Josef Veverka

Technická univerzita v LiberciFakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

Katedra historie Petra Kolocová

Cíle:• přiblížení života Josefa Veverky – do r. 1948;

politické procesy v 50. letech 20. stol.; život po propuštění

Metody:• analýza archivního materiálu• syntéza pramenů a literatury

Kritika pramenů a literatury1. prameny primární – archivní materiál

prameny sekundární – paměti E. Veverkové2. literatura: • všeobecně k dění na Liberecku – Stalo se na severu

Čech, Kniha o Liberci• všeobecně k době – Komunistický režim a politické

procesy v ČSR, Pět kapitol o únoru, Neznámá kapitola roku 1968

• k osobě Veverky – krátké studie a pojednání (např.Osobnosti v dějinách regionu, Liberec v prvních letech komunistické totality – politická perzekuce a politické procesy

JOSEF VEVERKAživot do února 1948• 4. 2. 1903 Nymburk – 8. 10. 1971

Liberec• od r. 1920 člen soc. dem.• studia na UK (historie, zeměpis),

roční stáž na Sorbonně• od r. 1937 v Liberci – ve funkci

obvodního tajemníka soc. dem. a redaktora Ještědského obzoru

• 24. 8. 1937 – svatba s Emilií Bulířovou

• květen 1938 – Veverka zvolen do lbc. městského zastupitelstva

• po vyhlášení Mnichova odchod Veverkových do Mladé Boleslavi

• po zrušení soc. dem. převeden do Národní strany práce

• do 15. 3. 1939 okresní tajemník v Semilech, župní tajemník a redaktor Stráže lidu v MB; pak redaktor dělnické stanice rozhlasu v Praze (jeho nadřízeným byl manžel M. Horákové)

• 31. 5. 1940 poprvé zatčen -> za údajný převoz protinacistických letáků z Prahy do MB

• převezen z MB k drážďanskému soudu => odsouzen na 2 roky káznice (Waldheim)

• 14. 7. 1942 převezen na Pankrác, odtud propuštěn

• po propuštění pracoval jako vedoucí administrace v pražském deníku Národní práce

• 22. 2. 1944 znovu zatčen• srpen 1944 – převezen do Malé pevnosti Terezín• 11. 4. 1945 propuštěn • od května 1945 organizoval vydávání Stráže severu -> stala se

listem Národní fronty• spolu s J. Harusem (KSČ), E. Weilandem (ČSNS) zvolen do

Prozatimního národního shromáždění; 28. října 1945 složili slib

• E. Veverková pomáhala při přepisování novinových článků na stroji

• 18. dubna 1946 byl Veverka pozván k výslechu ve věci redaktora A. Janaty

• 26. 5. 1946 delegování Veverky do Ústavodárného národního shromáždění

únor 1948 a život po něm

• prohloubení rozporů v soc. dem.• demise ministrů; smrt Jana Masaryka; nástup komunistů v čele

s Klementem Gottwaldem• 25. února došlo k Veverkovu vyloučení ze Svazu českých

novinářů, následovalo vyloučení ze soc. dem. • neustálé sledování => hlášení o činnosti• Jiří Loewy – novinář, kolega ze Stráže severu; uváděn ve

spisech společně s Veverkou; údajně založil organizaci „Hnutí Jana Masaryka, složka III. národního odboje“

• 3. března 1949 byl Veverka znovu zatčen – z Nymburka převezen do Prahy, Bartolomějské ulice

• koncem března propuštěn; v září seznámen s rozsudkem – 2 roky v pracovním táboře v Jiřetíně; ten po lékařské prohlídce odvolán

Politické procesy 50. let 20. stol. se sociálními demokraty

• dvě vlny procesů:

1. 1949-1950 – lidé stojící v čele prozatímního ústředního vedení soc. dem.; soudy poté

i na krajské úrovni

2. 1954-1955 – pracovníky StB vytvořena protistátní skupina ze členů soc. dem.; činnost agentů-provokatérů

Politické procesy s Veverkou

1. proces

• 5. 6. 1950 zatčen

• 26. 6. první výslechy

• hlavním svědkem byla Milada Horáková, dalšími pak

V. Dundr, Z. Peška, J. Nestával,… => nemožné

• 5. 8. vynesen rozsudek – Veverka odsouzen ke 12-ti letům, konfiskaci majetku a pokutě; vězněn na Pankráci, na Borech,

v Leopoldově

• v prosinci vyslýchán ohledně Akce Frída

• StB si nebyla ani jistá, zda je Veverka ve vězení -> žádost o vyhledání místa pobytu z 19. března 1954

2. proces – Urban a spol.• 24. 11. 1954 proběhlo soudní jednání• Veverka a Elfrída Geigerová odsouzeni na doživotí• po odvolání trest snížen na 21 let• vězněn na Borech, ve Valdicích a opět v Leopoldově• 28. 1. 1964 propuštěn na přímluvu britské Labour Party

Život v roce 1968 a po něm• Veverka se stal jedním ze členů ústředního přípravného

výboru pro obnovu soc. dem.• byl ve vedení K 231• hlídán StB i po propuštění na svobodu• v květnu 1969 rehabilitován -> rehabilitace zrušena• 8. 10. 1971 Veverka zemřel

Výběr ze seznamu pramenů a literatury

Prameny:• VEVERKOVÁ Emilie: Znovu bych mu ruku podala!,

Středokluky 2009

• Národní archiv, Policejní ředitelství Praha II - všeobecná spisovna - 1941-1950, sign. V2827/5 Veverka Josef, kart. 12359

• Archiv bezpečnostních složek, Operativní svazky - historický fond, sign. H-611

• Archiv bezpečnostních složek, Ústředna Státní bezpečnosti po roce 1945, sign. 305-365-6

• Státní okresní archiv Liberec, Redakce Stráže severu, sign. 55, kart. 4

Literatura• BLAŽEK Petr-BURSÍK Tomáš a kol.: Aby se to už

neopakovalo. Katalog k výstavě o dějinách sdružení bývalých politických vězňů, Ústav pro studium totalitních režimů 2008

• JANÝR Přemysl: Neznámá kapitola roku 1968. Zápas o obnovení Československé sociální demokracie, Praha 1998

• KAPLAN Karel - PALEČEK Pavel: Komunistický režim a politické procesy v Československu, Brno 2008

• KARPAŠ Roman a kol.: Stalo se na severu Čech 1900-2000, Liberec 2001

• KARPAŠOVÁ Mária: Parlamentní volby v roce 1946 na Liberecku, In: Sborník Severočeského muzea. Historia 8, Liberec 1987, s. 55-72

• KOČOVÁ Kateřina: Liberec v prvních letech komunistické totality-politická perzekuce a politické procesy, in: Česko-slovenská historická ročenka, 2005, s. 202-204

Zdroje• http://www.psp.cz/eknih/1945pns/index.htm

• http://www.psp.cz/eknih/1946uns/index.htm

• http://www.totalita.cz

Děkuji za pozornost