i. část

Download I. část

If you can't read please download the document

Upload: doli

Post on 09-Jan-2016

42 views

Category:

Documents


0 download

DESCRIPTION

Počátky. středověkých. jednotných. I. část. monarchií. Veronika Maurerová. Anglie. Prehistorie - vznikají komplexy menhirů a kamenných kruhů. Doba rozmachu Říše římské - do roku 410, Římané ovládnou území Británie, vzniklo několik království. - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

  • I. st PotkyjednotnchstedovkchmonarchiVeronika Maurerov

  • AngliePrehistorie - vznikaj komplexy menhir a kamennch kruh.Doba rozmachu e msk - do roku 410, man ovldnou zem Britnie, vzniklo nkolik krlovstv. Od roku 410 osidlovn Anglie germnskmi kmeny Anglosasy. Kolem roku 800 prvn njezdy Viking 1066 vpd Norman, ovldaj dle Anglii.Renesance dynastie Tudorovc.

  • Anglosasov osidluj anglick zem kolem roku 410 - Jutov(osidlovaliKent,Isle of Wighta st pobeHampshire), - Sasov(v oblastech na jih odTeme, vEssexuaMiddlesexu) - Anglov(Norfolk,Suffolk,Midlandsa sever) vznik heptarchie sedm krlovstv na jihu ostrova kesanstv udreno tm, e se sask Gildas krl oen s kesankou a misiemi z Irska a ma za ehoe I. Velikho (6. stol) sjednotil krl Egbert v jedno hrabstv (9. stol)za krle Alfrda Velikho nejvt rozkvtdky opevnnm mstm na okrajch ostrova se dokzali brnit i proti Vikingm

  • Vikingov (pirti)napadaj Anglii v 8. Stol793 napadnut Lindisfarne (sdlo na jihu Anglie)853 njezd Viking na Kentdal njezdy, tentokrt se Vikingov usazuj a tvo osadyNa trn nastupuje Alfred Velik

    postavil se proti Vikingm, strategicky opevnil msta uzavel dohodu s dnskm vdcem Guthrumem -> vytvoen hranice oddlujc anglick krlovstv a krlovstv Danelaw, kde se vyskytovalo dnsk prvo vybudoval nov opevnn hradit nap. Oxford, Winchester podpoil t vzdlanost v zdevastovan Anglii sm peloil nkolik dl do Anlosatiny obnovil armdu a pokraoval v oblhn Danelawu

  • po Alfredovi nastupuj na trn dal krlov a pokrauj v oblhn DanelawuPo ad mocnm panovnk ale na trn sed Athelred Nerozhodn podnik rzn opaten proti Vikingm, ale nespnposledn kapka rozkaz na vyvradn vech dnckch obyvatel na zem Angliereakc dnskho vdce Swena je tvrd napadnut Anglie s clem dobt ji pln dobyt se ale poda a nstupci Swena Knutovi1066 - bitva u Hastings - nejvznamnj udlost a zrove zakonenm rou VikingHarold II. por dnsk vojskaZrove je poraen z jihu Normanem Vilmem Dobyvatelem

  • NormanPotomci sti Viking osidlujc severn st Francie tzv. NormandiiVilm I. Dobyvatel normandsk krl, dobyl mnoh zemnech se korunovat anglickm krlemusiluje dobt i Skotsko -> por Malcolma III. usiluje i o Wales a Irsko, nespnNorman obsazuj vvodskou vrstvu, nahrazuj anglosaskouv Anglii asto nepokoje mezi Anglosasy a Normanypesto dochz k men kultur a dokonce vznik nov jazyk anglo-normandtina -> pozdji nazvna stedovkou anglitinou

  • PlantagenetovKrlovsk dynastie nastupujc na anglick trn po NormanechJindich II. Plantegenetjeho ddeek byl Jindich I., anglick krljeho ena Eleanoraprotivnk francouzsk krl Ludvk VII. , syn Ludvka Filip II. Augustvlastnil zem Anglie, sever Franciespory s francouzskm krlem o zem severn Francienpravy kod v Anglii, reformy soudnictv, reformy kolstv a vzdlanosti omezen pravomoc crkve Claredonsk mluvy> spor s arcibiskupem canterburskm Tomem Becketem -> vradavlky se syny o nstupnictv ( Janem Bezzemkem a Richardem I.), spory s manelkou, spory s Filipem II. Augustemsmlouvy o rozdlen pdy vyslen a vemi zrazen umr

  • po smrti prvnho Jindichova syna a nstupce nased na trnodmt podle dohody pedat Akvitnii Janovi Bezzemkovijako druh se s Filipem II. Augustem vydv na kov vpravyseznamuje se s navarrskou princeznou Berengarii a pozdji se s n oenvyhrv III. kovou vpravu a po cest zptky je zajat Leopoldem trskmvldu mezitm pebr Jan Bezzemekpo proputn ze zajet tvrd to na Filipa II. Augusta, kter jeho zajet organizoval, boje vyhrv a Filip se podizujenhle umr na porann pem roku 1199 umrpo smrti zskv pojmenovn Lv srdce dky abnormln velikosti jeho srdce

    Richard I. Lv srdce

  • Dal vldci z dynastie Plantagenet:Jindich III. Dky neschopnosti Jindicha vznikl prvn pedchdce parlamentuEduard I. Svolal prvn anglick parlamentEduard II.Eduard III.Za jeho vldy bylo osamostatnno Skotsko a prohleno za nezvisl

  • Francie834 - Fransk e se rozpad na ti sti, ze Zpadofransk e vznik stedovk FrancieRody panujc na trn stedovk FrancieKarlovciRobertovciKapetovciBourboni (odno Kapetovc)

  • Karlovci

    Karel holprvn krl po rozpadu fransk eslab krlposiluje na moci lechta a crkev

    Hugo Kapetnejdve z rodu Robertovc zakld dynastii Kapetovc

    Robertovci

  • Kapetovcisklonek 13. Stolet Francie centralizovan sttFilip IV. Slinvldne krlovsk moc nad crkevn dky reformm spory s papeem Bonifcem VIII., umr > zvolen Klement V. 1309 donucen usdlit se v Avignonu, stle pod dohledem kardinlskho sboru velk dluhy za vlky s Angli (kdy u neme splcet, vyhn idy a vyvrauje Temple)> vysok dan, tvrd politika Karel IV.Nstupce Filipa VI., umr jako posledn pm potomek Kapetovc roku 1328

  • Malzopakovn

  • Kolem jak roku se to prvn vikingsk njezdy?

    900 n.l. 800 n.l. 700 n.l.

  • Pia erby. Norman Plantagenetov Kapetovci Richard I. Lv srdce

  • Za jakho krle byli vyvradni Templi?- za Huga Kapeta za Jindicha II. Plantageneta za Filipa IV. Slinho

  • Kter bitva rozhodla o vld v Anglii v roce 1066 a kdo od t doby vldne na anglickm zem? - bitva u Hastings, Norman

    - bitva u Hastings, Vikingov

    - bitva u Lindisfarne, Sasov

  • Kter panovnk je proslul spory s papeem a nslednmi Claredonskmi mluvami? Jindich II. PlantagenetVilm I. DobyvatelAthelred Nerozhodn

  • Z kter sti po rozpadu Fransk e se stv stedovk Francie? z Vchodofransk e z Jihofransk e ze Zpadofransk e

  • Jan Bezzemek byl bratr krle:

    - Filipa II. Augusta - Alfreda Velikho - Richarda I. Lv srdce

  • Svat e msk (Nmecko)vznik rozpadem Fransk e z jej Vchodofransk stivldy se ujm Ludvk Nmecpelom 10. stol za vldy Jindicha I. Ptnka -> sjednocen germnskch kmen

  • Ota I. Velik poslen krlovsk moci a rozrstn zem955 bitva na ece Lechu -> porka Maar 962 korunovace mskm csaem vznik Svat e msk nroda nmeckho

  • Al-Andalus (panlsko) Pyrenejsk poloostrov dobvn Araby Berbery (Maury) i pes nevoli Vizigtpivezen Islm jako nboenstv a ovld kulturuzaloen chalft Al-Andalusneustl boje mezi domcmi a dobyvatelikonec 9. stol sten odliv muslim zpt do Afriky10. Stol vznik cordobskho emirturok 1000 nejvt vzestup muslimsk moci za vldy Abi Amira al-Mansra

  • ReconquistaPo smrti Abi Amira al-Mansra nastv obdob obanskch vlekVizigti zskvaj moc a zanaj vytlaovat Maury z zem Pyrenejskho poloostrova = reconquistaRodrigo Diz de Vivar evropsk lechticvyznamenal se boji s MauryAraby nazvn Cid, pozdji uznn panlskm nrodnm hrdinou1212 bitva u Las Navas de Tolosa, definitivn porka Maur1242 dobyta Granada -> konec muslimsk vldy na Pyrenejskm ostrov

    vznik panlskho krlovstv

  • A znovu mal zopakovn