KLASICISMUSKLASICISMUS

Petrásek Jan A1

KLASICISMKLASICISMUSUS

Petrásek Petrásek Jan A1Jan A1

STRUČNÝ PŘEHLEDSTRUČNÝ PŘEHLEDu

mělecký sloh, který vznikl ve Francii 17. stoletíP

rvní fáze je také nazývána barokní klasicismusP

o něm přichází rokoko, odvracející se od nějN

ový nástup klasicismu přinesla až Velká francouzská revoluceO

bdobí v naší literatuře nazývané klasicismus, bývá v anglické a francouzské literatuře nazýváno neoklasicismus

doznívá v první polovině 19. století

CHARAKTERISTIKACHARAKTERISTIKA

KKlasicismus se snažil být střídmý a jednoduchýlasicismus se snažil být střídmý a jednoduchý

PPřebral mnoho prvků z antiky a renesance (řádová architektura)řebral mnoho prvků z antiky a renesance (řádová architektura)

zzdůrazňoval rozum člověkadůrazňoval rozum člověka

zzdůrazňuje, že jedinec se musí podrobit společnostidůrazňuje, že jedinec se musí podrobit společnosti

KKlasicismus svazuje člověka i uměleckou tvorbu řadou velmi lasicismus svazuje člověka i uměleckou tvorbu řadou velmi přísných a striktních pravidelpřísných a striktních pravidel

Klasicismus prožívá největší rozkvět v době Klasicismus prožívá největší rozkvět v době absolutistických monarchií v Evropěabsolutistických monarchií v EvropěPravidla inspirována renesancíPravidla inspirována renesancíVyznačoval se filosofickými úvahami a Vyznačoval se filosofickými úvahami a abstraktním pojetím obecně rozšířených ideálůabstraktním pojetím obecně rozšířených ideálůsnaha o věrné vyobrazení různých snaha o věrné vyobrazení různých charakterových rysů člověka, ať už je jakýkolicharakterových rysů člověka, ať už je jakýkoliFormy vzniklé v tomto období Formy vzniklé v tomto období jsou ,,nesmrtelné“jsou ,,nesmrtelné“

ARCHITEKTURAARCHITEKTURASS

tavby jsou jednoduše zdobenytavby jsou jednoduše zdobenymm

ají trojúhelníkové štíty, rovné čisté linie, používají se antické ají trojúhelníkové štíty, rovné čisté linie, používají se antické sloupysloupy

SStaví se banky, úřady, nemocnice a divadla, taví se banky, úřady, nemocnice a divadla, nikoli církevní stavbynikoli církevní stavby

TTypické jsou francouzské parky a zahrady -ypické jsou francouzské parky a zahrady -

ssymetrický, důmyslný systém cestiček, uspořádaných do ymetrický, důmyslný systém cestiček, uspořádaných do geometrických tvarů. geometrických tvarů.

VVše se vyznačovalo přísným řádem a pevnými pravidly. še se vyznačovalo přísným řádem a pevnými pravidly.

LITERATURALITERATURA

PPanovala přísná estetická pravidlaanovala přísná estetická pravidla

DDramata musela dodržovat trojí jednotu (času, děje a místa)ramata musela dodržovat trojí jednotu (času, děje a místa)

ppožadavek přesnosti, srozumitelnosti a jasnostiožadavek přesnosti, srozumitelnosti a jasnosti

vvyzdvihuje nutnost společenského řádu a pevné morálkyyzdvihuje nutnost společenského řádu a pevné morálky

NNa rozdíl od baroka je zastáncem střídmosti, kázně rozumua rozdíl od baroka je zastáncem střídmosti, kázně rozumu

TTypické jsou literární salonyypické jsou literární salony

• salony se významně podílely na utváření salony se významně podílely na utváření uměleckého vkusu a ovlivňovaly veřejné uměleckého vkusu a ovlivňovaly veřejné názorynázory

• Vedle salonů vznikaly také literární Vedle salonů vznikaly také literární akademie, jejichž úkolem bylo dbát na jazyk akademie, jejichž úkolem bylo dbát na jazyk uměleckých děl a také preciznost jejich formyuměleckých děl a také preciznost jejich formy

• V období klasicismu zakrňuje rozvoj poezieV období klasicismu zakrňuje rozvoj poezie• naopak závratného rozmachu se dočkává naopak závratného rozmachu se dočkává

dramatická tvorbadramatická tvorba

DĚLENÍ LITERATURYDĚLENÍ LITERATURY

vv

ysoká – ysoká – eposy, ódy, hymny, tragédieeposy, ódy, hymny, tragédie, zpracovávaly vznešená , zpracovávaly vznešená

témata, líčily urozené hrdiny. Náměty většinou z antikytémata, líčily urozené hrdiny. Náměty většinou z antiky

nn

ízká – ízká – komedie, bajka, satirakomedie, bajka, satira, zobrazovaly život měšťanstva, , zobrazovaly život měšťanstva,

většinou pojaty směšněvětšinou pojaty směšně

AUTOŘI - PŘEHLEDAUTOŘI - PŘEHLED

MMolière olière =>

PPierre Corneille ierre Corneille =>

JJean Racine ean Racine =>

CCarlo Goldoni arlo Goldoni =>

AUTOŘI - MOLIÈREAUTOŘI - MOLIÈRE

vv

lastním jménem Jean-Baptiste lastním jménem Jean-Baptiste

Poquelin, (15. ledna 1622 – 17. Poquelin, (15. ledna 1622 – 17.

února 1673) byl francouzský února 1673) byl francouzský

herec, spisovatel a dramatikherec, spisovatel a dramatik

AUTOŘI – MOLIÈRE - ŽIVOTAUTOŘI – MOLIÈRE - ŽIVOT

SSyn měšťana, proti vůli rodiny se stal hercemyn měšťana, proti vůli rodiny se stal hercem

BByl kočovníkyl kočovník

BBrzy se svými hrami proslavil, především mezi chudinourzy se svými hrami proslavil, především mezi chudinou

vve svých hrách kritizoval a zesměšňoval společnost (předváděl mravy e svých hrách kritizoval a zesměšňoval společnost (předváděl mravy své doby), dostával se do častých sporů s královským dvoremsvé doby), dostával se do častých sporů s královským dvorem

ppatří k nejslavnějším dramatikům éry klasicismuatří k nejslavnějším dramatikům éry klasicismu

AUTOŘI – MOLIÈRE - ŽIVOTAUTOŘI – MOLIÈRE - ŽIVOT

JJeho díla byla v tehdejší době velmi odvážná zejména v kritice eho díla byla v tehdejší době velmi odvážná zejména v kritice společenských poměrů své dobyspolečenských poměrů své doby

V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou církevcírkev

TTvořil v typově barvité škále veselohervořil v typově barvité škále veseloher

PProblematika jeho díla je velmi rozsáhlá (lakota, pokrytectví, zištnost, roblematika jeho díla je velmi rozsáhlá (lakota, pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve společnosti atd.).cynismus, postavení žen ve společnosti atd.).

AUTOŘI – MOLIÈRE - DÍLOAUTOŘI – MOLIÈRE - DÍLO

ZZ

ápletka komedií nebývá příliš důmyslná, většinou se točí kolem ápletka komedií nebývá příliš důmyslná, většinou se točí kolem

sbližování milenců nebo nevěrysbližování milenců nebo nevěryPP

oužívá ovšem velmi důmyslný jazyk a humor - zde vždy činí oužívá ovšem velmi důmyslný jazyk a humor - zde vždy činí

rozdíl mezi cílovou skupinou, pro niž je ta která hra určena - a rozdíl mezi cílovou skupinou, pro niž je ta která hra určena - a

břitkou a výstižnou satiru. břitkou a výstižnou satiru. NN

ěkteré postavy a fráze z jeho her jsou natolik známé, že přešly i ěkteré postavy a fráze z jeho her jsou natolik známé, že přešly i

do běžné řeči (např. slovo harpagon označuje lakomce).do běžné řeči (např. slovo harpagon označuje lakomce).

AUTOŘI – MOLIÈRE – DÍLO - AUTOŘI – MOLIÈRE – DÍLO - LAKOMECLAKOMEC

LLiterární druh: dramaiterární druh: drama

žžánr: klasicistní komedie, prvky satiryánr: klasicistní komedie, prvky satiry

DDějiště: Pařížějiště: Paříž

JJazyk: hovorový, zvláštní slovosled, zvláštní vyjadřování(bratr a sestra si vykají)azyk: hovorový, zvláštní slovosled, zvláštní vyjadřování(bratr a sestra si vykají)

KKompozice: chronologickáompozice: chronologická

TTéma: Lakomství pana Harpagonaéma: Lakomství pana Harpagona

DDěj se odvíjí pomocí dialogu, někdy monologěj se odvíjí pomocí dialogu, někdy monolog

DDělení na 5 dějství, ještě se dělí na jednotlivé výstupy, scénické poznámkyělení na 5 dějství, ještě se dělí na jednotlivé výstupy, scénické poznámky

AUTOŘI – MOLIÈRE – DÍLO – AUTOŘI – MOLIÈRE – DÍLO – LAKOMEC - DĚJLAKOMEC - DĚJ

LL

akomec Harpagon je nenasytný po stále větším majetkuakomec Harpagon je nenasytný po stále větším majetku

PP

omocí své lásky k penězům a majetku řídí veškeré vztahy ve své rodině i okolí. Dceru nutí, aby si vzala omocí své lásky k penězům a majetku řídí veškeré vztahy ve své rodině i okolí. Dceru nutí, aby si vzala

bohatého ale starého muže, Svému synovi Kleantenovi se snaží odloudit chudou snoubenku Marii, kterou si bohatého ale starého muže, Svému synovi Kleantenovi se snaží odloudit chudou snoubenku Marii, kterou si

sám oblíbilsám oblíbil

BB

yla ukradena skříňka s penězi a Lakomec jí hledá.yla ukradena skříňka s penězi a Lakomec jí hledá.

LL

akomec se chystal ke svatbě s Marií, ale pro ztrátu peněz se jí vzdá a chce jen, své peníze zpět. To se stane a akomec se chystal ke svatbě s Marií, ale pro ztrátu peněz se jí vzdá a chce jen, své peníze zpět. To se stane a

on dovolí Kleantenovi, aby si ji vzal. on dovolí Kleantenovi, aby si ji vzal.

SS

ám je neuvěřitelně šťastný, že má zpátky své penízeám je neuvěřitelně šťastný, že má zpátky své peníze

AUTOŘI – MOLIÈRE – DÍLO - AUTOŘI – MOLIÈRE – DÍLO - PŘEHLEDPŘEHLED

LL

étající doktor (1645), fraška Molièrovy kočovné společnosti, česky též jako Podvodný lékař étající doktor (1645), fraška Molièrovy kočovné společnosti, česky též jako Podvodný lékař

nebo Příležitost dělá lékařenebo Příležitost dělá lékaře

Potřeštěnec (1655), premiéra v Lyonu, česky Popleta aneb láska s překážkami, Potřeštěnec (1655), premiéra v Lyonu, česky Popleta aneb láska s překážkami,

Hoře lásky (1656), premiéra v Béziersu, česky též jako Trampoty zamilovaných,Hoře lásky (1656), premiéra v Béziersu, česky též jako Trampoty zamilovaných,

Zamilovaný doktor (1658, Le Docteur amoureux), fraška, inspirovaná komedií dell'arte, Zamilovaný doktor (1658, Le Docteur amoureux), fraška, inspirovaná komedií dell'arte,

úspěšně sehraná v Louvre před králem Ludvíkem XIV., počátek Molièrova působení v úspěšně sehraná v Louvre před králem Ludvíkem XIV., počátek Molièrova působení v

Paříži a u královského dvoraPaříži a u královského dvora

AUTOŘI – MOLIÈRE -SMRTAUTOŘI – MOLIÈRE -SMRT

PP

řed představením své poslední hry Zdravý nemocný Moliére řekl: řed představením své poslední hry Zdravý nemocný Moliére řekl:

""Dnes se mi bude špatně hrát“Dnes se mi bude špatně hrát“

SS

ám nemocný odmítl zrušit představeníám nemocný odmítl zrušit představení

PP

o představení jakmile zmizel z jeviště, spadl na zem. Začal silně kašlat o představení jakmile zmizel z jeviště, spadl na zem. Začal silně kašlat

a na rtech se mu objevily krvavé sraženiny. Jeho kolegové nevěděli, a na rtech se mu objevily krvavé sraženiny. Jeho kolegové nevěděli,

jak Moliérovi pomoci, a odvezli ho domů. Pak ale dostal další záchvat jak Moliérovi pomoci, a odvezli ho domů. Pak ale dostal další záchvat

chrlení a v deset hodin večer zemřelchrlení a v deset hodin večer zemřel

AUTOŘI – PIERRE CORNEILLEAUTOŘI – PIERRE CORNEILLE

(6. června 1606 – 1. října 1684) byl francouzský dramatik, básník a lyrik.(6. června 1606 – 1. října 1684) byl francouzský dramatik, básník a lyrik.

JJ

eho otec, byl královským advokátem pro Normandii a správce lesů a vod rouenského eho otec, byl královským advokátem pro Normandii a správce lesů a vod rouenského

vikomství. Matka, Marthe Le Pesant de Bois-Guilbert, rovněž pocházela ze vznešené rodiny. vikomství. Matka, Marthe Le Pesant de Bois-Guilbert, rovněž pocházela ze vznešené rodiny.

ZZ

e sedmi dětí byl Pierre nejstarší. Kromě něj se proslavil i mladší bratr Thomas Corneille a e sedmi dětí byl Pierre nejstarší. Kromě něj se proslavil i mladší bratr Thomas Corneille a

jejich synovec, slavný Bernard le Bovier de Fontenelle.jejich synovec, slavný Bernard le Bovier de Fontenelle.

VV

zdělání získal na jezuitské koleji v Rouenu a advokátem se stal jen, aby nezklamal svého zdělání získal na jezuitské koleji v Rouenu a advokátem se stal jen, aby nezklamal svého

otce. Přísahu složil v roce 1624.otce. Přísahu složil v roce 1624.

AUTOŘI – PIERRE CORNEILLE – AUTOŘI – PIERRE CORNEILLE – DÍLO - CHARAKTERISTIKADÍLO - CHARAKTERISTIKA

JJeho díla ovlivnila především antika. Jeho hrdinové jsou čestní a vlastenci, toto pojetí dramatu eho díla ovlivnila především antika. Jeho hrdinové jsou čestní a vlastenci, toto pojetí dramatu ovlivnilo celý klasicismus. ovlivnilo celý klasicismus.

JJeho dílo stojí na následujících morálních principech:eho dílo stojí na následujících morálních principech:

Filozofie stoicismu:Filozofie stoicismu:

Hrdina je schopen ovládnout své vlastní pocity a vášně.Hrdina je schopen ovládnout své vlastní pocity a vášně.

Křesťanská morálka:Křesťanská morálka:

TTeorie kladných (láska, přátelství, lítost) a záporných (nenávist, hněv, žárlivost, touha po eorie kladných (láska, přátelství, lítost) a záporných (nenávist, hněv, žárlivost, touha po pomstě) vášní. pomstě) vášní.

AUTOŘI - JEAN RACINEAUTOŘI - JEAN RACINE

((22. prosince 1639 – 21. dubna 22. prosince 1639 – 21. dubna 1699) byl francouzský dramatik, 1699) byl francouzský dramatik, jeden z „velké trojky“ jeden z „velké trojky“ francouzských dramatiků 17. století francouzských dramatiků 17. století (spolu s Molièrem a Corneillem) (spolu s Molièrem a Corneillem)

112. ledna 1673 se stal, na přání 2. ledna 1673 se stal, na přání Ludvíka XIV., členem Francouzské Ludvíka XIV., členem Francouzské akademieakademie

AUTOŘI - JEAN RACINE - ŽIVOTAUTOŘI - JEAN RACINE - ŽIVOT

RRacine byl synem písaře v solném mlýně. Ve třech letech acine byl synem písaře v solném mlýně. Ve třech letech se stal úplným sirotkem. Starala se o něj babička a tetyse stal úplným sirotkem. Starala se o něj babička a tety

OOd deseti let studoval v Port-Royalu. Roku 1653 odchází d deseti let studoval v Port-Royalu. Roku 1653 odchází na kolej do Beauvais. Vratil se roku 1655 a o tři roky na kolej do Beauvais. Vratil se roku 1655 a o tři roky později odchází do Paříže na roční pobyt na později odchází do Paříže na roční pobyt na Harcourtskou kolejHarcourtskou kolej

RRoku 1677 se oženil s Kateřinou Romanetovou, dcerou oku 1677 se oženil s Kateřinou Romanetovou, dcerou královského pokladníka z Amiens. Měli spolu sedm dětí královského pokladníka z Amiens. Měli spolu sedm dětí

AUTOŘI - JEAN RACINE - DÍLOAUTOŘI - JEAN RACINE - DÍLO

PPsal především tragédie, ale máme od něj i jednu komediisal především tragédie, ale máme od něj i jednu komedii

BBritannicusritannicus

BerenikaBerenika

BajazidBajazid

MithridatesMithridates

IIfigeniefigenie

FaidraFaidra

EsterEster

AtaliaAtalia

AUTOŘI - JEAN RACINE – DÍLO - AUTOŘI - JEAN RACINE – DÍLO - FAIDRAFAIDRA

JJeho nejznámější tragédieeho nejznámější tragédie

DDěj se odehrává ve starověkém Řeckuěj se odehrává ve starověkém Řecku

KKrál Theseus se podruhé ožení s mladou dívkou Faidrou, jeho syn Hippolytos to těžce rál Theseus se podruhé ožení s mladou dívkou Faidrou, jeho syn Hippolytos to těžce snáší. Faidra je však do Hippolyta zamilovaná, ale snaží se své city potlačit.snáší. Faidra je však do Hippolyta zamilovaná, ale snaží se své city potlačit.

FFaidra se dovídá o tom, že Theseus v cizině zahynul. Rozhodne se Hippolytovi vyznat aidra se dovídá o tom, že Theseus v cizině zahynul. Rozhodne se Hippolytovi vyznat ze svých citů, ale ten její návrhy odmítá. Nabídne mu, že se s ním podělí o athénský ze svých citů, ale ten její návrhy odmítá. Nabídne mu, že se s ním podělí o athénský trůn. trůn.

TTheseus však mrtvý není a vrací se z ciziny. Faidřina chůva mu poví, že se Hippolytos heseus však mrtvý není a vrací se z ciziny. Faidřina chůva mu poví, že se Hippolytos pokusil zneuctít Faidru. Theseus ho okamžitě vyžene z domu. pokusil zneuctít Faidru. Theseus ho okamžitě vyžene z domu.

FFaidra si uvědomuje, že byl Hippolytos nařknut neprávem, vypije jed, ale předtím se aidra si uvědomuje, že byl Hippolytos nařknut neprávem, vypije jed, ale předtím se ještě přiznává Theseovi, že byl oklamán. ještě přiznává Theseovi, že byl oklamán.

AUTOŘI - JEAN DE LA FONTAINEAUTOŘI - JEAN DE LA FONTAINE

((8. června 1621, Château-Thierry - 13. dubna 1695, Paříž) byl 8. června 1621, Château-Thierry - 13. dubna 1695, Paříž) byl francouzský bajkař a básníkfrancouzský bajkař a básník

SStudoval na koleji v Château-Thierry, kde se skvěle naučil latinu, ale, ať tudoval na koleji v Château-Thierry, kde se skvěle naučil latinu, ale, ať už tomu bylo z nedbalosti nebo z lenivosti, poněkud opomínal řečtinuuž tomu bylo z nedbalosti nebo z lenivosti, poněkud opomínal řečtinu

VV roce 1641 se přemístil do pařížského kláštera v ulici St Honoré, kde se roce 1641 se přemístil do pařížského kláštera v ulici St Honoré, kde se věnoval modlitbám a Bohu. Mnišský život jej ale neuspokojoval o nic věnoval modlitbám a Bohu. Mnišský život jej ale neuspokojoval o nic víc než předchozí studia. víc než předchozí studia.

ZZnova se vrátil ke studiím práv a v roce 1649 získal v Paříži titul.nova se vrátil ke studiím práv a v roce 1649 získal v Paříži titul.

AUTOŘI - JEAN DE LA FONTAINE - DÍLOAUTOŘI - JEAN DE LA FONTAINE - DÍLO

JJedná se o snad nejznámějšího klasicistního básníka vůbecedná se o snad nejznámějšího klasicistního básníka vůbec

JJeho bajky byly komponovány spíše jako malá dramata, která se vyznačovala eho bajky byly komponovány spíše jako malá dramata, která se vyznačovala výraznou alegoričnostívýraznou alegoričností

SSvé bajky také často aktualizoval podle vývoje a potřeb společenské kritikyvé bajky také často aktualizoval podle vývoje a potřeb společenské kritiky

IInspirací mu bil Ezopnspirací mu bil Ezop

11654 Eunuque a překlad divadelní hry od Térence654 Eunuque a překlad divadelní hry od Térence

1658 Dopis abatyši z Mouzon - Adonis1658 Dopis abatyši z Mouzon - Adonis

1659 Le Songe de Vaux1659 Le Songe de Vaux

AUTOŘI - CARLO GOLDONI AUTOŘI - CARLO GOLDONI

((25. února 1707, Benátky – 6. února 1793, 25. února 1707, Benátky – 6. února 1793, Paříž) byl proslulý italský dramatik, Paříž) byl proslulý italský dramatik, především autor mnoha desítek komediípředevším autor mnoha desítek komedií

NNarodil se v rodině lékaře Giulia Goldoni a arodil se v rodině lékaře Giulia Goldoni a Margherity SalvioniMargherity Salvioni

ČČíst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou íst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letechprvní hru napsal v devíti letech

AUTOŘI - CARLO GOLDONI - AUTOŘI - CARLO GOLDONI - ŽIVOTŽIVOT

SStěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly těhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik v Benátkáchzakotvil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik v Benátkách

.. Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimini (1720–1721), práva, Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimini (1720–1721), práva, která dokončil až v roce 1731 v Ravenně. Mezitím psal další hry, kočoval s která dokončil až v roce 1731 v Ravenně. Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kanceláříchhereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích

VV roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských dcer a psal roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. další komedie.

VV letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793. Zemřel v zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793. Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.chudobě den před tímto rozhodnutím.

AUTOŘI - CARLO GOLDONI - DÍLOAUTOŘI - CARLO GOLDONI - DÍLO

KKolos (1724) – satira, kvůli níž byl vyloučen z koleje v Paviiolos (1724) – satira, kvůli níž byl vyloučen z koleje v Pavii

Belisar (1734) – první kompletní hra, hraná v kamenném divadleBelisar (1734) – první kompletní hra, hraná v kamenném divadle

Světák Jerolým (1738) – autorova první komedie s psanými i improvizovanými Světák Jerolým (1738) – autorova první komedie s psanými i improvizovanými částmičástmi

Komteska (1743) – první realizované libreto ke komické opeřeKomteska (1743) – první realizované libreto ke komické opeře

Sluha dvou pánů (1745)Sluha dvou pánů (1745)

Lhář (1750-1751)Lhář (1750-1751)

INFORMACE O PREZENTACIINFORMACE O PREZENTACI

VV

ytvořil: Petrásek Janytvořil: Petrásek JanDD

atum: 18.11.2010atum: 18.11.2010TT

řída: A1řída: A1PP

ředmět: Český jazykředmět: Český jazykKK

ompatibilita: Office 2010 (doporučeno), Office 97-2003ompatibilita: Office 2010 (doporučeno), Office 97-2003