ŠKOLSK Ý Č ASOPIS2

2017 – 2018SÚKROMNÁ SPOJENÁ ŠKOLA MARTIN

SÚKROMNÁ STREDNÁ UMELECKÁ ŠKOLASÚKROMNÉ HUDOBNÉ A DRAMATICKÉ KONZERVATÓRIUM

#SmartPrintShop

Push to Stop is how we see smart print production in the future. It is based on networked processes and intelligent machines that organize and work through all print jobs independently. Completely autonomously. The operator only intervenes if necessary. This is invaluable because it frees you up to concentrate on what really matters. Simply Smart.

Heidelberger Druckmaschinen Vertrieb Deutschland GmbHGutenbergring, 69168 Wiesloch, DeutschlandTelefon +49 6221 82-67456, www.heidelberg.com

1

ČAS A VÔŇAPre ľudského jedinca je „čas“ veličina, ktorá ohraničuje jeho vlastnú existenciu. Môžeme povedať, že základnou jednotkou by mohol byť ľud-ský život. Je tento vyhradený čas dlhý alebo je toto časové rozmedzie krátke? Keď to porovnávame s časom vývoja celého ľudského pokole-nia či dokonca s vývojom našej planéty tak je to nepatrné obdobie. Ale keď pri silvestrovskom bilancovaní zistíme, čo všetko sme ešte chceli tento rok urobiť, alebo keď pri pohľade na odchádzajúci autobus vieme, že neprídeme na čas do roboty, pohľad na časovú jednotku sa me-ní. A čo si pomyslí športovec, ktorý prehral na cieľovej páske o stotinu sekundy? Alebo čas, za ktorý pri náraze atómov vznikajú nové mole-kuly – je to ešte čas?Na čas sa však môžeme pozerať aj z pohľadu, ktorý mu bude dávať iný význam. Ak chceme pochopiť zmysel vlastnej existencie a začneme fi-lozofovať o bytí a nebytí, určite dôjdeme aj k úvahám typu „Quo vadis domine…“ a teda, čo bolo predtým a kam to vlastne kráčame. Už ne-hovoríme o dĺžke časového úseku, ale o zmysluplnom využití tohoto fenoménu.A ešte iný pohľad. Pred rokmi, keď som sedel v školských laviciach, dozvedel som sa na hodinách ekológie, že vedci vynašli materiál – plast, z ktorého sa dajú vyrábať nerozbitné fľaše. Super. Dnes zase vedci potvrdili, že tento plast sa už nachádza v organizmoch, ktoré žijú v tých najodľahlejších a najhlbších častiach oceánu. Zaľudňujeme planétu a v snahe o čo najrýchlejší rozmach a zisky nehľadíme na to, že plýtva-me zdrojmi a zahlcujeme životné prostredie odpadom. Už nie je čas robiť pokusy a čakať, že „príroda sa s tým nejako vysporiada“. Vieme eš-te ako vonia les, ako vonia jarná lúka? Alebo už vnímame len unisexovú vôňu sprejov proti poteniu? Jedného dňa zistíme, že žijeme na sme-tisku. Pílime si pod sebou konár. Dokedy nám to takto vydrží? Máme ešte stále čas!?Vtipná poznámka hovorí, že americkí vedci zistili, že ľudia veria všetkému, čo zistili americký vedci. Napriek tomu nám neostáva iné, ako sa spoľahnúť na mladú generáciu a na šikovných, dúfam že nielen amerických, vedcov. Mladí ľudia napriek tomu čo zdedili, musia prevziať zod-povednosť. A tak ako je naša planéta ovplyvňovaná fyzikálnymi zákonmi a mnohé veci sa dejú v závislosti na čase, tak aj naša aktivita má ur-čité zákonitosti a niektoré rozhodnutia musíme spraviť v tom správnom čase. Štvrtá priemyselná revolúcia klope na dvere a problémy sa ne-vyriešia tým, že ich nevidíme alebo nechceme vidieť. Internet posunul mnoho mladých do virtuálnej reality a do virtuálneho času a častokrát je ich najväčšia intelektuálna aktivita kliknutie na obrazovku. Ale takýmto psychologickým podmieňovaním sa ďalšie a ďalšie generácie stá-vajú veľmi ľahko ovládateľné. A pozor, aby ste pri „laikovaní“ nezabudli ísť na záchod, to by riadne smrdelo! IB

Gabika Šimková, dizajn hodín, 3. ročník, ped. S. Kadelová

32

ČAS označujeme písmenom t (z  lat. tempus, z angl. time). Definovať čas je z vedeckého hľadiska momentálne údajne nemožné. Podľa viacerých teórií patrí k fundamentálnym kvantitám, ktoré sú základom a podstatou všetkého (priestor- -hmota-čas). Názory sa však rôznia a sú často veľmi kontroverzné. Ako fyzikálna veličina vyjadruje interval medzi dvoma udalosťami, alebo dobu trvania určitého deja. Čas možno merať, základnou mernou jednotkou je sekunda. Prístroje/za-riadenia na meranie a ukazovanie času voláme HODINY.

Marie von Ebner-Eschenbach, česká spisovateľka (1830 – 1916)„Stojace hodiny predsa dvakrát denne ukazujú presný čas a môžu sa po rokoch pozrieť späť na celý rad úspechov.“

Lenka Baranová, dizajn hodín, 3. ročník, ped. S. Kadelová

Mar

ián

Čižn

ár, d

izaj

n ho

dín,

3. r

oční

k, p

ed. S

. Kad

elov

á

54

TEMPS ВРЕМЯ TEMPUS ZEIT TIEMPO ČAS TEMPO TIME

Nikola Hvolková, dizajn hodín, 3. ročník, ped. S. Kadelová

Miroslava Janíková, dizajn hodín, 3. ročník, ped. S. Kadelová

Marián Čižnár, dizajn hodín, 3. ročník, ped. S. Kadelová

76

NIEČO MÁLO O DIVADELNÝCH PONDELKOCHNa našej škole nebýva zvykom, že by sa naskúšané hry zahra-li viac než raz. Väčšinou to končí prehrávkami, prípadne tými ve-rejnými. Ale čo sa nestalo, pomaly rozbiehame divadelné pondel-ky a v rámci nich (nevadí, že jeden bol vlastne štvrtok) sme mohli vidieť dve produkcie, ktoré boli pôvodne iba v prehrávkovom re-pertoári.Víťazná inscenácia Divadelných trosiek 2017 Verona, bola už od-začiatku niečo iné. Iná novým pedagógom, hereckým prístupom, štylizáciou a ďalšími mnohými vecami. Iná je aj teraz, v júni trvala cca 15 – 20 minút, teraz 7 – 10. Aj obsadenie prešlo menšou zme-nou. Našu, ešte zatiaľ stále tehotnú Zuzku (neviem ako na tom bu-de, keď bude článok na papieri) nahradila taká tá milá blondýn-ka z Oravy. Tiež si vzala košeľu od frajera a hľadala svojho holúbka. Napriek tejto zmene, to dievčatám vyšlo skvelo a  teraz sa už len môžeme tešiť na to, čo pripravia ďalej. Ževraj sa zabavíme, bude to možno trošku kontroverzné, ale určite sa máme na čo tešiť.Druhá produkcia prišla od prvákov a vzala si na paškál jednu z naj-známejších slovenských rodín – Ťapákovcov. Anču hrala ocenená Rebeka Fučeková, ktorá si svoj titul obhájila aj po polroku. Lukáš Strašík ako jediný chlap(ec) samozrejme hviezdil, ale ostatné diev-čatá sa tiež nenechali zahanbiť. Možno ich podporilo dobrovoľ-né vstupné, možno úplne plná sála. Ak ste sa náhodou nezmesti-li, alebo sa vám jednoducho nechcelo ísť, nevadí. V januári prídu na Pytačky.A čo nás čaká ďalej? Vážnym veciam by sme mohli dať na chvíľ-ku pokoj a trošku uvoľniť. Spev, dobrá káva a literatúra by k tomu mohli napomôcť. Preto Vás srdečne pozývame na „Konzervatoris-tické soirée“ do nášho podniku – vinotéky Sommelier. 29. január o 18:30 h (intrákovci nebojte sa, stíhate sa vrátiť do deviatej).

Tešíme sa na Vás!

V ŠKOLE SA (NE)SPÍ!

Naše pohodlné gauče vedia slúžiť na veľa vecí. Učenie sa, jedenie, konzultovanie o vážnych veciach, ale aj na spánok. Voľných hodín máme požehnane, spánku málo, takže ich často využijeme aj na túto – zdraviu prospešnú aktivitu. Niekedy sme dokonca schopní vymeniť gauče za iné, v daný moment prítomné, prostriedky. Našim organizmom to síce dodáva silu, ale našim spolužiakom veľkú zábavu. Prinášame vám ná-slednú foto-reportáž ako ukážku. NF

Rabíndranáth Thákur, bengálsky vševed (1861 – 1941)

Albert Einstein, nemecko-americký fyzik a zakladateľ teórie relativity (1879 – 1955)„Život je príliš krátky a čas, ktorý stratíme zívaním sa nám nikdy nevráti.“

Nech

tvoj ž

ivot tak ľahko tancuje na ostrí času , ako ro

sa na h

rote

list

u.

Zuza

na V

aláš

ková

, Pie

rko,

3. r

oční

k, p

ed. P

. Buk

ovsk

ý

98Victor Hugo, francúzsky básnik, prozaik a dramatik (1802 – 1885)

„Nič nie je tak silné, ako myšlienka, na ktorú dozrel čas.“

Papi

erov

é ob

jekt

y, 2

. roč

ník,

ped

. S. Č

erví

ková

1110

Nech je jedlo liekom

Nech je kuchyňa naplnená pokojom,aby všetci, čo jedia z nej pripravené jedlo, získali pokoj.Nech je kuchyňa naplnená šťastím,aby všetci, čo jedia z nej pripravené jedlo, získali šťastie.Nech je kuchyňa naplnená láskou,aby všetci, čo jedia z nej pripravené jedlo, boli presýtení láskou.Nech je kuchyňa naplnená dobrou vôľou,aby všetci v nej pracovali s radosťou.Nech je kuchyňa požehnaná, ako aj práca kuchárov v nej.Nech je požehnaním pre všetkých živých.

Potom „každé jedlo“ pripravené v tejto kuchyni „je liekom“.

Marcela Pajurková

Dom

inik

Kon

uš, P

ád rí

še, 3

. roč

ník,

ped

. P. B

ukov

ský

Rado

slav

Kru

pec,

Guľ

a, 3

. roč

ník,

ped

. P. B

ukov

ský

1312Dalajláma, duchovný vodca Tibetu (1935)

„Buďte každý deň nejaký čas o samote.“

E T R U S K É U M E N I EVÝVOJStaroveká Etrúria, krajina Etruskov, ležala v oblasti stredného Talian-ska, dnes známej ako Toskánsko. Stala sa kolískou civilizácie na úze-mí Itálie najmä pre veľké zásoby nerastných surovín – železa, medi, cínu, olova a striebra. Pôda je tu mimoriadne úrodná, zavlažovaná mnohými riekami a obohatená sopečným popolom.Etruskovia žili v skupine mestských štátov založených okolo r. 800 pred n. l. Išlo o  dvanásť nezávislých mestských štátov (Arretium, Caisra, Clevsin, Curtun, Perusna, Pupluna, Veii, Tarquinia, Vetluna, Fe-lathri, Velzna, Velch), z ktorých každý zahŕňal niekoľko miest a de-dín. Štáty sa vyvíjali nezávisle od seba a mali vlastné tradície.V mestách vládli najprv králi, neskôr oligarchické rody, ktoré neve-deli vytvoriť pevnú politickú organizáciu. Keďže boli politicky roz-delení a nepripravení na odpor, ľahko podľahli rímskym vojskám. Rím postupne zriadil v  etruských mestách svoje úrady a  v  r. 90 pred Kristom Juliánsky zákon poskytol etruským obyvateľom rím-ske občianstvo, teda rovnosť práv s Rimanmi. Mnohé zo spôsobu života Etruskov prevzali Rimania ako svoj základný prejav.Pôvod, mytológia, veštenieEtruskovia nepatrili medzi indoeurópske národy a ich pôvod je až dodnes neznámy. O tom svedčí aj jazyk neznámeho pôvodu a pís-mo, ktoré síce vieme čítať, lebo používa znaky odvodené z gréc-kej abecedy, ale ich preklad sťažuje nedostatok dvojjazyčných ná-pisov.Ich spôsob života bol veľmi zvláštny a odlišný od iných národov. Etruskovia boli výborní vojaci, námorníci a  roľníci. Dobývali žele-zo, meď s cínom. Ich ženy mali v spoločnosti slobodné postavenie, mohli sa zúčastňovať na hrách, slávnostiach a zápasoch gladiáto-rov. Deti dostávali meno nielen po otcovi, ale aj po matke.Boli to roľníci, kovorobotníci, moreplavci a  obchodníci. Mali radi hudbu, hry a hazardné hry. Ovplyvnili ich Gréci, prijali grécku abe-cedu, verili v gréckych bohov. Ich náboženstvo bolo temné a po-chmúrne, kládlo veľký dôraz na posmrtný trest za činy človeka, prírodu spájalo s fantastickými bytosťami, s prehnanými poverami a hlavne si zakladalo na veštbách. Výklad znamení mal zásadný vý-znam pre všetky stránky života.

Etruskovia verili, že bohovia riadia osud každého jedinca a človek musí prežiť svoj určený osud v súlade s božou vôľou. Najsvätejšiu trojicu bohov tvoril Tin alebo Tinia spolu s bohyňami Uni a Miner-vou. Inú skupinu tvorili bohovia mora, polí, riek, lesov, búrok atď.Najvychýrenejší boli veštci, ktorí predpovedali budúcnosť z vnú-torností zvierat a úderov hromov, nazývali sa haruspikovia. Ich kon-kurentmi boli auguri, ktorí veštili z letu vtákov a zo zobania kure-niec. Títo veštci mali ešte aj v rímskych časoch veľkú autoritu.Symbolmi moci u Etruskov, ktoré prevzal Rím a používal ich počas celej existencie, bol zväzok prútov so zaťatou sekerou – fasces, krá-ľovské žezlo, kráľovský trón a tóga.Predstavitelia štátu sa raz ročne stretávali na slávnosti usporadúva-nej v meste Volsini (dnešné Orvieto).Počas slávnosti sa usporadúvali hry, ktoré sa pravdepodobne ma-li vyrovnať gréckym olympijským hrám. V  Etrúrii poznali všetky druhy olympijských súťaží: box, zápasenie, bežecké preteky, dosti-hy, skok do diaľky, hod oštepom a diskom. Etruskom sa však pripi-suje aj zavedenie novej, hroznej atrakcie – zápasenie gladiátorov, keď sa bojovalo až do smrti jedného z nich.K svojim mŕtvym prechovávali veľkú úctu, ktorú prejavovali tým, že im stavali veľkolepé hrobky s podzemnými miestnosťami, kto-ré vždy vyzdobovali. Boli to výborní sochári, maliari a remeselníci.

ARCHITEKTÚRAVýrazné staviteľské nadanie Etruskov sa stalo súčasťou ich trvalého odkazu. Nové mestá plánovali podľa súradnicovej siete. Mali široké dláždené ulice a ich stavitelia venovali veľkú starostlivosť vodovo-du a kanalizácii. Mestá boli opevnené múrom s bránami.Etruská civilizácia je záhadná aj pre prepych, ktorým zahŕňala svo-jich mŕtvych  – budovali rozsiahle a  naozaj pompézne hrobky  – nekropoly (tzv. funerálna architektúra). Mali kruhovú podmurovku z kvádrov a nepravú klenbu. Nekropoly boli dlhé komplexy s pod-zemnými chodbami, komorami a  hrobkami-tombami. Ich dĺžka často dosahovala aj 1 km. Pri výzdobe stien sa inšpirovali gréckym vázovým maliarstvom. Hrobky boli bohato zariadené, odzrkadľo-vali rušný život s  radovánkami a hostinami s vínom. Za skutočný

Nekropola – etruské pohrebisko v CerveteriV novembri sa boli študenti 4. ročníka odfotiť pri stroji na výrobu papiera v SCP Ružomberok

1514

a  trvalý život považovali nie ten krátky pozemský, ale záhrobný, ktorý mal byť večný. Stavali sa z kameňa a z pálenej tehly, ktorú od nich prevzali Rimania.Svätyne a chrámy etruských bohov sa nezachovali, takže o nich ve-ľa nevieme. Jednotlivé etruské mestá mali chrámy, ktoré stáli na

vysokej podmurovke, mali štvorcový pôdorys, trojdielnu celu za-svätenú bohom, priečelie s  dvoma radmi stĺpov. Chrám nemal tympanón, zato však na štíte stála majestátna quadriga a strechu lemovali akrotérie.Obytné domy – boli buď okrúhle pastierske chatrče alebo sa stava-li domy s pravouhlým obdĺžnikovým átriom uprostred a obytnými miestnosťami po obvode. Osvetlenie prenikalo otvorom v streche. Budovy mali kamenné základy, samotné obydlia boli z nepálených tehál a  dreva, teda materiálov podliehajúcich skaze. Preto sa za-chovalo iba veľmi málo ukážok etruskej architektúry – niekoľko im-pozantných brán a mostov.Stavali sa aj úžitkové stavby – kanály, mosty, cesty, divadlá, opevne-nia a mestské brány, kde používali klenbu, ktorú neskôr od Etruskov prevzali a rozvinuli Rimania. K vynálezom Etruskov v oblasti archi-tektúry patrí tzv. toskánsky stĺp – prstenec pod dórskou hlavicou, nekalenovaný driek, pätka.

SOCHÁRSTVOV hrobkách Etruskov sa našli kamenné, pieskovcové a terakotové sochy. Podobne ako maľby, aj sochy odrážajú vonkajšie vplyvy. Ra-né hrobky z obdobia okolo roku 700 pred n. l. často obsahujú re-liéfy na pieskovcových doskách. Veká kamenných sarkofágov v tva-re ležadla sa neskôr, pod narastajúcim vplyvom gréckeho umenia, zdobili portrétmi zosnulých. Bočné steny sargofágov pokrývajú basreliéfy inšpirované mytológiou či posmrtným životom.Na rozvoj portrétu malo vplyv aj snímanie posmrtných masiek, tiež masky, ktoré zakrývali tváre mŕtvych. Časté sú sošky zápasia-cich mužov a od 3. st. aj mužov zápasiacich so ženami.Používali kameň, bronz a pálenú hlinu (terakota), ktorú polychró-movali a robili z nej aj monumentálne diela (veľké sochy).PamiatkyApolón z Vejí (súčasť súsošia z Apolónovho chrámu – terakota), Ka-pitolská vlčica (sochár Vulca, sošky Romula a Rema boli doplnené až v  renesancii), Chiméra z  Arezza (netvor s  levou hlavou, hadím chvostom a telom divej kozy), Herkules, sargofágy (s vekom v tvare ležadla, na ktorom boli pololežiace postavy ako pri hostine).

MALIARSTVOEtruskovia uplatnili najmä nástenné maliarstvo v hrobkách (Tarqui-nia), pričom zobrazovali výjavy zo života vládnucej triedy, z dejín a náboženských predstáv a záhrobia. Na náhrobných maľbách sú vždy prítomné tanec a hudba, ktoré pravdepodobne sprevádzali každú príležitosť verejného aj súkromného života. Národnými ná-strojmi boli flauta a  citara, ktoré doprevádzali tance pri slávnos-tiach, na pohreboch i hostinách. Na freskách boli preto s obľubou zobrazované tanečnice. Prínosom etruského maliarstva je najmä snaha o  realistické zobrazenie žánrových námetov a  krajiny vo sviežich farbách.V najstarších hrobkách boli zdobené iba vchodové dvere, kde sú najčastejšie zobrazené levy a tigre. Klenby pokrývajú geometrické vzory alebo rastlinné motívy.PamiatkyFresky v hrobkách v TarquiniiHrobka olympijských hier – s maľbami športových výjavov, Hrobka s býkmi, Hrobka augurov – je pokrytá freskami takmer od zeme až po strop (jeden výjav znázorňuje dvoch zavalitých nahých atlétov pri zápase), Hrobka s levicami – zobrazuje nahého muža poskaku-júceho oproti žene v  priesvitných šatách, postavy sú symetrické a štylizované, ale prekypujú elánom, Hrobka lovu a rybolovu – ukrý-va nádherné obrazy mora (v povetrí lietajú a plachtia pestrofareb-né vtáky, vo vlnách šantia delfíny, rybári rozhadzujú z malého čl-

na siete, lovec strieľa prakom na vtáky a  ďalej predvádza nejaký muž dokonalý skok do mora), Hrobka s leopardami – znázorňuje tri páry, odpočívajúce na ležadlách medzi hudobníkmi. Jeden muž drží vajce – symbol pokračovania života. Iný chce ďalšie víno a slu-ha sa mu so zjavnou radosťou chystá vyhovieť.Fresky vynikajú bohatosťou detailov, ale boli vytvorené s  jasným náboženským zámerom: mali slúžiť ako výbava pohrebných ko-môr vysokopostavených príslušníkov etruskej spoločnosti a zobra-ziť najmä všetky dobré stránky života.Motív ľudských obetí sa objavuje na etruských vázach.

ÚŽITKOVÉ UMENIE A UMELECKÉ REMESLÁÚžitkové umenie Etruskov dosiahlo vynikajúcu úroveň najmä vo výrobe bronzových nádob, ktoré boli zdobené plastikami, reliéfmi a rytinami, bronzových zrkadiel, šperkov a keramiky. Etruské úžitko-vé predmety sa vyvážali, našli sa aj na našom území v  keltských hradiskách.Najdôležitejšou súčasťou výbavy etruských domácností pravde-podobne bolo ležadlo, ktoré sa používalo tak na spanie, ako aj pri stolovaní. Veci sa ukladali do truhlíc či košíkov, alebo sa vešali na háky na stenách.V  každodennom živote ľudia používali veľa druhov keramických nádob, od drobných fľaštičiek až po veľké amfory. Vytvárali origi-nálnu čiernu keramiku, tzv. bucchero. Táto keramika sa vyznačova-la kovovým leskom. Robili sa dva druhy výzdoby bucchero pesante s vystupujúcim reliéfom (na severe územia) a bucchero sotile s jem-ným rytým reliéfom (na juhu územia).Etruskovia však najviac vynikli v spracovaní kovov. Ich dielne sa preslávili dlhou tradíciou vynikajúcich výrobkov a boli známe po celom starovekom obchodnom svete. Venovali veľkú pozornosť aj potrebám pre domácnosť. Kovové kutáče mali často zakončenie v tvare ľudskej ruky, naberačky zasa tvar zvieracej hlavy. Domy bo-hatých obyvateľov osvetľovali nádherné bronzové mnohoramen-né svietniky. Spracovatelia kovov zhotovovali širokú škálu výrob-kov od šperkov, šálok a  váz až po brnenie, ba dokonca aj vozy. Tovar vyvážali do celého vtedy známeho sveta. Vysoko si ho cenili barbarskí galskí náčelníci i civilizovaní ľudia z miest. RI

Model etruského chrámu

Bronzová soška bojovníka

Detail z etruského sarkofágu Bucchero pesante – oinochoé – konvica na víno

Sprievod hudobníkov z hrobky leopardov v Tarquinii

1716

Mark Twain, americký autor a humorista (1835 – 1910)

„Kedykoľvek zistíte, že ste na strane väčšiny,

je čas zastaviť sa a pouvažovať.“

Papi

erov

é ob

jekt

y, 1

. a 2

. roč

ník,

ped

. M. C

ipric

hová

a S

. Kad

elov

á

Alexandra Čižmáriková, Papierový objekt, 1. ročník, ped. S. Kadelová

1918

François de La Rochefoucauld, francúzsky autor memoárov (1613 – 1680)

„Ako sa majú mladí ľudia rozhodnúť, čím sa chcú stať,v čase,

keď ešte nevedia ani čo sú?“

Kristína Krupcová, Katarína Štefániková, Kristína Dutková, Alexandra Čižmáriková, Veronika Mináriková, 3. ročník, ped. P. Bukovský

2120

Jan Werich, český herec, dramatik a spisovateľ (1905 – 1980)

„Čas si vymysleli ľudia, aby vedeli,

od kedy do kedya čo za to.“

SMREKMarcela Pajurková

(Skutočný zážitok 21. 10. 2017)

Ešte pred týždňom si stál silný a majestátny. Čnel si sa až do Nebies. A dnes ťa niet…

Dával si ľuďom silu, optimizmus a radosť. Bol si aj mne oporou. Vždy si ma ukryl pred dažďom, či inou nepohodou. Bol si šťastný, keď ťa ľudia prosili

o pomoc a následne ti ďakovali.Pod tvojimi konármi rástlo všetko: plávky, suchohríby,

biele hríby, pôvabnice fialové i bedle, masliaky a rýdziky.Poznala som ťa ako nádherné stromisko!

Zastavila som sa vždy pri tebe, keď som išla okolo. A zrazu prišli „Barbari“

a zoťali ťa v čase najkrajšieho rozkvetu…Dnes si ma privítal už len slzami, ktoré ti stekali

po celom obvode zdravého pňa. Ešte som nevidela tak žalostne plakať strom! Čerstvá živica

ti vytekala z pňa a prelievala sa cez svieže piliny.Žaluješ sa svetu: „Prečo ma zoťali, keď som bol

úplne zdravý? Ako mi to mohli urobiť? Mohol som ešte žiť ďalšie desiatky rokov.

Chcel som aj naďalej rozdávať pohodu, poskytovať tieň a občerstvenie všetkým

živým tvorom, ktoré by prišli ku mne. A nemôžem!!! Už len roním slzy

a neviem ich zastaviť…“Ďalej pokračuje: „Teraz ja ďakujem každému,

kto si všimne, že už tu nie som a príde pohladkať môj peň.

Zostali po mne len korene, široký peň a živicové slzy.

Veľmi by som chcel ešte žiť, ale už nemôžem, umieram…“

Foto

: Rad

ka K

alaj

ová

2322 IMS – KONCE P T18. a 19. december 2017, SSUŠ Martin, lektor – Filip Čech

Steve Jobs, americký podnikateľ a spoluzakladateľ spoločnosti Apple Inc. (1955 – 2011)„Nemôžete sa jednoducho opýtať zákazníkov, čo chcú a potom sa to pokúsiť zostaviť.

V čase, kedy to budete mať hotové, už budú chcieť niečo iné.“

2524Lao-c‘, čínsky filozof

„Mäkká voda vyhĺbi behom času dieru aj do tvrdého kameňa.“Foto: Veronika Tatarková

2726

Kris

tína

Kloc

háňo

vá, 2

. roč

ník,

ped

. S. K

adel

ová

Lenk

a Ka

tren

číko

vá, 2

. roč

ník,

ped

. S. K

adel

ová

2928

Tristan Bernard, francúzsky spisovateľ (1866 – 1947)„Trávim čas bojom so svojou lenivosťou.

Ale keď nad ňou zvíťazím, som taký unavený, že nemám silu pracovať.“

Bian

ka P

avol

ková

, 2. r

oční

k, p

ed. S

. Kad

elov

á

Kris

tína

Zatlo

ukal

ová,

2. r

oční

k, p

ed. S

. Kad

elov

áN

ikol

a Re

jkov

á, 2

. roč

ník,

ped

. S. K

adel

ová

3130

VYPŮJČENÝ ČAS

Stále se větvící nohavice Kalhot času jsou metaforou (pokud nejste kvantový fyzik, pak pro vás představují určitý matematický pohled na realitu) popisující mnoho cest, kterými se mohla ubírat historie, kdyby se některé události staly trochu jinak. Později budeme pře-mýšlet o všech těchto větvích, ale nyní se omezíme na jednu no-havici. Jednu časovou osu. Co přesně je čas?Víme, co je to na Zeměploše. „Čas“, praví Nový průvodce Zeměplo-chou (The New Discworld Companion), je na Zeměploše jednou z nejtajemnejších antropomorfních personifikací. Předpokládá se, že je ženského rodu (nečeká na žádného muže), ale na světe ji ješte nikdo neviděl, vždy právě odešla někam jinam. Ve svém chrono-fonickém zámku, který tvoří nekonečné skleněné pokoje, se, no, občas zhmotňuje jako vysoká žena s  tmavými vlasy, oblečená v dlouhý rudočerný šat.“Tik.Dokonce Zeměplocha měla problémy s časem. Na Zemneploše je to horší. Byla zde doba (zase jsme u času), kdy byly prostor a čas považovány za odlišné věci. Prostor se rozkládal nebo rozprostí-ral – jaksi sám od sebe se šířil kolem a mohli jste se jím pohybovat dle libosti. Rozumné bylo tak asi 30 km za den na dobrém koni, po-kud nebyla stezka příliš blátivá a loupežníci příliš dotěrní.Tik.Čas se naopak pohyboval podle vlastní vůle a  bral vás s  sebou. Čas prostě ubíhá konstantní rychlostí jedné hodiny za hodinu a vždy ve směru do budoucnosti. Minulost se už stala, přítomnost sa právě děje – jej, už se stala – a budoucnost se teprve stane, ale u sta hromů, vzpomeňte na má slova, teprve tehdy, až bude úpl-ně nachystaná.Tik.Můžete si zvolit, kam se přesunout v prostoru, ale nemůžete si zvo-lit, kam se přesunete v čase. Nemůžete navštívit minulost, abyste zjistili, co se opravdu stalo, nebo navštívit budoucnost, abyste zjis-tili, co si pro vás schovává osud. Musíte prostě vyčkat, dokud to ne-zjistíte. Takže čas se zcela lišil od prostoru. Prostor byl trojrozměrný se třemi nezávislými směry: vlevo/vpravo, dopředu/dozadu, naho-ru/dolů. Čas prostě byl.Tik.Pak se objevil Einstein a  čas začal být směšován s  prostorem. Směřování času se stále lišilo od směřování prostoru, ale jistým způsobem bylo najednou možné je trochu směšovat. Mohli jste si půjčit trochu času tady a vrátit ho jinde. Přesto jste pořád nemohli zamířit do budoucnosti nebo se potkat se sebou ve vlastní minu-losti. To by bylo cestování v čase, které ve fyzice nemá místo.Ti–.Co si věda oškliví, toho se umění dožaduje. Cestování v čase mů-že být nemožné pro fyziku, ale je to krásný prostředek pro spiso-vatele, protože umožňuje, aby se vyprávění přesunovalo do minu-losti, do současnosti a do budoucnosti, podle přání. Samozřejmě k  tomu nepotřebujete stroj času. Retrospektiva je běžný literární prostředek. Ale zábavné je (a zároveň také projevem úcty k bylo-nebyliu) mít určitý typ vysvětlení, které do vlastního příběhu za-padá. Ve viktoriánských dobách autoři s  oblibou používali sny: dobrým příkladem je Vánoční koleda (A  Christmas Carol) Charle-se Dickense z roku 1843 se svými duchy Vánoc minulých, součas-ných a budoucích. Dokonce existuje v literatuře poddruh „roman-ce stroje času“, některé jsou opravdu velmi žhavé. Ty francouzské.Cestování v čase vyvolává problémy, pokud je nechápeme pou-ze jako literární prostředek. Pokud ho spojíme se svobodnou vůlí, vede k  paradoxům. Všeobecně známé klišé v  této souvislosti je „dědečkův paradox“, který pochází z  povídky René Barjavela Le Voyageur Imprudent. Vrátíte se v čase a zabijete svého dědečka, ale protože pak se nenarodí váš otec, nemůžete se vrátit, abyste dě-dečka zabili… Proč je to vždy váš dědeček, není jasné (snad jedině jako důkaz, že se jedná o klišé, velmi pokleslý druh vyprávění). Za-

bití otce nebo matky by mělo stejný paradoxní následek. A stejně tak vražda motýla z období křídy, jako v krátké povídce Raye Brad-buryho z roku 1952 Zvuk hromu (A Sound of Thunder), ve které mo-týl bídně zahyne rukou1 neopatrného cestovatele v čase a tím se změní současná politika k horšímu.Dalším oblíbeným paradoxem je kumulativní posluchačstvo. Něk-teré události, standartně se používá Ukřižování, jsou tak obdařeny věhlasem, že každý cestovatel v čase s trochou sebeúcty trvá na tom, že je musí vidět. Výsledkem pak je, že každý kdo se přijde po-dívat na Ukřižování, zjistí, že Kristus je obklopen tisíci, možná milio-ny cestovatelů v čase. Třetí je paradox opakované investice. Vložte peníze na svůj ban-kovní účet v  roce 1955 a  vyzvedněte ty peníze i  s  úroky v  roce 2005. Pak se vrátíte do roku 1955 a  znovu vše vložíte… Dejte si pozor, abyste použili něco jako zlato, žádné bankovky – bankovky z roku 2005 nebudou v 1955 platné. Proti proudu času (Up the Line) Roberta Silverberga popisuje Časovou službu, policejní síly, které mají zabránit, aby se takové paradoxy vymkly z rukou. Podobné té-ma najdeme v Konci věčnosti (The End of Eternity) Isaaca Asimova.Celá třída paradoxů je založena na časové smyčce, uzavřených smyčkách kauzality (příčinných souvislostí), kde jsou události spuštěny příchodem někoho z budoucnosti. Například nejjedno-dušší způsob, jak se současné lidstvo může dostat ke stroji času, je, když mu ho daruje nějaký cestovatel z budoucnosti, kde tako-vý stroj již vynalezli. On nebo ona pak otočí chod stroje, aby zjis-til, jak stroj pracuje, a tyto poznatky posléze v budoucnu poslouží jako základ pro vynalezení stroje. Dvě klasické povídky tohoto ty-pu pocházejí od Roberta Heinleina Sám sobě v patách (By His Boot-straps) a Všechny tvé stíny (All you Zombies). Druhá je pozoruhodná kvůli svému hlavnímu hrdinovi, který se stane svým vlastním ot-cem a svou vlastní matkou (změnou pohlaví). David Gerrold do-táhl tuto myšlenku do krajnosti v Muži, který se sám složil (The Man Who Folded Himself ).Autoři science fiction se neshodují, zda se časový paradox vždy přesně „rozbalí“ tak, aby vedl ke konzistentním výsledkům, nebo zda je skutečně možné ve vymyšlené situaci změnit minulost ne-bo současnost. (Všimněte si, že se nikdo nestará o změnu budo-ucnosti, o to se údajně postará „svobodná vůle“. Všichni měníme budoucnost, tedy to, co by se mohlo stát, na to, co se stalo, ti-síckrát za den. Nebo si to alespoň pyšně myslíme.) Takže někteří píšou o  pokusech zabít svého dědečka, který vás nějakým‚ po-divným obratem osudu stejně přivede na svět. Například váš sku-tečný otec vůbec nebyl jeho syn, nýbrž to byl muž, kterého za-bil. Omylem zavraždíte špatného dědečka, takže váš skutečný otec přežije tak dlouho, aby vás mohl zplodit. Jiní, jako Asimov a Silver-berg, vytvořili celé organizace mající za úkol zajistit, že minulost a  potažmo současnost zůstanou nedotčeny. Což může, ale také nemusí fungovat.Paradoxy spojené s cestováním v čase čtenáře nejen fascinují, ale také ukazují, jak je toto cestování v rozporu s logikou, o fyzice ani nemluvě. Tudíž máme to potěšení povolit kouzelníkům z Nevidi-telné univerzity, jejichž svět je založen na magii, vybavení, které jim umožňuje po Zemneploše cestovat po linii času sem a  tam a  přepínat historii mezi paralelními světy ve snaze přivést Char-lese Darwina  – nebo někoho jiného k  napsání Knihy. Mágové žijí na Zeměploše, mimo Zemneplochu a její omezení. Nemyslíme si však, že by lidé ze Zemneplochy mohli udělat totéž bez vnější po-moci, s využitím pouze prostředků vědy Zemneplochy.Kupodivu mnoho vědců rozšiřujících hranice současné fyziky ne-souhlasí. Pro ně se cestování v čase stalo zcela úctyhodným2 vý-zkumným směrem, na paradoxy nehledě. Vypadá to, že ve fyzi-

1 Ve skutečnosti nohou.2 Abychom nepřeháněli, můžete o něm publikovat článek, aniž by vás vy-

hodili z práce. Určitě je to lepší než nepublikovat nic, což vás o práci při-praví zaručeně.

kálních „zákonech“, jak je chápeme v současnosti, není nic, co by cestování v čase vylučovalo. Paradoxy jsou spíš zdánlivé než sku-tečné a  mohou být „vyřešeny“, aniž byste museli narušit fyzikál-ní zákon, jak uvidíme v  kapitole 8. Může se jednat o  nedostatek současné fyziky, jak tvrdí Stephen Hawking, jehož „předpoklad o ochraně chronologie“ praví, že dosud neobjevené fyzikální zá-kony se spikly a  zablokují jakýkoliv stroj času těsně předtím, než by byl dokončen – má to být jakýsi zabudovaný kosmický časo-vý policajt.Na druhé straně možnost cestovat v čase může být velmi důleži-tou výpovědí o vesmíru. Vědět to nebudeme, dokud nebudeme moct problém řešit s použitím zítřejší fyziky. A na tomto místě je vhodné poznamenat, že nerozumíme času, o  nějakém cestování ani nemluvě.I když fyzikální zákony zřejmě cestování v čase nezakazují, ukazuje se, že ho přinejmenším silně ztěžují. Jedna z teoretických možnos-tí, jak toho dosáhnout, zahrnující tak rychlé přesuny černých děr, jaksi vyžaduje větší množství energie, než je jí v  celém vesmíru. To je ovšem nepříjemnost, která zjevně vylučuje typický stroj času v science fiction, jenž bývá velikosti automobilu.3

Nejobsáhlejší popis času v  Zeměploše lze nalézt ve Zloději času (Thief of Time). Součástí tohoto románu je také člen Cechu hodi-nářů Jeremiáš Tikal, jenž se rozhodne vyrobit dokonale přesné ho-diny. Ovšem narazí na teoretickou překážku, paradoxy efebského filozofa Xena, jež tento zmiňuje v Pyramidách. Zemneplošský filo-zof, náhodou s podobným jménem Zenon z Eley, narozený v ro-ce 490 př. n. l., formuloval čtyři paradoxy o prostoru, čase a pohy-bu. On je Xenovým protějškem na Zemneploše a  jeho paradoxy nečekaně připomínají ty formulované efebským filozofem. Xeno

3 Ve filmu Návrat do budoucnosti (Back to the Future) je auto. Delorean. I když v jednom bodě potřebovalo pomoc železniční lokomotivy.

dokázal čistě logicky, že šíp nemůže zasáhnout běžícího muže4 a že želva je nejrychlejší tvor na Ploše5. Oba paradoxy zkombino-val v jednom pokusu, kdy vystřelil šíp na želvu, jež závodila se zají-cem. Šíp omylem zasáhl zajíce a želva vyhrála, což dokazuje, že měl pravdu. V Pyramidách Xeno popisuje myšlenkové pochody v poza-dí tohoto experimentu.„To je docela jednoduché,“ vysvětloval Xeno. „Podívej, řekněme, že tahle olivová pecka je šíp a třeba –“ rozhlédl se namátkou kolem „– támhleten omráčený racek je želva, ano? Tak, a teď když vystře-líš šíp, letí odsud přímo k rac–, k želvě, mám pravdu?“„No ano, ale –“„Ale rac–, ta želva se zatím o něco pohnula, ne? Mám pravdu?“„No ano,“ přiznal Těpic bezmocně. Xeno na něj vrhl vítězoslavný pohled.„Takže šíp musel letět o něco dál, ne? Tam, kde je želva teď. Zatím želva odpla– se posunula, i když ne moc, to je jasné, ale ono není ani moc potřeba. Mám pravdu? Takže šíp by měl letět o kousek dál, ale když se dostane tam, kde je teď želva, ona už tam nebude. Tak-že, jestliže se želva bude neustále pohybovat, šíp ji nikdy nemůže zasáhnout. Bude se k ní sice neustále přibližovat, ale nikdy ji netre-fí. Což jsme chtěli dokázat.“

Zenon uvádí něco podobného, ale roztrhl to na dva paradoxy, prv-ní, pojmenovaný dichotomie, tvrdí, že pohyb je nemožný, protože než se někam přesunete, musíte se přesunout na polovinu cesty, a než se tam dostanete musíte se dostat na polovinu té polovi-ny atd., atd… čili než vyrazíte na přesun, musíte udělat nekoneč-ně mnoho věcí, což je nesmysl. Druhý, Achilleus a želva, je velmi podobný paradoxu formulovanému Xenem, pouze zajíce nahra-

4 Za předpokladu, že ho vystřelil někdo, kdo byl od oběda v hospodě.5 Ve skutečnosti je to Nevyzpytatelný puzuma, který se pohybuje té-

měř rychlostí světla (což je na Ploše asi tak rychlost zvuku). Pokud vidíte puzumu, není tam. Pod ho slyšíte, taky tam není.

Foto: Bianka Pavolková

#SmartPrintShop

Push to Stop is how we see smart print production in the future. It is based on networked processes and intelligent machines that organize and work through all print jobs independently. Completely autonomously. The operator only intervenes if necessary. This is invaluable because it frees you up to concentrate on what really matters. Simply Smart.

Heidelberger Druckmaschinen Vertrieb Deutschland GmbHGutenbergring, 69168 Wiesloch, DeutschlandTelefon +49 6221 82-67456, www.heidelberg.com

32 dil řecký hrdina Achilleus. Achilleus běhá rychleji než želva – přiz-nejme si, že kdokoliv běhá rychleji než želva – ale vybíhá z místa kousek za želvou a dohnat ji nemůže, protože kdykoliv doběhne na místo, kde želva byla, ta už se posunula o kousek vpřed. Podob-ně jako Nevyzpytatelný puzuma. Když se k  němu dostanete, už tam není. Třetí paradox tvrdí, že pohybující se šíp se nepohybu-je. Čas musí být rozdělen na po sobě následující okamžiky a v kaž-dém okamžiku je poloha šípu přesně určena, a tudíž je šíp v klidu. Ovšem je-li vždy v klidu, nemůže se pohybovat. Čtvrtý ze Zenono-vých paradoxů pohybující se řady (neboli stadion) vyžaduje mno-hem suchopárnější popis, nicméně jádro věci je asi toto. Předpo-kládejme, že tři tělesa jsou v řadě na stejné úrovni. A v nejmenším možném časovém úseku se jedno z nich pohne o nejmenší mož-nou vzdálenost doprava, zatímco druhé se pohne o  nejmenší možnou vzdálenost doleva. Pak se tato dvě tělesa od sebe vzdáli-la o dvojnásobek nejmenší možné vzdálenosti v nejmenším mož-ném časovém úseku. Čili když byla od sebe jednu nejmenší mož-nou vzdálenost, v polovině vzdálenosti od svého cíle, se čas musel změnit o polovinu nejmenšího možného časového úseku. Což by byl ještě menší časový úsek, a to je šílené.Za Zenonovými paradoxy je zcela vážný záměr, a  je zde důvod, proč jsou čtyři. Starověcí řečtí filozofové na Zemneploše se doha-dovali, zda jsou prostor a čas nespojité, tvořené nedělitelnými ma-lými jednotkami, nebo spojité – a tudíž nekonečně dělitelné. Ze-nonovy čtyři paradoxy se obratně vypořádávají se všemi čtyřmi možnými kombinacemi spojitý/nespojitý prostor a spojitý/nespo-jitý čas, a tak elegantně vyřídí teorie ostatních, což je spůsob, jak docílit toho, aby si vás všimly ve filozofických kruzích. Například paradox pohybující se řady dokazuje, že současné existence ne-spojitého prostoru a času si odporují.Zenonovy paradoxy se i dnes objevují v některých oblastech teo-retické fyziky a matematiky, i když Achileus a želva se dají splách-nout, pokud se dohodneme, že jak prostor, tak čas jsou spojité,

a tak se nekonečne mnoho věcí může (ve skutečnosti musí) stát v  konečném čase. Paradox šípu se dá vyřešit, pokud si všimne-me, že v obecném matematickém popisu klasické mechaniky, zná-mé jako hamiltonovská mechanika, pojmenovaná podle velkého (a opilého) irského matematika Williama Rowana Hamiltona, stav tělesa popisují dvě a nikoliv jedna veličina. Kromě polohy je to ta-ké hybnost, maskovaná podoba rychlosti. Obě veličiny jsou svá-zané s pohybem tělesa, ale v zásadě jsou jiné. Jediné, co vidíte, je poloha, hybnost určuje následující polohy. Těleso v nějaké polo-ze s nulovou hybností se v daném okamžiku nehýbe, a tudíž se ni-kam nepohne, zatímco jiné ve stejné poloze s nenulovou hybnos-tí – i když vypadá identicky – se pohybuje, přesto že je v daném okamžiku na stejném místě.Chápete?Nicméně bavíme se o Zloději času, a kvůli Xenovi jsme se ještě ne-dostali na stránku 21. Základním bodem je, že čas na Zeměploše je tvárný a zákony bylonebyliového imperativu občas potřebují tro-chu vypomoci, aby bylonebylium udělalo to, co imperativ vyža-duje.Tik.

Úryvok. Terry Pratchett: DARWINOVE HODINKY. Vyd. TALPRESS, Praha 2007.

Foto: Veronika Tatarková

ŠKOLSKÝ ČASOPISVydala Súkromná spojená škola Martin

školský rok 2017 – 2018, číslo 2Redakčne pripravili študenti a pedagógovia školy

Papier na tento časopis dodala fy SCP Ružomberok Vytlačila Tlačiareň P + M Turany

ŠKOLSK Ý Č ASOPIS2

2017 – 2018SÚKROMNÁ SPOJENÁ ŠKOLA MARTIN

SÚKROMNÁ STREDNÁ UMELECKÁ ŠKOLASÚKROMNÉ HUDOBNÉ A DRAMATICKÉ KONZERVATÓRIUM