knihovníci hk

Mgr.Kateřina Červinková Houšková

Neslyšící jako potenciální uživatelé knihovny

Mgr. Kateřina Červinková Houšková

17.9.2013


Každý jsme jiný!!!

17.9.2013


Trocha teorie – neslyšící člověk a jazyk

Jazykový vývoj dítěte s postižením sluchu závisí na zvoleném jazyce. Pokud je rodiči za komunikační prostředek dítěte zvolen mluvený jazyk, pak u dětí s těžkým postižením sluchu s největší pravděpodobností dojde k vývojovému zpoždění jazyka nebo k neúplnému vývoji, případně dítě utone v bezjazyčí. Narušený jazykový vývoj pak negativně ovlivní i kognitivní vývoj dítěte a tím i celou jeho osobnost.

17.9.2013


V případě, že je rodiči zvolen jako první komunikační prostředek dítěte znakový jazyk, probíhá jazykový vývoj dítěte se sluchovým postižením (na velikosti ztráty sluchu nezáleží) obdobně jako u dítěte slyšícího v mluveném jazyce. Vyvíjí-li se dítě (neslyšící i slyšící, např. slyšící dítě neslyšících rodičů) pomocí znakového jazyka, vyvíjí se duševně stejně jako slyšící dítě pomocí mluveného jazyka.

17.9.2013


Podobnost jazykového vývoje není překvapivá, protože neurologické výzkumy dokázaly, že oba jazyky (znakový jazyk a mluvený jazyk) vznikají ve shodné části mozku. Jazyk tedy není závislý na vstupních a výstupních kanálech. Každé dítě má geneticky zakódované dispozice naučit se jazyk, ale není dáno, jaký jazyk to bude. Druh jazyka je ovlivněn prostředím.

17.9.2013


Čtenářské dovednosti u lidí se sluchovým postižením

Dovednost čtení (gramotnost) je pro osoby s postižením sluchu velmi důležitá, protože jim umožňuje lépe chápat a poznávat svět slyšících lidí, který je všude kolem nich. Čtením knih se neslyšící člověk učí chápat jazyk, historii a kulturu země, ve které žije.

Známe dva typy gramotnosti: technickou gramotnost funkční gramotnostTechnická gramotnost znamená znát písmena a sestavovat z nich

slova –člověk čte, ale přečtenému nerozumí. Děti se sluchovým postižením jsou často pouze technicky gramotné.

Funkční gramotnost umožňuje číst s porozuměním. Zásadním cílem výuky českého jazyka u dětí s postižením sluchu by měla být funkční gramotnost.

17.9.2013


Proč je čtení pro neslyšící těžké?

Předpoklady funkční gramotnostiSlovní zásoba – slova jazyka jsou pro porozumění textu

důležitá , ale pouze jejich znalost nestačí. V textu je důležité porozumět především klíčovým slovům.

Gramatická pravidla jazyka – gramatická pravidla českého jazyka je neslyšícím lidem potřeba vysvětlovat stejným způsobem jako cizincům, není možné spoléhat na zažité vzorce jako u slyšících lidí. Při výuce je vhodné také využívat porovnání gramatických struktur českého jazyka a gramatických struktur českého znakového jazyka (tzv. kontrastivní výuka jazyka).

17.9.2013


Slohová výstavba textu – schopnost sledovat postup vyprávění, povahu a chování jednotlivých postav, zaujímat k nim citové stanovisko je pro čtení s porozuměním velmi důležitá. Neslyšící, kteří mají tuto dovednost ve znakovém jazyce, ji budou lépe uplatňovat i při čtení. Tuto kompetenci lze podporovat již u malých dětí vyprávěním pohádek a příběhů.

Kontext – každý příběh je zasazen do určitého prostředí (kontextu) místního, kulturního i historického. Pokud je člověku toto prostředí (kontext) známé, čtený příběh se mu lépe chápe.

17.9.2013


Nebezpečí představuje rozdíl mezi kalendářním věkem (skutečný – biologický věk) a čtenářským věkem (věk, kterému odpovídá čtenářská dovednost). Pokud čtenářská schopnost neslyšícího dítěte ve čtrnácti letech stačí např. jen k přečtení pohádky O perníkové chaloupce, nikoliv k přečtení Harryho Pottera , je zde značný rozdíl mezi kalendářním a čtenářským věkem. To s sebou přináší řadu problémů.

17.9.2013


A z toho plyne?

Pokud nerozumíte/těžko rozumíte jakémukoliv jazyku, budete číst?

Pokud nerozumíte světu kolem sebe, neznáte kulturu dané země, jakým způsobem budete chápat kontext literárního díla?

Pokud je k vám svět slyšících lidí nepřátelský, diskriminuje vás, budete se zajímat o jeho kulturu?

Pokud je pro vás čtení spojeno jen s negativními pocity, budete číst?

17.9.2013


Malý výzkum

17.9.2013


osoby prelingválně neslyšící, tj. lidé, kteří přišli o sluch před vytvořením jazyka ( uživatelé znakového jazyka) => jazyková a kulturní menšina Neslyšících

z hlediska čtenářství - skupina lidí, pro které není český jazyk jazykem mateřským, ale z hlediska znalosti a vztahu jazykem cizím

12.9.2012


jazyky audio – orální i jazyky vizuálně – motorické velmi výrazně ovlivňují své uživatele - výrazné jazykové i kulturní odlišnosti (v nejširším slova smyslu - způsob humoru, přístup k informacím, hodnotový žebříček, způsob práce, výběr partnerů atd.)

jazyk minority x jazyk většiny

12.9.2012


Čtete rád/a? V případě, že ano, proč? V případě, že nikoliv, proč?

Chodíte do knihovny? Máte nějaké doporučení, nápad či návrh, jak

by bylo možné přivést do knihovny více neslyšících lidí?

12.9.2012


Chodíte do knihovny?

18 respondentů : 10 - knihovnu nenavštěvují vůbec, 4 - knihovnu navštěvovali dříve(např. při

studiu), ale nyní již ne, 1 do knihovny chodí, ale málokdy, 3 knihovnu navštěvují pravidelně.

12.9.2012


Co mohou udělat knihovny?

Přiblížit prostředí knihovny neslyšícím čtenářům různého věku – tlumočené přednášky na zajímavé téma v prostředí knihoven,kulturní akce přístupné neslyšícím v prostředí knihoven, exkurse škol pro neslyšící do knihovny, kontakt s organizacemi neslyšících…

Zpřístupnit prostředí neslyšícím čtenářům – bezbariérový kontakt (znakový jazyk, neslyšící knihovníci, písemná forma komunikace, pravidla odezírání, přeložené webové stránky…)

Zařadit do knižního fondu pro neslyšící atraktivní publikace – komiksy, upravené knihy pro cizince, publikace o neslyšících a pro neslyšící – časopisy Gong, InfoZpravodaj, dvd publikace

Zařazovat do knižního fondu kvalitní publikace o neslyšících pro slyšící veřejnost – osvěta většinové populace je velkým krokem k zplnoprávnění neslyšících

17.9.2013

knihovníci hk

Documents