Ročníková práce:

Jilmová alej podél silnice z Rakovníka do Pavlíkova

a její zdravotní stav

Autor: Petr Blažek

Odborný konzultant: Jiří Zápal

Gymnázium Zikmunda Wintra

nám. Jana Žižky 186 Rakovník

přepracováno: březen 2005

1

Obsah Obsah .........................................................................................................................................2

Úvod ...........................................................................................................................................3

Popis lokality .............................................................................................................................4

Jilm vaz ......................................................................................................................................4

Negativní vlivy...........................................................................................................................5

Abiotické ................................................................................................................................5

Doprava...............................................................................................................................5

Údržba.................................................................................................................................5

Biotické...................................................................................................................................5

Tracheomykózní onemocnění.............................................................................................5

Podstata ...........................................................................................................................5

Původci ...........................................................................................................................6

Šíření ...............................................................................................................................6

Bělokaz ...............................................................................................................................6

Další ........................................................................................................................................7

Příznaky oslabení ..................................................................................................................7

Metodika ....................................................................................................................................8

Výsledky a vyhodnocení ...........................................................................................................9

Perspektiva, Význam ..............................................................................................................10

Závěr ........................................................................................................................................10

Seznam použité literatury ......................................................................................................11

Summary..................................................................................................................................11

Přílohy......................................................................................................................................12

Příloha I................................................................................................................................12

Příloha II. .............................................................................................................................14

Příloha III. ...........................................................................................................................20

Příloha IV. ............................................................................................................................21

Příloha V. .............................................................................................................................22

Příloha VI. ............................................................................................................................23

Dodatek, září 2006 na konci

2

Úvod V této ročníkové práci bych se chtěl zabývat zejména zdravotním stavem jilmů vazů, které

tvoří stromořadí podél silnice, kudy denně jezdím do školy, a jevy, které tento zdravotní stav ovlivňují. Tato alej se nachází u silnice Rakovník – Pavlíkov a je tvořena více než pětisty stromy. V Pavlíkově se říká, že je to nejdelší stromořadí tohoto typu v Evropě.

Podobným tématem se již zabývala Markéta Zápalová ve své diplomové práci před deseti lety. Po té co jsem se s touto prací seznámil mě napadlo, že by bylo dobré podobná měření zopakovat a porovnat stav stromů s odstupem deseti let.

V závěru diplomové práce se píše: „Výsledky této práce ukázaly, že několikaletým úsilím všech zúčastněných stran se podařilo zamezit dalšímu lavinovitému šíření grafiozy a udržet její vývoj v přijatelných mezích. Je ale potřebné neustále aktualizovat a revidovat zdravotní stav jilmů a včas provádět odpovídající a odborně provedené léčebné zásahy. Jen tak je možné zachovat jilmy v našich zemích i pro příští generace.“

Pro vysoký věk stromů si myslím, že má alej jistě i nemalou historickou, krajinotvornou a dendrologickou hodnotu.

To všechno jsou důvody, pro které jsem se rozhodl napsat tuto práci.

3

Popis lokality Lokalita je tvořena oboustranným stromořadím jilmů vazů u silnice Rakovník – Pavlíkov

o délce 3,8 km v počtu 519 stromů. Nadmořská výška je 380 – 480 m. n. m. (to je stanoviště pro teplomilný jilm neobvyklé). Viz Příloha I.

Ze současných obvodů kmenů těchto stromů a z jejich obvodů z roku 1989 jsem odhadl jejich stáří na 80 let. Protože ale pravděpodobně v posledních letech přirůstaly z mnoha důvodů pomaleji, budou zřejmě o několik let mladší. Najít jejich stáří v archivu ani v Pamětní knize Pavlíkova se mi nepodařilo.

Jilm vaz Ulmus laevis (PALLAS) Strom 8 – 35 m vysoký, často velmi statný. Kmen s hojnými kmenovými výmladky; borka

hnědošedá (světlejší než u ostatních druhů), rozpraskaná, odlupující se v tenkých plochých šupinách; letorosty měkce bělavě chlupaté, později olysalé; dřevo středně tvrdé, pružné, se širokým načervenalým jádrem a úzkou žlutavou bělí.

Pupeny kuželovité, ostře špičaté, šikmo odstálé, 5 – 8 mm dlouhé, kryté větším počtem lysých šupin se zřetelně tmavším krátce brvitým nebo lysým okrajem.

Listy krátce řapíkaté, vejčité až obvejčitě okrouhlé, výrazně asymetrické, čepel na straně orientované k vrcholu větve větší a delší, srdčitě vykrojená, na druhé sbíhavá, (5 -) 7 – 15 cm dlouhá, 3 – 8 (- 10) cm široká, na okraji dvakrát zubatá, se zuby 1. řádu kupředu zahnutými, špičatá, se sbíhavou popřípadě zaokrouhlenou bází, se 13 – 20 nevětvenými postranními žilkami, na svrchní straně roztroušeně přitiskle chlupatá až lysá, na spodní straně ± hustě měkce chlupatá; řapík 2 – 8 mm dlouhý, chlupatý. Listy raší v dubnu po vývinu plodů, opadávají na vlhkém stanovišti v říjnu, na suchém už v září.

Květy převislé ve stažených vrcholičnatých 20 – 40květých květenstvích (kytka), vyrůstající na loňských větvích před vyrašením listů, květní stopky 6 – 18 mm dlouhé, za plodu se prodlužují; okvětní lístky (4 -) 6 – 8; do 1/2 – 3/4 srostlé, zelenavé, na vrcholu načervenalé až nafialovělé,na okraji roztroušené bělavé brvité; tyčinky poněkud delší než okvětí, vyrůstají z bazální části okvětních lístků, prašníky extrorzní, fialové; pylová zrna kulovitá nebo mírně zploštělá, se 4 – 5 póry v ekvatoriální rovině, semeník zploštělý, a okraji hustě brvitý, na vrcholu 2 rozestálé blizny s bělavými papilami, čnělka chybí.

Plod jednosemenná, dokola křídlatá nažka, široce vejčitá, 8 – 15 mm dlouhá, 6 – 10 mm široká s nesvraskalým, na okraji hustě brvitým blanitým lemem, na vrcholu s hlubokým zářezem. Semeno uloženo ve středu nebo poněkud pod středem plodu v blanitém semenném pouzdře, zárodek přímý.

Dožívá se až 400 let, plodit začíná mezi 8. – 12. rokem, kvete v březnu a dubnu. Ekologie: lužní lesy a křoviny, zejména v nivách větších toků. Roste na hlubokých, živinami

bohatých půdách glejového typu se značně kolísající hladinou podzemní vody, snáší dobře i záplavy; klimaticky omezen na teplé oblasti.

Rozšíření v ČR: dosti hojný v nížinách celého území, zejména v poříčí větších toků (Polabí, Poorličí, Haná, Jihomoravské úvaly);roztroušeně zasahuje podél toků do oblasti mezofytika, nejvýše však do kolinního stupně (max.: České středohoří, Lovoš, 420 m. n. m.).

Určovací znaky (tučně zvýrazněné) jsou založeny na dobře vyvinutých listech z dolních větví koruny. Pro určování jsou nevhodné listy z kořenových výmladků a listy příliš mladé.

Nákresy větvičky, pupenů, květů a plodu naleznete v Příloze III.

4

Negativní vlivy

Abiotické

Doprava Značný podíl na zdravotním stavu má lidská činnost. Jedním z nejviditelnějších nepříznivých

vlivů je znečištění prostředí způsobené stále se zvyšující dopravou (viz Příloha VI., fotografie č. 3). To zhoršuje kvalitu přijímaných živin. V důsledku drobných i vážných dopravních havárií mají některé stromy poškozenou kůru v dolní části kmene, což umožňuje mnohým škůdcům a hnilobám vniknutí do stromu. To vše výrazně snižuje obranyschopnost stromů.

Doprava způsobuje i značné znečištění ovzduší, a to ať jde o zvířený prach či výfukové plyny obsahující těžké kovy, zvláště olovo. Prach se usazuje na listech, zanáší průduchy a tím znemožňuje stromům výměnu plynů, čímž se snižuje asimilace a strom trpí nedostatkem organických látek.

Údržba Zvláštní téma je údržba stromů, resp. komunikace. To se týká zejm. solení silnice, sekání

trávy a odstraňování částí stromů, které do komunikace zasahují. Při strojním sekání trávy často dochází k poškozování kořenových náběhů. Zhruba před třemi lety byly odstraňovány nánosy zeminy z krajnice. Při tom byly také výrazně narušeny kořenové náběhy. Mimo to, že zde vznikla vstupní cesta pro mnohé parazity, se přerušila část nezbytně důležitých vodivých pletiv mezi kořeny a asimilačními orgány. To vede k odumírání poškozených kořenů i příslušných částí koruny. Strom tak v důsledku úbytku kořenů ztrácí stabilitu a hrozí, že ho poryvy větru snadno vyvrátí.

K porušování stromů dochází i v koruně. Ideální zásahy by měly odstranit maximálně 20% větví koruny, aby byl strom schopen se se zásahem vyrovnat. Dále je důležité zmínit minimální výšku jízdního prostoru, která je 4,5 m. Zde však byl proveden řez do větší výšky a došlo při tom k odstranění podstatně větší části koruny. Strom se v takovém případě snaží z dosavadní energie doplnit odebranou listovou plochu a tvoří kmenové výmladky. Ty pak začnou velmi brzo opět zasahovat do jízdního prostoru (viz Příloha VI., fotografie č. 6). Kdyby k prořezávání větví docházelo postupně, k tomuto jevu by nedocházelo. Tyto zásahy vedou k vyčerpávání energie stromu a ke vzniku dalších ran.

Biotické

Tracheomykózní onemocnění Podstata

Nejčastější příčinou neočekávaných a náhlých úhynů stromů ve stromořadích bývají choroby, které shrnujeme z praktického hlediska pod pojmem onemocnění s tracheomykózními příznaky. Mezi tato onemocnění patří samozřejmě především vlastní tracheomykózy, které jsou způsobovány houbovými patogeny napadajícími cévní systémy stromů.

Vzhledem ke svým specifickým vlastnostem se mohou v hostiteli mikroskopické houby velmi rychle rozmnožovat a šířit, takže často dochází k úhynu dřeviny ve velmi krátkém čase. Rozrůstající se mycelium těchto hub způsobuje ve vodivém pletivu hostitelské dřeviny ucpávání cév a navíc může vylučovat i toxické látky (např. ceratoulmin, který způsobuje vadnutí nově vytvořených listů). Obranná reakce hostitele na infekci vyvolává tvorbu thyl, mechanickou destrukci stěn živých parenchymatických buněk do již mrtvých cév. To se podílí na vzniku bariéry mezi infikovanou a zdravou částí cévy. To vše společně způsobuje poruchy vodního režimu, omezuje přísun živin do

5

hostitelské dřeviny, vyvolává její vadnutí. Dochází k situaci, kdy nově vytvořené cévy jsou ucpány a zásoby energie stromu jsou u konce. Listy jsou zvadlé a transport živin je zpomalen.

Pokud funguje obranný systém, může být rozrůstání houby zastaveno a dojde ke vzniku nových buněk dřeva, které nejsou infikovány. Tento způsob je velmi účinný, pokud je houbou zasažena jen malá část stromu. Takový strom může ještě mnoho let žít.

V případě napadení větší části stromu nebo při nedostatku energie, která nestačí k vytvoření obranných látek, dochází k množení hmyzu a houby, zatímco pletiva stromu umírají. Krátce před koncem života má sice strom ještě živá pletiva, ale už ne obranný systém.

Původci

Mezi nejznámější a zřejmě i nejčastější původce tracheomykózních onemocnění dřevin se řadí některé druhy hub rodu Ceratocystis ELL. et HALLST. Tato skupina patří mezi vřeckovýtrusné houby (Ascomycetes). Tyto houby mají více nepohlavních stádií. V užším slova smyslu jsou některé druhy zařazovány do rodu Ophiostoma. Nejrozšířenější choroby, způsobované představiteli tohoto rodu v našich podmínkách, jsou grafióza jilmů (tzv. holandská nemoc jilmů) a grafióza dubů. Tyto houby však napadají řadu dalších dřevin. Konkrétně na jilmu parazituje Ophiostoma (Ceratocystis) ulmi. (viz Příloha IV.)

Šíření

Onemocnění s tracheomykózními příznaky se šíří prostřednictvím nejrůznějších vektorů. Mezi nejvážnější přenašeče infekce patří podkorní a dřevokazný hmyz (zejména kůrovci). Na přenosu se však může podílet i listožravý a savý hmyz. Spory nebo části mycelia tracheomykózních hub se do otevřených ran mohou přenášet rovněž větrem, příležitostným hmyzem nebo prostřednictvím různých živočichů (ptáci, myši apod.). Zjištěn byl také přenos infekce přes srůsty kořenů zdravého stromu s nemocným. Zejména ve stromořadích se pak může na přenosu chorob značně podílet i lidská činnost, spojená s ošetřováním stromů.

Z již uvedených skutečností vyplývá, že podmínky pro šíření chorob ve stromořadích jsou více než příznivé. Stromy ve stromořadích jsou z hlediska stresových faktorů zatíženy více než kdekoli jinde. Vedle znečištění ovzduší a imisního spadu je to silné chemické znečištění půdy (zde především zasolení), téměř s trvalým deficitem půdní vlhkosti, zejména v letních měsících, a řada dalších nepříznivých vlivů, vyplývajících z činnosti člověka (časté poranění stromů při silničním provozu, neodborné zásahy apod.).

Rychlému šíření infekce a úhynu velké části nebo často celého stromořadí napomáhá také skutečnost, že stromořadí tvoří většinou jeden druh dřeviny. Řada patogenů, včetně živočišných vektorů, je vázána často na určitý hostitelský druh, a to jejich rozšíření v rámci stromořadí usnadňuje. V těchto případech pak mají výhodu stromořadí vysazená z různých druhů dřevin. Také hustý spon mezi jednotlivými stromy usnadňuje přenos onemocnění různými vektory a rovněž prostřednictvím kořenových srůstů.

Bělokaz Nejvýznamnějším škůdcem, který se na jilmu může vyskytovat je brouk rodu bělokaz.

Na jilmech škodí jednak jeho požíráním a jednak přenosem grafiózy. U nás se vyskytuje 11 druhů bělokazů. Z hlediska grafiozy jsou nejdůležitější bělokaz

pruhovaný (Scolytus multistriatus MARSH.) a bělokaz jilmový (Scolytus scolytus FABR.). První z uvedených druhů se vyskytuje většinou v lužních lesích, druhý v ostatních biotopech.

Bělokaz jilmový je kůrovec s černým lesklým řídce tečkovaným štítem a červenohnědými, v řádcích výrazně tečkovanými krovkami. Tělo je válcovité. Hlava svrchu částečně viditelná, tykadla se sedmičlenným bičíkem jsou opatřena dlouze oválnou paličkou. Zadeček šikmo vzhůru zkosený. Sameček měří 3 – 5 mm, má hustě krátce ochlupené ploché čelo. Samička je větší, měří 4 – 6 mm. Má čelo lehce vypouklé, kratičce ochloupkované.

6

Bělokaz pruhovaný je bělokazu jilmovému chováním i vzhledem podobný, jen je asi o 1 mm menší.

Oba tyto druhy mají velkou reprodukční schopnost, v našich podmínkách mají dvě generace do roka. Přezimují v larválním stádiu a koncem května až začátkem června se líhnou brouci, kteří přeletují do korun zdravých jilmů, kde provádí tzv. úživný žír na mladých výhoncích v paždí řapíků a pohlavně dospívají. Samičky pak vyhledávají oslabené jilmy v okolí, ve kterých vyhlodávají snubní komůrku.

Po oplodnění budují svislou chodbu, do které kladou vajíčka. Nová první generace dospělců se líhne v červenci, larvy druhé generace přezimují. Mladí brouci po vylétnutí z mateřských chodeb v napadeném stromě mají vždy na povrchu těla a v zažívacím traktu konidie houby které při úživném žíru přenášejí do tenkých větévek v obvodu koruny zdravých jilmů. Tím nákaza postupuje.

Další Zásadní vliv mají stresové faktory stanoviště konkrétního stromu, působící zejména na jeho

kořenový systém. Negativně působí opakující se suché roky s následným poklesem podzemní vody, a s tím související silný deficit vláhy. Dále na kořenový systém nepříznivě působí změněný chemismus půd, v této lokalitě zejména značné zasolení.

Mezi další vlivy patří také různé druhy hub, bakterií, někteří živočišní škůdci atd.

Příznaky oslabení Příznaky oslabení dřevin jsou pro různé nepříznivé vlivy podobné, a to ať se jedná o vlivy

abiotické nebo biotické. Je běžné, že na oslabené, odumírající stromy se přidružují další patogeni, kteří urychlují proces úhynu stromů. Na příznacích onemocnění se tedy může podílet více patogenů na jednou.

Příznaky se mohou objevit již v květnu a červnu. Napadené stromy často opožděně raší a na podzim dříve shazují listy. Listy vadnou a usychají, přičemž suché listí zůstává dlouho na větvích. Listy se vyznačují změnou barvy (nejčastěji do žluta), jsou drobnější a jednotlivé výhony uvadají a zasychají. Olistění koruny se redukuje, ta se prosvětluje a „řídne“. Zasychají konce větví, či prosychají celé jednotlivé větve nebo části korun. Často se objevuje typické zmnožení (nahloučení) listů na větvích. Na kmeni a na silných větvích dochází k probuzení tzv. spících pupenů a vytváření trsů výhonů (vlků), často s výrazně velkými listy. Některé hostitelské dřeviny vykazují před odumřením nápadnou plodnost. Uvedené příznaky se na nemocných dřevinách nacházejí v různých kombinacích.

Průběh onemocnění je někdy velmi rychlý, napadený strom odumírá v době vegetačního klidu a na jaře vůbec nevyraší nebo usychá brzy po vyrašení listů či v průběhu vegetace, a to ve velmi krátké době. Jde o tzv. akutní průběh onemocnění. Při chronickém onemocnění strom odumírá několik měsíců, popřípadě let. Tzv. latentní – skryté onemocnění se neprojevuje vnějšími příznaky, přestože některé fyziologické funkce jsou již narušeny.

Příznaky i průběh onemocnění se liší v závislosti na patogenitě patogena, místě a rozsahu infekce, na zdravotním stavu dřeviny (energetického potenciálu stromu), stáří, stanovištních podmínkách a ovlivněno je také průběhem počasí během celého roku.

7

Metodika Provedl jsem očíslování stromů podle jejich pořadí ve směru od Pavlíkova a pro označení

strany jsem použil písmen L (levá) a P (pravá), takže např. strom č. L162 je 162 strom od Pavlíkova vlevo. Aby nebylo nad lidské síly najít určitý strom v terénu, poznamenal jsem ve výsledcích u některých stromů některé bližší informace (např. že daný strom slouží jako patník – asi každý třetí strom má na kmeni bílý pruh a odrazky, že je za ním mostek, dopravní značka, odbočka...). Pro lepší orientaci je v Příloze I. mapka s přibližným umístěním vybraných stromů.

Nejdůležitějším údajem, který jsem zaznamenával je kategorie určující zdravotní stav stromu. Stromy se do kategorií zařazují podle toho, jaký díl koruny tvoří poškozené větve. Tyto hodnoty jsou ale velmi subjektivní, zvláště u nezkušeného pozorovatele. Nelze je totiž přesně změřit, nýbrž záleží na odhadu a zkušenostech. Stupeň poškození zahrnuje všechna možná poškození. Není tedy rozlišováno, čím je strom oslaben, zda-li grafiozou, mechanicky nebo jiným negativním vlivem.

V použité diplomové práci jsou uváděny kategorie takto: 0 – 10% poškození koruny stromu – zdravý strom. 10 – 25% poškození – oslabený strom, napadený a zasychající. 25 – 50% poškození – strom s napadením v takovém rozsahu, že nelze provést

vyvětvení. 50 – 75% poškození. 75 – 100% poškození – mrtvý strom.

Já jsem záměrně nerozlišoval kategorii 1. a 2., ale označil jsem je společně jako kategorii 12. To proto, že se tyto kategorie těžko rozlišují a i starší strom může mít 15% větví odumřelých např. vlastním zastíněním i zastíněním sousedních stromů. Používal jsem tedy čtyři kategorie (12., 3., 4., 5.) rovnoměrně rozdělené po čtvrtinách koruny.

V terénu jsem nezapisoval rovnou kategorie, ale procentuelní poměry větví v koruně, a to suché větve : žlutým větvím : zeleným větvím, abych mohl vyvodit přesnější výsledky (pozn.: obě tyto změny se mi neosvědčily).

Pozorování jsem prováděl ve dnech 3. října (od Pavlíkova k potoku Huřvinka) a 5. října 2004 (od Rakovníka k Huřvince), tedy v době, kdy už u některých jilmů začínají žloutnout a opadávat listy. Na zemi však bylo listů jen nepatrně, takže tato okolnost výsledky neovlivnila. Neměl jsem však již možnost výsledky ověřit.

8

Výsledky a vyhodnocení Po sečtení stromů v jednotlivých kategoriích dostáváme tato čísla.

Kategorie 12.: 95 stromů = 18,3 % Kategorie 3.: 220 stromů = 42,4 % Kategorie 4.: 96 stromů = 18,5 % Kategorie 5.: 108 stromů = 20,8 %

Graf a tabulka napozorovaných současných výsledků ve srovnání s pozorováními podle M. Zápalové.

0

25

50

75

100

12 73,7 72,6 86,5 18,33 14,4 14,2 12,5 42,44 10,8 12,2 1 18,55 1,1 1 0 20,8

1989 1992 1995 2004

Počty stromů jsou v jednotlivých letech takovéto: 611 600 547 519 Výsledky ukázaly, že se stav jilmů v lokalitě výrazně zhoršil. Za příčinu to lze dávat všem

nepříznivým vlivům, které se u každého stromu v různé míře vyskytují, zejména vlivům způsobovaným člověkem.

Většinu příznaků grafiózy jsem na mnoha stromech pozoroval, přesto je její výskyt v této lokalitě nejistý, protože shodné projevy mohou být způsobeny mnoha jinými již zmíněnými nepříznivými vlivy, a laboratorní ověření je příliš nákladné.

Z podílu podzimem zežloutlých větví jsem nakonec žádné výsledky nevytvářel. Sice napadené stromy žloutnou dříve, ale doba žloutnutí závisí i na jiných stanovištních podmínkách. Zdá se naopak, že výrazněji poškozené stromy se snaží udržet si co nejdéle maximum zelené listové plochy.

Z procentuelně zapsaných záznamů by sice šlo zjistit přesnější výsledky, ale vzhledem k větší subjektivnosti jejich vyhodnocení přesnější není. Zároveň zápis tří procentuelních čísel (z nichž dvě nebyly potřeba) namísto jednoho označujícího zdravotní kategorii bylo příliš zdlouhavé. Z těchto důvodů tento způsob nadále nedoporučuji.

9

Perspektiva, Význam Možnost záchrany aleje však není veliká. Existuje sice několik chemických přípravků (zejm. s

bórem), které jsou schopny podpořit obranyschopnost jilmu proti grafióze, ale nemoc nedovedeme zcela vyléčit. A škody které jsou způsobeny člověkem nejsme schopni odstranit vůbec.

Proti grafióze lze bojovat i včasným odstraněním napadených větví stromů v kategorii 3. a vykácením stromů v kategorii 4. a 5. To by však znamenalo pokácet 204 stromů (2/5 aleje).

Existuje také ještě další okolnost, a to zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, kde se v § 20 odst. 1 píše: „Na … krajnicích … silnic … nesmí být s výjimkou dopravních značek … umísťovány předměty tvořící pevnou překážku. Stávající pevné překážky musí být ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem odstraněny. V odůvodněných případech povoluje výjimky z tohoto zákazu silniční správní orgán …“ Vyhláška č. 35/1984 Sb., § 21 odst. 1: „Pevné překážky … jsou … stromoví …“ Situace ještě není tak tragická, neboť je zde nutný souhlas orgánu ochrany životního prostředí. Byla by však znemožněna případná budoucí výsadba podobného rozsahu.

Novou výsadbu znemožňují i jiné okolnosti. Terénní podmínky nejsou ve všech případech vhodné. Strom nesmí být vysazen hned na krajnici (podle výše citovaného zákona). Za příkopem je v lese i jinde po pravé straně prudký svah dolů a po levé skalnatý svah nahoru. K těmto čistě terénním okolnostem se pojí i pozemkové vlastnictví. V místech, kde je vedle silnice pole, by byli výrazně poškození zemědělci (omezením orby v blízkosti aleje), kteří by pravděpodobně s výsadbou nesouhlasili.

Přítomnost stromů je zde velmi důležitá z mnoha důvodů. Stromy např. zachytávají padající rosu nebo drobné mrholení. Je to patrné zejména v místech, kde již některé stromy chybí. Na těchto místech zároveň za slunečných dnů taje asfalt. To oboje v těchto místech způsobuje kluzkost vozovky a zvyšuje riziko dopravní havárie.

Alej je též významným krajinotvorným prvkem. Tvoří orientační linii pro široké okolí. Nejvýše položené místo, kterým alej prochází (Chlumská křižovatka), je vidět i z velmi vzdálených míst, například ze Džbánu. Dále je to důležitý větrolam, útočiště některých živočichů, zvláště ptáků apod.

Závěr Výsledky této práce ukázaly, že se stav jilmů v lokalitě nezanedbatelně zhoršil. Je však

obdivuhodné, že i přes značné škody na jilmových porostech, které v celé Evropě způsobila před několika lety vlna grafiózy, odolalo chorobě na Rakovnicku více jilmů než jinde. Přesto stále nelze tuto chorobu podceňovat.

Jilmy však velmi těžko odolávají všem vlivům zapříčiněných člověkem, jejichž negativní působení se rok od roku zesiluje.

Potěšilo by mě, kdyby se tato práce stala podnětem pro provedení odborných výzkumů v této lokalitě, na základě kterých by byl vyvolán obecný zájem o tyto stromy a péče o ně by byla prováděna odborně.

Chtěl bych poděkovat Jiřímu Zápalovi, který mi byl nejen odborným konzultantem, ale

poskytl mi i mnoho cenných informací a některou literaturu.

10

Seznam použité literatury Zápalová, M.: Pokus o záchranu jilmů v Rakovníku. Diplomová práce, 1995. Hejný, S. a Slavík, B.: Květena ČSR 1. Academia, Praha 1988. Gregorová, B.: Onemocnění stromů s tracheomykózními příznaky v uličních

stromořadích. In: Stromy v ulicích – sborník přednášek, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Praha 1994.

Kavka, B.: Sadovnická dendrologie I. Listnaté stromy. Přepracoval Kolařík B., Eden, Brno 1995.

Novák, V.: Atlas hmyzích škodcov lesných drevín. Príroda, Bratislava 1974. Švestka, M., Hochmut, R. a Jančařík, V.: Praktické metody v ochraně lesa. Lesnická práce,

Kostelec nad Černými lesy 1998. Beneš, I.: Žatecko a Rakovnicko. Soubor turistických map. Geodetický a

kartografický podnik, Praha, 1985.

Summary This work is about an avenue between Rakovník and Pavlíkov, which is of Ulmus laevis. The

work deals with their health condition. There are written various biotic and abiotic influences which make it worse. There are some photos, maps and tables too.

This work can be an impulse to make an expert research and then to practise a professional upkeep.

11

Přílohy

Příloha I.

Orientační mapa lokality.

12

Přibližné umístění vybraných jilmů.

13

Příloha II. V následujícím výpisu jsem zaznamenal číslo stromu, procentuelní poměr větví v koruně, a to

větve suché ku větvím žlutým ku větvím zeleným, zdravotní kategorii a bližší informace o umístění konkrétního stromu. Pro zkrácení jsem použil těchto značek:

P – je-li strom použit jako patník; M – je-li za stromem mezera (místo, kde stál strom nebo kam by se vešel); V –vjezd (končí na poli nebo v objektu…); C – cesta (pokračuje); Z – dopravní značka; Mo – mostek; E – elektrické vedení. Dále jsem zaznamenal např. autobusovou zastávku na Huřvinách, výjezd z lesa, zda se strom

vyskytuje před nebo za levotočivou nebo pravotočivou zatáčkou, zda je na vrcholu kopce, či jestli je za ním kamenný nebo plastový patník. Když bylo někde tolik místa mezi stromy, že se nedalo odhadnout (zejm. u objektů na Huřvinách), napsal jsem M moc×.

Tedy např. zápis: P110 - 20: 0: 80; 12. - P; M 3×; za levotoč.; znamená, že strom, který je 110 od Pavlíkova vpravo má 20% větví suchých nebo zasychajících, zežloutlé listy nemá žádné a zdravých větví má 80%. Patří tedy do 12. zdravotní kategorie. Strom slouží jako patník, jsou za ním tři mezery (pravděpodobně po chybějících stromech) a nachází se těsně za levotočivou zatáčkou.

Část výsledků podle diplomové práce naleznete v Příloze V.

L1 5 85 10 12 P; první vlevo; P1 10 50 40 12 P; první vpravo; L2 90 10 0 5 P2 60 10 30 4 M; L3 20 50 30 12 V; P3 40 10 50 3 P; V; L4 40 40 20 3 P; P4 90 0 10 5 kamenný P; L5 60 30 10 4 P5 70 10 20 4 M; Z; L6 60 40 0 4 M; P6 20 50 30 12 P; L7 30 10 30 3 P; P7 70 0 30 4 M; Z; L8 50 30 20 3 P8 90 0 10 5 L9 60 30 10 4 P9 50 10 40 3 P; L10 40 50 10 3 P; M; P10 60 10 30 4 L11 70 30 0 4 P11 60 10 30 4 silnice (směr Chlum); L12 50 40 10 3 P; M 2×; P12 30 20 50 3 P; M; Z; L13 30 50 20 3 P13 20 70 10 12 M; Z; L14 40 50 10 3 M; P14 20 70 10 12 P; L15 40 10 50 3 P; P15 70 30 20 4 L16 70 5 25 4 M; P16 30 30 40 3 L17 40 30 30 3 P; P17 40 40 20 3 P; L18 50 40 10 3 P18 80 10 10 5 ±vrchol; L19 50 40 10 3 Z; C; M 2×; P19 60 30 10 4 P; C; M 4×; L20 40 50 10 3 P; P20 40 30 30 3 P; L21 50 40 10 3 Z; M; ±vrchol; P21 30 20 50 3 M 4×; plastový P; L22 30 40 30 3 P; P22 50 40 10 3 P; L23 50 50 0 3 M 2×; P23 30 30 40 3 L24 60 40 0 4 P; P24 20 10 70 12 P; M; L25 40 30 30 3 M; P25 20 60 20 12 M; L26 40 30 30 3 P; M; P26 40 30 30 3 P; M; V L27 50 50 0 3 P27 40 50 10 3 M; L28 90 10 0 5 P28 50 40 10 3 P; M; V L29 40 50 10 3 P; P29 70 30 0 4

14

L30 40 30 30 3 M; P30 30 70 0 3 M; L31 40 30 30 3 P; P31 50 40 10 3 P; V; M 2×; L32 40 10 50 3 P32 80 20 0 5 P; L33 70 20 10 4 P33 40 60 0 3 L34 30 30 40 3 P34 40 50 10 3 L35 40 10 50 3 P; P35 50 30 20 3 L36 15 10 75 12 M; P36 40 40 20 3 P; M 2×; L37 10 0 90 12 P; M; P37 30 20 50 3 L38 30 0 70 3 M; P38 60 30 10 4 P; L39 10 20 70 12 P39 50 10 40 3 L40 20 30 50 12 P; P40 30 30 40 3 L41 40 20 40 3 P41 40 10 50 3 M; L42 30 40 30 3 P42 20 0 80 12 M; L43 80 5 15 5 P43 30 50 20 3 L44 30 10 60 3 P; P44 80 0 20 5 P; M; L45 50 20 30 3 V; M; P45 30 20 50 3 L46 40 20 40 3 P46 100 0 0 5 L47 40 10 50 3 P; M; P47 40 20 40 3 P; M; L48 50 40 10 3 P48 20 10 70 12 před pravotočivou; L49 40 50 10 3 P; P49 50 10 40 3 P; L50 60 20 20 4 P50 60 0 40 4 L51 80 10 10 5 P51 30 60 10 3 L52 60 20 20 4 P52 30 10 60 3 P; L53 60 40 0 4 P; P53 10 10 80 12 Mo; L54 30 30 40 3 P54 50 40 10 3 P; L55 60 20 20 4 P55 25 50 25 12 L56 60 10 30 4 P56 70 20 10 4 P; M; L57 90 0 10 5 P; P57 80 0 20 5 P; za pravotočivou; L58 50 70 30 3 P58 50 40 10 3 L59 80 10 10 5 P59 70 30 0 4 L60 80 0 20 5 P; M; P60 100 0 0 5 P; L61 80 10 10 5 před pravotočivou; P61 60 20 20 4 L62 30 0 70 3 P; P62 70 20 10 4 L63 70 10 20 4 P63 60 10 30 4 L64 40 40 20 3 P; M; P64 70 20 10 4 L65 30 40 30 3 Mo; P65 10 60 30 12 P; M 2×; E; L66 40 0 60 3 P; V; M; P66 50 0 50 3 L67 50 40 10 3 P67 15 0 85 12 P; M; L68 30 40 30 3 P; M; P68 10 20 70 12 M; kamenný P; M; L69 40 30 30 3 M; za pravotočivou; P69 30 0 70 3 P; L70 10 10 80 12 P; P70 30 30 40 3 L71 30 50 20 3 P71 10 0 90 12 Mo; M; L72 30 40 30 3 P72 5 5 90 12 P; L73 40 40 20 3 P73 10 0 90 12 L74 50 30 20 3 P; P74 20 40 40 12 L75 30 20 50 3 P75 80 10 10 5 L76 20 0 80 12 M; E P76 10 20 70 12 P; M; C; plast. P; M 4×; L77 60 30 10 4 P; P77 10 10 80 12 P; L78 35 50 15 3 P78 40 40 20 3 L79 40 30 30 3 P79 40 50 10 3 P; L80 40 20 40 3 V; P80 20 20 60 12 M; L81 10 30 60 12 P; P81 10 60 30 12 P; L82 30 40 30 3 P82 20 30 50 12 M 2×; L83 40 30 30 3 M; P83 90 10 0 5 P;

15

L84 10 20 70 12 P; Mo; M; P84 40 50 10 3 L85 40 10 50 3 P; P85 70 0 30 4 L86 80 20 0 5 P86 20 30 50 12 L87 90 10 0 5 P87 40 0 60 3 P; L88 40 50 10 3 P; P88 20 10 70 12 M; Mo; L89 20 10 70 12 P89 30 40 30 3 L90 60 10 30 4 P90 20 10 70 12 P; M 2×; L91 50 40 10 3 P; P91 20 10 70 12 L92 10 40 50 12 P92 10 5 85 12 P; L93 60 10 30 4 P; M; P93 30 10 60 3 M; L94 50 30 20 3 M; P94 20 0 80 12 L95 90 10 0 5 P; P95 20 0 80 12 P; L96 30 10 60 3 P96 80 10 10 5 L97 10 40 50 12 P97 20 0 80 12 M; L98 40 30 30 3 P98 20 0 80 12 P; L99 50 20 30 3 P; P99 25 5 80 12 L100 10 70 20 12 P100 40 0 60 3 L101 10 80 10 12 M; P101 20 30 50 12 L102 20 20 60 12 P; P102 70 20 10 4 P; L103 40 10 50 3 M; P103 30 0 70 3 L104 40 0 60 3 Mo; M; P104 50 20 30 3 M; L105 60 30 10 4 P; P105 30 20 50 3 P; před levotočivou; L106 90 0 10 5 P106 20 0 80 12 L107 80 10 10 5 P107 20 10 70 12 L108 90 0 10 5 P108 20 10 70 12 L109 80 10 10 5 P; P109 30 10 60 3 P; M moc×; pl. P; L110 60 10 30 4 P110 20 0 80 12 P; M 3×; za levotoč.; L111 70 0 30 4 P111 20 20 60 12 P; L112 50 0 50 3 P112 40 20 40 3 L113 30 10 60 3 P; P113 20 0 80 12 L114 40 0 60 3 P114 30 30 40 3 P; M; V; M; Mo; M; L115 30 0 70 3 M; P115 10 10 80 12 L116 80 0 20 5 P; P116 40 10 50 3 P; L117 90 5 5 5 P117 40 10 50 3 M; L118 50 20 30 3 P118 60 20 20 4 L119 80 10 10 5 P119 40 40 20 3 P; L120 80 20 0 5 P; P120 90 5 5 5 M; Mo; L121 90 5 5 5 P121 95 5 0 5 L122 95 0 5 5 P122 100 0 0 5 P; konec lesa; L123 50 20 30 3 P123 70 20 10 4 L124 50 40 10 3 P; P124 50 50 0 3 L125 40 0 60 3 P125 90 5 5 5 L126 60 0 40 4 před levotočivou; P126 60 0 40 4 P; M; L127 80 10 10 5 P127 60 40 0 4 M; L128 60 0 40 4 P; Mo; M; P128 40 40 20 3 P; M; L129 70 10 20 4 P; M; P129 20 0 80 12 M; L130 30 20 50 3 P; P130 90 10 0 5 P; L131 30 10 60 3 P131 70 15 15 4 L132 30 0 70 3 P; P132 85 10 5 5 L133 20 0 80 12 P133 20 20 60 12 P; L134 70 20 10 4 M; P134 70 10 20 4 L135 20 0 80 12 P; P135 20 70 10 12 L136 20 0 80 12 P136 10 50 40 12 E; L137 30 10 60 3 M; P137 20 60 20 12 P; kamenný P; E;

16

L138 50 0 50 3 P138 70 30 0 4 L139 20 40 40 12 Mo; P139 30 20 50 3 V; L140 30 10 60 3 P140 90 10 0 5 L141 20 0 80 12 P; P141 60 40 0 4 P; L142 40 50 10 3 P142 20 10 70 12 L143 50 0 50 3 P143 40 20 40 3 L144 40 0 60 3 P; P144 30 20 50 3 P; M 2×; L145 50 20 30 3 P145 10 10 80 12 M; před pravotočivou; L146 30 0 70 3 P146 20 10 70 12 P; L147 60 0 40 4 P; M2×; Mo; P147 40 20 40 3 L148 10 20 70 12 M; P148 50 0 50 3 P; L149 50 0 50 3 P; M; P149 100 0 0 5 L150 10 0 90 12 konec lesa; P150 100 0 0 5 P; V; M; L151 50 0 50 3 P151 90 0 10 5 L152 60 30 10 4 P; P152 90 0 10 5 L153 30 50 20 3 P153 90 0 10 5 P; L154 60 30 10 4 P154 70 0 30 4 L155 50 30 20 3 P155 80 0 20 5 L156 70 30 0 4 P; P156 80 0 20 5 P; M; L157 90 10 0 5 P157 80 0 20 5 L158 80 20 0 5 P158 60 20 20 4 M; L159 85 15 0 5 P159 60 30 10 4 P; L160 50 40 10 3 P; V; M 2×; P160 80 10 10 5 L161 30 60 10 3 P161 80 20 0 5 V; M; L162 60 30 10 4 P; M; E; P162 40 20 40 3 P; M; L163 10 10 80 12 E; P163 30 30 40 3 L164 30 30 40 3 V; P164 40 50 10 3 L165 20 50 30 12 P; P165 40 0 60 3 P; L166 70 20 10 4 P166 30 70 0 3 L167 60 10 30 4 M 5×; plast. P 2×; Mo; P167 30 40 30 3 Mo (Huřvinka); L168 20 70 10 12 P; před pravotočivou; P168 60 20 20 4 M 2×; L169 30 60 10 3 P169 100 0 0 5 L170 80 20 0 5 P; Z; P170 30 50 20 3 P; M; L171 10 70 20 12 P171 20 10 70 12 V; L172 40 40 20 3 P; P172 20 30 50 12 L173 50 40 10 3 P173 50 40 10 3 P; M; L174 40 60 0 3 P; C; P174 20 70 10 12 L175 70 30 0 4 P175 90 10 0 5 V; L176 60 30 10 4 P176 30 0 70 3 P; L177 40 20 40 3 P177 60 40 0 4 L178 50 50 0 3 P; P178 20 20 60 12 C; E; M 8×; L179 40 50 10 3 M; P179 95 0 5 5 L180 40 50 10 3 P; M; P180 60 10 30 4 P; L181 30 10 60 3 P181 30 60 10 3 M 2×; L182 60 10 30 4 P182 80 20 0 5 P; M moc×; L183 90 10 0 5 M; P183 80 10 10 5 P; M; Z; L184 20 0 80 12 Z; M; C; P184 40 60 0 3 P;M moc×;V;Z;±vrchol; L185 60 30 10 4 P; P185 10 40 50 12 E; L186 80 20 0 5 P186 70 20 10 4 P; L187 30 20 50 3 P187 80 20 0 5 L188 40 40 20 3 P; P188 40 40 20 3 L189 40 10 50 3 P189 50 40 10 3 P; L190 20 0 80 12 P190 95 5 0 5 L191 20 80 0 12 P191 90 10 0 5 M;

17

L192 30 20 50 3 P; Mo (Huřvinka); P192 70 20 10 4 P; M moc×; autob. zast.; L193 30 10 60 3 P193 90 10 0 5 P; L194 40 30 30 3 P194 100 0 0 5 P; V; L195 20 40 40 12 P195 50 10 40 3 P; M; L196 30 20 50 3 P; asf. C ; M2×; P196 95 5 0 5 P; asf. C; M 3×; L197 10 5 85 12 P; P197 50 30 20 3 P; M 3×; L198 30 40 30 3 P198 50 0 50 3 L199 20 0 80 12 P199 50 0 50 3 L200 10 5 85 12 P; P200 80 20 0 5 P; M 2×; L201 30 40 30 3 M 2×; P201 90 0 10 5 P; M; L202 30 10 60 3 P; P202 80 10 10 5 P; M 3×; L203 60 40 0 4 C; P203 80 20 0 5 P; M 2×; L204 20 70 10 12 E; P204 90 5 5 5 M; L205 30 30 40 3 P; M 2×; P205 40 30 30 3 P; L206 80 10 10 5 P206 70 0 30 4 M; L207 80 10 10 5 pěšina; P207 80 10 10 5 P; M; L208 90 10 0 5 P; P208 60 30 10 4 P; L209 90 0 10 5 P209 70 0 30 4 M; L210 95 5 0 5 M; P210 50 0 50 3 P; M 4×; V; ±vrchol; L211 90 10 0 5 P; P211 40 0 60 3 P; L212 100 0 0 5 P212 30 10 60 3 L213 90 10 0 5 P213 40 10 50 3 P; V; L214 70 30 0 4 P214 70 20 10 4 M; L215 70 10 20 4 P; M moc×; V 2×; P215 70 0 30 4 L216 60 30 10 4 P216 40 10 50 3 P; M; L217 40 40 20 3 P217 90 10 0 5 L218 90 0 10 5 P218 90 0 10 5 L219 60 40 0 4 V na parkoviště; P219 20 0 80 12 P; L220 80 20 0 5 P220 30 0 70 3 L221 10 30 60 12 P221 40 0 60 3 P; L222 40 60 0 3 P; P222 30 0 70 3 M; L223 30 60 10 3 P223 30 0 70 3 P; L224 90 10 0 5 P224 20 50 30 12 L225 20 40 40 12 ±vrchol; P225 30 30 40 3 P; M 3×; L226 90 10 0 5 P; P226 40 30 30 3 L227 100 0 0 5 P227 80 0 20 5 P; L228 30 10 60 3 P; M 2×; P228 90 5 5 5 L229 30 10 60 3 E; P229 80 0 20 5 L230 20 10 70 12 P; P230 60 10 30 4 P; poslední vpravo; L231 20 10 70 12 L232 40 20 40 3 P; Z; M moc×; silnice (směr Lubná);

autobusová zastávka;

L233 50 50 0 3 P; Z; L234 50 50 0 3 L235 40 20 40 3 L236 30 30 40 3 M; L237 60 10 30 4 P; L238 70 10 20 4 Z; L239 50 10 40 3 L240 80 10 10 5 P; L241 40 10 50 3 L242 60 10 30 4 L243 70 10 20 4 P; L244 50 30 20 3

18

L245 60 10 30 4 L246 90 5 5 5 P; L247 60 10 30 4 Z; M; L248 70 20 10 4 L249 60 10 30 4 P; L250 80 0 20 5 L251 90 0 10 5 P; L252 70 0 30 4 M; L253 40 0 60 3 P; L254 50 10 40 3 L255 95 0 5 5 L256 80 0 20 5 P; L257 95 0 5 5 L258 70 0 30 4 L259 50 20 30 3 L260 60 30 10 4 P; L261 95 5 0 5 L262 50 0 50 3 V; L263 95 5 0 5 L264 70 20 10 4 P; L265 40 0 60 3 L266 50 20 30 3 L267 60 20 20 4 L268 70 10 20 4 P; ± vrchol; L269 30 20 50 3 M; C; L270 30 0 70 3 L271 90 5 5 5 P; kamenný P; L272 30 0 70 3 M; L273 100 0 0 5 L274 40 0 60 3 P; M; L275 90 10 0 5 L276 20 0 80 12 L277 90 0 10 5 P; L278 30 10 60 3 M; L279 60 20 20 4 L280 80 0 20 5 P; L281 90 0 10 5 L282 40 0 60 3 L283 40 0 60 3 P; M; L284 40 0 60 3 L285 70 10 20 4 L286 90 0 10 5 L287 70 10 20 4 P; L288 40 40 20 3 M; V; L289 80 10 10 5 P; poslední vlevo.

19

Příloha III.

1a – detail odění spodní strany listu u střední žilky, 1b – kvetoucí větvička, 1c – plod, 1d – pupeny. (podle Květeny ČSR)

20

Příloha IV.

(Podle Praktických metod v ochraně lesa)

21

Příloha V.

(podle Pokusu o záchranu jilmů v Rakovníku)

22

Příloha VI. Fotografie:

1. Koruny některých stromů jsou již na první pohled velmi prořídlé. Před Rakovníkem,

5. října 2004.

2. Část stromořadí (za Chlumskou křižovatkou)15. ledna 2005.

23

3. Některé stromy jsou velmi blízko u silnice. Trpí tu zejména mechanickým poškozováním.

Před Rakovníkem, 19. ledna 2005.

4. Jilmy se zde vysemeňují i mimo stromořadí. Mezi stromy P109 a P110, 3. října 2004.

24

5. Mrtvý strom č. L273 (před Rakovníkem). 5. října 2004.

25

6. Jilmy mají velmi vysokou schopnost vytvářet kmenové výmladky. Strom č. P8 (před

Chlumskou křižovatkou) 3. října 2004.

26