Integrovaná ochrana rybízu proti nesytce rybízovéa hál ivci rybízovémuIng. Jana Ou ední ková

VŠÚO Holovousy

ÚvodRybíz (Ribes) je významným druhem drobného ovoce p stovaného pro komer ní ú ely v Evrop

(Gordon 2008). V eské republice p edstavuje plocha rybízu (k 30.9.2008), za azeného do SISPO,

844 hektar , z toho 593 ha rybízu je erného. Držitelé ochranných známek p stují ovoce celkem na

8 238 ha (Vým ry sad 2008). Každoro jsou bobuloviny napadány širokým spektrem hmyzích

šk dc a rozto , kte í mohou velmi významn snížit kvalitu, redukovat výnosy a mohou mít

negativní vliv na efektivnost p stování tohoto ovoce (Gordon 2008). Metody ochrany proti šk dc m

rybízu v integrovaném systému p stování ovoce jsou jen velmi málo prostudované a vyvinuté (Cross

and Easterbrook 1998).

Mezi nejd ležit jší šk dce erného rybízu pat í hál ivec rybízový (Cecidophyopsis ribis)

a nesytka rybízová (Synanthedon tipuliformis). Hál ivec rybízový, jakožto hlavní vektor viru zvratu

erného rybízu, je limitujícím faktorem životnosti výsadeb erného rybízu (Cross 2006). Hlavním

problémem v ochran proti tomu fytofágnímu rozto i je pot eba astých post ik akaricidy.

stování nových kultivar erného rybízu rezistentních k hál ivci i ke zvratovému onemocn ní je

prvním reálným krokem k vývoji integrovaného systému ochrany pro tuto plodinu a p isp lo by

k významnému poklesu spot eby pesticid (Cross and Easterbrook 1998). V eské republice zatím

není k dispozici široký sortiment takovýchto odr d a je t eba propracovat jiné metody ochrany.

Vzhledem k tomu, že po v tšinu roku je vlnovník ukryt v hálkách, není doposud ochrana dostate

inná (Hluchý a kol 1997).

Ochrana proti nesytce rybízové pomocí insekticid je velmi

obtížná, nebo larvy žijí skryté uvnit výhon (Scott and

Harrison 1979). Identifikace feromonu S. tipuliformis vedla

k prudkému rozvoji metody matení (mating disruption)

pomocí polyethylenových odparník , jejíž ú innost je nutné

ov it v našich podmínkách.

Obr.1: dosp lec Synanthedon tipuliformis (Clerck) (Thomas 1998).

Nesytka rybízová (Synanthedon tipuliformis Clerck, 1759)

Synonyma

Currant clearwing month, currant borer month, Aegeria tipuliformis, Conopia tipuliformis,

Ramosia tipuliformis, Sesia tipuliformis, Synanthedon salmachus, Trochilium tipuliformis (K dela

a Kocourek 2002).

Za azení do systému

ele nesytkovití (Sesiidae) pat í do ádu motýl (Lepidoptera) (K dela a Kocourek 2002).

Nesytky pat í k hmyzu s prom nou dokonalou, tzn. že vývoj probíhá od stádia vají ka p es

larvu, kuklu až po dosp lce (Pokorný a Jiskra 1996).

Bionomie

Délka t la dosp lc se pohybuje od 10 do 14 mm, širocí jsou 2-3 mm a v rozp tí k ídel m í 18-

20 mm. T lo je modro ern zbarvené s purpurovým leskem. Zade ek samc rozd lují ty i zlaté

né pruhy na segmenty, sami ky mají pouze t i. Ob pohlaví mají na zadním konci t la výrazný

chomá dlouhých šupinek, tzv. anální v jí . V klidovém stavu má motýl k ídla rozložená. V tšinou

jsou holá, pouze žilnatina je pokryta ernými šupinkami se zlatými skvrnami. T ásn z dlouhých,

sv tle purpurových šupinek lemují zadní okraj k ídel. Ob p ední k ídla mají 2-3 erné skvrny

(Thomas 1998).

Obr.2: dosp lec Synanthedon tipuliformis (Farrell 2008).

Po pá ení klade sami ka pr rn 50

olivov hn dých vají ek (Carlen 2006).

Obvykle jsou kladena jednotliv

do blízkosti suk , úžlabních pupen ,

ezných ran, poran ní nebo pod

uvoln nou k ru. Pokud je populace

veliká, mohou být nahlou ena do

skupinek. Vají ka mají kulatý až

protáhlý tvar, m í 0,3 – 0,6 mm

(Thomas 1998).

Obr.3: vají ka Synanthedon tipuliformis (Falta 2005).

Larvy jsou po vylíhnutí krémov bílé se sv tle hn dou hlavou a m í p ibližn 2 mm. B hem

vývoje prochází 6 larválními instary. V dosp losti m í 15 - 18 mm. Hlava se zbarvuje do ervena až

hn da. První hrudní lánek (prothorax) je sv tlé hn dý a t lo je jednotn krémové. P ed kuklením se

housenka výrazn zmenšuje (Thomas 1998).

Obr.4: housenka Synanthedon tipuliformis (Ou ední ková 2008).

Kukla je na po átku formování krémov bílá, uzav ená v tenkém hedvábném hn došedém

kokonu, pozd ji tvrdne a p echází do tmav hn dé barvy. P ibližn 2 dny p ed líhnutím m í 10 mm,

barva se m ní na ernou se zlatými proužky a je již jasn z etelný dosp lec. Kuklení se odehrává

v blízkosti vzniklého otvoru po p edchozím žíru housenky. Vzhledem k ohebnému zade ku je kukla

krátce p ed líhnutím dosp lce schopná se áste dostat ven z kukelné kom rky (Thomas 1998).

Obr.5: kukla Synanthedon tipuliformis (Csoka 2008).

íznaky poškození

Uvnit výhon rybízu je vyžraná dlouhá chodba, nej ast ji se nachází ve spodní t etin prutu nebo

kdekoliv na kmínku. Napadené ásti rostlin vadnou a zasychají. Na ezu je chodba po obvodu

vypln na hn dým trusem. P ed kuklením se housenka prožírá k povrchu prutu, kde je ponecháno

pergamenové okénko. Po výletu motýl z stává exuvie vy nívat z prutu (Lánský a kol. 2005).

V dolní ásti v tví bývá otvor, kterým housenka vytla uje ven trus a piliny (Hluchý a kol. 1997).

Obr.6: p íznaky napadení v tví rybízu (Ou ední ková 2008).

Životní cyklus

Nesytka rybízová má jednu generaci za rok. Housenky p ezimují v tenkost nném záp edku uvnit

tví. B hem zimy žír zastavují a až na ja e pokra ují v prodlužování chodby, p evážn za ú elem

usnadn ní vylezení kukly z prutu. Žír je v tomto období již krátký. Po dokon ení chodby až

k výletovému otvoru, uzav enému tenkou vrstvou k ry, p ede housenka z hedvábí a pilinek pevný

kokon a kuklí se. Kukla p ed líhnutím proráží kokon i blanité okénko a áste vylézá ven z prutu.

Poté se líhne motýl (Lánský a kol. 2005). Let probíhá od kv tna do srpna s první výraznou letovou

vlnou na p elomu kv tna a ervna. Dosp lé nesytky létají pouze ve dne, aktivita je úzce spojená

s teplotou a obla ností. Za p íhodných klimatických podmínek lze nad výsadbami rybízu zaznamenat

„rojení samc “ (Thomas 1998). K pá ení dochází 3-4 hodiny po vylíhnutí, sami ky kladou vají ka asi

o 3 dny pozd ji. Vají ka nejsou nikdy vykladena na jednoleté d evo, tento šk dce up ednost uje

dvou a víceleté výhony. Jedna sami ka vyklade 3-8 vají ek denn , celková sn ška iní 40-70 ks.

Z vají ek se dle teplot, asi po 10 dnech, líhnou drobné housenky. P i 20°C trvá embryonální vývoj

8 dní. Larvy se brzy zavrtávají do pletiv v tví, kde probíhá žír a další vývoj. Životní cyklus se uzavírá

ezimováním housenek uvnit napadených v tví (Fraval et al. 1998).

Hostitelské rostliny

Hlavními hostiteli jsou zástupci rodu Ribes, p edevším erný, ervený a bílý rybíz, meruzalka

a r zné kultivary angreštu (Thomas 1998).

Obr.7: plantáž erného rybízu „Ben Hop“ (Ou ední ková 2008).

Ochrana

Monitorování se provádí zimní kontrolou dvou- a víceletých v tví, které se odst ihují u zem .

tev se postupn st íhá po 5 cm segmentech až do poloviny. Pokud se narazí na chodbu, rozštípne

se prut a hledá se živá housenka. Zaznamenává se procento napadených prut s housenkou. Letovou

aktivitu lze spolehliv monitorovat feromonovými lapáky.

Nep ímá ochrana je založená na podpo e p irozených nep átel. Housenky napadá kuklice

Pelatachina tibialis. Hluchý a kol. (1997) uvádí, že je pokusn též ov ována ú innost

entomopatogenních hlístic rodu Steinernema. Do p ímých metod lze za adit odstra ování

vadnoucích v tví až k jejich bázím (Hluchý a kol. 1997). Likvidace takovýchto prut v kv tnu

a provád ní pravidelného hlubokého ezu kultury s odstra ováním starých a napadených v tví je

doposud nejú inn jší ochranou (Lánský a kol. 2005).

Cílenou chemickou ochranu není možno provád t, nebo nejsou k dispozici p ípravky

s odpovídající ochrannou lh tou (Lánský a kol. 2005).

V zahrani í je proti nesytce rybízové ke komer ním ú el m úsp šn používána metoda

dezorientace, která však v R není doposud registrována (Lánský a kol. 2005).

Metoda dezorientace (Mating disruption – matení samc )

Princip metody spo ívá v pokrytí celé plochy clonou sami ího feromonu jež zabra uje pá ení

(odtud anglický název „mating disruption“). Vlivem nadbytku feromonu ve vzduchu dochází

k dezorientaci same p i vyhledávání samic. Odparníky naplní sad „v ní“ feromonu sami ek

lákajících samce. Tím je ztížena schopnost samc nalézt sami ku, je omezena kopulace a následné

kladení vají ek. Feromony se odpa ují z odparník postupn v malých dávkách po dlouhou dobu

(v závislosti na teplot a v tru asi 5 m síc ). Metoda je vhodná do systému integrované ochrany

ovoce a pro antirezistentní strategii. Její používání by m lo p isp t ke snížení spot eby syntetických

insekticid a minimalizovat rezidua pesticid v produktech. Feromon je druhov specifický, takže

nemá vliv na jiné organismy (Hluchý 2007).

Obr.8: feromonový odparník Isonet Z.

innou látkou je syntetický sexuální feromon (E,Z)-2,13-octadecadienyl acetát (68 mg) a (E,Z)-

3,13-octadecadienyl acetát (2 mg). Aplikace odparník je provád na p ed výletem dosp lc

(duben/kv ten) v dávce 300 ks/ha. Feromonové odparníky se umís ují do stínu, do horní t etiny ke e

lehkým obto ením okolo v tvi ky.

innost metody se hodnotí v zimních m sících na základ po tu poškozených výhon

housenkou nesytky rybízové. Monitoring výskytu nesytky rybízové v prost edí dezorientace šk dce

feromonem je kontrolován jednak pomocí lapák s potravním atraktantem, kam se chytají ob

pohlaví, ur uje je jejich pom r a stanovuje se p ítomnost spermatéky u samic a jednak pomocí

feromonových lapák UNITRAP N – funnel s feromonovým odparníkem SUPERLURE-ST/w

s ú innou látkou (E,Z)-2,13-octadecadienyl acetát a (Z)-13-octadecenyl acetát, 10 mg/odparník –

desetinásobná dávka. Nosi em je pryž na bázi p írodního kau uku. Ú innost po vyjmutí z obalu

a expozici lapáku je 8-10 týdn . Lapáky se vyv sí sou asn s odparníky na dezorientaci na místa, na

kterých je vysoká pravd podobnost snížení ú innosti metody dezorientace. Takovými místy jsou

edevším vyvýšeniny, sousedství starých rybízových porost (extenzivní sady, zahrady, aleje),

ohniska silného napadení (charakteristická odumíráním strom ). V homogenním porostu bez

edchozích p ípad se lapáky umís ují na náv trnou stranu sadu. V R p evažují severozápadní

try, proto je vhodné je umístit na severozápadní, nebo západní okraj porostu (Pultar 2008).

i funk nosti metody dezorientace by

nem ly být zaznamenány žádné úlovky

nebo maximáln jednotliví motýli

s dlouhými odlukami. Nálet v tšího po tu

signalizuje možnou krátkodobou

disproporci (vrchol letové aktivity), která

vyžaduje zvýšenou pozornost, ale nemusí

znamenat neú innost metody dezorientace.

Nálety vytvá ející souvislou k ivku

s odlišným vrcholem jsou již varováním.

Obr.9: úlovky v lapácích (Ou ední ková 2008).

U nás však není registrována žádná další korektivní metoda k redukci nesytky p i selhání

dezorientace. Odparník se vym uje na p elomu ervence a srpna. Feromonové odparníky pro

nesytku rybízovou BIOLATRAP SUPER ST/w jsou druhov specifické, necílové druhy motýl se

vyskytují v lapácích velmi málo a jsou snadno odlišitelné (Pultar 2008).

Metoda hromadného vychytávání

Principem metody hromadného vychytávání samc (mass trapping) do feromonových lapák je

snížení jejich popula ní hustoty. Vychytávání je provád no pomocí lapák na bázi sexuálního

feromonu – typ delta (BIOLATRAP) nebo typ funnel (UNITRAP). Doporu ené množství je 6 ks na

hektar. Ú innost feromonu ((E,Z)-2,13-octadecadienyl acetát a (Z)-13-octadecenyl acetát) je po

vyjmutí z obalu a expozici lapáku 8-10 týdn . Lapáky se instalují na p elomu kv tna/ ervna

zav šením na d ev ný i železný kolík zatlu ený do p dy v ad mezi ke i tak, aby byl lapák umíst n

ve výšce vrcholk ke . Rozmíst ní musí být rovnom rné. Odparník se nevym uje. P i použití

lapáku typu delta se lepové vložky vym ují po odchycení 100 motýl . V p ípad použití lapáku

typu funnel je možné na dno nalít kapalinu s insekticidem, aby došlo k okamžitému usmrcení

chycených nesytek i dalšího hmyzu (Pultar 2007).

Obr.10: feromonový lapák - typ delta (Ou ední ková 2008).

Obr.11: feromonový lapák - typ funnel (Ou ední ková 2008).

Hál ivec rybízový (Cecidophyopsis ribis Westwood, 1869)

Tento významný šk dce rybízu se rozši uje p evážn pomocí opylova , v trem, sadbou. Jeho

nebezpe nost a škodlivost spo ívá v p enosu virového zvratu erného rybízu (Blackcurrant reversion

associated virus – BCRV), p i kterém dochází k morfologickým zm nám a k degenerativním

zm nám kv tních orgán a díky tomu neplodí ani pupeny, které nejsou p ímo poškozeny

vlnovníkem. Velmi asto je p inou likvidace i velkých plantáží p edevším erného rybízu (Kazda

a kol. 2003). U erného i erveného rybízu se vyskytuje výrazná odr dová preference. Nov byly

vyšlecht ny rezistentní odr dy, které rozto nenapadá nebo neohrožuje jejich plodnost (Lánský

a kol. 2005).

Synonyma

Vlnovník rybízový, blackcurrant bud mite, blackcurrant gall mite, big bud mite, currant bud mite

(K dela a Kocourek 2002), Cecidophyes ribis, Eriophyes ribis, Phytoptus ribis (Fraval et al. 1998).

Za azení do systému

Tento fytofágní šk dce pat í do t ídy pavoukovc (Arachnida),

ád rozto (Acarina), eledi vlnovníkovití (Eriophyidae) (K dela

a Kocourek 2002).

Popis

lo vlnovník je b lavé, protáhlé, se dv ma páry nohou na

hlavohrudi. Sami ky jsou dlouhé 0,2 mm, same ci kratší (Atlas

šk dc 2008).

íznaky poškození

Tento mikroskopický rozto napadá p edevším erný rybíz. Proniká do listových pupen

a zp sobuje vznik zdu elých kulovitých hálek (až 1,5 cm). Hálky na ja e neraší, zasychají a hn dnou.

Zasychající pupeny rozto i opoušt jí, krátkou dobu se pohybují po listech, kde sají a posléze zalézají

do nových pupen , kde pokra ují v sání a rozmnožují se. U napadených rostlin se postupn snižuje

výnos vlivem redukce po tu zdravých pupen . P ezimují samice rozto uvnit pupen . Má n kolik

generací v roce v závislosti na klimatických podmínkách (Kazda a kol. 2003).

Obr.12: p íznaky poškození (Ou ední ková 2008).

Životní cyklus

ezimují dosp lci i nymfy. Na ja e p i teplotách >5°C kladou sami ky 60-100 vají ek uvnit

pupen , na st ny zkade ených základ list . Za 3-4 dny (p i nízkých teplotách za 21-28 dn ) se

z vají ek líhnou nymfy, které sají listová pletiva a po dosp ní se op t rozmnožují. Množení

v lo ských pupenech probíhá ve 2-3 generacích. V tšina rozto však napadené pupeny p i rašení

opouští a p esídluje na nové. Maximum opoušt ní pupen za íná v dob otev ení prvních dvou kv

na hroznu a probíhá po celou dobu kvetení. ást populace napadá nové pupeny po pá ení na listech

a kv tech, ást klade vají ka na povrch list , výhon a kv . Invaze do pupen za íná koncem

kv tna a pokra uje až do ervence, výjime i do srpna. Nové pupeny sice napadá jen 1% populace,

avšak i toto množství sta í k závažnému výskytu šk dce (Lánský a kol. 2005).

Hostitelské rostliny

Hál ivec napadá p edevším rybíz erný, ale i ostatní druhy rodu Ribes (Hluchý a kol. 1997).

Ochrana

Základem nep ímé ochrany je výsadba zdravé, rozto i nenapadené sadby. Školky a nové výsadby

by se m ly zakládat ve vzdálenosti nejmén 500 m od napadených ke . Ke e je nutné pravideln

kontrolovat. U napadených rostlin se každým rokem o ezávají výhonky s hálkami (Atlas šk dc

2008).

Monitoring výskytu rozto je provád n vizuální zimní kontrolou. Odebírá se 60 celých v tví

a zjiš uje se p ítomnost i nep ítomnost napadení i podle jediného napadeného pupenu, nebo se

kontrolují letorosty – podíl napadených pupen .

Chemická ochrana

ímá ochrana je založená na aplikaci akaricid . První ošet ení se provádí v prvních jarních

dnech, kdy teplota dosáhne alespo 13°C, druhé t sn p ed rozkv tem rybízu a t etí asi po 10 – 14

dnech na konci kvetení. P i prvních výskytech v rozsáhlejších rybízovnách je ú elné zvážit likvidaci

a spálení napadených ke (Hluchý a kol. 1997). Lánský a kol. (2005) uvádí jako vhodný termín

ochrany období p ed kv tem a po sklizni. 1.ošet ení je t eba asovat co nejblíže dob kv tu a s

ohledem na ochranu v el aplikovat ve er. D ležité je p idání smá edla a vyšší objem post iku (1000

l/ha). Druhé ošet ení se doporu uje provád t ihned po sklizni (Lánský a kol. 2005).

Ošet ení se provádí p i napadení v tším než 5%. P ípravky registrované v rámci integrované

ochrany rybízu jsou pouze Omite 570 EW a Omite 30 W.

Biologická ochrana

Další možností ochrany je vysazení dravého rozto e Typhlodromus pyri, který snižuje množství

škodlivých rozto , požírá je uvnit pupen i na listech. Aplikace se provádí na ja e. Doporu ená

dávka je 3000 ks/ha. V pokusech je testována ú innost dravého rozto e Amblyseius cucumeris.

Obr.13: plst ný pásek s dravými rozto i T. pyri (Ou ední ková 2008).

Mechanická ochrana

Z mechanických metod ochrany je praktikováno vylamovaní napadených hálek a ez poškozených

výhon .

Dále je vhodné sadbu a ízky rybízu pono it na 30 min do vody 50°C teplé, tím dochází

k usmrcení rozto v p ípadn napadených pupenech. Perspektivní je p stování rezistentních odr d

(Lánský a kol. 2005).

Tato práce byla vytvo ena za p isp ní Ministerstva zem lství R (projekt . QH71164).

Použitá literatura:Atlas šk dc : Vlnovník rybízový. Agromanual [online]. c2008. [cit. 13.11.2008]. ISBN 1801-4895.

Dostupný z WWW: <http://www.agromanual.cz/cz/atlas/skudci/skudce/vlnovnik-rybizovy.html>.

CARLEN, C. et al. Success with mating disruption to control the currant clearwing month. Revue

suisse Vitic. Arboric. Hortic. 2006, Vol. 38, p.183-187.

CROSS, J. V. Further investigation of IPM methods for blackcurrant gall mite and leaf midge.

IOBC/WPRS Bulletin. Integrated Plant Protection in Fruit Crops. 2006. Vol. 29 (9), p. 131-138.

CROSS, J. V.; EASTERBROOK, M. A. Prospects for integrated management of blackcurrant pests.

IOBC/WPRS Bulletin. Integrated Plant Protection in Orchards “Soft Fruits”. 1998, Vol. 21 (10), p.

55-61.

FRAVAL, A. et al. Synanthedon tipuliformis (Clerck). [online]. Paris: INRA, c1998. [cit.

13.11.2008]. Dostupný z WWW: <http://www.inra.fr/hyppz/RAVAGEUR/6syntip.htm>.

GORDON, S., C. Raspberry and Currant Entomology – The Drivers for Change in Europe. In

BAÑADOS, P., DALE, A. (Eds.). Acta Horticulture. Proceedings of the Ninth International Rubus

and Ribes Symposium, Vol. 777. ISHS 2008, p. 301-309.

HLUCHÝ, M. Feromony v ochran ovocných sad – od monitoringu k p ímé ochran [online].

Brno: Biocont Laboratory spol s r.o.leden 2007. c2008. [cit. 17.11.2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.biocont.cz/profi-mateni.html#MD%20Info>.

HLUCHÝ, M. a kol. Obrazový atlas chorob a šk dc ovocných d evin a vinné révy. Brno: Biocont

Laboratory s.r.o., 1997. 428 s. ISBN 80-901874-2-1.

KAZDA, J. a kol. Choroby a šk dci polních plodin ovoce a zeleniny. 3. vydání. Praha:

Nakladatelství odborných asopis , 2003. ISBN 80-86726-03-7.

DELA, V.; KOCOUREK F. a kol. Seznam škodlivých organism rostlin. Praha: Agrospoj, 2002.

342 s. ISBN 80-7084-232-6.

LÁNSKÝ, M. a kol. Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce: Metodika.

Holovousy: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocná ský Holovousy s.r.o., 2005. 159 s. ISBN 80-

902636-7-4.

Vým ry sad 2008. Vým ry výsadeb len SISPO [online]. c2008. [cit. 17.11.2008]. Dostupný

z WWW: <http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/>.

POKORNÝ, V.; JISKRA, K. Hmyzí šk dci zahradních rostlin, predáto i a paraziti. 1. vydání.

Praha: eský zahrádká ský svaz, nakladatelství Kv t, 1996. 91 s. ISBN 80-85362-20-1.

PULTAR, O. Biolatrap SUPER ST: Etiketa a stru ný návod. Chel ice: Biola, 2007.

PULTAR, O. Biolatrap SUPER ST/w: Etiketa a stru ný návod. Chel ice: Biola, 2008.

SCOTT, R.; HARRISON, R., A. The biology and life history of currant clearwing Synanthedon

tipuliformis (Lepidoptera: Sesiidae) in Canterbury. New Zealand Journal of Zoology. 1979. 6 (1).

p.145-163.

THOMAS, W., P. Currant Clearwing Life Cycle. [online]. Auckland: The Horticulture and Food

Research Institute of New Zealand Ltd., c1998. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.hortnet.co.nz/publications/hortfacts/hf401045.htm>.

Auto i fotografií:

CSOKA, G. Synanthedon tipuliformis – pupa. [online]. The University of Georgia: Warnell School

of Forestry and Natural Resources and College of Agricultural and Environmental Sciences - Dept.

of Entomology, c1998. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.forestryimages.org/browse/subthumb.cfm?sub=8941&start=1>.

FALTA, V. Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce: Metodika. Holovousy:

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocná ský Holovousy s.r.o., 2005. 159 s. ISBN 80-902636-7-4.

FARRELL, S. Currant clearwing Synanthedon tipuliformis (Lineaus, 1758) [online].UKmonths:

Your guide to the month of Great Britain and Ireland, c 2008. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z WWW:

<http://ukmoths.org.uk/show.php?id=2108>.

THOMAS, W., P. Currant Clearwing Life Cycle. [online]. Auckland: The Horticulture and Food

Research Institute of New Zealand Ltd., c1998. [cit. 13.11.2008]. Dostupný z WWW:

<http://www.hortnet.co.nz/publications/hortfacts/hf401045.htm>.