Školní časopis fénix / iii....

Školní časopis Fénix / III. ročník - XI. číslo

- 2 -

Úvodník

Milí čtenáři!

nedávno jsme zahájili nový kalendářní rok, připomněli

si různá výročí a přehoupli se do druhé poloviny dru-

hého pololetí. Ten čas strašně letí!

Abychom se alespoň na chvilku zastavili, čekají nás

velikonoční prázdniny. Nejdůležitější křesťanský svá-

tek, kdy si lidé po celém světě připomínají ukřižování

a nanebevstoupení Ježíše Krista. Připomeňte si

v tomto období, že jsme lidé, kteří nejsou dokonalí,

chybují a hlavně by měli být schopni uznat svou chybu.

Jak důležité v této uspěchané době.

Jarní číslo jsme protentokrát věnovali tématu svo-

boda. Dočtete se, jak svoboda byla a někde je třeba

stále potlačována. Dozvíte se, že mnohé je spjato

právě s tímto slovem a možná o tom ani sami nevíte.

Připravili jsme pro vás i ukázky prací našich žáků,

kteří se nad tímto tématem v hodinách zamýšleli.

Věříme, že se Vám toto číslo bude líbit. Snad nad ním

nezamrznete kvůli příchodu zimy nejen prostřednic-

tvím nejnovější a poslední sezóny seriálu Hry o trůny,

anebo Vás naopak nerozohní jako požár, který zasáhla

nejslavnější pařížská katedrála Notre Dame.

Pokud budete mít jakékoliv připomínky a nápady k ča-

sopisu i webu (skolnicasopisfenix.webnode.cz) rádi

naopak Vás uvítáme na redakčním e-mailu

[email protected].

Přejeme Vám příjemné počtení a poklidné Velikonoce!

P. S. Zkuste se během konce dubna a začátkem května

podívat na náš web, uvidíte, jak si počínáme na cizí

půdě v zahraničí. A že to bude cool, to je bez debat!

Redakční rada

Obsah

Úvodník strana 2

Nesvoboda za druhé světové války – Osvobození Osvětimi strana 3-5

Co se zrovna děje – Cirkus = vězení pro zvířata? strana 5-6

Článek na téma – Nesvoboda ve světě strana 6-7

Kresli a dozvídej se – Svobodné hrátky strana 7-8

Práce našich žáků – Zamyšlení nad citáty o svobodě strana 8-9

Článek na téma – Svoboda kolem nás strana 10-11

Příběh na pokračování – Beznaděj na moři strana 11-12

Kulturní a sportovní výběr událostí strana 13-14

Výkresy našich žáků strana 15

Na čísle spolupracovali strana 16


- 3 -

Nesvoboda za druhé světové války

OSVOBOZENÍ OSVĚTIMI

Kde se nachází?

Dnes se Osvětim nachází na území Polska v Malopolském vojvodství.

Proč vznikla?

Tábor byl založen na základě rozkazu Heinricha Himmlera ze dne 27. dubna 1940 v bývalých kasárnách

rakouské a později polské armády. Hlavním důvodem vzniku ještě nebylo masové vyhlazování, ale po-

třeba uvěznění velkého počtu Poláků. Roku 1941 začal být realizován plán tzv. „konečného řešení židov-

ské otázky“(holokaust), tedy plán vyvraždění židovské rasy jako takové.

Co byla Osvětim?

Dnes má tento tábor značení Auschwitz, který byl rozdělen do tří částí: Auschwitz I, II a III. Stejně jako

všechny nacistické koncentrační tábory, byly i tábory komplexu Auschwitz spravovány nacistickou oz-

brojenou organizací SS.

Auschwitz I. fungoval převážně jako mužský tábor. Od října 1941 do března 1942 v něm byl zřízen oddě-

lený tábor pro sovětské válečné zajatce. V březnu 1942, kdy z původních 10 000 zajatců zůstalo naživu už

jen 945, byli přestěhováni do nově vznikajícího tábora v Birkenau. Krátce po jejich odchodu byla vyme-

zena část tábora pro ženský koncentrační tábor.


- 4 -

Auschwitz II – Birkenau. Hlavní táborová cesta měla vést mezi karanténním táborem a tábory I a II. Po-

čítalo se také s výstavbou železniční vlečky až do tábora. S následujícími transporty se ale tábor rychle

rozrůstal a vyvstala potřeba rychle stavět další a další „ubytovací“ kapacity, což vedlo nejprve k využití

koňských stájí a poté k výstavbě dalších dřevěných staveb. Nad vstupní branou byla vystavěna věž,

ze které byl rozhled na celý areál tábora a na rampu, kde probíhala selekce vězňů na schopné a neschopné

práce.

Auschwitz III – Monowitz. Stavba tábora začala v říjnu 1942 na pokyn vedoucích představitelů koncernu

IG Farben, aby mohl poskytovat otrockou práci továrnám a průmyslovému komplexu Buna Werke.

IG Farben hodlala postavit továrnu na výrobu syntetického kaučuku a kapalných paliv. Mezitím ně-

mecké vládní orgány vyhnaly všechny Židy v obcích Sosnowiec a Chrzanów (včetně menšího počtu Po-

láků) a prodaly jejich domy IG Farben, která do nich následně ubytovala své zaměstnance z Německa.

Po několika zdrženích byli do tohoto tábora trvale internováni první vězni 26. října 1942; na začátku lis-

topadu to bylo již asi 2000 vězňů. Počet osvětimských vězňů pracujících v Buně se v roce 1944 pohyboval

okolo 80 tisíc. Buna byla továrna určená na výrobu syntetického kaučuku, která se stavěla čtyři roky. ale

nikdy se z ní nedostal ani kilogram kaučuku.

Odchod nacistů

Ke konci války bylo jasné, že postupující Rudá armáda během svého postupu osvobodí i oblast okolo

Osvětimi, což přimělo nacisty jednat a pokusit se zahladit stopy zločinů. Před jejich odchodem byla kre-

matoria a plynové komory vyhozeny do vzduchu (demontovány). Obytné bloky byly i s lidmi uvnitř

zapáleny a podle celkového plánu měl být celý tábor srovnán se zemí. Díky rychlému postupu Rudé

armády však nebyl celý záměr uskutečněn, a tak byly vypáleny jen některé části tábora.

Nacisté 18. ledna 1945 odeslali přes 58 000 lidí na nucené práce do Říše. V táboře zůstalo jen minimum

vězňů, většinou nemocní a neschopní dlouhého pochodu. V noci na 19. ledna byla část tábora III-Mo-

nowitz zasažena náletem, který zničil několik v tu dobu již prázdných baráků a tábor se ocitl

bez elektřiny.

Konečné osvobození

27. ledna 1945 byl tábor osvobozen vojáky Rudé armády (60. armáda 1. Ukrajinského frontu). V kmeno-

vém táboře, Březince a Monowicích se osvobození dočkalo přibližně 7 000 vězňů, dalších asi 500 se na-

cházelo v okolních pobočných táborech


- 5 -

Počet obětí

Ve všech táborech KL Auschwitz-Birkenau zemřelo nejméně 1,3 miliónu osob, z nichž bylo:

960 000 Židů,

70 000–75 000 Poláků,

21 000 Romů,

15 000 sovětských válečných zajatců (3 000 nezaregistrovaných, 12 000 zaregistrovaných),

10–15 000 vězňů jiných národností

(počty obětí jsou pouze přibližné).

Text: Štěpánka M., 9. B

Fotografie: Josef N.

Co se zrovna děje

CIRKUS = VĚZENÍ PRO ZVÍŘATA?

Jak jste možná zaslechli, ministerstvo zemědělství chce zakázat zvířata v cirkusech. Říkají, že v cirkusech

se zvířata týrají.

Podle první třetiny lidí by se měli zakázat cirkusy, ve kterých se zvířata opravdu týrají. Druhá třetina

říká, že by se měli zrušit všechny cirkusy, bez ohledu na to, jaké jsou. Poslední třetina říká, že se nemají

zrušit žádné cirkusy. V jaké skupině jste vy, to je na vás.

Tento zákaz už platí v Itálii, Nizozemsku (Holandsku) nebo v Řecku. V Německu a v Polsku o tom teprve

diskutují. Tento názor ministerstva zemědělství nesdílí pan Berousek a mnoho dalších principálů.

Podle pana Berouska je to hloupost, aby se zvířata v cirkusech zakázala. Kdybyste náhodou nevěděli, kdo

je pan Berousek, je to vlastník Národního cirkusu Original Berousek, ve kterém ministerstvo zemědělství

zaznamenalo údajné týrání zvířat. Toto nebyl jediný výrok pana Berouska, řekl ještě: „Česká republika

již vydala nařízení, jehož dodržování nás stojí nemalé peníze. Pokud všechny nařízení splňujeme,

nevidím důvod, proč to teda omezovat. Naše zvířata žijí pohodlný život,“ a k tomu dodal: „Budeme

bojovat za to, aby to nedopadlo jako v Mexiku, kde podobný zákaz vedl k utracení stovek zvířat, načež

vláda jejich vystupování znovu dovolila.“

Těmito výroky si naklonil, ale i znepřátelil velké množství lidí.

Teď můžeme jen hádat, jak to celé dopadne.


- 6 -

Jestli ten zákaz bude platit nebo ne?

Jestli má stát plán, kam zvířata z cirkusu umístit?

Jestli pan Berousek půjde i s dalšími principály do vězení za to, že týrali zvířata? Možné je cokoliv.

Text: Filip B., 5. A

Článek na téma

NESVOBODA VE SVĚTĚ

Jak už název článku napovídá, budeme rozebírat trošku zeměpisnou tématiku. Asi každému se jako první

vybaví KLDR, stát proslulý svým režimem a diktaturou Kim Čong-una. Nebojte, i na tento východoasij-

ský stát se dostanu, ale hezky popořadě.

V celé historii lidstva se lidé museli někomu podřizovat, ale šlo o to, jak moc. O tom, jestli žili v atmosféře

neustálého strachu o život, nebo ve „světlejších“ obdobích, rozhodovalo mnoho faktorů; ale hlavně men-

talita lidí, peníze a náboženství. Ostatně hodně konfliktů mělo náboženský podtext (nutí k zamyšlení, jak

by to vypadalo bez náboženství – možná lépe?).

A nejen v historii – i dnes ještě (bohužel) existují státy, kam bychom se dobrovolně nechtěli narodit.

Takže zaprvé – již zmiňovaná KLDR. Nejenže tamní lidé jsou podvyživení, chudí, s nedostatkem

elektřiny a nemají páru, co se děje ve světě, ale ještě k tomu jsou neustále odposloucháváni, sledováni

a bez základních práv.

Nyní se přesuňme trochu na východ – Čína. Velký komunistický stát, sice hospodářsky mnohem rozvi-

nutější, ale stále poměrně nesvobodný. Jako u všech totalit i zde platí, že vám prakticky dokážou i to,

co jste neudělali.

Další komunistický stát, protentokrát Kuba ve Střední Americe. Zde celý stát leží v rukou Raúla Castra,

jenž jej „zdědil“ po bratrovi. Opět jsou u moci pouze komunisté.


- 7 -

Také v Myanmaru (Barmě) byla poměrně dlouho přísná totalita. I když v posledních letech došlo k de-

mokratizaci a oficiálně je to prezidentská republika, stále je tam například cenzurovaný internet a další

prvky nesvobody.

A jako poslední uvádím arabské státy (především Saúdská Arábie), kde největší roli hraje právě islám.

Zde jde hlavně o to, že nesmíte islám kritizovat, dělat si z něj legraci atd. Jelikož dost muslimů je tak

zfanatizovaných, že vás za to „při šíření islámu“ klidně zabijí a tamější zákony jim ještě dají za pravdu.

Opravdu šílený vliv náboženství. A navíc – je zde opravdu podstatná diskriminace žen, které nemůžou

ani do společnosti bez manžela a je s nimi jednáno jako s podřadnou rasou.

Nakonec slovo závěrem: važme si toho, co máme. Toho, že žijeme v demokratickém státě v dnešní době.

Proto se nad sebou zamysleme, a nekritizujme pořád jenom něco, může být i hůř. Jak totiž všichni víme,

není to tak dlouho, co jsme pod „ochranou“ SSSR nemohli ani cestovat do zahraničí.

Text: Iveta K., 9.M

Kresli a dozvídej se

SVOBODNÉ HRÁTKY

Česky

(výslovnost)

Slovensky

(výslovnost)

pták

vták

svoboda

sloboda

vězení

väzenia

revoluce

revolúcia

být a žíť

byť a žiť


- 8 -

Text: Gabriela V., 9.B

Práce našich žáků

ZAMYŠLENÍ NAD CITÁTY O SVOBODĚ

Práce jsou redakčně zkráceni a ponechány bez gramatických a stylistických úprav.

„Svoboda znamená zodpovědnost. To je důvod, proč se jí většina lidí bojí.“

Řekla bych, že autor tím myslel, že se lidé bojí svobody. Nejdřív jsem si řekla: „Cože? Proč by se někdo

bál svobody?“ Přišlo mi to divné, ale když jsem se nad tím více zamyselala, začalo mi to dávat smysl.

Přeci jen, můžou být lidé, kteří se bojí svobody, jelikož se svobodou přichází zodpovědnost – zodpověd-

nost za sebe, za to, co děláme a uděláme.

Text: Blanka B., 8. B

Většina lidí je zvyklá, že je stále někdo vede, a když mají zodpovědnost za určitou věc nebo sami za sebe

– mají strach. Mají strach za něco zodpovídat, protože to ne vždy může dopadnout úplně dobře.

Člověk, který nemá z ničeho strach, má vyhráno a hlavně si věří, a to je na zodpovědnosti to nejdůležitější.

Člověk si musí být jistý, že danou věc neztratí a dávat si pozor. Třeba zodpovědnost za své dítě. Obdivuji

svoje rodiče, že ve mně mají stále důvěru i poté, co jsem kdy provedla, ztratila či nedodržela.

Kdybych udělala jakoukoliv hloupost, která by byla brána jako trestný čin, mohli by za to moje rodiče,

protože za mě mají odpovědnost. Svoboda přichází po 18. roku. Bojím se, že něco zkazím a všechno bude

na mě. Přeberu zodpovědnost sama za sebe a budu mít svobodu. Zodpovědnost není jednoduchá věc.

Text: Nela B., 8. B


- 9 -

Každý by měl rozhodovat sám za sebe a nenechat se nikým řídit. Když už se ale rozhodneme ke svobod-

nému „slovu“, mělo by to být zodpovědné. Zodpovědnost je velký pojem. Je to něco, co každý nemá, ale

každý člověk by měl mít alespoň kousek.

Zodpovědnost znamená myslet sám za sebe a mít dobrá rozhodnutí. Ale někdy nám život i myšlení řídí

někdo jiný, a to už není svoboda.

Někteří lidé si myslí, že jsou svobodní natolik, že mohou vše. To ale není pravda. Kdyby si lidé mohli

dělat, co chtějí, byl by na světě chaos, výtržnictví a hádky. Svoboda neznamená pouze být volný a dělat

si, co chci.

Text: Viktorie Z., 8. A

„Pravá svoboda neexistuje bez vzájemného porozumění.“

Mnoho lidí nedokáže pochopit pocity ostatních, ale je to jednodušší, než se na první pohled zdá. Stačí jen

vycházet ze svých zkušeností, ale to si většina z nás neuvědomuje.

Proč se učitelé zlobí, že neumíme probranou látku? Proč se máma zlobí, když dostaneme špatnou

známku? A proč se uklízečky zlobí, že jsme zase udělali nepořádek?

Základní pravidlo: „Vžít se do druhé osoby.“ Řekla bych, že to je cesta k porozumění a následné svobodě.

Odpověď tedy je: Máma se zlobí, protože se tak nedostaneme na dobrou školu, což znamená špatnou

práci. Uklízečkám přiděláváme práci na víc, která je unavuje a zmáhá. No a učitelům též přiděláváme

práci, protože nás danou látku musí učit znovu.

Text: Karolína Č., 8. B

„Svoboda je luxus, který není pro každého.“

Svoboda je jiným slovem užívat si volno podle sebe, nikdo do toho nic neříká, neporoučí, apod. Měl by

si ji užívat každý, než se něco pokazí a budou pak litovat toho, co kdy v životě udělali a dali by za to

cokoli, aby mohli mít zpátky to, co už nejde vrátit, což je svoboda. Svobodu nemusí mít ani člověk, který

nemůže říct svůj vlastní názor a vždycky ho někdo řekne za něj.

Text: Natálie R, 8. B


- 10 -

Článek na téma

SVOBODA KOLEM NÁS

Schopnost rozhodnout se tak jako chci já, to je moje právo a volba, které od narození získávám. Ano,

nějakou dobu je má svoboda omezena rodiči, rodinou, učiteli či snad i vrstevníky, přesto ty zákony nebo

rady nemusím akceptovat. Žiji přeci svůj život, ne život ostatních. Se svobodou ale v ruku v ruce přichází

i odpovědnost za to, co činím. Pozor tedy, ať neuděláte něco, čeho pak budete litovat.

Snažili jsme se zmapovat ty jedinečností, které mají ve svém jméně název svoboda. A že jich je

požehnaně…

Znáte hudební film Noc na Karlštejně? Anebo typicky vánoční pohádku Tři oříšky pro Popelku? Nebo je

raději libo animovaný seriál Včelka Mája nebo scifi pořad na pokračování Návštěvníci? A co teprve

věhlasný muzikál o krvelačném hraběti Draculovi? To všechno a ještě mnohem víc spojuje nejvýznamější

osoba filmové, televizní, muzikálové popové tvorby. Vytvořil hity i pro Karla Gotta, Helenu

Vondráčkovou i další české umělce. Bohužel život si sám ukončil, protože

jeho vnitřní svoboda byla utlačována vtíravými myšlenkami. Mluvíme o

Karlu Svobodovi.

Zůstaňme ještě chvíli u hudby. I anglická popová kapela Duran Duran

vytvořila v 90. letech celé album s názvem Liberty, které věnovala svobodě.

To britský zpěvák George Michael věnoval tomuto tématu ve stejných

letech píseň s názvem Freedom. U nás popová scéna nezůstala pozadu

a společně český rapper Lipo se zpěvákem Marcellem vytvořili píseň

Svoboda, ve které zpívají: „A někdy skutečně deprese není pouhý slovo. Je tak

živá, studí, lehce se jí dotkneš rukou. Čekáváš na peronu, kolem alej živých těl

a chceš jen zmizet, aby tě nikdo neviděl. Všechny ty temný pocity přicházej bez pozvání. Jak se s nima máme vypo-

řádat sami? Pouta tě mají spoutat, ty se jim můžeš smát. Za tou stěnou září svoboda jak diamant Ano svoboda, ten

pocit, co tě nutí řvát. Co tě nutí bořit zdi a všechno překonat!“

V kulturní branži se objevila svoboda také ve filmu Ať žije svoboda (Viva la libertá z roku 2013), který se

dramatickou i komediální formou věnuje volebnímu tématu a zmizení hlavního představitele vůdčí

strany. Co jej třeba nahradit jeho dvojčetem, třeba to pomůže. A pak je tu také duchovní kniha, kde se

myslitel Osha zabývá Láskou, svobodou a samotou. Opomenout ani nesmíme důležitý obraz od

francouzského umělce Eugéna Delacroixe Svoboda vede lid na barikády, jež připomíná červencové

revoluční období v roce 1830.

Označení „svobody“ mají i náměstí, a to nejen ve dvou největších městech České republiky, Praze a Brně,


- 11 -

ale také v sousední Volyni. Podobně hojně je to s pomníky nebo památníky, které upomínají činy, snahy

lidí něco změnit.

Pokud bychom opustili starý kontitent a přesunuli se do Severní Ameriky, tam je po svobodě

pojmenováno nejen město, loď, ale také část města New York – Liberty Island – na které se nachází socha

Svobody. Více jak 93metrová socha (včetně podstavce), kterou nechal vytvořit architekt Gustave Eiffel,

spatřila světlo světa v roce 1876, tedy 100 let od vyhlášení tzv. Deklace nezávislosti, kterou socha drží

v levé ruce. U sochy leží rozťatá pouta tyranie. Pochodeň v pravé ruce a korunka se sedmi paprsky

symbolizuje rozšíření svobody do celého světa – přes všechny oceány a do všech sedmi světadílů.

Třináct let funguje nezisková mediální společnost bojující s odhalováním utajovaných vládních materiálů

pod značkou WikiLeaks. S tvrzením, že veřejnost netřeba osvítit, jak si myslí postihlé velmoci, nesouhlasí

její zakladatel a vedoucí Julian Assange, kterému hrozí vězení.

V loňském roce se v Praze konal Festival svobody, který se snažil o to, aby lidé neusínali na vavřínech

a tvořili podmínky pro demokracii. Protože bez lidí by demokracie nikdy nemohla býti vytvořena

a udržena.

Text: Edita M., 9. B a Josef N.; Fotografie: Kryštof B., 6. M

Příběh na pokračování

BEZNADĚJ NA MOŘI

Chris, jak už víme, o ničem nevěděl, jako by odumřel. Měl hrozně silný úpal. Potřeboval by do nemocnice,

jenže široko daleko žádná nebyla. Chris ale nic necítil. Prsty, nohy, prostě celé svoje tělo. Nic ho nebolelo.

Seděl tam fakt jako mrtvola. Julia už začínala o bouřce něco tušit.

Takhle se plachetnice nikdy nehoupá, uvědomila si. Akorát jenom při bouřce! Proběhlo ji zběsile hlavou.

Rychle vyběhla ven a podívala se na oblohu.

Tma! Slunce zapadlo za ten ohromný mrak.

„A sakra!“ vykopla tyto slova ze svých úst. Vykašlala se už na nějaká volská oka a šla ke kormidlu. Julia

ale vůbec nevěděla, jak se s tím přístrojem zachází. Věděl to jediný Chris, který ale spal a ke všemu byl

opilý. Julia jenom doufala, že Chris spí. Měla by ho radši přesunout do podpalubí. Ale stejně se zatáhlo,

takže na něj nemůže svítit slunce, když je schovaný za tím mrakem. Julia se shodla na tom, že svého

milého muže nechá hezky sedět tam, kde právě je. Ohlédla se znovu na ten mrak. Mrak se na ni snad

usmíval. Najednou začalo pršet. V dáli byl slyšet hrom.

Stačila chvíle a celá plachetnice byla mokrá. Juliino oblečení bylo také promočené. Kdyby se Julia podívala


- 12 -

na Chrise co dělá, věděla by, že už dávno nesedí na židli.

* Chris mezitím kulhal do podpalubí. Spadl a byl rád, že na něj už nesvítí slunce, i když venku pršelo.

Ovšem dešťové kapky dopadaly na jeho spálené tělo, a to ho velice pálilo. Tu bolest nemohl popsat. Chris

takovou bolest ještě za svůj život neměl. Bolel ho celý člověk. Když Chris v podpalubí uviděl golfovou

hůl, se kterou ještě před třemi dny odpaloval míčky přímo do moře, vstal z mokré země a šáhl pro ni.

„Zabij Julii!“ šeptl mu někdo do ucha.

Otočil se za sebe. Nikdo nikde. A kdo by tady také byl, že? Uprostřed oceánu. „Je tady jenom Julie

a já,“ řekl se strachem Chris.

„Zabij Julii!“ zase to slyšel. Začínal mít strach.

„Zabij Julii!“

Chris vrtěl hlavou, jako že to není možné.

„Zabij Julii!“ říkal ten hlas.

Chris se podíval na golfovou hůl, kterou držel v ruce.

„Zabij Julii!“

Švihl holí. Chris byl zhypnotizovaný tou větou. Jeho mrtvé oči hleděly na hůl. Stál tam takových

sedmnáct minut a ani jednou nemrkl. Mezitím ten neznámý hlas opakoval jednu a tu samou větu, až

Chrise… zmagořil. „Zabij Julii! Zabij Julii! Zabij Julii!“

* Julia pořád kormidlovala. „Prásk!“ ozval se hrom z daleka. Podívala se na kormidlo a zjistila, že je křuplé

a k nepoužití.

„Křup!“ kormidlo se utrhlo a odletělo do oceánu.

„Do pr…!“ vykřikla Julia, ale její slova hrom přehlušil. Na holku ze slušné rodiny byla celkem sprostá.

Klopýtala dovnitř. Zavřela za sebou skleněné dveře, když v tom si vzpomněla na Chrise. „Sakra!“ zaklela.

Podívala se ze skleněných dveří na to místo, kde Chrise viděla naposled. Tam byla ale jenom převrácená

židle. Stoleček s rádiem tam nebyl. Určitě je odfoukl vítr do vody. „Ježíši Kriste, neříkej mi,

že to Chrise odfouklo taky!“ řekla vystrašeně „Pane Bože!“

„Neodfouklo mě to… neboj se...,“ řekl někdo za ní. Otočila se a Chris tam stál ve druhých dveří.

„Tak co… teprve teď ses začala zajímat o svého manžela…co?“ zařval Chris. A Julia se rozbrečela.

Text: Dominik C., 9. C


- 13 -

Kulturní a sportovní výběr událostí v naší škole, ve Strakonicích a jinde

od dubna do června 2019

Velikonoční prázdniny Kdy: 18. – 22. 4. 2019

Exkurze do Beneluxu Kdy: 27. 4. – 2. 5. 2019 Velikonoční turnaj ve florbale Kdy: 24. 4. 2019 Krajské kolo ve volejbale dívek a fyzikální olympiáda v Českých Budějovicích Kdy: 24. 4. 2019 Štafetový turnaj Kdy: 26. 4. 2019 Ředitelské volno Kdy: 9. – 10. 5. 2019

Okresní kolo Poháru rozhlasu v Blatné Kdy: 14. – 15. 5. 2019

Celostátní kolo Mladý programátor v Teplicích Kdy: 17. – 19. 5. 2019 Pythagoriáda Kdy: 28. 5. 2019 Konzultace Kdy: 6. 6. od 15:30 Cykloturistický kurz Kdy: 10. – 12. 6. 2019 Pedagogická rada Kdy: 19. 6. 2019 Výletový den Kdy: 21. 6. 2019 Den hudby v rámci projektu Hrdá škola

Kdy: 26. 6. 2019

Výstava: Strakonice a vznik protektorátu Če-chy a Morava Kde: III. hradní nádvoří Kdy: 15. 3. – 16. 6. 2019 Koncert: Ke světovému dni hlasu Kde: Rytířský sál (vstupné: 80,-) Kdy: 17. 4. 2019 od 19:30 Akce: Pecha Kucha Night vol. 7 Kde: Na Ostrově u Bati (vstupné 100,-) Kdy: 19. 4. 2019 od 20:00 Akce: Klub deskových her Kde: Čajovna Pod stolem Kdy: 23. 4., 7. a 21. 5. 2019 od 18:00 Akce: Tančírna Kde: Čajovna Pod stolem Kdy: 25. 4. 2019 od 19:00

Akce: Farmářské trhy Kde: Velké náměstí Kdy: 26. 4., 10. a 24. 5. 2019 od 13:00 Kino: Nikdy neodvracej zrak Kde: kino Oko (vstupné 110,-) Kdy: 28. 4. 2019 od 20:00 Beseda: Domácnost bez obalu Kde: Čajovna Pod stolem Kdy: 29. 4. 2019 od 18:00 Akce: 5 o’clock Tea Talk Kde: Čajovna Pod stolem Kdy: 30. 4., 14.5. a 28. 5. 2019 od 17:00 Akce: Čarodějnický rej Kde: kemp Podskalí Kdy: 30. 4. 2019 od 17:00 Akce: Otavský plamínek Kde: areál pod Hvězdou Kdy: 4. 5. 2019


14

Akce: Noc literatury

Kde: kostel svatého Václava Kdy: 9. 5. 2019

Akce: Den s 25. protiletadlovým raketovým plukem Kde: letiště Strakonice Kdy: 12. 5. 2019 Akce: Ochutnávka japonských čajů Kde: Čajovna Pod stolem Kdy: 12. 5. 2019 od 17:00 Koncert: Jarní rozezpívání Kde: Dům kultury (vstupné 90,-) Kdy: 16. 5. 2019 od 18:00 Akce: Seminář argentinského tanga Kde: Čajovna Pod stolem Kdy: 19. 5. 2019 od 11:00 Akce: Kurz zdravého vaření Kde: hospůdka Habeš (vstupné 100,-) Kdy: 21. 5. 2019 od 18:00

Akce: Vícehlasy XVII. Kde: Šmidingerova knihovna (vstupné 40,-) Kdy: 22. 5. 2019 od 17:00 Akce: Noc kostelů Kde: strakonické kostely Kdy: 24. 5. 2019 od 18:00 Akce: Jamboree Kde: II. hradní nádvoří Kdy: 25. 5. 2019 od 15:00 Koncert: Krásná noc je lásky čas Kde: II. hradní nádvoří (vstupné 250,-) Kdy: 21. 6. 2019 od 20:30 Akce: Pivovarská pouť Kdy: 22. 6. 2019

Fotografie: Šmigingerova knihovna a Jsme Strakonice B


15


16

SIMONA MARKOVÁ

IVETA KOUŘIMOVÁ

NATÁLIE RANGLOVÁ

ŠTĚPÁNKA MIKEŠOVÁ

DOMINIK CIMBUREK

A další….

Na čísle spolupracovali:

Školní časopis fénix / iii....

Documents