jak vznikají oblaka – voda kolem nás

Jak vznikají oblaka – Voda kolem nás

Voda kolem nás

- zemská atmosféra obsahuje vedle plynů také vodní páru

- množství vodní páry v objemové jednotce vzduchu je závislé především na teplotě vzduchu (a samozřejmě tlaku)

- specifickým stavem je rosný bod

- zopakujme, že je to teplota, při níž vzduch dosahuje za daného tlaku stavu nasycení vodní parou a vodní pára v něm obsažená se začíná srážet

- vznikají mikroskopické kapičky, které formují oblak

Jak vznikají oblaka – Definice oblaku

Definice oblaku

- oblak (neodborně mrak) je viditelný shluk drobounkých vodních kapiček nebo ledových krystalků (případně obojího) v ovzduší

- za oblak lze považovat i mlhu, která je v podstatě oblakem dotýkajícím se zemského povrchu

- přeměna vodní páry na kapičky vody v atmosféře není zdaleka tak snadná!

- jde o energeticky náročný děj, který se ve skutečné atmosféře prakticky nevyskytuje, protože by muselo docházet k několika násobnému přesycení vzduchu vodní parou

Jak vznikají oblaka – Kondenzační jádra

Kondenzační jádra

- hrají klíčovou roli ve vzniku oblaku

- nacházejí se v zemské atmosféře v podobě pevných částic (vyjma ledových zrn) tzv. aerosolů (prachová zrnka, zrnka soli z mořské vody)

- částice mají na povrchu drobounké póry

- v pórech vznikají duté vodní povrchy, nad nimiž se ustavují energeticky vhodné podmínky pro vznik vodních kapiček

- na kondenzaci se může podílet i elektrický náboj, který aerosoly nesou

Jak vznikají oblaka – Jak ochladit vzduch

Jak ochladit vzduch

- jak dosáhnout rosného bodu?

- příroda uplatňuje hned několik způsobů

- všchny mají jedno společné: jsou založeny na výstupných pohybech vzduchu

- s výstupem vzduchu klesá atmosférický tlak, vzduch se rozpíná a ochlazuje

- následkem toho se po čase dosáhne rosného bodu, vodní pára začíná kondenzovat!

Jak vznikají oblaka – Konvekce, mechanický výstup, frontální rozhranní

- vzduch může začít stoupat z různých důvodů:

Termická konvekce

- důsledek nerovnoměrného ohřevu zemského povrchu, s rostoucí teplotou vzduchu klesá i jeho hustota

Mechanický výstup

- proudění vzduchu přes horskou překážku, vzduch není schopen horský hřeben obtéci, takže jej přeteče

- vznik orografických oblak

Frontální rozhranní

- analogické s výstupem přes horskou překážku, rozdíl v tom, že místo horského hřebene máme masu chladnějšího vzduchu

Jak vznikají oblaka – Klasifikace oblaků

Klasifikace oblaků

- první pokus: 1803, anglický přírodovědec Luke Howard odvodil názvy cirrus, cumulus, stratus a nimbus

- 1840, německý meteorolog W. H. Dove prohlásil, že žádný oblak není stálým útvarem, ale že je to proces, děj

- oblaka dnes řadíme podle jejich:

vzniku a vývoje (frontální, nefrontální, kupovité, turbulentní)

výšky (nízké, střední, vysoké, s vertikálním vývojem)

složení (vodní, ledové, smíšené)

vzhledu (na jednotlivé druhy)

Jak vznikají oblaka – Oblačná patra

Oblačná patra

- na základě úmluvy byla vrstva, ve které se vyskytují oblaka rozdělena na tři oblačná patra

- pro mírné zeměpisné šířky rozlišujeme:

vysoké patro (7-13 km)

střední patro (2-7 km)

nízké patro (do 2 km)

- lidským okem se výška oblaku velmi špatně určuje, proto je lepší dělení podle vzhledu

- všechny oblaky se dělí do 10 základních druhů, k těmto druhům pro zpřesnění náleží i tvary, odrůdy a zvláštnosti

Cirrus

Cirrus (Ci)

- složen z ledových krystalků

- jednotlivé vzájemně oddělené obláčky v podobě bílých vláken nebo bílých plošek či úzkých pruhů

- nezeslabuje sluneční ani měsíční světlo

Cirrus – foto 1

Cirrus – foto 2

Cirrus – foto 3

Cirrus – foto 4

Cirrocumulus

Cirrocumulus (Cc)

- složen z menších ledových krystalků

- tenké, menší nebo větší skupiny bílých obláčků bez vlastního stínu

- malé chomáčky, vlnky nebo vločky

- cirrocumulům se říká beránky

Cirrocumulus – foto 1

Cirrostratus

Cirrostratus

- složen z ledových krystalků

- průsvitný bělavý závoj oblaků vláknitého nebo hladkého vzhledu, který úplně nebo částečně pokrývá oblohu

- není tak hustý, aby zmizely stíny předmětů

Cirrostratus – foto 1

Altocumlus

Altocumulus (Ac)

- menší nebo větší skupiny či vrstvy oblaků, bílé nebo šedé popř. obojí barvy

- má vlastní stín

- velké beránky

- skládá se převážně z malých kapiček

Altocumlus – foto 1

Altostratus

Altostratus (As)

- šedavá nebo modravá oblačná plocha s vlkánitou nebo žebrovitou strukturou, pokrývající úplně nebo částečně oblohu

- v nejtenčích částech prosvítají obrysy Slunce nebo Měsíce, jen nezřetelně jako za matným sklem

- smíšený oblak, nevypadávají z něj vždy srážky, pokud ale ano, pak jde většinou o trvalé srážky slabé intenzity v podobě deště či sněhu

Altostratus – foto 1

Nimbostratus

Nimbostratus (Ns)

- dešťový oblak

- šedá, často tmavá a jednotvárná oblačná vrstva, ze které vždy vypadávají víceméně trvalé, stejnoměrné a někdy i poměrně intenzivní dešťové nebo sněhové srážky

- vrstva oblaků je všude tak hustá, že poloha Slunce není patrná

- typický oblak teplé fronty

Nimbostratus – foto 1

Stratocumulus

Stratocumulus

- šedé nebo bělavé oblaky, popř. obojí barvy

- menší či větší skupiny oblaků, které téměř vždy mají tmavá místa

- oblak se skládá z částí podobných dlaždicím zdánlivé velikosti větší než 5° a nemá vláknitý vzhled

- složen z vodních kapiček

- mohou z něj vypadávat srážky, ale vždy jen slabé intenzity

Stratocumulus – foto 1

Stratus

Stratus (St)

- šedá a poměrně jednotvárná oblačná vrstva s nízkou základnou

- často se vyskytuje jen jako místní oblak

- skládá se z malých vodních kapiček

- srážky v podobě mrholení

Stratus – foto 1

Stratus – foto 2

Stratus – foto 3

Stratus – foto 4

Cumulus

Cumulus (Cu)

- osamocené a kypré, obvykle zářivě bílé a husté oblaky s ostře ohraničenými obrysy vyvíjející se směrem vzhůru v podobě kup, kupolí nebo věží

- jejich rostoucí část má často podobu květáku

- vodorovná základna bývá tmavá

- základna v nízkém patře, vrcholky až do středního patra

- vzniká při hezkém počasí dopoledne či brzy odpoledne, večer zaniká

Cumulus – foto 1

Cumulus – foto 2

Cumulus – foto 3

Cumulus – foto 4

Cumulonimbus

Cumulonimbus (Cb)

- bouřkový oblak

- mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě hor nebo obrovských věží

- část jeho vrcholu je obvykle hladká, popř. vláknitá nebo žebrovitá a téměř vždy zploštělá, rozšiřuje se do podoby vějíře, kovadliny nebo širokého chocholu

- základna v nízkém patře (1-2 km, ale i níže), vrchol sahá do středního a vysokého patra

- u nás průměrně 7-9 km, největší 16 km

- v tropických oblastech vrchol až 20 km

Cumulonimbus

Cumulonimbus (Cb)

- smíšený oblak, působí hrozivým dojmem

- silné vertikální proudy, vznik krup a kusů ledu (při tornádech i těžší předměty)

- v čele bouřky zesiluje nárazovitý vítr doprovázený hřměním a blesky

- obrovská zásobárna energie

- silné, převážně místně ohraničené přeháňky

Cumulonimbus – foto 1

jak vznikají oblaka – voda kolem nás

Documents