kockovite selmy

KOČKOVITÉ ŠELMY

Poznámky na úvod:

– Některé informace nemusí být úplně přesné. Například u rozdělení kočkovitých

šelem se mohou objevit drobné odchylky, jelikož některé zdroje uvádí trochu

odlišné informace než jiné, různí vědci či publikace uznávají něco jiného; stejně

tak se může stát u údajů o hmotnosti, délce, výšce nebo u čísel obecně.

– Uvedeni jsou vybraní zástupci každého českého rodového jména (liší se od

latinského!). Postup je od malých kočkovitých šelem po velké.

Systém

Říše: Animalia (živočichové)

Kmen: Chordata (strunatci)

Podkmen: Vertebrata (obratlovci)

Třída: Mammalia (savci)

Řád: Carnivora (šelmy)

Čeleď: Felidae (kočkovité šelmy)

38 druhů

Obecné informace

masožravci (všežravci)

lovci – hbité, pružné (redukovaná klíční kost), svalnaté tělo, ostré zuby (trháky) a drápy, masivní dolní čelist, maskovací zbarvení, bystré smysly (hl. zrak, sluch, čich), bleskové reflexy

ocas, drápy, oči (tapetum lucidum)

samotáři (× lvi), teritoriální

výskyt: celá Eurasie, Afrika, celý americký kontinent

biomy: od alpinských výšek až po pouště (i lesy)

žijí 10 až 20 let

Anatomie obličej okrouhlý

ústa široce rozvíratelná, přestože čenich poměrně krátký

masivní dolní čelist → mocné kousnutí a efektivní zabití kořisti; k lebce

připojena válcovitým kloubem → pohyb jen nahoru a dolů

velice vyvinuté zuby – dlouhými špičáky dokážou probodnout a uchopit

kořist, velké trháky (poslední horní zuby třenové a první dolní stoličky)

porcují kosti a přeřezávají šlachy; zuby do sebe při skusu dokonale

zapadají, pro mocný stisk ostrých špičáků vyvinutý spánkový sval, který má

nejvyšší účinnost při otevřené tlamě; pro trhání používají hlavní žvýkací sval

srst měkká, často skvrnitá, či pruhovaná

ocas osrstěný, většinou dlouhý a velice ohebný

na předních končetinách 5 prstů, na zadních 4

každý prst opatřen zahnutým, v drtivé většině zatažitelným, drápem; drápy

jsou normálně zataženy do pochev, proto jsou stále ostré; v případě

uchopení kořisti, šplhání, apod. se vysunou ven, nebo vyrazí

mechanismem, který funguje na podobném principu jako kapesní nůž

holé polštářky na chodidlech jsou obrostlé chlupy → bezhlučné plížení

Smysly

velmi vyvinuté

zrak: oči velké, směřují dopředu → přesný odhad vzdáleností a prostorové

vidění; zorničky v ostrém světle stažené do úzké štěrbinky × široce

roztažené v noci; k vidění ve tmě slouží tapetum lucidum (= odrazová vrstva

v oku, způsobuje též světélkování očí za šera) – díky ní vidí ve tmě až 6x

lépe než lidé; vidí také barevně – 3 druhy čípků (rozlišují červenou, zelenou,

modrou a žlutou barvu) – tato schopnost však pro ně asi nemá větší

význam

sluch: uši mají trychtýřovitý tvar, jsou velké a pohyblivé – otáčí se ke

zvukům pocházejícím od kořisti

hmat: pro orientaci a při lovu (nejen) v noci slouží dlouhé, tuhé a velmi

citlivé hmatové vousy

čich: na horním patře úst se nachází Jacobsonův čichový a chuťový orgán,

kde se analyzují vůně a pachy sexuálního významu; sekrety z pachových

žláz na tvářích, čele, pod ocasem a mezi drápy dávají informace o pohlaví a

věku šelmy

Lov rychlý pohyb → páteř velmi pružná, nohy dlouhé, klíční kost redukována (větší

prostor pro pohyb lopatek); ke zvýšení rychlosti běhu a delšímu kroku → srostlé

zápěstní kůstky (jen u některých)

některé loví ve smečkách (např. lvi), jiné osamoceně (např. gepard)

způsob lovu: různý u jednotlivých typů šelem – buď kořist aktivně vyhledávají

nebo na ni zaútočí z úkrytu, kde čekají, až projde kolem; často kombinace obou

metod

usmrcení oběti: zakousnou se do šíje a snaží se poškodit míchu, popř.

prokousnout krkavici, aby kořist vykrvácela

vzdálenost, ze které loví: mohutněji stavěné kočky – plížení ke kořisti a

překvapivý útok; menší kočky – vysoké výskoky v trávě k vyplašení kořisti

potrava: velké kočky chytají kořisti často větší, než jsou ony samy, odtáhnou je

na bezpečné místo, kde je teprve pozřou; menší kočky se specializují na

hlodavce, ptáky a některé na ryby

při lovu pomáhá maskování srsti (tygr napodobuje prostředí vysokých trav,

skvrny např. levharta napodobují efekty slunečního světla procházejícího

listovím)

už od dětství rozvíjejí své bojové schopnosti; sílu protivníka se mláďata učí

rozeznávat při společných hrách

Komunikace, chování

pachové značky → vymezování teritorií + vyhledávání partnera

gestikulace, výraz v obličeji

hlasové projevy → předávání si různých sdělení (vstřícnost k partnerovi,

hrozba nepříteli)

všechny kočkovité šelmy jsou teritoriální a bojují spolu, jestliže vetřelec

nedbá jejich pachových značek a hlasového varování

Rozdělení

Velké kočky (Pantherinae)– Neofelis – levhart Diardův, l. obláčkový

– Panthera – irbis, tygr, levhart skvrnitý, jaguár, lev

Malé kočky (Felinae) – Pardofelis – kočka mramorovaná, k. bornejská, k. Temminckova

– Caracal – serval, kočka zlatá, karakal

– Leopardus – ocelot velký, o. stromový, margay, kočka pampová, k. horská, k. tmavá, k. slaništní

– Lynx – rys červený, r. kanadský, r. ostrovid, r. pardálový

– Acinonyx – gepard

– Puma – jaguarundi, puma americká

– Otocolobus – manul

– Prionailurus – kočka celjonská, k. plochočelá, k. rybářská, k. bengálská

– Felis – kočka bažinná, k. černonohá, k. pouštní, k. divoká, k. domácí

rozdělení na podčeledi (Pantherinae a Felinae) a rody – u jednotlivých rodů jsou uvedeni zástupci. (Pozn.: Počet druhů není jasný – je to buď 34 nebo 41 či něco mezi tím; stále se totiž vedou spory mezi některými zástupci.)

Seznam uvedených zástupců

Margay (Leopardus wiedi)

Manul (Otocolobus manul)

Jaguarundi (Puma n. Herpailurus yagouaroundi)

Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus)

Ocelot velký (Leopardus pardalis)

Karakal (Caracal caracal)

Serval (Caracal n. Leptailurus serval)

Rys ostrovid (Lynx lynx)

Levhart skvrnitý (Panthera pardus)

Irbis (Panthera n. Uncia uncia)

Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus)

Jaguár (Panthera onca)

Puma americká (Puma concolor)

Tygr (Panthera tigris) – Tygr bengálský (Panthera tigris tigris)

Lev (Panthera leo)

Margay (Leopardus wiedi)

též názvy kočka/ocelot dlouhoocasý

schopen běhat po kmeni hlavou dolů, viset na větvi za 1 tlapu

(téměř reverzibilní a nazpět obratitelné zadní nohy)

loví zvířata žijící na stromech, hlodavce, vačice, lenochody,…; plody

noční; odpočívá na větvích

lesy, pralesy

loven pro kožešiny

Délka těla: 0,46 – 0,79 m

Délka ocasu: 33 – 51 cm

Hmotnost: 2,5 – 4 kg

Sociální jednotka: jedinec

Manul (Otocolobus manul)

malé uši schované v srsti

srst na břiše až 2x delší než na hřbetě

(pohyb v hlubokém sněhu)

špičky pesíků bílé („jinovatka“)

kulaté zornice

nemňoukají, štěkají jako malí psi

noční

hlodavci, piky, hmyzožravci, ptáci

kamenité suché stepi, hory do

nadmořské výšky 4800 m n. m.

úbytky: trávení pik v Číně (po pozření

otrávené piky se také otráví),

toxoplasmóza v zajetí



Hmotnost: 3 – 4,5 kg


Jaguarundi (Puma n. Herpailurus yagouaroundi)

kulaté zornice

srst mláďat skvrnitá

různé barevné formy

(dle prostředí, ve kterém žijí)

často žijí v blízkosti vod

denní; dobře šplhá × loví pouze na zemi

kořistí živočichové i ovoce

v minulosti chováni domorodci k hubení hlodavců



Výška: 34 cm



Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus)

(kočka – 17 druhů)

vzhledem připomíná cibetku → odtud viverrinus

loví ryby, žáby, hady, vodní hmyz, raky, měkkýše, vodní ptáky,...

(i mršiny)

potápí se – uši k hlavě, plovací blány

drápy neumí zatáhnout úplně

břehy řek, jezer, mokřady,

mangrovové porosty



Výška: 25 – 33 cm

Hmotnost: 8 – 14 kg


Ocelot velký (Leopardus pardalis)

(ocelot – 2 druhy)

srst krátká, hustá, téměř sametová

tmavé rozety v řetězcích, bílá skvrna vzadu na uších

dobře plave, velmi dobře šplhá; odpočívá ve větvích stromů

loví hlodavce, ryby, ptáky, netopýry, ale i opice, mravenečníky,…

odlišnost od ostatních koček: 36 chromozomů (ne 38)

loven pro kožešiny

noční

plachý

Délka těla: 0,5 – 1 m





Karakal (Caracal caracal)

též názvy rys stepní, rys pouštní, rys severoafrický

srst vínově červená, šedá, písková, občas černá

černé chlupy na konci uší (turecky karakal = „černé ucho“)

umí vyskočit do výšky 3 m a srazit tlapou letícího ptáka

dobře šplhá, kořist tahá do korun stromů

step, buš, polopoušť – vydrží dlouho bez pití (jen tekutiny z kořisti)

mláďata rodí v opuštěné noře hrabáče kapského nebo dikobraza a

stěhuje je skoro každý den (ochrana před predátory)

starověký Egypt, Indie – cvičen k lovu zvěře (rychlý)





http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/02/Leefgebied_caracal.JPG

Serval (Caracal n. Leptailurus serval)

„pes s hlavou kočky“

skvrny + pruhy, velké uši, vysoké nohy a dlouhý krk (lepší pohyb ve vysoké trávě savany)

lov: rychlý přepad (skoky – výška 4 m, dálka 1 m), umí hlodavce vyhrabat zadníma nohama z nory

malí savci, ptáci, ryby; plody

rodí v doupěti/noře jiného zvířete





albín

Rys ostrovid (Lynx lynx)

(rys – 4 druhy)

čím žije severněji, tím světlejší srst; na hřbetě tmavý pás;

zimní srst delší a hustší

černé chlupy na konci uší, černý konec ocasu

teritorium: domovský okrsek (velmi brání) a okrajový okrsek (v něm strpí samice)

aktivní za soumraku; rád se sluní

denně ujde až 25 km



Výška: až 70 cm



Rys ostrovid

ve dne schopen rozeznat hlodavce na vzdálenost

75 m, zajíce na 300 m, srnce na 500 m

s kořistí si hraje, schovává ji (listy, větvičkami)

smíšené a jehličnaté lesy s bohatým podrostem a skalními útvary,

donucen proniknout i do horských bezlesí nebo jehličnatých lesů

v nižších polohách

ČR – 3 izolované populace:

JV Morava (10–15 jedinců)

Jeseníky (3–5 jedinců)

J a Z Čechy (52–85 jedinců)

v ČR silně ohrožen

pytláctví (80% podíl na

úmrtnosti)

- stálý výskyt

- občasný/dočasný výskyt

Levhart skvrnitý (Panthera pardus)

(levhart – 3 druhy); 23 poddruhů (mnohé vyhubeny)

též názvy leopard, pardál, panter

černé rozety bez vnitřní skvrny („otisky prstů“ – specifické pro

každého jedince), na hlavě a končetinách plné černé skvrny, ocas

ke konci černě kroužkovaný

noční; odpočívá na větvích vysokých stromů

stromová šelma – úkryt před predátory, úkryt kořisti, lov ze stromu

na strom vytáhne kořist až 3x těžší

„černý panter“ (melanismus) – tmavé skvrny také; agresivnější






http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/63/SriLankaLeopard-ZOO-Jihlava.jpg

lidožraví levharti

zřejmě se jedná spíše o stará a nemocná zvířata, která se zaměří

na slabší kořist – člověka

vyskytují se zejména v Indii, kde mají na svědomí až 60 lidí ročně

nejvíce útoků na člověka bylo zaznamenáno v indickém státě

Maháráštra, kde v letech 2001 – 2003 bylo těmito šelmami

napadeno přes 50 lidí a 17 z nich usmrceno

lovem těchto nebezpečných zvířat se zabýval Jim Corbett (1875 –

1955), kterému se podařilo zastřelit nejméně tucet „lidožroutů“, jež

měli na svědomí až 1500 lidských obětí

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bf/India_Maharashtra_locator_map.svg

http://www.answers.com/main/Record2?a=NR&url=http%3A%2F%2Fcommons.wikimedia.org%2Fwiki%2FImage%3AJim%2520Corbett.jpg

Irbis (Panthera n. Uncia uncia)

též název levhart sněžný

loví sviště, zajíce, ptáky, jaky,…

útesy, skalní hřebeny, jehličnaté lesy,

až do nadmořské výšky 5000 m

žije v prostředí, kde je často sníh – světlá srst

Délka těla: 1 – 1,3 m




http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Snow_leopard_range.png

Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus)

též název gepard africký; 6 poddruhů

tělem i lovem spíše psovitý

neúplně zatažitelné drápy

černé skvrnky na srsti

„kočka, která pláče“ (černý pruh od koutku oka k tlamě)

koťata mají hřívu

nejrychlejší suchozemské zvíře světa – běh 100 km/h,

vzdálenost jen 200 m (pak se přehřívá), skoky dlouhé až 7 m

páteř jako pružina, ocas jako kormidlo

úspěch při lovení až 70 %

po lovení dlouho odpočívá

denní (aby se vyhnul silnějším šelmám)

mláďat přežije do 1 roku jen 5 %

nikdy nenapadl člověka

úbytky – „efekt hrdla lahve“ → spermie

deformované, počet v ejakulátu až o 90 % nižší než např. u lvů



Výška: 79 cm


Sociální jednotka: jedinec/pár

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cheetah_range.png

Gepard královský

barevná odchylka (nesená recesivní

alelou pro mramorované zbarvení,

podobně jako mramorovaná =

mourovatá kresba domácích koček)

JV Afrika

1. královský gepard se v zajetí narodil

v roce 1981

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5e/King_cheetah.jpg

Jaguár (Panthera onca)

největší americká kočkovitá šelma

černé rozety se skvrnkami uprostřed

černá forma (melanismus) – také skvrny

výborný plavec (z velkých koček nejraději

loví ve vodě), dobře šplhá

preferuje vlhká prostředí

Délka těla: 1 – 1,9 m




Puma americká (Puma concolor)

též názvy kaguár, kuguár, lev horský/stříbrný/americký

24 poddruhů (některé již vyhubené, jiné kriticky ohrožené)

v tropech jsou menší

malá hlava, zadní nohy delší (skoky – výška 5 m, dálka 12 m)

velikostí těla velká kočka × neumí řvát, přede, při páření vříská

výborně plave a šplhá, ale nerada

všechny nadmořské výšky, různé biomy

kořist uchvátí zezadu, zabije

jediným prokousnutím vazu;

zahrabává ji a vrací se k ní

mláďata skvrnitá, modré oči

na většině území legálně

loveny






http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/02/Puma_range.png

Tygr bengálský (Panthera tigris tigris)

(tygr džunglový Panthera tigris – 8 poddruhů, 3 vyhubeny)

též název tygr indický; nejpočetnější poddruh

patří mezi největší kočkovité šelmy

pruhy (maskování – stíny rostlin), bílá místa

neleze na stromy

řev slyšet do vzdálenosti až 3 km

noční; útočí nejčastěji zezadu

zabití kořisti: prokousne hrdlo nebo kousne do týla a zlomí vaz

na místě sežere až 40 kg, zbytek schová

a vrací se ke kořisti 3 až 6 dní

potápí se (za krokodýly)

Projekt tygr → díky němu dnes nepatří

mezi kriticky ohrožené (jen ohrožený)

pytláctví (kožešina, zuby, kosti)






bílý tygr

páření mezi rodiči a mláďaty

v přírodě vzácní

vrozené vady – skolióza, poruchy imunity,

degenerovaná páteř

lze vyšlechtit čistě bílou variantu bez pruhů

páření bratra se sestrou

podařilo se to Zoo v Cincinnati (Ohio, USA)

ostatní tygři

1. tygr ussurijský

2. tygr sumaterský

3. tygr bengálský (albín)

4. tygr bengálský

5. tygr kaspický

Vymřelý šavlozubý tygr, rod Smilodon.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Smilodon.jpg

nelegální lov tygrů

od počátku 20. století vyhubeny již 3 poddruhy, zbývající na pokraji

vyhubení

celková populace se za posledních 100 let snížila o 95 % (ze

100 tis. na 5 až 7 tis. jedinců)

vliv má ničení životního prostředí, nelegální lov – motivací jsou

velmi vysoké ceny kožešin a dalších trofejí – v Asii se ceny tygřích

kůží pohybují kolem 15 tis. dolarů, kostra např. ve Vietnamu stojí až

25 tis. dolarů (kosti jsou považovány za afrodiziakum)

dramatické snížení populace ve Vietnamu způsobeno hlavně

nedobrou kontrolou nelegálního lovu; dnes na tomto území žije max.

150 kusů

ochranou tygrů se zabývá např. organizace GTF (Global Tiger

Forum) na území 14 států

ochrana lidí před tygry

na začátku 2. poloviny 20. století docházelo k mnoha napadání lidí

tygry na indickém subkontinentu

v celé Indii padlo ročně těmto šelmám za oběť 1000 – 1600 lidí

dnes zde používají lidé, kteří musí sbírat dřevo (nebo lesní dělníci) a

pravidelně chodit do pralesa, zvláštní maskování – na hlavě nosí

masky s otevřenýma očima namířenýma dozadu → když se

útočící tygr pokouší napadnout člověka zezadu, často ho otevřený

pohled odradí

masky byly zavedeny v roce 1986 a počet napadení se smrtelným

koncem se snížil na polovinu

Lev (Panthera leo)

11 poddruhů

po tygrovi 2. největší kočkovitá šelma

samec má hřívu

na konci ocasu černý střapec s trnem (5 mm)

smečky: 4 až 6 samic + mláďata

samci osamoceně nebo tlupy 2 až 5 samců

velká teritoria – brání proti ostatním samcům, páří se se samicemi z jejich teritoria

loví samice (menší, lehčí → hbitější, rychlejší) × samci žerou 1. (obrana)

až 20 hodin denně odpočívají

noční

pouště, polopouště, savany, i jiné otevřené biomy

asijští lvi – podélný záhyb kůže na břiše, menší hříva

kopulují 20x až 40x denně (několik dní)




Sociální jednotka: skupina

Lev

bílí lvi – většina vyšlechtěna,

vzácně v přírodě v J Africe

recesivní alela

nevýhoda – při lovu kořistí

snadno odhaleni

zřetelný pohlavní dimorfismus

hříva

barva, tvar a hustota závisí hlavně na prostředí, v němž se vyskytují

– prostředí s nižší teplotou (např. evropské a severoamerické zoo)

→ hříva hustší a tmavší × teplejší oblasti → malá a světlá

kvalita také souvisí s produkcí testosteronu (vykastrovaní → menší)

slouží hlavně k ochraně při soubojích, k signalizaci vyspělosti,

zkušenosti a dobré kondice – pro jiné samce i pro samice

– jedinec s hustou tmavou hřívou je dobře živený, zkušený, agresivní , silný

konkurent – lepší ustoupit

– lvice v něm vidí kvalitního partnera a schopného lovce

existují lvi bez hřívy – absence hřívy může být způsobena

klimatickými změnami, sexuálním dospíváním, hormonálními

poruchami nebo celkovým oslabením kondice

v NP Tsavo v Senegalu (Z Afrika) však existují celé populace

bezhřívých lvů – souvisí to s teplotou – daná oblast je vyprahlá, je tu

poušť a polopoušť → kdyby lvi v této oblasti měli hřívu, přehřívali by

se a nepřežili by zde

samčí infanticida

zabíjení mláďat samci, popř. koalicemi, kteří převezmou vládu (ve

věku 4 až 5 let) nad smečkou původních samců

dvou let se mláďat dožije jen 20 %

samice jsou totiž plodné pouze, když mláďata dospějí nebo zemřou

lvice se mláďata snaží ubránit, avšak většinou neúspěšně

křížení

tigon: ♂ tiger + ♀ lion

liger: ♂ lion + ♀ tiger– častější

– největší kočkovité šelmy světa

(geny zastavující růst v určitém věku

jsou potlačeny ze strany otce i matky)

– po tygřici zdědí pruhy, po lvovi hřívu

– samci neplodní × samice většinou plodné

leopon (+ levhart),

jaglion (+ jaguár)

liger

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/ff/Bertramliger.jpg

Ochočit se dají:

serval

gepard

jaguarundi

puma americká

Ochrana a ohrožení

ubývají

ničení jejich přirozeného prostředí lidmi – nové

cesty, osidlování, zěmědělství, kácení, lov

ohroženi: rys ostrovid, gepard štíhlý, manul,

irbis, tygr ussurijský (nejohroženější), jaguár, lev

neohroženi: karakal, jaguarundi, levhart skvrnitý

chráněni: ocelot velký, rys ostrovid, tygr

zatím nechráněn: serval

Copyright notice

Figures in this presentation were among

others copied from the following sources.

In the case that the figures are copyrighted

and the author or copyright-holders do not

agree with their free use for educational

purposes, or the list is not complete,

please let us know

([email protected]).

mailto:[email protected]

Zdroje:

internetové adresy:

http://www.wikipedie.cz

http://www.google.com

http://www.biolib.cz

http://warbel.blog.cz

http://www.katzenpass.ch

http://dino12.blog.cz/rubriky/kockovite-selmy

http://julie.meinerova.sblog.cz/zrak_kocek

http://zvibi.blog.cz/galerie/kockovite-selmy

tištěné forma:

Zvíře, Kolektiv; Knižní klub (2002)

55 nejnebezpečnějších zvířat naší planety, Ludwig, Gebhardt, Fortuna Libri (2007)

časopis Vesmír, 2007/9

časopis National Geographic, listopad 2005

kockovite selmy

Documents