Makroekonomická Makroekonomická analýzaanalýza (5HP510) (5HP510)

Vývoj absolutní a relativní cenové Vývoj absolutní a relativní cenové hladinyhladiny

• Václav Rybáček, Katedra institucionální ekonomie• rybacekv@vse.cz, rybacekv@czo.cz• KH: út 09-10, 318 NB

Relativní vs. absolutníRelativní vs. absolutní

• Relativní cenová hladina:Relativní cenová hladina: cenová hladina námi zkoumané země ve vztahu k cenové hladině jiné země, která nám slouží jako srovnávací základna (růst relativní cenové hladiny = nominální konvergence)

• Absolutní cenová hladina:Absolutní cenová hladina: skutečná výše cenové hladiny zkoumané země, změna absolutní cenové hladiny je rovna míře inflace ve zkoumané zemi

• za předpokladu konstatního měnového kurzu, změna absolutní cenové hladiny (inflace) nemusí nutně znamenat změnu relativní cenové hladiny (přiblížení srovnávací základně), a naopak.

Nominální konvergenceNominální konvergence

„„vyrovnávání celkové cenové hladiny mezi vyrovnávání celkové cenové hladiny mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou

konvergující“konvergující“

(cenová hladina: vážený průměr cen zboží a služeb v hospodářské soustavě, měřený pomoci CPI)

- … je důsledkem konvergence reálné, tj. postupné umazávání mezery v HDP na pracovníka mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou konvergující

Důležitým prvkem je dynamika relativní cenové úrovně.

Základní ukazatel relativní cenové Základní ukazatel relativní cenové úrovněúrovně

CPL – Comparative price level

- procentní úroveň cenové hladiny zkoumané ekonomiky ve srovnání s ekonomikou zvolenou jako základ

CPL = (Pd/Pf ) / ER = PPP / ER

- Pd, Pf - domácí, resp. zahraniční cenová hladina- ER – nomální měnový kurz- PPP – parita kupních sil

- můžeme zkoumat relativní hladinu celého HDP či jeho složek

PPP – parita kupních sil- konverzní poměr, umělý kurz, jenž převádí jednu měnu do druhé tak, že lze koupit stále stejný objem zboží a služeb

- PPP = Pd/Pf

- poměr cenových hladin, vodítko při hledání rovnovážného měnového kurzu (Cassell, B-W systém)

- monetární teorie měnového kurzu

- zákon jedné ceny (vs. existence neobchodovatelných statků)

- dlouhodobý vztah

ER – nominální měnový kurz- počet jednotek domácí měny, za které lze pořídit jednotku měny zahraniční

- určován na devizových trzích, výše je determinována krátkodobými vlivy (spekulace) a dlouhodobým trendem (poměr cenových hladin)

Alternativní ukazateleERDI - exchange rate deviation index

- odchylka měnového kurzu od parity kupních sil (vnitřní –PPP - vs. vnější kupní

síla měny - ER) - míra pod/nadhodnocení měnového

kurzu - vliv na mezinárodní komparaci, přepočet HDP

dle ER a PPP - vážený průměr ERDI vůči jednotlivým zemím

= reálný efektivní směnný kurz

Formální vyjádření ERDI

ERDI = 1/CPL = ER/PPPERDI = 1/CPL = ER/PPP

• Příklad, ERDI pro ČR a SR:

ERDI czk/sk = Eczk/sk *PSR v sk /PCR v czk

Reálný (efektivní) měnový kurz

- nástroj analýzy konkurenceschopnosti domácích výrobců

- poměr zahraničních cen vyjádřených v domácí měně a domácích cen

- vážený průměr ERDI vůči jednotlivým obchodním partnerům (váha = podíl na exportu ČR)

RER = (ER * Pf) / Pd

- reálná apreciace (↓RER), růst hodnoty domácího zboží v relaci k zahraničnímu zboží

Vztah CPL a RER

• Změna komparativní cenové hladiny v čase:

– změna dána vývojem reálného směnného kurzu

CPLt+1 = CPLt / RER

CPLt+1 = CPLt / [(ER*Pf)/Pd]

=> reálná apreciace (RER<1) vede k růstu cenové hladiny relativní cenové hladiny dané země

Vyrovnávání cenových hladin

Inflační kanál: kladný inflační diferenciál, tj. Pd > Pf

Kursový kanál: zhodnocování nominálního měnového kurzu

• Závažná implikace v otázce přijetí eura, ztráta kursového kanálu vyrovnávání cenových hladin

Devizový kurz CZK/EUR a CZK/USD

14

16

18

20

22

24

26

28

9/07 10 11 12 1/08 2 3 4 5 6 7 8 9 10

CZK/EUR CZK/USD

Komparativní cenová hladina HDP

Regresní rovnice

CPL = 10,17 + 0,91*GDP + ε

R2 = 0,92

- čím vyšší HDP na , tím vyšší cenová hladina

- jinak řečeno, cenová hladina dané ekonomiky je zhruba na úrovni jejího HDP na

- HDP vyjádřený v běžném kurzu je pro méně vyspělé země nižší než při jeho vyjádření v PPP (vliv podhodnoceného kurzu)

- data: EUROSTAT

Relativní cenová hladina HDP a relativní HDP na hlavu

0

20

40

60

80

100

120

140

0 50 100 150

HDP (EU15=100)

CP

L (

EU

15

=1

00

)

ČR

NO

CH

ES

HU

BG, RO

IE

DK

Transformační příběh – reálná apreciace

- kursový polštář – hluboké podhodnocení měny, nižší mzdové náklady vyjádřené v cizí měně

- mzdový polštář - prudký pokles reálných mezd- šoková terapie, „utažení opasků“- postupné zhodnocování domácí měny:

- splasknutí transformačních polštářů

- probíhající reálná konvergence,

- růst mzdových nákladů

- růst cenové hladiny

Proč se cenové hladiny liší?Proč se cenové hladiny liší?• empirický poznatek: země s nižší produktivitou a úrovní

HDP na hlavu (pracovníka) empiricky vykazují nižší úroveň cenové hladiny => odlišná kupní síla (mzdy, jiné příjmy, …), odlišná úroveň spotřebitelské poptávky

• nemožnost arbitráže – problém obchodovatelnosti

• transakční náklady

• míra státní regulace, daně, sociální zákonodárství

• míra otevřenosti ekonomiky (dovoz inflace/deflace)

• úroveň konkurence na domácích trzích (otázka především maloobchodu)

• vývoj kurzu, aj.

A jak se sbližují?A jak se sbližují?

Populárním vysvětlením je tzv.

Balassův – Samuelsonův efekt (1964).

Bela Balassa a Paul A. Samuelson přišli s teorií vyrovnávání cenových hladin nezávisle na sobě.

Otázka … proč je v reálně konvergujících proč je v reálně konvergujících ekonomikách pozorována vyšší inflace ekonomikách pozorována vyšší inflace než ve vyspělejších ekonomikách?než ve vyspělejších ekonomikách?

Předpoklady teorie:

- nepružnost cen a nominálních mezd směrem dolů- vyrovnávání mezd mezi jednotlivými sektory

(mzdová nákaza)- rozděluje ekonomiku na sektor obchodovatelného a

neobchodovatelného zboží a služeb- funkční trh práce

- aj.

Některé předpoklady jsou příliš silné, jejich změkčení však mechanismus efektu nepopírá.

Obchodovatelné vs. neobchodovatelné statky

Neobchodovatelné statky: zboží a služby, jejichž charakteristiky snižují, či přímo vylučují možnost mezinárodního obchodu s těmito statky (transakční náklady)

Obchodovatelný statek: dochází k mezinárodní arbitráži a tím i k tlaku na cenové vyrovnávání! (zákon jedné ceny, závislost na míře otevřenosti ekonomiky)

Co je neobchodovatelné?• zdravotní péče• sociální služby• vzdělání• ubytování a stravování• veřejná správa• voda• další služby• aj.

Značná část neobchodovatelných statků je také poskytována státem či ceny jsou státem regulovány.

Co je obchodovatelné?

• oblečení• obuv• komunikační zařízení a služby• stroje a zařízení• potraviny• drogy• aj.

Značná část těchto statků pochází z dovozu => vyrovnanější ceny těchto statků!

Jak Balassův-Samuelsonův efekt funguje?

a) Sektor produkující obchodovatelné zboží a služby (podléhající mezinárodní konkurenci) dosahuje vyššího růstu produktivity = růst reálných mezd.

Díky vyšší produktivitě nemusí ke krytí vyšších reálných mezd zvyšovat ceny při požadované rentabilitě – neinflační růst reálných mezd (stabilní NJMN).

b) Mzdová nákaza – v dlouhém období existuje tendence k vyrovnávání mzdových rozdílů mezi sektorem tradables a non-tradables. Jinak by docházelo k úprku pracovních sil do sektoru tradables.

Dojde k růstu mezd v sektoru non-tradables, ovšem bez adekvátního růstu produktivity = růst mezd se přelije do cen (↑NJMN).Nabídkový tlak na růst inflace. Pro zachování rentability či pokrytí nákladů nutnost zvyšovat ceny rychleji než v sektoru obchodovatelného zboží.

c) Růst produktivity v sektoru obchodovatelného zboží je doprovázen vyšším růstem cen neobchodovatelného zboží

Balassův-Samuelsonův efekt, formalizace …

• cenová hladina je váženým průměrem cen sektoru obchodovatelného a neobchodovatelného

• ceny obchodovatelného sektoru se mezi zeměmi neliší (PDT = PF

T)• vyrovnanost cen obchodovatelného sektoru = zabýváme se pouze

relativní cenovou úrovní neobchodovatelného sektoru• zjistěme determinanty poměru mezi domácí a zahraniční cenovou

hladinou• platí rozklad poměru cenové hladiny N na tři složky:

(PDN / PF

N) = [wDN/ wF

N]*[(1-αFN)/(1-αD

N)]*[yFN/*yD

N] ,kde: (1-αD

N) – podíl práce na produkci (část produktu, jíž obdrží pracovník)

PN – cenová hladina neobchodovatelného sektoru yN – produktivita v neobchodovatelném sektoru wN – mzdy v neobchodovatelném sektoru

• za předpokladu, že (1-αFN) = (1-αD

N), můžeme psát poměr obou cenových hladin jako:

• PDN / PF

N = (wDN / wF

N) * (yFN / yD

N)

• výraz můžeme dále upravit ….. mzdy v jednom sektoru nemohou růst trvale rychleji než v druhém, byť rozdíly existovat mohou. Zhruba platí:

• wDN = wD

T ; wFN = wF

T

• úroveň mezd je dána úrovní produktivity v obchodovatelném sektoru, že dochází ke mzdové nákaze, a že: (wD

N/wFN) = (wD

T/wFT) = (yD

T/yFT)

• za výše uvedených předpokladů:

• PDN / PF

N = (yDT / yF

T) * (yFN / yD

N)

závěry:

• čím nižší je relativní produktivita v domácím obchodovatelném sektoru, tím nižší je relativní cenová hladiny neobchodovatelných statků (nízké mzdy v obchodovatelném sektoru a tím i nízká mzdová nákaza)

• čím nižší je relativní produktivita v domácím neobchodovatelném sektoru, tím jsou relativní ceny v domácím neobchodovatelném sektoru vyšší (mzdová nákaza bez adekvátního růstu produktivity zvyšuje ceny)

• domácí relativní cenová hladina je dána zaostáváním relativní produktivity v sektoru obchodovatelném oproti zaostávání relativní produktivity v neobchodovatelném sektoru (klíčem je mzdová nákaza, předpoklad rovnosti mezd v obou sektorech)

• Příklad:- produktivita neobchodovatelného sektoru je na úrovni 80 % zemí eurozóny- produktivita obchodovatelného sektoru je na úrovni 40 % zemí eurozóny- jaká je cenová hladina neobchodovatelných statků a celková cenová hladina?

• PDN / PF

N = (yDT / yF

T) * (yFN / yD

N) = (0,40/1,00) * (1,00/0,80) = 0,5

- ceny neobchodovatelného sektoru jsou na úrovni 50 % eurozóny, což je dáno relativně vyšší zaostáváním produktivity obchodovatelného sektoru oproti zaostávání produktivity v sektoru neobchodovatelném (reálná konvergence = postupný růst produktivity v obchodovatelném, mzdová nákaza a „inflační“ růst mezd v neobchodovatelném = růst cenové hladiny, tj. nominální konvergence)

- PD / PF

= (x* PDT + (1-x)* PD

N) / (x* PFT + (1-x)* PF

N) = (1/3*1+2/3*0,5)/1 = 0,67

- x – podíl obchodovatelného sektoru, cca 1/3 – arbitrární volba

Závislost domácí komparativní cenové úrovně na relativní produktivity práce

Předpoklady modelu, co s nimi?

• mechanismus funguje i pro ekonomiku s plovoucími kurzy, neúplným mzdovým vzlínáním a vstupem neobchodovatelného zboží v podobě části nákladů do cen zboží obchodovatelného

• mzdová nákaza nemusí být silná – poučenost odborů, vědomí nižšího růstu produktivity

• ceny statků mají tendenci se mezinárodně srovnávat (výsledné odchylky nejsou řádové)

Funguje to?

• testování modelu trpí nedostatkem vhodných a srovnatelných dat

• problém podílu práce na produkci• problém jasného vymezení obchodovatelného a

neobchodovatelného sektoru (např. problém zemědělství)

• obecný závěr: Balassův-Samuelsonův efekt je v praxi postřehnutelný, jeho příspěvek ale není tak významný – zhruba 1-2 % na celkovém růstu cen

• endogenní vlastnost ekonomik

Indikátory trhu práce(meziroční změna v %)

-2

0

2

4

6

8

10

12

I/04 I/05 I/06 I/07 I/08

Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře Meziroční rozdíl míry registrované nezaměstnanosti (v p.b.) Nominální jednotkové mzdové náklady Počet zaměstnaných osob

Vývoj mezd v odvětvích (meziroční změna v %)

0123456789

1011

I/05 II III IV I/06 II III IV I/07 II III IV I/08 II

Průmysl StavebnictvíTržní služby Veřejné služby

-10

-5

0

5

10

15

I/05 II III IV I/06 II III IV I/07 II III IV I/08 II

Průmysl StavebnictvíTržní služby Veřejné službyNárodní hospodářství

Vývoj nominálních jednotkových mzdových nákladů

Proč B-S efekt nevysvětluje vše …

Roli v úrovni cen hrají vedle kvantitativních charakteristik (HDP per capita, produktivita, aj.) i další faktory jako:

• technologie, rozdílné vybavení zemí výrobními faktory, nedokonalé mobility kapitálu a práce = rozdílné relativní ceny faktorů

• daně, regulace, vládní výdaje - vysoké vládní výdaje jdou zpravidla na zboží a služby neobchodovatelného sektoru

• tvorba cen a stupeň konkurence – nižší sektorové přirážky v zemích se silnější konkurencí (postkeynesovká tradice); v tomto přístupu nemusíme dělit ekonomiku na T a N atd.

• ekonomie rozsahu – země bohatě vybavené výrobními faktory, růst relativních cen v sektoru terciárním

• marketing, korupce, právní prostředí, aj.

Balassův-Samuelsonův efekt a měnová maastrichtská kritéria

• existence B-S efektu je jednou z nejsilnějších námitek proti kritériím

• měnová kritéria: inflační (max. 1,5 + průměr 3 nejlepších), kursové (ERM II) a úrokové (max. 2 % + průměr zemí s nejlepším výsledkem při dosahování cenové stability)

• kritéria jsou vzájemně provázána

• Balassův-Samuelsonův efekt může představovat komplikaci = rychlejší růst cenové hladiny při reálné konvergenci

• plnění za cenu restrikcí a snižování růstu?

• pokud restrikce, pak fiskální! Růst úrokových sazeb může oslabit plnění úrokového i kursového kritéria => tlak na úlohu fiskálu

• změna kritérií se neplánuje

Absolutní Absolutní cenová hladinacenová hladina

• Růst absolutní cenové hladiny

rovná se inflace• Růst absolutní cenové hladiny:

– v krátkém období (nabídkové a poptávkové šoky)

– v dlouhém období (kvantitativní teorie peněz – lidé poptávají peníze jako prostředek směny)

Dlouhodobý vztah peněz a produktu(HDP a M2 v ČR 1995-2004)

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

0200400600800100012001400160018002000

Nominální HDP (v mld. Kč, levá osa) M2 (v mld. Kč, pravá osa)

InflaceInflace

• všeobecný růst cenové hladiny

• v ČR režim cílování inflace

• kvantifikace jako přírůstek indexu spotřebitelských cen (CPI – consumer price index), spotřební koš

eurozóna – využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen - HICP (jiné váhy)

Index spotřebitelských cen (CPI)

• výpočet prostřednictvím Laspeyresova indexu:

CPI = (Σpn*q0)/(Σ p0*q0)

• koš spotřebitelských cen (šetření domácností)

Vývoj agregátu M1 a M2 (meziroční změna v %)

0

4

8

12

16

20

24

1/03 1/04 1/05 1/06 1/07

M1 M2

Vývoj míry inflace v České republice (1993-2005)

20,8

10 9,1 8,8 8,5 10,7

2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,90

5

10

15

20

25

Rok

% p

rům

ěr z

a ro

k

Inflace 20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Meziroční inflace (změna v %)

0

1

2

3

4

5

6

7

8

1/06 4 7 10 1/07 4 7 10 1/08 4 7

Spotřebitelské ceny Měnověpolitická inflace

Vývoj složek inflace

-12-9-6-30369

121518

1/06 4 7 10 1/07 4 7 10 1/08 4 7

Ceny neobchod. statků bez regulovaných cen Ceny ostatních obchod. statků bez potravin a PHCeny pohonných hmot (PH)Ceny potravinRegulované ceny

Inflační cílování: inflace a expektace

-1

1

3

5

7

9

11

13

15

1/95 7 1/96 7 1/97 7 1/98 7 1/99 7 1/00 7 1/01 7 1/02 7 1/03 7

inflation expectationsinflation

inflation targeting M2 targeting and exchange

rate targeting (till 5/97)

Inflační cíl ČNBInflační cíl ČNB

Prognóza inflace vs. skutečnost

0

1

2

3

4

5

6

7

8

I/07 II III IV I/08 II III

Střed prognózy z dubna 2007

Inflační cíl

Skutečná inflace

Změna v měnové politice ČNB …

• nový inflační cíl – od ledna 2010:

meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % (toleranční pásmo +- 1 %)

• Trajektorie úrokových sazeb• Zasedání osmkrát ročně• Zveřejňování hlasování

Možné zdroje:

- Dědek, O: Risk and challenges of monetary strategy for euro adoption, Politická ekonomie 1/2006

- Holman, R.: Transformace české ekonomiky, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000

- Kubíček, J.: Sektorové produktivity a relativní cena neobchodovatelných statků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic?, dostupné na hp482.wz.cz

- Weber, W. – McCandless, G.: Some monetry facts. Federal Reserve Bank of Minneapolis Quarterly Review, 1995

- Materiál ke přednášce – hp482.wz.cz

Děkuji za pozornost …