Jurij Andruchovyč

Písně mrtvého kohouta

11 Knihovna MAČ

UA

Jurij AndruchovyčNarodil se roku 1960 v dnešním Ivano-Frankivsku. Tehdy však toto město ještě neslo starý název Stanislaviv. Proto se v sou-vislosti s Andruchovyčem a dalšími ukrajinskými autory jeho generace pocházejícími z  téhož města často mluví o  „stani-slavském fenoménu“. Studoval ve Lvově. Prozaik, básník, esejista (česky vyšla Moje Evropa, 2009) i překladatel. Spolu s O.  Irvancem a V. Neborakem založil v osmdesátých letech básnické trio Bu-Ba-Bu, jež podnikalo bouřlivé performance. Ve svých románech (Rekreace, 1992, česky 2006; Moskovi-áda, 1993; Perverze, 1996) poprvé v ukrajinské próze použil postmoderní literární metody. Pro Andruchovyčovy romány je charakteristická „postmoderní burleska, masopustní kar-neval hýřící barvami, exotickými vůněmi, maskami a převleky“ (Alexej Sevruk). Dnes je jakýmsi patriarchou mladších ukrajin-ských spisovatelů a jednou z tváří, které Ukrajinu představují ve světě.

Jurij Andruchovyč

Písně mrtvého kohouta

Vychází u příležitosti literárního festivalu Měsíc autorského čtení 2015, čestný host Ukrajina Brno Ostrava Košice Львів Wrocławwww.autorskecteni.czwww.autorskecitanie.skwww.misyacavtorskykhchytan.com.uawww.msa.wroclaw.pl

Mediální partneři

The translation was kindly supported bythe Fund for Central & East European Book Projects, Amsterdam. Publikace vznikla za finanční podpory International Visegrad Fund, Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury, Nadace Český literární fond.

© Jurij Andruchovyč, 2015Translation © Marie Iljašenko, 2015© Větrné mlýny, 2015

ISBN 978-80-7443-129-6

Without You

A zase, kurva, rádio, televize, tisk.Vláda taková jak bejvaj: samí lumpové.Tamti se aspoň báli a tihlenejsou o nic lepší.

Zakázal bych dnům, aby uplývaly bez tebe,jejich bilance je ubohá — ty nepřicházíš,nejsi ráno ani v jednom zrcadle,a nepřicházíš ani o poledni s podpatky, podpažím,pochvou, kůží, vůní, jablkem —co mám dělat mezi polednem a večerem?

Večer nepřicházíš taky.Chci vědět, co se stalo.Možná jsi sem šla,možná tě dohnali,určitě tě znásilnili.Tebe nejde neznásilnit, to si myslím.

Jenom rádio, televize, tisk.Den bez tebe, má neplodná samota.Ležím pod stropem, uplývám.Nikde se nic nestalo, ty nejsi.Několik válečných konfliktů,pár zrádců televize dává.Dolar stoupl,rubl se neprodává.

9

And the Third Angel Sounded

Jeden z těch nedodělaných v devadesátém prvnímzastavil mě, načnutého, uprostřed nočního Lvova.Noční Lvov patří především jim —jsem jediný, kdo to tuší.Prý že chce taky pivo,ožralý poberta, válečný invalida, atd.

Bratře! — oslovil mě — Bratře! Nemám na pivo,panimaješ? Nemám na pivo, žena mě opustila!

Netušil jsem, že na světě bývá taková beznaděj,pořad se mi zdálo, že slyším něco o třetině voda pelyňku.Anděl v dresu s číslem tři kráčel po nebise svou přiblblou píšťalou.

Objali jsme se, jako by nás čekala smrt.Pardon, totiž chci říct, start.

10

And Everybody Fucks You

Děvčata nebyla ani zvlášť krásná, ani mladičká,když vtom jedna řekla té druhé:Nabízí mi práci ve firmě,asistentkou-referentkou, počítačová gramotnost nutností.Sto dolarů měsíčně a všichni tě jebou.

Sto dolarů měsíčně, řekl jsem si.A všichni tě jebou.To je plus, nebo minus, jak tomu rozumět, řekl jsem si.A v jakém smyslu, řekl jsem si, snad ne doslova,možná obrazně?A v jakém smyslu by to bylo lepší?Doslova? Obrazně?Měl jsem nad čím přemýšlet a vlak,zatím uháněl dál a jeho kolamechanicky opakovalajedno a totéž, jedno a totéž:

Sto dolarů měsíčně!A všichni tě jebou, jebou!Sto dolarů měsíčně!A všichni tě jebou, jebou!Sto dolarů měsíčně!A všichni tě jebou, jebou!

11

The News of World

Letošní Vánoce stráví Miranda na Kanárech,zatímco Oleksa se zmínil o Kypru.Elina Suolahti s mužem Martinem Bergeremnejspíš pojedou do Laplandska.Krzysztof Varga lyžovat na sever Itálie.Silvie Richterová a Karel Jadrnýpošlou pohlednici z Mexika.Atta (který má zase novou přítelkyni) možná z Amsterdamu,ohledně všech ostatních si nejsem tak jistý.Max Shrayer, paní Rotkirchová, Nikol a Angela, a Annemarie,blízcí spisovatele Drawertaa doktora Petersona, a taky Francesco Apolloni, L. J. a J. J. J.,ti všichni, bezpochyby, někam pojedou.

Já taky jedusvým plackartním vagonem,tou ubytovnou na kolečkách,kde se svítí právě tolik,aby nešlo spát, aby nešlo ani číst,právě tolik, abys sis hodil mašli.

Naproti mně hasičský učeňbalí studentku medicíny.Nedokáže vyslovit přinejmenším pět šest hlásek.Jak bude vydávat rozkazy, až začne hořet?

12

Vycházím na plošinu,leju to do sebe přímo z flašky.Miranda je na Kanárech, na Kanárech s milencem,studentka medicíny blbá jak husa,ti všichni mě tak serou — chtěl bych to všechno spálit.Jsem starý žhář, ještě mám půl flašky.

Ale jak, jak bude vydávat rozkazy,až bude všechno v plamenech?

13

This Is the End

Když předčítám básně, jako bych se svlékala před lékařem,napsala Anna Sereda.Něco mi to připomnělo. Ale co?Lékaře nechme stranou, uzávorkujme ho.Zavoláme si ho, až bude třeba.Zůstává věta: Když předčítám básně, jako bych se svlékala.Rostislav Koterlin také píše jakobych.Mám-li být upřímný, ruší to.Je to jakobych balil holou pravdu do nějakých cárů,a pravda je nejpřitažlivější nahá.Spisovatel má spisovat.Výtvarník vytvářet.Střelec má střílet.Konec má končit.Věta má být maximálně jasná. Proto „jakobych“ odklidíme.A co nám zbude?Když předčítám verše, svlíkám se.Co mi to připomíná?

Jaroslav Dovhan, básník a můj kmotr, a taky kmotr a můj básník,leze na židli.Přítomní se na to tváří různě.Někdo se raduje neobvyklé možnosti slyšet pěkné verše. Někdo se neraduje, protože si myslí, že to špatně skončí.Například, že ho neunese židle. A nebo že začne orgie atd.Někdo věří, že zůstane bez kalhot. Bez kalhot, to znamená,

že víra zvítězila.

14

Někdo věří, že právě potom začnou verše jako takové. Verše začínají.

Někdo se raduje z pohledu na pořád ještě dost pěkná mužská stehna.

Někdo se neraduje ani z tohoto pohledu.Skoro všichni se radují neobvyklé možnosti slyšet pěkné verše.Jaroslav Dovhan čte najisto, chvílemi zadrhává.Z otevřeného knoflíku na kalhotách.Se koncem či korunou opírá.Zasněný vojevůdce na koni.

Kůň osedlaný, to není ani kůň, spíš koník.Skoro všichni si říkají: ukáže, nebo neukáže?Skoro všichni mají pocit, že už je po všem.Jaroslav Dovhan dočítá poslední řádek.Přítomní většinou radostně tleskají.Ve skutečnosti konec nebyl, přinejmenším nebyl vidět.Skoro všichni přítomní vydechnou úlevou.Někdo si myslí: chvála bohu, mohlo to být horší.Jaroslav Dovhan upřesňuje, že právě tak četl Majakovskij

na místě,kde má dnes sochu.Na kolika místech bude Dovhanova socha?Jaroslav Dovhan připouští: Poezie, to je otevřenost,

bezbrannost.Sundávání kalhot, to je gesto lásky, příměří, kapitulace.Muž bez kalhot je jako muž bez vlasti, oškubaný jak lípa.

15

Mužská smrt pase po tom, kdo je bez kalhot.Mužská smrt dává rány pod pás.Je třeba mít odvahu číst poezii nahlas, vyvolat ji,

vysvléknout se.

Podobně jako Anna Seredaby Jaroslav Dovhanmohl napsat:Když předčítám poezii —svlékám se do pasu,ale ne úplně do konce.

Předpokládám, že lékaře volat neumusíme?

16

Welcome to My Foolish Dreamland

Taras má pravdu, když píše,po ránu by nás neměly rušit budíky.Ráno je beztak čas marnosti,naprostá beznaděj, nejhorší, co se může přihodit.Nutnost nějak prožít denpoutá k posteli. Vyhraj ještě půl hodiny.Přemítej o tom, cos viděl.

Přemítání o snech,to je snaha udělat pořádek v nočních příhodách,zpřehlednit děj, projasnit viděné.Co se stalo doopravdy? Proč k sakruopilý Tomas nechal pod sedadlem suchéexkrementy? Sexy jeptiška o něco usilovala, míříc při tom prstemna mě? Ještě si pamatuju hodiny.Do odjezdu zbývalo moře času,ale neměl jsem sílu opustit trailers partou známých. Co mi bránilo?

Mnohem horší je, když s pugétem květinjdeš k někomu, koho ve skutečnostipřed měsícem zavraždili, na nějaké výročí.Proč výročí? Ještě pár okamžikůa pochopím to, dohoním jeptišku,Tomase donutímpo sobě poklidit…

17

Přemítání o snech nejčastějinepřináši nic, kromě vedlejších závěrů:život míjí, problém ránaje v tom, že je stále menší a menší.Jenom ve snech, kde je všechno tak hloupé,život vypadá jako skutečný.Tedy věčný. Vyhraj ještě půl hodiny.

18

I Wanna Woman

Dneska znovu probírali onanistu.Letní vedra lákají k řece spousty žen.Ukazují všechny části těla bez výjimky,liší se jen větším či menším stupněm odhalenostia nepozornosti.Některé z nich mají oholená podpaží,jiné modřiny na stehnech.

Pozor, tamhle zas sedí tamten ,upozornila kozatá babkaa ukázala směrem k vrbinám —jako by to byl náš problém.Jako by to nás šmíroval s kukátkema se zrychleným dechem.

Jsme připraveni ho vyhnat palicemi, vypískat.A nebo, bude-li třeba, rozmlátíme mu lebkusekyrou nebovypíchneme oči pruty,jen ať si něco zkusí!

Ale buďte si jisti,že i potom, už bez kukátka,s prázdnými očnicemi,stejně zaleze do toho křoví,vonět k horkému tělu větru,

19

lepit z něj mokré ženy ke šmírovánístonat a notovat sizrána v rádiu zaslechnutou písničku:Prahli jsme po teplu tak zaťatě…

Ještě pár týdnů a srpen skončí.Ještě pár pohybů a rozevře se propast.

20

Guess Who Was My Guest

Nejdřív pověsí na dveře trojúhelníks nápisem Do not disturb pleasea potom se zamkne v mém pokoji:hotelový zloděj.Zajímají ho peníze a cennosti.Mě, popravdě, také.

Ukazuje se, že také v této zemijsou zloději.Jeden z nich si právě prohlíží má šuplata,mé fotky, zápisníky(proč mám pořád dva — proč jsem sakra práceještě nepřepsal všechny adresy do jednoho?),opatrně prohrabuje obsah kufru,opatrně dává stranou nejintimnější věci,jako například miniaturní křižník,přiblblý dárek od sponzorů.

Potom si bere z baru jednu dietní colu,mechanicky ji pije,prohlíží si cyrilicina mých knížkách,až dospěje k závěru, že jsem z Ruska.

I can´t give you anything but love.

Ale tady jsem to přehnal.

21

Ani lásku mu nemůžu dát,leda bratrskou, ale ta se nepočítá.Taková je dnes doba.

Na poslední chvílipřece jen nachází svých čtyři sta doláčů a nějaké drobné,nepohrdne ani dvaceti hřivnami,určitě si říká, že to jsou nějaké alžírské denáry,a také raději sebere i vlakovou jízdenku se zpáteční destinací Kyjev či možná Lvov.

Ten se mu určitě bude hodit, v tom jeho Švédsku,kde nemají Kyjev ani Lvov,jen samou cizinu!

Už jsem ve výtahu,když vychází do chodby,když za sebou zavírá dveřea obrací trojúhelník na klice,nyní už správnou stranouPlease make up.

Potkáváme se u výtahu.Promiň, nemohl jsem ti dát lásku.Kup si heroin za celý čtyři sta.

22

The Very Best of Tabloids

HASIČI JAKO VŽDY PŘIJELI POZDĚ!BENZIN ZDRAŽÍ, ZA TO HŘIVNA KLESNE!SEDMNÁCTILETÁ VNUČKA UBODALA K SMRTI

VÁLEČNÉHO VETERÁNA A HRDINU PRÁCE!ANI TRAGÉDIE Z DOMÁCÍ SAMOHONKOU HO NEPOUČILA!DO VESMÍRU SI MIMOZEMŠŤANÉ ODNESLI

NEJEN BARANJUKOVU RODINU!

PLÁN CESTY SERIOVÉHO VRAHA BYL ZVEŘEJNĚN!PREZIDENT PODEPSAL VYHLÁŠKU O LÁSCE K RUSKU!NA SMETIŠTI BYLO NALEZENO UŽ TISÍCÍ

ODLOŽENÉ NEMLUVNĚ!ALLA BORISOVNA ZNOVU NAVŠTÍVÍ LVOV!ASTROLOG NEDOPORUČUJE RYBÁM MĚNIT

SEXUÁLNÍ PARTNERY!

PRODÁVÁ SE DŮM SE ŽENOU A BAZÉNEM!NABÍZÍM ZUBNÍ PROTÉZY! STŘÍLÍM VŽDY PŘESNĚ!PÍŠU MEMOÁRY, VERŠE, PRÓZU!KŘÍSÍM MRTVÉ — LÉČÍM IMPOTENCI!VYKUPUJEME VLASY A NEHTY!UDĚLÁME Z VÁS EVROPANY!

JAK NAPSALY NAŠE NOVINY,mám dost. Nechci nic vědět!DAŇOVÍ INSPEKTOŘI JAKO VŽDY DORAZILI PŘÍLIŠ BRZY?ZATO HASIČI JAKO VŽDY PŘIJELI POZDĚ!

23

A přestože STŘELCI NIKDY NECHYBUJÍ,A přestože TALIBOVÉ NEDOBYLI KÁBUL,A přestože DYNAMO ZASE PROHRÁLO SE STAROU DÁMOU!mám dost, JAK PÍŠÍ NAŠI REPORTÉŘI.

24

California Dreaming

Zapomínám názvy, přinejmenším španělské.Všechno, co zůstává, je San Francisko,L. A.Santa Barbara, Santa Monica, Santa Cruz.Ty si pamatuju spíš díky seriálům, které jsem neviděl.Ale co dělat s názvy ulic?Ostrovů a zálivů, zátok? Věznic?

Ale co, pamatuju si skoro všechna jména:Veronika, Natalja (pardon, ještě jednou!), Natalja,Veronika, Jaroslav B. B., a potom ještě ten ruský mladík a pochopitelně — Longin.To, co jsme popíjeli v noci na pláži,byla chorvatská slivovice.Skvělá věc, když si potřebuješ zahřátvnitřní svět, tělesné orgány, po skocích do ledového oceánu.Vbíhali jsme do něj jako do noci,vybíhali na břeh a lilido sebe chorvatskou slivovici.Ale co, pamatuju si, že to byla slivovice.Pamatuju si, že byla chorvatská.Ale jak se jmenoval oceán?

Škoda mluvit, Číňan, kterého jsmenachytali za dvanáct minut před gongem, tedy před zavřením bránya kuchyně, si nevybral zrovna nejkrásnější název —

25

Dragon River (jen si představ ty člunya příšeru, která mlátí ocasem po vodě a plive oheň), a co,co bylo potom? City Lights? Nějaké křižovatky?Janis Joplin a další?

Cestou z Frisco do Palo Altousnuli všichni, včetně Longina,který řídil.Oceán byl napravo, měsíc nahořeživot —stejně jako smrt —před námi.

26

Back in USSRNebyl jsem tu tak dlouho… Marcin Swietlicki

Nebyl jsem tu tak dlouho,že se nic nezměnilo.

Stejný smrad na schodech,stejná ruská šou na všech kanálech, kromě prvního,ale na prvním by i ta byla výhrou,ačkoli, jak dlouho se dají dělat žertyo ukrajinském špeku?

Dopisy jako takové nechodí,nicméně nějaká svině pravidelněstrká pod dveře složenkynebo noviny Kurjer Krivbasu či jiné svinstvojako například pozvánkuna prezentacisicilských neprůstřelných vestči na výstavu dětských obrázkůUkrajina je náš domov.

Já vím, že Ukrajina je náš domov.

Obracím se ke stěněa zavírám očis touhou prospat tak padesát leta už se nikdy neprobudit.

27