Redakce asopisu Krajnek: Barbora Aydn, Hana Katzourakisov, Kateina Zstrov, Lenka Kanellia, Marie vdov, Marta Daeuble, Mirka echovsk, Radka elik, Soa Klimeov, Svatava Lvov, Zuzana Doan

Tituln strana: Magdalna Sevin Kresby dt na tituln stran: Dora Sevinli, Vak Kamaz Omalovnka: Monika Tutucu Grafick prava: Ivana Kamaz, Kateina Zstrov, Marta Daeuble, Radka elik Jazykov korekce: Alena Palmer, Jiina Klrov, Kristna Vvrov, Lucie Yakut Odp. redaktorka: Barbora Aydn

Kontakt: krajanek@krajaneistanbul.cz

http://www.franco-tcheque-lyon.fr/ www.facebook.com/casopiskrajanek

et krajan v Istanbulu

Mil dti a rodie!

Tak je tu leden a s nm nov rok 2016.

Doufme, e jste proili pjemn V-

noce a uili jste si zimnch przdnin.

S oslavami ale pln neskonme

a pipomene si spolen 6. ledna p-

chod T krl. Jak se slav pchod

novho roku v jinch zemch si tak

mete pest hned na zatku led-

novho sla Krajnka.

Jestli vs zajmaj povsti, nalistujte

strnku 6 a dozvte se, podle koho se

jmenuje nae zem echy a jak to

bylo pi jejm vzniku.

Chodte rdi do kina a chtli byste

vdt jak vypadal prvn film? Nenech-

te si ujt lnek Kam s dtmi v Lyonu.

Svatava vs zavede na vlet do mu-

zea vynlezc bratr Lumir, kte

v Lyonu ili a stli u zrodu barevn

fotografie a filmu.

Urit jste si o Vnocch pochutnali

na spoust tradinch dobrot, mon

by to chtlo zmnu. Inspirujte se tu-

reckm receptem na stran 21, kde

dozvte se co je gzleme.

Na zvr si nezapomete prohld-

nout fotografie z Mikulsk besdky,

kam nm piel Mikul z ech pe-

dat sladkou nadlku.

Krsn ten a astn nov rok!

OBSAH

vodnk 2

Nov rok v zemch Krajnka 3

Vro a vznamn dny 4

et svat a patroni 5

Povsti 67

Zpvnky 8

Volnoasovky 9

Kam s dtmi v Lyonu 1011

Omalovnka 12

Kovka 13

Krajnkova knihovna 1415

ten na pokraovn 1617

Hrtky s etinou 1819

esk stopy 20

Putovn za chutmi 21

Krajnkovo tvoen 2223

esk kola Lyon 24

OBS

AH

VO

DN

K /

2

Turecko

I zde se nos erven spodn prdlo pro tst. Lid si kupuj losy hry Milli piango, kter se

losuje v TV a slibuje velk vhern sumy! Nkter rodiny zdob vnon stromeek. Dle tradice by se ml jst dort s katany pro

spn nadchzejc rok. Na chodb ped bytem se o zem rozbj gra-

ntov jablko a sype se sl. Uvidte-li o plnoci Turka odemykat visac

zmek, zajiuje si bohatstv. astn nov rok se ekne Mutlu Yllar!

3/ NO

V ROK V ZEM

CH KRAJN

KA V minulm sle jste se

doetli o tom, jak se slav Vnoce v rznch zemch.

Zstaneme v nich i v tomto sle, tentokrt vak oslavme Silvestra!

Francie

Rodiny a ptel spolen vee palainky, kachnu a ve zapj ampaskm.

V jihovchodn sti zem lid prochzej vinicemi, zpvaj a tan a nakonec pij hork vno.

Dvaj si drobn drky, napklad suenky i pn.

A pej si: Bonne anne!

I t l ie

Na stole najdete spoustu dobrot, hlavn o-ku, znac bohatstv v novm roce, nebo kuliky hroznovho vna, kterch ale muste snst pouze lich poet.

Je zvykem mt na sob nco ervenho. Bouchn petard a ohostroj odhn zl

duchy. Po plnonm ppitku se dvojice lbaj pod

vtvikou jmel: nechyb v dn domcnosti, vdy se mn star za nov, erstv a garan-tuje, e osoba, se kterou se lbte, vs bude milovat po cel rok.

Lid vyhazuj star vci a poizuj nov. Pro starousedlky v Bologni prvn dopoledne

v novm roce nesm jako prvn telefonovat eny pin to toti netst.

ecko

Na stole najdete rzn druhy jdel i cukrov. Pee se kol Vasilopita se zapeenou min-

c. Ten se rozdl mezi hosty a kdo minci najde, bude mt v novm roce tst i penze.

Oblbenou tradic je hran karet po plnoci. Zvykem je i rozbjen grantovho jablka pro

dobr zatek novho roku. Dti chod 24. 12., 31. 12. a 5. 1. dopoledne

na koledu, obchz domcnosti a zpvaj koledy. Za to dostanou njakou sladkost nebo penze.

V ecku nos na Nov rok drky Agios Vasilis.

Spojen arabsk emirty

U nejvt budovy svta, Burj Khalify, se kon velkolep ohostroj.

Oslavy v ulicch trvaj a do rna, protoe i v zim se teplota pohybuje okolo dvaceti pti stup Celsia!

V zemi ije mnoho nrodnost, kad slav Nov rok jindy a jinak, take klidn uvidte oslavy i dvno po 1. lednu.

V rodinch se pipravuj pokrmy podle toho, jak zvyky se dr v jednotlivch zemch.

panlsko

Nos se erven spodn prdlo pro tst. Doce uvas con doce campanadas je tradice,

kdy m ped sebou kad tsn ped plnoc 12 kuliek hroznovho vna a s kadou sekun-dou (zan se od 49. sekundy) se jedna sn. Pokud se to poda, pijde tst v novm roce.

Lid si o plnoci pej Feliz ao nuevo!

lnek pipravila: Barbora Aydn

4. ledna 1846

se narodil

JAN KARAFIT

U to bude 170 let, co se narodil autor kra s-ne de tske kn ky Brouci. Hlavnmi hrdiny je rodina svato-ja nsky ch brouc ku , kte-ra a va spoustu dob-rodru stv . Z jejich pr be hu si mu eme

v t pr klad, jak se spra vne chovat: neubli ovat, poma hat a m t se ra di.

6. ledna TI KRLOV

Ne kdy jsou nay va ni take mudrci z Vchodu. Kapar, Melichar a Baltaar navs t vili podle Bible Je- s ka kra tce po jeho naroen v Bet-le me , aby mu pr inesli dary. V ne kte-ry ch em ch, jako napr . ve pane l-sku, pr ina s ej de tem da rky dle tradice pra ve Tr i kra -love nikoli Je- s ek.

21. ledna kolem roku 1211

se narodila

ANEKA ESK

Byla dcerou kra le Pr emysla Otakara I. Pote , co odm tla nab dku ke sn at-ku s c sar em Fridrichem II., alo ila v Prae prvn kla s ter, do ne ho take vstoupila. tarala se o nemocne a chude , pro ktere alo ila s pita l (s pita l ne mc iny nemocnice). Po sve smrti v roce 1282 byla prohla s e-na a blahoslavenou a pode ji a svatou.

VRO

A

VZ

NAM

N

DN

Y /

4

10. ledna 1986

emr el

JAROSLAV

SEIFERT

Byl to c esky spi-sovatel, ba sn k, novina r a pr ekla-datel. Jako prvn c esky spisovatel skal Nobelovu ce-nu a literaturu, jedno nejvy nam-ne js ch ocene n pro ume lce nebo ve dce. Napsal velkou spoustu ba snic-ky ch sb rek, nich nejna me js jsou el mal chud do svta, Chlapec a hvzdy nebo Maminka, asto ilustrovane Josefem Ladou a Mikola -s em Als em.

4. ledna

SVTOV DEN

BRAILLOVA PSMA

Ka doroc ne si jej pr ipom na me na poc est vyna lece p sma pro nevido-me , Louise Brailla, ktery se narodil pra ve v tento den v roce 1809. Loui-se Braille oslepl jako d te . V patna cti letech vynalel syste m s esti vyra e-ny ch (vystouply ch) bodu , ktery se ac al pou vat na cele m sve te v roce 1932. Pro nevidome de ti alo il v Par i prvn slepeckou s kolu.

Rubriku pipravila: Soa Klimeov

5/ ET SVAT A PATRON

I

Poprv jsem od krle odeel pouze s napomenutm. Pak ale pitvrdil. Kdy zvdl, e ani jej jsem neuposle-chl, poslal na m celou legii, kter m zatkla a zavela v murn. A muka mohla zat. Nejprve m vaili v kotli s olejem, ale msto toho, abych kiel bolest, jsem se ctil jako ve viv va-n. Pak pili na adu lvi! Krl spolu se svmi mui se tili, a m lev spolk-ne jako malinu. Ale on byl hodn a byl vdn za kad pohlazen. Jak ne-slchan! vykikl panovnk. Co bych na nj jet vyzkouel? pomyslel si. Osudnm se mi nakonec stal skipec. Natahovali a natahovali. A najednou nebyl Vtek jeden, ale dva. V tu chvli se venku rozpoutalo hotov peklo. Mraky se honily sem a tam, blesky a hromy se jen tko daly spotat! Chrmy pohanskch boh se sesypaly jako domeky z karet. Byl ten Pn Bh pkn rozzloben, to vm povm. Ale pokat, jak jsem se dostal ze Sic-lie a do Prahy? Jako drek, kte-r poslal nmec-k krl Jindich kneti sv. Vcla-vu. Ten chtl, a se v eskch ze-mch ctm jako doma, a tak mi postavil katedr-lu, kde spokoje-n odpovm a dodnes.

Mil dti, jmenuji se svat Vt a jsem patronem eskch zem, tanenk a herc, ale i vs ochrnm ped ha-dm utknutm nebo psm kousnutm zkrtka prce mm a nad hlavu! kte si, e se vm m jmno zd povdom? Jet, aby ne! Katedrla sv. Vta pece! Narodil jsem se na Siclii bohatmu Hylasovi, kte-r ml pln ruce prce se svmi obcho-dy, a tak jsem byl vychov-vn chvou Crescenti a jejm muem Modestem. Zatmco tatnek byl pohan vil v rzn bohy a nadpirozen bytosti, Crescentie s Modestem byli zarytmi kesany. Tajn m uili kesanskm zvykm, tradicm a historii. Musm ct, e se nm to dailo pknou dku let ped otcem tajit. Ale jako kad tajemstv, muselo i to nae jednoho dne vyplout na povrch. A tak se tak stalo. Jakmile se otec dozvdl pravdu, pemlouval m, abych se sv vry vzdal, protoe kesanstv bylo tehdy zakzno a kesan byli na pkaz panovnka zatkni a mueni. Jeho pemlouvn a vhruky vak byly marn. To ho natolik rozhnvalo, e on sm m kr-li udal. Krkav otec jeden!

Zdroje: wikipedia.org, catholica.cz, zivotopisyonline.cz, vitmachalek.blog.idnes.cz lnek pipravila: Mirka echovsk

Praotec ech Bylo nebylo, ve velk dlce, mnohem

dl ne si dovedete pedstavit, bydleli

dva brati se svmi rodinami. Jeden z

bratr se jmenoval Lech a druh

ech. Oba byli ve svch kmenech vel-

mi vznamn, mli titul vojvod, co

znamen, e byli nejdleitj ed-

nci v celm kraji!

Mon si myslte, e se asi mli moc

dobe, kdy byli tak vysokho posta-

ven, ale nen tomu tak. V jejich sou-

sedstv se postupn usazovaly jin

kmeny, kter byly tuze bojovn. Po-

d by se jenom hdaly a rvaly nebo

nkoho zabjely. Bute rdi, e jste

tam nebydleli, klidn by se toti moh-

lo stt, e by vs bojovnci pepadli

uprosted veee a ukradli vm ve-

chen majetek! A tak nen divu, e u

se to bratrm Lechovi a echovi

pestalo lbit. Bli se o sebe a sv rodi-

ny a rozhodli se odejt a usdlit se jin-

de, nkde, kde najdou klid a budou

spokojen t. Tak si pobalili svj maje-

tek a vydali se na cestu.

Jene kam jt? Kterm smrem se vy-

dat? Kdy se jim

njak msto zalbi-

lo, u bylo obsaze-

n jinmi osadnky.

A tak chodili, blou-

dili svtem a dou-

fali, e objev ms-

to, kter se jim sta-

ne novm domo-

vem.

Nebylo to lehk,

tohle putovn.

Vichni byli unave-

n, jaro vystdalo

lto, kdy v tom konen spatili vyso-

kou horu. Jevila se jako zzrak. Upro-

sted roviny se tyila do nebes. A tak

brati Lech a ech dlouho nevhali a

rozhodli, e prv msto pod kopcem

bude slouit k jejich penocovn.

Sotva se uloili, hned usnuli. A e se

jim spalo

krsn! Poas bylo

tepl, tak jak v lt

bv, nikdo a nic je

neruilo.

Rann paprsky

probudily jako

prvnho echa.

Ten se nad tm

krsnm rnem

usml, ale jen na

POV

STI

/6

chvilku. Hned

si toti vzpo-

mnl na to, e

mus pokrao-

vat v dlouh

cest. Aby se

mohl snadnji rozhodnout, kterm

smrem se vydat, vylezl na kopec

a rozhldl se kolem. Paneku, to byla

krsa! Takovou

produ ve svm

ivot jet nevi-

dl. rodn pole,

rozkvetl louky,

hlubok lesy,

ovocn stromy

a przran eky.

Nejvc ho vak

potila jedna vc:

nikde ani ivka!

Zatetelil se rados-

t a hned ml jas-

no: Tady je n

nov domov! Bleskurychle sebhl

dol na mtinu, kde stle spala jeho

rodina. Vstvejte, no tak, nespte! Za-

nte vybalovat! Jsme doma! Udiven

pbuzn se zaali rozhlet a postupn

vichni vybhli na kopec. Kdy se roz-

hldli, zaali se objmat a radovat. Ko-

nen nemus

pokraovat

v cest, jsou doma!

Nemekali a hned

se dali do prce.

Postavili si

obydl

a zaloili

hospodstv. A ili si krsn a vichni

se mli rdi.

Jeden hek to pece jenom mlo. Le-

chovi bylo lto, e nov domov objevil

jeho bratr ech a vichni ho za to obdi-

vuj. A tak se rozhodl, e se mu vyrov-

n, ba e dokonce najde zemi jet

hez, ne nael ech. A tak se vydal

na cestu. No co myslte, jak to dopa-

dlo? Nali? Nenali!

Tak, mil dti, a te u vichni vte,

kde je pvod esk republiky. A ta

hora, na kterou vojvoda ech

vylezl, se jmenuje p. A nkdy

budete zase v echch, udlejte si

tam urit vlet!

7/ POVSTI

lnek pipravila: Barbora Aydn

ZPV

NKY

/8

ZPV

NKY

/8

Text: Jan Vodansk Hudba: Petr Skoumal

Psniku vybrala: Zuzana Doan

KANKY PRO NEJMEN KRAJNKY Z knihy: Velk malikosti, napsal: Vladimr Smetek.

SLUNCE

Slunce, poj si s nmi hrt,

necho spt a za moe.

Vdy j nechodvm spt,

j jsem pod nahoe.

J jsem jako lampika,

kolem n se Zem to.

J jen ukm na vka,

dti otvraj oi

v jin zemi, v jinm kraji,

cel den si se mnou hraj,

a kdy pijde k span as,

svtlo vzbud zase vs.

JAZYKOLAMY

HDANKY

9/ VOLN

OASO

VKY

V zim dokonce i zebe.

V lt je ho pln nebe.

Na obzoru bernky

zrna jako za veera

promuje v ervnky. OKNULS

Nejspravedlivj je

krasobruslask

rychlorozhod.

O, kdybys, ty lyai nezaly-

aivsi, sis zalyoval, byl

bys zalyaivsi lya!

HVZDA

Zeptalo se hvzdy tn:

Jsi kus ledu, nebo ne?

Hvzda ekla doplen:

J jsem cel z plamene,

j jsem sestra slunka.

Divilo se mal tn:

Ty, takov malik?

Piel k nm host,

spravil nm most,

bez sekery bez dlta,

a pece je pevn dost. ZRM

Mm otce i matku

a pece nejsem syn. ARECD

Hdanky a jazykolamy vybrala: Radka elik

k

an

ky v

ybra

la: Z

uza

na

Do

a

n

Om

luva

: Om

lou

vm

e se

tm

to z

a m

yln

u

ved

en a

uto

ra

b

sni

ky v

pro

sin

cov

m

sle

. Au

tore

m je

Milo

K

rato

chv

l.

KAM

S D

TM

I V L

YON

U /

10

Muzeum bratr Lumir

V zim si dti mete uvat snhovch radovnek, ale pokud se chcete dozvdt zajmavosti o tom, jak vzni-kaly prvn filmy ve Francii, urit si zajdte do muzea bratr Lumir. Muzeum se nachz v estm obvodu Lyonu, ve tvrti Monplaisir, a dostanete se tam metrem D (zastvka Monplaisir Lumire).

Kdo to vlastn brat-i Lumirov byli?

Auguste a Louis Lumirov byli fran-couzt vynlezci, kte vynalezli p-stroj, kter dnes povaujeme za pra-ddeka kamery a fotoapartu. Vy-nalezli tak mnoho dalch pstroj, dky kterm mohli dal vdci a vyn-lezci navzat na vzkum v kinematografii a lkastv.

Jestlipak vte, kdy se ve Francii prom-tal prvn veejn

film ?

Bylo to v roce 1895 v Pa v kavrn Grand Caf a byl natoen pstrojem, kter se jmenoval kinematograf. Asi vs te dti napadla otzka: A pro je tedy muzeum bratr Lumir v Lyonu, kdy byl prvn film promtn v Pai? Odpov je jednoduch. Brati Lumirov pracovali a ili vel-kou st ivota v Lyonu. Byla zde tak tovrna, ve kter se vyrbly nejen pstroje na zachycen pohybujcch se osob, ale ta-k pedchdci fotoapart.

11/ KAM S D

TMI V LYO

NU

Muzeum bratr Lumir se nachz pmo v dom, kde brati ili a praco-vali. Tento dm byl postaven jejich tatnkem v letech 1899 a 1902. Mu-zeum je znm svmi velkmi mst-nostmi a okny. Objevte zde vtinu vynlez obou bratr a tak tu me-te vidt ukzku pravho kinemato-grafu, pedchdce dnen kamery.

Prvn film bratr Lumir nm pr-v pedstavuje konec dne zamst-nanc, kte pracovali v tto tovr-n a jmenuje se Dlnci odchzejc z Lumirovy tovrny. Tento film nen tak dlouh a tak kvalitn jako dnen filmy, ale tehdy ml velk spch. Filmy byly v tehdej dob velmi krtk a ernobl.

Pi placen vstupnho si nezapome-te vypjit poslouchadlo, ve kterm si po jednotlivch slech vyslechnete historii vech vynlez bratr Lu-mir.

Muzeum pod po cel rok mnoho zajmavch setkn a promtn film nejen tchto bratr. Vechny infor-mace naleznete na webovch strn-kch muzea:

www.institut-lumiere.org.

Spustit film

lnek pipravila: Svatava Lvov

OM

ALO

VN

KA /

12

13/ KOVKA

Dne 9. ledna 1890 se narodil znm esk

spisovatel a autor slova robot. Jak se tento pn jmenoval? Odpo-

v najdete v tajence nsledujc

kovky:

1. 1. Opak ke slovu such.

2. 2. Opak ke slovu sladk.

3. 3. Opak ke slovu bl.

4. 4. Opak ke slovu vpravo.

5. 5. Opak ke slovu mal.

6. 6. Opak ke slovu rno.

7. 7. Opak ke slovu mlad.

8. 8. Opak ke slovu studen.

9. 9. Opak ke slovu noc.

10. 10. Opak ke slovu tvrd.

Kovku pipravila: Hana Katzourakisov

Usmvav plzesk spisovatel a fotograf Filip Komorous zkou vnst do dtskho svta kousek ze svho pozitivnho J. Obohatit dtskou literaturu o neobvyklou sbrku pohdek bylo pro nj velkou vzvou a tak vznikl projekt Sportovn pohdky. Originln kniha pln neekanch a neposednch pbh jist zaujme i vs. ten a sportu zdar!

Jak vznikl npad napsat sportovn pohdky? Mm syna Matje, ktermu jsme pedtali pohdky ped spanm. Okruh pjemn a zrove kvalitn dt-sk literatury je ale svm zpsobem omezen. Nastal tedy okamik, kdy jsme mli pocit, e dal etbu hle-dme obtnji a obtnji. Bylo nutn pemlet o novch pbzch, kter by syna mohly zaujmout. Vzhledem k tomu, e jsem mu chtl piblit njakm atraktivnm zpsobem svt sportu, povdali jsme si pbhy sportovn. Vymlel jsem je zejmna v aut bhem zbytenho ekn v dlouhch dopravnch kolonch.

Co vy a sport? Tak pochopiteln vztah ke sportu mm. By te daleko pasivnj, ne by bylo zhodno. Dve jsem se hodn aktivn vnoval plavn a nsledn triatlonu. Rd mm i outdoorov sporty. Se sportem se tak poj nej-hez okamiky v mm ivot, a u se jedn o emoce spojen s vsledky bhem souten nebo o vztahy s lidmi, kte se kolem sportu pohybuj. I intenzita pro- itku teba pi vysoko-horskm trekkingu nebo raftingu v kulturn zcela odli-nm prosted velehor, to jsou vechno vci, kter lovk nem anci pochopit, dokud je neproije. Tak proto chci, aby sport byl alespo njakou sou-st ivota mch dt.

Kdybyste ml kouzelnou hlku a mohl najednou umt jakkoli sport, kter by to byl? A pro? Sport na urit rovni je krsn jakkoliv a tak jakkoliv od urit rovn bol, po-skytuje nslednou levu, vyvolv emoce. Te aktuln bych asi volil surfovn. Je

KRAJ

NKO

VA K

NIH

OVN

A /

14

o individulnm okamitm proitku, svobod, kontaktu se ivlem co jsou vechno vci, kter mi vyhovuj. Ale vm, e v kadm sportu je urit krsa.

Sportovn pohdky jsou va prvotinou, jak dlouho vm trvalo ji dt dohromady? Ne tak pln. Na poli dtsk literatury to je prvotina, nicm-n ped lety vydalo nakladatelstv Protis moji sbrku poezie Ve je dovoleno. Na Sportovnch pohdkch se pracovalo prbn skoro ti roky.

V kapitole o Vnocch pete o horalovi Jekovi, jak vs to napadlo? Tko ct. Dny po Vnocch mm vdycky spojen s horami, take mi pipad naprosto samozejm, e Jeek s horami mus mt nco spolenho. A tak si dovedu lpe pedstavit,

e Je-ek lt na kouzelnch lych po obloze sp, ne by teba hrl basket-bal nebo golf... Ale ani to vlast-n nen tak pln dan, proto-e kdyby se napklad v njak situaci setkal Je v jakkoli fzi jeho ivota teba s Michae-lem Jordanem a Tigerem Wo-odsem, urit by vznikl dialog, kter by tak stlo za to hodit na papr.

Co je na va knize zvltn a co na n mte nejradji? Nejradji na n budu mt, kdy se bude lbit ostatnm a hlavn dtem. Zvltn na n je, e vy-chz z njakho relnho z-kladu, co je primrn vztah otce se synem, a to, e otec chce synovi pedat nco ze sv-ho svta, ukzat mu, co vech-no me bt v ivot prima a trochu mu i pedstavit sv vlastn hrdiny. Je odit, oprav-dov a vm, e to je na n vidt.

15/ KRAJNKO

VA KNIH

OVN

A

Rozhovor pipravila: Lenka Kanellia

TEN

NA

POKR

AO

VN

/1

6

Co je to, Frantiko? zeptala se co nej-

tieji Kiko. To je pece bludit! pou-

ila ji Frantika, ale Kiko nic nechpala.

Jak bludit? nedala Frantice pokoj

a pod se vyptvala. J ti to vysvtlm

pak, jo? Te musme rychle do altnku,

tam ns nikdo neusly. Zase tam ale

ijou sci, pobzela Kiko Frantika

a trochu si u toho povzdechla. Sci,

to je zase kdo? To jsou pavouci,

obrovt pavouci, vysvtlovala ale te

u opravdu netrpliv Frantika.

, pavouc, zajeela hrzou

do tmy Kiko. Tie, prosm t, bu zti-

cha, nebo ns pln prozrad! zlobila

se te u doopravdy Frantika.

Promi, j se pavouk fakt bojm,

omlouvala se zkrouen Kiko, cupitala

po cestice za Frantikou a snaila se

u toho nedlat rmus. Zeptala se jet,

pro mus jt za njakmi pavouky, ale

Frantika neodpovdla. Tma byla t-

k a mazlav jako borvkov marmel-

da a Kiko se zdlo, e se j o tv otelo

kdlo non mry smrtihlava. Nkde za

n vhrun cosi zavrelo a Kiko mezi

stromy zahldla podivnou, pzran

bledou tv. Na tm jako by jet leelo

tk ticho starch dutin strom, ne-

rudnch nonch stvoen a vetchch

pavuin. Mlky doly a k rybnku pl-

n zarostlmu rkosm a pchnoucm

zelenm abincem.

Uprosted nonch stn se na hladin

jezrka zrcadlil nsk altnek. A jak se

tam dostaneme, ty m njakou lo-

ku? Ne, loku ne, ale kamardky

ano, ekla Frantika, rozhrnula trochu

abinec, poloila ruku na hladinu

a zaplouchala dlan. Voda se najed-

nou zavlnila a pipluly velk erven

ryby duchov nskch zvojnatek,

kter kdysi v dvnch asech ily

v rybnce a steily altnek. Poskldaly

se jedna za druhou do ady a zapletly

sv zvojnat ocasy do sebe, take se

z jejich hbet stal uzounk erven

chodnek. Ve svtle svtlukov ba-

terky jejich upiny mav zily. Ob

holiky si vyzuly boty a opatrn nala-

povaly, aby na vlhkch hbetech zvoj-

natek neuklouzly a nevymchaly se ve

smradlavm abinci. Kdesi v dlce se

te pln zeteln ozvalo hroziv vl

zavyt. Natst u byly skoro v altnku.

Frantika vyskoila na beh, podala

Nap

sala

: M

ark

ta P

ilto

v,

nak

lad

ate

lstv

Me

and

er

st tinct Pokraovn minulho dlu

17/ TEN N

A POKRAO

VN

a zaali spokojen pochru-

povat. Dvej pozor, a se

jich nedotkne, protoe by

t mohli kousnout. Jejich

jed by t znehybnl a ne-

mohla by ses brnit, kdy

by t chtli serat, vysvt-

lovala vn Frantika.

Serat, jo? pomyslela si

s hrzou Kiko. Pak zaslech-

la, jak nco tie

Kiko ruku a rychle vklouzly dovnit. Sotva

se troku rozkoukaly, uvidla Kiko tsn

ped sebou obrovskou chlupatou tenkou

ernou pavou nohu. Ta noha se rychle

pohybovala a hned za n se mihla dal

a dal, a se Kiko zatoila hlava. Cel

altnek byl pln obrovskch ernch pa-

vouk sk. Kiko vyprskla: Fuj, ale

zarazila se, protoe sci vypadali moc

straideln. Vichni mli na hbetech

zobrazenou blou lebku. Frantika k nim

odvn popola a cosi jim kala v ei

pavouk. Sci na n poulili svoje oi.

Kad jich ml osm a vechny vypadaly

jako naletn zrcadla, v nich se zhlej

dvn temnoty. Pro maj na hbetech

ty lebky? zaeptala Kiko. Protoe to

jsou bval vojci, osobn strci biskupa

Zlobiska. Promnili se v jedovat non

pavouky. Ale pro? chtla se zeptat

Kiko, nestaila to ale udlat, protoe ven-

ku se znova ozvalo thl vl vyt, kter se

stle pibliovalo. Nejvt pavouk pok-

val rozvn hlavou. Pak se ale vichni ti

pern pavouci dali do prce. Zaali tkt

a sovat a pst svma dlouhatnskma

nohama, a oi pechzely, a za chvli byl

altnek pln cel omotan a zapeetn

blou hustou pavuinou jako njak ko-

kon nebo kukla brouka. A Frantika s Kiko

sedly uprosted. Pavouci sci se pak

po t non icht svalili do kouta altnku

Pokraovn pt

a velice opatrn nalapuje kolem altn-

ku. Kdo je to? Ten vlk? zaeptala vy-

den Kiko. Mon, ekla klidn

Frantika, ale te ns slyet neme,

dnes jsou sci na na stran. Proto

nm pomohli s tm kokonem, kde nikdo

neusly, co ti te budu vyprvt. Ale a

bude po plku, zase pejdou na stranu

biskupa Zlobiska. Nemou se rozhod-

nout, v, dodala Frantika. Jene Kiko

vbec niemu nerozumla, jen se stra-

n bla.

Rubriku pipravila: Radka elik

Ute se esk slovka hrou! Poproste maminku, tatnka, brku nebo sestiku, a si s vmi zahraj. Kartiky si vytisknte, podlepte paprem a pot rozsthejte v mstech, kde jsou symboly nek.

Jak se domino hraje?

1. Kartiky domina se zamchaj a polo obrzkem dol. Kad hr dostane tyi kartiky. Zbytek kartiek se srovn na hromdku.

2. Prvn hr vylo jednu kartiku na stl, a pokud m dal hr slovo shodn s obrzkem na kartice, me je piloit. Shodn obrzek a slovo mus bt vdy vedle sebe.

3. Nem-li hr vhodnou kartiku, mus si vzt jednu z hromdky. V ppad, e je na n shodn slovo k obrzku, me ji piloit.

4. Hri se v tazch stdaj. 5. Vyhrv ten, kdo nejrychleji piloil vech-

ny sv kartiky.

Je jen na vs, zdali budete dodrovat tato pravidla, nebo si vytvote nov. Hru mete hrt i sami se sebou.

HR

TKY

S E

TIN

OU

/18

vesm r meteorit

Zeme mlhovina

lunce dalekohled

Me s c

astronaut

kosmonaut

aturn

Jupiter

dru ice

orbita ln stanice

raketa

souhve d

lunochod

kra ter

le taj c

tal r

Neptun

vesm rna

lo

hve da rna

c erna d ra

galaxie Mle c na dra ha

slunec n soustava

mimoems an

19/ HRTKY S ETIN

OU

Domino pipravily: Radka elik a Hana Katzourakisov

ESK

ST

OPY

/20

V tomto sle Krajnka si petete

nco o sportovci hokejistovi, kte-

rho urit zn dokonce i ten, komu

se hokej nelb a nedv se na nj.

U vte, koho myslme? Dres, kter

nos, m slo 68. Je to na pamtku

jeho ddeka, kter v roce 1968 pi

sovtsk okupaci zemel. U vte?

Jaromr Jgr! Tento hokejista je

obrovskou osobnost v oblasti spor-

tu a ad se mezi nejlep hokejov

hre vech dob. V souasn dob

hraje v klubu New Jersey Devils

v NHL. Dve psobil mimo jin

v klubech Pittsburgh Penguins,

New York Rangers. V NHL vyhrl

dvakrt Stanley Cup a stal se histo-

ricky nejlepm Evropanem hraj-

cm v NHL.

Jaromr se narodil v Kladn, kter

pat do Stedoeskho kraje. Je

tak majitelem klubu Ryti Kladno.

Urit vte, e s eskou reprezentac

vyhrl olympijsk hokejov turnaj

i mistrovstv svta. Jaromr Jgr m

velkou skupinu fanouk a pzniv-

c na Facebooku, kde popisuje

i nkter zajmavosti ze svho ivo-

ta, jako teba, e kdy byl mal,

dlal denn tisc dep a sto klik.

V jedencti letech o nm vyel prv-

n lnek v novinch a v sedmncti

letech poskytl prvn rozhovor. Pat

mu 2. msto v historickm poad

NHL v nastlench vtznch g-

lech. Dal jich celkem 113. Jaromr

je vzorem pro mnoho generac,

starch i mladch. Je to prost

hvzda sama o sob. My mu bude-

me dret palce, aby se jet njakou

tu seznu pedvedl a sklidil ten nej-

vt obdiv, jak od trenr, hr,

tak i od fanouk.

Jaromr Jgr

lnek pipravila: Kateina Zstrov

Merhaba, rdi se s vmi znovu setkvme

u vaen podle tureckch recept! Dnes si

pipravme jednu bjenou specialitu

placky zvan gzleme. Jejich jmno po-

chz z gz al-melek, znamen tedy andl-

sk oi. A prv ty se na plackch bhem

smaen opravdu dlaj! Tak pojme na to!

Npl nemus bt jen srov! Gzleme se v Turecku pln teba pentem nebo

brambory, ale jestli jste na sladk, klidn si je pipravte s nutelou!

A jdeme kuchtit:

V mse smchejte mouku a sl a pomaliku

pilvejte vodu, nezapomete ale pod

mchat! Te se uke, jak mte svaly

dejte tsto na vl a zpracovvejte ho tak

dlouho, dokud nen krsn hladk. Deset

minut by mlo stait. A te ho nechme

trochu odpoinout, vy si dejte taky tvrtho-

dinovou pauzu, urit vs z toho hnten

bol ruce.

U jste odpoinut? Tak si procvime ma-

tematiku tsto rozdlte na osm stejnch

dl. Kad dl rozvlejte na tenkou plac-

ku. Turci kaj, e mus bt tak tenk jako

un lalek.

Na plku placky dejte npl, sr smchan

s petrel, a druhou plkou ji pikryjte. Ne-

zapomete k sob pimknout okraje!

Ne zanete placky smait, poproste o po-

moc rodie. Rozehejte pnev a z jedn

strany gzleme opete. A se konen obje-

v hnd oi, tak placku otote a potete ji

rozputnm mslem. A to udlejte i s dru-

hou stranou. A je hotovo!

Pipravte si:

dva hrnky hladk mouky

hrnku vlan vody

liky soli

lci rozputnho msla

Npl:

sr typu feta

listy petrele

Afiyet olsun! Dobrou chu!

21/ PUTO

VN ZA CH

UTM

I

Recept pipravila: Barbora Aydn

Gzleme

Leden bv v echch mscem nejtu zimy a nejvt snhov nadl-ky. Zasnen krajina a snhov epice na stee patily a pat k lednu tm neodmysliteln. Sledovat padajc snh za okny je krs-n. A pokud zrovna nesn nebo jsme nkde, kde se snhu za celou zimu nedokme, tak si meme vyrobit snhovou kouli. Ta ns spo-lehliv penese do svta, kde vldne snh a mrz.

KRAJ

NKO

VO T

VOE

N

/22

BUDEME POTEBOVAT zavaovac sklenici se roubova-

cm uzvrem (pro men dti

radji plastovou)

bl tpytky nebo snh do snho-

vch koul

blou plastelnu

epoxidov lepidlo (nebo jakkoli vododoln lepidlo)

destilovanou vodu

glycerin

mal plastov figurky (zvat, strom, z Lega, vlastnorun vymodelovan

z hmoty Fimo apod.)

Z plastelny vymodelujeme mal kopeek velk tak, aby se pohodln

veel do vka zavaovac sklenice a nepekel pi jeho roubovn. Na

kopeek z plastelny pilepme figurky. V ppad, e mme figurky dost

velk, nebo maj podstavec a jsou dobe vidt, tento krok meme pe-

skoit.

23/ KRAJNKO

VO TVO

EN

Kopeek s figurkami, nebo sa-

motn figurky pilepme vodo-

dolnm lepidlem do vka. Dme

pozor, aby se vko i s figurkami

dalo zaroubovat na sklenici. Ne-

chme lepidlo 10 minut schnout.

Mezitm naplnme tm celou

zavaovac sklenici destilovanou

vodou. Pidme nkolik kapek

glycerinu (5 kapek sta na skleni-

ci velikosti dtsk pesndvky, u

vt sklenice pidme vce glyce-

rinu) a piblin jednu ajovou

liku blch tpytek. Podn

promchme. Pokud se nm zd,

e se tpytky usazuj pli rychle,

pidme jet trochu glycerinu.

Potom opatrn a peliv za-

roubujeme vko.

Hotovo! Te u sta jen otoit

vzhru nohama a zpt a sledovat

chumelenici!

Rubriku pipravila: Marie vdov

ESK KOLA V LYONU

Zvr roku jsme

ukonili na Mikul-

sk besdce. Seli

jsme se v hojnm potu, jak

dti ze koly U babiek, tak

i na kamardi a ptel

z esko-francouzsk asocia-

ce. Dti pednesly Mikulovi bsniky,

kter se nauily v esk kole a dostaly

sladkou nadlku. Povyprvli

jsme si tak o tom, kdo to Miku-

l byl a pro nm nos drky.

Na besdce poprv probhla kuli-

nsk dlna. Zdoben pernk si

mohli vyzkouet jak dti, tak i dospl.

kola u babiek

kola je v plnm proudu a velice ns t,

e Putci a Lvata nezapomnaj plnit

domc koly, kter pro n pan uitelky

pipravuj. Domc pprava je velmi dle-

it, protoe se vidme jen jednou za tr-

nct dn. Velice ns pak t, kdy vidme,

jak vm na dobr pprav zle. Neza-

pomete tedy doma pipomenout rodi-

m, aby se po kad hodin podvali do

vaich kolnk.

Krteci se seznmili s pohdkou o nena-

sytn housence, kter je mimo jin naui-

la barvy, dny v tdnu a potat do pti. U

jste ji povyprvli i doma?

meldov budou mt letos ve td pr

novch k, kte se k nm pipoj ze

skupinky Krtek. V lednu se mete tit

na dal povdni o praotci echovi,

o kterm jste si jist nco peetli

i v tomto sle Krajnka.

Mikulsk besdka

Za Lyon: Marta Daeuble