Kreslenýstrach

Antologie českých a slovenských horrorových komiksů.

Kreslený strachantologie českých a slovenských horrorových komiksů

Vydal Howardwww.howardhorror.cz

© 2014Vydání I.

Editoři: Honza Vojtíšek, Josef „choze“ BlažekÚvodní text napsal: Josef „choze“ BlažekAutorské medailonky napsal: Honza VojtíšekTitulní strana: Lenka ŠimečkováKorektury: Zuzana KocurkováGrafi cky zpracoval: Július Muránsky

Antologie je určena k volnému stahování zdarma.Za její zprostředkování nesmí být vyžadována žádná fi nanční úhrada.

Všechna práva vyhrazena. Autorská práva jednotlivých komiksů a částí antologie jsou vlastnictvím jejich autorů a autorek. Rozšiřování a kopírování celku nebo částí této publikace mimo antologii jako celek jen se souhlasem daného autora nebo autorky.

Kniha může obsahovat otevřené násilné, brutální i sexuální scény a vulgární výrazy.Proto není-li vám 18 a více let, tento soubor nečtěte a okamžitě jej vymažte ze svého počítače či tabletu.

ISBN 978-80-260-7345-1

Kreslený strach

Antologie českých a slovenských horrorových komiksů

Filip BandurčinJosef BlažekRoman BílekPetr HlavizňaAdam KubíkIvan Kučera

Dávid MarcinMichael PetrusEdgar Allan PoeMartin Skuřok

Lenka ŠimečkováViktor ŠauerMartin ŠtefkoPavel Talaš

Honza VojtíšekAndrej Wsól

Howard2014

Obsah

Horror v českém komiksu (Josef Blažek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Tanečnice (Josef Blažek / Dávid Marcin) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Čas krmení (Adam Kubík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Liborek (Martin Skuřok / Filip Bandurčin) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Vůně strachu (Viktor Šauer / Michael Petrus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Živé mrtvoly (Andrej Wsól) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Mrzout (Adam Kubík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Černý kocour (E. A. Poe / Lenka Šimečková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Rodinné foto (Martin Štefko / Petr Hlavizňa). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Isabel (Attila Vladislav / Michael Petrus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Dušičky (Adam Kubík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Snolem (Roman Bílek / Pavel Talaš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Podzemie (Ivan Kučera / Filip Bandurčin). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Odmaskovat! (Honza Vojtíšek / Dávid Marcin) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

Autorské medailonky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

V pohnuté historii českého komiksu se badatelé v čele s Tomášem Prokůpkem začali pořádně hnípat teprve nedávno, ale už na to téma stihli vypotit něko-lik úctyhodných (a drahých) bichlí jako Český komiks 1. poloviny 20. století nebo Signály z neznáma: Čes-ký komiks 1922–2012. Mimo jiné se z nich dozvíte, že domácí komiksovou stopu můžeme sledovat až do druhé poloviny 19. století, kdy v humoristických plátcích napříč celou Evropou vyrašily první satirické stripy, a česká kotlina nebyla výjimkou. Opravdu za-jímavé to začalo být v období meziválečném, ve kte-rém Josef Lada nebo Ondřej Sekora pomohli povýšit komiks u nás na masovou záležitost. Tady se zace-mentovaly jeho žánry (děti a zvířátka, klubácké seri-ály, dobrodružné…) a tady zazářily jeho první hvězdy (fachman Ferda mravenec, zemitá venkovanka Pe-pina Rejholcová, roztomilý psík Punťa, přeušlech-tilé Rychlé šípy…), které už tehdy rozšiřovaly svou zónu vlivu i na knihy, gramodesky, divadelní předsta-vení či fi lmy a prodávaly vlastní bonbóny či hračky s ochrannou známkou. Trpělivý děsuchtivý čtenář by možná už zde vykutal nějaký ten pro něj zajímavý zá-blesk, např. jeden z dílů Sekorova Bedříška a Voříš-ka (1928), který se díky použité technice uhlu mohl pochlubit solidním horrorovým nádechem, ale smut-ným faktem je, že horror na pořadu dne prostě nebyl.

A  nebyl na  něm ještě hodně dlouho. Náckové a po nich komanči komiksu příliš nehověli a ti druzí ho promptně hodili na černou listinu coby imperialis-tický škvár, takže jsme si na první český horrorový komiks museli počkat až do roku 1969. Jmenoval se Kolotoč, na pokračování ho (nedo)otiskoval časopis pro mladé Petr a Lucie a asi nikoho dvakrát nepře-kvapí, že pod ním byl podškrábnutý náš komiksový génius z nejgeniálnějších, Kája Saudek. Kolotoč se svou žánrovou nálepkou hrdě honosil hned pod ná-zvem a jak se praví v mistrově objemném kuríkulu, „4 stránkový komiks o 5 mrtvolách, které byly nalezeny v dosti zohaveném stavu na záhadně zapnutém ko-lotoči, vyniká temnou, takřka hororovou atmosférou a není těžké se dovtípit, že důvodem nevysvětlené-ho zastavení (komiksu) byla dramaticky názorná mor-bidnost.“ Zmíněná úvodní scéna s kolotočem je sku-tečně pekelně atmosférická a klidně by mohla otvírat nějaké z  giall, které v  té době začínaly vystrkovat růžky v  Itálii. V  témže časopise souběžně vycházel i Saudkův další horrorově laděný (a rovněž předčas-ně ukončený) komiks Věčný návrat, ve kterém nai-vka Lucie a upjatá Zuzana tráví sychravý večer v od-lehlém domě Lucčiných rodičů a s hrůzou zjišťují, že se tam s nimi pod postelí ukrývá i hledaný a ozbro-jený zločinec.

„Dejte si pozor – už se stmívá…“ Rychlé šípy, stvořené Jaroslavem Foglarem a Janem Fische-rem (po  kterém později převzal kresličské žezlo

Horrorv českém komiksu

Marko Čermák), v komiksech dlouho jen buzerovaly dospívající čtenáře, ať nepijí na ovoce a pak neská-čou přihřátí, pardon, přehřátí do vody. Jen tu a tam je prohnal úchyl mučící ve sklepě psy, skončili uvěz-nění podivínským buranem v jeho ostnatým drátem obehnaném baráku v  lesích, nebo našli na  půdě kostru zmizelého fi latelisty. To v  knížkách Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří pravidelně infi ltrovali ultraponurá Stínadla, do  kterých se roku 1969 vy-dali i v černobílém televizním seriálu a rok nato také ve  stejnojmenné černobílé komiksové adaptaci. Ukecaná kreslená podoba ale předloze spíš vzala, než dala, což platí i o  teprve nedávno vydané, ba-revné komiksové verzi třetího a nejtemnějšího dílu, Tajemství Velkého Vonta.

Nejvíc kultovních komiksů si v dalších dvou de-kádách připsalo ABC mladých techniků a  přírodo-vědců. Škoda, že se nejmenovalo ABC mladých horroristů, protože pak by Galaxia pánů Václava Šorela a Františka Kobíka z let 1984–1986, o dvou kosmonautech čelících na neznámé planetě záplavě zmutovaných pavouků a vos, určitě víc tvrdila horro-rovou muziku. Podobných vesmírných půtek s ne-přívětivými mimozemšťany (Neuvěřitelná setkání, Ledová planeta) nebo vzbouřenými roboty (Vzpoura mozků, Vzpoura androidů), které odmítly rozvinout je-jich horrorový potenciál a radši se držely svého sci-fi kopyta, bylo v českém komiksu bohužel víc. Za nej-horrorovější platí Záhada planety Ghas od Lubomí-ra Hlavsy, která se objevila v porevolučním komikso-vém magazínu Aréna, ale o tom až za chvíli.

Tsunami domácích horrorkomiksů se přihnala až s Kometou (1989–1992), kultovním porevolučním ko-miksovým magazínem zaměřeným na českou tvorbu, který to dotáhl až k 36 číslům a tím i k nálepce nejdé-le vydávaného časopisu svého druhu hned po Čtyř-lístku. Na této horrorové vlně suverénně surfoval Ště-pán „Zelený Raoul“ Mareš se svými komiksy podle povídek Miloslava Švandrlíka Guláš, Farářova rada a Přeludy a Vadlejch, které po švadrlíkovsku mis-trně lavírovaly mezi hrůzou a smíchem, následova-ný Janem Patrikem Krásným, který se po  prů-měrných záležitostech Podzemní chodba a Mora vytasil s  komediálně-horrorovou poetickou peckou Svatební košile podle Erbena. Za zmínku stojí i ví-cedílné adaptace Wildeova Strašidla Cantervillské-ho (Štěpánková + Štěpánek), Bradburyho Zástupu

(Líšková  +  Růžička) nebo Doyleovy Mu-mie číslo 249 (Hrd-lička  +  Černoušek), které ale ublížila infan-tilní kresba. Zdařilým původním kouskem pak byla jednohubka Co ukrývá tma (Petr Lazar), v  níž partička trampů čelí ve  štolách uzavřeného lomu zmu-tovanému pažravé-mu monstru z  kosmu (Bermudský trojúhelník included). Našlo by se tu toho ještě víc (Stra-šidelný rytíř, Tajemná

kaple) a jelikož Komety dlouho vycházely v so-cialisticky velkorysém nákladu (až 250  000 kusů), stále na ně nara-zíte v  každém druhém antiku, obvykle i za ro-zumnou cenu.

V  roce 1991 vyšla nezávisle na sobě dvě první česká horrorová komiksová alba – Zrcadlo a Dračí sémě. Ty měly hodně společného – obě byly adap-tacemi zahraničních próz (povídek Zrcadlo, zrcadlo od Pauline K. Prilucik, která u nás vyšla v antologii

Volanie o pomoc, a Dračí sémě aka Holubi z pekel od Roberta E. Howarda, která u nás vyšla hned něko-likrát) a obě byly vázané na komiksové časopisy – Zr-cadlo vydalo komeťácké vydavatelství Comet v rám-ci vlastní krátkodeché edice Knihovnička Komety a Dračí sémě představovalo třetí sešit z řady Puma. Pod útlým Zrcadlem, gotickým horrorem o jedné po-dezřelé fi xaci na neobyčejný titulní kus nábytku, jenž se stane osudným jedné spořádané rodině, byla po-depsaná Jana Kupková, a  šlo o  jakési předčasné završení její výlučně horrorové tvorby na  stránkách Komety. Ta čítala dvě dobrodružství zeleného em-záckého lidožrouta Mulga (po vzoru vetřelecké série se první díl jmenoval Mulg a druhý Mulgové) a rov-něž další storku o zlých mimozemšťanech nazvanou Princip zla a výtvarně byla charakteristická rozpíjejí-cími se černými (zlo) a rudými (krev) skvrnami.

Kometě se po-koušela chvíli konku-rovat podobná Aré-na (1990–1991), ale zabalila to už po pěti číslech. V  těch stih-la nabídnout i dvě hororem šmrncnutá dílka. Gigant, opatřený burianovskou kresbou Libora Baláka, ji-nak autora komiksů s pravěkou tématikou, pojedná-vá o letní pohodě u vody, narušené objevem nezvyk-le velkých obojživelníků. Od začátku zdárně buduje napětí znepokojivými nálezy a natěšuje na výživnou záležitost z  ranku Čelistí nebo Piraní, aby místo rý-sujícího se festovního m asakru zničehonic skončil moralisticky zdviženým ukazovákem a postesknutím si, jak lidí kurví přírodu. To v podstatně uspokojivější

Záhadě planety Ghas od Lubomíra Hlavsy (jehož poznávacím znamením byly kníraté mužské a  sexy ženské postavy) se rostliny na titulní pouštní planetě rozhodnou řešit nedostatek vody vysáváním tekutin z nebohých kosmonautů.

Pozoruhodný počin pak představoval sborník O (ne)mrtvých jen dobré (2005), nesoucí neskromný podtitul Almanach české comicsové elity. 15 slibných mladých kreslířů (Jerie, Gemrot, Černý, Wsól…) z tzv. generace nula, která vyrostla na Kometě a za-čala o sobě dávat vědět po  roce 2000, do něj na-kreslilo každý po svém tentýž akčně-horrorový scé-nář z  pera komiksového publicisty Tomáše „Hibi“

Matějíčka o efektním účtování se zombíky na noč-ním hřbitově.

Krvežíznivý komiksový magazín Crew (1997–) se sice s domácími komiksy nikdy dvakrát nekamarádil a radši se v něm pouštělo žilou angloamerické pro-dukci pro odrostlejší publikum, ale v minulé dekádě šel přeci jen trochu do sebe. Vyhlásil dvě scenáristic-ko-kreslířské soutěže, které pomohly na svět dvěma kraťasům, v obou případech horrorovým. Ve Forest whispers my name (Crew 22, 2008) od Ivo Skolka a Petra Willerta navštívíme les, jenž místním s obli-bou našeptává koho mají zabít, a Třída smrti (Crew 27, 2010) od mé maličkosti a Lenky Šimečkové vy-práví o prokleté třídě na  jedné základce, v níž kaž-dý rok někdo zemře. Pro zajímavost, Třída smrti se může pochlubit dvěma verzemi - tu druhou, černo-bílou má na  svědomí slovenský výtvarník Andrej Wsól (vyšla 2011 ve  slovenském BB Komiksu)  – a v roce 2013 podle ní vznikl i stejnojmenný animo-vaný fi lm.

V  samostatných komiksových albech dnes s  horrorem (říznutým fantasy) opakovaně koketuje Petr Kopl a  to dvojím způsobem - jednak hravými předělávkami klasiků (Pes Baskervillský, 2011, Dra-cula, 2012), které hojně prošpikovává odkazy na jiné klasiky, a druhak vlastní tvorbou. Ta zatím čítá Ná-vrat do údolí stínů (2011), o probuzení se v tajupl-ném baráku plném příšer (první díl zamýšlené série)

a Procitnutí (2012), o eskapádách zmrtvýchvstalého teenagera. Kopl si píše sám scénáře a  i  když jeho cartoonová kresba může někoho odrazovat, každopádně je tím, kdo dnes nejpevněji drží horrorový pra-por v českém komiksu.

Na rovinu se přiznám, že počet-né české komiksové fanziny (Origa-mi, Aargh!, Zkrat, Pot, Sorrel, Bede-man, Vějíř – sborník české mangy…), se kterými se v minulé dekádě roz-trhl pytel, jsem zahlédl jen z rychlo-vlaku a  tak z nich vypíchnu pouze sedmé číslo brněnského Bubble-Gunu. To se celých svých rekord-ních 260 stran potěšitelně rozhodlo věnovat horroru, a ačkoli na žádná žánrová veledíla tu nenarazíte, i tak byste si ho jako horroroví fandové neměli nechat ujít, už proto, že vás nasměruje na  řadu kvalitních za-hraničních věcí. Odhadem polovina komiksových příspěvků je komedi-álního ražení a mocně jim vládne lo-vec českých paranormalit Fanouš (kterému letos vyšlo samostatné al-bum Továrna zkázy, kde se maže se zombíky) od  Dana Černého. Z  těch vážných stojí za pozornost třeba Fňuk od Karla Osohy (o tom, že nočním parkům je radno se vyhýbat i když jste to vy, kdo třímá kuchyňský nůž) nebo duchařské Síd-lo od Lenky Šimečkové, které v  témže roce vyšel

v  komiksovém ma-gazínu Aargh! další krátký horror, Blátivý muž.

Již několikrát zmíněná Lenka Ši-mečková je v  bu-doucnu bezpochy-by největší nadějí českého horrorové-ho komiksu. Fanyn-ka gotických horrorů a  horrorových po-čítačových her má kromě triptychu krát-kých dětských horro-rů Třída smrti, Zá-mek hrůzy (mohli jste číst v  sedmém

Howardu) a  To není moje sestra! ze společného pera mého a mé drahé polovičky Adely Blažek Hriv-nákové, za sebou i svůj první rozsáhlejší komikso-vý počin - velmi slibnou 60 stránkovou Páteř domu. Poetický horror o strašidelném domě napsala a na-kreslila inspirovaná vlastními sny jako svou bakalář-skou práci a snad si brzy najde cestu i ke čtenářům. A  Lenčiny podmanivé obrazy také lákají na  český horrorový seriál Pionýři hororu.

Abych to shrnul, český horrorový komiks má co dohánět. Před rokem 89 prakticky neexistoval, po něm nám 20 let servíroval jen více či méně vý-živné jednohubky a až v posledních pár letech jsme se díky Petru Koplovi konečně dočkali prvních hlav-ních chodů. Doufejme, že díky talentům jako je Lenka

Šimečková bude v brzké době následovat vydatná hostina.

Josef „choze“ Blažek

Filip Bandurčin (*1991) v letech 2006–2010 stu-doval Školu úžitkového výtvarníctva, odbor Grafi ka v Košicích. V letech 2010–2011 Fakultu humanitných a prírodných vied, Odbor Učiťelstvo výtvarného ume-nia Prešovské univerzity. Od roku 2011 pak Bratislav-skou Vysokou školu výtvarných umění, Katedru Gra-fi ky a  iných médií, Ateliér voľnej grafi ky a  ilustrácie. Vystavoval nejen na Slovensku (Košice 2009, Tren-čín 2011, Pezinok a Martin 2013, Piešťany 2014) ale v roce 2014 i na Mezinárodním Trienále kresby a gra-fi ky v Maďarském Gyoru. V  roce 2008 získal první místo v hlavní kategorii grafi cké soutěže ve Velkých Losinách o tři roky později Čestné uznání v kategorii Voľné umenie v soutěži Výtvarné Spektrum Trenčín. V roce 2014 publikoval komiks v komiksovém sborní-ku Pomimo a vytvořil titulní obálku k hororrovému ro-mánu Lesy Ivana Kučery. Pracuje v grafi ckém studiu.

Josef Blažek (*1980), alias choze, brněnský kni-hovník a duchovní otec a hlava fi lmové společnosti LudovicoFilm. Pod její hlavičkou dosud napsal a reží-roval celkem pět krátkometrážních akčních a horroro-vých fi lmů (včetně dvojnásobně oceněné Casy Carni-vory, která je adaptací zahraničního komiksu), několik reklamních spotů, znělek a  videoklipů. Vedle fi lmů jsou jeho velkou vášní komiksy, jimž věnoval svou magisterskou práci Akvizice, katalogizace a prezen-tace komiksů v  českých knihovnách. Zatím je po-depsán pod čtyřmi – Třída smrti (otištěn v magazínu CREW a zfi lmován), Zámek hrůzy (otištěn v magazí-nu Full Moon a časopisu Howard), Tanečnice (otištěn zde) a To není moje sestra! (bude otištěn v magazí-nu Aargh! a  zfi lmován). Většinu napsal společně se svou manželkou a spolutvůrkyní Adelou Blažek Hriv-nákovou, alias Shirley, což platí i o  jejich povídkách (Jak se Česko stalo horrorovou velmocí, To není moje sestra!, Guláš: Nášup), přičemž se s oblibou zamě-řují na žánr dětského hororu. Sám pak do Howardu

občas vyplodí i  nějaký ten článek (Krvavé bubliny: Horror v  českém komiksu, Miloslav Švandrlík: Král české hororové povídky, Strach a smrt v díle Jarosla-va Foglara). V  roce 2013 se se Shirley stali hlavním motorem unikátního českého hororového seriálu Pio-nýři hororu, jehož druhou sérii momentálně připravují.

Roman Bílek (*1977), známý také jako BeeSee. Komiksový scénárista a publicista (BubbleGun, Ko-miksFest! Revue, Chyba zine, Vichřice), spoluvyda-vatel komiksového fanzinu BubbleGun. Komiksové, knižní a fi lmové recenze publikuje na  internetových portálech XB-1, KoCoGel a Vlčí bouda, jako hudeb-ní publicista působí v  internetovém magazínu Kid-sAndHeroes a  undergroundových fanzinech Hlasa-tel, Buryzone, Trhavina a Hluboká Orba. Od léta 2014 píše pro elektronický hororový čtvrtletník Howard. V  roce 2013 jako šéfredaktor (do  roku 2014) rozjíž-děl webzine Vlčí bouda, točící se kolem sci-fi , komik-su, fantasy a hororu. V současné době na Vlčí bou-du přispívá jen autorsky články nebo komiksovým stripem Sněhulení, který vytváří společně s  kreslí-řem Pavlem Talašem. Z jejich společné tvorby vzešla ještě sbírka jednostránkových komiksů 100x O sně-hu  (2013) a plnobarevný komiksový příběh Hledání Jara (2014). Sporadicky píše povídky. Povídka Synek ze závalu se objevila ve sborníku Ježíšku, já chci pla-menomet (2004), povídka Byt č. 3 ve 12 čísle časo-pisu Howard. Povídkou přispěl i do antologie erotic-kých horrorových povídek, jejíž vydání se připravuje na počátek roku 2015.

Petr Hlavizňa (*1986), tvořící pod pseudonymem Leontyn, vystudoval industriální design. Svého času světoběžník v současnosti zakotvil v Londýně, kde se živí vizuálním designem. Rodinné foto je dosud jedinou jeho zkušeností s komiksem.

Autorské medailonky

Adam Kubík (*1981), působící pod pseudony-mem Butch, vystudoval fi lmovou a  divadelní vědu na Katedře divadelních, fi lmových a mediálních studií FFUP v Olomouci. Profesí mu jsou informační tech-nologie, koníčkem kreslení, komiksové kreslení, ilu-strování, amatérské fi lmování a organizátorství kul-turních akcí. Zakladatel a hlavní pořadatel fi lmového festivalu Kuřimský běs. Komiksy publikoval v šestém a sedmém čísle sborníku BubbleGun, s Maxem Bu-bakoffem napsal scénář komiksu Space Trashers, který vyšel u  nakladatelství Netopejr. Vystavoval např. v pražském klubu Grid v rámci akce „Birds by Dzotse“, výstava printů jeho komiksů ve  foyer Kina Svratka v Tišnově nesla název Butch_art. Pravidelně publikuje krátké komiksy na autorské facebookové stránce Butch_art – butchoviny. Aktuálně dokončil ilustrace pro knihu Měsíční deník, a  jednou ilustrací přispěl do antologie erotických hororových povídek Poslední polibek. Obě knihy vyjdou v roce 2015. Fil-mařsky nejvíce zapůsobil krátkometrážním snímkem Vzorek, který se svého času pyšnil přívlastkem „vi-deo týdne“ na stream.cz. Vzorek byl oceněn na fes-tivalu Žďárský trpaslík. Psychedelickým kraťasem Fanda přispěl do hororového projektu Pionýři horro-ru. Jeho zatím posledním krátkometrážním fi lmem je horor ID. Svou adaptací přispěl rovněž do povídko-vého hororového fi lmu Vteřiny strachu, který by se měl premiéry dočkat v roce 2015.

Ivan Kučera (*1981) se vyučil jako pekař/cukrář v Novom Meste nad Váhom, pracoval však u koní, jako skladník, montér zpětných zrcátek, topič nebo podomní prodavač knih. Chvíli štěstí zkoušel v brit-ském Leicesteru. Zkušenosti z anglické anabáze se-psal do článku, který vyšel v časopise Nový čas pre ženy. Napsal mnoho textů o fi lmu (recenze, profi ly, biografi e), které publikoval jak na  internetu (např. studna.net, kinema.sk) tak i tiskem (Fantázia, Gold-MAN, Nový čas krimi). Od  roku 2009 vede stránky recenzie.org. Povídky začal psát v roce 1995. Otisk-ly mu je např. Filmag Extra, Novomestský spravo-dajca, Almanach Vlčí boudy, Kobka nebo Howard. V  roce 2011 vyhrál s povídkou Prasa v  rámci Ceny Fantázie Cenu Béla. Na Vánoce 2013 debutoval elek-tronickým románem Kozí ľudia. Přispěl do antologie 66+6 hororů ve sto slovech, z níž pochází naše ko-miksová adaptace. V září 2014 vydal druhý elektro-nický román Lesy.

Dávid Marcin (*1991) vystudoval propagační grafi ku na Škole úžitkového výtvarnictva v Košicích a jeden rok grafi ku na Akadémii umení v Banské Bys-trici. V současnosti studuje Volnou grafi ku a ilustraci na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislavě. Vě-nuje se především komiksu a  ilustraci určeným do-spělému divákovi. V  tvorbě ho nejvíce baví hledat

a zobrazovat temnější a odpudivější část a stránku společnosti, kterou zobrazuje s  jistou dávkou satiry. Od roku 2012 ilustracemi pravidelně přispívá do ne-závislého elektronického hororového časopisu Ho-ward. Publikoval v něm rovněž celkem pět komiksů. Společně s Petrem Měrkem publikovali v prvním čís-le magazínu Okomiks komiksovou povídku Otevřený poklopec ve světě literatury, která byla nedávno oce-něna na výstavě Fankomiks. Do Labyrint Revue při-spěl komiksem Jídlo. Za svou autorskou knihu Pred-tým a potom získal na výstavě Fenomén kniha v Brně cenu v kategorii Volná tvorba. Zúčastnil se několika skupinových výstav, např. výstavy fi nalistů ceny AR-NAL 2013 na KomiksFESTu v Praze, Trienale autor-ské knihy v Martině a výstavy Illustration now v Pieš-ťanech. Je zakladatelem nezávislého komiksového sborníku Pomimo. Povětšinou žije, tvoří a  studuje v Bratislavě.

Michael Petrus (*1986), ilustrátor a  komiksový kreslíř, pochází z Klatov. Vystudoval Západočeskou univerzitu. Komiksovou kresbou se zabýval již bě-hem studií jako freelancer. Profesionálně se ilustra-ci a komiksové kresbě věnuje od roku 2008. Spolu-pracoval s časopisem ABC, pro který vytvořil několik obálek a v  letech 2011–2013 se scénáristou Vikto-rem Šauerem i několik komiksů. Se Šauerem vytvořil komiks Boží klid, s nímž v roce 2009 obsadili druhé místo na  mezinárodním komiksovém festivalu Co-mic ShowRoom a společně rovněž roku 2014 jako první Češi uspěli na kickstarteru se svým komiksem Na břehu snů (On the Coast of Dreams). V roce 2010 byl jeho komiks zařazen do českého pavilonu na vý-stavě Expo 2010 v Šanghaji. Je také autorem kniž-ních přebalů, např. k sérii irské autorky Tany French nebo Válce s mloky K. Čapka. Kromě komiksů kreslí i storyboardy pro videoklipy a reklamy.

Martin Skuřok (*1985) známý rovněž jako Cae-los se vyučil elektrikářem, maturoval z elektrotech-niky a aktuálně studuje elektroenergetiku na Vysoké škole báňské v Ostravě. Svou tvorbou utrpěl bez-významné úspěchy a  vítězství v  několika povídko-vých a literárních soutěžích. Publikoval např. v 6., 9. a 10. čísle časopisu Howard, kam pravidelně přispívá i články a recenzemi. Povídkami přispěl do antologie 66+6 hororů ve sto slovech, odkud pochází i předlo-ha naší komiksové adaptace Liborek. V současnosti pracuje na vlastní sbírce básní a povídek, píše povíd-ky různých žánrů, pokouší se natočit vlastní hororový fi lm a malovat.

Lenka Šimečková (*1991) studuje bakalářské studium FUD v Plzni v ateliéru Ilustrace a komiks pro děti. Vyžívá se v temné, hororové a fantasy tématice.

Uspokojení nachází ve  fanartech a podobně nepo-užitelných věcech převážně ke hrám, inspirovaných sny apod. Na kontě má několik desítek komiksů, ať už jde o  fi lmovou adaptací proslavenou Třídu smr-ti, Sídlo, Blátivý muž (Aargh!) nebo zde otištěnou se-mestrální práci, adaptaci klasiky E. A. Poea Černá kočka. Ke spolupráci s Josefem Blažkem a Adelou Blažek Hrivnákovou se vrátila dalšími dvěma komik-sovými horory o dětech Zámek hrůzy, a To není moje sestra! V rámci semestrální práce vydala knihu Dům v rámu a jako bakalářskou práci vytvořila 60 stránko-vý, poeticky hororový komiks Páteř domu.

Viktor Šauer vystudoval ČVUT v Praze. Studoval na univerzitách ve Francii, Kanadě a Taiwanu. Tvorbě, především tvůrčímu psaní, se věnuje od roku 2005. Na svém kontě má celou řadu autorských i komerč-ních úspěchů. Projektový manažer, scénárista. S ko-miksovým kreslířem M. Petrusem, s nímž úzce spolu-pracoval na několika projektech a komiksech, založili komiksové studio profi KOMIKS.

Martin Štefko (*1986) vystudoval českokrumlov-ské gymnázium. Poté absolvoval na Jihočeské uni-verzitě v Českých Budějovicích magisterské studium s ekonomickým zaměřením. Od roku 2008 se živí jako copywriter. Povídky, převážně fantastického rázu, publikoval jak v tištěných antologiích: Technokouzla aneb příběhy z  jiných světů, Pěna dějin aneb příbě-hy, které se nestaly, 2., 3., 4. a 5. antologie české-ho hororu, 66+6 hororů ve sto slovech nebo v letech 2004-2008 pravidelně ve  sbornících Halmochronu, tak i ve virtuálním prostoru: Lemurie, Howard, Alma-nach Vlčí boudy. V roce 2008 byla jeho povídka Svatí přicházejí vysílána v pořadu Nula-Jednička Českého rozhlasu Leonardo. Na jaře 2014 vyšel jeho debuto-vý postapokalyptický román Mrtví kráčí po zemi. Ko-miks Rodinné foto je zatím jeho jediný realizovaný komiksový scénář, poprvé publikován byl v časopi-se Aargh! V šuplíku však ukrývá cca 240 stránkový scénář dalšího komiksu. Pro vlastní comics-blog.cz recenzuje komiksy.

Pavel „Pata“ Talaš (*1974) Komiksový kres-líř a  ilustrátor, který má na svědomí vznik celé sně-hové mánie. Samorost bez výtvarného vzdělání, co si dělá věci s oblibou tak, jak se mu líbí. Publikoval ve fanzinech Bubble Gun, Vichřice a Chyba, ilustro-val stolní hry pro Jiras Games a vytvořil titulní ilustra-ce ke dvěma knihám pro Vydavatelství Věra Nosko-vá. A samozřejmě sbírku jednostránkových komiksů 100x O sněhu (2013) a plnobarevný komiksový pří-běh Hledání Jara (2014).

Honza Vojtíšek (*1978) se narodil v severomo-ravské Orlové. V Karviné se vyučil zámečníkem. Ho-rorovou tvorbu začal psát v  roce 1997. Zakladatel a  šéfredaktor elektronického hororového nezávislé-ho čtvrtletníku Howard. Povídky publikoval v  časo-pisech Howard, Kobka, První almanach Vlčí boudy a Lemurie. Najdete je rovněž v antologiích 4. anto-logie českého hororu (2013), Třináctá hodina (2013), 66+6 hororů ve sto slovech (2014), 5. antologie čes-kého hororu (2014) a Na hroby (2014). Vydal dvě sbír-ky hororových povídek: Z druhé strany (2013) a Úto-čiště (2014). Editoval antologie hororových povídek Třináctá hodina a 66+6 hororů ve sto slovech, dal-ší antologii, tentokrát erotických hororových poví-dek připravuje na počátek roku 2015. Komiksy ho nebaví číst, ale baví ho psát pro ně scénáře, které, ke své vlastní spokojenosti, realizuje v autorské dvo-jici s Dávidem Marcinem. Od roku 2012 jich společně vytvořili celkem pět, které publikovali v  časopisech Howard, Pomimo a BubbleGun.

Andrej Wsól (*1979) absolvoval Vysokou ško-lu výtvarných umění v Bratislavě, obor Volná grafi -ka. Vedle té ho lákají i  jiné formy výtvarného umění jako komiks, příležitostně vytváří návrhy na etikety, obaly, pozvánky, CD a stále se snaží dokončit vlast-ní (nekomiksovou) knihu o vojevůdcích a německých generálech. Jeho komiksy byly otištěny v  antologii O  (ne)mrtvých jen dobré nebo opakovaně ve  fanzi-nech BubbleGun a BB Komiks. Má za sebou několik výstav a soutěží.