PDF vytvořeno pomocí open source knihovny mwlib. Další informace naleznete na http://code.pediapress.com/PDF generated at: Fri, 26 Oct 2012 04:11:13 UTC

Svatá Ludmila

ObsahČlánky

Svatá Ludmila 1Svatá Ludmila (oratorium) 5

ReferenceZdroje článků a přispěvatelé 8Zdroje obrázků, licence a přispěvatelé 9

Licence článkůLicence 10

Svatá Ludmila 1

Svatá Ludmila

Svatá LudmilaČeská kněžna

Relikviářová busta Svaté Ludmily.

Narození cca 860[1]

Úmrtí 15. září 921[1]

hradiště Tetín

Pochována Bazilika svatého Jiří

Následník Drahomíra ze Stodor?

Panovník Bořivoj I.

Potomci Spytihněv I.Vratislav I.

Otec Slavibor

Svatá Ludmila (cca 860[1] – 15. září 921,[1] hradiště Tetín, Česko) byla manželkou prvního Přemyslovce, knížeteBořivoje I., a chronologicky první českou svatou.Díky rodovým vazbám můžeme Svatou Ludmilu označit nejen za pramáti českých panovníků, ale i většiny českýchkráloven. Během jejího života byly položeny základy ke kristianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců. Životbabičky svatého Václava byl popsán v řadě legend, které se snaží popsat českou historii v 9. a 10. století.

Sňatek s Bořivojem I.

Bořivoj s Ludmilou

O původu Ludmily existují dvě tvrzení, u kterých je těžké rozhodnout,které spíše odpovídá skutečnosti. Podle Kristiánovy legendy byladcerou Slavibora, pšovského knížete, což bylo staré označení Mělníka.Podle staroslovanské legendy pocházela ze srbské země. V ranémmládí byla vychována jako pohanka, jež přinášela oběti slovanskýmbohům.

Přemyslovci zřejmě v této době nebyli jediným důležitým rodem vČechách. Snad díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavenísi ovšem získali pozici nejvýznamnější. Přemyslovci totiž ovládali středočeský prostor, který byl klíčový. Jediná dvějistěji doložená mocenská centra známe jen z prostoru jižních a severozápadních Čech.

Svatá Ludmila 2

Svatá Ludmila a její vnuk Svatý Václav v kostelesvatého Cyrila a Metoděje v Olomouci.

Idealizované zobrazení, neboť v době smrtiLudmily bylo Václavovi asi 14 let.

Zdá se ale, že postupná eliminace knížecích rodů v Čechách zdalekaneprobíhala pouze s pomocí násilí. Roli jistě sehrávala sňatkovápolitika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje. Do manželstvíLudmila vstoupila asi jako čtrnácti– či patnáctiletá v roce 874 nebo875.[1]

Roku 875 se narodil nejstarší syn knížecího páru Spytihněv.[1] Ludmilaporodila během přibližně čtrnácti let manželství nejméně šest dětí (třisyny a tři dcery – nejsou započítány případní potomci, kteří zemřeli vkojeneckém věku a které prameny neuváděly).[2] Známá jsou pouzejména dvou synů (Spytihněva 875–915 a Vratislava cca 888–921[1]), znichž oba dosedli na knížecí stolec.

Kněžna

Během Ludmilina života se staly převratné události, které mělypodstatný vliv na vznik české státnosti. Jednou z těch klíčových bylopřijetí křesťanství. Její manžel Bořivoj I. přijal křest na Moravě přímo zrukou legendárního slovanského věrozvěsta, arcibiskupa Metoděje.Podle legend pokřtil Metoděj o něco později rovněž Ludmilu vČechách. Přijetí křesťanství umožnilo Přemyslovcům získat politickoupřevahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách.

Předpokládá se, že po smrti svého manžela Bořivoje I. Ludmila neodešla do ústraní, jak bylo zvykový úděl vdov, aleúčastnila se veřejného dění a zasloužila se o přechod vlády na své syny, kteří byli v době úmrtí svého otce ještěnedospělí. Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka.

Nástup Spytihněva I. na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka VelkéMoravy někdy v roce 894.[1] Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy a začal se orientovat navýchodofranskou říši, především na Bavorsko.V roce 915 kníže Spytihněv zemřel a jeho nástupce se stal mladší bratr Vratislav I.[1] Ještě za života svého synaVratislava vychovávala své vnuky Václava a Boleslava. Po smrti Vratislava v roce 921 pravděpodobně kmenovéshromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadálesvěřena výchova budoucího knížete, Drahomíra jej naopak měla do doby jeho nástupu zastupovat.[3]

Spor s Drahomírou ze Stodor

Svatá Ludmila odjíždí z Prahy na Tetín,Veleslavínská bible, 14. století.

Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodnísituace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na Sasko. Vroce 921 bavorský vévoda Arnulf uznal východofranský královský titulJindřicha I. Ptáčníka a tím také prakticky uznal přesun moci do Saska.Čechy, které do této doby stály na straně Bavorska a se znepokojenímsledovaly agresivní politiku vůči Srbům na severozápadě, se muselyrozhodnout, jakou politiku nadále sledovat.

Zdá se, že Drahomíra ze Stodor se spíše zasazovala pro spolupráci seSaskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila snad věřila spíše v další orientaci naBavorsko, byť oslabené. Politický konflikt byl podle legendy Fuit in provincia Boemorum završen vraždou Ludmily

dne 15. září (nebo 16. září - slaven její svátek, první zmínky v kalendáři olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1137) 921 na hradišti Tetín. Historikové uvádějí, že Ludmila byla uškrcena (podle legendy vlastním závojem,

Svatá Ludmila 3

snaha o to aby nebyla svatořečena a nebyla prolita její krev mečem) Tunnou a Gommonem (jejichž jména uvádíKristián[4]), patrně Varjagy. Použili ke svému činu šálu, která se později stala symbolem svaté Ludmily.Drahomíra poté nad místem smrti Ludmily vybudovala chrám sv. Michala (podle legend proto, aby zázraky, které sepo její smrti na místě skonu děly, nebyly přičítány Ludmile, ale světci kterému byl chrám zasvěcen)Roku 925[1] nechal mladý kníže Václav přenést její ostatky z Tetína do Prahy, do kostela sv. Jiří poblíž knížecíhosídla.Roku 1142, při přestavbě svatojiřského kostela, biskup Ota nedovolí hýbat s jejími ostatky bez souhlasu papeže. Tatozpráva demonstruje význam a rozšířenost jejího kultu ve 12. stoletíV 11. století byla svatořečena.

Ludmila v dílech

Tunna a Gomon vyrážejí dveře a škrtí svatouLudmilu šálou. Pak andělé odnášejí její tělo na

nebesa. Vyobrazení z latinského překladuDalimilovy kroniky.

Výzdoba v kostele sv. Ludmily, Tetín

• Detail pomníku svatého Václava v Praze na Václavském náměstí -J. V. Myslbek

•• busta svaté Ludmily - součást Svatovítského pokladu•• Svatá Ludmila - Veraikon svatovítský•• tumba v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě•• Svatý Václav a svatá Ludmila při mši - olejomalba Františka

Tkadlíka•• Svatá Ludmila - středověký obraz - Deska z Dubečka•• Svatá Ludmila, pomocnice chudých - obraz Josefa Hellicha• Svatá Ludmila - oratorní dílo Antonína Dvořáka•• Utrpení Ludmily Mučednice - Fuit in Provincia Bohemorum• Legenda Christiani. Vita et passio sancti Wenceslai et sancte

Ludmile ave eius. – Kristiánova Legenda. E-Text [5]

• Passio s. Venceszlai incipiens verbis Crescente fide christiana.Jaroslav Ludvíkovský: Nově zjištěný rukopis legendy Crescentefide a jeho význam pro datování Kristiána. Listy filologické 81,1958, S. 58-63. E-Text [6]

• Avulsa igitur – Gumpoldi Mantuani episcopi Passio Vencezlaimartyris. J. Emler, Fontes rerum Bohemicarum I., Praha 1873, S.146-166. E-Text [7]

Odkazy

Reference

[1] TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha :Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 204 a 205(analýza a postup datování u nedochovaných datací viz předchozích cca 200 stran).

[2][2] Třeštík 2006, str. 194[3][3] Třeštík 2006, str. 168 až 172[4][4] Třeštík 2006, str. 148[5] http:/ / www. sendme. cz/ trestik/ kristianedice. htm[6] http:/ / www. sendme. cz/ trestik/ crescenteces. htm[7] http:/ / www. sendme. cz/ trestik/ Gumpold. htm

Svatá Ludmila 4

Literatura• Středověké legendy o českých světcích. Příprava vydání Jaroslav Kolár. Praha : Nakladatelství Lidové noviny,

1998. 263 s. ISBN 80-7106-280-4.• ČECHURA J.; HLAVAČKA, M.; MAUR, E. Ženy a milenky českých králů. Praha, 1995.• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197.

Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.• BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A.. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2.

rozš. vyd. Praha : Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4.• CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha : Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.• KUBÍN, Petr. Sedm přemyslovských kultů. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta ;

Togga, 2011. 372 s. ISBN 978-80-87258-19-4.• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců I. Zrození státu 872-972. Od Bořivoje I. po Boleslava I.

Praha : Libri, 2006. 267 s. ISBN 80-7277-308-9.• NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha : Jan Laichter, 1912.

782 s.• HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava

vydání Jan Kočí. Praha : Kočí, 1917. Dostupné online. (http:/ / kramerius. mlp. cz/ kramerius/ handle/ ABG001/230675) - kapitola Bořivoj (http:/ / kramerius. mlp. cz/ kramerius/ MShowPageDoc. do?id=296917&mcp=7614& idpi=575329& author=Hájek z LiboÄ�an_Václav), s. 213-218.

• PROFANTOVÁ, Naďa. Kněžna Ludmila. Vládkyně a světice, zakladatelka dynastie. Praha : Epocha, 1996. 133 s.ISBN 80-902129-4-8.

• SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha :Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.

• TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935). Praha : Nakladatelství Lidové noviny,1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.

• ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s.ISBN 80-7106-759-8.

• A. I. Rogov, E. Bláhová, A. V. Konzal: Staroslověnské legendy českého původu. Vyšehrad, Praha 1976.

Externí odkazy• David Kalhous: Kristiánova legenda a počátky českého politického smýšlení. Dissertation, Brno 2005. pdf (http:/ /

is. muni. cz/ th/ 12320/ ff_d/ Disertace. pdf)• Poslední noc kněžny Ludmily (http:/ / www. e-stredovek. cz/ view.

php?nazevclanku=zeny-ve-stinu-premyslovcu-–-dil-1-br-posledni-noc-knezny-ludmily&cisloclanku=2006070106)

• Pavel Jansa: Svatá Ludmila a její doba (http:/ / cody. eldar. cz/ knihovna/ hrobnik_svludmila. htm)• Filiace (přehled některých svatováclavských a svatoludmilských legend (http:/ / pleione. asu. cas. cz/ ~slechta/

legendy/ filiace. html)• Kadlinský, Felix: Žiwot Swaté Lidmili, 1702. (http:/ / kramerius. mzk. cz/ search/ handle/

uuid:71df2190-9e9c-11e0-b8ae-0050569d679d)

Česká kněžna

Předchůdce:-

asi 874/875 –888/889

Svatá Ludmila

Nástupce:Žena Spytihněva

I.?nebo Drahomíra?

Svatá Ludmila (oratorium) 5

Svatá Ludmila (oratorium)

Titulní strana Dvořákova rukopisuSvaté Ludmily

Svatá Ludmila je oratorium pro sóla, sbor a orchestr, Op. 71, které napsalAntonín Dvořák v období od 17. září 1885 do 30. května 1886 na český textJaroslava Vrchlického. Je v pořadí třetím Dvořákovým oratorním dílem.

Historie

Poprvé byla Svatá Ludmila uvedena na hudebním festivalu v Leedsu 15. října1886 pod vedením samotného autora. Publikem byla přijata vstřícně, avšakodborná veřejnost kritizovala zejména přílišnou délku díla, libreto sproblematickým překladem přes němčinu do angličtiny a český námět,anglickému publiku poněkud vzdálený. Další dvě představení, pro něž Dvořákskladbu výrazně zkrátil, proběhla v Londýně 29. 10. a 6. 11. 1886. V Praze bylauvedena poprvé 25. února 1887 koncertně v Národním divadle, přičemž orchestrřídil opět sám skladatel.

Roku 1895 a ve větším rozsahu pak opět roku 1901 byla Svatá Ludmila podrobena úpravám pro scénické provedeníjako „duchovní opera ve třech odděleních“ v rámci série Dvořákových děl uváděných k jeho 60. narozeninám.[1]

Libreto pro tento účel upravil Václav Juda Novotný. Scénickou premiéru měla Svatá Ludmila v Národním divadle30. října 1901 (dirigent Karel Kovařovic, Ludmilu zpívala Růžena Maturová), do roku 1904 byla dávána celkemsedmkrát. Znovu ji zde uvedl Otakar Ostrčil ke 30. výročí Dvořákovy smrti (8 představení v letech 1934–1935).Obvykle však bývá prováděna v koncertní podobě. Sám Dvořák také zřetelně vyznačil části, které je možnévynechat, což bylo následně více či méně respektováno při dalších uvedeních.V Burghauserově katalogu je Svatá Ludmila vedena pod číslem 144.

Obsah dílaNámět oratoria pojednává o období z raných českých dějin, kdy pohanství bylo střídáno křesťanstvím. Libretosestává ze tří částí: Na nádvoří hradu mělnického, V lesích berounských, V chrámu velehradském. V první částipřichází na Ludmilin hrad v Mělníku poustevník Ivan, který přesvědčuje pohanský lid o jediném Bohu. Ve druhéčásti Ivana vyhledá kněžna Ludmila, která se chce nechat pokřtít. Také dojde k setkání s Bořivojem, který se doLudmily zamiluje a je ochoten přistoupit na křesťanství, pokud ji tím získá za ženu. V třetí části probíhá obřad naVelehradě, kde Ludmila s Bořivojem přijímají křest od biskupa Metoděje.V oratoriu se střídají pasáže dramatické s lyrickými, velkolepé s intimními. Kromě sólových hlasů se výrazněuplatňuje sbor. V závěru díla Dvořák zhudebnil historický chorál Hospodine pomiluj ny, který zahajuje třetí část vpodobě slavnostního pochodu a zakončuje celé oratorium jako velkolepá fuga.

Postavy

Svatá Ludmila (oratorium) 6

Postava Hlas Obsazení při premiéře 15. 10. 1886

Svatá Ludmila soprán Emma Albani

Svatava, její společnice mezzosoprán Janet Monach Patey

Bořivoj tenor Edward Lloyd

Rolník tenor

Svatý Ivan bas Charles Santley

StrukturaI. část

1. Introduzione e coro (Tmy vrátily se v skrýše skal a lesů)2. Recitativo — tenore solo (Vesno smavá, Vesno snivá)3. Coro (Květy, jimiž Vesna vábí)4. Coro (Svaté jitro jest)5. Coro (Tříhav, který patří trojí tváří)6. Recitativo — soprano solo (Mé srdce chví se tlukem bouřným dnes)7. Aria — soprano solo (Od dětství ku oltáři mne vodil svatý cit)8. Coro (Vždyť bozi s námi jsou, kam bludný krok se šine)9. Tenore solo (Sem rychle Vesny květ, ať sochu ověnčíme)10. Coro (Ký v pozadí to hluk?)11. Aria (basso solo) e coro (Do prachu s vámi! Jeden jest Bůh!)12. Coro (Kdo onen muž, jejž nestih's nebe blesk?)13. Aria — soprano solo (Ó dovol abych zlíbat směla tvých nohou prach)14. Recitativo — basso solo (Vstup v nitro své, mým domem není země)15. Coro (Vše láme se a bortí v chaos tmavý)II. část

1. Introduzion, recitativo ed aria alto solo (Ó, v jaké šeré lesní stíny)2. Duetto — soprano ed alto solo (Teď ptám se tě: co najít chceš?)3. Aria — basso solo (Já neklamal se, buď vítána, dcero!)4. Recitativo — soprano solo (Ó dopřej, ať se v pokoře dál cvičím) attaca5. Terzetto — soprano, alto e basso solo (Tam Kristův kříž!)6. Terzetto — (soprano, alto e basso solo) e coro (Vesele hvozdem, vesele polem)7. Tenore solo e coro (Ó jaký obraz oku mému se v stínu lesním otvírá!)8. Recitativo — basso solo (Já bludné duše světlu vracím)9. Coro (Ó neklamu se, chápu juž)10. Recitativo — tenore e basso solo (Ach, ona, po níž srdce moje prahne)11. Aria — tenore solo (Ó, cestu ukaž mi, jak jí mám dobýt)12. Recitativo — soprano solo (Ó, kterak mohu zvednout k tobě zraku)13. Coro (Ó běda, nechce slyšet jeho lkání!)14. Recitativo — tenore e basso solo (Jak z krásného snu náhle procitlý)15. Quartetto e cori (Já hledala jsem září toho jitra)III. část

1. Introduzione e coro (Hospodine, pomiluj ny!)2. Recitativo — tenore e basso solo (Nuž přistupte, mnou víře vyučení)3. Duetto — soprano e tenore solo (Ó, nech juž skanout nad našimi čely)

Svatá Ludmila (oratorium) 7

4. Recitativo — soprano e basso solo (U cíle stojím snahy své a tužby)5. Basso solo e coro (Duchu svatý, sestup v nachu)6. Alto e basso solo e coro (Ó zněte, písně, zněte k nebes báni)7. Soli e choro (Hospodine, pomiluj ny!)

Nahrávky• Václav Smetáček a FOK, Eva Zikmundová (Ludmila), Věra Soukupová (Svatava), Beno Blachut (Bořivoj),

Vladimír Krejčík (rolník), Richard Novák (Ivan), Pražský filharmonický sbor, sbormistr: Josef Veselka (nahráno1963, Supraphon, LP 1964, CD 1994)[2][3]

• Václav Smetáček a SOČR, Drahomíra Drobková, Daniela Sounová, Leo Marian Vodička, Lubomír Vraspír,Antonín Švorc, Pěvecký sbor Čs. rozhlasu, Dětský sbor Čs. rozhlasu (nahráno 1984, Praga, CD 1994)[4]

• Gerd Albrecht a WDR Sinfonieorchester Köln, Lívia Ághová (Ludmila), Michelle Breedt (Svatava), PiotrBeczala (Bořivoj), Luděk Vele (Ivan), WDR Rundfunkchor Köln, Pražský komorní sbor (nahráno 1999, Orfeo,CD 2000)[5]

• Jiří Bělohlávek a Česká filharmonie, Eva Urbanová (Ludmila), Bernarda Fink (Svatava), Stanislav Matis, AlešBriscein, Peter Mikuláš (Ivan), Pražský filharmonický sbor, Bambini di Praga (nahráno 2004, Arco Diva, CD2005)[6][7]

Odkazy

Související články•• Seznam děl Antonína Dvořáka

Reference[1] DÖGE, Klaus. Dvořák, Antonín. In SADIE, Stanley. Grove Music Online / Oxford Music Online. London : Oxford University Press, 2007.

(Omezený přístup) Dostupné online (http:/ / oxfordmusic. mlp. cz/ subscriber/ article/ grove/ music/ 51222).  (anglicky)[2] Jitka Slavíková: Antonín Dvořák: Svatá Ludmila (http:/ / www. ucps. cz/ portal/ cz/ 01-01-clanek. php?see_ID=560), české-sbory.cz, 7. 6.

2005.[3] Dvorak, A. Saint Ludmila - Oratorio / Prague Philharmonic Choir, Prague SO, Smetacek (http:/ / www. supraphon. com/ en/ catalogue/

on-line-database/ detail/ ?idtitulu=404), Supraphon.cz.[4] Saint Ludmilla, oratorio for solists, chrous & orchestra, B. 144 (Op. 71) (http:/ / www. allmusic. com/ performance/

saint-ludmilla-oratorio-for-solists-chrous--orchestra-b-144-op-71-f160722), AllMusic.com.[5] Saint Ludmilla, oratorio for solists, chrous & orchestra, B. 144 (Op. 71) (http:/ / www. allmusic. com/ performance/

saint-ludmilla-oratorio-for-solists-chrous--orchestra-b-144-op-71-f605187), AllMusic.com[6] Luboš Stehlík: Antonín Dvořák: Svatá Ludmila op. 71 B 144 (http:/ / www. muzikus. cz/ klasicka-hudba-jazz-recenze/

Antonin-Dvorak-Svata-Ludmila-op-71-B-144~13~cerven~2006/ ), Muzikus.cz, 13. 6. 2006.[7] Každý rok je Pražské jaro (http:/ / www. ceskatelevize. cz/ ivysilani/ 1155306878-kazdy-rok-je-prazske-jaro/ 20456226224/ ) – dokument

Pavla Kouteckého z příprav MHF Pražské jaro včetně nastudování Svaté Ludmily.

Externí odkazy• Antonín Dvořák: Svatá Ludmila (http:/ / antonin-dvorak. cz/ svata-ludmila)• Jitka Slavíková: Antonín Dvořák: Svatá Ludmila (http:/ / www. ucps. cz/ portal/ cz/ 01-01-clanek.

php?see_ID=560), české-sbory.cz, 7. 6. 2005.• Jaroslav Someš: Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila (http:/ / www. katyd. cz/ index. php?cmd=page& type=11&

article=169& webSSID=de478e5d5a9a562551a6e99252383935), Katolický týdeník, č. 19/2004.• Svatá Ludmila (http:/ / archiv. narodni-divadlo. cz/ default. aspx?jz=cs& dk=Titul. aspx& ti=920) v archivu

Národního divadla

Zdroje článků a přispěvatelé 8

Zdroje článků a přispěvateléSvatá Ludmila  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9068179  Přispěvatelé: Bab dz, Bazi, BobM, Cinik, Dezidor, Diligent, Etymol, Georgiase, Grw, Hidalgo944, Honza Záruba,Japo, Jinny, Jirka O., Jowe, Jvs, Kenad, Ludmiła Pilecka, Macronyx, Marv1N, Meluzína, MiroslavJosef, Ozzy, Pavluskas, Poko, Prcek1995, Qasinka, Ragimiri, Rozina, Saltzmann, Sarka, Skot,Snek01, Stanator, Tchoř, TheAnkopinko15, Timichal, Tlusťa, Zbytovsky, 22 anonymní úpravy

Svatá Ludmila (oratorium)  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=7609951  Přispěvatelé: Bazi, Hadonos, MiroslavJosef, RPekař

Zdroje obrázků, licence a přispěvatelé 9

Zdroje obrázků, licence a přispěvateléSoubor:Agneskloster - Reliquiar Ludmilla.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Agneskloster_-_Reliquiar_Ludmilla.jpg  Licence: Creative CommonsAttribution-Sharealike 3.0,2.5,2.0,1.0  Přispěvatelé: Wolfgang SauberSoubor:Liber4.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Liber4.jpg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: Acoma, WillemnabuursSoubor:Svaty Vaclav a Svata Ludmila - glass window.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Svaty_Vaclav_a_Svata_Ludmila_-_glass_window.jpg  Licence: CreativeCommons Attribution 3.0  Přispěvatelé: Michal MaňasSoubor:Escape of Saint Ludmila.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Escape_of_Saint_Ludmila.jpg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: Centipede, Darwinius,G.dallorto, Haabet, Jinny, Kersti Nebelsiek, Polylerus, Willemnabuurs, ŠJů, 2 anonymní úpravySoubor:Dalimilova kronika vrazda Ludmily.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Dalimilova_kronika_vrazda_Ludmily.jpg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé:Acoma, Daniel Baránek, Snek01, WillemnabuursSoubor:Kostel Svate Ludmily.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Kostel_Svate_Ludmily.jpg  Licence: GNU Free Documentation License  Přispěvatelé: KriplozoikSoubor:Ludmila061.jpg  Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Ludmila061.jpg  Licence: Public Domain  Přispěvatelé: Dvořák, Antonín

Licence 10

LicenceCreative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported//creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/