[krizová připravenost zdravotnictví]asopis-1-2015.pdf[krizová připravenost zdravotnictví] 1...
TRANSCRIPT
[Krizová připravenost zdravotnictví] 0
[Krizová připravenost zdravotnictví] 1
Číslo: 1/2015 5. ročník
Časopis se věnuje krizovému řízení a plánování ve
všech složkách IZS, organizacích působících ve
zdravotnictví a dalších subjektech, které vytvářejí,
příp. se spolupodílejí na krizové připravenosti
zdravotnictví a bezpečnosti ČR a okolních zemí.
Vydavatel a distribuce: Společnost krizové připravenosti zdravotnictví Šéfredaktor: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Tajemník redakce: Mgr. Šárka Nováková Stálí pracovníci redakce: MUDr. Jiří Mašek; MUDr.
Jana Prattingerová; Ing. Pavel Častulík, CSc.; Pavel
Štyndl, DiS.; Ing. Vratislav Příhoda; Ing. Tomáš
Halačka a Ing. Jan Soukup. Ing. Vašek Fišer
Adresa: Mgr. Šárka Nováková, KHS Středočeského kraje, Dittrichova 17, 128 00 Praha Tel.: 775 163 814, email: [email protected]
Číslo vychází: 30. 8. 2015 Termín vydání dalšího čísla: 30. 12. 2015
Grafická úprava časopisu: SKPZ ČLS JEP Periodicita: 2x ročně (od 1. 1. 2013) ISSN 1804-9303
PŘÍJEM PŘÍSPĚVKŮ A INZERCE: Jazyk: čeština a slovenština Obrazová dokumentace musí být původní.
Technické parametry: příspěvky zasílejte ve
formátech DOC, *.XLS a *.PPT Softwarové vybavení
od Microsoft. Text neformátujte (písmo Ariel velikosti
10 b. nebo Times New Roman velikosti 12 b.).
Nezapomeňte uvést jméno autora, pracoviště a kon- taktní údaje. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. Zaslané podklady se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Redakce nezodpovídá za jazykovou a obsahovou správnost textových a grafických podkladů.
OBSAH
Revizní zpráva SKPZ za rok 2013 …….... str. 1
Úvodní slovo …….... str. 3
Činnost SKPZ
Zápis ze Shromáždění členů SKPZ v Hradci
Králové, 27. 11. 2014 ….…..… str. 2
Výsledky voleb do orgánů SKPZ, Hradec Králové
27. 11. 2014 ……….. str. 4
Akce SKPZ
Ostatní akce
Nováková Š.: Seminář sucho, série seminářů ČNV
ONK a ČSŽP ……….. str. 6
Fišer V.: Úskalí zřizování hazard týmů ZZS
v souvislosti s IHR (2005) ……….. str. 8
Fišer V.: Připravenost zdravotnictví na krize –
environmentálního-sociální rozměr bezpeč-
nostní politiky ve zdravotnictví ……….. str. 13
TÉMATA ČASOPISU
PRO ROK 2015
Redakce časopisu odsouhlasila pro následující
rok témata, na která se bude v rámci
jednotlivých čísel časopisu zaměřovat:
MEDICÍNA KATASTROF, ČERVEN - ROŽNOV POD
RADHOŠTĚM
OBSAH
Úvodní slovo …….... str. 2
Činnost SKPZ
Zápis z jednání Výboru společnosti dne 26.1.2015
….…..… str. 3
Záznam z pracovní cesty dne 30.1.2015….…..… str. 5
Závěry Výboru SKPZ ….…..… str. 19
Akce SKPZ
Fišer V.: XV. Konference pracovníků krizové
připravenosti ve zdravotnictví ve Sloupu v Čechách
……….. str. 17
Závěrečná zpráva z workshopu VNN v Jihlavě
……….. str. 21
Ostatní akce a články
Nováková Š.: Mozaika připravenosti zdravotnických
složek v ČR na hrozby biologického charakteru aneb
poznatky odborné společnosti z nácviků a cvičení
VNN v roce 2014 ……….. str. 7
Nováková Š.: Nová bezpečnostní strategie ČR
……….. str. 16
TÉMATA ČASOPISU
PRO ROK 2015
Redakce časopisu odsouhlasila pro následující rok témata, na která se bude v rámci jednotlivých čísel časopisu zaměřovat:
MEDICÍNA KATASTROF, ČERVEN - ROŽNOV POD
RADHOŠTĚM
SEMINÁŘE SKPZ PRO ZZS A KHS SE ZAMĚŘENÍM NA
PROBLEMATIKU VNN
JINÁ AKTUÁLNÍ TÉMATA
Pokud Vás témata zaujala a máte zájem přispět do časopisu svými příspěvky, zasílejte je, prosím, na adresu redakce.
Těšíme se na Vaše příspěvky.
[Krizová připravenost zdravotnictví] 2
ÚVODNÍ SLOVO
Vážení čtenáři, vážení členové SKPZ,
příprava červnové konference Medicína katastrof je
vždy vysilující a vyžaduje max. nasazení nejen členů
Výboru SKPZ, ale i dalších osob, které se
dobrovolně staly členy výborů konference MEKA za
účelem její důstojné organizace a kvalitní náplně po
stránce obsahové, tj. odborné.
Společně s další vzdělávací odbornou akcí –
workshopem pro ZZS k tématu VNN - kterou jsme
v první polovině roku pořádali vedle posledního
„Sloupu“ a jedním odloženým seminářem na téma
povodně, který se opět nepodařilo zajistit
především z hlediska odborných účastníků, je toto
období důkazem, že silami (členů Výboru SKPZ) je
nutné šetřit, a to nejen v terénu, ale také při
výkonu dobrovolné činnosti ve Výboru SKPZ.
Výbor konference víceméně kopíroval Výbor SKPZ,
proto je nutné ocenit, že za účelem přípravy
konference se sešel hned 3x (Brno, Sloup a Rožnov
pod Radhoštěm) vždy s měsíčním odstupem. Plnění
úkolů přesto vázlo stejně jako vázlo přihlašování
českých účastníků (k 30.3. t.r. bylo přihlášeno 50
účastníků konference, ale z tohoto počtu tvořili
účastníci z ČR sotva 20 %). „Světluškou“ tohoto
ročníku konference se stal Štěpán Mana ze zlínské
ZZS, kterému bych tímto ráda poděkovala nejen za
sebe, ale i za celý výbor konference, protože díky
jeho vstřícnosti, pečlivosti a především výdrži se
konference uskutečnila a měla hladký průběh.
Závěry z konference Vám přineseme v dalším čísle.
Výbor SKPZ tedy potřeboval letošní léto na
odpočinek, protože bylo nutné znovu načerpat síly
a energii. Nízká aktivita členské základy si totiž, po
prvním čtyřletém (vlastně spíše pětiletém) období,
vybírá svou daň. Přestože Vám v tomto čísle
představujeme složení Výboru a Revizní komise
SKPZ, tak jak se na něm členové obou orgánů
dohodli, otázkou zůstává, zda se v této podobě
sejdou zástupci obou orgánů i v září. Aktivity SKPZ
se neustále rozrůstají a lidí ochotných se na nich
aktivně podílet bohužel spíše ubývá.
V listopadu tak můžete s velkou pravděpodobností
očekávat, že na Shromáždění členů SKPZ v Hradci
Králové (nebude-li dříve) se bude Výbor i Revizní
komise ptát, zda vůbec členové stojí o aktivní
odbornou společnost a co jsou ochotni udělat či jak
k tomuto stavu přispět.
Velice neradi bychom kromě poslední letošní
konference ve Sloupu (která naštěstí našla svého
pokračovatele i místo – více se dočtete uvnitř),
oznamovali i konec konference Medicíny katastrof
ve Zlínském kraji a konec celé SKPZ.
Věřím, že SKPZ mám ještě co členům a od-
borníkům nabídnout, že její možnosti jsme stále
ještě nevyčerpali způsobem, který by jí
neumožňoval další existenci. Bohužel nutno
konstatovat, že s tím nejcennějším, co má (měla) - s
lidskými zdroji - jsme hospodařili (sice v dobré víře)
natolik špatně, že se nám dlouhé latentní období
členské základy vrátilo i s úroky.
Využijte proto, prosím, následujících měsíců
k zamyšlení nad tím, co odborná společnost SKPZ
nabízí za možnosti, co Vám jednotlivcům přináší
a co můžete naopak udělat Vy pro její rozvoj
a světlou budoucnost.
Redakce časopisu pro Vás připravila novou obálku
časopisu, kterou díky opožděnému vydání tohoto
čísla můžete vidět již nyní. Nové čtyřleté období
SKPZ tak i navenek avizuje první změny, které
budou pokračovat.
V Praze dne 13. srpna 2015 Mgr. Šárka Nováková
redaktorka
[Krizová připravenost zdravotnictví] 3
ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ VÝBORU SPOLEČNOSTI
USKUTEČNĚNÉ DNE 26.1.2015
Účastníci: MUDr. J. Štorek, Mgr. Š. Nováková, MUDr. J. Mašek + dva členové korespondenčně
1) Výbor
VÝSLEDKY VOLEB:
a) složení Výboru SKPZ
předseda: MUDr. Josef Štorek, Ph.D.
místopředseda: MUDr. Jiří Mašek
sekretář: MUDr. Pavel Hrdlička
tajemník, pokladník: Mgr. Šárka Nováková
vědecký sekretář: Ing. Pavel Častulík, CSc.
b) složení Revizní komise
předseda: Ing. Tomáš Halačka
člen: MUDr. Jiří Wachsmuth
člen: Ing. Václav Fišer
Členská základna, členské poplatky:
- informace o platbách členských příspěvků
v roce 2014: k 25.11.2014 neuhrazeno 24
členy, tj. téměř jedna třetina, projednáno na
výboru dne 26.11., úhrada některými členy,
celkové příjmy za členské poplatky od roku
2011 klesly o 3 tis. Kč z důvodu poklesu počtu
členů SKPZ
- vyřazení neplatičů: Lenka Caklová (ověřen její
souhlas), Monika Kornerová
- informace o zrušení členství na základě
předložené žádosti člena SKPZ:
- odchod do důchodu: Ing. J. Mlejnecký, Ing.
V. Pour
- změna zaměstnání: Mgr. T. Halajčuk, Z.
Vodková
- v roce 2014 přijata jedna nová žádost o
členství
- pro srovnání v roce 2013 bylo vyřazeno 8
členů + 1 úmrtí + 1 vlastní žádost
- úkol Výboru a RK: zvýšit činnost v prezentaci
SKPZ za účelem získání nových členů, zaměřit
se především na kraje, VŠ, nemocnice, ZZS,
KHS (viz informace o struktuře členské
základny uvedené ve výročních zprávách SKPZ)
schválen návrhu rozpočtu pro rok 2015 (viz
příloha č. 1)
PŘÍPRAVA NOVÉHO PROGRAMOVÉHO
PROHLÁŠENÍ 2015-2018 (odloženo na další
jednání Výboru).
2) Konkrétní akce SKPZ
Informace o připravovaných/plánovaných
vzdělávacích akcích
- setkání s dobrovolníky (zvážit);
- seminář k VNN na Vysočině (uspořádat na
jaře?);
- konference ve Sloupu (duben, tajemník
zajišťuje dárek za SKPZ, finance?);
- MEKA 2015 v Rožnově pod. Radhoštěm
v termínu 10.-12.6.2015; jednání proběhne
dne 5.2.2015 v Brně*
- Seminář „utopená nemocnice“ v Uherském
Hradišti v termínu 13.-14.5.2015;
- Setkání s hejtmany (zvážit);
- Kulatý stůl ve spolupráci se SZÚ**;
- seminář „radiace“ ve spolupráci s prof.
Navrátilem a jeho OS ČSL JEP v termínu 18.-
19.9.2015 na Kladně (viz zápis prof.
Navrátila příloha č. 2).
*Dne 30.1.2015 MUDr. Štorek a Mgr. Nováková
uskutečnili pracovní cestu do Uherského
Hradiště a Zlína za účelem projednání
spolupráce se starostou UH, děkana FLKŘ a
hejtmana ZK, zápis z této cesty viz příloha č. 3
**Jednání na konferenci Ochrana obyvatelstva
v Ostravě, zápis viz příloha č. 4
Zahraniční akce
[Krizová připravenost zdravotnictví] 4
- Izrael 2016 – článek do časopisu z roku
2014 spojit s pozvánkou na rok 2016
- Projednat na MZ ČR (BKŘ) možnosti využití
krizových peněz ZZS na tyto akce (které
náklady lze z toho proplatit, vybrat
zástupce ZZS napříč ČR), současně zda je
možnost pro ostatní subjekty resortu
zdravotnictví obdržet nějakou dotaci MZ na
tyto zahraniční akce
3) Redakční rada časopisu
Složení redakční rady pro 2015-2018
- dosavadní složení: MUDr. Štorek, MUDr.
Mašek, Ing. Halačka, Ing. Častulík, Mgr.
Nováková, Ing. Soukup, MUDr.
Prattingerová, Ing. Příhoda, p. Štyndl
- členové Výboru (příp. RK) chtějí vystoupit
z redakce časopisu, budou nadále přispívat
z titulu svého členství v orgánech SKPZ. Tyto
nahradit jinými členy SKPZ – řešit ve Sloupu
v Čechách na konferenci.
- Výbor konkrétně navrhuje nabídnout místo v
redakci Martinu Brejchovi a v případě
potřeby realizovat jednání redakce v Plzni.
- jednání redakce 2015-2018 budou spojena
s jednání Výboru či RK (duben Sloup, listopad
Hradec K., tj. dvakrát ročně).
- Příprava nové obálky časopisu.
Články do časopisu SKPZ v roce 2015, resty
z roku 2014:
- Častulík+Mašek – Lýbie, Izrael,
- FTN – spolupráce ZZ a ČČK,
- Nováková - závěry MEKA 2014 budou/jsou
obsahem druhého čísla roku 2014()
- Možnost zařadit studentské práce pokud se
rozvine spolupráce s fakultami
článek do Praktického lékaře (neuskutečněno -
Štorek).
4) Věda a výzkum – projekty
- SKPZ nadále usiluje o spolupráci v projektech
do bezpečnostního výzkumu a dalších
programů EU
Ú: Schůzka na SZÚ Praha ke grantům (MUDr.
Vít a MUDr. Novotná)
Ú: Projekt „komunikace“ s FTN – připravit
studii = dotazníková akce
5) Různé
ČLS JEP: Návrhy na jmenování nových členů
akreditačních komisí pro MZ ČR na funkční
období 2015-2020 – za urgentní medicínu
MUDr. Josef Štorek, Ph.D. – odesláno na MZ
na začátku ledna 2015 (vyřizuje na MZ ČR:
Zbyněk Podhrázký)
28.1.2015 valná hromada ČLS JEP (prof. Blahoš
čestným členem předsednictva ČLS)
Jiří Mašek – spojka mezi SKPZ a Asociací ZZS,
zahájit větší spolupráci – dodat písemnou
informaci o možnostech spolupráce, které by
J.M. prezentoval na jednání Asociace ZZS dne
25.2.2015. Podklady zaslat do 20.2., Z: Štorek
(včetně vzdělávání v UM), na dalším jednání
Asociace ZZS by byla možná osobní přítomnost
s ústní informací
Zpráva o cvičení VNN v Plzeňském kraji
s úmrtím pacienta – za pozorovatele SKPZ
vypracovat sumarizaci postřehů a doporučení
Cvičení VNN v Brně na letišti – zvážit výstup do
časopisu
Zápis z jednání Výboru bude postoupen na
vědomí členům Revizní komise k jejímu
vyjádření a schválení vzhledem k bodům
týkajících se hospodaření a Revizní komise.
Zapsala: Mgr. Šárka Nováková
Schválil: MUDr. Josef Štorek, Ph.D.
Dne: 3.2.2015
[Krizová připravenost zdravotnictví] 5
ZÁZNAM Z PRACOVNÍ CESTY VÝBORU
SPOLEČNOSTI ZE DNE 30.1.2015
Účastníci: MUDr. J. Štorek, Mgr. Š. Nováková
1. Děkan FLKŘ UTB, Uherské Hradiště
Nejprve projednána konference MEKA 2015 –
aktivní účast FLKŘ jak ze strany pedagogů, ale i
studentů, FLKŘ vyšle v případě potřeby
autobus na konferenci.
Studentům uspořádat studentskou sekci na
konferenci a přizvat i studenty z jiných fakult.
Pokud bude více studentů, lze uspořádat
v květnu prezentaci studentských prací
s následným výběrem přednášek na
konferenci (optimálně skloubit se semináře,
resp. volně navázat termínově). Příp. možnost
prezentace EGO Zlín.
Ú: Oslovit dopisem děkana FLKŘ a předsedy
SKPZ ostatní děkany fakult s nabídkou účasti,
Z: Nováková+Štorek
Ú: Aktualizovat seznam fakult zabývajících se
krizovým řízením, Z: Nováková+Navrátil
Ú: Oslovit vedoucí kateder s nabídkou zařazení
do studentské sekce a současně vytvoření
„výboru“ pro výběr studentských přednášek.
Dále pak lze využít i do časopisu SKPZ
v rozsahu cca 5 stran. Vytvořit z nich redakční
radu pro časopis SKPZ. Z:
Nováková+Štorek+Hron.
Projednána spolupráce při žádosti o granty
z vědy a výzkumu, a to nejen Bezpečnostního
výzkumu, u kterého lze předpokládat, že bude
ještě letos znovu vypsána výzva na
nevyčerpané finanční prostředky; ale i OPVZ.
Ú: Seznam recenzovaných a impaktovaných
časopisů (vyžádat od prof. Navrátila), Z:
Nováková+Štorek
Ú: Zaslat náměty společného projektu
společně s poděkováním za přijetí děkanem, Z:
Štorek+Nováková+Častulík, T: během února
Ú: Zaslat na základě výzvy z FLKŘ projektový
záměr pro společný projekt. Z:
Štorek+Častulík+Nováková
Projednána propagace SKPZ na FLKŘ – formou
plakátu nebo textu v informačním televizním
systému fakulty. Dodat text s dvojí či trojí
obměnou podle aktuální společně
připravované akci.
Ú: Příprava textu a projednání podmínek ze
strany FLKŘ, Z: Nováková, T: během února
Ú: Odsouhlasit časové rozvržení a plán
propagace, úprava navržených textů do finální
podoby, Z: Nováková, T: do konce března
Projednána možnost uspořádat seminář
„utopená nemocnice“ v prostorách fakulty.
Ú: Prověřit termín semináře a možnosti fakulty
na přednáškové prostory (cca 30 osob),
možnosti ubytování a stravování a
přípravy/tisku finálního sborníku přednášek. Z:
Nováková, T: do konce února
Konference v krizové logistice na regionální
úrovni bude zřejmě letos pokračováno (září).
FLKŘ pořádá na konci května vlastní konferenci
k chemickým zbraním, pozvánku výbor obdrží.
2. Starosta města Uherské Hradiště
Starosta se z jednání omluvil, zastoupil jej
tajemník Mgr. Josef Botek, dále byl přítomen
Ing. Lacka, pracovník krizového řízení. Oba
přítomní velmi pozitivně přivítali možnost
spolupráce a vzájemně se přítomní shodli na
důležitosti a přínosu krizové připravenosti
prováděné nejen v retrospektivní formě.
Předmětem jednání bylo dohodnutí základní
podoby semináře „utopená nemocnice“, který
se bude konat, po dohodě s tajemníkem, ve
dnech 13.-14. května 2015. Seminář bude
dvoudenní s dopoledním příjezdem a předpo-
kládaným zahájením ve 13 h za účasti
starosty. Starosta převezme nad akcí záštitu,
nutno ještě ověřit způsob žádání (Ing. Lacka) a
možnost finanční podpory, která nebyla na
setkání projednána. Místo konání FLKŘ. První
den bude věnován zdravotnickým zařízením
(nemocnice UH zatopena v roce 1997,
[Krizová připravenost zdravotnictví] 6
následně v roce 2006 evakuována z důvodu
možného zatopení, ovšem záplavová vlna
nepřišla, dále v roce 2010 zvažována opět
evakuace ze stejného důvodu, nakonec nebyla
provedena. Možnost porovnání provedených
opatření v těch třech letech.). Druhý den bude
věnován sociálním zařízením, které bylo v UH
rovněž evakuováno. Zde byl zaznamenán velký
stres klientů ze samotné evakuace, přidat tedy
psychosociální aspekt evakuace (přednese
např. tajemník). Všechny potřebné dokumenty
jsou nám k dispozici, pohledat fotky aj.
K dispozici jsou také zkušenosti z evakuace
městského úřadu Uherský Brod (několikrát
ročně) kvůli nespokojenému občanovi. Dalším
námětem této akce je metodika výpočtu
Štěpána Many při zkoumání krizové
připravenosti stanovišť ZZS ve Zlínském kraji a
výsledná zjištění.
Ú: Dopisem potvrdit termín, požádat o
poskytnutí loga města a starostu o finanční
prostředky, vypracovat předpokládaný
rozpočet akce. Z: Nováková. T: do 15.2.2015
Ú: Příprava pozvánky a ve stejném termínu
požádat o její schválení, následně rozeslat
účastníkům. Z: Nováková, T: do 28.2.2015
Ú: Oslovit dopisem dohledané
přednášející/aktivní účastníky (bývalý starosta
Karásek, bývalý ředitel nemocnice Karásek a
další) s žádostí o aktivní účast. Kontakty předá
Ing. Lacka.
Ú: Připravit program semináře, Z:
Nováková+Štorek+Lacka, T: do konce března
Ú: Zjistit pro Ing. Lacku aktuální stav ZZKS
Příbram – zájem o Sety2000 pro rozšíření
lůžkové kapacity.
Následně může seminář volně pokračovat
další akci zaměřenou na environmentální
problematiku a zdraví s dopadem na krizovou
připravenost ve smyslu zabývat se problémy,
které přijdou: jak zabránit znečištění zdrojů
pitné vody? Ekologická zátěž ze slunečních
elektráren či polystyrenu ze zateplování
obytných prostor?
3. Hejtman Zlínského kraje
S MVDr. Stanislavem Mišákem, hejtma-nem
Zlínského kraje, byla projednána spolupráce
při přípravě konference Medicína katastrof
2015 v podobě převzetí záštity a poskytnutí
finanční dotace, v obou případech s pozitivním
výsledkem jednání. Dále byl hejtman pozván
na konferenci a bude nutné s ním v nejbližší
době projednat termín jeho účasti a při-
způsobit program konference. Současně bylo
projednáno přizvání hejtmana Jihomoravského
kraje, Moravskoslezského a Olomouckého,
příp. také Kraj Vysočina na konferenci. Pan
hejtman přislíbil v tomto směru svou podporu.
Ú: Připravit dopis ZK včetně žádosti o dotaci a
rozpočet akce, Z: Nováková, T: do konce února
Ú: Připravit pozvánky ostatním hejtmanům, Z:
Nováková a Štorek, T: do konce března,
optimální nejprve ověřit termíny zasedání
komisí AK ČR s ohledem na konferenci MEKA.
Dále byl pan hejtman pozván na seminář
v Uherském Hradišti, který byl ten den
dojednán s děkanem FLKŘ a tajemníkem
města UH.
Ú: Zaslat pozvánku s konkrétním termínem
akce, Z: Nováková, T: do konce března
Zapsala: Mgr. Šárka Nováková
Schválil: MUDr. Josef Štorek
Dne: 2.2.2015
CITÁTY
Proboha, radujte se více! Je to jediný a nejspoleh-livější lék na všechny nemoci.
Nikolaj Vasilijevič Gogol
Někteří se stanou odvážnými až tehdy, když už nemají jiné východisko.
William Faulkner
[Krizová připravenost zdravotnictví] 7
MOZAIKA PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICKÝCH
SLOŽEK V ČR NA HROZBY BIOLOGICKÉHO
CHARAKTERU ANEB POZNATKY ODBORNÉ
SPOLEČNOSTI Z NÁCVIKŮ A CVIČENÍ VNN
V ROCE 2014
Mosaic of health care components preparedness in the Czech Republic against
biological threats and/or the findings of the expert health association from the
training and exercises on HIDs in 2014
- konferenční příspěvek -
Mgr. Šárka Nováková1), MUDr. Josef Štorek, Ph.D. 1,2), Ing. Pavel Častulík, CSc.1,3) 1) Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP, Sokolská 31, 120 26 Praha, email: [email protected] 2) Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Jírovcova 24, 370 04 České Budějovice, www.zsf.jcu.cu; email: [email protected]
3) Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Výzkumné centrum toxických látek v životním prostředí; Kamenice 126/3, 625 00 Brno; [email protected]
ABSTRAKT
Krizová připravenost zdravotnických složek na hrozby biologického charakteru se nadále zásadním způsobem vyvíjí a především zpřesňuje v detailech. Krajské specifikace je samozřejmě nutné zohledňovat, nicméně z nácviků a cvičení, kterých se zúčastnili zástupci naší odborné společnosti a další odborníci v roce 2014, je patrné, že těchto „krajských odlišností“ je více a netýkají se pouze nepodstatných detailů. Postupně se sice daří přejímat osvědčené a prověřené postupy, přesto však převažuje územně příslušný přístup, který tříští připravenost České republiky jako celku. Jak to ve výsledku v ČR vypadá, mapuje tento příspěvek, který se sice přednostně věnuje zdravotnickým složkám IZS, ovšem v tomto případě je spolupráce s HZS ČR nezbytná a tudíž jako složka neopominutelná.
ABSTRACT
Crisis preparedness of the health care components against biological threats undergoes continuous development and detailed improvements. Regional´s specifications are taken into account, however the findings obtained by the representatives of our expert health care association during 2014 shows, that there some more differences and not only in the details.
Gradually there is the success in accepting of confirmed and verified procedures, nevertheless, there still remains an exclusive regional approach, which fragmented preparedness of Czech Republic as whole. This presentation is mapping the situation in Czech Republic, with the priority of the health care components within the Integrated Rescue System. Naturally in this case the collaboration with the Fire Brigade Corps is also indispensable and as such the vital component of the system.
[Krizová připravenost zdravotnictví] 8
Posouzení Hlášení Reakce
VÝCHODISKA
Připravenost na import vysoce nebezpečných nákaz
(dále jen „VNN“) se v uplynulých letech zásadním
způsobem změnila a nabyla konkrétnější
hmatatelné podoby. Hybným momentem se
ukazuje tlak Evropské komise na implementaci
evropských směrnic, v tomto případě
Mezinárodních zdravotnických předpisů z roku
2005 (dále též „MZP (2005)“) a další dokumenty,
jejichž cílem je zvýšit ochranu veřejného zdraví a
tedy i bezpečnost občanů EU.
Pozn.: Revidované Mezinárodní zdravotnické
předpisy (2005) vychází z předpokladu, že žádná
země nemůže plně chránit své občany v izolaci,
nebo prostřednictvím tradičních kontrol na
hranicích. Široké definice pojmů "rizika pro veřejné
zdraví", "nemoc" a "akce" mají zajistit, aby se na
rizika způsobená náhodným nebo úmyslným
uvolňování patogenů nebo chemických či
radioaktivních látek předpisy vztahovaly.1
V případě vzniku události s potenciálem pro
ohrožení veřejného zdraví na mezinárodní úrovni
je v souladu s MZP (2005) zajišťováno posouzení,
hlášení a reakce podle typu vzniklé události:
a) hlášení infekčních onemocnění = odpovědna
krajská hygienická stanice jako OOVZ
b) hlášení události radiační povahy = SÚJB
c) dohled nad událostmi chemické povahy má
v oblasti ochrany zdraví člověka MZ ČR.
V České republice byl v návaznosti na evropské
předpisy vydán příslušný akční plán (schválen
Usnesením Vlády České republiky ze dne 25. října
2011 č. 785) a dvě směrnice pro jednotný postup
při vzniku mimořádné události podléhající
Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005)
v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci:
na palubě letadla a ve zdravotnickém zařízení.
1 http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2007/pr44/en/
Na základě výše uvedených dokumentů jsou na
úrovni krajů vypracovány „plány reakce na výskyt
VNN“, které jsou zahrnuty do havarijních plánů
krajů.
Historické okénko
Zpráva WHO (The World Health Report, z roku 1996) varuje, že u některých závažných nemocí, jako je cholera, malárie a tuberkulóza, byl zaznamenán „smrtící comeback“ v mnoha částech světa, přestože je možné jim předcházet nebo jsou léčitelné. Ve stejné době mnoho nových a vysoce infekční onemocnění, jako je HIV/AIDS a nechvalně proslulá hemoragická horečka Ebola (v obou případech neléčitelné nemoci), představují další hrozby.
1996 „Stojíme na pokraji globální krize infekčních chorob. Žádná země není před nimi v bezpečí. Žádná země si už nemůže dovolit ignorovat jejich hrozbu," říká v této zprávě generální ředitel WHO, Dr. Hiroshi Nakajima. „V posledních 20 letech se objevilo nejméně 30 nových onemocnění a nyní společně ohrožují zdraví stovek milionů lidí. Pro mnohé z těchto nemocí, neexistuje žádná léčba, lék nebo vakcína.“2
2007 Stejná zpráva z roku 2007 již používá nové slogany: „diplomacie, spolupráce, transpa-rentnost a připravenost." V našem stále více propojeném světě, vznikají nové nemoci nevídaným tempem, často s možností překročení hranic a rychlého šíření. „Když svět je v nebezpečí kolektivně, stává se obrana společnou odpovědností všech národů.“3
2 http://www.who.int/whr/1996/media_centre/press_release/en/ 3 http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2007/pr11/en/
Obr. č. 1 – reakce na událost s potenciálem ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu; Zdroj: vlastní
[Krizová připravenost zdravotnictví] 9
Obr. č. 2: Trendy v četnosti výskytu malárie; Zdroj: WHO
(http://gamapserver.who.int/mapLibrary/Files/Maps/ProgressTowardsTragets_final.jpg)
Z čeho se skládá mozaika připravenosti na výskyt
VNN v ČR?
a) V první řadě se jedná o připravenost samotných
subjektů podílejících se na události dle MZP
(2005), v její kterékoli fázi. Vezmeme-li to od
konce, je tím posledním střípkem v souladu s
MZP (2005) Ministerstvo zdravotnictví a jeho
ohlašovací povinnost vůči ostatním členským
státům. První v řadě je místně příslušný orgán
ochrany veřejného zdraví (dále jen „OOVZ“),
který v tomto případě představuje krajská
hygienická stanice (dále jen „KHS“) provádějící
prvotní posouzení události. Ta pak předává
hlášení všem dotčeným, mmj. také Ministerstvu
zdravotnictví ČR, a spouští reakci včetně
aktivace, resp. přípravy určeného poskytovatele
zdravotních služeb na hospitalizaci pacienta
s podezřením na VNN, v případě ČR se jedná o
Nemocnici Na Bulovce.
Samotná reakce na vzniklou situaci však nemusí
být zvládnutelná pouze prostředky a silami KHS
a zpravidla požádá o pomoc složky IZS: HZS, ZZS
a PČR, popř. další subjekty poskytující
plánovanou pomoc na vyžádání.
Do systému reakce je zapojen také Státní
zdravotní ústav, zdravotní ústavy v ČR pro
zajištění dílčích úkolů (převážně následného
charakteru, tj. transport a analýza vzorků,
provedení ohniskové dezinfekce apod.). Do
systému reakce jsou vzaty také subjekty plnící
„pojistnou“ roli pro případ vyčerpání sil a
prostředků subjektů „první linie“, např. útvary
Armády ČR (Vojenský zdravotní ústav a jeho
odbor biologické ochrany Těchonín).
b) Zvládnutí vzájemné spolupráce, tzn. znalost rolí
a kompetencí, způsobu komunikace a zadávání
úkolů, ale také např. sjednocení odborné
terminologie. Teprve na tomto základě lze začít
s praktickou částí spolupráce formou dílčích
nácviků složitějších úkonů.
c) Ověření vlastní součinnosti formou cvičení s následným vyhodnocením a promítnutí zjištěných poznatků do plánovacích a
[Krizová připravenost zdravotnictví] 10
prováděcích dokumentů i praktických dovedností a znalostí.
2. AKCE „CIMIC 2012“
Akci „CIMIC 2012“ uspořádala Společnost krizové
připravenosti zdravotnictví České lékařské
společnosti J. E. Purkyně, z. s. (dále jen „SKPZ“) ve
spolupráci s tehdy Ústředním vojenským
zdravotním ústavem Praha (ÚVZÚ Praha, dnes VZÚ
Praha) a jeho organizační složkou Centrem
biologické ochrany Těchonín (CBO Těchonín) ve
dnech 10. až 13. září 2012 (bližší informace o
průběhu a zjištěných výstupech poskytuje
příspěvek z minulého ročníku této konference, tj.
z roku 2014). Tato akce potvrdila nezbytnost
vypracování nových společných postupů pro řešení
události s výskytem VNN, neboť STČ 05/ IZS „Nález
předmětu s podezřením na přítomnost B-agens
nebo toxinů“ není určena pro tento typ
mimořádných událostí, přestože lze její některé
listy složek IZS použít zcela nebo s minimálními
úpravami.
Samostatná STČ je nezbytná pro správnou
koordinaci řešení události (operační řízení), její
zdokumentování a dodržování zákona č. 239/2000
Sb., o IZS. Následně vydané směrnice MZ ČR
reagující na MZP (2005) řeší tyto události
především z hlediska odpovědnosti a pravomocí,
časového rámce; a garanci předává orgánům
ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické
stanici v místě události. To však neznamená, že
pracovník KHS bude současně velitelem zásahu na
místě události, přestože je garantem - nebude na
místě události včas k tomu, aby řídil záchranné a
likvidační práce v místě zásahu. Ve směrnicích není
dostatečně řešena organizace na místě zásahu, ani
skutečnost, že tento typ události se zpravidla
dotýká minimálně dvou krajů (Praha jako příjemce
pacienta s VNN a další obec/kraj, ve kterém byl
pacient „zachycen“). Oproti nálezu předmětu se
v případě VNN její zdroj nákazy, tj. osoba podezřelá
z nákazy, pohybuje, má zdravotní obtíže atd.
V případě výskytu VNN na letišti je situace ještě
komplikovanější díky mezinárodnímu prostoru, ve
kterém se osoba podezřelá z nákazy nachází.
3. NÁCVIKY VNN V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH V PRŮBĚHU R. 2014
Ve všech krajích postupně probíhají nácviky reakce
na výskyt VNN, některé kraje dokonce v průběhu
roku 2014 řešily skutečné podezření (ve všech
případech bylo podezření vyvráceno, míra rizika
však v jednotlivých případech byla různá, proto i
vyvrácení nebylo vždy doloženo laboratorními
výsledky). Přehled případů podezření je uveden na
obr. č. 2.
Ať už jsou scénáře nácviků umístěny do jakéhokoli
prostředí, základní osnova – sled dílčích úkolů,
které je nutné řešit, je stále stejná:
1. Zajistit bezpečnost okolí včetně ochrany osob
v bezprostředním okolí pacienta
2. Zajistit bezpečný transport pacienta do ZZ
3. Zajistit bezpečnost prostoru po jeho opuštění
pacientem a jeho návrat do běžného provozu
bez omezení
4. Zajistit likvidaci nebezpečných odpadů
5. Zajistit hospitalizaci a léčbu pacienta včetně
laboratorní diagnostiky
1. Zajistit bezpečnost v okolí pacienta
Bezpečnost zasahujících osob ve smyslu BOZP je
řešena použitím vhodných adekvátních osobních
ochranných pracovních pomůcek (dále jen „OOPP“)
poskytujících biologickou ochranu (EN14121).
Skutečnost, že OOPP musí splňovat požadavky
normy pro biologickou ochranu ještě neznamená,
že je to jediné kritérium výběru. Poznatky
z praktických cvičení zdůrazňují, že rozhodnutí o
výběru a nákupu OOPP není vhodné provádět,
dokud není definován postup a rozsah
Obr. č. 3: Případy podezření na ebolu v ČR, Zdroj: vlastní
[Krizová připravenost zdravotnictví] 11
vykonávaných činností. Bez znalosti postupů
nasazování, svlékání a dekontaminace OOPP nelze
vybrat jejich správné dílčí komponenty. Druhá fáze
ovlivňující výběr OOPP pak spočívá v jejich
vzájemném slaďování jednotlivých prvků OOPP při
zachování ochranné funkce jako celku. Poslední
fáze před nákupem představuje ověření
dostupnosti všech potřebných velikostí a jejich
ověření funkčnosti OOPP na budoucích uživatelích.
Je nutné si uvědomit, že každý jsme originál a
nestavíme laťkový plot, ale vytváříme tým
specialistů pro specifické činnosti ve specifickém
rizikovém prostředí.
Postupně se objevují také nové přístupy v používání
OOPP – některé jsou vzhledem k aktuálně
probíhající epidemii eboly zaměřeny pouze na virus
eboly, jiné jsou obecnější a platí pro celou skupinu
VNN, čímž v doporučeních a radách vztahujících se
k OOPP vznikají rozdíly ve struktuře doporu-
čovaných OOPP i postupu jejich oblékání a svlékání.
Zatím není používání OOPP ve zdravotnictví
postaveno na „evidence-based medicine (medicína
založená na důkazech), proto je dle sdělení ECDC
nutno používat „zdravý rozum“ a nad prováděnými
postupy přemýšlet a hledat skutečné riziko. OOPP
je nutné používat vždy na základě hodnocení rizika
(posoudit rozsah prováděných činností, infekčnost
VNN, zdravotní stav pacienta, místo zásahu a
vzdálenost jeho přepravy, atd.).
Jedním z dalších okamžiků, které je nutné v této
fázi řešit, je jak zajistit rychlou a bezpečnou izolaci
pacienta podezřelého z VNN. Jednotlivé nácviky na
VNN v krajích se s tímto úkolem vypořádali různě.
Vyberme tedy ty nejzajímavější, neboť neexistuje
jediné řešení uplatnitelné vždy a všude: např.
infekční klinika v Plzni (samostatný pavilon) usiluje
o odklon takového pacienta ještě před jeho
vstupem na kliniku (viz obr. 1 ze série Postřehy
z nácviků v jiných krajích, obr. č. 3). Pacient je
ohlášen venkovním zvonkem na sestru, která jej
okamžitě směřuje do izolační místnosti, která má
přístup zvenku, tudíž pacient nevstupuje do
vnitřních prostor kliniky mezi další pacienty a
zdravotnický personál.
V ostravské nemocnici využili registrace ve vstupní
hale, kde jej sestra rovněž odkloní (po uvedení
příznaků a pozitivní cestovní anamnézy) do izolační
místnosti. Opět pacient nemluví se sestrou
napřímo, ale sestra je chráněna přepážkou se skelní
výplní (viz obr. 2 a 3 série Postřehy z nácviků, obr.
č. 3). V tomto případě se neosvědčila izolace
pacienta na oddělené nevybavené chodbě (pacient
si neměl kde sednout, doba do transportu je
poměrně dlouhá, je nutné zajistit také přístup na
toaletu), nicméně je zde opět využit komunikační
prostředek (telefon) pro nepřímou komunikaci
s pacientem (viz obr. 3 série Postřehy z nácviků).
V obou uvedených případech bylo zamezeno
přímému kontaktu zdravotnického personálu
s pacientem. Určený personál je při následném
přímém kontaktu s pacientem již vybavený OOPP,
rovněž poskytne základní osobní ochranné
prostředky (rukavice – pot, respirátor – sekrety)
pacientovi, aby zamezil šíření nákazy. S nasazením
respirátoru je možné pacientovi pomoci, ale
personál při této činnosti již není ohrožován na
svém vlastním zdraví.
Další opatření je zapotřebí provést pro okamžité
zajištění bezpečnosti a ochrany okolí a osob před
možným nekontrolovatelným šíření VNN. Musí být
vymezena kontrolovaná pásma zabraňující pohybu
nekvalifikovaných osob, tj. vymezit nebezpečnou
zónu a stanovit ohnisko nákazy, což jsou dva
odlišné prostory. Je nutné vyznačit prostor zásahu,
stanovit vhodné transportní (evakuační) trasu pro
pacienta a určit vhodné místo pro přivezenou
techniku, zajistit přístupové koridory a pamatovat
na zázemí pro zasahující, kam bude zamezen vstup
jiným osobám.
Současně musí být všem osobám, které se nachází
uvnitř zdravotnického zařízení, zabezpečeno pos-
kytnutí zdravotní péče. Tyto pacienty, jejich
doprovod nebo návštěvníky není vhodné „odložit“
z hlediska zdravotní péče a dalšího informování a
na dvě hodiny zavřít v čekárně bez dalšího kontaktu
s nimi.
[Krizová připravenost zdravotnictví] 12
Obr. č. 4: Postřehy z nácviků v jiných krajích
2. Zajistit bezpečný transport pacienta
Bezpečný transport pacienta patří z pohledu
ochrany veřejného zdraví mezi nezbytná
ochranná/preventivní opatření, kterými je nutno
zamezit šíření nákazy. Mezi odborníky
i zasahujícími složkami se v uplynulém roce 2014
podařilo rozšířit osvětu z pohledu vhodných
transportních izolačních prostředků osob (dále jen
„TIPO“), které podle zásad biologické bezpečnosti
musí být funkční v podtlakovém režimu filtro-
ventilace k zamezení úniku infekce generované
pacientem z TIPO (ať už se jedná o pevný box AČR
nebo „měkký“ vak, viz obr. č. 5 - 8) do vnějšího
prostředí. Bohužel současná praxe v používání
některých TIPO v přetlakovém filtro-ventilačním
režimu je zcela nepřípustná a v přímém rozporu se
zásadami biologické bezpečnosti při nakládání se
zdroji VNN. Některé druhy TIPO, jež jsou k dispozici
pro transport VNN pacientů, nesplňují základní
bezpečnostní požadavky ohledně výkonnosti filtro-
ventilace (dosažení podtlaku min. -50 Pa, obměna
vzduchu uvnitř TIPO min. 50 krát za hodinu).
Nedostatečná obměna filtrovaného vzduchu uvnitř
TIPO (např. 12 krát/hod.) vytváří vysoké riziko
tepelného stresu pro pacienta s horečkou.
Nedostatečná obměna vzduchu způsobuje
negativní mikroklimatické podmínky v TIPO (nárůst
vlhkosti a teploty), které zásadně omezují možnost
termoregulace pacienta pocením při jeho izolaci
v TIPO. Při vnější okolní teplotě (letní podmínky) se
toto riziko znásobuje. Tepelný komfort pacienta
s horečkou musí být zajištěn, neboť „pobyt“
pacienta v TIPO může dosahovat řady hodin
(uložení pacienta do TIPO, příprava k transportu,
dekontaminace, vlastní transport, proces příjmu ve
VNN zdravotnickém zařízení, atd. může dosahovat
3-6 hod.).
Bezpečný transport při tak dlouhém uložení
pacienta v TIPO, který by neměl být otevřen
v průběhu vlastního transportu, vyžaduje také
důkladnou přípravu pacienta (zajištění žilních
vstupů, ale také záchyt moče, popř. zacévkování
močových cest).
[Krizová připravenost zdravotnictví] 13
Obr. č. 5 – 8: Ukázka transportních izolačních prostředků osob (zleva nahoře: biobox AČR, biovak EBV 40 a EBV 30 a
„izraelský“ IsoArk N36)
Optimální je také přizpůsobení převozní sanity typu
transportu, a to nejen z hlediska minimalizace
přístrojového vybavení uvnitř sanity, provedení
preventivních opatření pro usnadnění následné
dezinfekce vnitřního prostoru anebo vybavení
vlastní filtroventilační jednotkou chránící okolí
během transportu pacienta (min. je vypnutí
klimatizace, je-li společná pro část řidiče i pacienta,
nezávislost jednotky na provozu vozidla, zajištění
vytápění apod.), ale také zajištění dostatku
náhradních OOPP pro případ protržení, náhradního
civilního oblečení po skončení transportu,
dezinfekčního prostředku a jiné.
Další úkol spojený s bezpečností transportu
pacienta spočívá v dezinfekci/dekontaminaci
samotného TIPO po opuštění ohniska nákazy. Tato
činnost je sama o sobě náročná a specifická,
vyžaduje znalost TIPO a stanovení vhodných
dezinfekčních prostředků včetně správného
principu jejich nánosu a příp. po uplynutí stanovené
doby působnosti jejich oplachu. Vzhledem k časové
náročnosti dekontaminace TIPO je vhodné zajistit
buď předání pacienta v TIPO druhému týmu
zajišťující jeho transport anebo provádět
dekontaminaci osob, které pacienta připravovali
k transportu, souběžně s dekontaminací TIPO.
Další otázkou je místo provádění dekontaminace
TIPO. Podle bojového chemického řádu HZS se
dekontaminace provádí na výstupu z nebezpečné
zóny, resp. před vstupem do čisté zóny.
Dekontaminaci je možné provést při odchodu
z ohniska nákazy, pokud je ohnisko skutečně
totožné s nebezpečnou zónou tzn., že přístupové
chodby a prostory, kterými pacient prošel, nejsou a
nemohou být kontaminovány. Pak může vzniknout
situace simulovaná ve zdravotnickém zařízení (dále
též „ZZ“) v Ostravě, kde byla dekontaminace
pacienta v TIPO prováděna před opuštění izolační
místnosti. Chceme-li provádět dekontaminaci uvnitř
ZZ, vznikají další „kritická místa“ zásahu. Je nutné
umět se vypořádat s mokrým povrchem a šířením
dezinfekčního přípravku v daném prostoru ZZ. Dále
je nutné zvážit, zda bude dekontaminace prováděna
v dekontaminační sprše nebo bude nános
dezinfekčního roztoku proveden jiným, např.
ručním, způsobem a bez oplachu. Každopádně je
nutné v obou případech zajistit záchyt odpadní
vody. Zda dekontaminovaný TIPO s pacientem je
[Krizová připravenost zdravotnictví] 14
vhodné přenášet k přistavené sanitě před ZZ bez
OOPP, je další diskutovaný problém (viz obr. č. 7
vlevo dole).
3. Zajistit bezpečnost prostoru a jeho návrat do
běžného provozu bez omezení
Tato část zatím není předmětem prováděných
cvičení, z části také proto, že činnosti, které vedou
ke splnění tohoto úkolu, jsou teprve ve fázi příprav
a jejich sestavování. Jedná se o průběžnou a
především závěrečnou ohniskovou dezinfekci
ohniska nákazy. V případě zdravotnického zařízení
vyvstává otázka, zda pověřený personál (ať
poskytovatele zdravotních služeb nebo
nasmlouvaného subdodavatele pro úklid) je
dostatečně připraven pro provádění dezinfekce
v potřebných OOPP, které by měly být vyššího
stupně než u běžně prováděné dezinfekce bez
předchozí kontaminace VNN. V případě ohniska
nákazy v prostorách urgentního příjmu nebo jiného
vysoce frekventovaného a důležitého oddělení ZZ je
obnova provozu vysoce akutní záležitostí z hlediska
času, neboť může dojít k vyřazení jediného
traumatologického centra v kraji. Kromě otázek
KDO a KDY tuto ohniskovou dezinfekci provede, se
objevila také nová otázka: JAK a CO? Kromě
povrchové dezinfekce je totiž nutno počítat
s vnitřním vybavením, které může být v některých
případech (hotely, ale i ZZ) značně drahé a jejich
zničení či poškození povede k vyčíslení vysokých
škod ze strany majitele. Navíc toto vnitřní vybavení
nemusí být prioritně vybíráno z hlediska snadné
dezinfekce (potahy, koberce apod.).
Překvapivě dekontaminací pacientů na příjmu do ZZ
a následnou dekontaminací kontaminovaných
prostor ve ZZ se některé nemocnice zabývaly více
v roce 2013 než 2014. Jednalo se však o první
vlaštovky váhající mezi variantou jakéhosi
předpřipraveného „improvizovaného dekontami-
načního pracoviště“ ve ZZ a zbudováním profe-
sionálního dekontaminačního pracoviště obsluho-
vaného příslušníky HZS, které by bylo rozvinuto
v případě odpovídající mimořádné události4.
4 Více informací najdete v časopise Krizová připravenost
zdravotnictví, SKPZ ČLS JEP, 2. číslo 3. Ročník: Dekontaminace osob – mýty a skutečnost, Ing. Pavel
4. Zajistit likvidaci nebezpečných odpadů
Poslední fází reakce na výskyt VNN je likvidace
nebezpečných odpadů vzniklých v průběhu zásahu
na místě události, tj. sběr, bezpečné uložení
s předchozím tříděním odpadu a následně bezpečný
odvoz ukončený vlastní likvidací. Směrnice se touto
částí podrobně nezabývá, je tedy na dohodě
hygienické stanice a HZS, jakým způsobem budou
tuto část řešit.
Z odpadu je vyčleněn materiál, který je určen
k dekontaminaci, v tomto případě dezinfekci,
a následně je znovu začleněn do používání. Tento
však musí být rovněž bezpečně uložen k transportu
do místa dekontaminace, povrchově dekon-
taminován a teprve pak odvezen na místo určení.
Na samotný odpad určený k likvidaci se pak
vztahuje stejný postup, využít lze soukromé
subjekty, spalovny, které jsou schopny si pro odpad
ve stanovém čase přijet a odvézt jej do spalovny,
v případě potřeby mohou přivézt i potřebný počet
odpovídajících obalů vhodných pro transport
nebezpečného odpadu.
5. Zajistit hospitalizaci a léčbu pacienta včetně
laboratorní diagnostiky
Směrnice pro VNN schválené Vládou ČR v roce 2013
stanovují jako cílové zdravotnické zařízení
Nemocnici Na Bulovce, záložním pracovištěm pro
hospitalizaci pacientů s VNN je Centrum biologické
ochrany Těchonín, jehož využití schvaluje Hlavní
hygienik ČR. Další alternativou mohou být i
regionální infekční pracoviště, kterých může být
využito v případě vyhodnoceného nižšího rizika.
4. STAV K 31. 12. 2014
Realizované nácviky a cvičení složek IZS odhalila bílá
místa a zpravidla přinesla potřebné upřesnění a
zdokonalení způsobu reakce. Rozkryly ovšem také
širokou škálu možných scénářů od místa zásahu
(vysokoškolské koleje, zdravotnické zařízení
ambulantního či lůžkového typu, hotel, byt
nemocného atd.) až po vlastní průběh zásahu
Častulík CSc. nebo ve stejnojmenné příspěvku na konferenci Ochrana obyvatelstva – Dekontam v Ostravě z roku 2013
[Krizová připravenost zdravotnictví] 15
s možným úmrtím pacienta během transportu či
naopak chodícím pacientem v dosud dobrém
zdravotním stavu.
Vzhledem k velkému množství variantních řešení
tak logicky vzniká otázka garance správného
postupu. V rámci cvičení je proto nezastupitelná
úloha nezávislých pozorovatelů z jiných krajů a
odborníků z řad odborných společností a jiných
nezávislých subjektů, kteří pak pomáhají
s vyhodnocováním průběhu cvičení. Hodnotící
zprávy ze cvičení jsou pak neocenitelným zdrojem
zkušeností s možností jejich předávání dál, bohužel
jsou často považovány za „interní“ materiál v rámci
kraje a prezentovány jsou jen hrubé obrysy průběhu
cvičení.
Jedním z problémů, často na pokraji zájmu, je
způsob komunikace v průběhu zásahu, kdy se na
místě setkávají i dvě tři složky s různými způsoby
„vnitřní“ komunikace, která však v souhrnu může
být vzájemně neslučitelná a přinést naopak
problémy druhým. Dalším dosud řádně
nedoceněným rizikem je délka zásahu, která se
může lehce dostat nad 2 – 3 hodiny, což se sebou
nese nároky na zvyšování počtu zasahujících osob
pracujících v OOPP. V odpovídajících OOPP se
doporučuje práce v délce trvání max. 3 – 4 hodiny
(např. pokud je příslušník HZS vybaven stlačeným
vzduchem v lahvi, pak toto obecné doporučení
neplatí). Z dosud provedených cvičení vyplývá, že
délka zásahu pod dvě hodiny je téměř nemyslitelná
(není-li vyhodnocení rizika epidemiologem sníženo
na nízké či nulové, což může mít za následek změnu
režimu prováděného zásahu), přičemž komplikace,
které mohou nastat, mohou snadno tuto délku
zvýšit na šest hodin.
5. ZÁVĚR
V závěru roku se uskutečnila dvě setkání s cílem
předat si vzájemně mezi kraji poznatky z těchto
cvičení uvnitř jedné složky: jedná se o seminář
Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč
určený chemikům HZS krajů konaný v listopadu a
setkání ředitelů KHS v gesci Ministerstva
zdravotnictví ČR v prosinci. Věříme, že tato setkání
budou probíhat nadále. SKPZ se bude i nadále
aktivně podílet na těchto úkolech a podobně, jako
tomu bylo v roce 2014, nabízí svou účast formou
pozorovatelů nejen u plánovaných nácviků a
cvičení, ale také spolupráci na doporučených
postupech a dalších materiálech pro reakci na
výskyt VNN.
Na základě dosavadních zkušeností a získaných
informací považujeme za důležité se v připravenosti
na VNN koncepčního charakteru zaměřit na
následující:
Připravenost na zdravotnického systému na
nakládání s VNN pacienty vyžaduje především
cílené vypracování a sjednocení protokolárních
postupů činností prvního kontaktů s VNN
pacientem, postupů OOVZ, činností ZZS-
Biohazard týmů, spolupráce se složkami IZS (HZS,
Policie ČR), příjmových zdravotnických zařízení
pro VNN pacienty, atd.
Pro pozemní a letecký převoz pacientů s VNN je
zapotřebí definovat základní technické
požadavky na TIPO pro zajištění bezpečnosti
vnějšího okolí a zdravotnického personálu,
včetně bezpečných mikroklimatických
podmínek pro pacienty izolovaných v TIPO.
Pro ochranu zdravotnického personálů proti
expozici VNN je zapotřebí stanovit požadavky na
vlastnosti OOPP, postupů jejich použití,
nasazovaní a bezpečného odkládání, včetně
postupů různých úrovní dezinfekce a
odpovídajících prostředků.
Zavést inovované vzdělávací programy a
praktické výcviky na problematiku připravenosti
zdravotnického personálu při řešení událostí
spojených s únikem nebezpečných materiálů
a CBRN událostí.
Předložit náměty na potřeby bezpečnostního
výzkumu pro rezort zdravotnictví (2016-2020)
pro řešení připravenosti jednotlivých
zdravotnických složek na nekonvenční události
spojené s unikem nebezpečných materiálů, vč.
CBRN ohrožujících zdraví a životy osob.
Společnost děkuje všem, kteří ji dosud na svá
cvičení přizvali, a zve Vás na další seminář na toto
téma, který připravuje na jaro 2015, jako
pokračování cyklu seminářů určených pro ZZS, ZZ
(urgentní příjmy, infekční oddělení) a KHS.
[Krizová připravenost zdravotnictví] 16
SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ
STČ 05/IZS „Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů“; zdroj: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx
Národní akční plán ČR pro případ události pod-léhající Mezinárodním zdravotnickým předpi-sům; zdroj: http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/narodni-akcni-plan-cr-implementace_3039_5.html
Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb; zdroj: http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/smernice-pro-zdravotnicka-zarizeni_2879_5.html
Časopis Krizová připravenost zdravotnictví, SKPZ ČLS JEP; 3. ročník, číslo 1 a 4. ročník číslo 1; zdroj:
http://www.skpz.cz/wp-content/uploads/2012/07/1-2013.pdf a http://www.skpz.cz/wp-content/uploads/2012/07/Číslo-1-2014.pdf
tiskové zprávy WHO, zdroj: http://www.who.int/mediacentre/news/releases/en/
Použité fotografie:
http://www.hzscr.cz/clanek/v-ostravske-fakultni-
nemocnici-se-konalo-cviceni-izs-s-ebolou.aspx http://www.hzscr.cz/clanek/metodicke-cviceni-
pro-vysoce-nebezpecnou-nakazu.aspx
Pozn. redakce: Příspěvek byl prezentován na
konferenci Ochrana obyvatelstva 2015 v Ostravě
NOVÁ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE ČR
Vláda ČR dne 4.2.2015 schválila Bezpečnostní
strategii ČR, která slouží jako základní dokument
bezpečnostní politiky ČR a navazují na ni další
strategie a koncepce. "Bezpečnost ČR je založena na
prinicipu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany
jeho života, zdraví, svobody, lidské důstojnosti a
majetku. Ačkoli je za zajišťování bezpečnosti
primárně odpovědná vláda, pro snižování rizik
naplnění hrozeb je žádoucí aktivní spolupráce
občanů ČR, právnických a fyzických osob a orgánů
veřejné správy." (str. 6 Bezpečnostní strategie ČR
2015)
Řada východisek a hrozeb uvedených v Bezpeč-
nostní strategii ČR 2011 zůstává v plat-
nosti. Zvyšující se závažnost nevojenských hrozeb
(přerušení dodávek strategických surovin, negativní
aspekty mezinárodní migrace, kybernetické
útoky nebo závažná hospodářská a finanční
kriminalita) překračují hranice a omezují schopnost
ČR reagovat samostatně. V souvislosti se zhoršující
se bezpečnostní situací v oblastech bezprostředně
sousedících s členskými státy NATO a EU kladou
také rostoucí nároky na schopnost Evropy
samostatně reagovat. Narůstajícím bezpečnostním
rizikem v Evropě fenomén tzv. zahraničních
bojovníků.
Mezi nově identifikované hrozby patří:
oslabování mechanismu kooperativní
bezpečnosti i politických a mezinárodně-
právních závazků v oblasti bezpečnosti (některé
země posilují svůj vojenský potenciál a snaží se
budovat si exkluzivní sféry vlivu prostřednictvím
destabilizace sousedních zemí a využívání
místních konfliktů a sporů),
extremismus a nárůst interetnického a sociál-
ního napětí (existence sociálně vyloučených
lokalit a sociálních skupin se spolupodílí na
vytváření kriminogenního prostředí, vyvolává
interetnické a sociální napětí, které následně
využívají nejrůznější extremistické skupiny).
[Krizová připravenost zdravotnictví] 17
Změny textu oproti bezpečnostní strategii z roku
2011 se prakticky týkají jen tří oblastí:
1. reflexe změn mezinárodního prostředí (Rusko/
Ukrajina, Blízký východ),
2. politických důrazů současné vlády (zvyšování
obranných výdajů, bezpečnostní rozměr EU) a
3. rostoucího významu kybernetické bezpečnosti.
O potřebě aktualizovat Bezpečnostní strategii z roku
2011 v důsledku změn bezpečnostního prostředí
rozhodla v červnu 2014 Bezpečnostní rada státu.
Úpravy aktualizují vybrané části původního textu a
zpřesňují některé formulace, revizi koordinovalo
Ministerstvo zahraničních věcí.
Ke stažení: Bezpecnostni_strategie_2015; UV č.79
bezpečnostní strategie ČR 2015 - 04022015
Odkaz:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskov
e_zpravy/x2015_02_04_vlada_aktualizovala_bezpe
cnostni_strategii.html
Pozn. redakce: Bezpečnostní strategie ČR společně s
dalšími strategickými a koncepčními dokumenty
najdete také v sekci Odkazy/Materiály
XV. KONFERENCE PRACOVNÍKŮ KRIZOVÉ
PŘIPRAVENOSTI VE ZDRAVOTNICTVÍ
VE SLOUPU V ČECHÁCH
V nepřerušené řadě se letos již po patnácté sešli
v Rekreačním zařízení Dolů Bílina pracovníci
různých typů poskytovatelů zdravotních služeb
a institucí ke společnému rokování o praktických
i teoretických otázkách připravenosti zdravotnictví
k řešení zdravotních následků celého spektra
současných hrozeb. Za zastavení ale stojí tato
konference hned z několika důvodů.
Historie konference
Jak je patrné z uvedeného ročníku, konference má
na dnešní poměry již úctyhodnou trvanlivost. Její
první konání se odehrálo v roce 2001, symbolicky
současně v roce vzniku odboru bezpečnosti a
krizového řízení Ministerstva zdravotnictví podle
právě nového krizového zákona. Účast pracovníků
odboru ministerstva již od prvních ročníků také
významně přispěla k vytvoření a nakonec i přijetí
„Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR“
Bezpečnostní radou státu v dubnu 2007.
S položením teoreticko-praktických základů dalšího
směrování příprav na mimořádné události a krize
v rezortu se pojem krizové připravenosti posléze
ustálil v rezortní praxi i názvu konference.
Specifika konference
Laickým pohledem může vzniknout dojem, že bez
ohledu na název se každoročně mnoho akcí
přinejmenším významnou částí v problematice
krizové připravenosti zdravotnictví překrývá.
Namátkou vedle „Sloupu“ např. několik konferencí
Medicína katastrof, Dostálovy dny, dny urgentní
medicíny organizované zdravotnickými záchranný-
mi službami v krajích atd.
Čím si tedy právě tato akce zasluhuje pozornost?
Především charakterem své netypické organizace.
Stala se určitým „lidovým“ fórem svého téma,
nesvázaného akademickými obyčeji ostatních
odborných konferencí a oficiálních setkání.
Například je zvykem, že na jednotlivá vystoupení je
již od přípravy programu vyčleněno tolik času, kolik
je ho zapotřebí pro srozumitelné ucelené sdělení,
od 30 do 60 minut!
[Krizová připravenost zdravotnictví] 18
Nabídkou „řadovým“ zaměstnancům zdravot-
nických zařízení a úřadů sdělit osobní zkušenosti
bez obvyklých nároků v neformálním přátelském
prostředí za příznivou cenu pobytu (díky rekreační
úrovni ubytování při výborné kuchyni) a
symbolickém účastnickém poplatku se staly
„Sloupy“ zdrojem poučení pro dnes již v souhrnu
stovky účastníků, byť převážně ze severozápadní
části republiky. Díky tomu není dnes krizová
připravenost zdravotnictví alespoň mezi účastníky
personálně anonymní. Od záchranných služeb, přes
nemocnice až po orgány a zařízení ochrany
veřejného zdraví. I letošní program takto přivedl
k sobě témata vysoce nebezpečných nákaz, cvičení,
legislativy, plánování nebo i využití IT včetně
kamerových systémů.
Dvojité jubileum Při informaci o patnáctém ročníku nelze
nevzpomenout, že stejně jako i v jiných případech
by ani Sloupu nebylo bez obětavého organizátora,
v našem případě dlouholeté pracovnice Nemocnice
s poliklinikou v České Lípě, Olgy Markové.
Díky jejímu neutuchajícímu elánu, nadšení pro věc
a osobitému humoru se stala téměř legendou a
právě jí je za trvanlivost a přínos sloupských
konferencí zapotřebí poděkovat. Za svou činnost
byla oceněna i hejtmanem Libereckého kraje. Při
jejím letošním životním jubileu je namístě jí
srdečně poděkovat a vyjádřit přání, aby při
ohlášeném ukončení pracovního poměru spolu s ní
neodešla do penze i „její“ konference.
Přínos patnáctého ročníku Nakonec je třeba říci, čím je hodný pozornosti
letošní ročník? Je to především tím, že pozadí
vlastního programu konference využil při svém
jednání výbor Společnosti krizové připravenosti
zdravotnictví ČLS JEP mimo jiné k charakterizování
současné situace a vymezení dvou klíčových
priorit pro nejbližší období.
Východiskem pro závěry odvíjející se od výše
zmíněné Koncepce je přitom platná legislativa a
zejména §§6 a 23 zákona o zdravotnické záchranné
službě. Praktické nenaplnění těchto ustanovení je
nahlíženo jako aktuálně zásadní překážka plné
realizace tzv. zdravotnického záchranného řetězce,
přičemž působnost stanovená MZ zákonem má
charakter státní správy! Odborná společnost proto
bude aktivněji vstupovat do jednání s MZ v zájmu
zabezpečení komplexní krizové připravenosti
zdravotnictví se dvěma zásadními návrhy:
1) v rámci MZ vytvoření pracovní pozice k zajištění výkonu koordinace úkolů ZZS krajů podle zákona, 2) vytvoření podmínek pro plnohodnotné zapojení poskytovatelů akutní lůžkové péče v IZS vedle ZZS včetně obdobných podmínek financování krizové připravenosti.
Ing. Václav Fišer ZZS JmK, p.o. a člen SKPZ ČSL JEP
Pozn. redakce: Konference ve Sloupu budou pokračovat. Dohodli se na tom členové výboru SKPZ, přičemž organizaci konference převzala nové členka SKPZ – MUDr. Eva Tauchmanová. Konference se bude konat ve stejném termínu i místě. Pozvánka bude zveřejněna na webu SKPZ a Společnost bude nadále jejím odborným garantem.
JUBILANTI SKPZ
V první polovině letošního roku oslaví významné
životní jubileum hned několik našich členů:
Štěpán Mana
Aleš Pauly
Dagmar Poláková
Jménem Společnosti všem ze srdce blahopřejeme a
přejeme hodně štěstí zdraví, ale i úspěchů
v osobním i profesním životě.
[Krizová připravenost zdravotnictví] 19
ZÁVĚRY VÝBORU SPOLEČNOSTI KRIZOVÉ
PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICTVÍ
Při příležitosti tradiční konferenční akce proběhlo
dne 14. dubna řádné jednání výboru Společnosti
krizové připravenosti zdravotnictví, odborné
společnosti České lékařské společnosti Jana
Evangelisty Purkyně, z. s.
Hlavním odborným bodem jednání bylo
vyhodnocení přínosu hlavních očekávaných
vystoupení na konferenci vzhledem k dalšímu
zaměření činnosti společnosti ve směru hlavních
priorit ve smyslu „Koncepce krizové připravenosti
zdravotnictví České republiky“ (dále „Koncepce“)
jako stěžejního programového dokumentu
při založení společnosti.
Výbor při svém jednání konstatoval, že
v uplynulém období se v připravenosti
zdravotnictví na adekvátní odezvu na velké
mimořádné události s hromadným postižením
zdraví sice podařilo realizovat mnoho aktivit a
dílčích záměrů a to především na úseku
připravenosti poskytovatelů zdravotnické
záchranné služby a ochrany veřejného zdraví.
Poukazuje však na skutečnost, že bez ohledu
na existenci právního prostředí jsou aktivity
krizové připravenosti realizovány jednotlivými
poskytovateli zpravidla bez zastřešení ústřední
úrovní, a koordinovány ponejvíce právě cestou
odborné společnosti, tedy mimo výkon státní
správy na úseku zajišťování bezpečnosti. Bohužel,
[Krizová připravenost zdravotnictví] 20
problémy a to i legislativní povahy spatřuje
společnost v naplňování všech pěti základních
sektorů Koncepce.
Jako zásadní, ale aktuálně odstranitelnou,
překážku naplnění Koncepce vidí výbor
společnosti po reformě (legislativy) zdravotnictví
ve výstavbě krizového managementu ústředního
správního úřadu tak, aby byly pokryty obě
nedílné součásti působnosti MZ ČR, tj. zdravotní
část a část ochrany veřejného zdraví; nejvhodněji
v úseku zdravotního náměstka ustanovením
pozice krizového tajemníka ZP, obdobně v úseku
HH ČR krizového tajemníka OVZ; a to k zajištění
odborné náplně krizové připravenosti obou
součástí resortu. Koordinaci předat do působnosti
1. NM, popř. resortního koordinátora krizové
připravenosti, a administrativní podporu zajistit
odborným útvarem úřadu (OKŘ), který zajišťuje
funkčnost sekretariátu resortního krizového
štábu.
Dokončit konstrukci funkčního „zdravotnického
záchranného řetězce“ (laik/občan – PNP ZZS –
NNP nemocnic) jako výchozí úrovně skutečné
schopnosti poskytovatelů zdravotních služeb být
efektivní součástí integrovaného záchranného
systému a zajištění elementární úrovně stavu
krizové připravenosti rezortu. Východiskem
pro řešení je platná legislativa, zejména §§ 6 a 23
zákona 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné
službě. Působnost stanovená MZ zákonem má
charakter státní správy, bez ohledu na
zřizovatelskou roli krajů k poskytovatelům ZZS.
Fakticky nestejnorodé naplnění těchto
ustanovení znamená v praxi nadále
problematické zapojení zejména poskytovatelů
akutní lůžkové péče do IZS. Z pohledu společnosti
je to nahlíženo jako aktuálně zásadní překážka
plné realizace zdravotnického záchranného
řetězce.
Výbor Společnosti krizové připravenosti
zdravotnictví ČLS JEP k tomu pro nejbližší období
vymezil dvě klíčové priority pro jednání
s Ministerstvem zdravotnictví, odvětvovým
ústředním správním úřadem:
1) v rámci výkonu státní správy podle platného
zákona o ZZS vytvořit na MZ funkční (pracovní)
pozice (v úseku 1.NM, ZN a HH ČR) k zajištění
výkonu ústřední koordinace úkolů
zdravotnictví krajů v krizové připravenosti,
v součinnosti s kraji jako zřizovateli ZZS a
poskytovatelů zdravotních služeb dotčených
plněním opatření krizových plánů (resortního,
krajského);
2) v rámci výkonu státní správy vytvořit podmínky
pro plnohodnotné zapojení poskytovatelů
akutní lůžkové péče a ochrany veřejného
zdraví do IZS dle zákona o IZS a do krizové
infrastruktury dle krizového zákona, zejména
v podobě obdobných podmínek financování
krizové připravenosti jednotlivých posky-
tovatelů zdravotních služeb.
Pro další období navrhuje výbor Společnosti KPZ
ČLS JEP, z. s. kultivovat spolupráci s resortním
orgánem krizového řízení (MZ ČR) na platformě
výbor SKPZ a členové BRS a jejích pracovních
orgánů (M, NM, HHČR) a prostřednictvím
přítomnosti členů společnosti v pracovních, popř.
poradních komisích a orgánech ministerstva
k problematice krizové připravenosti a krizového
řízení resortu.
Podmínky a pravidla spolupráce projednat na
společném prvním setkání představitelů
krizového managementu ministerstva a výboru
SKPZ ČLS JEP, z. s.
Projednáno výborem SKPZ ČLS JEP, z. s.
CITÁT
„My ve Zlíně chceme vykonat velkou práci nejen
pro sebe, ale pro celý svět. Celý svět pracuje pro
nás a my jsme povinni pracovat pro celý svět.“
Tomáš Baťa
[Krizová připravenost zdravotnictví] 21
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z WORKSHOPU
„Řešení VNN v ČR – zkušenost a praxe“
Jihlava, dne 19.5.2015 (40 účastníků ze 12 ZZS)
Akcelerace problematiky řešení VNN v ČR a zájem
o resortní i meziresortní spolupráci stoupl
s ohrožením epidemií Eboly v průběhu roku 2014.
Opožděná reakce centrálních orgánů na
mezinárodní předpisy IHR (2005) byla důvodem
pro vznik 14 krajských individuálních řešení
v průběhu uplynulého roku.
Účastníci jednání (zástupci ZZS, ZZ, OOVZ, HZS a
další) vyslechli 9 odborných sdělení s tematikou
krajského řešení BHT, nácviky činnosti BHT,
reálné nasazení BHT (Karlovy Vary), ale také
přednášky na téma optimálního materiálního
vybavení a logistiky činnosti BHT.
Ke každé přednášce byla poměrně bohatá
diskuse, která ukázala na potřebu některé
postupy dále upravit. Na základě přednášek a
diskuse jsme společně dospěli k následujícím
závěrům a doporučením:
1) Aktivace BHT
– operátor KZOS provádí jeho aktivaci5:
1. za podmínky, že OOVZ aktivuje „systém
reakce na VNN“ na základě informace od:
a) OOVZ
b) operátorů KOPIS či OS PČR;
2. pokud se jedná o akutní stav pacienta,
který se vrátil ze zemí s výskytem VNN na
základě informace lékaře ze ZZ (lůžkové, PL,
ambulantní specialista), přičemž vyslání
speciálního týmu ZZS nepovede k riziku
z prodlení, které by ohrozilo život pacienta
(současně bude informace neprodleně
předána OOVZ k dalšímu posouzení
5 Rozhodnutí o vytvoření a nasazení BHT je
rozhodnutím jednotlivých ZZS, neboť tyto speciální týmy nejsou uloženy žádným orgánem a není právně vymahatelné. Jejich vnitřní pravidla se tak mohou v jednotlivých krajích lišit.
události). Jinak je vyslána standardní
výjezdová skupina ZZS s osobními
ochrannými prostředky.
3. V případě vytěžení informace volajícího
z terénu (domov, veřejná místnost, ulice
apod.), které vede operátora KZOS
k podezření na VNN (cestovní anamnéza
pacienta) a vyslání posádky ZZS
představuje jedinou možnost posouzení
zdravotního stavu pacienta zdravotnickým
pracovníkem (současně žádá o spolupráci
OOVZ).
- Doporučujeme přepojit volajícího z KOPIS na
ZOS ZZS a hlasovou komunikaci operátora KZOS
přímo s volajícím z místa události; rovněž
v případě aktivace „systému reakce na VNN“6
z rozhodnutí OOVZ doporučujeme komunikaci
KZOS s OOVZ za účelem jasné a jednoznačné
komunikace zamezující špatnou interpretaci
předávaných zpráv.
2) Výjezd BHT
– akceptovány různé modely s výjezdem od 5 do
60 min. od aktivace cestou KZOS
Pozn.: Zde dochází k obecné spokojenosti
s aktivací BHT do 60 minut, což souvisí s aktivací
výjezdního týmu OOVZ. Z diskuse vyplynula
reálnost výjezdu BHT do 10 – 15 minut (resp.
nasazení BHT v každé službě, viz ZZS KHK) a
dojezdem do 60 minut na kterékoli místo v kraji,
což je přínosné v případě, že pacient
6 „Systémem reakce na VNN“ rozumí autoři předem
dohodnutý a nacvičený systém reakce na výskyt podezření na VNN, který v jednotlivých krajích vytvářejí OOVZ ve spolupráci se složkami IZS. Tento systém reakce vychází z příslušných směrnic zpraco-vaných Ministerstvem zdravotnictví.
[Krizová připravenost zdravotnictví] 22
s podezřením na VNN se nenachází ve ZZ a je bez
zdravotního dozoru (v terénu).
Závěr č. 1: Nutno analyzovat efektivní složení a
dostupnost BHT a efektivnost z pohledu zkrácení
doby aktivace BHT i celého zásahu.
Argumentace PRO: 1. V terénu bez lékaře musí
zdravotní stav pacienta posoudit zdravotník (lékař
x záchranář), při aktivaci „systému reakce na
VNN“ je HZS i PČR na místě do 10 – 15 minut,
přesto je pacient s podezřením na VNN bez
zdravotnického dozoru, neboť prioritně řeší tyto
složky zajištění a organizaci místa zásahu. 2.
Všechna dosavadní podezření v ČR byla vyslovena
zpravidla mimo pracovní dobu OOVZ a tedy i sítě
praktických lékařů a ve 2 případech z celkových 5
se jednalo o vyslovení podezření ve ZZ.
Argumentace PROTI: 1. Nasazení členů BHT do
všech služeb na ZZS je náročnější na organizaci,
může zvyšovat mzdové prostředky ZZS. 2. Výskyt
pacienta s podezřením v terénu není jediným
identifikovaným scénářem (navíc zde vstupuje
otázka, kdo vyslovil podezření na VNN - KZOS?
a z jakých zdrojů posuzuje země navštívené
pacientem z hlediska rizikovosti) a v případě
pacienta ve ZZ je poskytnutí zdravotní péče
zajištěno ze strany ZZ.
Otázkou zůstává efektivita celého zásahu, pokud
složky IZS (HZS a PČR) jsou k činnosti připraveny
po více než 30 minutách a s realizací vlastního
zásahu je vyčkáváno na příjezd OOVZ, potažmo
ZZS, které vyjíždějí centrálně z jednoho místa
v kraji a navíc mají aktivaci 60 minut. Přitom se
jedná o zdravotnický zásah složek IZS.
3) Systém práce BHT na místě
- diskutovány 2 varianty:
1. Rychle aktivovatelná (do 5 minut), úsporná,
ovšem méně komfortní z hlediska
realizovaných úkolů v místě zásahu.
Výjezdní skupina (dále též „VS“) je složena
ze dvou osob, tj. 2x „exponovaný“
záchranář (vzor ZZS KHK),
2. Aktivace do 60 min., komfortní, bezpečnější,
založeno na dvou dvoučlenných týmech 2x
„exponovaný“ záchranář a 2x „čistý“
záchranář, kteří nemusí být ve službě a jsou
aktivováni až pro výjezd sanitního vozidla a
doprovodného vozidla (ZZS JMK, Plzeňský
kraj aj.)
Závěr č. 2: Obě varianty systému práce v místě
zásahu jsou možné, bude nutné porovnání při
dalších nácvicích především z hlediska
bezpečnosti a rychlosti reakce, poněvadž délka
zásahu má vliv na počet nasazených záchranářů
(pobyt v OOP). Následně bude vyvozen
doporučený postup pro ZZS.Za tímto účelem
bude svolána pracovní skupina k dalšímu jednání,
nicméně 2 samostatné výjezdní skupiny
představují rychlejší zásah a poskytují větší
bezpečnost nasazených pracovníků ZZS.
Závěr č. 3: Určit do štábu velitele zásahu zástupce
složky ZZS (či jiného poskytovatele zdravotních
služeb pro převoz pacienta).
Jeden z možných návrhů k další diskusi: Nasazení
BHT na převoz VNN suspekta lze členit na 2 sku-
piny však ve složení vždy 1+2:
BHS A: Přejímací skupina v počtu 1+2. Dva
záchranáři koordinovaní a podporovaní jedním
vedoucím skupiny (lékař) pro převzetí suspektu,
jeho příprava pro transport, uložení do TIPO
a provedení průběžné dezinfekce. Vedoucí
skupiny má na starosti jak koordinaci, tak
komunikaci a bezpečnost nasazované skupiny
a stává se členem štábu velitele zásahu.
BHS B: Transportní skupina v počtu 1+2. Dva
záchranáři (jeden z nich řidič) koordinovaní
a podporovaní jedním vedoucím skupiny (lékař).
Druhý záchranář a lékař poskytují zdravotnickou
péči suspektu v TIPO.
Celkový počet aktivního BHT by měl být 12, tj. 2x
BHS A a 2x BHS (12). Celkový počet vycvičených
záchranářů by měl být alespoň o 6 více jako
doplňkoví členové v případě nedostatku řádných
členů BHT.
Tímto návrhem není dotčeno doporučení
„Těchonínské pracovní skupiny“ na manipulaci
pacienta s TIPO třemi osobami, zde se
předpokládá spolupráce s příslušníky HZS, kteří
fyzicky pomohou s přenášením pacienta.
Současně výše předložený návrh připouští i
[Krizová připravenost zdravotnictví] 23
variantu, kdy bude vedoucí obou BHS zastoupen
jednou osobou (bez přímého kontaktu
s pacientem), která bude dozorovat prováděné
činnosti obou BHS, poskytovat informace štábu
velitele zásahu a předávat informace o průběhu
zásahu BHS A přebírající BHS B. Počet členů BHT
by tedy nemělo být dogma a v současnosti je
předmětem dalších diskusí.
4) Vybavení členů BHT – OOP
- V současnosti akceptovatelné vybavení
představených týmů (ZZS Kraje Vysočina, JMK,
MSK, Plzeňský, Ústecký i Královéhradecký kraj).
- Objevují se problémy s protržením obleků –
náhradní OOP jsou nezbytností, stejně tak
vlastní dezinfekce (dezinfekce rukou se provádí
po každé činnosti, proto BHT musí mít nezbytné
vybavení s sebou při vstupu do nebezpečné
zóny).
- Je nutné sledovat délku zásahu – není možné,
vzhledem k zátěži, kterou OOP představují,
nechat jeden tým v OOP více než 4 hodiny –
bohužel neexistují žádné limity pro použití OOP
s filtroventilací. (Přípustná doba pobytu v OOP
je limitována zejména vnější teplotou. Pro
izolační OOP existují časové limity nošení dle
vnější teploty, rovněž existují experimentální
údaje (SÚJCHBO) o vlastnostech jiných typů
OOP z hlediska jejich používání.)
- OOP s filtroventilací, která by zabezpečovala
i tepelný komfort uživatele, nejsou na českém
trhu dostupné a nabízené nesplňují účinnou
ventilaci na podporu chlazení. Součásti
používání OOP je podmínkou zdravotní
prohlídka a zátěžový test jednotlivců, včetně
doporučení absolvovat praktickou zátěž ve
zvolené sestavě OOP v tepelné komoře
(SÚJCHBO), k ověření odezvy organizmu při
pracovně-tepelné zátěži. Doporučení pro výbor
SKPZ - jednat se SUJCHBO a dalšími výzkumnými
organizacemi na tvorbě doporučení pro délku
pobytu v OOP i vhodný výběr OOP (jednání vést
cestou MZ ČR) – tato skutečnost vede mnohé
ZZS k tvorbě BHT jako dvou týmů (jeden pro
vstup do nebezpečné zóny a uložení pacienta do
TIPO včetně dekontaminace a předání
„čistému“ týmu, který zajišťuje transport do
cílového ZZ).
- Závěr č. 4: Nabízené OOP na českém trhu mají
převážně charakter pro průmyslovou BOZP a
nesplňují zcela potřeby na spolehlivou ochranu
příslušníků BHT. Základním nedostatkem
nabízených ochranných oděvů je chybějící
integrita kapuce s ochrannou maskou a celková
konstrukce ochranných oděvů umožňujících
samostatné bezpečné odkládání. Je žádoucí
vejít do kontaktu s výrobci ochranných oděvů
k provedení změn v konstrukci a v integraci
s dalšími součástmi OOP. V tomto smyslu by MZ
ČR mělo podpořit zainteresované výrobce ke
zlepšení ochranných vlastností OOP potřebných
k profesionální ochraně členů BHT. Obecně je
zapotřebí jednotlivé prvky materiálního
vybavení BHT sjednodit tak, aby byla
zabezpečena potřebná úroveň ochrany,
zaměnitelnost a ekonomická efektivnost. Tím
budou zefektivněny náklady výrobců na inovaci
OOP pro zdravotnictví i podpořena
a zjednodušena mezikrajská výpomoc a sou-
činnost s HZS krajů. Pracovní skupina pod
vedením Ing. P. Častulíka připraví doporučení
technických parametrů OOP pro VŘ na doplnění
vybavení v jednotlivých krajích.
Další vybavení BHT představila ZZS JMK –
voděodolné obaly na matry, „balíčky“ pro
pacienta.
5) Vybavení BHT transportními prostředky pro
pacienta
Tj. BIOBOXY, BIOVAKY, vhodné podvozky pro
transportní izolační prostředky osob (TIPO),
vozidla s filtroventilací, atd.
- žádné z prezentovaných řešení nelze označit za
ideální (nedostatečná filtroventilace zjištěna u
armádního bioboxu i Biovaku EBV 30/40 –
Pracovní skupina pod vedením Ing. P. Častulíka
připraví doporučení tech. požadavků na
transportní prostředky pro VŘ na doplnění
vybavení v jednotlivých krajích)
Závěr č. 5: za optimální vybavení se jeví:
1. Speciální vozidlo amb. typu C
s filtroventilací a vnitřní zástavbou
[Krizová připravenost zdravotnictví] 24
vhodnou pro snadnou dekontaminaci.
K přepravnímu účelu může být vyčleněno
starší (neperspektivní) vozidlo s minimální
zdravotnickým vybavením a opatřené
vyměnitelnou izolační fóliovou vestavbou,
chránící původní interiér vozidla
a usnadňující dekontaminaci/dezinfekci.
2. - TIPO s výkonnější filtroventilací (zatím
není na trhu k dispozici, potenciálně takové
TIPO je k dispozici, vyžaduje ještě
sjednocení požadavků BHT na doplňkových
funkcích), vždy s podtlakovým režimem.
- Představena možnost izolace chodících pacientů
s použitím ventilovaných chráničů horní
poloviny těla s kuklou v režimu podtlaku, tato
varianta umožňuje pěší přesun pacienta
a možnost transportu pacienta vsedě, přičemž
vychází ze shody mezi krajskými ZZS, že pacient
bude ukládán do TIPO s ohledem na svůj
zdravotní stav.
Podmínce „bezpečného transportu“ nařízeného
OOVZ vyhovuje kromě použití TIPO také použití
prostředků osobních ochrany (jak členy posádky
ZZS, tak nasazení těchto prostředků
transportovanému pacientovi), ty by však vždy
měly odpovídat riziku přenosu VNN (kontaminace
tělesnými tekutinami, sekrety, exkrety), tj. kromě
ochrany dýchacích cest také rukou a dalších
nekrytých částí těla z důvodu nutnosti zabránit
expozici kůže a sliznic, kontaminaci oblečení a tím
i dalšímu přenosu patogenů. Z tohoto důvodu by
u chodícího pacienta neměla být opomenuta
dezinfekce podrážek obuvi a rukou, nasazení
prostředků osobní ochrany (respirátor bez
výdechového ventilu, ochranný oděv, rukavice
a návleky).
- Všechny ZZS, které při nácvicích používají
přetlakový EBV 30, jsou srozuměni s riziky
tohoto nevhodného TIPO.
6) Dekontaminace na místě
- Při nácvicích dekontaminace se projevila
propustnost BIOVAKŮ EBV 30 při použití
dekontaminačního prostředku, tento
nedostatek byl odstraněn následně výrobcem u
modelů EBV 30/40 pomocí nepropustných zipů
(musí být použity kombinované filtry na záchyt
nejen biologického agens, ale také chemických
látek!), minimální propust je však nadále
hlášena.
- Stejný problém s minimální propustností byl
rovněž zjištěn u původního modelu izraelského
IsoArku N-36. Nový model IsoArk N36-7 je již
zcela odolný proti průniku kapaliny/aerosolu do
vnitřního prostoru.
- Optimální z hlediska nulové propustnosti je
BIOBOX od Armády ČR, avšak má nedostatečný
ventilační výkon a omezenou filtrační účinnost.
- Pro dezinfekci TIPO doporučen mimo jiné roztok
PERSTERILU 2 % (2x) v režimu ošetření, oplach
vodou, ošetření bez oplachu.
- Přijato doporučení č. 1: individuální možnost
dekontaminace členů BHT a TIPO vlastními
silami BHT bez nutnosti rozvinutí
dekontaminační jednotky HZS (mechanický
rozstřikovač například se širokospektrálním,
nedráždivým, nekorozivním a bezoplachovým
dezinfekčním prostředkem VIRUSOLVE PLUS) -
(Doporučení připraví pracovní skupina po
konzultaci s hygienickou službou a infek-
cionisty).
- Dekontaminaci je nutné cvičit po jednotlivých
okresech (s předurčenými stanicemi HZS
k dekontaminaci) a prověřit schopnost HZS
použít dekontaminační jednotku v praxi včetně
znalosti HZS všech typů OOP používaných
složkami IZS a TIPO (zkušenosti z dosavadních
nácviků jsou různé….)
- Dekontaminace dalších osob a prostor na místě
zásahu (ordinace, veřejná místnost) dále bude
probíhat podle pokynů epidemiologa a HZS.
- Dezinfekce osob, které nebyly v kontaktu
s pacientem, nevyžaduje zprovoznění
dekontaminační sprchy, lze využít jednodušší
alternativy dekontaminačního pracoviště - při
použití rozprašovače s dekontaminačním
prostředkem pak lze pustit do nebezpečné zóny
i zasahující složky IZS jako doprovod těmto
osobám (představuje urychlení zásahu).
[Krizová připravenost zdravotnictví] 25
7) Účast epidemiologa
- Stěžejní role při řešení MU v posouzení
a následném vyhodnocení situace7,
- aktivace do 60 minut (telefonické spojení
k dispozici na všech OS – KOPIS, KZOS a OS PČR)
k výjezdu na místo události,
- zajištění a zahájení transportu 1. pacienta
s podezřením na VNN nečeká na fyzickou
přítomnost epidemiologa (je dostatečná
„konzultace na dálku“), prioritně jsou však
„evakuováni“ z místa události osoby mimo
kontakt s tímto pacientem (po dezinfekci rukou
a podrážek obuvi předáni PČR). Zde se jako
stěžejní ukazuje otázka, kdo a jak provede tuto
„triáž“ na místě události, pokud není přítomen
epidemiolog, který je oprávněn provádět
hodnocení rizika. V případě události ve ZZ, může
tuto činnost provést ZZ v rámci prozatímních
opatření.
- Rychlost „evakuace“ pacienta s podezřením na
VNN je závislá na těchto faktorech:
a) rychlost vyhodnocení celé situace
a spuštění „systému reakce na VNN“,
b) určení závažnosti/rizikovosti osob v místě
události, tj. kontaktů (OOVZ, příp. ZZ),
c) rychlost „evakuace“ jednotlivých skupin
osob nacházející se v nebezpečné zóně,
v místě události (evakuovat jen ty, osoby,
jejichž vyvedení z nebezpečné zóny umožní
bezpečný transport pacienta z ohniska
nákazy),
d) rychlost, resp. prostupnost PČR při
provádění evidence/legitimace osob
a následně
e) poučení těchto osob OOVZ,
přičemž může jít o prostory ve ZZ nebo mimo něj
a je rozhodující také místo, kde bude docházet
k legitimaci a poučení osob (velitelské vozidlo PČR
v bezpečné zóně apod.).
- Ostatní problematiku řeší epidemiolog na místě
(vyhodnocení epidemiolog. situace a následná
opatření v místě ohniska nákazy).
7 Není předmětem tohoto materiálu popsat veškerou
činnost epidemiologa
- Prioritou OOVZ je především zjištění kontaktů
nejen ve ZZ, ve kterém pacient pobýval a ve
kterém bylo vysloveno podezření na VNN, ale
především kde pobýval a s kým se stýkal do
doby, než přišel do tohoto ZZ. Rychlost zjištění
a vyhledání těchto kontaktů v rámci kraje a ČR
je důležitá z hlediska zamezení dalšího šíření
VNN.
8) Účast PČR
- Zajištění místa zásahu a kontrola pohybu osob,
- zajistí doprovod BHT do Prahy – doprovodné
vozidlo,
- další činnosti PČR nediskutovány (odvoz odpadu
apod.).
- Jinak činnost bez připomínek, pouze od
potencionálně exponovaných pacientů
nevyžadovat doklady, které nemají přímo
u sebe a musí je někde dohledávat … (zavazadla
turistů v letadlech apod.), čímž dochází ke
zbytečné další kontaminaci předmětů i osob
(přehrabávání zavazadel v zavazadlovém
prostoru, přesun osob v prostoru apod.), ale
řešit vstupem PČR do nebezpečné zóny
a odebrání dokladů přímo v místě jejich uložení
příslušníky PČR (třeba i se systematickým
vynesením zavazadel).
9) Možnost transportu zemřelého přímo do
krematoria
- Postup představila ZZS PK, bohatá diskuse
(biovak s pacientem, ale bez FVJ vložen do tzv.
konečné rakve, biobox se do konečné rakve
nevejde!).
- Má určité administrativní limity (list o prohlídce
těla zemřelého, časový odstup kremace od doby
vlastního úmrtí, povolení kremace hygienikem
apod.), proto do okamžiku rozhodnutí OOVZ
uložení těla v transportním prostředku
v mrazícím boxu v krematoriu. Tak vznikne
časový prostor pro bezpečné dořešení.
- Přijato doporučení č. 2 k dalšímu projednání
s MZ ČR a Nemocnice Na Bulovce (NNB) -
pacienta, který zemře při převozu, dovézt do
cílového ZZ (Praha – NNB nebo OBO Těchonín),
[Krizová připravenost zdravotnictví] 26
kde řešit po dohodě na místě (jedno řešení pro
potencionální pacienty ve všech krajích
v republice).
- Řešit odběr biologických vzorků před převzetím
suspekta BHT a jeho transportem do ZZ pro
účely potvrzení/vyvrácení podezření na VNN
- Závěr č. 6: „krajské řešení“ – spolupráce
s místním krematoriem – připravit pro případ
zvýšeného počtu úmrtí při ev. epidemii VNN
10) Předání transportovaného pacienta do
cílového ZZ
- Pro BHT všech krajů existuje tč. jediné cílové
pracoviště pro pacienta s podezřením na VNN =
infekční klinika NNB (záložním řešením je
nemocnice Odboru biologické ochrany Těchonín
– ale po 24 hod. aktivaci s požadavkem na MZ
ČR – využití již při druhém pacientovi
s podezřením na VNN v ČR).
- Zkušenosti s předáním pacienta z Karlových
Varů a telef. konzultacemi s lékaři tohoto
pracoviště (Praha NNB) nejsou dobré
- Doporučení č. 3: uspořádat společný nácvik
předání pacienta s VNN od posádky BHT do
tohoto ZZ (za účastni zástupců BHT ze všech
krajů), stejný nácvik realizovat s OBO Těchonín a
vypracovat postupy pro ZZS s uvedením specifik
pro obě výše jmenována pracoviště – úkol pro
výbor SKPZ.
- Je nutné vyřešit problematiku předání pacienta,
který zemře během transportu
11) 14 krajských modelů BHT
- Tč. objektivně existuje 14 krajských modelů BHT,
z nichž 7 bylo představeno na workshopu
(Vysočina, ÚK, PK, MSK, JMK, KVK, KHK),
u zbývajících ZZS je model BHT zjišťován
elektronickou formou prostřednictvím
dotazníku).
- Z důvodu absence centrální koordinace vzniklo
14 různých modelů BHT a počáteční nevýhoda
tč. umožňuje porovnat a vybrat na základě
zkušeností z nácviků i „ostrých nasazeních“ BHT
optimální řešení pro: vyhodnocení tísňové
výzvy, aktivace BHT, složení BHT, materiální
vybavení a společné postupy, spolupráce mezi
resortními složkami (ZZS, hygiena) ale
i meziresortní (zdravotníci, PČR, HZS).
- Specifikum představuje zásah na letišti, kde je
velké množství osob a práce se zdravými
nekontaminovanými pasažéry je časově
i organizačně náročná.
- Dále bylo upozorněno na problém „jednoho
pacienta“ – všechny nácviky počítají s jedním
pacientem podezřelým na VNN, žádná ZZS
nemá víc než 1 ks TIPO, což odporuje logice –
cestující jsou zpravidla dva, při izolace dvou
osob s podezřením na VNN vznikne požadavek
na mezikrajskou výpomoc mezi ZZS – BHT je
tedy nutné max. sjednotit a seznamovat
s odlišnostmi v jiných krajích (lze předpokládat,
že by BHT ZZS jiného kraje přebíral pacienta
s podezřením na VNN v čisté zóně).
12) Odborná pracovní skupina a příprava dalších
workshopů
Ustanovit odbornou pracovní skupinu pro
operačních postupy BHT, materiální vybavení
a výcvik. Úkolem odborná skupiny složená
z odborných zástupců ZZS, OOVZ, ZZ, HZS
a výzkumných pracovišť bude:
a) Vypracování návrhů standardních operačních
postupů (SOP) pro činnosti spojené
s převzetím suspekta na VNN, jeho
medicínské přípravy na transport, umístění
v TIPO, průběžné dezinfekce věcných
prostředků, transport do určeného
příjmového ZZ, předání do ZZ a ukončení
zásahu
b) Vypracování návrhů standardní postupy
spolupráce v rámci IZS (HZS, Policie, OOVZ,
ZZS)
c) Vypracování návrhů na jednotné materiální
vybavení BHT (zdravotní vybavení, OOP,
TIPO, dezinfekčních prostředků, transportní
prostředek)
d) Vypracování návrhu výcvikového programu
na přípravu BHT
Realizace workshopů k bodům a)+b); c) a d).
[Krizová připravenost zdravotnictví] 27
Zpracovali: kolektiv autorů SKPZ ČLS JEP, z.s. Dne: 30.6.2015
Použité zkratky:
BHT biohazard tým ZZS
BHS biohazard skupina BHT
HZS hasičský záchranný sbor
KOPIS krajské operační a informační středisko
(HZS)
KZOS krajské zdravotnické operační středisko
ZZS
OOP osobní ochranné prostředky
OOVZ orgán ochrany veřejného zdraví
(Hygienická stanice hl. m. Praha a
krajské hygienické stanice)
OS PČR operační středisko PČR
PČR Policie ČR
PL praktický lékař
TIPO transportní izolační prostředek osob
ZZ zdravotnické zařízení, resp. poskyto-
vatel zdravotních služeb
ZZS zdravotnická záchranná služba
Další fotografie najdete na http://www.skpz.cz/akce/fotoalbum/nggallery/fotoalbum/jihlava-2015
POZVÁNKA NA KONFERENCI MEDICÍNA
KATASTROF, ROŽNOV POD RADHOŠTĚM