CAO News 1

í V ı t e , p r o c

l e z e t e ? N e . N a t u t o

o t a z k u n e l z e o d p o v e d e t . J e

z o d p o v e z e n a t ım , c o d e l a t e :

T v orı t e . M y s l ı t e . C ı t ı t e s e s ý a s t n y .

C ı t ı t e pra t e l s t v ı n e k o h o d r u h žh o .

J e t o p r o s t e zi v o t a v y j e j

p r o zı v a t e “ Ö

V tomto c ısle v Co nove ho v CAO Dˇcın v Vıkend s O tzikem v Wildspitze podruhe v Der Berg ruft! v Jo , to jsem jes tˇ pil v Vysoke Tatry v Strıpky v Vyrocı v Pozvanka na sportovnı

akce v Oke nko HK Varnsdorf v Ceka nas a dals ıě

HH oo rr oo ll ee zz ee cc kk yy ccaa ss oo pp ii ss ss ee vv ee rr ooccee ss kkeehh oo rr ee gg ii oo nn uu V Y D A V A H O R O L E Z E C K Y O D D I L C A O D E C I N

Rocnık 2, cıslo 8 Srpen 2000

MIMO NEBEZPECI

Kurt

Diemberger

Emilio Comici, Dolomity 1934

CAO News 2

Co nove ho v CAO De c ın? Informace z oddılovýho de nı.

Jirı Chara Predseda CAO Dˇcın

r a z d n i n y vrcholı. Oddılovou schuzi me l tentokra t rıdit Jirka Kudrna c , protoz e Cha ra odjel do C eskšho ra je na dovolenou. Na schuzi vsak prisel jako poslednıÖ

Neprobehla ani redakcnı rada, Zippich nevydrz el a odesel. Protoz e prıstı schuze CAO De cın vychazı do termınu hlavnı oddılovÖ akce, posouva se jejı konanı az na nejbliz sı stredu, tedy na 13.9.2000 v pravidelnÖm c ase na pravidelnÖm mıste .

Oddıl ope t hodne cestoval. Hned dvakra t se c a st lezcu vydala do O tzta lsky ch Alp Š nejprve sami muz i, podruhš i s manz elkami. V obou prıpadech vystoupili na nejvyssı vrchol tšto oblasti Wildspitze 3.772 m. Milan Spatenka si vytvoril novy vy skovy rekord. Navstıvili jsme takš Vysokš Tatry. Hokejka sice nevysla, ale i tak se vylezlo dost pekny ch a hodnotny ch cest. Lezli jsme A dru, na Kleti, na Suska ch, na Zelenšm vrchu, v Prıhrazech a samozrejme i v “nasichÚ oblastech Š v Laba ku, Tisš, Ra jci a Ostrove . Srpen dopra l prechodne trochu klidu nasim strojum Š horska kola pove tsinou slouz ila pouze jako vynikajıcı dopravnı prostredek. Prıstı mesıc bychom me li ope t trochu zmerit sıly v podzimnıch oddılovy ch casovka ch (viz da le). Blız ıcı se “babı lštoÚ slibuje velkš mnoz stvı akcı. Spolecne s HO Spartak Ustı nad Labem jede c a st oddılu do Svy carska na Eiger, v prvnım ty dnu v za rı odjız dı expedicnı vozidla na ty den do Dolomit a v pla nu jsou dalsı alpskš kopce na kratsı vy jezdy. Letosnı lšto zatım nebylo nic moc. Snad se druha pule povede vıc.

Vıkend s O tzikem Petr StÓ pan

CAO Dˇcın

e a s i konec lšta. Muz atletickš postavy, sto sedesa t centimetru vysoky , ve veku mezi 25 Š 40 let pomalu sestupuje po zasne z enšm übocı hory. Ta hora se

dnes jmenuje Finallspitze 3.516 m. Stojı na hranici mezi Rakouskem a Ita liı. To muz tehdy nemohl vede t a ani ho to prılis nezajımalo. Me l jinš starosti, jak ulovit lisku a nakrmit se, jak vyde lat kuz i a oblšci se.

Na sobe ma tri vrstvy oblecenı, je pripraven na mrazivš pocası. Na nohou ma dobre zateplenš boty, siroky opasek, legıny, koz ich, kaba t a cepici vyrobenou z medvedı kuz e. U sebe ma toulec plny sıpu, medenou sekyru s rukojetı, batoh s drevenou krosnou, dve na doby vyrobenš z kury. V jednš z nich je uhlı. Takš ma opasek s malou tastickou na mensı pomucky, jako je kremen a podobne . Na te le ma tetova nı.

Na hle zacına foukat silny vıtr od severu, pocası se zhorsuje, poletuje snıh. Muz se snaz ı dostat do doliny. Sbıha po zledovate ly ch kamenech. Smeka se mu noha a pada do kamennš rokle, s dırou v hlave se plazı po ledovci. Pod velky m kamenem zusta va lez et a pomalu

z ne j ucha zı z ivot, prıroda ho milosrdne prikry va snehovou perinou a pripravuje ho na spa nek, ktery bude trvat pe t a pul tisıce let.

V nede li dne 19. za rı roku 1991 manz elš Erika a Helmut Simonovi z Norinberka probudili muz e z ledovce, nalezli jeho mrtvolu tšmer ve stavu, jak zalehl pred tisıci lety.

V sobotu 5.7.2000 CAO De cın ve sloz enı Kudrna c , Spatenka, Stepa n stojı pod okapem infostrediska ve vesnici Vent v O zta lsky ch Alpa ch. Kosı takovou silou, z e se cesty menı v potoky. C eka me na dvana ctou, podle pa na Boha na jedena ctou, ktera rozhodne. Takš jo. Kostelık odbıjı dvana ct (jedena ct), presta va prset a my vyra z ıme na Breslauer Hňtte 2.840 m.

Kolem druhš hodiny jsme na chate . Nocleh stojı 160 silinku, na prukazky dosta va me polovicnı slevu. Neprsı, tak vystupujem na Urkandkolm 3.140 m.

Ra no je zataz eno, poletuje snıh. Vycha zıme na turu, protoz e cıl tšto akce je vystoupit na vrchol Wildspitze 3.772 m. Precha zıme Mitterkraener a pod sedlem Mitterkarjoch doha nıme konvoje, kterš vysly pred na mi, vy stup se zpomaluje. Skupiny pred na mi proslapujı stopu, pres noc napadlo tricet cm snehu. Vsak se takš zacınajı vysypa vat z leby.

P

J

Takto byl í Ledovy muzÖ nebo takž O tzik nalezen. Te lo bylo zpola zalitž v ledu. (zdroj i-net)

Led jiz ca stecne odta l - O tzik se setka va s dvaca tym stoletım“

CAO News 3

Krok za krokem stoupa me. Gora cova bunda, boty Alaska gore, myslım na O tziho “Muz e z ledovceÚ, jak asi stoupal on v bota ch z kuz e a v cepici z medveda.

Na vrcholu jsme v pul jedena ctš, mrzne a fouka vıtr. U krız e se fotıme, Milan Spatenka ma vy skovy rekord. Jeste ten den sestupujeme do Ventu a odjız dıme do Tumpenu, asi dvacet km. Kempujeme pod Engelswand, prıjemna lezecka stena. Padesa t vyny tovany ch cest, jedna az tri dšlky. Lezeme celš dopoledne, sem tam poprcha va . Nad na mi jsou previsy, tak jsme v pohode .

Hory jsou v mlze. Stale mi nejde do hlavy ten O tzik, moje gorac ovÖ boty od Hudyho a ty jeho trepky.

Byl to tvrdy chlapık.

Wildspitze podruhe Jirı Kudrnac

CAO Dˇcın

a l o b y se rıct, z e Wildspitze (3.774 m) se stala oddılovou horou CAO, alespon pro c a st lezcu se za jmy o VHT. Tentokra t jsme vyrazili v pa tek

dopoledne 11.8. Pocası bylo super, a tak jsme hned v sobotu ra no vyrazili sme rem Breslauer hutte (2.900 m). Zamluvili jsme si nocleh a po kra tkš pauze vyrazili sme r vrchol. Slo to docela dobre, pouze snıh byl velmi rozbredly , a tak nekterı jedinci bez koz eny ch bot me li brzo rybnık v ponoz ka ch.

Pri stoupa nı z labem do sedla (nejna rocne jsı c a st vy stupu) bylo jiz nesnesitelnš vedro. I kdyz s na mi sli da my Š manz elky nektery ch novy ch adeptu lezenı v hora ch, dosa hli jsme vrcholu Wildspitze v docela slusnšm case.

Byl super vy hled Š fakt bomba. Akora t nad Svy carskem se chystala ne jaka bourka, a tak jsme po 45 minuta ch oslav na vrcholu utıkali dolu. Ten üprk byl docela opodstatneny , protoz e brzo zacalo sne z it. Pri üteku po moršne ledovce jsme si vzpomne li na Jardu Uhera na Matterhornu Š neboď cely prostor byl nabit elektrinou a nektery m kolegum zacali “prskatÚ spicky cepınu. Rychle jsem dobehli do chaty a oslavili vıtezstvı.

V nede li 13.8. jsme zase za na dhernšho pocası sestoupili do Ventu.

Pa r udaj ̊pro pr ıpadne za jemce :

DC Š Kufstein Š Vent : 730 km Parkovnš Vent Š 50 ATS / den Vent Š Breslauer hute Š 2.5 hod Breslauer hutte Š Wildspitze Š 3.5 hod. (nena rocnš) Breslauer Hutte Š prespa nı, 80 ATS pro c leny AV nebo CHS Pivo na Breslauer hutte Š 45 ATS Ostatnı 160 ATS (spaca k nenı nutny Š jsou tam deky) Kemp Solden (stan, auto, 2 osoby ) Š cca 250 ATS

(Fotografie jsou z vystupu 27. Ř 30. cervence 2000)

D

CAO News 4

WILDSPITZE 11.-13.8.2000 Milan Cestr

CAO Dˇcın

a p o s l e d n ı schuzi CAO prinesl Petr Stepa n a Milan

Spatenka fotky z vy stupu na druhou nejvyssı horu Rakouska Š Wildspitzi (3772 m). Ja jsem s nimi bohuz el jet nemohl a chte l jsem vyrazit o ty den pozde ji. Milan Spatenka mi vsak navrhnul, z e za 14 dnı s Filipem Secky m a manz elkami chte jı vystoupit na Dachstein. Me se toto zamlouvalo a nadhodil jsem Milanovi, zda se nepokusit znovu o Wildspitzi vcetne nasich drahy ch polovicek, jelikoz se mi Wildspitze zda la zajımave jsı.

V tšto chvıli se dostavil na schuzi i Kudrna, povypra ve l o jejich vy stupu a kdyz jsme mu prozradili, co jsme s Milanem vymysleli, rekl, z e si vse rozmyslı a da vede t, zda pojede.

Vsechny predpovedi na 11.-13.8. slibovaly peknš pocası a tak zby vala poslednı ota zka, zda pojede Kudrna c i nikoli. Predpove ö ho ale presvedc ila a v pa tek dopoledne vsichni vyra z ıme sme r Rakousko Š Vent. Vecer kolem osmš prijız dıme do Soldenu. Ubytova va me se v kempu ve stanech, protoz e pro vy stup na chatu Breslauer hňtte bylo jiz pozde .

Ra no se probouzıme, na obloze “plechÚ a tak v 8 hodin naseda me na lanovku ve Ventu a necha va me se vyvšzt asi 500 vy skovy ch metru. Odtud zacına vlastnı vy stup na chatu Breslauer a Wildspitzi. Po zhruba jednš hodine pricha zıme na chatu. Zde si zajisďujeme ubytova nı a po obcerstvenı vyra z ıme v 11 hodin na vrchol. Podpurnš druz stvo (Radka Kurdna cova ) na na s cekalo zde. Po pulhodine chuze se zacınajı kameny menit ve snıh, nezby va na m tedy nic jinšho, nez nazout z eleza pokracovat. Zacına se blız it asi nejte z sı mısto vy stupu, 100m dlouhy vysne z eny z lab. Zdola va me ho vsak pomocı jistenı celkem snadno. V sedle nad z labem se navazujeme na dve lana. Prvnı vedl Kudrna, za nım Lenka a ja . Druhš ve sloz enı Filip, Mirka, Katka a Milan. Pres snehovš plato vsak cesta neubıha tak rychle, jak jsme pocıtali. Snıh byl jiz mekky a nohy se zacınali borit, projevuje se i vy ska. Pred tretı hodinou dora z ıme tesne pod vrchol, kde je jediny lezecky üsek. Poslednıch 20 m a vrchol je na s.

Na dhernš panora ma, kterš jsem vnımal jiz pri vy stupu jsem si naplno vychutnal v klidu az zde. Vzpomne l jsem si na Petra Stepa na, ktery tu byl pred 14 dny a moc toho nevide l (snad mu vse vynahradı alespon nase za be ry). Za chvıli dora z ı Filip se svy mi kolegy na lane . Zacına me toc it vrcholovš za be ry, jeste ne jakš snımky a zacına probıhat oslava v duchu “Jirko Ö Filipe Ö Milane Ö atdÚ.

Ze siesty na s ale vyva dı üder hromu na obzoru. Pri pohledu na opa leny vrsek vrcholovšho krız e v 16.00 velmi rychle opoustıme vrchol, druz stvo nova cku pres nejte z sı üsek spoustıme se slovy, z e je potreba co nejrychleji sestoupit. (dohnali jsme je az pod z labem, vzali nase slova velmi va z ne ).

Do chaty jsme nastestı dorazili vcas, jeste nez zacalo prset a prihnala se boure, pozde ji zacalo i sne z it.

Chata byla pora dne narvana , nastestı jsme si zajistili nocleh pred vy stupem. V hospode nebylo z a dnš volnš mısto a tak jsme si dali s Kudrnou alespon “tocena kaÚ na doplnenı tekutin.

Ra no byla obloha zase vymetena , nejvyssı stıty byly lehce pocukrova ny novy m snehem. Pred na mi byl jiz pouze sestup do Ventu. Nasedli jsme do aut a pod mesteckem Au jsme se v mıstnı rıcce vykoupali. Holky na s chte li za kerne natoc it, ale vlivem teploty vody zjistili, z e to nema cenu. Po koupeli a obede jsme vyrazili domu.

Myslım si, z e se vy let velmi vydaril. Drobnš sra my se jiste velmi rychle zahojı a zustanou na dhernš vzpomınky. C tyri c lenovš vy pravy se v techto mıstech pohybovali poprvš, vytvorili si vy skovy rekord a verım, z e

to v nich zanechalo velky za z itek.

Vy let do Alp oc ima manz elky milovnıka hor AUTOR: LENKA CESTROVA FOTO: ARCHIV J. KUDRNACE

Nejsem typ c love ka, ktery by k z ivotu potreboval huntovat si te lo chozenım po horach. Proto, kdyz mi muj milovany manz el navrhl odjet na vıkend do Alp a vylýzt si na Wildspitzi, moc jsem se s te stım nerozply vala. Ale nakonec jsem preci jen na tento napad ky vla. Vz dyŠ to bylo jen na dva dny. On jich, chudak, musel u more pretrpe t c trnact! Jes te pred odjezdem jsme se ses li s Kudrnac ovy mi a Jirka zac al vyprave t, jak oni, c trnact dnı predtım, tuto horu pokorili. Zac ala jsem silne pochybovat o tom, zda jsem se se souhlasem, zdolat tento kopec, neukvapila. V patek rano jsme preci jen vyrazili spolu s Kudrnac ovy mi, Spatenkovy mi a Secky mi. Cesta byla dlouha a vedro v aute c love ku taky neprida. Vec er jsme dojeli do alpskýho me stec ka So lden, kde jsme se ubytovali v mıstnım kempu. Kdyz jsem vide la vy s ku kopcu okolo nas, znova se objevily pochybnosti nad mou üc astı na tomto zajezdu. To preci nemuz u vyjıt!

N

CAO News 5

Nastal den D. V sobotu jsme vyjeli z kempu do nedalekýho Ventu, kde zac al nas vy stup. Sice kousek lanovkou, ale od vy s ky 2300 m jsme s lapali pe s ky. Asi po hodine cesty, ktera mi vubec nepripadala tak te z ka, jak jsem si predstavovala, jsme dorazili na Breslauer hÁtte. Doplnili jsme sıly a v jedenact hodin hura k vrcholu. To co nasledovalo bych shrnula asi takto: kameny, skaly a pak uz jen snıh a snıh. Stale jsem nechapala, co je na tom krasnýho, takhle se drıt. Nakonec, po c tyrech hodinach, jsme vylezli na vrchol. Prestavala jsem se divit, co Milan a jemu podobnı, na horach vidı. Jako na dlani jsme me li vs echny kopce v s irokým okolı, vs ude byl klid, z adnı lidýě Proste pohoda. Z tý nas ovs em za chvıli vyvedla blız ıcı se bourka. Proto jsme zabalili ve ci potrebný k oslave zdolanı vrcholu a rychle (mısty az moc) sestoupili na chatu, kde byl zajis te n nocleh. V nede li nas jes te c ekal sestup do Ventu k autum a v poledne jsme vyrazili k nas im domovum. A jak bych zhodnotila tento vıkend? Mısty spa leny oblic ej a krk (pry jsem vypadala jak malomocna ), bolave nohy, puchy re, ale super pocit, ze jsem zdolala druhou nejvyssı horu Rakouska. Byla to drina, ale sta la za to!

Vysoke Tatry Malý ohlýdnutı za navs te vou kdysi tak navs te vovany ch hor

Petr StÓ pan CAO Dˇcın

s o b o t u 5.8.2000 v Tatra ch prsı. C eka me v hospode ve Staršm Smokovci co bude da l. Chceme vylšzt Hokejku v za padnı Lomnici. Tak se jdem alespon

zeptat na horskou sluz bu, jaka je predpove ö . Sluz bu ma zrovna Gejza Hak. “Kdyz je v Tatra ch Gejza Hak, na obloze ani mrak.Ú Toto porekadlo dnes zda se nefunguje. Na dotaz jakš bude pocası rozsafne odve til: “JÉ, to kebych vedel. Ale ina c je to celkom dobre, aj kokot mi este stojı..Ú

Da le jsme se dozvede li, z e na Teryne je plno Š probıha ty den JAMES, oslavuje se 50 let vy rocı vy stupu Hokejky. Zmena pla nu Š jdeme na Zbojandu. Milan Mysık, Martin Chmelac , Radek Machar, Jarda Uher, Fanda Svandrlık a ja .

Stoupa me Velkou studenou dolinou, pocası se vylepsuje, zacına svıtit slunce, vsude tecou potoky vody, z prahu pod Slavkovskou prehybou spada vodopa d. Kladu si ota zku, proc jsem tolik let, tak kra snš hory zanedba val. Pe t a pul hodiny jızdy autem!

Kra cım na cele, kaz dšho dle zvyku slusne a hlasite zdravım, ve tsinou dosta va m odpove ö . Na hle se z pod previsu prede mnou vztycuje urostly stra z ce TANAPu. Hlasite zdravım “Hore zdar!Ú. Nic. Jen vysılene hledı kamsi do Vareskovy kotliny a bedlive sleduje, jestli se svisti dobre pasou. Pasa k

svisďu je za to placeny . Prıste pozdravım Grňss Gott Š to si ude la bouli na cele, jak se bude klane t.

Na Zbojande na s chata r ubytoval na podvalu za sto pade s povinou snıdanı. Sleva na prukazku funguje. V nede li po snıdani hodinka chuze a jsme pod Sirokou. Pocası dobry , trosku fouka vıtr. Uher, Svandrlık a ja nastupujem do cesty Tresnovy pilır za V od Pa lenıcka. Mysa k, Chmela a Machar na cestu za VI vpravo od Motyky. Pod na stupem se oblška me a navazujem, pohlšdnu na Fandu a trestım neverıcne oc i. Fanda to me l rychly , vzal si na sebe kraďasy a na te lnık, jak v Tisš. Oblecenı ma pry na chate . Fandu jsme oblškli a uz se lezlo. Cesta je to pekna , doporucuji.

Sestoupili jsme z vrcholu do Priecneho sedla nad na mi Za padnı hrana na Priecnu vez u za V, tak jsme ji s Jardou dali. Fanda si nata hl ruku a uz s na mi nelezl. Mezi tım kluci sestoupili a nalezli do Motyky (V). Slanili jsme z Priecnš vez e a potoz e byl jeste cas, tak jsme nastoupili za klukama. Na vrcholu jsme byli za 1.45 min. Pak jsme se loudali na chatu a vedli rec i. V noci bourka, ra no mraky. Pocası nic moc. Padlo rozhodnutı Š sestup a na hradnı program lezenı v Demenovskš doline . Ve dvana ct hodin jsme uz lezli na va pne . A o pulnoci jsme byli doma. Sec teno a podtrz eno tri cesty v Tatra ch a pa r cest na va pne .

Celkem dobry vıkend.

Der Berg ruft! Zajımavy tip na vy stavu

Zdroj i-net

d o b e o d 15. dubna 2000 do 4. listopadu 2001 probıha v Altenmarktu v rakouskš spolkovš zemi Salcbursko jedinecna a origina lnı vy stava "Der Berg ruft!" (Hora vola ) o historii

horolezectvı a alpinismu. Altenmarkt je jedno z vyhleda vany ch stredisek salcburskšho sportovnıho area lu SPORTWELT AMADE, kterš se rozkla da cca 40 km jiz ne od Salcburku u da lnice Tauernautobahn blızko da lnicnı kriz ovatky Ennstal.

Vy stava se kona pri prılez itosti 200. vy rocı prvšho vy stupu na nejvyssı rakousky vrchol Groäglockner. Tomuto tšmatu je na vy stave venova na jedna samostatna a rozsa hla expozice s mnoha specificky zamereny mi predstavenımi a predna skami vcetne unika tnı vıcedimenziona lnı projekce.

Vy stavu charakterizuje a bude charakterizovat mnoho samostatny ch predna sek, sympoziı a expozic po celou dobu 18-ti mesıcu trva nı vy stavy. Je moz nš surfovat v databance stovky nejzajımave jsıch hor a lidı, kterı je zdolali, nebo podniknout virtu a lnı vy let na kluza ku, ktery va s dopravı behem trı minut k Mount Everestu, Matterhornu nebo Kilimanz a ru. Ve vysoce modernım kine s 250 mısty muz ete shlšdnout nejnapınave jsı dokumenty i amatšrskš filmy...

Takova to vy stava s mnoz stvım rozlicny ch expozic, s mnoz stvım dobovy ch i soucasny ch velkoplosny ch fotografiı, s mnoz stvım multimedia lnıch animacı, s rozsa hly m mnoz stvım historicky ch dokumentu popisujıcıch a zachycujıcıch aktivnı c innost c loveka v hora ch a predevsım v alpskšm regionu, s informacemi o osudu mnoha objevitelu hor, s informacemi o minulšm a soucasnšm horolezectvı, o horolezectvı z en atd., dosud nebyla v Evrope organizova na. Organizacnı zajistenı vy stavy realizuje spolecnost SALZBURGER LAND TOURISMUS GmbH. Organiza tori pocıtajı s ücastı okolo 480 tisıc na vstevnıku z celšho sve ta.

Hlavnımi tšmaty vy stavy jsou: Direttissima - Nejvš tsı stš ny v Alpa ch (Eiger, Matterhorn, Mont

Blanc, Monte Rosa, Bernina, Ortler, Drei Zinnen, Marmolada, jsou pojmy, kterš majı na vy stave svou rozsa hlou historickou i soucasnou prezentaci)

V

V

CAO News 6

Osmitisıcovky - Str echa svš ta (Cesty na 14 osmitisıcovy ch vrcholu jsou nejen obtız nš, nebezpecnš, c i prıkrš. Jsou to cesty, ktery mi procha zel vy voj sve tovšho horolezectvı, od rozsa hly ch ty movy ch expedic az po jednoduchy a rychly alpsky styl. Vy stavy se ücastnı i mnoho vy znamny ch soucasny ch osobnostı sve tovšho horolezectvı.)

10+ - Horolezectvı jako dobrodruzstvı (V 70.letech prina sı do Evropy americ tı lezci filozofii volnšho lezenı. Jednım z vy znamny ch predstavitelu tohoto zpusobu lezenı je i tyrolsky alpinista, fotograf a spisovatel Heinz Zak. Jeho fotografie i myslenky jsou souc a stı rozsa hlš expozice na vy stave .)

Z eny - Revoluce v hora ch (Ve sve te ovla danšm muz i i z eny dosahujı svy ch cılu, proz ıvajı vlastnı dobrodruz stvı, realizujı prvovy stupy... Kdysi musely svou c innost tajit a prova de ly vy stupy dokonce v prevlecenı za muz e.)

Povš ry, ba je a myty o vrcholech hor i o horske m svš tš (Odveka touha c loveka odhalit tajemstvı nedostupny ch oblastı, objevit horskš skrıtky a setkat se s ba jny mi bytostmi pretrva va dodnes.)

Serpove a jejich svš t (Portršty slavny ch Serpu, lidı malšho vzrustu, ale slavny ch svou odvahou a vytrvalostı, uka zky tradicnıch serpsky ch jıdel Momos a Tsampa,..)

Messner jako umš lec (Reinhold Messner inicioval ume lecky projekt "Ka men vyssı nez muz "...)

..a dalsı doprovodne vystavy a expozice (Vy stava je vy znamny m mezina rodnım fÉrem. Jsou zde organizova na setka nı s vy znamny mi horolezci a alpinisty z celšho sve ta, jsou organizova na diskusnı pa sma s promıta nım diapozitivu z mnoha horsky ch oblastı sve ta, ..)

Otevıracı doba vystavy: lšto: ponde lı az nede le od 10:00 - 18:00 zima: ponde lı az nede le od 14:00 - 21:00 Vstupne : Dospe lı: 160 ATS De ti (8-18): 80 ATS Rodina (2 dospe lı a vsechny de ti): 390 ATS Skupina (15 a vıce osob): dospe lı 130 ATS, de ti 50 ATS

Jak ten cas letı Prina sıme va m nekolik zna mych lezeckych osobnostı na

fotografiıch z naseho archivu. Pozna te je?

(R esenı: Jaroslav Uher, Simona Burdov a , Karel Be lina, Pavel Pavouk Cerny, Ivo Fompe Novy, Radek Soucek, Zdenek Hubka, Petr Lastovicka ml., Jaromır

Pospısil)

å J O , T O J S E M J ES T E P I L , aneb jak se lezlo kdyz pivec ko stalo kac ku s edesat...

V dobach, kdy jsme se vıce druz ili, bivakovali a

posedavali po lezenı u ohnıcku ve skalnım kralovstvı , vypravˇly se prıbˇhy lezcu. Mobilova doba prıbˇhum nepreje. Vypravˇnı se smrsklo na prijetı esemesky a

prıbˇhy upadajı pomalu v zapomenutı . Aby se tak nestavalo, k tomu by mˇla slouz it nas e rubrika s nazvem ú Jo , to jsem jes tˇ pil, aneb jak se lezlo kdyz pivecko

stalo kacku s edesat. Nebojte se zverejnit svoje Řlety, po le tech se stavajı balzamem, ktery osvˇz ı horolezeckou,

osmami ztyranou dus i.

CAO News 7

Zde va m nabızıme prıbeh druhy:

Zombie TEXT: JIRI HOUBA CHARA

Blahž pame ti, kdy horolezecka akce Podzimnı lezenı jeste byvala na Vrabinci, se uda lo toto: V pa tek, v prvnı den srazu, jsme po lezenı sesli do Techlovic do restaurace Pod kastanem, objednali si pivo a te sili se na dalsı kamara dy. Brzy dorazil i Hynek. Prijel z Teplic ve wartburgu, kteržho si pujcil od otcıma. Zaparkoval pred hospodou vedle nasich expedicnıch vozidel. Za bava dosta vala sta le ve tsı obra tky, nikomu se moc nechte lo do vlhkžho a studenžho listopadovžho vecera. Vsimli jsme si, ze v restauraci se pozvolna zacınali scha zet hosıci s holymi lebkami. My jsme rozjarenı a v cervenych ve trovka ch pusobili mezi cernymi bundami a maska covymi kalhotami dost divne , a tak nebylo divu, ze to brzy zacalo v hospode jiskrit. Byl cas vypadnout.

Zaplatili jsme a me li se k odchodu. Spolecne s na mi se vsak v houstnoucı atmosfžre zvedla cela obrovska grupa lebkounu. Nejmın se jim lıbil kupodivu pra ve Hynek Ř byl v tž dobe drobounky, hubenoucky, ale nava to me l notne . Vra voravym krokem zamıril prımo k wartburgu a skini mu zastoupili cestu. Vypukla strkanice, kdy jsme jednak odr a zeli �toky lebek a jednak se snazili Hynkovi sebrat klıce od vozu. V nastalžm zmatku Hynek preci jenom ne jak vlezl do auta, nahodil motor a s nejvyssımi moznymi ota ckami prudce vyrazil za ohlusujıcıho revu vzteklych skinu, kterym tım ujızde la vyhlıdla obe ý . Stihli pouze nekolikra t kopnout do blatnıku, ci trısknout do kapoty. Hynek zmizel v oblaku prachu. Bylo jasnž, ze na hrada budeme my. Takž jsme na nic necekali a po loka lnıch bojuvka ch se propracovali k autum a takž ujeli, zanecha vajıc za sebou rozzurenž na cky, kterı se z nedostatku jinž moznosti zacali rezat alespon mezi sebou.

Auta jsme nechali pod Vrabincem (wartburg nikde) a pomalu stoupali nahoru. Dosli jsme na vrchol, pa rkra t zavolali na ztracenžho Hynka a pak zalezli do spac a ku.

Ra no varıme snıdani a ceka me, zda se Hynek neobjevı. Pak jsme sesli pod �dolnı cestu a zacali lžzt. Asi za hodinku se pod stenou objevila velice zvla stnı postavicka Ř spıs stın nez clovek. Odnekud se vyloupl zjevne nesvuj Hynek bez vecı, sedl si na parez a pobledly oblicej skryl v dlanıch. Hned jsme se sebehli a Hynek, ktery vypadal jako Zombie na m vypra ve l, jak skoncila jeho nocnı jızda.

V rychlosti, kterou pomalu nabıral po odjezdu od restaurace, prejel obvyklž mısto na parkova nı pod Vrabincem a uha ne l nocı sta le da l az skoncil v jednž z prudkych zata cek i s vypujcenym autem v prıkope . Auto trcelo zadnı ca stı sice trochu do vozovky, nicmžne Hynek usoudil, ze ma vcelku dobrou polohu na prenocova nı. Sklopil sedacku a usnul sladkym spa nkem spravedlivych.

Ra no bylo tezkž, prevelice tezkž probuzenı. Z nocnıho neochve jnžho reka nezustalo vubec nic. Sklesle dosel do vesnice pro traktor, aby ho vyta hl, ohledal skody zpusobenž pa dem do skarpy, a pak, jako ve sna ch, dosel pod ska ly pro mora lnı podporu spolubojovnıku pred neveselou cestou domu.

Prıstıho rocnıku se Hynek z ne jakžho duvodu uz nez�castnil“

ñ TE T A KL A R A , aneb stezky manz elky horolezceě

A protoz e vesele prıhody zaz ıvajı nejen drsnı lezci, ale i jejich drahe polovicky ci prı telkynˇ, je zde druha rubrika

vyhradnˇ (anebo te mˇr vyhradnˇ) pro z eny. Tam-tamy nesly nade jnou zpravu, ze s prıbe hem prijde Simona Burdova. Snad v prıs tım c ısleú

Dne 4. zarı oslavı svý narozeniny Milan Schwarz, znama osobnost z restaurace Pod cısarem

v Ostrove . Prejeme pevný zdravı a stale stejne z ivotnıho elanu!

Dne 7. zarı oslavı svý narozeniny (34) taký s pic kovy lezec a vy borny kamarad Pavel Pavouk Cerny

z Bynova, c len CAO De c ın. Prejeme vs e nejleps ı, mnoho sportovnıch üspe chu a rodinou pohodu!!!

Pouhy den potý, 8. zarı oslavı narozeniny (35) horolezec David LosŠak, z De c ına. Prejeme hodne

s te stı v meditaci, praci i osobnım z ivote !

Dne 12. zarı oslavı svý narozeniny (54) taký vy konnostnı horolezec a kamarad Petr Zippich

S t�pan, z Labský Strane , c len CAO De c ın. Takz e vs echno nejleps ı a hodne pe kny ch zaz itku z cest!

Dne 18. zarı oslavı svý narozeniny Alena And�lova , z Labský Strane . Prejeme pevný zdravı

a rodinou pohodu! -jch-

ó SUSK A S E. Ø Nic co by sta lo za to, prohnat to bulva remÖ

~ STR I P K Y

DVE ZPRA VY Z TATER VYSOKE TATRY, SLOVENSKO CERVENEC 2000

. c e r v e n c e (SITA) - V ütery vecer nasli dva horolezci te lesnš pozustatky ve znacnšm stupni rozkladu. Na za klade

nalezeny ch dokumentu se zjistilo, z e jde o sedmadvacetiletšho Tomasze Andrzeje Mirowskšho.

5

VV yy rr oo cc ıı zz aa rr ıı 22 00 00 00

CAO News 8

y s o k š T a t r y 12. cervence - Bylo nalezeno te lo ve snehovšm poli pod sedlem Prielom. Zatım nebylo

identifikova no, ale pravdepodobne jde o Pola ka Michala S., ktery je nezvestny uz od 19. prosince.

CHMATA CI OPE T NA TAHU DŠCIN, TEPLICKA ULICE 25. CERVENCE 2000

e n sım r o z l a d e n ım skonc il v ütery 25.7. pravidelny lezecky den ve skala ch. Sraz byl jako

obvykle v 15.00 hod. pred budovou energetiky na Teplickš ulici. Tam lezci z CAO nasedli do jednoho vozu a druhy ponechali na parkovisti. Po peknšm odpoledni v Tisš se pred desa tou hodinou vecernı vra tili do De cına na parkoviste . Druhš auto se zda lo by t v pora dku, takz e se v klidu rozlouc ili a rozjeli k domovum. A az doma majitel zjistil, z e mu nekdo auto vykradl a slusne za sebou zavrel. Do jednš hodiny v noci pak trvalo sepisova nı protokolu na policii (koncert pro dva prsty a staricky psacı stroj). Skoda 10.000,- Kc . Podstatne hur dopadl pred casem kolega Honza Saska Š tomu v pravš poledne ukradli ze stejnšho parkoviste rovnou celš auto - novou audinuÖ JÉ, tak uz to nekdy u na s chodı. Ale jak podotkl s üsmevem Zippich: ňAspon bude o cem psa t“ Č

OSTROV „ CAMP 4. OD NASEHO ZPRAVODAJE 22. CERVENCE 2000

s t r o v s e sta le drz ı na prednım mıste v pomyslnšm z ebrıcku oblıbenosti lezecky ch oblastı Severoceskšho

kraje o cemz svedcı jeho navstevovanost. Kaz da oblast ma samozrejme svš vyznavace i odpurce Š extršmnı lezci vyhleda vajı sta le caste ji oba brehy Labskšho üdolı, hledac i klidu si zajedou na Toka n c i do Jetrichovic, pohodlny mi na stupy a rozmanitou ska lou cest se vyznacuje Tisa , ale Ostrov jakoby skloubil od kaz dšho neco.

K oblıbenosti vsak nemalou me rou prispıvajı i mıstnı osve z ovny Š restaurace Nova peka rna a zejmšna restaurace Pod cısar em u kempu. O vıkendu je to takovy mensı Camp 4.

WAS IST DAS ‚PASTY R‘? OSTROV CERVENEC 2000

s m e v n a p rıh o d a se prihodila Karlovi Be linovi a Mırovi Mz ourkovi. Karel daroval svšmu zna mšmu

z Nemecka prvovy stup na masıv Pasty r. Dole se pak lezec z Nemecka ptal, co to znamena Nemecky pasty r. Karel s Mırou chvıli premy sleli a pak povıdajı. “Das ist SchĚffer.Ú Tak se jmenoval i jejich nemecky kolegaÖ

Pozdrav z Francie prisel od Jindrisky R eha kovž.

Horolezec Reinhold Messner chce po letech ope t zdolat Nanga Parbat PRAHA 4.CERVENCE 2000

a n g a P a r b a t je vy zva. Ta hora je mojı prvnı osmitisıcovkou a za roven my m prokletım. Va bı me svy m

osudem," rekl v neda vnšm rozhovoru pro SME slavny italsky horolezec Reinhold Messner - c lovek, ktery 16. rıjna 1986 zdolal jako prvnı c lovek na sve te i poslednı himala jskou osmitisıcovku. Svš rozhodnutı ope t vystoupit na Nanga Parbat potvrdil ve c tvrtek 29. cervna, v den trica tšho sedmšho vy rocı smrti svšho bratra Gňntera, ktery zahynul pra ve na tšto 8125 metru vysokš hore. "Zacal jsem uz s prıpravou, o konecnšm termınu jeste nejsem rozhodnut," rekl pe tapadesa tilety Messner na sve tovš vy stave EXPO v Hannoveru, kde ma svojı samostatnou expozici. "Vy stup na Nanga Parbat byl mojı prvnı expedicı v Himala jıch a hned klıcovou vy pravou mšho z ivota," vzpomına Messner. "Nauc il jsem se na nı z ıt ve vsech dimenzıch vcetne tš nejve tsı v lidskšm z ivote , kterou je smrt. Na stıt jsme zaütoc ili spolu s Gňnterem, ale pri sestupu na s zastihlo hroznš pocası. Museli jsme nouzove bivakovat v osmitisıcovš vy sce, ale neme li jsme spaca ky. Najednou na s chytila lavina a ja myslel, z e je po na s. Po prvnım soku jsem si uvedomil, z e se muz u pohybovat a pome rne rychle jsem se zpod nı dostal." Samotnšho Messnera povaz ovali za mrtvšho. Kdyz se po sesti dnech objevil mezi lidmi, lekli se ho jako prızraku. Skonc il na klinice, kde mu amputovali te z ce omrzlš prsty a propustili ho az po

V

M

O

U

"N

CAO News 9

trech mesıcıch. "Pochopil jsem, z e od smrti svšho bratra neutecu, kdyz opustım hory. Proto jsem se vra til ke svšmu snu." K Messnerovy m prukopnicky m himala jsky m vy stupum patrı i zdola nı Mount Everestu, ktery roku 1978 spolu s Petrem Habelerem poprvš zlezl alpsky m zpusobem bez kyslıkovy ch prıstroju, coz pozde ji poprvš v de jina ch zopakoval i jako sÉlo vy stup. V poslednıch letech se Messner zviditelnil jako c len Evropskšho parlamentu za Evropskou alianci zeleny ch, ale i jako autor bestselleru Yetti - legenda a skutecnost.

Za hadny e-mail plny otaznık ̊pr isel od Honzy Hora ka: Nazdar Jirko. Jak zijes? Jak bylo na dovoleny? Pocası je hnusny a tak me ani nevadı, ze musim bejt v praci. No teř uz velkej napor prestal. Musim vydelavat, protoze jsem trochu naboril auto. Clanek ode me urcite nebude. Je jedno proc. Rekni Liborovi. Zatim cau Horacek

Prvovy stup Kammerlandera pred jeho sjezdem z K2 PRAHA 22. CERVNA 2000

x t r šm n ım u horolezci Hansi Kammerlanderovi (43) z jiz nıch Tirol a jeho spolulezci Konradu Auerovi se v ra mci

himala jskš expedice na K2 podaril prvovy stup. Oba vystoupili - jak rıkajı, jako aklimatizacnı turu - na vrchol 6250 metru vysokš hory nad predsunuty m za kladnım ta borem K2. Sde lil to mluvcı Kammerlandera, Sieghard Pircher, v rozhovoru pro agenturu APA.

Po kra tkš regeneraci v za kladnım ta bore postavenšm ve vy sce 5800 metru hodla Kammerlander bez kyslıkovy ch prıstroju a bez nosicu zlšzt tuto s 8611 metry druhou nejvyssı horu sve ta. Na extršmne lehky ch lyz ıch se specia lnım titanovy m va za nım, kterš ma vylouc it moz nost odepnutı, se potom chysta K2 sjet. Podle slov svšho mluvcıho musı nejdrıve Kammerlander, ktery vyrazı ke zdola nı svš jiz 13. osmitisıcovky, presne zjistit snehovš podmınky a moz nou trasu sjezdu. "V na sledujıcıch dvou dnech bude ve vy sce 6.500 metru vybudova n vy skovy ta bor", sde lil Pircher.

Pircher: "Kdy Hans Kammerlander na osmitisıcovku vyrazı, nenı dosud presne napla nova no. To bude za lez et na dobe nezbytnšho odpoc inku a takš na pocası." Kammerlander jiz muz e mıt nabra ny vsechny sıly pro vy stup, ale pocası na m nemusı vyjıt vstrıc, rekl mluvcı. "Vhodny by byl vy stup mezi 9. a 13. cervnem. To je üplnek a tak by pocası me lo by t stabilne jsı", dodal Pircher.

Uvahy o zprıstupnenı Gerlachovskšho stıtu jsou nerea lnš. VYSOKE TATRY 24. CERVENCE 2000

e r l a c h o v s k y stıt jako dominanta Tater a nejvyssı vrchol na Slovensku je pro na vstevnıky hor prıstupny pouze v doprovodu

kvalifikovanšho horskšho vudce s mezina rodne platnou licencı. V minuly ch letech se sta valo, z e na 2.655 metru vysokš hore sta valo o mnoho vıce lidı, nez dovoloval na vstevnı ra d Tatranskšho na rodnıho parku. Moz na i proto se tatransky m pohorım zacaly sırit üvahy o moz nosti zprıstupnenı Gerlachu pro turisty znaceny m chodnıkem.

"Takovšto snahy jsou nerea lnš a na pad zrejme vznikl jako reakce na obrovsky tlak na toto üzemı. Autorum na padu slo o eliminova nı nelega lnı vudcovskš c innosti. Na Gerlach muz e horsky vudce všst najednou maxima lne pe t lidı, denne muz e na vrchol vyjıt nejvıce pe t

skupin lidı. Byly dny, kdy se pocet lidı na Gerlachu blız il ke stovce," rekl reditel Sta tnıch lesu Tatranskšho na rodnıho parku Mikula s Michelcık. Uvahy o zprıstupnenı Gerlachu nemajı podle neho opodstatnenı ani z hlediska ekonomiky, ekologie c i bezpecnosti. "Vytvorenı znacenšho chodnıku v te z kšm uz horolezeckšm teršnu by bylo financne na rocnš. Krome toho by se vy razne zvy sila ürazovost. Podobny mi na pady se muz eme zaby vat, az doka z eme zajistit üdrz bu existujıcıch chodnıku," dodal.

Na starosti je majı pra ve Sta tnı lesy TANAP-u. Rocne do üdrz by investujı od 600-tisıc do miliÉnu korun. "V absolutnıch cıslech je to stejna suma jako pred deseti lety, vubec tam nenı zohlednena inflace, rust na kladu. De la me to asi za c tvrtinu toho, co pred lety," dodal Maria n Sturcel ze Sta tnıch lesu TANAP-u.

Mnohš z chodnıku jsou naprıc snaze o üdrz bu prımo v dezola tnım stavu, zejmšna v c a stech sedel a vysokohorsky ch prechodech. Tento rok by na radu me li prijıt opravy a vy mena technicky ch pomucek jako retezu a skob v Priecnom sedle, Prielome, c i na Poz skom hrebeni. Po letosnı tvrdš zime , lavina ch a kalamite bude nutnš investovat i do opravy cest v dolina ch. Naprıklad Ticha dolina je tuto sezÉnu üplne uzavrena , lavina strhla rozsa hlou c a st chodnıku. Proto üvahy o vytva renı novy ch znaceny ch chodnıku zusta vajı ve Vysoky ch Tatra ch nada le jen v poloze snenı.

SLONI KAMENY LUZ ICKE HORY CERVENEC 2000

a k o h rb e t y bıly ch slonu pusobı na diva ka pri pohledu od JZ kuriÉznı skupina skal nazy vany ch Bılš, nebo takš vy stiz ne ji,

Slonı kameny. Kdysi horolezecka oblast, dnes (od roku 1955) prırodnı rezervace. Prestoz e ska ly majı v na zvu “kamenyÚ, jedna se o pome rne velikš pıskovcovš ve z e. Na nejve tsı (Velky slon) vede cesta po ume ly ch stupech. O Malšm slonu v pruvodci z roku 1980 tvrdı, z e je jiz nelezitelny . Jako jediny ma na vrcholu sta le jeste slanovacı kruh. Neznı to tak trochu jako vy zva?

KALIBUS V OSTROVE OSTROV SRPEN 2000

o d e l sı dobe se v tomto mesıci objevil v Ostrove

Karel Kalibus Kruschina, kdysi nade jny lezec. Prestoz e bylo jeste vide t, k lezenı jsem ho bohuz el nepremluvil.

Doufejme, z e se ve skala ch objevı caste ji a prıste snad i s vercajkem!

Haj hou.

E

G

J

P

CAO News 10

TA NA LOSTA KOVA SE USPE SNE ZOTAVUJE DŠCIN SRPEN 2000

d a s e , z e Ta na Losďa kova se üspesne zotavuje po

neda vnš autohava rii. Jak jsme informovali v minulšm cısle, me la Ta na spolecne s Liborem Svobodou va z nou nehodu, kdyz jim na Kamenickš ulici prımo pred kola motocyklu vjel podnapily muz se skodovkou. Ta ne v üsteckš nemocnici vyrobili kruny r prımo na mıru. Ten bude muset nosit nejmšne tri mesıce. Nicmšne oba jsou jiz v pohode (v ra mci moz nostı) a uz s na mi navstıvili napr. ska ly v Ostrove i kdyz zatım jen jako diva ci. (Na snımku Ta na s Liborem v Labskž stra ni.)

BRAVO ROSTO! DŠCIN SRPEN 2000

a v y k o n y Rosti Stefa nka se v MONTAN�

casto objevovaly reakce typu: “Tak to bych teda chte l vide t na vlastnı oc i!Ú, “Procpak to nepreleze pred neky m z na s!Ú atd., atd. Hlavnım inkvizitorem v tomto taz enı se ustanovil RT = Rosďa Tomanec.

Muset nekomu dokazovat svou pravdu je protivna vec. Uz Leonardo da Vinci radil svy m blızky m: “Nikdy nevysve tluj! Pra telš to nepotrebujı a nepra telš ti stejne neuverı.Ú

I k prelezenı svy ch trapny ch sedmicek (VII) potrebuji ve tsinou pohodu a klid a taky parď a ka, se ktery m si rozumım. Pocit, z e nekdo stojı dole a v duchu si vlastne preje, abych to nevylezl, nenı zrovna motivacnı. Rosďa Stefa nek vsak vsem vytrel zrak (i kdyz si to zatım nepriznali).

Zavolal Tomancovi a pozval vsechny za jemce aď se jedou podıvat, jak se traverz za 8b leze. Nikdo najednou neme l za jem, jen RT uz couvnout nemohl. A tak jeli. Ve Fontainebleau Stefa nek pred RT prelezl traverz 8b. Tecka.

(Zpracova no dle MONTANY 4/2000)

Cyklisticke casovky CAO DÓ cın Pozvanka na sportovnı akci

Presnˇ po pul roce opˇt zmˇrıme sve sı ly v cyklistickych

casovkach. Termıny podzimnı casti jsou: nede le 24.9. c asovka na 100 km a utery 26.9. c asovka do vrchu.

Trasy obou casovek i pravidla zustavajı stejne , jako v jarnı casti.

Nepropasni svou s anci prodat, co jsi za 6 me sıc˚ tvrde natr–noval!! (Bliz s ı informace poda Chara, Uher.)

Zde jsou dva obra zky z letosnı jarnı ca sti:

Casovka na 100 km 26.3.2000 (zleva: Jerabek, Charova, Uher, Chara, Hofman, Stepan, Jerabek

jr., Vlc ek.) FOTO: MILAN UHDE CESTR

Casovka do vrchu 28.3.2000 (zleva: Chara, Hanus, Vlc kova, Stepan, Vaishar a Vlc ek.)

FOTO: JAROSLAV UHER Pozna mka:

Z jarnı ca sti casovek existuje v archivu CAO Decın velice zdarily film, ktery muze pomoci prohlždnout taktiku jednotlivych �castnıku!

Doporucuji film pred startem shlždnout.

GRAND PRIX SLOVAKIA 2000 SILICKA PLANINA 21. ú 23. CERVENCE 2000

n e d e l i 23. cervence t.r. skonc ila na Slovensku GRAND PRIX SLOVAKIA 2000 v orientacnım behu.

Z naseho oddılu se Velkš ceny zücastnili Jana a Jaromır Pospısilovi. K za vodu Jaromır poznamenal: í Naprosto neopakovatelny teržn. Tady se to bloudı!Ö

Z

N

V

CAO News 11

LUCKA HROZOVA DŠCIN SRPEN 2000

t e c h t o d n e c h se dokoncuje dokumenta rnı film o mladš lezkyni Lucce Hrozovš z De cına Boletic, ktery u

na s nata cel sta b nemeckš televize. Lucka leze opravdu dobre (viz. naprıklad zpra va v CAO News 5) a neusta le se zlepsuje.

Lucka Hrozova leze cestu Skalda Xa v Tise .

JIZNI CECHY „ LEZECK� TER�NY SUMAVA SRPEN 2000

p r a z d n i n a c h navstıvil na s reportšr behem svš dovolenš na Sumave dve tamnı lezeckš oblasti. Zde jsou

jeho postrehy: 1. Ska ly na Kleti. Kleďsky granulit, nacha zı se asi 500

m pod vrcholem Kleti. Jedna dvojita ve z , ostatnı masıvky. Ska ly jsou utopenš v lese a proto dost vlhkš. Jistenı ny ty, nenı zde vrcholova kniha ani slanenı. Jen loka lnı vy znam. Z Kleti pekny vy hled Š napr. na TemelınÖ

2. Velky ka men. Nekdy takš Ska la na Zelenšm vrchu. Mezi mıstnımi je zna ma pod na zvem Krız ovy vrch podle velkšho bılšho z eleznšho krız e na vrcholu. Cesty vedou v pevnšm materia lu, jistenı ny ty a kruhy,

na vrcholu je dobıra k. K puvodnım 12 ti cesta m pribylo dalsıch 7 a pa r variant. Peknš lezenı na jedno dopoledne (nebo odpoledne) Š jinak ope t pouze mıstnı vy znam.

(Velky ka men - viz. malž foto.)

V nejbliz sım okolı techto dvou navstıveny ch oblastı je nekolik dalsıch skal, ale vsechny bez rozdılu jsou zarostlš a pro lezce bez zajımavosti Š ZLATE CECHY SEVERNI!

C E K A N A S.

K A L E N D A R A K CI C A O DECIN Nenı nutne vyhrat

ale zucastnit se...

- Mezinarodnı festival horolezeckych film˚. Od 24. do 27. srpna probˇhne v Teplicıch nad Metujı dals ı rocnık MFHF. Festival je doplnˇn radou doprovodnych akcı ú ruzne zavody (lezenı , MTB, bˇh), vystavy a koncerty. V okolı nepreberne mnoz stvı lezeckych cı lu.

- Soute ska ť zavod na MTB. Dne 26.8.2000 se kona v okolı Dˇcına zavod na horskych kolech. Tra„ mˇrı kolem 90 km.

- Hlavnı akce CAO ú v prvnım tydnu v zarı (1. - 10.9.2000). Zajezd do Dolomit do oblasti Brenta. Lezenı , Via Ferraty, turistika. Odjezd v patek 1.9. z Dˇcına. Info Chara.

- Cyklistick– c asovky CAO De c ın ú v nedˇli 24.9. casovka na 100 km, v Řtery 26.9. casovka do vrchu. Trasa zustava stejna, jako v jarnı casti. Nepropasni s anci prodat, co jsi za 6 mˇsıcu natre noval!! Info Chara, Uher.

O K�N K O HK VARNSDORF

Z C H Y S T A N Y C H A K C I H K V A R N S D O R F

za rı - lezenı v pıskovcovych oblastech (Vlhos „, Blı z evedly) rıjen - zavod horskych kol “Podzimnı dychanek®, Srbska Kamenice - lezenı v Jizerskych horach - Poslednı slanˇnı Jetrichovice (25.-26.10.)

Informace na tel.: 0413/373 101, 370 987, 373 333 nebo mobil 0606 27 72 74

V

O

i

CAO News 12

CCAAOO NNeewwss - Casopis horolezecke ho oddı lu CAO Dˇcın ú Pouze pro vnitrnı potrebu oddı lu ú Sıdlo redakce: CAO Dˇcın, Hrdinu 365, Dˇcın XXXII, 407 11, Czech republic, tel.: 0412 55 30 91 nebo 0603 727753 - Naklad: neuveden ú Sazba: Microsoftď Word 2000 ú Zdarma

Climbing ú Adventure - Outdoors

CCAAOO NNeewwss HH oo rr oo ll ee zz ee cc kk yy ccaa ss oo pp ii ss ss ee vv ee rr ooccee ss kkeehh oo rr ee gg ii oo nn uu

Vy zva: Hledame touto cestou pro nas c asopis stal–

zpravodaje (dopisovatele) z cel–ho Severoc esk–ho kraje i z jinych region˚.

Zajemci pis te na adresu: Redakce CCAAOO NNeewwss, Hrdinu 365, Dˇcın 32, 407 11

anebo volejte na telefonnı cıslo 0412 55 30 91. Vas im Řkolem by bylo zpracovavanı kratkych zprav ci reportaz ı

z dˇnı kolem horolezeckych (sportovnıch) oddı lu, rozhovoru se zajımavymi lidmi, aktualit i informacı o pripravovanych akcıch atp.

Abychom casopis jes tˇ vıce zkvalitnili pristoupili jsme v cervenci k nˇkolika zmˇnam. Prednˇ jsme rozs ırili redakcnı radu. Zejme na teÚ o prazdninach je nas na praci kolem casopisu malo. Podarilo se nam sehnat (a stale shanıme dals ı) nˇkolik stalych zpravodaju z nejbliz s ıho okolı ale i ze vzdalenˇjs ıch kraju. Vˇrıme, z e forma stalych zpravodaju pomuz e zleps it obsahovou stranku. Stale platı , z e velice radi zverejnıme i vas e zpravy, clanky, nazory, fotografie atd. Nemusı to byt na dvˇ stranky ú stacı kratce co se kde dˇlo nebo bude dı t. Velice bychom take privı tali informace o novych cestach ( od I do XIIa..). Forma je libovolna ú nejleps ı je samozrejmˇ e-mail, ale stacı i zavolat.

Snad se vam tedy bude osmic ka CCAAOO NNeewwss lıbit.

A az budete balit svuj expedic nı kletr, nezapomente pribalit blok a tuz ku na vs echny ty krasný zaz itky, který Vas jiste na

cestach potkajı! My ostatnı se na ne te s ıme!

Prıjemn– prozitı zbytku prazdnin,

mnoho zajımavych zazitk˚ a s Ěastn– navraty ze vs ech

dobrodruzstvı preje svym c tenar˚m

redakc nı rada CAO News.

Neoznacene prıspˇvky

jsou dı lem redakcnı rady. Redakcnı rada se schazı pravidelnˇ 15 minut pred zahajenım schuze CAO

Dˇcın anebo dle potreby na zavolanı.

Chces by t IN? Tak c ti CCAAOO NNeewwss!!!

U P O Z O R N E N I P R O C L E N Y C A O D E C I N

POZOR!

V UTERY 29. SRPNA V OSTROVŠ PROBŠHNE PO PRAVIDELNEM LEZENI KRATKA SCH�ZKA UCASTNIK� ZAJEZDU DO DOLOMIT!

PRISTI ODDILOVA SCH�ZE SE VZHLEDEM K TOMUTO ZAJEZDU DO DOLOMIT BUDE KONAT AZ NEJBLIZSI DALSI STREDU PO NAVRATU ú TJ. 13. ZARI 2000 V RESTAURACI ZA VŠTREM. ZAC ATEK SCH�ZE JE JAKO

VZDY OD 18:00 HOD. PRO C LENY REDAKCNI RADY CCAAOO NNeewwss OD 17:45 HOD.

NA PROGRAMU BUDE LEZENI, FOTO, CYKLISTICKE CASOVKY A DALSI PRIPRAVOVANE AKCE!

TE SIM SE NA SETKANI S VAMI!

Malš ohlšdnutı za prvnım pololetım letosnıho rocnıku CAO News.

Titulnı stranky CCAAOO NNeewwss -- leden az c ervenec 2000

V prıstım cısle:

Nový cesty Dolomity oblast Brenta

Pravidelný rubriky Tretı prıbe h J�, to jsem jes te pil

Informace z regionu a mnoho dals ıhoě