Ideolgia v premench asu v pamiatkach

grckej a latinskej tradcie

Zbornk prspevkov z medzinrodnej konferencie 18.19. november 2016, Bratislava

Zostavili

udmila BUZSSYOV, Erika JURKOV a Jana GRUSKOV

Autori kapitol

Marcela ANDOKOV Jana BALEGOV Erika BRODANSK Erika BRTOV udmila BUZSSYOV Zoltn CSEHY Wilken ENGELBRECHT Juraj FRANEK Eva FRIMMOV Jana GRUSKOV Marta HULKOV Erika JURKOV

Katarna KARABOV Zuzana KKOOV Jozef KORDO Ta KUS Ivan LBAJ Kateina BOKOV LOUDOV

Barbora MACHAJDKOV Mria MJEKOV Pavol MARKOVI Imrich NAGY Anik POLGR Irena RADOV Franz RMER

Nicol SIPEKIOV Adam SITR Kurt SMOLAK Frantiek IMON Daniel KOVIERA Svorad ZAVARSK

Univerzita Komenskho v Bratislave

2018

Ideolgia v premench asu v pamiatkach grckej a latinskej tradcie

Zbornk prspevkov z medzinrodnej konferencie

18.19. november 2016, Bratislava

Zostavili: udmila Buzssyov, Erika Jurkov a Jana Gruskov

Publikciu ako celok recenzovali:

Prof. PhDr. Jana Nechutov, CSc., Doc. PhDr. Pavol Valachovi, CSc.

Vetky tdie v publikcii preli anonymnm recenznm posdenm. All the studies in this publication have gone through

an anonymous peer-review process.

Publikcia vznikla s finannou podporou M SR v rmci rieenia grantovej lohy VEGA 1/0627/15 Latinsk humanistick literatra na Slovensku v kontexte politickej

propagandy a s finannou podporou Slovenskej jednoty klasickch filolgov pri SAV.

Univerzita Komenskho v Bratislave, 2018 udmila Buzssyov, Erika Jurkov, Jana Gruskov

Oblka a grafick prava: Ivan Lbaj Redakn prava: Mria Mjekov

Vydala: Univerzita Komenskho v Bratislave

Bratislava 2018

ISBN 978-80-223-4626-9

Ideolgia v premench asu v pamiatkach grckej a latinskej tradcie 2018, s. 36

Obsah

Predhovor (udmila Buzssyov, Erika Jurkov) . . . . . . . 9 Preface (udmila Buzssyov, Erika Jurkov) . . . . . . . . . 14 Laudationes

I. (Kurt Smolak) . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 II. (udmila Buzssyov, Jana Gruskov) . . . . . . . . . 20 III. (Robert Horka, Marcela Andokov) . . . . . . . . . . 23

Daniel koviera biografick portrt

(udmila Buzssyov, Erika Jurkov) . . . . . . . . . . 25

K vzahom pozie a politiky v 16. storo v Bardejove . . . . . 31

Daniel koviera Von Tacitus zum Tacitismus: Von Reflexion zur Ideologie . . . . 54 Franz Rmer Mdeia jako protagonistka uprchlick krize . . . . . . . . 66 Irena Radov Velebenie elt na juhopicnskych npisoch: frazeolgia a pozia v slubch ideolgie . . . . . . . . . . . . . . . 75 Barbora Machajdkov Io triumphe! De triumphis apud Romanos eorumque successores usque in tempora recentiora ingenii proprii suique aestimationis indicibus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Kurt Smolak

Das Prokrustesbett mittelalterlicher Ovidkommentare . . . . . 107 Wilken Engelbrecht Tendencie portrtovania zbehov z prvej kriiackej vpravy v latinskch prameoch z r. 11001125: nrt problematiky . . . 123 Adam Sitr Vrah alebo hrdina? Recepcia Bruta Mladieho v talianskom renesannom humanizme . . . . . . . . . . . . . . 132 Juraj Franek Dva krovsk portrty v kontexte politickch sporov poslednch rokov vldy Mateja Korvna . . . . . . . . . . . . . 150 udmila Buzssyov Politika, ideolgia a propaganda v roku 1515 . . . . . . . . 164 Eva Frimmov Ohlas Erazmovej idey o spolonej obrane Eurpy pred osmanskou hrozbou na augsburskom sneme . . . . . . . . . . . 178 Imrich Nagy Erazmove vahy o vojne a mieri v diele Utilissima consultatio de bello Turcis inferendo. Realizmus alebo utpia? . . . . . . . . 188 Marcela Andokov Konfesijn zmeny v 16. storo v Eurpe a ich vplyv na cirkevn hudbu na zem Slovenska . . . . . . . . . . . . . 204 Marta Hulkov Jn Sambucus, emblmy venovan vznamnm osobnostiam 16. storoia . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Zuzana Kkoov Imitatio Ciceroniana poda Jna Sambuca . . . . . . . . . 229 Ivan Lbaj

Reflexia politickch postojov Juraja Wernera v jeho prleitostnej pozii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Jana Balegov Satira na povolania v diele J. G. Macra Szepsia De vera gloria libellus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Frantiek imon Oslie bremen na pleciach vladrov v spise Jna Webera Lectio principum (1665) . . . . . . . . . . . . . . . 263 Erika Brodansk Sol Szelepcsianum tret panegyrik sboru Tyrnavia crescens (tefan iba, Trnava 1707) venovan Jurajovi Pohroncovi Slepianskemu . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 Jozef Kordo Bsnick nadanie v slubch univerzitnho manamentu v 18. storo . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 Katarna Karabov Obrana a oslobodenie Viedne roku 1683 oami Gabriela Kapiho . . 296 Nicol Sipekiov Timonova Corona Regni Ungariae admirabilis (1712) prspevok k ideolgii uhorskej koruny v novolatinskej literatre . . . . . 310 Svorad Zavarsk Eligite meliorem Latinsk rencky prejav Pla nyosa z roku 1782 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323 Zoltn Csehy Anik Polgr Reflexia antickch etickch kl v diele Hugolna Gavlovia . . . 334 Pavol Markovi Jon Zborsk a antick kultra . . . . . . . . . . . . 344 Erika Brtov

Pedstavy o vztahu etiny a etiny v klasick filologii 19. a potku 20. stolet . . . . . . . . . . . . . . . . 354 Kateina Bokov Loudov Vplyv politicko-spoloenskch pomerov na situciu vo vyuovan

latininy na strednch a vysokch kolch na Slovensku za ostatnch 25 rokov . . . . . . . . . . . . . . . 365

Erika Jurkov Vplyv spoloenskch zmien na grcke tdi a grcku kultrnu tradciu na zem dnenho Slovenska . . . . . . . . . . 375 Jana Gruskov Klasick filolgovia a Slovensk rozhlas (Ta Kus) . . . . . . 391 Tabula gratulatoria . . . . . . . . . . . . . . . . 401 Bibliografia Daniela kovieru (Mria Mjekov). . . . . . . . 405 Fotografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 Index . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437

DDaanniieellii kkoovviieerraa

vviirroo bboonnoo aattqquuee hhuummaanniissssiimmoo,,

rreennoovvaattoorrii rreennoovvaattaarruumm lliitttteerraarruumm SSlloovvaacciiccaarruumm

sseeppttuuaaggeennaarriioo

aabb aammiicciiss,, ssooddaalliibbuuss ddiisscciippuulliissqquuee oobbllaattuumm..

Ideolgia v premench asu v pamiatkach grckej a latinskej tradcie 2018, s. 6674

Mdeia jako protagonistka uprchlick krize

Irena RADOV

ostava Mdeie pitahuje a pitahovala pozornost umlc po mnoho stalet a stala se ji pedmtem vce ne t set umlec-kch poin, a u literrnch, vtvarnch i hudebnch.1 Do jejho pbhu tak pochopiteln otiskly svou stopu rzn doby

s rznmi spoleenskmi uspodnmi, s rozlinmi ideologiemi. Zd se tedy tm nemonm, e by zpracovn Mdeinch osud mohlo dnenmu recipientovi pinst jet cokoliv novho. Pitom se vak v dob nedvn (na sklonku dvactho stolet), poznamenan zsadnm vvo-jem politick situace v zemch stedn Evropy, objevila ada literrnch poin, vnujcch se prv Mdeie, z per autorek (nap. Dagmar Nick, Medea-Monolog; Ursula Haas, Freispruch fr Medea). Ony spisovatelky se pitom snaily zprostit Isonovu manelku viny, kterou j dlouh vky literrn tradice od antiky a po dneek pipisovaly. 2 Mezi tato dla pat i romn Medea. Stimmen autorky Christy Wolfov, jen je pedmtem na studie a drobnm stpkem do mozaiky Mdeina prteovskho obrazu.3

Stranou ponechme pomrn oblbenou st interpretace tohoto dla jako politick ifry, podle n je dajn Kolchis obrazem nkdej Nmeck demokratick republiky, Korint pedstavuje zpadn Nmecko a autorka sama se stylizuje do Mdeie jakoto barbarky z vchodu. Takov ten se objevila krtce po zveejnn romnu a jsou samozejm v mnoha smrech opodstatnn.4 Ve svtle souasn situace v Evrop vak hodlme zd-

1 Pro pehled viz nap. MIMOSO-RUIZ, Mde Antique et Moderne. Aspects Rituels et

Socio-Politiques dun Mythe. (1982). 2 Pro pehled viz BEYER, Das System der Verkennung. Christa Wolfs Arbeit am Medea-

Mythos. (2007), s. 7476. 3 Kniha vyla nejprve v roce 1996 v nakladatelstv Luchterland v Mnichov. Ve sv

studii odkazuji na mn dostupnou devtou edici z nakladatelstv Suhrkamp (Frankfurt am Main), 2015.

4 Pro zevrubn pehled literrn kritiky romnu Wolfov viz BEYER, Das System der Verkennung. Christa Wolfs Arbeit am Medea-Mythos. (2007), s. 212218. Beyer syste-

P

Mdeia jako protagonistka uprchlick krize 67

raznit jin aspekt tohoto dla. Nejprve budi pedesteno nkolik vt uvdjcch do dla samotnho.

Wolfov ve svm romnu pouila techniku vnitnho monologu a stejn jako kdysi propjil mimodn siln hlas Mdeie msk bsnk Augustova obdob Ovidius ve sv sbrce Heroides (12), tak j dovolila neruen promluvit i nmeck autorka. Na rozdl od Ovidiovy hrdinky vak Mdeia Wolfov nepe dopis tedy hmotn dkaz svch pocit a mylenek, kter je ovem nutn zkreslen tm, e se jedn o prostedek k pesvden adresta (sdlen v dopise je tak a priori ovlivnno ve v-bru a stylizaci mylenek prv pro svj persvazivn el). Naproti tomu je u Wolfov ten svdkem nim neovlivnnho vnitnho monologu Mdeie, kter pemt nad udlostmi svho ivota a v duchu oslovuje rzn postavy svho pbhu. Mdeia vak nen jedin, kdo v dle Wol-fov promlouv. Ke slovu se dostvaj i dal postavy: Isn a Glauk tradin akti dramatu odehrvajcho se v Korint a postavy, kter jsou vtvorem fantazie Wolfov dva korintt astronomov Akams a Leukn a Mdeina bval kolchidsk druka a aka Agamda. Jak je ji z tohoto pehledu patrn, dj romnu je zasazen v prvn ad do Korintu a zan se odvjet v dob, kdy ji Isn Mdeiu opustil a ona ije se svmi dtmi a ptelkyn Lyssou v chatri blzko zmku. Nkdej slavn princezna se tak ocitla na okraji spolenosti.

Z tohoto strunho vodu se me zdt, e inovace nmeck autorky spov pedevm ve zpsobu prezentace mtu technikou vnitnho monologu a v zaveden novch postav. Takov obohacen by si vak sotva vyslouilo nlepku radikln novho pojet slavn hrdinky, jakou dv romnu Medea. Stimmen Peter Tepe.5 Samozejm to nebyly jen tyto dva faktory, kter vedly nmeckho kolegu k uvedenmu zvru. Je vak teba ci, e Tepe se ve sv studii opral vhradn o srovnn s Eu-

maticky analyzuje pstupy autor traktovanch kritik a ukazuje irokou klu nzor vyvolanou stejnm textem. Monost jist identifikace starovkch kulis se zemmi, v nich Wolfov ila, a samotn autorky s hlavn hrdinkou jej knihy potvrzuje sama Wolfov v rozhovoru s Evelynou Fingerovou Wir leben verkehrt (2007), s. 51: In der sogenannten Wendezeit, 1990/91, trieb eine aktuelle Erfah-rung mir die Medea-Figur zu: dass nmlich das neue Deutschland, noch stark westdeutsch geprgt, vieles, was aus dem Osten kam, als fremd empfand und stark ablehnte. Ich habe das ganz persnlich erlebt.

5 Viz TEPE, Beispiel fr eine erklrende Basis-Interpretation. Zu Christa Wolfs Roman Medea Stimmen, s. 2. (Tento text nen vydn ve standardnm periodiku, je vak dostupn on-line v platform uren pro pspvky z oblasti bdn o mtech a ideologich.)

Irena Radov

68

rpidovou Mdeiou, je sice podstatnm zpsobem utvela nsledujc ztvrnn mtu, nebyla vak jedinm zpsobem pojet osud antick hrdinky.

Od prvnch stran romnu je zejm, e Wolfov ve svm dle zro- ila mimodnou pouenost i o mnoha dalch pedchzejcch Medea-morfzch, zejmna pak o rznch zpsobech demytizace, s nimi se setkvme ji od antiky. Tak napklad zlat rouno je v souladu se Strabnovm6 pesvdenm pouze vsledkem kolchidskho zpsobu dobvn zlata, kdy ke beran se noily do eky, aby se zde v chom-cch vlny zachycovaly upinky cennho kovu.7 Mdeiny arodjnick schopnosti jsou pak po nkolika starovkch racionalistickch vysvtle-nch, kdy nkte v dvce vidli kosmetiku a lzeskou a jin zase dietetiku,8 prezentovny jako produkt mimodn znalosti bylinek,9 a Mdeia dokonce vystupuje jako jaksi modern hlubinn psychoana-lytika, kter pomh duevn chor Glauce zbavit se traumatizujcho zitku z dtstv a znovu nabt psychickou vyrovnanost.10 Ostatn i Mdeia-bylinkka se objevila v literatue ji ped Christou Wolf, a sice v dle Christine de Pizan Le Livre de la Cit des Dames (I, 32, 1),11 kter bychom s jistou dvkou nadszky mohli oznait za protofeministick.12

Dvn racionalizujc exegeti mt usilovali pedevm o to, aby uvedli na pravdpodobnou mru ty prvky bje, kter se podle nich vzp-raly rozumnmu vysvtlen v ppad Mdeina pbhu jsou to zlat

6 Strab. Geogr. XI, 2, 19. Toto vysvtlen je ostatn povaovno za platn i dnes, viz

DOUMAS, What did the Argonauts seek in Colchis? (1991), s. 3141. 7 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 36. 8 Nap. Palaifatos (30) vysvtluje zzranho mluvcho berana, jeho rouno je

onou vytouenou relikvi, jako Frixova vychovatele jmnem Kros (= ec. Beran), rouno jako drahocenn portrt Hliovy dcery jmnem Ks (= ec. Rouno) a z Mdeie in (43) kosmetiku a lzeskou, kter lidi omlazovala jednak barvenm vlas, jednak aplikac koupele v parn lzni. BRISSON, How Philosophers Saved Myths: Allegorical Interpretation and Classical Mythology (2004), s. 38, pin dal pklad starovk exegese Mdeina mtu, a sice alegorickou interpretaci kynika Diogena, podle nho byla zase spe dietetika, omlazujc za pomoc vdy.

9 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 46. 10 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 138nn. 11 Pro tuto studii byl pouit anglick peklad The Book of the City of Ladies. RICHARDS,

Earl Jeffrey (transl.). New York, 1982. Pro pojet Mdeie u de Pizan (a u Boccaccia) viz RADOV, Mdeia na prahu novovku dv ppadov studie (2014), s. 305313.

12 Uveden spis se setkal s velkou vlnou zjmu ze strany feministek. Jejich asto zjednoduujc interpretaci uvd na pravou mru BROWN-GRANT, Christine de Pizan & the Moral Defence of Women: Reading Beyond Gender (1999).

Mdeia jako protagonistka uprchlick krize 69

rouno, Mdeiny arodjnick schopnosti a zzrak s omlazenm Isonova otce.13 Tm jejich kritick posuzovn starch vyprvn kon. Wolfov vak ve sv prci s mtem pokroila za tuto hranici a spn aplikova-nou demytizaci u n vzpt std mytizace, tedy zptomnn optov-nho vzniku mtu. Tam, kde byl vysvtlen star mtus o zzranm rounu a mimodn schopn arodjnici, zaal vznikat mtus o zlovoln vraedkyni a strjkyni veker souasn bdy Korintu.14

Wolfov Mdeia do Korintu piplula nikoliv jako blzniv zamilova-n hrdinka, ale jako politick uprchlice.15 V dob kdy situace v domov-sk zemi pro ni zaala bt po nezdaenm pokusu o zmnu politickch pomr nenosn, vyuila se skupinkou stejn smlejcch krajan pchodu Argonaut a opustila s nimi zemi, s jejm vldcem svm otcem Aitem nedokzala najt spolenou e.16 V tomto momentu se ji nachzme ve zetelnm kontrastu k Eurpidovu dlu. Wolfov vak nen rozhodn prvn, kdo pracuje s pedstavou neutench politickch pomr v Kolchid. Tak msk bsnk flaviovskho obdob Valerius Flaccus l v est knize svho eposu Argonautica obanskou vlku v Kol-chid v dob vpravy Argonaut. Pinou konfliktu je u nj nzorov nesoulad mezi Mdeinm otcem Aitem a jeho bratrem Persem o een krize v zemi.17 Giovanni Boccaccio zase ve svm spisku De claris mulieribus, kter Pamela J. Benson18 oznaila za zakldajc text rene-sannho profeminismu, hodnot Mdeinu lsku k Isonovi jako dvod

13 Pro vysvtlen prvnch dvou mythologmat viz ve, omlazen Isonova otce

podrobil kritice rovn Giovanni Boccaccio De mulieribus claris (17, 8) kter je interpretoval jako vliv bezmezn radosti, je Aisna naplnila, kdy se jeho syn vrtil coby vtz se skvlou koist a slavnou manelkou.

14 Proces mytizace v nkterch stech pbhu reflektuj u Wolfov dokonce i sami jeho akti; konkrtn Isn, kter se opakovanm vyprvnm svho dobrodru-stv s drakem stv dokonce aktivnm mtotvrcem. Vychz toti vdy vstc oekvn auditoria a pbh upravuje v souladu s oekvnm svch poslucha, take u ani sm nev, jak to vlastn doopravdy bylo. A lid u tborovch oh ji v legend o drakobijci, ani by ho vidli v Isonovi, kter prv naslouch jejich psnm. Mdeia pak k tomu jen rezignovan poznamenv: Sie haben aus jedem von uns den gemacht, den sie brauchen. Aus dir den Heroen, und aus mir die bse Frau. WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 54.

15 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 98: Ich bin mit Jason gegangen, weil ich in diesem verlorenen, verdorbenen Kolchis nicht bleiben konnte. Es war eine Flucht.

16 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 92nn. 17 Arg. VI, 1420. 18 BENSON, The Invention of the Renaissance Woman (1992), s. 9.

Irena Radov

70

pro pd krlovldy jejho otce.19 Jsou to tedy dva ppady politick krize v bjn Kolchid. Wolfov tento motiv vak utvoila novm zpsobem a Mdeie svila dokonce roli vdkyn opozice, kter usilovala o nasta-ven nov vldy, je by vyla vstc kolchidskmu lidu. Kdy se vak jej pokus o pevrat zvrhl neekanm smrem, zvolila Mdeia se svmi pvrenci radji osud uprchlice.

A Korint vechny Kolchiany tak jako uprchlky pijal a jako k uprch-lkm se k nim i choval:20 vytvel si o nich pedsudky, nedokzal se zbavit pocitu falen pchy pi srovnn vlastnho blahobytu a chudoby nov piedch cizinc, nesnail se porozumt lidem usazenm v ghettu na okraji msta.21 A kdy bylo nakonec i jejich zdnliv bohat msto zasaeno neekanou prodn katastrofou (dvouletm suchem), stc v mor, vytvoili si mstn prv z onch lid na okraji obtnho bernka Wolfov zde vdom navazuje na Girardovu teorii.22 K legitimizaci

19 De mulieribus claris (17, 14). 20 V tradici mtu o Mdeie je ji od Eurpidovy tragdie ptomen a stle znovu se

objevuje (viz nap. Franz Grillparzer, tet st trilogie Das Goldene Vlies) motiv barbarstv Mdeie v konfrontaci s civilizovanm eckem. Wolfov vak tento motiv penesla do nov roviny prv tm, e spolu s Mdeiou pesdlila do Kol-chidy i celou skupinu jejich soukmenovc a ztvrnila problmy se zalennm nejen jedn hrdinky, ale cel skupiny.

21 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 53: Aber sie betreten ja nie die rmlichen Be-hausungen der Fremden am Rand der Stadt, oder Medeas Wohnsttte...; s. 74: Akamas empfing uns mit dieser schwer zu beschreibenden Distanz, die die Korinther von Anfang an uns Kolchern gegenber angenommen haben und die, wie nahe einer oder eine von uns ihnen auch zukommen glaubt, niemals zu berwinden ist. Sie werden ja mit der unerschtterlichen berzeugung geboren, da sie den kleinwchsigen braunhutigen Menschen berlegen sind, die in den Drfern um ihre Stadt herum leben und bei denen sich die Legende hlt, sie seien die Ureinwohner, sie htten als erste die Ufer dieses Meeres besiedelt... druh st tohoto cittu se sice tk pvodnch obyvatel Korintu, pkn vak demon-struje pstup soudobch Korinan k jinm nrodm; s. 116117: Natrlich haben meine Korinther das Trppchen der Einwanderer wie fremde Tiere be-staunt, nicht direkt unfreundlich, nicht direkt freundlich. Wir hatten damals ein paar gute Jahre, das merkt man ja immer erst spter, wir sonnten uns in dem Staunen der Kolcher ber unseren Wohlstand.

22 Srov. citt z Girada (Das Heilige und die Gewalt) uvdjc jeden z monolog WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 151, a rovn slova Wolfov z ji citovanho rozhovoru s Evelynou Fingerovou Wir leben verkehrt (2007), s. 51: Eben dieses sich in der Geschichte wiederholende Muster mag das auffllige Interesse an dem Stoff in der Gegenwart hervorrufen. Wenn unsere Kultur in Krisen gert, fllt sie immer wieder auf das gleiche Verhalten zurck: die Schuld bei Auenseitern suchen, diese ausgrenzen, sie zu Sndenbcken stempeln. Pro podrobnou apli-

Mdeia jako protagonistka uprchlick krize 71

svho ponn vak nejprve potebovali vytvoit njak mtus, a proto byl vytvoen mtus o Mdeie vraednici. Ta j vak podle Wolfov roz-hodn nen. e zabila svho bratra Apsyrta a Glauku je stejn vsledkem pomluvy, jako to, e byla strjkyn vrady svch dt. Apsyrtos se toti stal obt neastnch okolnost v Kolchid.23 Aits, elc ntlaku opo-zice, aby se do zem vrtil star zvyk a krle nahradila krlovna Mdeina sestra Chalkiop , obnovil zvyk jin. Na jeden den abdikoval ze sv funkce a na sv msto dosadil syna Apsyrta. Apsyrtos byl vak po uplynut dne jako bval krl podle onoho pradvnho obyeje zavra-dn fanatickmi enami. Mdeia, zden tmto vvojem, posbrala ostatky milovanho bratra, aby je pohbila v moi. Nezasvcen tak vi-dli obraz Argy pronsledovan Kolchiany a Mdeie, je v divokm pohnut vrhala kosti do vln. A stailo jen tento obraz patin vyloit, aby se z Mdeie v och Korinan stala vraedkyn vlastnho bratra.24 Glauk pak, suovan ve svm svdom nespravedlnost dn ve svm okol, spchala sebevradu v blostnch atech, kter j z nklonnosti kdysi Mdeia darovala. A stailo jen vydat prohlen o otrvench atech a nesnesiteln bolesti, kter dajn Isonovu nevstu dohnaly a k smrti, a Mdeia mla rzem v och Korinan na svdom dal ob.25 Pokud jde o Mdeiny dti, panuje communis opinio, e Mdeiu jako matku-vraednici konstituoval pro nsledujc stalet a Eurpids a e ped jeho tragdi existovaly v mtu o Mdeie momenty dvajc do souvislosti smrt Mdeinch dt a jejich matku pouze jako vsledek kivho naen ze strany Korinan.26 Wolfov tedy pomluvu z tohoto jednoho ppadu penesla i na ostatn Mdeiny vrady a ukzala, jak snadno vznikaj m-ty. A onen nov mtus se stal soust diskursu v Korintu a legitimizoval pronsledovn podivnch uprchlk z Kolchidy, kte bezpochyby byli pinou veho patnho v Korint tak si to alespo Korinan pedsta-vovali.27 Nic nepomohlo, e Mdeia usilovn pomhala Korinanm v dob moru jak svmi znalostmi bylinek, tak svou moudrost a litel-

kaci Girardovy teorie na romn Wolfov viz BEYER, Das System der Verkennung. Christa Wolfs Arbeit am Medea-Mythos (2007).

23 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 91nn. 24 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 8586. 25 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 215nn. 26 Srov. WISSOWA et al. (ed.), Paulys Realencyclopdie der classischen Altertumswissen-

schaft (1931) s. v. Medeia. 27 BEYER, Das System der Verkennung. Christa Wolfs Arbeit am Medea-Mythos (2007),

s. 123nn., vhodn dopluje interpretaci romnu Wolfov o podnty z teorie dis-kursu Rolanda Barthese.

Irena Radov

72

skmi schopnostmi.28 Jinakost jej i jejich krajan byla pro n pinou vyvren na okraj spolenosti a poslze i jejich pronsledovn.

Tak jako se s dobou vyvj chpn mt ze strany autor umleckch dl, stejn m doba vliv i na interpretaci tchto vtvor. Traktovan romn byl dosud zkoumn rzn ve vztahu k feministick kritice mo-censk ideologie, jako produkt uen o matriarchln spolenosti i jako politick ifra.29 V souasn dob, kdy Evropa el nporu uprchlk ze Srie a africkch zem, je vak mimodn aktuln prv tento aspekt romnu Wolfov. Mdeia k nm tak znovu po tisciletch promlouv a znovu znepokojuje evropskho tene v jeho zdnliv dokonalm svt se zdnliv neotesitelnmi hodnotami. Jej pbh je u Wolfov sondou do kehkho vztahu mezi uprchlky a jejich hostiteli a nevad, e jej Wolfov psala, majc ped oima obraz uprchlk z druh svtov vlky.30 Ten obraz je stle stejn. Stle lze souhlasit s Mdeiou a s jejm varovnm, jak si je zapamatoval Leukn: Es war das erste Mal, da ich (= Leukon) mit einer Fremden ber den Zustand unserer Stadt sprach, jetzt ging ich noch weiter und fragte sie, wo sie denn die Ursache sehe fr unseren Niedergang. Sie fand, die Antwort liege auf der Hand. In euerer Selbstberhebung, sagte sie. Ihr berhebt euch ber alles und alle, das verstellt euch den Blick fr das, was wirklich ist, auch dafr, wie ihr wirklich seid.31

28 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 4647: brigens hat sich Akamas Verhltnis zu

Medea verndert, seit sie die Hungersnot abgewendet hat, die Korinth nach der groen Drre zweier Jahre drohte. Nicht durch Zauber. Das behaupteten die Korinther. Aber sie verbreitete ihre Kenntnis der ebaren Wildpflanzen, die uner-schpflich zu sein scheint, und sie lehrte, nein, zwang die Korinther, Pferdefleisch zu essen... Das Volk schlachtete die Pferde, a, berlebte und verga das der Medea nicht. Seitdem gilt sie als bse Frau.; s. 170: Die Pest breitet sich aus. Medea hat in diesen Wochen mehr als jeder andere getan, die Kranken verlangen nach ihr, sie geht zu ihnen. Aber viele Korinther behaupten, sie ziehe die Krank-heit hinter sich her. Sie sei es gewesen, die der Stadt die Pest brachte.

29 Viz TEPE, Beispiel fr eine erklrende Basis-Interpretation. Zu Christa Wolfs Roman Medea Stimmen.

30 Z rozhovoru Wolfov s Evelynou Fingerovou Wir leben verkehrt (2007), s. 51: Ich beschftige mich gerade mit den deutschen Emigranten whrend der Nazi-zeit in den USA.

31 WOLF, Medea. Stimmen (2015), s. 168.

Mdeia jako protagonistka uprchlick krize 73

PRAMENY

BOCCACCIO, Giovanni: Famous Women. Transl. Virginia Brown. Cambridge, Ma, and London, England: Harvard University Press 2001.

Euripidis fabulae. III. Edidit James Diggle. Oxford: Clarendon Press, 1981. Grillparzer, Franz: Das Goldene Vlies. In: Werke. Vol. 2. Edidit Helmut Bachmaier.

Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1986. P. Ovidi Nasonis Epistulae Heroidum. Edidit Henricus Drrie. Berlin and New York: De

Gruyter, 1971. PALAIFATOS: . De incredibilibus. In: Mythographi Graeci. Edidit Nicola Festa.

Bd. 3, 2. Leipzig: B. G. Teubner 1902. PALAIFATOS: O neuvitelnch pbzch. Pel. Irena Radov. Praha: KLP 2005. DE PIZAN, Christine: The Book of the City of Ladies. Transl. Earl Jeffrey Richards. New

York: Persea Books 1982. C. Valeri Flacci Argonauticon libri octo. Edidit Widu-Wolfgang Ehlers. Stuttgart: B. G.

Teubner Verlagsgesellschaft mbH 1980. Strabonis Geographica. Edidit August Meineke. Lipsiae: sumptibus et typis B. G.

Teubneri 1866. WOLF, Christa: Medea. Stimmen. Frankfurt am Main: Suhrkamp Verlag 20159.

LITERATURA

BENSON, Pamela, Joseph: The Invention of the Renaissance Woman. University Park: The Pennsylvania State University Press 1992.

BEYER, Martin: Das System der Verkennung. Christa Wolfs Arbeit am Medea-Mythos. (Diss. Universitt Bamberg.) Wrzburg: Verlag Knigshausen & Neumann GmbH 2007.

BRISSON, Luc: How Philosophers Saved Myths: Allegorical Interpretation and Classical Mythology. Tihanyi, Catherine (transl.). Chicago, IL, USA: University of Chicago Press 2004.

BROWN-GRANT, Rosalind: Christine de Pizan & the Moral Defence of Women: Reading Beyond Gender. Cambridge: Cambridge University Press 1999.

DOUMAS, Christos: What did the Argonauts seek in Colchis? Hermathena 150 (1991), s. 3141.

FINGER, Evelyn: Wir leben verkehrt. Zeit online, 44, 25. 10. 2007, s. 51. Pstup: 2017-02-20. Dostupn z: http://www.zeit.de/2007/44/Wir_leben_verkehrt/komplettansicht.

MIMOSO-RUIZ, Duarte: Mde Antique et Moderne. Aspects Rituels et Socio-Politiques dun Mythe. Paris: Editions Ophrys 1982.

RADOV, Irena: Mdeia na prahu novovku dv ppadov studie. Historica Olomucen-sia 34, supplementum I (2014), s. 305313.

TEPE, Peter: Beispiel fr eine erklrende Basis-Interpretation. Zu Christa Wolfs Roman Medea. Stimmen. Mythos-Magazin. Online-Magazin fr die Bereiche Mythosforschung, Ideologieforschung und Erklrende Hermeneutik. Pstup: 2017-02.20. Dostupn z: http://www.mythosmagazin.de/erklaerendehermeneutik/pt_beispielinterpretation.pdf.

WISSOWA, Georg et al. (ed.). Paulys Realencyclopdie der classischen Altertumswissen-schaft. Stuttgart: Metzler 1893 1980.

Irena Radov

74

Rsum

Medea as the Protagonist of a Refugee Crisis

Irena RADOV

The character of Medea has attracted the attention of scholars for centuries. Different epochs with various social systems and ideologies have left their imprint on her story. At the turn of the 20th century, a lot of literary works arose aiming to absolve Jasons wife from the guilt attributed to her over all the long years of literary tradition. The paper deals with one of these works the novel Medea: Stimmen by Christa Wolf. In her novel, Wolf, with the use of inner mono-logues of several characters, presents diverse views on the well-known events taking place in Colchis and Corinth. While demonstrating an outstanding know-ledge of many antecedent forms of the myth of Medea, she casts a new light on the particular motives of various adaptations. Just like the rationalistic exegetes, Wolf primarily aims to free the myth from the fantastic burden of tradition. Wolfs successfully applied demythization of features defying all logic (the Golden Fleece and Medeas magical powers) is quickly replaced with a mythicizing which shows how the myth about an evil killer and initiator of all the poverty in Corinth was created. All these things are situated in the unusual circumstances of a political crisis in Colchis. The novel is therefore a probe into the relationship between political refugees (the people of Colchis with Medea in the lead) and their hosts (the arrogant inhabitants of Corinth), and as such it is presented in this study.

Keywords: Medea, the reception of myth, Christa Wolf, novel Medea: Stimmen Irena Radov stav klasickch studi Filozofick fakulta Masarykova univerzita, Brno radova@phil.muni.cz

453

Ideolgia v premench asu v pamiatkach grckej a latinskej tradcie

Zostavili: udmila Buzssyov, Erika Jurkov, Jana Gruskov Recenzovali: Prof. PhDr. Jana Nechutov, CSc., Doc. PhDr. Pavol Valachovi, CSc.

Publikcia vznikla s finannou podporou M SR v rmci rieenia grantovej lohy VEGA 1/0627/15 Latinsk humanistick literatra na Slovensku v kontexte politickej propagandy a s

finannou podporou Slovenskej jednoty klasickch filolgov pri SAV.

Poet strn: 452

Univerzita Komenskho v Bratislave, 2018 udmila Buzssyov, Erika Jurkov, Jana Gruskov

Oblka a grafick prava: Ivan Lbaj Redakn prava: Mria Mjekov

Vydala: Univerzita Komenskho v Bratislave

Bratislava 2018

ISBN 978-80-223-4626-9