hygiena životního prostředí
DESCRIPTION
Hygiena životního prostředí. Hygiena půdy. Pedologie: nauka o půdě. Půda je nejpovrchnější částí zemské kůry - litosféry , která je přeměněna působením půdotvorných procesů. Má vazbu na atmosféru a hydrosféru. Význam půdy:. vytváří základní podmínky pro život a činnost člověka - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
![Page 1: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/1.jpg)
1
Hygiena životního prostředí
![Page 2: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/2.jpg)
2
Hygiena půdy
Pedologie: nauka o půdě.
Půda je nejpovrchnější částí zemské kůry - litosféry, která je přeměněna působením půdotvorných procesů.
Má vazbu na atmosféru a hydrosféru.
![Page 3: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/3.jpg)
3
Význam půdy:
vytváří základní podmínky pro život a činnost člověka
je zdrojem surovin základem potravy
![Page 4: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/4.jpg)
4
Vlastnosti půdy jsou určeny :
charakterem a složením matečné horniny působením klimatických faktorů
(voda, vítr, teplota) působením mikroorganismů a
makroorganismů činností člověka
![Page 5: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/5.jpg)
5
Matečná hornina
Tvoří základ kvality půdy.
![Page 6: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/6.jpg)
6
Rozdělení podle původu: vyvřeliny: vznikly postupným tuhnutím magmatu na zemském
povrchu, jejich chemické složení je chudé - mají omezený obsah prvků, absence stopových prvků (nepříznivé pro život rostlin a živočichů)
krystalické horniny: vznikly z přesycených roztoků postupným odpařováním
vody, stejně jako u vyvřelin i ony obsahují pouze omezené množství prvků a nezajišťují plnohodnotné prostředí pro živé organismy
![Page 7: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/7.jpg)
7
Rozdělení podle původu: usazeniny=sedimenty: vznikají odnosem zvětralých vrstev hornin vodou a větrem.
Masivní usazeniny jsou v oblastech pravěkých moří. Obsahují hojně odumřelých rostlin a živočichů. Jsou bohaté na obsah prvků, včetně prvků stopových. Vytváří vhodné prostředí pro život, nazýváme je biolity. Patří k nim vápenec, křída, kamenné uhlí, nafta
a další.
![Page 8: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/8.jpg)
8
Rozdělení podle původu:
Rozdělení není konečné, působením půdotvorných procesů se povrchové vrstvy hornin rozrušují a dochází k jejich přesunu (voda, vítr..), obohacování a ochuzování. Jde o neustále probíhající proces.
![Page 9: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/9.jpg)
9
Vznik půdy za působení půdotvorných činitelů
Půdotvorní činitelé jsou: - matečná hornina- podnebí - organismy – tzv. půdní edafon (bakteriální edafon - hlízkové, choroboplodné bakterie,
fytoedafon – plísně, houby, řasy, kořenové systémy, zooedafon – prvoci, nálevníci, roztoči, korýši, mnohonožky, plži, hmyz, larvy..)
- reliéf území (sklon a orientace ke světovým stranám)
![Page 10: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/10.jpg)
10
Vznik půdy za působení půdotvorných činitelů
Půdotvorní činitelé jsou: - čas (vývoj v čase v důsledku působení fyzikálních, chemických a
biologických jevů, včetně antropogenních jevů)
- podzemní vlivy
(podzemní voda)
![Page 11: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/11.jpg)
11
Půdní fond ČR dělíme na:
zemědělský půdní fond (ZPF) = orná půda, louky, pastviny, vinice, chmelnice, zahrady ovocné sady, chovné rybníky
lesní půdní fond (LPF) zastavěné a ostatní plochy
![Page 12: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/12.jpg)
12
Chemické složení litosféry:
Makroelementy - jedná se o prvky, které lze prokázat v prostředí běžnými měřícími metodami = 11
(H, O, C, N, Na, Mn, P, S, Cl, K, Ca)
Mikroelementy- 39, zjišťujeme za pomoci speciálních metod
Ultramikroelementy - 32, prvky prokazujeme po jejich zkoncentrování nebo zcela speciálními citlivými
metodami
![Page 13: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/13.jpg)
13
Chemické složení litosféry:
Pro rostliny je obsah makro a mikroprvků v půdě daný – jsou odkázány na určité stanoviště.
Živočichové se aktivně přemísťují, snižuje se u nich závislost na geochemických vlastnostech půdy.
Pro člověka rovněž existuje závislost na geochemickém složení půdy a to v podobě pitné vody.
![Page 14: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/14.jpg)
14
Vlastnosti půdy
1. Chemická reakce - pH
- ovlivňuje rozpustnost látek v půdě obsažených (jejich využitelnost organismy)
![Page 15: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/15.jpg)
15
Rozdělení půd podle pH
zásadité (pH vyšší než 7,5) neutrální (pH 6,5-7,4) slabě kyselé (pH 5,3-6,4) kyselé (pH 4,6-5,2) silně kyselé (pH 4,1-4,5) velmi silně kyselé (pH menší než 4)
![Page 16: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/16.jpg)
16
Rozdělení půd podle pH Kyselé až silně kyselé jsou půdy horských oblastí, půdy
s neutrální až zásaditou reakcí jsou půdy v nejúrodnějších oblastech.
Zvýšená kyselost snižuje rozpustnost látek a tím i jejich využitelnost hlavně rostlinami – vznikají pevné vazby kyseliny fosforečné s ionty Fe a Al. → zhoršení životních podmínek pro organismy (pro svůj rozvoj potřebují neutrální pH, kyselé prostředí vytváří bakteriostatické a baktericidní prostředí, což vede ke snížení biologické aktivity půdy.
Kyselé prostředí dobře snášejí plísně.
![Page 17: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/17.jpg)
17
Úprava pH: vápnění
zvyšuje se uvolňování kyseliny fosforečné podpora půdních mikroorganismů (hlavně
nitrifikačních)
neutralizace huminové složky tvorby humusu vyšší rozpustnosti prvků v půdě
(projeví jejich vyšším obsahem v podzemních vodách z alkalických a neutrálních půd – vody bývají tvrdší na rozdíl od vod z půd kyselých)
![Page 18: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/18.jpg)
18
Vlastnosti půdy
2. Sorpční komplex
Tvoří jej malé půdní částice, koloidní povahy, složené z organických a anorganických látek.
Význam: - podílí se na udržení stálé půdní reakce (v zásaditém prostředí uvolňuje kyselé skupiny a v kyselém naopak disociuje zásadité skupiny)
![Page 19: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/19.jpg)
19
Kyselost půd má negativní účinek na životní podmínky půdních mikroorganismů (většina z nich potřebuje k životu neutrální pH) → snížení biologické aktivity půdy.
![Page 20: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/20.jpg)
20
Náprava : úprava pH vápněním vede: ke zvýšení uvolnění kys. fosforečné
k rozmnožování mikroorganismů (nitrifikačních)
k neutralizaci humínové složky (vytváří se kvalitní humus, mění se rozpustnost prvků v půdě, projeví se to jejich vyšším obsahem v podzemních vodách)
![Page 21: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/21.jpg)
21
Vlastnosti půdy
3. Fyzikální a biologické vlastnosti půdy
Struktura
Je dána velikostí půdních částic (zrn) a velikostí půdních pórů.
![Page 22: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/22.jpg)
22
a) velikost půdních částic (zrn)- zrnitost Mezi půdními zrny jsou nestejně velké půdní póry. Optimální je rovnoměrné zastoupení hrubých (průměr větší než 0,03 mm) středních (průměr 0,003-0,03 mm) a jemných (průměr menší než 0,003 mm) půdních pórů. Zrnitost půdy ovlivňuje pohyb vody v půdě. Jílovitá a písčitá půda.
![Page 23: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/23.jpg)
23
Rozdělení půdy podle zrnitosti: nestrukturní půdy (působením vody se rozpadají na různě velké útvary a na
povrchu vytváří půdní škraloup), voda se z ní rychle odpařuje a neodpařený zbytek uniká do spodních vod, převaha pórů s obsahem kapilární vody, vyšší obsah vzduchu, hromadění CO2 – poškození kořenů
rostlin a půdních mikroorganismů – vede k nižší biologické aktivitě
![Page 24: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/24.jpg)
24
Rozdělení půdy podle zrnitosti:
slabě strukturní (zřetelná zrnitost)
strukturní (zřetelná zrnitost), srážková voda proniká půdou pomalu, póry
obsahující vodu a vzduch jsou v rovnováze
![Page 25: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/25.jpg)
25
b) půdní póry - pórovitost
Pórovitost půdy je celkový objem půdních pórů v určitém objemu půdy. Stanoví se na 10 cm3 půdy a udává se v %.
![Page 26: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/26.jpg)
26
Ovlivňují rychlost průniku vody půdou, a tím i
množství rozpuštěných látek, které voda odnímá půdě
obsah a složení půdního vzduchu. V půdě se rozvíjejí kořeny rostlin. množství pórů.
permeabilitu (propustnost) půdy Vyšší permeabilita zlepšuje provzdušněnost půdy → mineralizaci látek. Nízká permeabilita → převaha anaerobních procesů
![Page 27: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/27.jpg)
27
Ovlivňují samočistící procesy půdy, tzv. aerace
(vzdušnost) půdy S hloubkou klesá obsah kyslíku a zvyšuje se obsah oxidu uhličitého. S přibývající hloubkou se mineralizace zpomaluje.
![Page 28: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/28.jpg)
28
Vzduch se dostává do půdy
a) vlivem atmosférického tlakub) prouděním vzduchuc) tlakem vody na povrchu půdy d) prouděním vody půdou.
Struktura půd má vliv na samočistící schopnost půdy (půdy s hrubší zrny a obsahem větších pórů → vyšší samočistící schopnost).
![Page 29: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/29.jpg)
29
Teplota
Mění se s hloubkou půdy. Kolísání teplot ve dne a v noci se projevuje do hloubky 0,5-1 m. Roční kolísání teplot neovlivňuje půdu v hloubce 6-10 m – konstantní teplota (až do 30 m) je kolem 100 C
![Page 30: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/30.jpg)
30
Živé organismy (edafon)
Makroorganismy – červi, hmyz, hlodavci (podporují aeraci půdy)
Půdní mikroorganismy
Největší význam, podílí se na rozkladných procesech v půdě, nejvíce v horní vrstvě, s hloubkou převažují anaerobní druhy, výskyt do hloubky 5-6 m.
![Page 31: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/31.jpg)
31
Odumřelé zbytky rostlinných a živočišných těl jsou základem pro tvorbu půdního humusu
Humus je složen z primární a sekundární složky.
Složka primární: - odumřelé organické částice (zbytky rostlinných a živočišných těl)Složka sekundární:- vzniká druhotným rozkladem (tzv. humifikací) primární složky –
tato se rozkládá na makromolekulárními látkami – huminové kyseliny, fulvokyseliny a další.
![Page 32: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/32.jpg)
32
Huminové kyseliny :
obsahují reakční skupiny schopné vázat kationty z roztoků a vytvářet s nimi soli – humáty. Obsahují 52-62 % C.
Podobně jako fulvokyseliny fungují jako iontoměniče, jsou ale kyselejší a jejich účinek je tak menší.
Humifikace primárních látek je výsledek mikrobiální činnosti.
Po rozkladu organické hmoty dochází k syntéze nových látek, které jsou základní složkou humusu.
![Page 33: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/33.jpg)
33
Obsah humusu závisí
na množství, druhu a složení primárních organických složek
na půdotvorném procesu na způsobu hospodaření s půdou
Sekundární složky vytváří s jílovitým podílem v půdě jílovito-humusový komplex, v nichž je část sekundárních látek pevněji vázána.
![Page 34: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/34.jpg)
34
Humus zlepšuje kvalitu půdy zvyšuje využitelnost živin rostlinami upravuje sorpční vlastnosti pH půdy
![Page 35: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/35.jpg)
35
V půdách, kde se intenzivně hospodaří bez použití organických hnojiv se snižuje obsah humusu, podobně i v půdách písčitých, silně provzdušněných (převládá mineralizace nad humifikací).
Rašelina- vzniká v zamokřených půdách místo humusu z organických látek (obsahuje více jak 50% spalitelných látek.
![Page 36: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/36.jpg)
36
Druh a typ půdy
Druh půdy: (např. písek, hlína, jíl..) je charakterizován strukturou a fyzikální vlastností půdy, dané z matečné horniny.
Typ půdy: vzniká z druhu půdy působením půdotvorných procesů.
![Page 37: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/37.jpg)
37
Každý typ půdy má charakteristický půdní profil – daný sledem a mocností jednotlivých půdních horizontů.
Půdní horizont je vrstva půdy, která má shodné vnější znaky shodné fyzikální a chemické vlastnosti horizonty se označují velkými písmeny
![Page 38: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/38.jpg)
38
Dělení horizontů:
Humusový horizont A je obohacen humusem a probíhají v něm biologické procesy
Obohacený horizont B obsahuje látky vyluhované z horizontu A (hlavně Fe3, Al, kyseliny křemičité a půdní koloidy)
Horizont C je zvětralá matečná hornina Horizont D je nezvětralá matečná hornina, ovlivňuje
svou propustností nebo nepropustností režim podzemní vody, ale nepodílí se na tvorbě půdy
![Page 39: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/39.jpg)
39
Půdní typy
(dělení podle charakteristických vlastností): Černozem – v nejsušších a nejteplejších nížinných
oblastech, srážkové vody jsou v rovnováze s vodou, která se z půdy odpaří, neutrální pH, vysoká sorpční kapacita a příznivý obsah humusu
Hnědozem – v nížinách až mírných pahorkatinách (200-400 m n.m.), podél černozemních oblastí, obsah humusu je nižší, ale je kvalitní, pH neutrální až slabě kyselá, sorpce dobrá
![Page 40: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/40.jpg)
40
Půdní typy
(dělení podle charakteristických vlastností): Illimerizovaná půda – v pahorkatinách a v podhůří (300-
600 m n.m.) s vyššími srážkami, obsah humusu je nízký, není kvalitní, sorpce není vysoká, pH slabě kyselé
Hnědá půda – typická pro pahorkatiny (500-600 m n.m.), střední množství srážek, tzv. nasycené hnědé půdy nebo v horách (500-600 m n.m.) s vysokým ročním průměrem srážek tzv. nenasycené hnědé půdy. Nasycené hnědé půdy obsahují dost poměrně kvalitního humusu, nenasycené hnědé půdy mají humus s nízkou kvalitou.
![Page 41: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/41.jpg)
41
Půdní typy
(dělení podle charakteristických vlastností): Podzol – v horských oblastech s nízkou průměrnou
teplotou a s vysokým průměrem srážek. Převaha jehličnatých lesů a kosodřevin. Obsahují nekvalitní, kyselý humus, jehož volné organické kyseliny rozrušují minerální složky půdy, Jsou silně kyselé, mají nízkou sorpci.
Rendzina – půda typická pro zásadité podloží. Má dostatek humusu, ale nestálé kvality, dobrá sorpce, půdní reakce je neutrální až mírně zásaditá.
![Page 42: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/42.jpg)
42
Vztah půda-voda Půda se podílí na koloběhu vody v přírodě
a je nejdůležitějším rezervoárem kvalitní pitné vody.
Obsah a pohyb vody závisí na struktuře půdy - půda s půdními zrny většími než 1 mm.
![Page 43: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/43.jpg)
43
Podle způsobu vazby vody v půdě dělíme vodu na:
Adsorpční půdní voda - voda vázáná na povrchu půdních zrn elektrostatickým nábojem půdních zrn. Je fyziologicky neúčinná – rostliny ji nemohou využít.
Kapilární voda - ovlivněna kapilárními silami vznikající na rozhraní tuhé a plynné fáze v půdě.
Pohyb vody řízen kapilárními silami, nikoli gravitací. Voda proudí od místa vyššího potenciálu vlhkosti k nižšímu. Při dešti voda proudí dolů, ale s vyrovnávajícím potenciálem se její proudění zpomaluje, až zcela ustane.
Po vyschnutí povrchu půdy změní se potencionálový spád a voda začíná vzlínat vzhůru.
Vysoušení povrchových vrstev probíhá rychleji než přísun vody, v půdách s velmi jemnou strukturou tento pohyb vody převládá – půdy rychle vysychají a snadno podléhají erozi.
![Page 44: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/44.jpg)
44
Podle způsobu vazby vody v půdě dělíme vodu na:
Gravitační půdní voda - je v pórech větších než 0,1 mm, proudí působením gravitace dolů (neuplatňuje se kapilární proudění), proniká do podzemních půdních vrstev, kde se shromažďuje.
Půdní kapacita je schopnost půdy pojmout určité množství vody nebo plynů. Závisí na pórovitosti půdy (jednotka kg/m3 půdy)
absolutní kapacita půdy k vodě (je skutečné množství vody v půdním vzorku)
maximální kapacita je obsah vody v půdě zcela nasycené vodou
![Page 45: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/45.jpg)
45
Z hlediska hospodaření s podzemní vodou rozeznáváme vrstvy:
Vrstva průchodná pro vodu
voda se zde zbavuje pevných, koloidních a rozpuštěných znečištěnin a obohacuje se rozpuštěnými látkami v půdě
Vrstva vododárná je maximálně nasycena vodou, která se zde hromadí,
protože další půdní vrstva je nepropustná. Voda proudí horizontálně a kopíruje konfiguraci nepropustné vrstvy
![Page 46: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/46.jpg)
46
Z hlediska hospodaření s podzemní vodou rozeznáváme vrstvy:
Vrstva vodonosná
tvoří ji hornina, pro vodu nepropustná.
![Page 47: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/47.jpg)
47
Vertikální pohyb vody půdou je pomalý (1-3 m/rok) – dlouhý styk vody s povrchem půdních zrn – účinná filtrace a výměna iontů.
Výsledná filtrace závisí na kvalitě a stupni znečištění protékající vody, na struktuře a charakteru půdních vrstev (průchodné vrstvy) a na rychlosti vody protékající vrstvami půdy.
Voda z 6 a více metrů je dokonale vyčištěna.
![Page 48: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/48.jpg)
48
Znečišťování půdy Půda musí odpovídat hygienickým
požadavkům, nesmí obsahovat látky, které škodí zdraví, zárodky nemocí a cizopasníky.
Její znečištění vnímáme především přes potravní řetězec.
Znečištění půdy je místně setrvalé a časově dlouhodobé.
![Page 49: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/49.jpg)
49
Plošné znečištění:
1. lokální (okolí závodu)
2. regionální (znečištění i hydrosféry)
3. kontinentální (DDT)
![Page 50: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/50.jpg)
50
Poškození půdy = degradace Degradace chemická způsobuje ji eroze (vodní, větrná), příčina-zcelování
pozemků, změna v užívání pozemků (rozornění pastvin a luk), velkoplošné pěstování plodin neodolných erozi. Vede k poklesu humusu.
Degradace fyzikální a fyzikálně chemická:
zhutňování půd zejména pojezdy zemědělské mechanizace, technická a dopravní nekázeň, hustotou a stavem sítě cest.
![Page 51: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/51.jpg)
51
Poškození půdy = degradace Degradace chemická: vždy se jedná o snížení obsahu humusu v důsledku zmenšení
sorpční kapacity vysokými dávkami průmyslových hnojiv (vedou k nasycenosti sorpčního komplexu), vede i ke snížení pufrační schopnosti půdy.
Chemickou degradaci lesních půd vyvolávají další příčiny – např. kyselé deště, mlhy, apsorpce SO2 a NOx vedou ke snížení pH půdy, k zintenzivnění výluhu živin, zvětrávání minerálů, dochází ke změnám dekompozičních procesů organické hmoty a k nitrifikaci, uvolňují se toxické kovy, redukuje se přístupnost fosforu. Doprovodný jev je i zvýšení obsahu těžkých kovů v půdě a toxických organických látek (pocházející z atmosféry, z přípravků na ochranu rostlin a z nekvalitních fosforečných hnojiv Cd)
![Page 52: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/52.jpg)
52
Poškození půdy = degradace Degradace biologická: v důsledku zapravení chemických látek (pesticidů,
průmyslové havárie) do půdy dochází k zániku živých organismů v půdě a tak i k zániku detoxikačních vlastností půdy – snížení počtu žížal, larev apod.
Degradace agronomická: zaplevelení půd (způsob sklizně obilovin, neobdělané
pozemky, špatná údržba pozemků v průmyslové zóně apod.).
![Page 53: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/53.jpg)
53
Kontaminanty půd rozdělujeme:
Kontaminanty přírodního původu
- (odumřelé části rostlin a živočichů, složité organické látky – celulóza, tuky, bílkoviny. Většinou jde o lehce rozložitelné látky, jejich rozklad označujeme samočisticí schopností půdy. Biodegradace – vznik jednoduchých organických a anorganických látek. Rozklad probíhá za účinku mikroorganismů v půdě a za účinku enzymů.
![Page 54: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/54.jpg)
54
Kontaminanty půd rozdělujeme:
Kontaminanty antropogenního původu
- znečištění z činnosti člověka (doprava, průmysl), do půdy se dostávají vysoce toxické a obtížně rozložitelné látky (těžké kovy, dusičnany, pesticidy).
![Page 55: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/55.jpg)
55
Znečišťující látky Přehled nejvíce znečišťujících látek:
a) těžké kovy Cd, Hg,Cu, Cr, Ni, Pb, Co, As aj. Vlastnosti: vysoká měrná hmotnost, kumulace v rostlinách
a v tělech živočichů, neodbouratelnost, obtížná sanace. Vznik : imise, odpady z energetiky a z průmyslových
provozů, komunální odpady. Průnik do organismů: přes potravní řetězec, schopnost
kumulace.
![Page 56: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/56.jpg)
56
Působení na člověka:
Toxicita (některé mají i genotoxické vlastnosti)
Negativní působení na krvetvorbu a trávicí systém
Způsobují snížení imunity, porucha neuropsychického systému
![Page 57: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/57.jpg)
57
Cd:
vstupuje do potravního řetězce, rozsáhlý výskyt, přechází do rostlin. Zdroj: fosforečná hnojiva, ČOV, průmyslové komposty, komunální odpad. Do organismu se dostává potravou.
Pb:
kumulativní charakter, zdroj ovzduší (80-90%) přijímám rostlinami, dobře se váže na humus a na jílovou složku – pevná vazba – nevyplavuje se. Zdroj: jako Cd + doprava
Hg:
fenyl- metyl- sloučeniny. Zdroj: viz Cd + z moření osiv.
![Page 58: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/58.jpg)
58
Cr:
Cr 6+ - karcinogen, je špatně rostlinami přijímám. Zdroj : spalování fosilních paliv, ocelářská struska ve formě vápenatého hnojiva, kaly z ČOV.
Cu:
stopová množství, závisí na matečné hornině, podobně jako zinek se jedná o mikroprvek pro rostliny
Zn:
podobně jako u Cu mikroprvek při zvýšeném obsahu v půdě jde o cizorodou látku
![Page 59: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/59.jpg)
59
b) pesticidy:
podle biologického účinku: akaricidy, algicidy, avicidy, baktericidy, herbicidy, insekticidy, larvicidy, moluskocidy, nematocidy, ovicidy, pedikulocidy, piscicidy, predicidy, silvicidy, termicidy. Jiná kritéria: atraktanty, chemosterilanty, defolianty, desifektanty.
Regulátory růstu: feromony, repelenty. Degradace: fyzikálně-chemické faktory (vlhkost, pH, sluneční
záření. Rezidua pesticidů: produkty a meziprodukty jejich degradace.
![Page 60: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/60.jpg)
60
c) dusičnany:
jsou předmětem trvalého zájmu hygienických, vodohospodářských a zemědělských orgánů.
Zdroj: zemědělství, průmysl (kyselé deště, spalovací procesy), doprava.
Do organismu: pitnou vodou, potravou. Fyziologické působení v organismu: vazba na krevní barvivo
(hemoglobin – methemoglobin)
- redukce na dusitany, tyto se mění na nitrosaminy (kancerogenní, mutagenní, teratogenní účinek).
![Page 61: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/61.jpg)
61
Samočistící schopnost půdy
Schopnost půdy rozkládat složité organické látky včetně odumřelých těl rostlin a živočichů, včetně lidí, až na základní prvky, ze kterých humifikací syntetizuje sekundární složky humusu nebo při mineralizaci z nich vytváří jednoduché minerální látky.
![Page 62: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/62.jpg)
62
Samočistící pochody dělíme na: fyzikální - filtrační schopnost je zadržování
pevných částic póry. Závisí na struktuře půdy, na rozsahu a kvalitě znečištění (zadrží se i část mikroorganismů)
- adsorpci je změna povrchového napětí půdních zrn. Dochází k zachycení látek z půdního roztoku
![Page 63: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/63.jpg)
63
Samočistící pochody dělíme na: chemické
- vznik vazby mezi anionty vody a kationty v půdě anorganické sloučeniny . Jedná se o aerobní oxidační nebo anaerobní redukční reakce.
Výsledek aerobního rozkladu – mineralizace, anaerobního
rozkladu čpavek, sirovodík, merkaptan apod. – zapáchající plyny – hnilobný rozklad.
![Page 64: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/64.jpg)
64
Schéma aerobního a anaerobního rozkladu organických látek Anaerobní rozklad Látka Aerobní rozklad
čpavek dusík dusičnany
absorpce je schopnost půdy chemicky vázat některé látky ve vodě rozpuštěné – dobrá sirovodík
síra sírany
fosforovodík fosfor fosforečnany
metan uhlík oxid uhličitý
![Page 65: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/65.jpg)
65
Samočistící pochody dělíme na: biologické
- rozkladu organických sloučenin za účasti mikroorganismy v půdě.
Výsledkem hnilobného procesu je amoniak, a další toxické zplodiny.
Při anaerobním procesu vzniká metan nebo plynný vodík (metanové a vodíkové kvašení).
Podobně je to i u rozkladu tuků - rozklad na glycerín a mastné kyseliny až na vodu a CO2.
Aerobní rozklad se děje ve fázích: nitrifikační bakterie (nitrosomonas) – přeměna amoniaku na kyselinu dusitou, navazuje pak oxidace nitrobacterem na kyselinu dusičnou, procesy na sebe navazují.
![Page 66: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/66.jpg)
66
Samočistící pochody dělíme na: biologické
- rozkladu organických sloučenin za účasti mikroorganismy v půdě.
Vápník v půdě neutralizuje vzniklou kyselinu, jinak by posun pH reakci zastavil.
V půdě přítomny bakterie se schopností vázat vzdušný dusík (azotobacter), symbióza (B. radicicola) s jetelovitými rostlinami..
Fáze denitrifikace (B. pyocyaneum) redukují dusičnany zpět na dusík.
Podobným způsobem se rozkládá glukóza, celulóza při aerobním procesu na vodu a CO2,
![Page 67: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/67.jpg)
67
Samočistící pochody dělíme na: biologické
- rozkladu organických sloučenin za účasti mikroorganismy v půdě.
Samočistící schopnost půdy není nevyčerpatelná – nadměrné znečištění- změna pH, vymření edafonu – reversibilní stav.
Ke zlepšení samočistící schopnosti přispívá : provzdušnění půdy (orba), úprava pH vápněním.
![Page 68: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/68.jpg)
68
Ekonomický význam půdy 1. Zdroj výživy
2. Zdroj surovin
![Page 69: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/69.jpg)
69
Znehodnocování půdy a rekultivace Přirozená eroze dlouhodobý děj, úbytek půdy je
nahrazován půdotvornou činností – procesy v rovnováze.
Urychlená eroze – živelné pohromy a neuvážená činnost člověka (kácení lesů, nevhodná orba, špatné hospodaření, nadměrná pastva). Je charakterizována nerovnováhou mezi tvorbou a úbytkem půdy. Největší devastací je povrchová těžba, zejména uhlí. Po vytěžení navazují rekultivace.
![Page 70: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/70.jpg)
70
Hygienický význam půdy 1. Zdroj patogenních
mikroorganismů Dostávají se do půdy s odpadními látkami.
Doba jejich přežití závisí na - kvalitě půdy- pH- obsahu kyslíku - organických látek - na druhu a vlastnostech patogena
![Page 71: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/71.jpg)
71
Nebezpečí kontaminace podzemních vod.
Anaerobní patogeny přežívají v půdě několik let. Geohelminti – vajíčka nebo larvy se dostávají do půdy s výkaly, prodělávají zde část vývoje a kontaminovanou zeleninou, pokožkou napadají člověka – nebezpečné hnojivové závlahy.
Organické odpadní látky – zdroj pro rozmnožení obtížného hmyzu a hlodavců.
![Page 72: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/72.jpg)
72
Hygienický význam půdy 2. Znečištění půdy organickými látkami
Zjištění rozsahu znečištění půdy použití
- chemických indikátorů – např. dusíkaté zplodiny vznikající rozkladem organických sloučenin – čpavek, dusitany, dusičnany
- biologické indikátory – počet vajíček geohelmintů, larev a kukel hmyzu, titr Coli..
![Page 73: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/73.jpg)
73
Hygienický význam půdy 3. Znehodnocení půdy toxickými
látkami - dostávají se do půdy s průmyslovými odpady
- nevhodnou manipulací s přípravky na ochranu rostlin
- nedbalá manipulace s ropnými látkami.
Nebezpečí jejich průsak do spodních vod. Poškození rostlin,
ohrožení zdraví zvířat
![Page 74: Hygiena životního prostředí](https://reader031.vdocuments.pub/reader031/viewer/2022020717/56814477550346895db10f91/html5/thumbnails/74.jpg)
74
Hygienický význam půdy 4. Půda jako zdroj přirozené
radioaktivity - v půdě jsou přirozeně radioaktivní prvky
Jejich rozloženost závisí na typu půdy, hloubce a místa odběru