KADODENNOST A MDIA

OBSAH PEDNKY:

A/ CL A STRUKTURA KURZUB/ TEORIE KADODENNOSTI ZKLADN VYMEZEN

C/ SEMIN: PROJEKCE kadodennost jako nstroj filmovho vyprvn

CL KURZU: Problematizovat zdn jasnosti, srozumitelnosti a samozejmosti kadodenn role televize, kter in tento socio-technick, techno-kulturn fenomn tm neuchopitelnm, a to pesto, e je neustle s nmi.

HLAVN OTZKY:Jak dolo k tomu, e se televize tak intimn a hluboko zapsala do kadodennch ivot populace tm na celm svt?

Prostednictvm jakch mechanism byla/je televize zaleovna do modern i pozdnmodern kadodennosti?

Jak lze charakterizovat promny chovn televiznho (medilnho) publika?

Z KL A D N T E Z ETelevize je vznamnm produktem a souasn i spolutvrcem kapitalistick verze modernity, respektive jej globalizujc se podoby. Nen s n vak svzna jen jako forma ekonomick aktivity a hraje t roli vlivn kulturn sly formujc a produkujc modern individuln i skupinovou zkuenost. Nememe ji proto automaticky zahrnout mezi ostatn technologie, od kterch se odliuje pedevm svou schopnost vrazn ovlivovat spoleensk i kulturn dje. Televize je kehkm s o c i o - t e c h n i c k m s y s t m e m. kter v sob nese dv sady vznam:a/ Ty, kter jsou vce mn intencionln konstruovny jejich producenty, a b/ ty, je jsou dsledkem jej potenciln otevenosti jak v hardwarov, tak i softwarov oblasti. Televize tak vede dvoj ivot. Na stran jedn napluje zmry svch tvrc, na stran druh pak v kontaktu se socilnm i technologickm prostedm sv pvodn uren modifikuje. Televizi tak charakterizuje dvojit povaha jej zvislosti: a/ na obsazch, kter sama produkuje v rmci danho kulturnho kontextu, b/ na technickm apartu, kter j umouje vlastn vysln. Televizn technologie tedy funguje jako MATERILN I SYMBOLICK OBJEKT.

II. Televize je neoddlitelnou soust na kadodennosti a do znan mry kolonizovala jej prostorovou a asovou dimenzi, tedy dv zkladn souadnice sociln reality. V rmci tohoto procesu se stle vznamnji podl na konstrukci ontologickho bezpe svch divk. Dialektick televizn artikulace zkosti/bezpe de facto posiluje n pocit bezpenho zakouen kadodennho ivota. Vysok mra ritualizace uvn televize, respektive jej obsahov stereotypizace pln de facto roli nstroje zachovn statu quo. Mytickou funkci opory socilnho du

III. Televize se vznamn podl na postupnm restrukturovn povahy domova, resp. situan geografie rodinnho ivota. Televize asi nejvraznji ze vech modernch technologi ji od svho masovho zaveden podporuje projekt domcho mstskho, respektive pedmstskho tst lokalizovanho, i pesnji, uzavenho do inovnch i panelovch byt, nebo do prostoru rodinnho domku, kde nepochybn ovlivnila organizaci naeho domcho ivota a zaala plnit roli jakhosi vn plpolajcho domcho krbu. Z televize zzran hraky se postupn stalo projekn pltno sn i depres, centrum rodinnho ivota majoritn populace. V tomto smyslu pak meme interpretovat sledovn televize jako proces extenze kadodennho chovn individu i celch rodin a jejich zkladnch hodnot, kter jsou konstruovny a zakoenny v irokm spektru kulturnch souvislost rodinnho ivota.

IV. Kadodenn perspektiva ve vztahu k analze televiznho publika vede postupn ktomu, e se kyvadlo vdeckho zjmu nachlilo smrem k modelu favorizujcmu aktivn roli publika. Uveden trend vak nese nkter zkladn problmy i otzky. Mus bt aktivn divk nezbytn vdy ve stehu? Ml by bt kreativn? Mus aktivn zpracovn televiznch obsah znamenat popen preferovanch i dominantnch vznam? Nen oslava tzv. aktivnho publika jen pikvnutm klogice tzv. ratingov demokracie i ratingov estetiky.

TI KLOV POJMY

KADODENNOST

TELEVIZE JAKO SOCIOTECHNICK SYSTM

MEDILN PUBLIKA

KAPITOLA I. KADODENNOST JAKO JEDIN SKUTEN, PRAV SOCILN REALITA?

Obte s vymezenm. Pro fenomn kadodennosti je charakteristick:

A/ materiln i prostorov neuchopitelnost,

B/ rozporuplnost a tendence pesahovat bn pouvan sociln vdn kategorie.

LEBENSWELTPotky uvn kategorie kadodennost meme nalzt vHusserlov fenomenologii. Pojem Lebenswelt (ivotn svt) pedstavuje kadodenn sfru, ve kter se odehrv bn vdom, sfru kter nen zpochybovna. Je povaovna za samozejmou. To, e se vtto souvislosti hovo o svt zdravho rozumu common sense nem nic spolenho se substanciln racionalitou jako mylenkovm procesem. Jde maximln o racionalitu instrumentln i spe o pragmatick reagovan na svt, kter vnmm jako dan. Porozumt zde neznamen nutn pochopit, ale spe vyut nebo mon jen ut s clem pet.

STRUKTURY SMYSLUPodle Alfreda Schutze se kadodennost jako ivotn svt uzavr do struktur smyslu (finite province of meaning). Jde de facto o mikrosvty, do kterch meme zahrnovat i svt sn, svt divadla, svt nboenstv, svt hry, svt fantazie apod. Kadodennost pedstavuje svrchovanou realitu, prvotn svt snm se dostvme do styku. Vechny ostatn svty jsou odvozen. Meme ignorovat vechny standardn socilnvdn kategorie, ale nememe se vyvzat zkadodennosti.

N vztah ke kadodennosti je charakterizovn:

1/ neproblematickm, receptivnm vztahem 2/ vlastnictvm specifickho vdn (stock-knowledge-at hand) 3/ primrn pragmatickm pstupem, 4/ specifinost biografickch situac jednotlivch aktr, kter vede ktomu, e lid nepikldaj rznm element zakouen kadodennosti stejn vznamy, by jde o strukturln stejn situace. Li se toti jejich systmy relevance,5/ porozumn je tak vtto perspektiv mon jen proto, e pouvme podobn prostedky typizace situac (typifikace), kter in svt pedvdatelnm.

Je kadodennost tmatem vjimenho, individulnho jednn nebo je teba chpat ji jako obecnou, sklenujc strukturu, kter spojuje velk skupiny lid?Spojen kadodenn ivot v sob nese cosi zhadnho i alespo ne zcela zachytitelnho.Co je klov sektor, do kterho bychom mohli umstit chudobu i bohatstv kadodennho ivota, kter je souasn nekonen bohat (alespo potenciln) a nekonen przdn i odcizen? Kde se d takov zitkov kvalita identifikovat? Kde se z pohledu tto kategorie odehrvaj klov interakce? Je to prostor:1/ fragmentovan prce, 2/ rodinnho ivota 3/ volnho asu?

Zahrnuje kadodennost jen volnoasov aktivity nebo je jej soust i pracovn as? Tk se jen rodinnho ivota nebo i prchavch okamik proitch mimo instituce modern spolenosti?

Zd se zejm, e kadodennost zahrnuje vechny uveden aspekty, a to v jednot jejich psoben. Definice kadodennho ivota v jeho pojet zahrnuje vechny aspekty lidskho ivota, tedy nejen problematiku rodiny nebo volnho asu.

NUDN vs. MYSTREIZNKadodenn tak na jedn stran znamen nejastj formy jednn, nejastj cesty, nejobvanj msta velmi asto spojen spocitem NUDY. Kvantita zde vytsuje kvalitu. Kadodennost je nenpadn, nevtrav, neokzal. Zneznmho se vkadodennosti stv znm, nov se stv tradinm (vyprazdovn asu vmodern tovrn, analogie kadodennosti je bc vrobn ps).Souasn je kadodennost mstem bizarnho i mysteriznho. Meme mluvit o fantasmagorick povaze modern kadodennosti, kterou charakterizuje napklad zbo, je zakrv lidsk sociln vztahy, a to ve fantastickch formch vztah mezi vcmi. Kdistinktivnm rysm kadodennosti pat zbo a jeho konzum. Typickou ukzkou jsou vkladn skn.

DL SHRNUTKADODENNOST zahrnuje takov formy ivota, kter rutinn vnmme jako bn, samozejm. 1/ Kadodennost jako terminus technikus zahrnuje pravideln se opakujc innosti, 2/ Kadodenn se projevuje vrutinch i rytmech naeho jednn. M jak kognitivn, tak i emocionln povahu. Jde o bn innosti i vztahy jak v domcm privtnm svt, tak na pracoviti.3/ kter jsou nejen dobe pedvdateln, 4/ ale i jsou de facto zkladem sociln reprodukce individua, malch socilnch skupin i spolenosti jako celku. 5/ Klovou roli v procesu tto reprodukce hraj nepsan normy a vzorce chovn, kter se opraj o specifick formy vdn zakotven vbnm vdom (common sense)

DVOJIT PODOBA KADODENNOSTIKadodennost zahrnuje perspektivu individulnho, specilnho a souasn i sdlenho. Je zde zejm stet mezi individulnm jednnm, formami rezistence, drazu na individuln provn a rol privilegovanch mocenskch socilnch struktur, instituc a diskurz. Toto napt ilustruj nsledujcmi dichotomiemi:

KADODENNOST meme vnmat:a/ vrovin njak repetitivn innostib/ vrovin sporu mezi profnnm a posvtnmc/ nebo se ji meme snait subverzivn rekonstruovat Kadodenn svt pedstavuje zvykov prostor, kter se nm nemus lbit, ale musme vnm t a jednat

CO NEN KADODENN ?vhra ve sportce (souasn je ale princip loterie hromadnm fenomnem, losuje se kadou stedu a nedli, pro velk poet lid). vjimen udlost, prodn katastrofa

utopie/dystopie kontrola/svoboda ideologie/bn kultura nezvislost/zvislost bezpe/ohroen aktivita/pasivita privtn/veejn spoteba/produkcebn/speciln. nae/ciz

TEORIE KADODENNOSTI:TI PERSPEKTIVY I./ mlad Marx, respektive Ekonomicko-filosofick Kadodenn ivot se zde jev jako msto vhodn pro analzu odcizen, kter je zde vnmno jako klov dimenze ivota v kapitalistickm systmu. (nap. Lukcs, Adorno, Horkheimer, Marcuse atd.). Uveden studie tak de facto varuj ped souasnou vlnou romantizujc dan fenomn (nap. de Certeau, Fiske apod.). Freud a Marx jinak velmi odlin se schzej prv vpohledu na kadodennost. Pro oba jde o fenomn, kter je souasn reln i nereln. Naplnn na jedn stran A/imaginrnmi vytsnnmi obsahy a spouasn fungujc jako B/ opresivn, normativn korzet, kter nm kadodenn diktuje, co smme a co ne. Marx vNmeck ideologii hovo o kadodennosti jako o iluzivn reln realit, ideologii, kter je ovem produktem materilnho ivotnho procesu spolenosti

II. Druh pstup zahrnuje teorie bn i populrn kultury, respektive problematiku proitk a pedstavu o mon resistenci vi tlaku modern spolenosti. De Certau, Fiske.

III. Tet pak reprezentuje objektov relan teorie, kter se sousteuje na zkladn paradoxy lidsk kreativity (Winnicott). Kadodenn kulturu dostvme, jsme do n vreni a souasn ji i vytvme. Jinmi slovy, paradoxn povaha kadodennho ivota je dna tm, e je sice ve sv podstat kreativn, ale zrove je k tto sv tvr aktivit slep.

AD/ I. KADODENNOST SKEPTICK VERZELEFBVRE vnm kadodennost jako dvojznan fenomn. Rozliuje a/KADODENNb/ KADODENN IVOT. 1/ V prvnm ppad m na mysli autenticitu, aktivitu a originalitu 2/ zatmco druh oznaen pro nj symbolizuje ivot v byrokratick spolenosti kontrolovan spoteby. Kadodenn ivot nahradil i vytsnil monosti uveden v prvn variant, a to bez nadje na zmnu. Je zde ptomn nadje i pedpoklad monho naplnn potlaenho potencilu svtku, slavnosti, karnevalu, o kter hovo napklad Michal Bachtin (1975).V Lefebvrov pojet je kadodenn msi ryzm, nefalovanm a souasn i livm a manipulativnm. Jde podle nho o komplex aktivnho a pasivnho jednn, forem sociability a komunikace, kter v sob nesou vlastn spontnn kritiku.

ERVING GOFFMANcelostn J je oddliteln od rmce individuln kadodennosti. Vid kadodenn ivot souasn jako divadlo a jevit, kde se situace, do kterch jsme zahrnuti odehrvaj.Kadodenn ivot je pstupn minimln ze t perspektiv: a/analytika/pozorovatele, b/aktra/herce a c/publika Vyjdeme-li z Goffmanna kad jednn se odehrv v rmci jistho interaktivnho rmce-struktury, kter si vynucuje a zahrnuje jist pedpoklady i konvence (zazen domcnosti, obleen apod).

Lidsk jednn se vdy do jist mry adaptuje na toto prosted, Jedinci se vdy sna promtat do nho svj obraz, a to tak e vybraj pedevm to, co jim umouje vypadat tak jak si pej. Strukturu kde se odehrv toto jednn a pizpsobovn oznauje Goffman jako front region - jevit. Jednn, respektive jednotliv aspekty, kter mohou diskreditovat jedince a jsou zde pociovny jako nevhodn oznauje jako back region - zkulis. Jedinci zde jednaj jedinci zpsobem, kter se zsadn li od jejich chovn, kter promtaj na jeviti. Relaxuj zde a tud nemonitoruj sv jednn s tak intenzivn mrou reflexivity typickou pro psoben na jeviti. Hranice ale mnohdy nejsou zcela jasn.

V nkterch ppadech me bt zkulis lokalizovno okolo periferie jevit, tak, e herci se mohou snadno sthnout ze sv role v tomto prostoru. Je zde vak nebezpe, e tento prostor me bt zahldnut, uslyen. Tato slabost hranic me bt kompenzovna vytvoenm fyzickch pekek. (dvee v restauraci oddlujc j od kuchyn). Cesta mezi jevitm a zkulism je asto psn steena, jeliko zkulis me kompromitovat obraz, kter individua i organizace o sob pej zachovat.Zrodila se tak sociologie prmrnho lovka. Kritika se tk pedevm tm vlunho zjmu o expresivn formy chovn a ignorace jeho vlastnho obsahu.

AD2/ KADODENNOST OPTIMISTICK VERZEOptimistickou verzi konstrukce kadodennosti zdrazujc aktivn podl socilnch aktr reprezentuje Michel de Certeau ve sv prci The Practice of Everyday Life (1984), kde opout tradin zjem o problematiku individua a propojuje tma kadodennosti se sfrou populrn i bn kultury, ji nahl jako msto potenciln opozice vi dominantnmu tlaku spolenosti. Jeho pojet pedstavuje verzi novho populismu, kter vid v kadodennm ivot monosti pro pekonn limit souasn mocensky orientovan politiky. De Certeau velmi optimisticky vykresluje monosti, taktiky slabch, kte jsou podle jeho nzoru schopni odolvat mocensk strategii silnch.

Opozin potencil kadodennho ivota vysvtluje metaforou partyznsk vlky, ve kter se sname jako lenov publika uplatovat jist formy teroristickho, tj. rezistentnho jednn, taktiky vi dominujc spolenosti. Nae kadodenn aktivity, svtsk praxe, kter zahrnuj domc i rodinn chovn, bn hovory, ale i nakupovn i vaen maj podle nho povahu taktiky, slabch brnc se tlaku silnch. De Certeau (1984) hovo o tzv. guerillov taktice slabch namen proti strategii mocnch, kte buduj msta, kde mohou realizovat svou moc - msta, nkupn stediska, koly atd. Slab si pak v rmci tchto prostor vymezuj svj vlastn prostor, kter defacto okupuj.

Mocn kontroluj msta a zbo, kter tvo parametry kadodennho ivota, ale vlastn taktiky peit, respektive uvn zbo maj individuln charakter. De Certeau v dan souvislosti uv i dal metafory (nap. poaching - pytlaen), prostednictvm kterch se sna zachytit povahu taktiky slabch, respektive dynamiku kadodennosti a smuje tak ke konceptualizaci zpsob, jak zachzme v kadodennosti s objekty a strategickmi prostory socilnho ivota.

Jde de facto o mechanismy resistence vi existujcmu socilnmu du realizovan na rozdl od zjevnch, vce mn veejnch praktik politickho charakteru, prostednictvm nenpadn improvizace, pro kterou uv termn la perruque.V ppad televiznho psoben tedy strategie mocnch zahrnuje kontrolu mediln agendy, zatmco taktika slabch se promt do ovldn vlastnho textu. Schopnost divk reinterpretovat vznamy vak nen ekvivalentn diskurzivn moci centralizovanch medilnch instituc, kter vytvej texty, je divk interpretuje.

De Certeau pirovnv kadodenn ivot socilnch aktr aktivit chodc, kte vytvej i spltaj sv vlastn cesty v pevn danch kulisch msta, kde hledaj jako na map svou cestu. Ve, co in, vak podlh kulturnmu uspodn tohoto prosted, ale zrove je transformovno obrannou taktikou slabch. De Certeau vid kadodenn ivot jako modus operandi bnch socilnch aktr. Ztotouje kadodennost s bnou i populrn kulturou podobn jako John Fiske.

III./ Objektov relan teorie, upozoruje na paradoxn povahu kadodennosti. elegantn zachycuje sty britskho psychoanalytika Donalda Winnicotta, a to v kontextu sv teorie symbolickho vznamu tzv. pechodnho objektu. Jde o takov objekt, o kterm si dt mysl, e je mezi nm samm a jinou osobou. V typickm ppad jde o panenku nebo kousek ltky, je si dt schovv jako poklad a pouv jako utitele. Podle Winnicotta m dt iluzi magick tvr moci a potvrzuje tuto svou pedstavu omnipotence magickm ovldnm svta prv v podob silnho lpn na njakm objektu, napklad hrace, o kter se domnv, e ji stvoilo.

Dt tak defacto podle nho takov pechodn objekt jednak samo vytv, ale souasn plat, e tento objekt existuje ji ped tmto tvrm aktem a ek na to, a bude obsazen. Winnicott tak upozoruje na skutenost, e zde mme dv monosti: 1/ jedna pedpokld, e dt objekt vytvoilo samo, 2/ druh vychz z toho, e jej pouze nalo. Jde o klovou otzku tkajc se jdra problematiky kadodennho ivota. Kadodenn kulturu dostvme, jsme do n vreni a souasn ji i vytvme. Jinmi slovy, paradoxn povaha kadodennho ivota je dna tm, e je sice ve sv podstat kreativn, ale zrove je k tto sv tvr aktivit slep.Kadodenn kultura je definovna prv tmto paradoxem i dvojznanost.

Kadodennost znamen jak kreativn, aktivn praxi, tak jde souasn o aktivitu, kter je podmnna jistou psychickou kapacitou, i eeno s Pierem Bourdieu, symbolickm kapitlem. Komponenty uvedenho paradoxu NALEZEN/VYTVOEN OBJEKT vznamy vynucen nebo vznamy vytvoen pasivn nebo aktivn forma recepce VYTVEJ KONSTANTN NAPT

ZKLADN DICHOTOMIE CHARAKTERIZUJC MODERN KADODENNOST

Speciln-------Obecn Sociln jednn---------Sociln struktura Ctn/Zkuenost--------Diskurzy/Instituce Odpor------------Moc Mikroanalza-------Makroanalza

HLAVN NAPT CHARAKTERIZUJC VZTAH TV A KADODENNOSTIutopie/dystopie kontrola/svoboda ideologie/bn kultura nezvislost/zvislost bezpe/ohroen aktivita/pasivita privtn/veejn spoteba/produkce

KOL: Pokuste se analyzovat kadodenn narativn strukturu filmu ECCE HOMO HOMOLKA. Filmov studio Barrandov, 1969, reie: Jaroslav Papouek.za pomoci ne uvedench otzek

1/ Kde jsou ve filmu patrn uveden napt?2/ Jak a kde se zde pracuje srepetitivnmi innostmi, jakjsou vyuvny pi rozvjen narace?3/ Lze vtextu najt ve zmnn spor mezi posvtnm a profnnm? 4/ Je zde naznaena njak forma subverze kadodennho sttu quo? 5/ Jde tedy o potvrzen konformnho nebo rezistennho pojet kadodennosti?6/ Kde lze zachytit uplatovn taktik slabch vs. strategie mocnchFUNGUJE KADODENNOST JAKO CVIIT KONFORMITY NEBO JE PROSTOREM REZISTENCE?