konkurenceschopnost staronovÝch vÝrobnÍch ŘetĚzcŮ msk strategy in transition 2012, 11.10.2012

1

Kvalita prověřená časem

KONKURENCESCHOPNOST STARONOVÝCH VÝROBNÍCH ŘETĚZCŮ MSK

Strategy in Transition 2012, 11.10.2012

Jiří Ciencialarektor Vysoké školy podnikání, a.s. Ostrava

2


ŽEBŘÍČEK KONKURENCESCHOPNOSTI DLE WEF

Zdroj: The Global Competitiveness Report 2012–2013

1. Švýcarsko2. Singapur3. Finsko4. Švédsko5. Holandsko6. Německo7. USA8. Velká Británie9. Hong Kong10. Japonsko

16. Rakousko17. Belgie21. Francie29. Čína34. Estonsko39. ČR41. Polsko60. Maďarsko67. Rusko71. Slovensko

3


KONKURENCESCHOPNOST ČR 2008 – 2011


4


NEJVĚTŠÍ PŘEKÁŽKY PODNIKÁNÍ V ČR


5


PILÍŘE KONKURENCESCHOPNOSTI

Instituce

Makroekonomická stabilita

Trh práce

Infrastruktura

Zdravotnictví

Finanční trhy

Inovace

Vzdělání

Efektivnost trhu

Zdroj: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR na léta 2012 -2020

6


INOVACE ZÁKLAD KONKURENCESCHOPNOSTI

7


NAVRHOVANÝ ROZPOČET EU PRO ROKY 2014-2020

Ostatní politiky(zemědělství,

výzkum, externí atd.)63 % (649 miliard

EUR)

Politika soudržnosti33 % (336 miliard

EUR)

Infrastrukturální fond „ConnectingEurope Facility“

4 % (40 miliard EUR)

8


NA CO PŮJDOU EVROPSKÉ PENÍZE PO ROCE 2014?Budoucí zaměření podporovaných oblastí je orientováno na 12 tématických cílů.

Tématický cíl 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací posilování výzkumné a investiční infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající

úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu

podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace

podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití

9


PILÍŘ INOVACE – CÍLE V ČR Posílení významu inovací jako zdroje konkurenceschopnosti ČR a

jejich přínosů pro dlouhodobý hospodářský růst, pro tvorbu kvalitních pracovních míst a pro rozvoj kvality života v ČR

Zvýšení inovační poptávky firem Zlepšení spolupráce mezi podniky a akademickým sektorem Kvalitnější podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu Potřeba identifikace klíčových technologických oblastí Funkční systém pro řízení a koordinaci rozvojových politik a nástrojů

podpory inovačního podnikání a V&V


10


PILÍŘ INOVACE – PROJEKTY V ČR Vytvoření funkčního systému pro řízení a koordinaci rozvoje

národního inovačního systému (NIS) Vytvoření prostředí pro excelentní VaV Rozvoj spolupráce pro transfer znalostí mezi podniky a

akademickým sektorem Podpora spolupráce mezi podniky Foresight a určení technologických oblastí strategického významu

pro ekonomický růst ČR Kosmické technologie


11


KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU V MSK Tendence

Podíl MSK na HDP ČR od roku 2005 oslabuje (v r. 2005 byl druhý nejvyšší hned za Hlavním městem Prahou, v r. 2011 je čtvrtý nejvyšší)

Energetická náročnost + růst cen energií a poplatků (OZE, …) Produktivita práce roste hlavně díky snižování stavu

zaměstnanců Náročná ekologická legislativa EU, zesílená populismem

národních a regionálních autorit Koncentrace do velkých průmyslových celků Nízká míra ekonomické participace obyvatel Odchod mladých a vysoce kvalifikovaných lidí z MSK

12


MOŽNOSTI PODNIKÁNÍ V MSK Průmysl tvoří více než polovinu HDP MSK a je založen na

tradičních odvětvích (v EU tvoří průmysl 1/5 HDP, v ČR je to 1/3): Dobývání uhlí Výroba a zpracování oceli Těžké strojírenství Automobilový průmysl

Komparativní výhoda pro nové podniky v navazujících oborech Možnost rozvoje produktových řetězců Kvalifikovaná pracovní síla Vzdělávací systém kustomizovaný na stávající průmysl Součást největšího středoevropského průmyslového regionu (+PL, SK)

Alternativa – rozvoj služeb a nových technologií Podmínka pro nové materiály a technologie – V&V

13


TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY

CESTA KE ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

14


Společně pro příští generace

Strategické cíle na příštích 5 let • cíle jednotlivých let • projekty realizace cílů v klíčových oblastech

Partnerství ŘízeníLidéTechnologie

Naše vize

Na čem stavíme

Přístupy a principy

Naše mise

Orientace na zákazníka • Inovace • Podnikatelský duch • Pružnost • Trvalé zlepšování • Týmová práce • Alianční myšlení • Důslednost, plnění dohod • Sdílení znalostí a zkušeností • Komunikace •

Společná zodpovědnost • Trvalé rozvíjení důvěry

kultura a um lidí • propojení firmy a regionu • tradice - od roku 1839 • značka

Vyspělá průmyslová společnost vycházející z tradic hutnictví

15


STRATEGICKÝ ZÁMĚR

Snížení závislosti na fluktuaci trhu výrobky s vyšší přidanou hodnotou vyšší stupeň finalizace

Zvyšování hodnoty společnosti při omezených zdrojích i kapacitách

Dynamické zvyšování podílu dlouhých výrobků s vyšší přidanou hodnotou a její řízení v budovaných výrobkových řetězcích

16


SKUPINA TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY-MORAVIA STEEL

50-100 %

19 společností

TŽ, a.s.6 000 zaměstnanců

20-50 %

6 společností

do 20 %

3 společnosti

TŽ-MS 11 200 zaměstnanců

ZŽRK

17


MAPA AKVIZICÍ 1996 – 2012

SCHV Kladno

Metalurgia (PL)

D&D Drótáru (H)

HŽaPVIVA Zlín

ŠroubárnyKyjov

ŽDB DrátovnaVT OV

Ferromoravia

Řetězárna

VÚHŽMMV ENERGETIKA, Strojírny, Slévárny

18


VÝZNAMNÉ SPOLEČNOSTI SKUPINY TŽ–MS

HŽaPpéra, pružiny

ŠROUBÁRNY KYJOVVÚHŽMMVV&V

ENERGETIKA TŘINEC SLÉVÁRNY TŘINECSTROJÍRNY TŘINEC

VIVA Zlínkovárny

ŘETĚZÁRNASCHV TŽsochorová válc.

D&D Drótáru (H)tažírna oceli

METALURGIA (PL)finální výrobky

19


TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY V ROCE 1996 A DNES

RokPočet

dceřiných a přidružených společností (konsolidovaná účetní závěrka)

Přidaná hodnota(tis. Kč)

1996 6 4 743 042

2011 12 8 093 981

20


VÝZNAMNOST VaV V TŽPodnik typu TŽ si nemůže dovolit pasivně přistupovat k udržování konkurenceschopnosti. Aktivně a to formou VaV projektů se soustředí na zlepšování kvalitativních parametrů svých výrobků, snižování nákladů na výrobu případně snižování negativních dopadů na okolní prostředí. V TŽ existuje již dlouholetá tradice aktivního řešení VaV projektů, jejichž náměty jsou např. benchmarking, implementace nových investičních celků, poptávky zákazníků, reklamace apod. Jen zřídka náměty vycházejí z popudu institucí základního výzkumu.

Finanční prostředky na VaV jsou z větší části podnikové a v případě možnosti získání dotace na podporu VaV jsou tyto prostředky silně motivačními a to z pohledu rozšíření záběrů projektů, zapojení složek základního výzkumu pro získání kompletních informací o dané technologii, principech metalurgických pochodů a jejich mechanizmech.

21


EXTERNÍ SPOLUPRÁCE NA PROJEKTECHVšechny VaV projekty v TŽ se řeší ve spolupráci s VŠ, VO případně AV ČR.

A) Příkladem je projekt VEPO (2005-2008), jehož hlavním příjemcem byla VŠB-TU Ostrava, čítající dalších 17 spolupříjemců z řad VO, inovativních MSP a TŽ, které zde sehrály roli příjemce dotace a plátce neveřejných zdrojů projektu.

B) Projekty 2011–2012, kde TŽ jsou v roli uchazeče, jsou dalšími účastníky projektu organizace typu: VŠB-TU OSTRAVA, MMV VÍTKOVICE, VÚHŽ DOBRÁ, VŠCHT PRAHA, VUT BRNO, VÚHU MOST, COMTES FTH PLZEŇ, ústav geoniky AV ČR OSTRAVA.

C) Spolupráce se zahraničím především na projektech EU RFCS, ale i na projektech vnitropodnikových: US SOSNOWIEC, IMŽ GLIWICE, THYSSENKRUPP STEEL AG GERMANY, CONSEJO SUPERIOR DE INVESTIGACIONES CIENTIFICAS SPAIN, PETROGRAPHICS SOUTH AFRICA a další, kteří participují na projektech formou smluvních spoluprací na určené dílo.

22


PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÉ SPOLUPRÁCE S VŠ A VOA. Fyzikální a numerické modelování nestacionárního průtoku oceli přes

ponorné výlevky s dozátory - spolupráce s VŠB-TU OSTRAVA s cílem:- Ověřit a navrhnout nový tvar ponorné výlevky umožňující zvýšení rychlosti

lití bez negativních vlivu na povrchovou kvalitu litých sochorů. Výsledkem laboratorního modelování byla následná výroba provozních výlevek a jejich odzkoušení. Současně došlo k potvrzení možnosti zvýšení rychlosti lití, zvýšení výrobnosti ZPO bez negativních vlivů na kvalitu a sekvenčnost.

23


PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÉ SPOLUPRÁCE S VŠ A VOB. Možnosti použití hnědého uhlí při výrobě vysokopecního koksu –

spolupráce s VŠCHT PRAHA a VÚHU MOST s cílem:- Ověřit možnost výroby koksu z černého uhlí a přídavku hnědého jakožto

levnější komponenty bez negativních dopadů na samotnou kvalitu vysokopecního koksu a kapalné produkty koksovny (např. dehet).

Výsledkem laboratorních, poloprovozních a provozních pokusů je ověřená již patentovaná technologie umožňující úspory nákladů.

24


STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA TŽOd roku 2009 je Střední odborná škola opět součástí skupiny TŽ-MS, tak jak tomu bylo v minulosti. Smyslem jejího opětovného získání do struktury TŽ je příprava budoucích zaměstnanců šitá na míru potřebám skupiny a zároveň i nabídka uplatnění všech absolventů ve firmách skupiny s dlouholetou tradicí a zkušenostmi. Formy a příklady spolupráce: spolupráce TŽ a SOŠ TŽ při tvorbě vzdělávacích programů spolupráce při návrhu struktury studijních oborů na SOŠ TŽ vycházející ze strategických

záměrů skupiny TŽ–MS prezentace skupiny TŽ–MS na základních školách (s cílem získat žáky ZŠ pro studium na SOŠ

TŽ) prezentace skupiny TŽ–MS na burzách pro volbu povolání organizovaných úřady práce

(s cílem získat žáky ZŠ pro studium na SOŠ TŽ) spolupráce na organizaci „Dnů otevřených dveří“ na Střední odborné škole Třineckých

železáren pro žáky devátých tříd ZŠ organizace exkurzí žáků z příhraničních základních škol (Čierné, Skalité, Svrčinovec) organizace „Dne otevřených dveří“ v Třineckých železárnách a vybraných dceřiných

společnostech pro žáky devátých tříd a jejich rodiče spolupráce při přípravě Olympijských her řemesel na SOŠ TŽ

25


STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA TŽ poskytování příspěvku žákům prvních ročníků preferovaných oborů na školní pomůcky a

sportovní a společenské aktivity umožnění prázdninových brigád plnoletým žákům technických oborů SOŠ TŽ sledování úspěšných řešitelů olympiád a soutěží technického zaměření a jejich ocenění u

příležitosti akce „Regionální talent“ spolupráce s učiteli odborného výcviku a instruktory při cíleném rozmístění žáků posledních

ročníků na jednotlivá pracoviště s návazností na jejich budoucí zaměstnání bilancování obnovy lidských zdrojů s vazbou na absolventy školy účast na slavnostním vyřazení žáků učebních a studijních oborů zařazení všech absolventů technických oborů na pracoviště dle studijních výsledků (přijetí

do stavu TŽ a dceřiných společností nebo prostřednictvím agentur práce) zajišťování firemního vzdělávání pro potřeby TŽ a DSp (největší podíl tvoří profesní vzdělání) umožnění a organizace stáží učitelů SOŠ TŽ na provozech TŽ a DSp s cílem uplatnění

získaných poznatků ve výuce

26


KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU V MSK Co dělat?

Založit růst produktivity na modernizovaných tradičních odvětvích a rozvoji nových průmyslových odvětví s vyšší přidanou hodnotou

Podporovat inovace, výzkum a vývoj Vytváření podmínek pro nové, znalostně náročné investice i ze zahraničí Usnadnit startupy nových malých a středních firem Dále neztěžovat situaci velkých firem novými ekologicko-populistickými

opatřeními Využívat strategické partnerství podnikatelských subjektů, škol a

institucí (Moravskoslezský pakt zaměstnanosti)

27


KONKURENCESCHOPNOST OCELÁŘSTVÍ V MSK Vytvářet a využívat potenciál up- and down- řetězců Využívat státní podporu orientace výzkumu na

materiálovou základnu (vývoj nových materiálů) Využívat služby exceletních výzkumných a

vývojových center a výstupy aplikovat v praxi (IT4Innovations, RMTVC atd.)

Dostatek kvalifikovaných a kompetentních lidí

konkurenceschopnost staronovÝch vÝrobnÍch ŘetĚzcŮ msk strategy in transition 2012, 11.10.2012

Documents