá? Obsahuje menší množství muskarinu, což je jedovatý alkaloid, který byl poprvé izolován
právě z muchomůrky červené. Muskarin obsahují i jiné jedovaté houby, přičemž
nejnebezpečnější je patrně vláknice začervenalá, jejíž plodnice obsahuje až 100x
větší množství tohoto toxinu. V lidovém léčitelství byla muchomůrka červená
používána proti otokům.
http://googleobrázky
10
Ucháč obecný
Jak vypadá?
Klobouk je 50-150 mm široký, nepravidelně tvarovaný, mozkovitě zprohýbaný, hladký,
hnědočervený, kaštanově hnědý nebo až purpurově hnědý.
Kde roste?
Zajímavá houba patří k prvním masitějším druhům, které se v našich lesích na jaře
objevují. Roste především pod borovicemi, ale nalézt ji můžeme ve smíšených lesích,
zejména na písčitých podkladech podél cest, kde vyrůstá přímo ze země nebo ze zbytků
dřeva.
http://googleobrázky
11
6. Rozmnožování hub
Houby se rozmnožují dvěma způsoby-pohlavně a nepohlavně. Obojí je běžné. Za pohlavní
rozmnožování se považuje splynutí hmoty dvou pohlavně rozdílných jader, například výtrusů.
http://googleobrázky
12
7. Kam a kdy na houby?
Je rozdíl mezi tím, kdo sbírá houby výhradně pro praktické použití, tedy pro zpestření svého
jídelníčku, a mezi tím, pro koho jsou houby objektem vědeckého zájmu. Obojí lze však
provozovat jako hobby. Praktický houbař bývá zaujat sběrem jen omezeného počtu druhů
hub, které dovede bezpečně poznat a jimž dává přednost. Jen z nouze, najde-li své oblíbené
druhy nebo na doporučení jiných houbařů sebere i další jedlé houby. Vlastní sezona houbaře
je poměrně krátká a soustřeďuje se hlavně na konec léta a začátek podzimu, tedy na srpen a
říjen, kdy houby rostou nejvíce. Nejpříznivější podmínky pro houbaře nastávají po vydatných
deštích a nástupu teplého počasí. Houby nemilují ani vítr, ani přílišné teplotní výkyvy. Ale i
na jaře lze najít jedlé houby, je-li počasí vlhké a teplé současně. (Např. Hřibi, křemenáči,
kozáci).
http://googleobrázky
13
8. Závěr
V této práci jsem se zaměřil na druhy hub a houbaření. Naučil jsem se při tom o houbách i
něco nového. Se svou prací jsem spokojen. Budu se zajímat o mykologii. V houbaření budu
pokračovat a dále objevovat nové houby.
http://googleobrázky
14
9.Literatura
http://wikipedia
Atlas hub M.Svrček, B.Vančura Vydala jako svou 3912 publikaci ARTIA v Praze roku 1987
http://googleobrázky