kyselovský zpravodaj 1 / 2014 další hezký dům v

4
Kyselovský zpravodaj 1 / 2014 Obnova venkova příloha 1 Další hezký dům v Kyselovicích – čp. 180 Další majitelé domu využili nabídky Obce Kyselovice a konzultovali úpravu venkovní omítky svého domu s Ing. arch. Naděždou Rozmanovou. Výměnu oken, dveří a střešní krytiny provedli citlivě sami dle vlastního uvážení. Ba- revnost venkovní omítky pak konzulto- vali s architektkou. Pro inspiraci dalších občanů uvádí- me část korespondence s architektkou. Z korespondence s Ing. Rozmanovou při konzultacích fasády domu čp. 180, manželů Jančíkových: 27. března 2013 Jásám, moc pěkně opravený dům. Protože je dům plasticky vodorovně členěný, už bych ho barevně nečlenila. A to ani různými odstíny jedné barvy. Kdyby se měl dům zateplovat, bylo by dobré toto plastické členění zachovat. Ale podle vikýře a usazení oken se se zateplením asi nepočítá. Ať si majitelé nebo projektant vymyslí barvu a dejte vědět. Až udělají fasádu, budou ne- šťastní z oplocení předzahrádky, proto- že vynikne jeho „stáří“. Bylo by dobré fasádu zrovna sladit se sloupky a nátě- rem kovových částí plotu. Snad by se daly sloupky a podezdív- ka jen očistit. Je škoda uvažovat s jiným plotem. Spíše počítat s místem pro popelnici nebo odstavováním auta u vrat. Plotu by asi slušela jemná nenápad- ná barva, která bude respektovat šedo- černou krytinu i hnědé výplně otvorů (oken, vrat..), a nepře- razí dům – RAL 7002 olivová šedá, nebo RAL 7034 šedožlutá. Fasádu nechám na majitelích, ale už se pohybovat v jemně žlutavé, béžové, světle olivové apod. Hlavně NEPOKAZIT to, co se zatím velmi zdařilo! Zdraví a pěsti Kyse- lovicím drží Naďa Roz- manová 16. dubna 2013 Proti barvě 1014 na celou fasádu nic ne- mám. Je jemná, hodí se dobře k oknům, dveřím a vratům. Veškeré oplechování (parapety, stříška, okapy) když budou z jednoho materiálu a jednoho odstínu, tak to bude dobře. Podle odstínu oplechování a s ohledem na šedočernou střechu bych volila odstín kovového plotu šedivý. Dům je moc pěkný, plot by ho neměl svou výrazností potlačit. Jestli jsou ko- vové části v pořádku, daly by se využít, protože jsou také hezké. Vápenopísko- vé cihly by bylo vhodné asi povrchově upravit, aby se na nich časem neudělaly výkvěty. Případné hlavy sloupků volit s ohledem na použitou dlažbu vchodu a vjezdu. Čím méně barevných odstínů na domu, plotu, atd., tím lépe. Také by mohly být kovové části plo- tu už od terénu a mezi nimi jen kamen- né sloupky (hrubé haklíky nebo hrubé kopáky, nic výrazného), tak aby celý plot byl jen asi do výšky parapetů oken. Ze stejného kamene (jen jiný formát) udělat i vstup a vjezd. Zdraví Naďa Rozmanová I vy můžete konzultovat vaše zámě- ry s odborníkem, a to bezplatně, pro- střednictvím Obce Kyselovice. Jedná se zejména o záměry výměny oken a dveří a úpravy venkovních fasád domů a jejich barevné řešení. Magda Říkovská Dům čp. 180 s novými eurookny a střešní krytinou. Dům čp. 180 s hotovou barevnou fasádou. Původní návrh domu čp. 180 z roku 1934. Autorem je František Netopil, mistr zednický a tesařský v Kroměříži.

Upload: others

Post on 04-Feb-2022

1 views

Category:

Documents


0 download

TRANSCRIPT

Kyselovský zpravodaj 1 / 2014 Obnova venkova příloha

1

Další hezký dům v Kyselovicích – čp. 180

Další majitelé domu využili nabídky Obce Kyselovice a konzultovali úpravu venkovní omítky svého domu s Ing. arch. Naděždou Rozmanovou. Výměnu oken, dveří a střešní krytiny provedli citlivě sami dle vlastního uvážení. Ba-revnost venkovní omítky pak konzulto-vali s architektkou.

Pro inspiraci dalších občanů uvádí-me část korespondence s architektkou.

Z korespondence s Ing. Rozmanovou při konzultacích fasády domu čp. 180, manželů Jančíkových:

27. března 2013 Jásám, moc pěkně opravený dům.

Protože je dům plasticky vodorovně členěný, už bych ho barevně nečlenila. A to ani různými odstíny jedné barvy.

Kdyby se měl dům zateplovat, bylo by dobré toto plastické členění zachovat. Ale podle vikýře a usazení oken se se zateplením asi nepočítá. Ať si majitelé nebo projektant vymyslí barvu a dejte vědět. Až udělají fasádu, budou ne-šťastní z oplocení předzahrádky, proto-že vynikne jeho „stáří“. Bylo by dobré fasádu zrovna sladit se sloupky a nátě-rem kovových částí plotu.

Snad by se daly sloupky a podezdív-ka jen očistit. Je škoda uvažovat s jiným plotem. Spíše počítat s místem pro popelnici nebo odstavováním auta u vrat.

Plotu by asi slušela jemná nenápad-ná barva, která bude respektovat šedo-černou krytinu i hnědé výplně otvorů

(oken, vrat..), a nepře-razí dům – RAL 7002 olivová šedá, nebo RAL 7034 šedožlutá.

Fasádu nechám na majitelích, ale už se pohybovat v jemně žlutavé, béžové, světle olivové apod.

Hlavně NEPOKAZIT to, co se zatím velmi zdařilo!

Zdraví a pěsti Kyse-lovicím drží Naďa Roz-manová

16. dubna 2013 Proti barvě 1014 na

celou fasádu nic ne-

mám. Je jemná, hodí se dobře k oknům, dveřím a vratům.

Veškeré oplechování (parapety, stříška, okapy) když budou z jednoho materiálu a jednoho odstínu, tak to bude dobře.

Podle odstínu oplechování a s ohledem na šedočernou střechu bych volila odstín kovového plotu šedivý. Dům je moc pěkný, plot by ho neměl svou výrazností potlačit. Jestli jsou ko-vové části v pořádku, daly by se využít, protože jsou také hezké. Vápenopísko-vé cihly by bylo vhodné asi povrchově upravit, aby se na nich časem neudělaly výkvěty.

Případné hlavy sloupků volit s ohledem na použitou dlažbu vchodu a vjezdu. Čím méně barevných odstínů na domu, plotu, atd., tím lépe.

Také by mohly být kovové části plo-tu už od terénu a mezi nimi jen kamen-né sloupky (hrubé haklíky nebo hrubé kopáky, nic výrazného), tak aby celý plot byl jen asi do výšky parapetů oken. Ze stejného kamene (jen jiný formát) udělat i vstup a vjezd.

Zdraví Naďa Rozmanová I vy můžete konzultovat vaše zámě-

ry s odborníkem, a to bezplatně, pro-střednictvím Obce Kyselovice. Jedná se zejména o záměry výměny oken a dveří a úpravy venkovních fasád domů a jejich barevné řešení.

Magda Říkovská

Dům čp. 180 s novými eurookny a střešní krytinou. Dům čp. 180 s hotovou barevnou fasádou.

Původní návrh domu čp. 180 z roku 1934. Autorem je František Netopil, mistr zednický a tesařský v Kroměříži.

Kyselovský zpravodaj 1 / 2014 Obnova venkova příloha

2

Podaří se nám zachovat genius loci naší vesnice? Rozhlédněme se kolem sebe

Nastalo léto, doba prázdnin a dovo-lených. Mnozí z vás vyrazí na cesty po naší vlasti, či do zahraničí. Zkuste si při těchto cestách všimnout, co vás zaujme u neznámých míst, která navštívíte. Všimněte si, zda na vás dýchne neopa-

kovatelná atmosféra - duch toho místa tzv. genius loci, či se ocitnete v prostředí, jakých podobných jste na-vštívili už desítky. Zkuste si zapamato-vat, co jste na tom místě obdivovali, na čem s potěšením spočinul váš zrak.

Většinou jezdíme poznávat různé historické objekty, či památkové rezer-vace, kde můžeme obdivovat řemesl-nou zručnost a cit tehdejších stavitelů. Každé takové místo si zachovalo své genius loci. Tohoto ducha místa ale nemusíme hledat jen u historických

památek. Může ho mít kterékoli město, či vesnice, jen je třeba citlivě zvažovat všechny změny a neprovádět stavební úpravy bezhlavě. Tradiční výstavba na hanácké vsi

Naše vesnice patří k návesním vsím, je usazena v rovinaté krajině, patřící

k národopisnému regionu Haná. Pro-táhlý obdélný návesní prostor obklopují hospodářské usedlosti a tvoří spolu s menšími staveními podél komunikace historickou zástavbu obce. Charakter obytných domů vychází z tradic hlině-ných špýcharových domů s boční orien-tací, typických pro oblast Hané. Tohoto původního charakteru by se měla držet nová výstavba i rekonstrukce stávajících domů. U novostaveb by hmota domu, orientace a sklon střechy měla zapadat do okolního prostředí. Při přestavbách

stávajících domů a při veškerých změ-nách je zase nezbytné postupovat pro-myšleně a citlivě. Inspiraci je možno hledat v původním vzhledu samotného domu - nahlédnout do původní doku-mentace a poradit se s odborníkem, jak zachovat charakter domu i po jeho

rekonstrukci. Obec Kyselovice takovou konzultaci nabízí svým občanům bez-platně. Všechny změny podléhají ohlášení stavebnímu úřadu

Všechny úpravy nemovitostí ze stra-ny do ulice je třeba ohlásit na staveb-ním úřadě v Chropyni. Týká se to i změ-ny tvaru, či velikosti vyměňovaných oken, či dveří, jakož i zazdívání venkov-ních otvorů, či vytváření otvorů nových. Vždy je dobré záměr nejdříve zkonzul-tovat buď na obecním úřadě, nebo

Dům číslo popisné 179 (Klechovo) před úpravami. Nad okny jsou dvě malá okénka, další jsou symetricky naznačena nad prvním oknem a vraty. Tento architektonický prvek byl jakýmsi nepsaným zákonem a byl dodržován takřka na všech domech v naší vesnici.

Dům č.p. 179 po úpravách. Velké okno nahradilo dvě malá původní, nad tím je další velké okno. Okénko nad současnými dveřmi, původně zde bylo také okno, zazděno a do prostoru umístěno asymetricky třetí velké okno. Původní členění domu bylo zcela potlačeno.

Dům číslo popisné 153 Moravcovo před úpravami. Na domu je možno vidět tradiční členění domu používané v naší vesnici. Stará dřevěná vrata, kastlová okna a bytelné dveře.

Dům číslo popisné 153 Moravcovo po úpravě. Dům má novou střechu, dvě okna byla zaměněna za pouze jedno, stará dveře vyměněny za nové. Výměnou oken a dveří ztratil dům svou jedinečnost.

Kyselovský zpravodaj 1 / 2014 Obnova venkova příloha

3

přímo na stavebním úřadě v Chropyni, kde každému ochotně poradí. Vyřizová-ní na úřadech a papírování je jistě pro pracujícího člověka zatěžující, mnohdy by se ale tímto předešlo velkým škodám na výsledném vzhledu nemovitosti. Právě konzultace s odborníkem může zachránit ducha domu, který mu do vínku vtisknul jeho stavitel a o který pečovaly generace předešlých majitelů,

či vlastních předků. Neuváženými rekonstrukcemi a zásahy do staré zá-stavby ztrácí naše vesnice své genius loci – ducha místa, které vytvořili gene-race jeho obyvatel před námi.

Václav Cílek k tomu uvádí: „Jak je možné, že tolik obdivovanou českou krajinu vytvořili lidé bez znalosti územ-ního plánování a že tu krásnou lidovou architekturu stavěli celá staletí lidé bez architektonického vzdělání? Kde se stala chyba, že jsme si nechali vnutit všechny ty krásné, vědecké a stylotvor-né designy ve kterých se necítíme dobře? Nejspíš málo respektujeme to základní - místo a jeho duch.“ Venkovský duch vesnice se vytrácí

Prvky lidové architektury a s ní duch naší vesnice se nezadržitelně vytrácí. Tento trend je celorepublikový a hodně

jej ovlivnilo dřívější „přibližování vesnici městu“. My zde ale žijeme proto, že chceme žít na venkově a ne ve městě. Proto bychom se měli snažit zachovat venkovský ráz naší vesnice a nekazit si obec cizorodými vlivy, ať už se jedná o architekturu, nebo veřejnou zeleň. Zachovejme poslední prvky lidové archi-tektury na našich domech pro budoucí generace. Také rozkvetlý záhon před domem, kde voní pivoňky, či růže nám připomenou babičku či stařenku lépe, než bonsaj, či rododendron……..

Zeleň má na venkově také své místo Předzahrádka, či záhon před domem

je a vždycky byla vizitkou svého majite-le. Jsme velmi rádi, že je v naší obci stále mnoho lidí, kteří pečují o pro-stranství před svými domy, a velmi za to

děkujeme. Rozkvetlé záhony před domy jsou opravdovým potěšením nejen pro majitele domů, ale i pro všechny obča-ny. Dodávají veřejnému prostranství ten pravý venkovský charakter. Cizokrajné druhy rostlin, různé konifery, či dokon-ce zeravy (Thuja) je lépe nechat si spíše na dvorek, či zahradu.

Ing. Pavla Lorenzová z projekční spo-lečnosti ARVITA P Otrokovice k tomu uvádí: „Předzahrádky osázené nízkými keři, trvalkami, jednoletkami, dvoulet-kami či cibulovinami zdůrazňují zacho-valý venkovský charakter zástavby.“

Pro inspiraci uvádí sortiment druhů inspirovaný venkovskými výsadbami v minulosti :

Keře – hortenzie (Hydrangea), růže (Rosa), šeřík (Syringa), kalina (Vibur-

num),… Trvalky – pivoňka (Paeonia), srdcov-

ka (Dicentra), plaménka (Phlox), stračka (Delphinium), kosatce (Iris), kohoutky chalcedonské „hořící láska“ (Lychnis chalcedonica) , řebříčky (Achillea), astry (Aster), kopretiny (Leucanthemum), večernice (Hesperis), levandule (Lavan-dula), hvozdíky (Dianthus), denivky (Hemerocallis),…

Letničky a dvouletky - náprstník (Di-gitalis), chejr (Cheiranthus), topolovka – slezová růže (Alcea), hvozdík vousatý (Dianthus barbatus), astry (Aster), hle-dík (Antirrhinum), měsíček (Calendula),

rezeda (Reseda), slunečnice (Helian-thus),…

Cibuloviny a hliznaté rostliny - lilie bělostná (Lilium candidum), řebčík krá-lovský (Fritillaria imperialis), tulipány

(Tulipa), ladoňky (Scilla), sněženky (Ga-lanthus), jiřinky (Dahlia), …

Vybrané keře a rostliny je praktičtěj-ší umístit do jednoho záhonu, nejlépe v jedné linii se sousedy. Údržba trávníku je pak jednodušší.

Kromě předzahrádky je možné zkrášlit svůj dům i rozkvetlým truhlí-kem, či jinou nádobou. Jsme rádi, že se rok od roku rozšiřují řady domů, které mají okna ozdobená kvetoucími truhlí-ky. Všem za to moc děkujeme.

Magda Říkovská

Rozkvetlé muškáty na domě čp. 27. Řady domů s kvetoucími truhlíky se rok od roku rozšiřují. Děkujeme.

Kvetoucí růže před domem čp. 18 dovedou potěšit všechny ko-lemjdoucí. Kdo si netroufá pěstovat růže, může se inspirovat v uvede-ném sortimentu rostlin.

Kyselovský zpravodaj 1 / 2014 Obnova venkova příloha

4

Inspirujme se v minulosti Staré plány domů pro nás mohou

být poučením, ale i inspirací. Z nich se dozvíme, jaký asi význam mělo malé hospodářství v každém stavení, které zpravidla živilo rodinu. Také se dozvíme, jak málo místa k bydlení dříve lidem stačilo, i když v každém domě bylo pět i deset dětí. Uvědomíme si, jak lidé žili skromně. K obživě využívali to, co si vypěstovali na poli, nebo vychovali ve chlívku. Nebyly důchody ani sociální dávky. Dnes máme vše, na co si vzpo-meneme. O minulost se ale nezajímá-me, a proto si ani neuvědomujeme, že

žijeme ve šťastné době. Odkaz našich předků je

v každém domě, každý dům má svou historii. Pokrok samozřejmě nechceme zastavit, jen je třeba „neztratit paměť“.

Inspirace starými plány

K některým domům se docho-valy staré plány. Předkládáme plán přestavby a novostavby hos-podářského stavení čp. 141 p. Bernarda Sládečka od Jindřicha Křižana, zednického mistra ze

Zdounek z roku 1920. Dům čp. 141 vlastnil v době této přestavby Bernard a Anežka Sládečkovi. Manželé Sládečkovi neměli děti. Bernard zemřel v roce 1960 a Anežka dům darovala v roce 1972 Stanislavě Topičové, rozené Sládečkové. Ta přikoupila sousední dům čp. 137 po Josefě Bobálové, který zdědil její syno-vec Milan Šiška. Tak se spojily dva domy pod jedno číslo – čp.141.

Magda Říkovská

Pohled na domy z roku 1949 při pohřbu P. Josefa Hachly. Zleva čp. 141, 137 a 136. Všimněte si, jak jsou domky malebné. Na snímku řídící učitel František Paňák.

Pohled na tytéž domy dnes. Zleva čp. 141 a 136. Takové přestavby mění charakter venkova. Dají se udělat i citlivěji, je třeba se ale pora-dit s odborníkem.

Plán přestavby hospodářského stavení čp. 141 Bernarda Sládečka od Jindřicha Křižana, zednického mistra ze Zdounek z roku 1920. Takovou fasádu dům zřejmě nikdy neměl, ale některými prvky je možno inspirovat se i v dnešní době.

Půdorys domu čp. 141 – lidé dříve žili skromně. Celé živobytí na necelých 200 m

2.