PDF vytvořeno pomocí open source knihovny mwlib. Další informace naleznete na http://code.pediapress.com/PDF generated at: Sat, 29 Sep 2012 05:55:01 UTC

Hmotnostní jednotky vČechách

ObsahČlánky

Fenik 1Karát (hmotnost) 1Kilogram 2Kventlík 8Kámen (jednotka) 8Libra (hmotnost) 9Lot (jednotka) 9Lékárnická unce 11Pinte 11Pud (jednotka) 12Score (jednotka) 12Talent (jednotka) 13Troyská unce 14Unce 14Věrdunk 15Zrno (jednotka) 16Šekel 16

ReferenceZdroje článků a přispěvatelé 18Zdroje obrázků, licence a přispěvatelé 19

Licence článkůLicence 20

Fenik 1

FenikFenik, německy Pfennig, je stará jednotka hmotnosti užívaná v německy mluvících zemích, zejména v Německu a vRakousku (zde byla užívána i v mincovnictví).

Přepočet• v Bavorsku : jeden Pfennig = 1,096 gramu = 1/512 libry• v Hamburku : jeden Pfennig = 0,9319 gramu = 1/520 libry• v Rakousku-Uhersku : jeden Pfenig = 1,096 gramu = 1/256 marky

alternativní název•• Denar

Karát (hmotnost)Karát je jednotka hmotnosti používaná v klenotnictví pro drahokamy (zejm. diamanty) či perly. Nepatří do soustavySI.V současné době se používá tzv. metrický karát, který je roven přesně 200 mg (0,2 g).[1]

Tato jednotka byla historicky odvozena z hmotnosti semene svatojánského chleba (lat. Ceratonia siliqua), které bylove středověku používáno v Arábii a Persii pro určování ceny drahých kamenů. Důvodem je skutečnost, že velikost aváha těchto semen je poměrně všude stejná v uvedených oblastech světa a semena jsou běžně dostupná.Kámen o hmotnosti 10 g má tedy 50 karátů, šperkové drahé kameny a diamanty běžně prodávané mají obvyklehmotnost v desetinách karátu, až v jednotkách karátů. Pravý diamant briliantového brusu o hmotnosti 1ct má cca6mm v průměru. U drahých broušených kamenů se tedy setkáme s použitím například 1,04ct stejně tak 1,04Ct nebo1,04CT což je stejné. Nebroušené kameny, tedy surovina se však váží na gramy, či kilogramy. V praxi se můžemesetkat například s popisem přívěsek zlato 14kt safír 14ct.Později používané velikosti karátu se mírně lišily, ke sjednocení na definici metrického karátu došlo na 4. generálníkonferenci pro míry a váhy (CGPM) v roce 1907. Do soustavy SI však karát nepatří.

Převod na další jednotky•• 1 karát = 200 mg = 0,2 g• 1 karát ≈ 0,007055 oz• 1 karát ≈ 3,086 gr

Související články•• Ryzost•• Karát (ryzost)•• Investiční zlato•• Zlato (minerál)

Karát (hmotnost) 2

Externí odkazy• Zlatnická encyklopedie, heslo Co je to karát? 1ct nebo 1kt? [2]

Reference[1] THOMPSON, Ambler; TAYLOR, Barry N. Guide for the Use of the International System of Units (SI) (http:/ / physics. nist. gov/ SP811)

[online]. 2008 Edition (version 3.0). vyd. Gaithersburg, MD : National Institute of Standards and Technology, 2008, [cit. 2009-10-16]. (NISTSpecial Publication 811.) Kapitola B.9 Factors for units listed by kind of quantity or field of science, část MASS and MOMENT OF INERTIA(http:/ / physics. nist. gov/ Pubs/ SP811/ appenB9. html#MASSinertia).

[2] http:/ / zlatnictvi. net/ ?175,co-je-to-karat-1ct-nebo-1kt-

KilogramNa tento článek je přesměrováno heslo kg. O dalších významech zkratky pojednává článek KG.

Přibližná podoba mezinárodního prototypukilogramu

Kilogram je základní jednotka hmotnosti, jeho značka je kg. Podlesoustavy SI je kilogram definován jako hmotnost mezinárodníhoprototypu kilogramu uloženého u Mezinárodního úřadu pro mírya váhy v Sèvres (Francie). První definice kilogramu pocházela z roku1875. Tomu předcházelo pověření vědců v dobách krále Ludvíka XVI,aby stanovili jednotky v desítkové soustavě.[1]

Název je odvozen z latinského kořene grámma, plus předponasoustavy SI kilo. Přestože označení jednotky již obsahuje předponu,jedná se o základní jednotku a naopak gram je považován za násobektéto základní jednotky. Kilogram je jedinou takovou jednotkouv soustavě SI.[2]

DefinicePodle rozhodnutí 3 Generální konference pro míry a váhy z roku 1901 je kilogram definován jako jednotkahmotnosti takto:[3]

• S přihlédnutím k rozhodnutí Mezinárodního výboru pro míry a váhy ze dne 15. října 1887, podle kterého jekilogram definován jako jednotka hmotnosti,

•• s přihlédnutím k rozhodnutí obsaženém ve schválení prototypů metrického systému, jednoznačně přijatéhoGenerální konferencí pro míry a váhy dne 26. září 1889

• a vzhledem k nutnosti ukončit nejednoznačnosti, které v současné praxi stále existují ohledně významu slovaváha, které se někdy používá pro hmotnost a někdy pro mechanickou sílu,Konference vyhlašuje, že:

1.1. Kilogram je jednotka hmotnosti; je roven hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu.2. Slovo váha označuje kvantitu stejné povahy jako síla: váha tělesa je součinem jeho hmotnosti a tíhového

zrychlení; jmenovitě normální váha tělesa je součin jeho hmotnosti a normálního tíhového zrychlení.3.3. Hodnota normálního tíhového zrychlení přijatá Mezinárodní službou pro míry a váhy je 980,665 cm/s².

– CGPM , Declaration on the unit of mass and on the definition of weight; conventional value of gn

Kilogram 3

Prototyp kilogramu

Standardní kilogram hmotnosti,kopie č. 4, uložený v Národním institutu pro normalizaci a

technologie v USA. Zobrazen jeden ze dvou kusů, které slouží jakooficiální standard pro definování všech jednotek váh a hmotnosti veSpojených státech. Jedná se o jednu ze 40 kopií, které byly vyrobeny

ve Francii v roce 1884. Tento kilogram se liší (lišil) od hmotnostiprototypu kilogramu o 75 mikrogramů.

(foto: National Geographic - leden 1915)

Mezinárodní prototyp kilogramu je válec o výšcei průměru 39 mm vyrobený ze slitiny 90 % platiny a 10% iridia.[4] Podle něj byly vyrobeny co možná identickékopie, které uchovávají příslušné instituty v různýchstátech. Těchto kopií bylo vyrobeno celkem 80.V Česku uchovává tento státní etalon (kopie č. 67)Český metrologický institut.[5] Materiál pro zhotoveníprototypu byl volen podle následujících kritérií:[6]

• odolnost proti korozi,• vysoká hustota (omezení vlivu vztlaku při měření ve

vzduchu),• dobrá elektrická vodivost (eliminace vlivu statické

elektřiny),• nízká magnetická vodivost – diamagnetismus

(omezení nežádoucích magnetických vlivů –přitažlivosti),

•• tepelná stabilita,• tvrdost (odolnost proti otěru).

Problémy definice

Kilogram je poslední jednotka SI, která je definovanápomocí prototypu, a ne fyzikální definicí.[4] Kilogrambyl zvolen tak, aby odpovídal hmotnosti 1 litru vodyprosté vzduchu při teplotě, při které má vodamaximální hustotu (3,98 °C), při normálním atmosférickém tlaku (760 mm Hg). Tato původní definice však mázávažné nedostatky, obsahuje totiž kruhovou závislost: jednotka hmotnosti se zde definuje s pomocí tlaku, který jeovšem definován prostřednictvím hmotnosti. Kvůli těmto problémům byl tedy kilogram v roce 1889 definován nazákladě prototypu, který byl ovšem vyroben tak, aby kilogram přibližně vyhovoval původní definici. Při výroběpůvodního standardu však došlo k malé odchylce, která způsobila, že 1 kilogram vody nemá objem přesně 1 litr, ale1,000 028 l. Definice prototypem má i další problémy:

Změna prototypuZ nejasných příčin za posledních 100 let prototyp ztratil přibližně 50 mikrogramů. Jelikož je však kilogramdefinován jako aktuální hmotnost prototypu, změnila se tím i definovaná velikost kilogramu a znamená to, že objekt,který měl před 100 lety hmotnost 1 000 kg a vůbec se od té doby nezměnil, má dnes hmotnost cca 1 000,000 05 kg.Jednou z příčin změny hmotnosti může být ztráta atomů vodíku, které se do slitiny dostaly jako parazitní příměsi přijejí přípravě. Další, i když dovozovanou příčinou je lidský faktor, kdy při opakovaném, i jemném, čištění prototypuv průběhu 100 let byl prototyp prostě odřen, a tím mírně ztratil na hmotnosti. Přitom není úplně jasné, jestli se jednáo skutečnou ztrátu hmotnosti právě tohoto hlavního mezinárodního prototypu; situace může být i opačná, kdyz neznámé příčiny narostla hmotnost ostatních národních prototypů. Do přesnosti měření vstupuje i přesnost tzv.komparačních vah (prototypy nelze vážit absolutně).[7]

Kilogram 4

Ztráta prototypuU definice jediným prototypem hrozí teoretická možnost, že by tento prototyp mohl být ztracen nebo zničen. Ryzefyzikální definice by poskytla možnost jej kdykoli a kdekoli znovu vyrobit.

Nemožnost sdělení definiceDefinici prototypem nelze předat na dálku, např. v hypotetické situaci, kdy by bylo potřeba kilogram popsat někomu,kdo se nemůže dostat k prototypu (například obyvatelé vzdálené planety). Čistě fyzikální definici by bylo možnéprostě odeslat jako zprávu a o realizaci prototypu (případně konverzi na své jednotky) by se již adresát postaral sám.

Navrhované fyzikální definiceKromě výše uvedených problémů je i z principiálních důvodů definice prototypem považována za neuspokojivoua hledá se definice založená na neměnných vlastnostech přírody. Problematikou definice jednotky se v lednu 2011zabývala i mezinárodní konference vědců z Mezinárodního úřadu pro míry a váhy, konaná v budově Královskéspolečnosti v Londýně s úkolem stanovit směry v definování jednotky kilogramu. V současné době existuje několikzvažovaných způsobů, jak přistoupit k nové definici, podle toho, jaká fundamentální fyzikální konstanta by sedefinicí zafixovala:[8]

Planckova konstantaPevným stanovením Planckovy konstanty by s pomocí kvantové fyziky a relativistického vztahu mezi energiía hmotností bylo možno definovat jednotku hmotnosti. Možnou realizací jsou výkonové váhy(anglicky watt balance), které porovnávají tíhu tělesa s magnetickou silou. Aby bylo možno tento postup použít, jepotřeba dosáhnout relativní chyby měření asi 1 × 10-8, v současné době se dosahuje chyby asi 5,2 × 10-8.[9]

Avogadrova konstantaPevným stanovením Avogadrovy konstanty, která definuje jednotku látkového množství jeden mol by bylo kdykolimožno realizovat etalon kilogramu jako Avogadrovu kouli z křemíku s přesně určeným počtem atomů. Počet atomův jednom molu látky je však hodně velký a vždy bude existovat malá odchylka způsobená chybou počítáníatomů.[10]

Tímto problémem se začal v roce 2003 zabývat Spolkový fyzikálně-technický institut v Braunschweigu v Německupod názvem „Projekt Avogadro“.

Elementární nábojStanovením elementárního náboje by bylo možné kilogram definovat pomocí magnetické síly mezi vodiči seznámým proudem, která tělesu udělí stanovené zrychlení.

Nová definice kilogramuPodrobnější informace naleznete v článku Nové definice SI.

Na 24. Všeobecné konferenci pro váhy a míry, která se konala 17.–21. října 2011, byl připraven návrh budoucírevize soustavy SI, ve kterém je definice kilogramu odvozena z Planckovy konstanty. Jelikož však zatím nebylysplněny požadavky na přesnost jejího měření, nebyla tato revize na tomto zasedání zatím přijata.[11]

Kilogram 5

Násobné jednotkyPředpony lze dávat k základu gram (nanogram, gigagram), nikoli k základnímu kilogramu (tedy nikoli milikilogram,megakilogram). Z praktických důvodů se však užívá také kilotuna a megatuna, viz dále.Kromě kilogramu se často používají následující jednotky:

MikrogramMikrogram (značka μg) je miliontina gramu, tzn. miliardtina kilogramu. V běžném životě je to příliš malé množství,aby mělo nějaký praktický význam. Běžně se však používá při sledování výskytu superstopových množství látekv přírodě (například některé vzácné prvky se mořské vodě vyskytují v řádu koncentrací μg/l, doporučená dennídávka vitaminu B12 je 1 μg) nebo v jaderné fyzice při udávání obsahu krátkodobě žijících izotopů (μg/kg nebodokonce μg/t).

MiligramMiligram (značka mg) je tisícina gramu, tzn. miliontina kilogramu. Používá se nejčastěji v chemii či lékařství,například obsahy běžných kovových prvků jako je měď nebo zinek se v živočišných a rostlinných tkáních pohybujív řádu jednotek až stovek mg/kg. Obsahy alkalických kovů nebo typických aniontů jako uhličitany se v minerálníchvodách obvykle uvádějí v mg/l.

GramGram (značka g) je definován jako jedna tisícina kilogramu. Dnes se často využívá jako jednotka pro měření přísadpři vaření a nákupu potravin. Cena pro potraviny prodávané v menším množství než jeden kilogram bývá běžněuvádena jako cena za 100 g. Také údaje o obsahu a složení jednotlivých potravin bývají vztahovány k hmotnosti100 g a tudíž odpovídají procentům hmotnosti. Gram je základní jednotkou hmotnosti ve starší soustavě CGS.

DekagramDekagram (oficiální značka v soustavě SI je dag, ale v běžném životě se častěji používá zastaralé označení dkg) jedeset gramů, tedy jedna setina kilogramu. Je to jednotka používaná převážně v maloobchodě s potravinami. Čechmluvící hovorovou češtinou kupující množství menší než jeden kilogram většinou definuje požadované množstvív dekagramech (Dejte mi 20 deka šunky, prosím.). Přestože jednotková cena se v maloobchodě zpravidla udává na100 gramů nebo na kilogram, český zákazník kupuje na deka.

TunaTuna (značka t, někdy Mg) je jednotka hmotnosti, která nepatří do soustavy SI, avšak může se používat spolus jednotkami SI. Odpovídá 1000 kilogramům a znamená totéž co megagram. Vyšší řády hmotností se často vztahujík tuně (kilotuna, megatuna).

KilotunaKilotuna (značka kt, dle SI gigagram, Gg) je tisíc tun, čili milion kilogramů.

MegatunaMegatuna (značka Mt, dle prakticky nepoužívané definice SI teragram, značka Tg) je milion tun, čili miliardakilogramů. V ekvivalentech kilotun a megatun TNT se obvykle udává energie uvolněná výbuchem jaderné zbraně.Nejsilnější známá jaderná zbraň měla sílu okolo 57 Mt TNT.[12]

Kilogram 6

InstituceSystémem měření a váhami se zabývají následující mezinárodní instituce:• BIPM (Bureau International des Poids et Mesures) – Mezinárodní úřad pro míry a váhy; sídlí v Sèvres u Paříže.• CGPM (Conférence Générale des Poids et Mesures) – Generální konference pro míry a váhy• CIPM (Comité International des Poids et Mesures) – Mezinárodní výbor pro míry a váhy

Odkazy

Reference[1] BIMP: The name "kilogram": a historical quirk (http:/ / www. bipm. org/ en/ si/ history-si/ name_kg. html)[2] BIMP: The kilogram (http:/ / www. bipm. org/ en/ si/ si_brochure/ chapter3/ 3-2. html)[3] BIMP: Resolution of the 3rd meeting of the CGPM (1901) (http:/ / www. bipm. org/ en/ CGPM/ db/ 3/ 2/ )[4] BIMP: International prototype of the kilogram (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ prototype. html)[5] Český metrologický institut: ČESKÉ STÁTNÍ ETALONY (http:/ / www. cmi. cz/ index. php?act=2& lang=1)[6] BIMP: Frequently asked questions about the kilogram (1) (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ faqs_mass. html)[7] BIMP: Frequently asked questions about the kilogram (2) (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ faqs2_mass. html)[8] Petr Kulhánek, Aldebaran bulletin (http:/ / aldebaran. cz/ bulletin/ ) 29/2008: Budou mít fundamentální konstanty přesné hodnoty? (http:/ /

aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_29_sil. php)[9] Definice založené na elektromagnetické síle (http:/ / aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_29_sil. php)[10] Martin Žáček: Nová definice kilogramu (http:/ / www. aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_28_kil. php), Aldebaran bulletin 28/2008[11] BIPM: Resolution 1 of the 24th meeting of the CGPM (2011) (http:/ / www1. bipm. org/ en/ CGPM/ db/ 24/ 1/ )[12] http:/ / farm1. static. flickr. com/ 131/ 339291829_59679da6f8. jpg

Literarura• BUREAU INTERNATIONAL DES POIDS ET MEASURES: LE NETTOYAGE-LAVAGE DES

PROTOTYPES DU KILLOGRAME AU BIMP (1990) (http:/ / www. aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_28/washing_cleaning. pdf)

Externí odkazy• Český státní etalon hmotnosti v ČMI (http:/ / www. cmi. cz/ index. php?act=2& lang=1)• Martin Žáček, Aldebaran bulletin (http:/ / aldebaran. cz/ bulletin/ ) 28/2008: Nová definice kilogramu (http:/ /

www. aldebaran. cz/ bulletin/ 2008_28_kil. php)• SI jednotky (http:/ / www. horalek. org/ clanky/ SI jednotky. pdf)• Mezinárodní prototyp kilogramu (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ prototype. html)• National Institute of Standards and Technology (NIST): NIST Improves Accuracy of ‘Watt Balance’ Method for

Defining the Kilogram (http:/ / www. nist. gov/ public_affairs/ releases/ electrokilogram. htm)• The UK’s National Physical Laboratory (NPL): An overview of the problems with an artifact-based kilogram

(http:/ / www. npl. co. uk/ server. php?show=ConWebDoc. 2087)• NPL: Avogadro Project (http:/ / www. npl. co. uk/ server. php?show=ConWebDoc. 2050)• NPL: NPL watt balance (http:/ / www. npl. co. uk/ server. php?show=ConWebDoc. 2029)• Metrology in France: Watt balance (http:/ / www. metrologiefrancaise. com/ en/ feature/ watt-balance. asp)• Australian National Measurement Institute: Redefining the kilogram through the Avogadro constant (http:/ /

www. measurement. gov. au/ index. cfm?event=object. showContent&objectID=7CBA5E62-BCD6-81AC-15017BE81748EF4B)

• International Bureau of Weights and Measures (BIPM): Home page (http:/ / www. bipm. org/ en/ home/ )• NZZ Folio: What a kilogram really weighs (http:/ / www. nzzfolio. ch/ www/

d80bd71b-b264-4db4-afd0-277884b93470/ showarticle/ fb0ba22e-46b7-43a5-8320-ef16483b7e91. aspx)

Kilogram 7

• NPL: What are the differences between mass, weight, force and load? (http:/ / www. npl. co. uk/ server.php?show=ConWebDoc. 1380)

• BBC: Getting the measure of a kilogram (http:/ / news. bbc. co. uk/ 1/ hi/ sci/ tech/ 7084099. stm)• NPR: This Kilogram Has A Weight-Loss Problem (http:/ / www. npr. org/ templates/ story/ story.

php?storyId=112003322), an interview with National Institute of Standards and Technology physicist RichardSteiner

• Nature: Elemental shift for kilo (http:/ / www. nature. com/ news/ 2010/ 101019/ pdf/ 467892a. pdf), article aboutthe silicone-28 sphere

• Tak nám vezmou pařížský kilogram. A mol, ampér i kelvin (http:/ / technet. idnes. cz/tak-nam-vezmou-parizsky-kilogram-a-mol-amper-i-kelvin-p0f-/ veda. aspx?c=A111129_184247_veda_mla),technet.cz, Matouš Lázňovský, 30. listopadu 2011

Externí obrázky• (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ pictures_mass/ prototype. html) The IPK in three nested bell jars• (http:/ / patapsco. nist. gov/ imagegallery/ retrieve. cfm?imageid=49& dpi=72& fileformat=jpg) K20, the US

National Prototype Kilogram• (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ pictures_mass/ cleaning. html) Steam cleaning a 1 kg prototype

before a mass comparison• (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ pictures_mass/ vault. html) The IPK and its six sister copies in their

vault• (http:/ / www. theage. com. au/ ffximage/ 2007/ 06/ 14/ rgN1506_csiro_wideweb__470x343,0. jpg) Silicon

sphere for the Avogadro Project• (http:/ / www. npl. co. uk/ server. php?show=conMediaFile. 1083) The NPL’s Watt Balance project• (http:/ / museum. nist. gov/ object. asp?ObjID=51) Rueprecht Balance, an Austrian-made precision balance, was

used by the NIST from 1945 until 1960• (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ research_mass/ flexure-strip. html) The BIPM’s modern precision

balance featuring a standard deviation of one ten-billionth of a kilogram (0.1 µg)• (http:/ / www. bipm. org/ en/ scientific/ mass/ pictures_mass/ mettler. html) Mettler HK1000 balance, featuring 1

µg resolution and a 4 kg maximum mass. Also used by NIST and Sandia National Laboratories’ PrimaryStandards Laboratory

• (http:/ / www. microglacoste. com/ images/ FG5. small. jpg) FG 5 absolute gravimeter

Kventlík 8

KventlíkKventlík nebo kvintlík (podle německého Quint(chen) téhož významu) byla stará česká váhová jednotka s hodnotoutěsně přes 4 g.Jedna libra se dělila na 2 hřivny, 4 čtvrtě, 16 uncí, 32 lotů a 128 kvintlíků. Česká libra měla hodnotu 0,51375 kg,takže kventlík činil 4,014 g; po roce 1765 byla po celém Rakousku zavedena vídeňská libra (Pfund) o 0,56006 kg,takže kvintlík braný z ní činil 4,375 g.

ReferenceMiloš Chvojka, Jiří Skála: Malý slovník jednotek měření, Mladá fronta 1982, s. 139 a 145

Externí odkazyStaré váhové míry [1]

Reference[1] http:/ / www. ilcik. cz/ download/ vaha. html

Kámen (jednotka)Kámen je stará lidová jednotka hmotnosti neurčité velikosti podle země, kde se používala. Byla aktuální do 18.století než se začaly používat normalizované jednotky. Byla využívána hlavně v zemích severní Evropy pro měřenímnožství tržních komodit, ale i v Čechách nalezla uplatnění.

Různé hodnoty• Podle Hájkovy kroniky: 1 kámen = 10,25 kg = 20 liber českých (v Praze 10,29 kg).• Podle Encyclopædie Britannicy z roku 1772: 1 kámen = 8 liber britských v Londýně nebo v Hertfordshiru 12

liber britských.• V roce 1661 Skotská královská komise ustanovila: 1 skotský kámen = 16 skotských liber (7,936 kg), v

Edinburgu 1 kámen = 9,996 kg.• V Amsterdamu byl kámen roven 3.953 kg před rokem 1817 a poté byl zaveden metrický kámen (3 kg).

Alternativní názvy v jiných jazycích• kamieň v polštině• steen v holandštině• Stein v němčině• sten v dánštině• stone v angličtině

Kámen (jednotka) 9

Zdroje• Malý slovník jednotek měření; nakladatelství Mladá fronta, 1982; katalogové číslo 23-065-82• Článek Stone (unit) na anglické Wikipedii [1]

Reference[1] http:/ / en. wikipedia. org/ w/ index. php?title=Stone_(unit)& oldid=477306877

Libra (hmotnost)Libra je označení jednotky hmotnosti. Tento název ale měla řada různých jednotek.• Libra britská = 0,453 592 37 kg - základní jednotka soustavy avoirdupois• Libra česká = 0,513 kg. 120 liber tvoří centnýř, tj. 61,56 kg.•• Libra celní = 0,5 kg•• Libra lékárnická = 0,420 045 kg•• Libra lodní (dánská) = 160 kg•• Libra moravská = 0,559 kg•• Libra pražská = 0,514 kg•• Libra slezská = 0,530 kg•• Libra vídeňská = 0,560 060 kg•• Libra ruská = 0,409 kg•• Libra římská = 0,327 450 kg

Lot (jednotka)Lot nebo Loth je stará jednotka hmotnosti, jež byla užívána v různých zemích světa.

alternativní názvy• v Dánsku a Švédsku : lod• v Holandsku : lood• v Norsku : lodd• na Slovensku : lót• v Polsku : łot

Lot (jednotka) 10

v Čechách• alternativně jeden lot = 16,06 gramu = 1/32 libry• alternativně jeden tzv. vídeňský lot = 17,50 gramu (stejně jako v Rakousku a v Bavorsku)

v Německu• v Bavorsku : jeden Lot 17,50 gramu = 1/32 Pfund• ve Frankfurtu nad Mohanem : jeden Lot = 14,62 gramu• v Lübecku : jeden Lot = 15,20 gramu• jinde v Německu též : jeden Lot = 16,667 gramu

v Rakousku• jeden Lot = 17,50 gramu = 1/32 Pfund• jeden Postlot = 16,667 gramu = 1/30 Zollpfund• v mincovnictví a klenotnictví pak : jeden Münzenlot =17,54 gramu = 1/16 Mark

v Rusku a Estonsku• jeden lot = 12,80 gramu = 1/32 funt

ve Švýcarsku• jeden Lot = 15,62 gramu = 1/32 Pfund

podobná jednotka v Polsku• łót = 12,67 gramu = 1/32 funt

Použitý zdroj• Malý slovník jednotek měření, vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1982, katalogové číslo 23-065-82

Lékárnická unce 11

Lékárnická unceLékárnická unce je druh váhové míry. Jedná se zhruba o 27 gramů. Tato míra se ve Střední Evropě používala do19. století.[1] Přepočet na gramy však nebyl jednotný, protože se tato unce v jednotlivých regionech lišila.

Reference[1] ŠOLC, Pavel. Karlovarská lázeňská léčba, její vývoj a logika. Sokolov : Fornica graphics s.r.o., 2011. 150 s. ISBN 978-80-87194-34-8.

PintePinte je stará jednotka objemu užívaná jak pro sypké látky tak i pro kapaliny, v Turecku také stará jednotkahmotnosti.Jednotka objemu byla užívána ve Francii, Německu, Belgii, Turecku a v Itálii.V anglosaském prostředí se nazývá pint, v Čechách, na Slovensku (resp. Rakousko-Uhersko) a ve Španělsku pakpinta, v Holandsku pintje.

Turecká jednotka hmotnosti• jedna pinte = 5,65 kg

Jednotka objemu• Belgie : jedna pinte = 0,687 litru• Francie : jedna pinte = 0,9313 litru = 1/288 muid• Itálie (Parma) : jedna pinte = 1,991 litru = 1/36 bretna• Švýcarsko : jedna Pinte = 1,506 litru = 1/30 Lägel• Turecko : asi 2 litry• Sardinie :

• alternativně jedna pinte = 1,005 litru = 1/5 quartiero• alternativně jedna pinte = 1,369 litru = 1/360 carro

Podobné jednotky• pintje - Holandsko : 0,6063 litru• pinta - Rakousko-Uhersko, Španělsko, Chile : různé hodnoty• pint - Velká Británie a USA : asi 0,5 až 0,6 litru - viz Angloamerická měrná soustava

Použitý zdroj• Malý slovník jednotek měření, vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1982, katalogové číslo 23-065-82

Pud (jednotka) 12

Pud (jednotka)

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho .Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Pud (rusky: пуд) ruská jednotka hmotnosti, používaná byla již ve středověku odpovídající 16.38 kg. Byla zrušena vSSSR roku 1924, současně s dalšími jednotakmi používanými imperiálním Rusku. Užívána byla i v Estonsku.Etymologický původ slova je v německém výrazu „Pfund“ (libra, přibližně 0,5 kg).

Přepočty• do roku 1918: jeden pud = 16,38 kilogramu = 40 fund (grivenka velká)• v 17. století: jeden pud = 16,38 kilogramu = 3840 zolotnik = 80 grivenka malá = 40 grivenka velká (funt) = 16

bezmen = 2/5 kotar = 0,1 berkovec = 1/12 četverť voščanaja =1/72 last

Použitý zdroj• Malý slovník jednotek měření, vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1982, katalogové číslo 23-065-82

ÚslovíJedno ruské úsloví zní: «nemůžeš o nikom říct, že ho znáš, pokud jste spolu nesnědli pud soli ».

Score (jednotka)Score je stará anglická jednotka objemu, hmotnosti a byla také používána pro označení počtu kusů.

hmotnost• pro vlnu : jeden score = 9,072 kilogramu = 20 pound• pro uhlí : jeden score = 25,064 kilogramu

objem• pro uhlí : jeden score = 27,47 metru krychlového

Použitý zdroj• Malý slovník jednotek měření, vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1982, katalogové číslo 23-065-82

Související články•• Angloamerická měrná soustava

Talent (jednotka) 13

Talent (jednotka)Talent je stará jednotka hmotnosti. Zhruba odpovídá hmotnosti 27 kg.

HistorieByla používána odedávna ve starověku i ve středověku v mnoha zemích Evropy, severní Afriky i Asie, její hodnotase v čase i v geografickém rozložení samozřejmě liší. Přibližná hodnota 27 kg, přesně 29,6 kg odpovídá hodnotě zestarověké Babylonie (Asýrie), ve starověkém Egyptě tato hodnota činila 25,92 kg. Zde se užívala i hodnota tzv.řeckého talentu, která činila 31,10 kg.

ŘeckoTalent je řeckým názvem talanton, ten mohl činit :• antické Řecko - 26,2 kg nebo 21,29 kg• Řecko - 150 kg

Další země• starověká Fénicie - asi 43,54 kg• starověká Palestina - zhruba 50,16 kg[zdroj?] (podle komentáře v Českém studijním překladu Bible 34,2 kg)• Persie - přibližně 30,09 kg

Podobné jednotky• talentum - stará římská jednotka, jíž užívaly římské legie rozmístěné v Podunají - tato jednotka činila 33,35 kg• talentum livonicum - synonymum pro jednotku lispund (stará skandinávská jednotka objemu a hmotnosti, činila

asi 8 litrů či 8 až 9 kg)• talentum naval - synonymum pro jednotku skeppund (stará švédská jednotka hmotnosti, činila 170 až 204 kg)

Peněžní talentTalent coby peněžní jednotka pak odpovídá zhruba ceně 60 kg zlata nebo stříbra - zde ovšem záleží nejen na cenězlata nebo i stříbra v dané době a na příslušném místě. Celkový objem jednoho talentu se, jak bylo výše uvedeno, vjednotlivých dobách a různých zemích dost značně lišil. Z tohoto důvodu se vlastně jedná o jednotku neurčitévelikosti.

Použitý zdroj• Malý slovník jednotek měření, vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1982, katalogové číslo 23-065-82

ReferenceV tomto článku je použit překlad textu z článku Talent (unit) [1] na anglické Wikipedii.

Reference[1] http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/ En%3Atalent_%28unit%29?oldid=187891308

Troyská unce 14

Troyská unce

1 troyská unce zlata

Troyská unce (v angličtině Troy weight nebo Troy ounce, českyněkdy přepisováno také trojská unce) je základní váhová jednotka nanárodních a mezinárodních trzích stříbra, zlata, platiny a dalšíchdrahých kovů, příp. drahokamů. Název pochází z francouzského městaTroyes, kde se v ní poprvé obchodovalo již v období středověku.

1 oz = troyská unce 1 troyská unce = 1/12 troyské libry = 31,1034768gramů32,15 troyských uncí = 1 kilogram175 troyských uncí = 192 uncí

Související články

• Karát (ryzost) ryzost zlata• Lot (ryzost) ryzost stříbra•• Drahý kov•• Zlato•• Stříbro

UnceUnce je jednotka hmotnosti nebo objemu.• 1 unce [oz] = 28,3495 g• 1 americká dutá unce = 29,6 ml• 1 britská dutá unce = 28,4 ml• 1 trojská unce [oz] = 31,1034807 gramu• 1 česká unce = 31,11 gramu = 1/16 libry

Alternativní názvy• uncia – latina• ounce – angličtina• oncia – Itálie• lana – Estonsko• liang – Čína• onza – Španělsko• ons – Nizozemsko• once – Francie, Bulharsko• uns – Švédsko, Dánsko• unca – Slovensko

Unce 15

Podobné jednotky• uncia – starověká jednotka hmotnosti a délky (také mince) užívaná v antickém Řecku• uncija – stará ruská jednotka hmotnosti užívaná v lékárenství• unze – stará jednotka hmotnosti užívaná v německy mluvících zemích

Použitý zdroj• Malý slovník jednotek měření, vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1982, katalogové číslo 23-065-82

Věrdunk

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho .Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Věrdunk (též věrduňk, věrdung nebo ferto) byla středověká jednotka hmotnosti. Měla rozdílnou míru podlemateriálu k němuž se vztahovala.Drahé kovy1 věrdunk stříbra = 63,285 gramu (= 16 grošů pražských)Ostatní materiály•• 1 věrdunk vosku = 0,5 kg•• čtvrť (čtvrť věrduňk) = 128,448 g

Externí odkazy• http:/ / kemrove. unas. cz/ 1penize_miry. htm• http:/ / www. mom-ca. uni-koeln. de/ mom/ CZ-NA/ CGL/ 37/ charter• http:/ / www. hodonin. ic. cz/ ZrnkaZrnicka/ Texty201-299/ 261. html• http:/ / www. paleografie. org/ UK/ index. php?target=gallery208& mid=460

Zrno (jednotka) 16

Zrno (jednotka)Zrno je stará jednotka délky a hmotnosti, která byla užívána v mnoha různých zemích po celém světě. Cobyjednotka délky v Čechách sloužila zrna z ječmene.

DefinicePodle Hájkovy kroniky definovala jednotka zrno jeden prst takto :1 prst = 4 ječná zrna = 19,71 mmJedno zrno = 1/4 prstu = 4,93 mm

Poznámky• používání této jednotky je doloženo i ze starověké Palestiny• coby jednotka hmotnosti bylo zrno užíváno zejména v lékárenství

Použitý zdroj• Malý slovník jednotek měření, vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1982, katalogové číslo 23-065-82

ŠekelDalší významy jsou uvedeny v článku Šekel (rozcestník).

Stříbrný půlšekel se dostal do řecké kolonie Tarasu(Tarenta) během kartáginské/punské dominace nad

jižní Itálií (viz Hannibal). Punská měna byla na šekeluzaložena

Šekel odkazuje k mnoha starodávným jednotkám hmotnosti aměny. První známé užití se datuje k roku 3000 př. n. l. vMezopotámii. Původním významem tohoto slova byla měrnájednotka ječmene. Označení má svůj původ etymologický původzřejmě v akkadštině, jelikož první slabika „še“ v tomto jazyceznamená ječmen. 1 šekel původně znamenal zhruba 180 zrn (cca.8,33g). Před zavedením mincí v obchodování neznamenalooznačení šekel peníze, ale jednotku váhy, tak jako například gramnebo trojská unce. Rané mince byly raženy oficiální pečetí, kterádosvědčovala jejich váhu. Mince byly vymyšleny anatolskýmikupci, kteří začali razit své mince, aby je nemuseli při každémpoužití vážit. Ražení bylo později převzato oficiálními úřady, které také určovaly vzhled mincí.[1] Hérodotos tvrdí (amoderní výzkumy potvrzují), že první měna byla ražena Kroisem, králem Lýdské říše. Perská říše, která nad Lýdiízvítězila, převzala vynález ražených mincí v podobě zlatého dareiku (sg. dareikos). Řekové měli stříbrný athénskýobolos a drachmu.

V některých oblastech USA se toto označení neformálně používá pro peníze. Zejména pak při situacích, kde je důrazna hodnotě obnosu.

Šekel 17

Mince vyražená při První židovské válcev roce 68 n. l. Na jedné straně je

vyraženo „Šekel Izraele, rok 3“, na stranědruhé „svatý Jeruzalém“

Nejčastěji šekel označuje jednotku váhy stříbra nebo jiného kovu, později bylšekel používán jako jednotka váhy pro jakýkoli materiál. Stejně jako jinéstarodávné jednotky představoval šekel různé hodnoty v závislosti na období,panství a oblasti. Prameny uvádějí hmotnost 9–17 gramů; běžné byly hodnoty11, 14 a 17 gramů.[2] Mince byly zlaté nebo stříbrné a hmotností odpovídalytěmto jednotkám.

Šekel jako měnová jednotka byl běžně používán západosemitskými národy.Jako měnu i jednotku váhy používali šekel Moabci, Edomité a Féničané.Punská měna byl založena na šekelu, dědictví jejich kanaánských předků. V

knize proroka Daniela je zmíněno aramejské slovo tekel (aramejská varianta slova šekel), které se objevuje běhempsaní na zeď při slavnostech krále Belšasara ve významu „zvážen“, „váha“.

Předpokládá se, že stříbrné tyrské šekely jsou oněmi „30 stříbrnými“[3] zmíněnými v Novém zákoně.Šekel je rovněž od roku 1980 měnou Státu Izrael. Během let 1980-1985 byl označován jako Izraelský šekel. Od roku1985 do současnosti pak jako Nový izraelský šekel.

Související články•• Izraelský šekel•• Nový izraelský šekel

Reference[1] Detroit Institute of Arts, Coins of the Ancient World, 1964[2] Tenney, Merril ed., The Zondervan Pictorial Encyclopedia of the Bible, vol. 5, „Weights and Measures,“ Grand Rapids, MI: Zondervan, 1976.[3][3] Matouš 27:9-10

V tomto článku je použit překlad textu z článku Shekel (http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/En:shekel?oldid=168818745) na anglické Wikipedii.

Zdroje článků a přispěvatelé 18

Zdroje článků a přispěvateléFenik  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8185336  Přispěvatelé: MiroslavJosef, Silesianus, Sippel2707, Zirland

Karát (hmotnost)  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8818336  Přispěvatelé: Mercy, Mormegil, Primak.slavomir, Utar, 6 anonymní úpravy

Kilogram  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9047906  Přispěvatelé: Adam Hauner, Adam Zivner, Adam Zábranský, BíláVrána, Danny B., Egg, Elm, H11, Hashar, Hidalgo944,JOb, JinJian, Karel, M97uzivatel, Macar, Matěj Suchánek, Mercy, Midi7, Mojza, Mormegil, Nolanus, Pastorius, Petr Karel, Petrus, Polan, Postrach, Reaperman, Reeloo, Sevela.p, Snek01,Staxmen1, Technyck, VitjaCZ, W.Rebel, Wikimol, Yopie, Zirland, ŠJů, 30 anonymní úpravy

Kventlík  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6191729  Přispěvatelé: JAn Dudík, Japo, Malýčtenář, Mormegil, Pavel Kotrč, Raffael, V-art

Kámen (jednotka)  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8147860  Přispěvatelé: Gumok, Knuck, MiroslavJosef

Libra (hmotnost)  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8986357  Přispěvatelé: Bilboq, Fafrin, Japo, Jpk.k, Kf, Lukas Sova, Niusereset, Ozzy 14, Postrach, Sebesta, 1 anonymníúpravy

Lot (jednotka)  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085927  Přispěvatelé: Dveřma, Knuck, MiroslavJosef, Postrach

Lékárnická unce  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8917946  Přispěvatelé: Elm, Juandev, Krvesaj

Pinte  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085949  Přispěvatelé: JAn Dudík, MiroslavJosef

Pud (jednotka)  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8955956  Přispěvatelé: Midi7, MiroslavJosef, Ragimiri, VitVit

Score (jednotka)  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085974  Přispěvatelé: MiroslavJosef

Talent (jednotka)  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9050351  Přispěvatelé: Dan Polansky, Emrys, Jiekeren, Jiří Janíček, Mercy, MiroslavJosef, Nolanus

Troyská unce  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8794690  Přispěvatelé: Abros, Gumruch, Hidalgo944, Honza chodec, Japo, Kf, Luciengav, Martin.Stursa, Meluzína, Motorka,Nolanus, Postrach, Primak.slavomir, Rzulw, Tchoř, Zp, 5 anonymní úpravy

Unce  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8971631  Přispěvatelé: Adam Hauner, Faigl.ladislav, Hidalgo944, Honza chodec, Japo, Karel, MiroslavJosef, Petr.adamek, Prochaine, 4anonymní úpravy

Věrdunk  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8120111  Přispěvatelé: Harold, Jvs, 15 anonymní úpravy

Zrno (jednotka)  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8176019  Přispěvatelé: MiroslavJosef

Šekel  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8838752  Přispěvatelé: Alzbeta.k, CommonsDelinker, Faigl.ladislav, Iaroslavvs, Jiekeren, Ladin, Matěj Suchánek, Postrach, Singularita,Thomazzo, Tlusťa, Unpocoloco, Veros, 1 anonymní úpravy

Zdroje obrázků, licence a přispěvatelé 19

Zdroje obrázků, licence a přispěvateléSoubor:CGKilogram.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:CGKilogram.jpg  Licence: GNU Free Documentation License  Přispěvatelé: en:User:Greg LSoubor:Standard kilogram, 2.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Standard_kilogram,_2.jpg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: National Bureau of StandardsFile:Broom icon.svg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Broom_icon.svg  Licence: GNU General Public License  Přispěvatelé: Bayo, Booyabazooka, Davepape, Dcoetzee,Herbythyme, Ilmari Karonen, Javierme, Rocket000, The Evil IP address, 11 anonymní úpravySoubor:1 oz of fine gold.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:1_oz_of_fine_gold.jpg  Licence: Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported  Přispěvatelé:KriplozoikSoubor:Tarentum Hannibal.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Tarentum_Hannibal.jpg  Licence: GNU Free Documentation License  Přispěvatelé: Albertomos,Carlomorino, Dulcem, Flamarande, G.dallorto, Lliura, Maximix, ParadoctorSoubor:Half_Shekel.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Half_Shekel.jpg  Licence: GNU Free Documentation License  Přispěvatelé: CNG

Licence 20

LicenceCreative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported//creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/