Markus Zusak

Zlodjka knih

Author photograph Bronwyn Rennex

M A R K U S Z U S A K

Z l o d j k a k n i h

Zanme rokem 1939. Evropa je v pohybu. A smrt nikdy nemla vc prce.

Liesel je mal dvka, kter ije na malm mst se svmi adoptivnmi rodii, patn sp, moc j nejde ten, hrv na ulici fotbal s kamardy odvedle. Mohlo by to bt obyejn dtstv, kdyby to msteko neleelo uprosted Nmecka. Liesel chod do Hitlerjugend, zdravv pravic neptomnho Fhrera a krade knihy. Jinak eeno to obyejn dtstv nen: promluv do nj bomby, netst a smrt. Smrt ostatn v knize promlouv pod: co by to taky bylo za pbh, kdyby neml vypravku? Nechte se zlkat jejm vyprvnm: inkuje v nm to dve, harmonik, idovsk boxer, Nmci a zlodji. Dozvte se z nj, e i smrt m srdce.

Markus Zusak (*1975) je australsk autor. Zlodjka knih (The Book Thief, 2005) je jeho ptou knihou, zskala mimodn ohlas a stala se mezinrodnm bestsellerem. spn byl i jeho pedchoz romn The Messenger (Posel, 2002), uren mladm tenm. Letos vydv romn Bridge of Clay (Hlinn most nebo tak Clayv most); i tato kniha m dtskho hrdinu a zamuje se na rodinn ivot a skuten i citov mosty.

Ilustrace na oblce: Finn Campbell-Notman / www.dutchuncle.co.uk

M A R K U S Z U S A K

Zlodjka knih

ARGO

PELOIL VT PENKALA

Argo 2009

Copyright Markus Zusak 2005 Illustration copyright Trudy White 2005 Cover artwork copyright Finn Campbell-Notman 2005 Translation Vt Penkala, 2009

ISBN 978-80-257-0188-1

S lskou a obdivem vnovno Elisabeth a Helmutovi Zusakovm

PODKOVN

Rd bych zaal podkovnm Ann McFarlanov (je stejn ptelsk jako inteligentn) a Erin Clarkov (za jej dobr odhad, laskavost i za to, e vdycky pila v prav as se sprvnou radou). Zvl musm podkovat Bri Tunncliffov za to, e m vzala na milost a pokusila se vit, e dodrm slben termn odevzdn pepracovanch verz.

Jsem zavzn Trudy Whitov za jej pze a nadn. Je pro m ct, e tyto strnky zdob jej kresby.

Tato kniha by tak nevznikla bez pispn nsledujcch lid: Cate Patersonov, Nikki Christerov, Jo Jarrahov, Anyez Lindopov, Jane Novakov, Fiony Inglisov a Catherine Draytonov. Dkuji vm, e jste svj drahocenn as vnovaly tomuto pbhu, i mn samotnmu. Vm si toho mnohem vc, ne doku ct.

Dkuji tak idovskmu muzeu v Sydney, Australskmu vlenmu pamtnku, Doris Seidlerov z idovskho muzea v Mnichov, Andreusi Heuslerovi z mnichovskho mstskho archivu a Rebece Biehlerov (za pouen o tom, jak se jablon pevlkaj za rznch ronch obdob).

Dominice Zusakov, Kinze Kovacsov a Andrewu Jansonovi dkuju za povzbuzovn a trplivost.

A na zvr je tu zvltn podkovn Lise a Helmutovi Zusakovm za pbhy, kterm jsme jen tko dokzali uvit, za jejich smch a za to, e mi ukzali druhou stranu.

P R O L O G

H O R S K H B E T

Z T R O S E K

v nm vm vypravka pedstav:

sebe barvy a zlodjku knih

9

S M R T A O K O L D A

Nejdv barvy. A potom lidi. Takhle to obvykle vdm. Nebo se o to aspo snam.

DROBN INFORMACE Zemete.

Co nejupmnji se snam stavt se k thle vci bezstarostn, pestoe vtin lid cosi brn mi uvit, nehled na moje protesty. Prosm vs, vte mi. J doopravdy doku bt bezstarostn. Doku bt ptelsk. Pjemn. Pvtiv. A to jsme jen u P. Ale nechtjte po mn, abych byla hodn. Bt hodn, to nen moje parketa.

REAKCE NA VE UVEDENOU INFORMACI Dl vm to tkou hlavu?

Prosm vs hlavn se nebojte. Kdy nic, jsem aspo spravedliv.

Pedstavit se, jiste. Tak se m zat.

10

Nezapomnat na dobr zpsoby. Mohla bych se uvst se v okzalost, ale to vlastn nen teba.

Poznte m dvrn, a nebude to trvat tak dlouho; zle to na souhrnu nejrznjch promnnch. Posta ct, e v jist chvli budu nad vmi stt, tak vldn, jak jen bude mon. Vai dui v nru. Na rameni se mi usad nkter barva. Nn vs odnesu pry.

Vy v tu chvli budete leet (vestoje lidi nachzm jen zdka). Seven krustou svho tla. Mon dojde k njakmu objevu; do vzduchu skane vkik. Pak u uslym jen vlastn dech a zvuk vn, zvuk svch krok.

Otzka je, jakou barvu bude mt vechno v tu chvli, kdy si pro vs pijdu. Co ekne nebe?

J osobn mm rda nebe barvy okoldy. Hok, tmav okoldy. Lid kaj, e mi slu. Ale i tak se snam vychutnat kadou barvu, kterou vidm. Cel spektrum. Snad miliardu pchut, a dn z nich nen docela stejn jako druh, a nebe, co se pomalu cuml. Zmruje to stres. Pomh mi to uvolnit se.

SKROMN TEORIE Lid si vmaj barev dne jen na jeho potku a konci, ale mn je pln zejm, e v kadm uplvajcm okamiku dne proln mnostv

odstn a polotn. Jedin hodina me sestvat z tisc odlinch barev. Voskov luti, mod

poplivan mraky. Kaln temnoty. Pi sv prci si dvm zleet, abych je nepehldla.

Jak u jsem naznaila, to obasn rozptlen, odveden pozornosti je moje zchrana. Pomh mi to udret si zdrav rozum. Pomh mi, abych to vechno zvldla vdy uvate, jak dlouho u tuhle prci dlm. Pot je v tom, e by to tko nkdo mohl vzt za m. Kdo by m zastoupil, kdybych si vzala volno a odjela do nkterho z tch vaich dobe vybavench rekreanch stedisek, a u do trop nebo na lye? Odpov samo sebou zn nikdo, a to m pimlo k vdommu, dobrovolnmu rozhodnut udlat si dovolen z

11

rozptlen. Nemusm kat, e si je vybrm po trokch. Barvu po barv.

I tak byste se asi mohli ptt: K emu ona potebuje dovolenou? Kvli emu potebuje rozptlen?

Co m pivd k dalmu bodu. A to jsou ti zbyl lid. Ti, co peij. Na n se prost nedoku dvat, ale stejn to pi mnoha

pleitostech udlm. Usilovn se dvm po barvch, abych na n nemusela myslet, ale tu a tam zaznamenm nkoho z tch, kdo tu zstali, rozdrolen ve skldace prozen, zoufalstv a pekvapen. Srdce maj probodan, plce ubit.

A to m zase pivd k nemu, o em vm budu vyprvt tento veer nebo den, na ase ani barv nezle. Je to pbh jedn z tch, kdo dokou neustle pevat odbornice na zstvn.

Je to vn jen krtk pbh, kter mezi jinm pojednv o

jedn dvce

nkolika slovech

harmoniki

njakch tch fanatickch Nmcch

idovskm boxerovi

a spoust zlodjny.

Zlodjku knih jsem vidla tikrt.

12

Z A K O L E J I T M

Nejdv pijde na adu nco bl barvy. Takov t oslepujc. ada z vs si nejsp mysl, e bl ve skutenosti dn barva

nen, nebo njak podobn otravn nesmysly. Tak j vm km, e je. Bl je bez debaty barva, a popravd eeno nemyslm, e byste se zrovna se mnou chtli hdat.

UKLIDUJC PROHLEN Prosm vs, zstate v klidu, na tu

pedelou pohrku nehlete. To j jen tak naoko

nejsem dn nsilnice. Nejsem kruas. Jsem vystn.

Ano, bylo blo. Jako by se cel zemkoule oblkla do snhu. Jako by si ho

nathla, tak jako si natahujete svetr. Podl kolej se thly stopy, hlubok po holen. Stromy pes sebe pehodily ledov houn. A nkdo umel, jak jste asi uhdli.

Nemohli ho jen tak nechat leet na zemi. Te by to sice nebyl problm, ale tra ped nimi se mla co nevidt uvolnit a vlak bude muset jet dl.

13

Byli tam dva prvod. Byla tam matka a jej dcera. Jedno mrtv tlo. Matka, dcera a mrtvolka byly zaryt tich.

A co jinho bych ml asi podle tebe dlat? Jeden prvod byl vysok, druh mal. Ten vysok vdycky

mluvil prvn, i kdy to tam neml na povel. Podval se na toho menho, kulatjho. Na toho se avnat ervenm obliejem.

No jo, znla odpov, ale nechat je tu jen tak pece nememe?

Dlouhna pechzela trplivost. Pro ne? A ten mal toho ml najednou sakra dost. Podval se nahoru, tomu

velkmu na bradu, a zaval: Spinnst du? Jse blbej? Hrza v jeho tvch kynula. Ke se mu roztahovala. Jdem, zavelel, a plahoil se snhem. Kdy budem muset, vechny ti je zptky odthnem. Oznmme to dal stanici.

Pokud jde o m, u jsem staila udlat tu nejzkladnj ze vech chyb. Ani vm nedoku vylit, jak stran jsem byla sama sebou zklaman. A pitom jsem ze zatku dlala vechno sprvn:

Pozorn jsem sledovala oslepujc snhobl nebe za oknem jedoucho vlaku. pln jsem ho vdechovala, ale i tak jsem zakolsala. Nevydrela jsem zaalo m to zajmat. To dve. Pemohla m zvdavost, a j si povolila zstat tak dlouho, jak mi to rozvrh dovol, a dvala jsem se.

O dvacet ti minut pozdji vlak zastavil, a j vystoupila s nimi. Malou dui v nru. Postavila jsem se trochu stranou, napravo.

Rozhodn vlakov dvojka si prolapvala cestu k matce, dcei a mrtvole malho chlapce. Jasn si pamatuji, jak moc byl ten den slyet mj dech. Divm se, e si m prvod nevimli, kdy m mjeli. Svt u se tou dobou prohbal pod vahou veho toho snhu.

14

Asi deset metr nalevo ode m stla bled, vyhladovl holka omren mrazem.

Pusa se j chvla. Prochladl pae zkila na prsou. Na tvch mla zlodjka knih zmrzl slzy.

15

Z A T M N

Pt abych pedvedla krajn ply sv vestrannosti, chcete-li to bylo podepsan ern. Byla to ta nejtemnj chvle ped svitem.

Pila jsem si tentokrt pro mue, mohlo mu bt asi tyiadvacet let. Kdy se to tak vezme, bylo to vlastn krsn. Letoun jet kalal. Z obou plic mu unikal kou.

Kdy se ztil, udlal v zemi ti hlubok prrvy. Kdla te vypadala jako pahly rukou. Tohle kovov pte u jimi nezamv.

PR DALCH DROBNCH INFORMAC Nkdy pijdu moc brzo.

Pospchm, jenome nkte lp na ivot neekan

dlouho.

Uplynulo nemnoho minut a kou se vyerpal. Nic z nj u nezbylo. Nejdv pibhl udchan kluk a nesl nco jako bednku na

nad. Rozechvle vlezl do kabiny a zkoumal, jestli pilot ije. Jet ano, v tu chvli. Asi za ticet vtein tu byla zlodjka knih.

Uteklo pr let, ale poznala jsem ji. Sotva popadala dech.

*

Kluk shl do bednky a vyndal co byste ekli? plyovho

16

medvdka. Prostril ruku rozbitm oknkem a poloil ho pilotovi na prsa.

Rozesmt medvd sedl v peplnnm zakrvcenm lidskm vraku. O pr minut pozdji byla ada na mn. Piel as.

Pistoupila jsem, uvolnila jeho dui a nn jsem ji nesla pry. Zstalo jen tlo, slbnouc pach koue a rozesmt plyov

medvdek.

Kdy se shromdil dav, vci se samosebou promnily. Obzor zaal blednout do uhlov kresby. Z erni nad nmi zbyla jen mranice, a i ta se rychle ztrcela.

Ten mu ml naproti tomu barvu kosti. Ki barvy kostlivce. Rozedranou uniformu. Oi ml studen, hnd jako skvrny od kvy a mn posledn klikyhk nad nmi pipadal jako podivn, ale pesto povdom znak. Podpis.

Dav dlal to, co davy dlvaj. Jak jsem si skrz nj razila cestu, kad stl a hrl si s tichem t

chvle. Byla z toho chatrn smsice nespojitch pohyb rukou, zduench vt a nmch, stydlivch otoek.

Ohldla jsem se k letadlu: pilotova oteven sta vypadala, jako by se usmvala.

Posledn sprost vtip. Zas jedna lov pointa. Oblohou se probjelo edav svtlo a on tam trel v uniform jako

v rubi. A stejn jako se mi to cestou zptky stalo se spoustou jinch, pebhl nhle jet jednou stn, zvren chvilkov zatmn na znamen, e odela dal due.

Vte, pes ty barvy, kter hlad a svraj vechno, co na tomhle svt vidm, se mi asto stane, e na chviliku zachytm tohle zatmn, kdy nkdo ume.

U jsem jich vidla miliony. Vidla jsem tolik zatmn, e u se ani nenamhm si je

pamatovat.

17

V L A J K A

Ta posledn chvle, kdy jsem ji vidla, byla rud. Obloha byla jako polvka, vela a bublala. Tu a tam byla piplen. Pes tu erve se thly ern mouhy molk a pepe.

Jet ped chvl na thle ulici, kter vypadala jako zamatn strnky, skkaly dti panka. Kdy jsem se tu objevila, slyela jsem jet ozvnu. Nohy dupajc po dlab. Rozesmt dtsk hlasy, smvy jako sl, ale rychle se rozpadaly.

A potom bomby.

Tentokrt pilo vechno pozd. Sirny, nek kukaky z rdia. Pozd.

V nkolika minutch byly vztyeny, navreny pahorky z betonu a hlny. Z ulic byly popraskan ly. Proudila krev, a pak na silnici zaschla, a vude trela tla, jako dv naplaven povodn.

Vechny, vechny do posledn tam zstaly pilepen. Balek du.

Byl to osud?

Netst? To je tam vechny pilepilo? Jiste ne. Tak hloup snad nejsme. Sp za to mohly ty bomby, kter tam shodili lidi schovan v

18

mracch. Cel hodiny zstvala obloha bolestn rud jako domc polvka.

Jedno nmeck msteko zas bylo ponechno svmu osudu. Vzduchem se snely vloky popela, tak milounce, e jste byli v pokuen vyplznout jazyk a chytat je, ochutnat je. Jenome by vm seehly rty. Upraily by vm sta.

Vidla jsem to vechno zeteln. U jsem byla na odchodu, kdy jsem uvidla, jak tam kle. Kolem n byl sepsn, vyprojektovn a vztyen horsk hbet z

trosek. V ruce svrala knku.

Zlodjka knih se vc ne co jinho zoufale chtla vrtit do sklepa a pst anebo naposledy protat svj pbh. Kdy si to tak zptn vybavuji, mla to jasn vepsan ve tvi. Touila po tom po tom bezpe, pocitu domova , ale nedokzala se pohnout. Ostatn ten sklep u neexistoval. Stal se soust t ponien krajiny.

Zase jednou vs prosm, abyste mi vili. Chtla jsem se zastavit. Sehnout se. Chtla jsem promluvit. Moc m to mrz, dt. Ale to se nesm. Nesehnula jsem se. Nepromluvila jsem.

Msto toho jsem se na ni chvli dvala. Kdy u se dokzala pohnout, la jsem za n.

Upustila knku. Padla na kolena.

Zlodjka knih zaskuela.

*

Kdy se zaalo s klidem, na jej knku prkrt nkdo lpl, a

19

pestoe pkaz znl odklzet jen kusy betonu, skonil na korb nklaku i tenhle jej nejvt poklad. V tu chvli jsem musela jednat. Vyplhala jsem se nahoru a vzala ji do ruky, ani bych tuila, e bhem ptch let ji na svch cestch budu st stokrt po sob a pak znovu, znovu uvidm msta, kde se nae cesty proaly, a budu asnout nad tm, co ta dvka vidla a jak peila. To je tak nejlep, co mu udlat: zjistit, jak to zapad do veho ostatnho, co jsem bhem t doby vidla j.

Kdy na ni vzpomnm, vybav se mi dlouh soupis barev, ale ty ti, za kterch jsem ji vidla tv v tv, maj zvltn vhu. Obas doku plout vysoko nad tmi temi okamiky. Nehnut se tam vznm, dokud z podebran pravdy nevytee hnis a neustl se jasn obrzek.

V tu chvli je uvidm takhle:

BARVY

Slo se jedna na druhou. Klikyhk ernho podpisu na oslepiv blm kruhu na hust polvkov erveni.

Ano, asto mi ji nco pipomene, a v jedn ze svch peetnch kapes nosm jej pbh, abych ho mohla znovu vyprvt. Je jen jednm z t mal knihovny pbh, kterou s sebou nosm, a kad z nich je sm o sob vjimen. Jeden kad je pokus heroick pokus pesvdit m, e vy a vae lidsk existence za nco stojte.

Tak tady je. Jeden z mla. Zlodjka knih. Jestli mte chu, pojte se mnou. Budu vm vyprvt pbh. Nco vm uku.

20

S T P R V N

H R O B A O V A R U K O V

v n se objevuje:

himmelstrae umn uvat vrazu saumensch ena se eleznou pst pokus o polibek

jesse owens skeln papr vn ptelstv ampinka v tk vze a vprask vech

vprask

21

P C H O D D O H I M M E L S T R A S S E

To posledn setkn. S tou rudou oblohou Jak se to stalo, e zlodjka knih kleela a skuela obklopen

umlmi pahorky smn, mastn, pevaen suti? Zaalo to o pr let dve, snhem. Piel n as.

OKZALE TRAGICK OKAMIK Vlak jel rychle.

Byl pecpan lidmi. Ve tetm vagnu zemel estilet chlapec.

Zlodjka knih a jej bratr jeli smrem na Mnichov, kde se jich brzy ujmou nhradn rodie. My u samozejm vme, e chlapec tam nedojel.

JAK K TOMU DOLO Nejdv npor nepekonatelnho kale. Skoro jako usilovn npor ped clem.

A chvilku nato nic.

22

Kdy kael ustal, nebylo nic, jen nicota ivota se posunula dl, ourav nebo snad s bezmla tichm zkubem. Ta nhlost si nala cestu na jeho rty. Mly barvu hnd rzi, byly oprskan jako star lak. Volaly po obnov.

Matka spala.

Vstoupila jsem do vlaku.

Moje nohy proly pecpanou ulikou a v ptm okamiku ml na stech mou dla.

Nikdo si nieho neviml. Vlak se hnal dl. Tedy a na tu dvku.

S jednm okem otevenm, s druhm dosud ve snu, vidla zlodjka knih jinak t Liesel Memingerov beze v pochyby, e jej mlad bratr Werner sed sesunut ke stran a je mrtv.

Modrma oima se dval na podlahu. Nevidl nic.

Ne se zlodjka knih probudila, zdlo se j o Fhrerovi, o Adolfu Hitlerovi. Ve snu se astnila shromdn, na kterm enil, prohlela si pinku barvy lebky, kterou ml ve vlasech, a dokonal tvereek jeho knrku. Pozorn naslouchala proudu slov, kter se mu inul z st. Jeho vty ve svtle zily. V jedn klidnj chvilce se dokonce sklonil a usml se na ni. Oplatila mu to a ekla: Guten Tag, Herr Fhrer. Wie gehts dir heut? Nenauila se podn mluvit, nato st, protoe do koly moc nechodila. Pro to tak bylo, mla teprve zjistit.

Zrovna kdy se Fhrer chystal odpovdt, probudila se. Byl leden 1939. Bylo j devt let, brzo j bude deset. Jej bratr byl mrtv.

Jedno oko oteven. Druh dosud ve snu. Myslm, e by bvalo lep, kdyby snila pln, ale s tmhle j

23

prost nic nezmu. Druh oko se probralo a ona m zahldla, o tom nen pochyb.

Zrovna jsem kleela a vyproovala jeho dui, neikovn jsem ji drela v oteklch rukou. Brzy se zaheje, ale kdy jsem ho zvedla, byla jeho due mkk a chladn, jako zmrzlina. Zaal mi v rukou tt. Pak se zaal nadobro zahvat. Uzdravovat.

Zato Liesel Memingerov: nejdv vzen zatuhlch pohyb a pak kloptav npor mylenek. Es stimmt nicht. To nen pravda. To nen pravda.

A pak to tesen. Pro s nimi vdycky tesou? Jist, j vm, nejsp to m co dlat s instinkty. Zarazit proud

pravdy. V tu chvli bylo jej srdce kluzk a hork, a hlasit, tolik, tolik hlasit.

Stala jsem tam jako hlupk. Dvala jsem se. Pak pila na adu jej matka. Probudila ji stejnm zbsilm tesenm. Pokud to nevidte ped oima, pedstavte si neohraban ticho.

Pedstavte si, jak tam pluj trky a lomky zoufalstv. A jak se nkdo top ve vlaku.

Snh tvrdojn padal a doprava na Mnichov musela stt kvli oprav pokozench kolej. Nakajc ena. Dve stojc otuple vedle n.

Matka v panice otevr dvee. Sestoup do snhu s drobnm tlem v nru. Co me dve dlat jinho ne jt za n?

Jak u jste se dozvdli, z vlaku vystoupili tak dva prvod. Rokovali a hdali se, co dl. Situace byla pinejmenm nepjemn. Nakonec bylo rozhodnuto, e vechny ti je teba dopravit do nejbliho msteka, a to s nimi vyd tam.

Vlak se tentokrt zasnenou krajinou sotva belhal. Dohrabal se do stanice a zastavil.

Vystoupili na pern. Mrtv tlo v matin nrui. Stli.

24

Chlapec byl t a t.

Liesel netuila, kde je. Vude bylo blo, a co setrvvaly na stanici, mohla jen zrat na vybledl psmena na ceduli ped sebou. Pro Liesel to bylo bezejmenn msto, a v nm byl tak o dva dny pozdji jej bratr Werner pohben. Pihlel knz a dva hrobnci rozechvl zimou.

POZOROVN Dvojice prvodch. Dvojice hrobnk.

V zsad lo o to, e jeden z nich udval povely. Druh dlal,

co se mu eklo. Otzka zn, co kdy je tch druhch

o moc vc ne toho prvnho?

Chyba za chybou, obas jako bych nebyla schopna nieho jinho. Dva dny jsem si hledla prce. Cestovala jsem po zemkouli jako obvykle a nakldala due na psov dopravnk vnosti. Sledovala jsem, jak se bez vle posouvaj pry. Nkolikrt jsem si nakzala, abych se drela dl od pohbu bratra Liesel Memingerov. Nedbala jsem vak vlastnho doporuen.

Jak jsem se blila, vidla jsem tu malou skupinku vymrzlch lid ve snhov pustin na kilometry daleko. Hbitov m uvtal jako ptelkyni, a za chvli u jsem tam stla s nimi. Sklonila jsem hlavu.

Nalevo od Liesel stli hrobnci, teli rukama o sebe a fukali, kolik je snhu a jak patn jsou podmnky k prci. V tom ledu se hrozn patn kope, a tak dle. Jednomu z nich nemohlo bt vc ne trnct. Uednk. Kdy odchzel, vypadla mu krotce z kapsy kabtu ern knka, vbec si toho neviml. Stail ujt tak patnct dvacet krok.

25

O pr minut pozdji se vydala pry i Lieselina matka. Doprovzela knze a dkovala mu za to, jak vedl obad.

Dvka tam ale zstala stt. Kolena sklesla do zem. Pila jej chvle. Jet stle tomu nevila. Zaala hrabat. Neme bt mrtv.

Neme bt mrtv. Neme Stailo pr vtein a do rukou se j vezal snh. Na rukou popraskala zmrzl krev. Nkde v tom snhu uvidla sv zlomen srdce. Rozpadl na dva

kusy. Pod tou blost kad ple hnula a tepala. A kdy na rameni uctila kostnatou ruku, vimla si, e se pro ni matka vrtila. Vlekla ji pry. Hrdlo j naplnil hork vkik.

OBRZEK, ASI TAK O DVACET METR DLE Kdy u nebylo pro vlct, matka s dcerou jen stly a oddechovaly.

Ve snhu se usadilo cosi ernho a hranatho. Vidla to jen dvka.

Sehnula se a zvedla to a svrala to pevn v prstech.

Na knce byl stbrn npis.

Drely se za ruce. Posledn promen sbohem, a pak se otoily a odchzely.

Nkolikrt se ohldly. A j, j jsem tam jet chvli zstala. Zamvala jsem. Mn nezamval nikdo.

*

Matka a dcera opustily hbitov a vydaly se k dalmu vlaku na Mnichov.

Ob byly huben a bled.

26

Ob mly na rtech opary. Liesel si toho vimla ve pinavch, zamlench oknech vlaku,

kdy tsn ped polednem nastoupily. Jak zlodjka knih sama napsala, cesta pokraovala, jako by se vechno stalo.

Kdy vlak zastavil na mnichovskm Bahnhofu, cestujc se vyinuli ven jako z roztrenho balku. Byli to lid nejrznjho postaven, ale nejsnze se dali rozliit ti chud. Ti zuboen se neustle sna bt v pohybu, jako by pesun mohl nco vyeit. Pehlej skutenost, e na konci cesty je ek nov podoba jejich starch obt jako pbuzn, kterho se ttte polbit.

Myslm, e matka to moc dobe vdla. Nevezla sv dti mnichovsk smetnce, ale nhradn domov se kadopdn nael, a kdy nic jinho, nov rodina aspo dvku a chlapce lp nakrm a zajist jim podnou kolu.

Chlapce.

Liesel s jistotou vdla, e jej matka m pes rameno pehozenou vzpomnku na nj. Upustila ho. Vidla, jak jeho nohy a tlo plcly o pern.

Jak vbec dokzala jt? Jak to, e se dokzala hbat? Tohle prost nikdy nepochopm eho veho jsou lid schopni. Zvedla ho a la dl. Dve se j drelo po boku. Kontaktovaly ady a zaznly bolestn otzky na zpodn a

chlapce. Liesel postvala v kout mal, zapren kancele a jej matka sedla, mylenky zaat, na velmi tvrd idli.

Nastal chaos louen. Dvina hlava se zanoila do vlnnch, obnoench mlin

matina kabtu. Zas bylo teba nkoho vlct.

*

Podn kus cesty za mnichovskm pedmstm bylo msteko jmnem Molching, co takov jako vy nebo j vyslov nejsp jako Molking. Prv tam ji vedli, do ulice jmnem Himmelstrae.

27

PEKLAD Himmel = nebe.

Ten, kdo dal Himmelstrae jmno, ml nepochybn zdrav smysl pro ironii. Ne e by to bylo peklo na zemi. To ne. Ale bute si pekeln jist, e to nebylo ani nebe.

Tak jako tak, Lieselini pstouni u ekali. Hubermannovi.

ekali dvku a chlapce a mli na n dostat nevelk pspvek. Nikdo ale nechtl ct Rose Hubermannov, e chlapec cestu nepeil. Po pravd eeno, nikdo j nikdy nechtl kat vbec nic. Co se jej povahy te, nebyla zrovna zvidnhodn; ale zase mla Rosa z minulosti pkn vsledky s osvojenmi dtmi. Pr u jich postavila do lat.

Pro Liesel to znamenalo jzdu autem. Jet nikdy v dnm nejela. aludek j stoupal a zas se propadal. Marn doufala, e zabloud

nebo si to rozmysli. A pi tom vem se ji mylenky nevyhnuteln vracely k matce stojc na ndra a ekajc na odjezd. Roztesen. Zachumlan v tom nesmyslnm kabt. Koue si nehty, ek na vlak. Pern je dlouh a nehostinn plt studenho betonu. Bude se na zpten cest dvat piblinm smrem k mstu, kde je pohben jej syn? Nebo se nedoke ubrnit spnku?

Auto jelo dl a dl a Liesel se dsila posledn, smrtonosn zatky.

Ten den ml edou barvu, barvu Evropy. Kolem auta byly sputny opony det. U tam budeme. Pan z pstounsk pe, Frau Heinrichov, se k

n otoila a usmla se. Dein neues Heim. Tvj nov domov. Liesel si udlala na pockanm skle prhledn koleko a vyhldla

ven.

FOTKA HIMMELSTRASSE

28

Domy vypadaj, jako by na sob byly nalepen, vtinou mal domky a nervzn vyhlejc inky. Zal snh rozprosten

jako koberec. Beton, przdn vky strom a ed vzduch.

V aut byl taky mu. Zstal s dvetem, kdy Frau Heinrichov zmizela uvnit. Vbec nemluvil. Liesel usoudila, e m nejsp dvat pozor, aby neutekla, anebo ji m dostat dovnit, kdyby chtla dlat pote. Jenome kdy pak k potm dolo, jen tam tak sedl a dval se. Teba tam byl jako posledn instance, konen een.

Za pr minut vyel ven velice vysok mu. Hans Hubermann, Lieselin pstoun. Vedle nj stla prostedn vysok Frau Heinrichov. Na druh stran pikren obrys Rosy Hubermannov, kter vypadala jako almrka, pes kterou nkdo pehodil kabt. Pi chzi se znateln kolbala. Byla by skoro hezk, nebt jej tve, kter pipomnala pomakan kartn, a byla nasupen, jako by to vechno dokzala jen tak tak snst. Jej manel krel zpma, v prstech oudc cigaretu. Balil si je sm.

Vci se mly takhle: Liesel z toho auta nevystoup.

Was ist los mit diesem Kind? chtla vdt Rosa Hubermannov. Zopakovala to: Co je s tm dttem? Strila obliej do auta a ekla: Na, komm. Komm.

Opradlo pednho sedadla bylo sklopen. Chodba chladnho vzduchu ji lkala ven. Ani se nehne.

Skrz koleko, kter si udlala na skle, vidla prsty toho vysokho mue, kter stle drely cigaretu. Z jejho konce se odlomil popel, vrhl se do vzduchu a prkrt se nadnesl, ne se dotkl zem. Uteklo patnct minut, ne se jim podailo ji z auta vylkat. A udlal to ten vysok mu.

Poklidn.

29

Hned vedle byla branka a ona se j chytila jako klt. Z o se j trmcel houf slz a ona se drela a odmtala jt dovnit.

Na ulici se zaali shromaovat lid. A kdy jim Rosa Hubermannov vynadala, vrtili se, odkud pili.

PEKLAD PROMLUVY ROSY HUBERMANNOV Co umte, pitomci?

Nakonec Liesel Memingerov ustraen vela dovnit. Hans Hubermann ji drel za ruku. Za druhou ruku ji drel jej kufk. Pod zvrsnnmi vrstvami obleen leela v kufku zahraban mal ern knka, kterou, co my vme, teba u pr hodin hledal trnctilet hrobnk v jednom bezejmennm mst. Pedstavuju si ho, jak k fovi: Psahm, vbec nevm, kam se podla. Hledal jsem vude. Vude! Urit by nepodezral tu holku, a vidte: je tady ern knka se stbrnmi slovy openmi o strop jejho obleen.

HROBAOVA RUKOV Dvanct krok k spchu v hrobastv

Vydal Bavorsk pohebnick svaz

Zlodjka knih poprv udeila potek zn kariry.

30

V Y R S T A T J A K O S A U M E N S C H

Ano, zn kariry. Musm ovem urychlen piznat, e mezi prvn a druhou

ukradenou knkou byla znan prodleva. Za zmnku stoj to, e tu prvn ukradla ze snhu, a tu druhou z ohn. Nesmme pehldnout, e jich taky celou adu dostala. Celkem vlastnila trnct knih, ale jej pbh podle n utvelo deset z nich. Z tch deseti est ukradla, jedna se objevila na kuchyskm stole, dv pro ni vyrobil schovan id a jednu j doruilo hebk odpoledne ve lutch atech.

Kdy zaala zapisovat svj pbh, ptala se sama sebe, kdy pesn knihy a slova najednou znamenaly ne jenom nco, ale vechno. Bylo to tehdy, kdy prvn spatila pokoj s jednou polic vedle druh? Anebo kdy do Himmelstrae dorazil Max Vandenburg a nesl si s sebou pr hrst trpen a Hitlerv Mein Kampf? Mohlo za to ten v krytech? Posledn pochod do Dachau? Mohla za to esaka slov? Urit odpov na to, kdy a kde se to stalo, mon nikdy nepijde. Tak jako tak pedbhm. Ne se k emukoli z toho dostaneme, musme nejdv shldnout Lieseliny zatky v Himmelstrae a Saumensch umn.

Pi jejm pjezdu bylo pod vidt kousance od snhu na jejch rukou a zmrzlou krev na prstech. Vechno na n bylo podvyiven. Holen jako drty. Pae jako ramnka na aty. Kdy u se j podailo se usmt, byl to hladov smv.

Jej vlasy dostaten odpovdaly odrd nmeck blond, ale oi

31

mla nebezpen. Tmavohnd. V Nmecku byste v tch asech nejsp nechtli mt hnd oi. Mon je poddila po otci, ale jist si bt nemohla, nepamatovala si na nj. Vlastn o svm otci vdla jedinou vc. lo o nlepku, kter nerozumla.

PODIVN SLOVO Komunista.

Za poslednch pr let ho slyela nkolikrt. Ubytovny pecpan lidmi, pokoje pln otzek. A to slovo. To

podivn slovo, kter bylo vdycky nkde pobl, postvalo v kout, zralo ze tmy. Nosvalo obleky, uniformy. A byli kde byli, bylo tam taky, a pokad se mluvilo o jejm otci. Kdy se zeptala matky, co to znamen, bylo j eeno, e to nen nic dleitho, e se tm nem trpit. V jedn z tch ubytoven se jedna zdravj ena snaila dti nauit pst, psala uhlem na stnu. Liesel byla v pokuen zeptat se j, co to slovo znamen, ale nikdy k tomu nedolo. Jednoho dne tu enu odvedli k vslechu. Nevrtila se.

Kdy se Liesel ocitla v Molchingu, matn tuila, e se zachrnila, ale to nebyla dn leva. Kdy ji matka miluje, pro ji tedy nechala u dve cizho domu? No pro? Pro?

Pro? To, e odpov znala by hodn povechn , jako by nehrlo

roli. Jej matka byla stle nemocn a nkdy nemli penze, aby se mohla dt do podku. To vdla. To ale neznamen, e se s tm mus smit. Je jedno, kolikrt slyela, e ji m matka rda, nedoke pochopit, e dkazem t lsky je, e ji tu nechala. Nic to nemn na tom, e je oputn, vyhubl dt na dalm neznmm mst s dalmi cizmi lidmi. Sama.

*

Hubermannovi ili v jednom z malch domk na Himmelstrae. Pr pokoj, kuchyn a venkovn zchod spolen se sousedy. Ploch

32

stecha a mlk sklep na ukldn vc. Nebyl to sklep nleit hloubky. V roce 1939 to nepedstavovalo problm. Pozdji, ve dvaatyictm a tiatyictm, u ano. Kdy zaaly nlety, bylo vdycky poteba vybhnout na ulici a spchat do bezpenjho krytu.

Ze zatku na ni nejvc zapsobilo nadvn. Bylo tak drazn, tak hojn. Kad druh slovo bylo Saumensch nebo Saukerl nebo Arschloch. Asi bych to mla vysvtlit tm, kdo s tmito slovy nejsou obeznmeni. Sau oznauje prasata, jak jinak. Saumensch pak slou ke krn, peskovn i prost poniovn en. Saukerl je ureno mum. Arschloch je blbec, ale tohle slovo mezi pohlavmi nerozliuje. Prost jen je.

Saumensch du dreckigs! kiela toho prvnho veera nevlastn matka na Liesel, kdy se odmtala vykoupat. un pinav! Co se nesvlk? Vztekat se umla vborn. Vlastn by se dalo ct, e tv Rosy Hubermannov zdobil vytrval vztek. Ten taky pomakal lepenkovou strukturu jej pleti.

Liesel se pochopiteln koupala v zkosti. Do dn vany ji ani nhodou nedostanou, a do postele taky ne. Choulila se do kouta koupelny a mtrala po neexistujcch rukou ve stn, je by j poskytly aspo njakou oporu. Ale byla tam jen such barva, tk dech a zplava urek z Rosinch st.

Nech ji. Potyku peruil Hans Hubermann. Jeho mkk hlas pronikal dovnit, jako by se prodral davem. Nech to na mn.

Piel bl a sedl si na zem, proti stn. Dladice byly studen a nepjemn.

Um balit cigarety? zeptal se j a pak asi hodinu sedli v rozlvajc se kalui tmy, hrli si s tabkem a cigaretovmi paprky a Hans Hubermann kouil.

Kdy hodina utekla, umla u Liesel ubalit cigaretu docela dobe. Vykoupan pod jet nebyla.

NKOLIK INFORMAC O HANSI HUBERMANNOVI Kouen miloval.

Na kouen ml nejradi to balen. Povolnm byl mal, a hrl na akordeon.

33

To se hodilo, zvl v zim, kdy si mohl trochu pivydlat hranm v molchingskch

hospodch, teba u Knoller. Povedlo se mu naplit m v jedn svtov vlce, ale asem se dostane do dal (bude to takov perverzn odmna), a tam se mu

njak poda znovu se mi vyhnout.

Vtina lid Hanse Hubermanna sotva zaznamenala. Nijak pozoruhodn osoba. Jist, jeho malsk dovednosti byly vynikajc a jeho hrsk schopnosti nadprmrn. Nicmn, a urit takov lidi taky znte, dokzal budit dojem, e je v pozad, dokonce i kdy stl na zatku fronty. Byl prost jen ptomen. Nezaznamenali jste ho. Nebyl dleit nebo njak zvl cenn.

Jist chpete, e ulpnut dojem, kter vzbouzel, byl naprosto zavdjc. Rozhodn v nm bylo hodn cennho, a Liesel Memingerov to neuniklo. (Lidsk dt, obas o tolik bystej ne otuple uvliv dospl.) Uvidla to okamit.

Jeho noblesu.

Klid, kter se kolem nj il. Kdy toho veera jej pstoun v mal lhostejn koupeln rozsvtil,

Liesel zaznamenala, jak zvltn oi m. Byly to oi stvoen z laskavosti a ze stbra. Byly jako mkk stbro, tly. Jak se Liesel do tch o dvala, pochopila, e Hans Hubermann stoj za mnoho.

NKOLIK INFORMAC O ROSE HUBERMANNOV Mila metr ptaedest a provazce svch

prunch hndoedch vlas nosila staen do drdolu. Aby pidala nco

k Hubermannov pjmu, prala a ehlila prdlo pti bohatm molchingskm

domcnostem. Vaila pern. Vyznaovala se jedinenou schopnost namchnout

tm kadho, s km se kdy setkala. Ale Liesel Memingerovou rda mla. Jenom

34

to dvala najevo divnm zpsobem. Zahrnoval mlcen vaekou i slovy,

v promnlivch intervalech.

Kdy se Liesel po dvou tdnech pobytu na Himmelstrae nakonec pece jen vykoupala, Rosa ji mocn sevela do nrue, kter mohla lmat kosti. Mlem ji udusila, kdy kala: Saumensch du dreckigs u bylo naase!

Uteklo pr msc a bylo po panu a pan Hubermannovch. Rosa, slova jako obvykle seven v psti, povd: Poslouchej, Liesel, odteka mi bude kat mami. Na chvilku se zamyslela. Jak jsi kala svoj opravdov mm?

Auch Mama taky mami, odpovdla Liesel potichu. No tak j budu mma slo dv. Podvala se na manela. A

tmhleten, vypadalo to, jako kdy sbr slova do dlan, moul je do sebe a pak he pes stl, tenhle Saukerl, tohle un pinav, to pro tebe bude tta, verstehst? Rozum?

Ano, souhlasila Liesel okamit. V thle domcnosti se rychl odpovdi cenily.

Ano, mami, Opravila ji mma. Saumensch. kej mi mami, kdy se mnou mluv.

Prv v tu chvli Hans Hubermann dobalil cigaretu, olzl paprek a zalepil. Podval se na Liesel a mrkl. kat mu tto j pjde dobe.

35

E N A S E E L E Z N O U P S T

Tch prvnch pr msc bylo urit nejtch. Liesel mla kadou noc zl sny. Obliej jejho bratra. Hled na podlahu vlaku. Probouzela se a plavala v posteli, kiela, topila se v zplav

prostradel. Na protj stran pokoje se ve tm jako loka houpala postel uren pro jejho bratra. Jak se vdom vracelo, zvolna se potpla, jakoby do podlahy. Tohle vidn ale niemu nepomohlo a vtinou njakou chvli trvalo, ne kik ustal.

Asi jedin dobr vc, kter z jejch nonch mr vzela, byla, e pivolaly do pokoje Hanse Hubermanna, jejho novho ttu, aby ji ukonejil, aby ji ml rd.

Pichzel kadou noc a sedal si k n. Ze zatku tam prost jen zstval cizinec, kter piel zabt samotu. Pr noc nato zaeptal: No tak, jsem u tebe, to nic nen. Po tech tdnech ji objal. Pedevm dky nemilosrdn moci jeho nhy, jeho ptomnosti, byla rychle nashromdna dvra. Dvka od zatku vdla, e Hans se vdycky objev, a zane kiet, a neodejde.

DEFINICE, KTER SE NENACHZ VE SLOVNKU Neodejit: projev dvry a lsky,

rozpoznvan obvykle dtmi.

36

Hans Hubermann sedal ospale na posteli a Liesel mu plakala do

rukvu a vdechovala ho. Kadho rna, po druh hodin s plnoci, usnala v jeho vni: smsi vyhaslch cigaret, desetilet barev a lidsk ke. Kdy doopravdy pilo rno, bval pr metr od n, zmuchlan a mlem vejpl, v kesle. Nikdy nevyuil toho druhho lka. Liesel vylezla z postele, opatrn ho polbila na tv a on procitl a usml se.

Nkdy j tta ekl, a jde zase do postele a minutku pok. Pak si pinesl akordeon a hrl j. Liesel si vsed broukala, studen prsty na nohou zkroucen nadenm. Nikdy dv j nikdo hudbu nedal. Smla se sama sob, jak je pitom, sledovala, jak se mu na tvi vykresluj vrsky, a mkk kov jeho o dokud z kuchyn nedorazily nadvky.

NECH TOHO RANDLU, DU SAUKERL? Tta hrl jet chvli. Mrkl na dvku a ona neikovn mrkla na nj.

Prkrt, ist proto, aby mmu jet vc vydrdil, odnesl nstroj do kuchyn a hrl bhem sndan. Ttv chleba s demem leel nedojeden na tali, zvlnn vykousanmi tvary, a hudba se Liesel dvala pmo do o. Vm, e to zn divn, ale j to tak pipadalo. Ttova pravaka se vypravila po klvesch barvy zub. Levaka se dotkla knoflk. (Nejradi mla, kdy makal ten stbrn, blskav C dur.) Pokrban, ale nablskan ern sk akordeonu se v jeho rukch pohybovala tam a zpt a makala zapren mch, nutila ho nasvat vzduch a pak ho zase vyvrhovat ven. Za tch rn tta v kuchyni akordeon oivoval. Podle m to nen takov nesmysl, kdy se nad tm jeden zamysl.

Jak zjistte, jestli je nco iv? Pesvdte se, jestli to dch.

*

Pravda taky je, e zvuk akordeonu byl zvstovnm bezpe. Dennho svtla. Pes den se j nemohlo zdt o bratrovi. Stskalo se j po nm a asto v malink koupeln co nejtieji plakvala, ale i tak byla rda,

37

e je vzhru. Prvnho veera u Hubermann schovala posledn spojen s bratrem Hrobaovu rukov pod matraci, a pak ji obas vytahovala a drela ji v ruce. Zrala na psmena na deskch, dotkala se potitnch strnek a nemla pont, co vlastn kaj. Jde ale o to, e ve skutenosti nezleelo na tom, o em ta kniha je. Dleitj bylo, co znamenala.

CO KNIHA ZNAMENALA 1. Chvli, kdy naposledy vidla bratra. 2. Chvli, kdy naposledy vidla matku.

Obas stokrt bhem jedinho odpoledne eptala slovo mami a vidla tv sv matky. Ale proti hrze jejch sn to byly jen laplie. Tehdy si nepipadala tak naprosto sama jindy ne prv v nezmrnch rozlohch spnku.

Urit u jste zaznamenali, e v dom nebyly jin dti. Hubermannovi mli dv vlastn, ale ty byly star a u se odsthovaly. Hans mlad ml prci v centru Mnichova a Trudy dlala sluku a opatrovnici dt. Oba se brzy dostanou do vlky. Jeden z nich bude vyrbt kulky. Ten druh je bude stlet.

kola, jak si asi dokete pedstavit, byla ukrutn trpen. Byla sice sttn, ale panoval v n siln katolick duch, a Liesel

byla luternka. To nebyl zrovna pzniv zatek. Pak se zjistilo, e neum st a pst.

Uvrhli ji mezi mlad dti, kter se teprve uily abecedu. Bylo to poniujc. Sice byla vyhubl a bled, ale mezi trpaslimi dtikami si pipadala jako obr. asto si pla, aby zbledla natolik, e by se docela ztratila.

Ani doma nebylo moc pleitost se pouit. Jeho o pomoc nepros, ukzala mma. Saukerl jeden. Tta se

dval z okna, jak mval asto ve zvyku. Nechal koly ve tvrt td.

Tta se ani neotoil. Klidn, ale jzliv odpovdl. No j se taky

38

na nic neptej. Odklepl z okna popel. Ta nechala koly ve tet. V dom nebyly dn knihy (a na tu, kterou tajila pod matrac), a

tak si Liesel mohla leda polohlasn pekvat abecedu, dokud j nebylo nevybrav eeno, a je zticha. To bylo njakho mumln. Ale jen do t doby, kdy po non me doprovzen pornm do postele zaaly douovac lekce ten. Neoficiln se tomu kalo plnon vyuovn, i kdy se obvykle zanalo kolem druh hodiny rann. Brzy se k tomu vrtme.

Uprosted nora, kdy bylo Liesel deset let, dostala odloenou panenku s chybjc nohou a lutmi vlsky.

Nic lepho jsme nesehnali, omlouval se tta. Co to vykld? Me bejt rda, e m aspo tohle, opravila ho

mma. Hans zkoumal zachovalou nohu a Liesel si zkouela svou novou

uniformu. Deset let, to znamenalo Hitlerjugend. Hitlerjugend

znamenalo malou hndou uniformu. Jako osoba pohlav enskho byla Liesel zaazena do mladho oddlu BDM.

OBJASNN ZKRATKY Znamen to Bund der deutscher Mdel

Svaz nmeckch dvek.

Ze veho nejdv se tam pesvdili, e vae Heil Hitler je jak se pat. Pak vs nauili vzpmen pochodovat, rolovat obvazy a zavat aty. Taky vs brali na vlety a dal podobn akce. Ve stedu a v sobotu byly srazy, vdycky od t do pti odpoledne.

Kadou stedu a sobotu tta doprovodil Liesel do sdla BDM a za dv hodiny ji zase vyzvedl. Nikdy o tom moc nemluvili. Prost se dreli za ruce a poslouchali sv kroky, a tta si dal jednu dv cigarety.

Jednou vc j tta nahnl strach, a sice tm, e asto odchzel.

39

astokrt veel veer do obvacho pokoje (kter slouil i jako Hubermannovic lonice), vythl ze star skn akordeon a prosmkl se kolem kuchyn k domovnm dvem.

Krel po Himmelstrae, a mma otevrala okno a kiela: Ne abys piel pozd!

Ne tak nahlas, otel se a volal zas na ni. Saukerl! Polib mi prdel! J budu mluvit tak nahlas, jak se mi

bude chtt! Ozvna nadvek ho provzela ulic. Nikdy se neotoil, aspo

dokud si nebyl jist, e jeho ena u je pry. Za tch veer, na konci ulice, s akordeonovm pouzdrem v ruce, se otel, prv ped nronm obchodem Frau Dillerov, a dval se na postaviku, kter vystdala v okn jeho enu. Jeho dlouh, pzran pae se krtce pozvedla, potom se zas otoil a pomalu odchzel. Pak ho Liesel uvidla a ve dv rno, kdy ji jemn vytahoval z jej non mry.

Veery v kuchyce byly bez vjimky uvan. Rosa Hubermannov pod mluvila, a mluvit u n znamenalo schimpfen. Neustle si stovala a hdala se. Nemla s km se doopravdy pohdat, ale zkuen se chopila kad ance. Dokzala se v t kuchyni pohdat s celm svtem, a taky to dlala, skoro kad veer. Jakmile se najedli a tta byl pry, Liesel a Rosa tam obvykle zstvaly a Rosa ehlila.

Prkrt za tden Liesel po nvratu ze koly chodila s mmou molchingskmi ulicemi a vyzvedvala pinav a odevzdvala vyehlen prdlo v bohatch stech msta. Knaupt Strae, Heide Strae. Pr dalch. Mama odevzdvala vyehlen prdlo a vyzvedvala pran s nleitm smvem, ale jak se zavely dvee a kousek poodela, hned ty bohat lidi i jejich penze a lenost proklela.

Moc gschtinkerdt na to, aby si sami prali, kvala, pestoe na n byla odkzan.

Tenhleten, obviovala Herr Vogela z Heide Strae, vechny penze dostal od tty. Vyhzel je za ensk a za chlast. A za pran a ehlen, pochopiteln.

Bylo to, jako by je vyvolvala na nstup pro porci opovren. Herr Vogel, pan a pan Pfaffelhrverovi, Helena Schmidtov,

Weingartnerovi. Vichni se nm provinili.

40

Ernst Vogel se podle Rosy navrch ke svmu opjen a nkladn chlpnosti vdycky pokrbal v zaviven hlav, olzl si prsty a pak j teprve podal penze. Mla bych je nejdv umt, ne si je odnesu dom, shrnula to.

Pfaffelhrverovi zkoumali odevzdan dlo. Na tch koilch a nen ani zhyb, prosm vs, imitovala je Rosa. Ani faldk na tom obleku. A pak tam stoj a vechno to prohlej, pmo pede mnou. Pmo mn ped nosem! Je to Gsindel sebranka jedna!

Weingartnerovi byli zkrtka a dobe hlupci, a mli Saumensch koku, kter neustle pelichala. V, jak dlouho mi trv, ne se zbavm vech tch chlup? Jsou pln vude!

Helena Schmidtov byla bohat vdova. Ta star katule akort zbyten posedv. Za celej ivot nemusela jedinej den dlat.

Ale nejvt opovren mla Rosa vyhrazeno pro slo 8 v Grande Strae. Velk dm vysoko na kopci, v horn sti Molchingu.

Tohle, ukzala Liesel, kdy tudy ly poprv, je starostv dm. Mizera. Jeho ena sed cel dny doma, a je tak lakom, e si ani nezatop pod je tam zima jak v morn. Je to blzniv ensk. Jet to zdraznila. Naprosto. Blzniv. U brny dvce pokynula: Jdi tam ty.

V Liesel se zastavilo srdce. Nad krtkm schoditm se tyily obrovit hnd dvee s bronzovm klepadlem. Coe?

Mma ji postrila. Nechci slyet dn coe, Saumensch. Hni se.

Liesel se hnula. Pela pinkou, vystoupala po schodech, zavhala a zaklepala.

Dvee otevel upan. A v nm stla ena s vyplaenma oima, s vlasy jako chm, v

obrannm postoji. Uvidla u brny mmu a podala dvce ranec s prdlem. Dkuju, ekla Liesel, ale nedokala se dn reakce. Jen od dve. Zavely se.

Vid? ekla mma, kdy dola zptky k brn. A tohle j musm snet. Parchanti bohat, svin ln

Odchzely a Liesel nesla ranec. Ohldla se. Ze dve ji pozorovalo bronzov klepadlo.

41

Kdy byla Rosa Hubermannov hotov s nadvnm lidem, pro kter pracovala, obvykle se pesunula k dalmu oblbenmu pedmtu svch urek. Ke svmu manelovi. Dvala se na ranec s prdlem a na pikren domky a vykldala a vykldala a vykldala. Kdyby byl tvj tta co k emu, oznamovala Liesel pokad, kdy prochzely Molchingem, nemusela bych tohle dlat. Opovrliv si odfrkla. Prej mal! Pro jsem si brala takovho Arschlocha? Vak mi to kali jako moje rodina. Jejich kroky kupaly po cest. A te to mm, lapu ulice a otrom v kuchyni, protoe ten Saukerl nem prci. Teda podnou prci. M akort tu pitomou harmoniku, se kterou kadej ver vyhrv po pajzlech.

Ano, mami. To je vechno, co mi ekne? Mminy oi byly jako bled

modr stiky pilepen na oblieji. ly dl. Liesel nesla ranec.

Doma se pralo v kotli vedle kamen, velo kolem krbu v obvacm pokoji, ehlilo v kuchyni. V kuchyni se jednalo.

Slyelas? ptala se j mma skoro kad veer. V psti tmala ehliku rozplenou na kamnech. V celm dom bylo ero a Liesel, sedc u kuchyskho stolu, upen zrala do ohovch kvr ped sebou.

Co? ptala se. Co to bylo? To ta Holtzapfelov. Mma u se zvedla ze idle. U nm zase

plivla na dvee, Saumensch jedna. Plivat na Hubermannovic dvee pokad, kdy kolem nich pela,

byla u pro pan Holtzapfelovou, jejich sousedku, hotov tradice. Ke vstupnm dvem to bylo od branky jen pr metr, a je teba ct, e Frau Holtzapfelov mla dobr dostel a dobrou muku.

To plivn bylo nsledkem toho, e ona a Rosa Hubermannov spolu u po desetilet vedly jakousi slovn vlku. Pvod tohoto neptelstv nikdo neznal. Nejsp u to samy zapomnly.

Frau Holtzapfelov byla lachovit ena, oividn obdaen jedovatou slinou. Nikdy se nevdala, ale mla dva syny, o pr let star, ne byly Hubermannovic ratolesti. Oba byli v armd, a ne

42

tady skonme, sehraj oba malou roliku, to vs mu ujistit. Pokud jde o stkn jedovatou slinou, je teba ct, e Frau

Holtzapfelov byla ve svm plivn velmi dkladn. Kdy prochzela kolem dve slo dvacet ti, nikdy na n neopomnla spucken a ct: Schweine! Na Nmcch jsem si vimla jedn vci:

Zd se, e jsou blzni do prasat.

MAL OTZKA I S ODPOVD Kde myslte, e musel kad veer ten

plivanec ze dve umvat? Ano uhodli.

Kdy vm ena se eleznou ehlikou v psti nake, abyste li a umyli ten plivanec na dvech, tak to udlte. Zvl kdy je ta ehlika hork.

Vlastn to vechno patilo k zabhan praxi. Kad veer vyla Liesel ven, otela dvee a dvala se na nebe.

Obvykle vypadalo jako rozlit; studen a hust, kluzk a naedl ale tu a tam si nkter hvzdy dodaly odvahy a rozzily se, by jen na pr minut. Za takovch veeru zstala stt chvli venku a ekala.

Ahoj, hvzdiky. ekala. Na hlas z kuchyn. Nebo a hvzdy zas nco sthne pod hladinu nmeck oblohy.

43

P O L I B E K (Rozhodovac nstroj v dtstv)

Jak u to tak v malch mstech bv, i Molching byl pln rzovitch postav. Hrstka jich ila i v Himmelstrae. Frau Holtzapfelov byla jen jednou z lenek souboru.

Mezi ostatnmi byli takov, jako

Rudy Steiner kluk odvedle, posedl ernm americkm atletem Jessem Owensem

Frau Dillerov vrn rijka, majitelka obchodu na rohu

Tommy Mller, kluk s chronickou un infekc, kter mu pinesla dku operac, eku rov ke petnajc obliej a sklon sebou kubat

a taky mu, ktermu se kalo Pfiffikus, tak sprost, e vedle nj Frau Hubermannov vypadala jako mistryn pera a svtice.

Celkem vzato to byla ulice pln pomrn chudch lid. I pes zeteln vzestup nmeckho hospodstv za Hitlera chud tvrti existovaly dl.

Jak u bylo eeno, dm vedle Hubermannovch si pronajala rodina Steinerovch. Steinerovi mli est dt. Jeden z nich, znm firma Rudy, se stane co nevidt nejlepm kamardem Liesel a pozdji jejm parkem a obas ponoukaem ve zloinu. Seznmila se s nm na ulici.

*

Pr dn po Lieselin prvn koupeli j mma dovolila hrt si na ulici s

44

ostatnmi dtmi. Na Himmelstrae se ptelstv uzavralo pod irm nebem, bez ohledu na poas. Dti se mlokdy navtvovaly doma, protoe domy byly mal a vtinou toho uvnit moc nebylo. Svou nejoblbenj zbavu proto provozovaly na ulici, jako profesionln bezdomovci. Byl to fotbal. Tmy byly sehran. Msto branek pouvali popelnice.

Liesel jakoto novka okamit postavili mezi dv z nich. (Tommy Mller tak byl konen vysvobozen, pestoe to byl nejhor fotbalista, jak byl kdy na Himmelstrae k vidn.)

Vechno lo jako na drtkch a do chvle, kdy Rudy Steiner skonil po zoufalm faulu Tommyho Mllera pozadm nahoru ve snhu.

C? val Tommy, obliej pokiven beznadj. Co jsem jako udlal?

Rudyho mustvo bylo jednohlasn odmnno penaltou, take se Rudy Steiner postavil proti t nov, Liesel Memingerov.

Nachystal si m na hromdku pinavho snhu a oekval obvykl vsledek. Vak taky z osmncti trestnch stel nikdy neminul, i kdy protivnk pokad vykopal Tommyho Mllera z brny. A ho vystdal, kdo chtl, Rudy skroval.

Pi tto pleitosti se pokusili vystrnadit z brny Liesel. Asi si dokete pedstavit, e protestovala, a Rudy se k n pidal.

Ne ne, usmval se. Jenom ji tam nechte. Mnul si ruce. Tou dobou u na zablcenou ulici pestalo snit. Mezi nimi se

poskldaly bahnit lpoty. Rudy popobhl, vystelil a Liesel se vrhla vped a njak se j podailo m odchlit loktem. Stla tam a zubila se, ale hned nato uvidla snhovou kouli a ta se j rozbila o obliej. Z poloviny to bylo blto. Plilo to jako ert.

Co k tomuhle? zachechtal se kluk a rozbhl se za mem. Saukerl, zaeptala Liesel. Slovnk jejho novho domova se

ujmal rychle.

NKOLIK INFORMAC O RUDYM STEINEROVI Byl o osm msc star ne Liesel, ml

kostnat nohy, piat zuby, vythl modr oi a vlasy jako citrn.

45

Jakoto jeden ze estice Steinerovic dt ml pod hlad.

Na Himmelstrae ho mli tak trochu za cvoka.

Mohla za to udlost, o kter se moc nemluvilo, ale byla obecn znma jako

owensovsk incident. Zaernil si tehdy obliej sazemi a v noci bhal stovku na

mstnm zvoditi.

A u byl Rudy cvok nebo ne, byl odjakiva peduren, aby se stal Lieselinm nejlepm kamardem. Snhov koule v oblieji byla samozejm skvlm zatkem trvalho ptelstv.

Pr dnu nato Liesel zaala chodit do koly, a la se Steinerovmi. Rudy musel slbit sv matce, e to nov dve doprovod, hlavn proto, e Barbara Steinerov se doslechla o t snhov kouli. Je teba uznat, e Rudy j rd vyhovl. Nebyl to takov ten mladistv misogyn, kdepak. Holky se mu moc lbily, a Liesel taky (proto ta koule). Rudy Steiner byl popravd eeno takov ten neohroen mal hajzlk, kter je cel pry z pedstavy sebe sama a enskho plemene. Zd se, e v tom varu a oparu dtstv se vdycky zjev pesn takovhle mldenec. Je to kluk, kter odmt mt strach z opanho pohlav, u proto, e vichni ostatn pijali prv tento strach za svj, je to ten typ, kter se neboj se rozhodnout. A v tomhle ppad u se Rudy Steiner rozmyslel, co s Liesel Memingerovou.

Cestou do koly se ji snail upozornit na nkter pamtihodnosti msta, nebo je pinejmenm dokzal njak vecpat mezi pokikovn na mlad sourozence, aby zaveli zobky, a pkazy starch sourozenc, aby zavel ten svj. Prvnm pozoruhodnm mstem bylo mal okno v pate jednoho inku.

Tmhle bydl Tommy Mller. Ukzalo se, e Liesel si na nj nevzpomn. Ten, co sebou kube. Kdy mu bylo pt, ztratil se v trnici, byl to nejstudenj den v roce. Nali ho za ti hodiny, to u byl zmrzlej na kost a hrozn ho z t zimy bolely ui. Za chvli v nich ml znt, byl na tech nebo na tyech operacch a doktoi mu pln

46

zniili nervy. Proto sebou teka tak cuk. A moc mu nejde fotbal, skoila mu do ei Liesel. Vbec! Pak piel rohov obchod na konci Himmelstrae. Obchod Frau

Dillerov.

DLEIT POZNMKA O FRAU DILLEROV Mla jednu zsadu.

Frau Dillerov byla ostr ena s tlustmi brlemi a pohledem zloducha. Ten zl pohled si vypstovala, aby kad npad krst v jejm krmku kter obvala ve vojck pze zadusila hned v zrodku. Mla hlas jak z lednice a pravideln dech, kter byl ctit jako Heil Hitler. Sm krmek byl bl a chladn a naprosto bezkrevn. Mal domek namknut za krmem se chvl jet psnj upjatost ne ostatn domy v Himmelstrae. Frau Dillerov tento pocit spravovala a poskytovala jinm, servrovala ho jako jedin zbo, je bylo v jej provozovn zdarma. ila pro svj obchod a jej obchod il pro tet i. Kdy pozdji toho roku zaal pdlov systm, vdlo se o n, e prodv pod pultem nedostatkov zbo a penze vnuje NSDAP. Na stn za mstem, kde zaujmala svou sedc pozici, visela zarmovan fotografie Vdce. Pokud jste do jejho obchodu veli bez pozdravu Heil Hitler, nebyli jste obsloueni. Kdy prochzeli kolem, upozornil Rudy Liesel na neprsteln oi, poilhvajc z okna krmku.

Jak bude vevnit, ekni Heil, varoval ji zduen. Pokud nechce jt o dm dl. Kdy byli hezky daleko za obchodem, Liesel se ohldla, a ty zvten oi tam pod byly, pikovan k oknu.

Za rohem byla vachtanic pockan Mnchener Strae, hlavn silnice, kter vedla do Molchingu a zase ven.

Kolem nich pepochodovalo pr ad cvicch vojk, co bylo tehdy ast. Uniformy krely vzpmen a ern baganata jet vc pinila snh. Tve soustedn a nehnut smovaly vped.

Kdy se jim vojci ztratili z o, pokraovali Steinerovi s Liesel kolem vklad a majesttn radnice, kter mla bt v ptch letech

47

podata v kolenou a pohbena. Nkter obchody byly oputn a stle jet ocejchovan lutmi hvzdami a protiidovskmi nadvkami. O kousek dl mil k nebi kostel, stechu jako studii vzjemn spoluprce taek. Ulice byla celkem vzato dlouh roura pln edi vlhk chodba, lidi nahrbeni chladem, ckn promench krok.

V jedn chvli Rudy vyrazil vped a Liesel thl za sebou. Zaukal na vklad krejovstv. Kdyby byla dokzala pest firmu, vimla by si, e pat Rudyho

otci. Bylo jet zaveno, ale uvnit za pultem rovnal jaksi mu kousky obleen. Zvedl oi a zamval.

Mj tta, informoval ji Rudy a oba za chvli stli v zstupu rzn velkch Steiner, kte mvali na otce a poslali mu polibky nebo jen stli a kvali na pozdrav (to ti star), a pak se zase vydali dl, k poslednmu meznku na cest do koly.

POSLEDN ZASTVKA Ulika lutch hvzd

Na tom mst se nikdo nechtl zastavovat a dvat se, ale skoro kad to udlal. Ulika mla tvar dlouh zlomen pae, stlo v n pr dom s rozdrsanmi okny a zdmi samou modinu. Na dvech mly namalovanou Davidovu hvzdu. Ty domy vypadaly mlem jako malomocn. Kdy nic jinho, byly to zancen bolky na porann nmeck pd.

Schillerstrae, ekl Rudy. Ulika lutch hvzd. Kousek ped nimi se pohybovali njac lid. V mrholcm vzduchu

vypadali jako duchov. Ne lid, pouh obrysy, posouvajc se pod olovnmi mraky.

Tak pojte, vy dva, zavolal na n Kurt (nejstar ze Steinerovic dt) a oni rychle vykroili za nm.

Ve kole Rudy nikdy nezapomnl o kad pestvce Liesel vyhledat. Nevmal si toho, e ostatn hulkaj, jak je ta nov holka hloup. Byl

48

j od zatku nablzku, a bude j nablzku i pak, a jej rozarovn pekyp. Ale nebude to dlat jen tak pro nic za nic.

JEN JEDNA VC JE HOR NE KLUK, KTER VS NESN Kluk, kter vs miluje.

Jednou koncem dubna Rudy a Liesel pili ze koly a ekali na ulici na obvykl fotbalov ma. Byli tam trochu moc brzy, ostatn dti se jet neukzaly. Vidli jen Pfiffikuse s nevymchanou hubou.

Koukni, ukzal Rudy.

PORTRT PFIFFIKUSE Kehk postava.

Bl vlasy. ern pripl, hnd kalhoty a rozpadajc se boty, a huba

a to tedy byla huba.

Hej, Pfiffikusi! Vzdlen postava se obrtila a Rudy zaal pskat. Star mu se napmil a souasn se pustil do nadvn s takovou

zuivost, ji nelze oznait jinak ne jako nadn od boha. Jeho prav jmno nejsp nikdo neznal, nebo ho pinejmenm neuval. kalo se mu prost Pfiffikus, protoe takov jmno se pesn hod pro lovka, kter si rd psk, a to Pfiffikus kadopdn rd. Neustle si pskal Radeckho mar a vechny dti ve mst na nj pokikovaly a napodobovaly jeho pskn. Pesn v tu chvli Pfiffikus opustil svj obvykl zpsob chze (naklonn dopedu, dlouh, vyouhl kroky, ruce sloen za zdy), narovnal se a zaal jim splat. V tu chvli byl dojem zdnlivho pokoje nsiln peruen, nebo jeho hlas petkal vztekem.

49

Pi tto pleitosti se Liesel k Rudyho popichovn pidala tm instinktivn.

Hej, Pfiffikusi, opiila se, a rychle si osvojila nleitou krutost, kterou dtstv zd se vyaduje. Pskala pern, ale nebyl as na njak nacviovn.

el po nich a kiel. Zaal u Geh scheissen a pak u to lo rychle z kopce. Zpotku smovaly jeho nadvky jen na chlapcovu adresu, ale rychle pila na adu i Liesel.

Ty dvko jedna mrav! val na ni. Ta slova byla jak herda do zad. Tebe jsem tu et nevidl! Nadvat desetilet holce do dvek je divn. To byl prost cel Pfiffikus. Veobecn se soudilo, e by byli pkn prek s Frau Holtzapfelovou. Koukejte se vrtit!, to bylo posledn, co Rudy a Liesel na tku slyeli. Utkali a na Mnchener Strae.

Poj se mnou, ekl Rudy, kdy popadl: dech, jenom kousek tudy.

Dovedl ji na Hubertv okruh, djit owensovsk phody. Stli tam, ruce v kapsch. Ped nimi se prostrala beck drha. Mohla se stt jen jedin vc. Odstartoval ji Rudy. Dme si stovku, pouchoval ji. Vsadm se, e m neporaz.

To si Liesel nenechala lbit. Vsadm se, e jo. A o co se jako vsad, ty Saumensch mrav? Copak m njak

penze? Jasn e ne. Ty snad jo? Ne. Ale Rudy vdl, jak na to. U se z nj stval svdnk.

Kdy t porazm, dostanu pusu. Pidepnul a zaal si vyhrnovat nohavice.

Liesel to vyplailo, a to je jet slab slovo. Pro bys m chtl lbat? Jsem pinav.

To j taky. Rudy zjevn nevidl jedin dvod, pro by trocha pny mla nemu brnit. Oba dva u njakou chvli ili v koupacm mezidob.

Chvli to zvaovala a prohlela si pitom jeho vyzbl ltka. Byla skoro jako ta jej. Neme m porazit, usoudila. Vn pikvla. Tohle bylo obchodn jednn. Kdy vyhraje ty, me mi dt pusu.

50

A kdy vyhraju j, nebudu u pi fotbale chytat. Rudy to uvil. Plat. Podali si na to ruku. Svt byl mlhav, pikryt temnm nebem, zaaly padat odtpky

det. Drha byla bltivj, ne se na prvn pohled zdlo. Soutc se pipravili. Rudy msto startovnho vstelu vyhodil do vzduchu kmen. A

dopadne na zem, vyraz. Vdy ani nevidm cl, stovala si Liesel. A j snad jo? Kmen se zasekl do hlny. Beli jeden vedle druhho, lokty si propracovvali cestu. Kluzk

drha jim vsrkvala nohy a snad dvacet metr ped clem oba strhla na zem.

Jemarjjozef! vyjekl Rudy. Jsem celej zasranej! To nejsou dn sraky, opravila ho Liesel, to je blto, ale

sama si taky nebyla moc jist. Sklouzli o dalch pt metr smrem k cli. Take nerozhodn?

Rudy se rozhldl, ostr zuby vycenn, vythl modr oi. Obliej ml z poloviny peten bltem. Jestli je to nerozhodn, dostanu tu pusu?

Ani za milin. Liesel se zvedla a oklepala si trochu blta z kabtku.

Nebudu t stavt do brny. Brnu si str nkam. Na zpten cest do Himmelstrae ji Rudy upozornil: Jednou

m, Liesel, jet bude prosit, abys mi mohla dt pusu. Jenome Liesel vdla svoje. Zapishla se. Co budou ona a Rudy Steiner ivi, nikdy toho ubohho pinavho

Saukerla nepolb, a urit ne dneska. O pozornost volaly dleitj vci. Prohldla si svj bltiv bor a konstatovala oividn.

Ta m zabije. Ta byla pochopiteln Rosa Hubermannov, jinak taky mma, a

skuten ji mlem pizabila. Pi vkonu trestu hrlo dleitou roli slovo Saumensch. Nadlala z n farku.

51

O W E N S O V S K P H O D A

Kdy na to Liesel vzpomnala, mla pocit, e byla Rudyho dtskmu potupen ptomna. Jaksi sama sebe vidla uprosted jeho pomyslnho obecenstva. Mon se j prost lbilo pomylen na zaernnho kluka uhnjcho pes trvnk.

Psal se rok 1936. Olympida. Hitlerovy hry. Jesse Owens prv dokonil tafetu na tyikrt sto metr a

vybojoval tak svou tvrtou zlatou medaili. Do celho svta se roztrubovaly ei, e je podlovk, protoe je ern, a e mu Hitler odmtl podat ruku. I ti nejvt rasisti mezi Nmci asli nad Owensovmi vkony, a povst o jeho inech proskla ven. Snad na nikoho neudlala takov dojem jako na Rudyho.

Cel rodina se makala v obvacm pokoji. Rudy vyklouzl ven a do kuchyn. Z kamen vythl trochu saz a pevn je sevel v prostrku dlan. Tak te, usml se. Pila jeho chvle.

Rozetel saze, hezky tlust, a byl docela ern. Dokonce i vlasm dopl jednu vrstvu.

Mlem nepetn se zaklebil na svj odraz v okennm skle, a jenom v trenrkch a v tlku nenpadn unesl bratrovo kolo. lapal ulicemi k Hubertov okruhu, v jedn kapse jet trochu saz, kdyby se mu snad nkde setely.

*

Liesel si pedstavovala, e t noci byl msc k obloze piit. Kolem

52

nj byly pistehovny mraky. Orezl bicykl se u drtnho plotu kolem Hubertova okruhu

droliv zastavil a Rudy vylezl nahoru. Pistl na druh stran a neduiv klusal ke startovn e stovky. Se zpalem se pustil do srie neohrabanch protahovacch cvik. Vyhrabal si v hln startovac jamky.

ekal na svou chvli, rzoval pod temnm nebem a sousteoval se, a msc i mraky ho napjat pozorovaly.

Zd se, e Owens je ve form, pustil se do komentovn, tohle bude jeho nejskvlej vtzstv

Stiskl imaginrn ruce ostatnch borc a popl jim hodn tst, pestoe dobe vdl, e nemaj anci.

Startr pokynul, aby zaujali pozice. Na kadm tverenm centimetru plochy lemujc Hubertv okruh se zhmotnil dav. Vichni kieli, a vichni tot. Skandovali jmno Rudyho Steinera, a to jmno bylo Jesse Owens.

Vechno ztichlo. Bosma nohama se chytil hlny. Ctil, jak se ho dr mezi prsty. Na pokyn startra se zvedl do pozice pozor. Pak do tmy

procvakla drku startovac pistole.

Cel prvn tetina zvodu byla pomrn vyrovnan, ale bylo jen otzkou asu, kdy se zaernn Owens propracuje do ela a bleskov zmiz.

Owens ve veden, jeel pronikav klukovsk hlas, kdy se vtil do przdn clov rovinky, vstc ohluujcmu potlesku olympijsk slvy. Dokonce uctil, jak se mu o prsa polt clov pska, kdy ji jako prvn protrhl. Nejrychlej lovk na svt.

A pi vtznm koleku se vechno pokazilo. V davu kolem clov ry stl jako strak jeho otec. Pinejmenm jako strak v obleku. (Jak u bylo eeno, Rudyho otec byl krej. Zdka se na ulici ukzal jinak ne v obleku s kravatou. Pi tto pleitosti to vak byl jen

53

oblek se zmuchlanou koil.) Was ist los? zeptal se svho syna, kdy se mu pedvedl v cel

sv zamourovan slv. Co to tady sakra vyvd? Dav zmizel, Zvedl se vnek. Usnul jsem v kesle, a najednou si Kurt viml, e jsi pry. Vichni t hledaj.

Za normlnch okolnost byl pan Steiner pozoruhodn slun mu. Ovem zjistit, e se jedno z jeho dt jednoho letnho veera zamazalo sazemi, to za normln okolnosti nepovaoval. Ten kluk se zblznil, bruel si pod vousy, ovem pipoutl, e nco takovho se prost muselo stt, kdy m est dt. Pinejmenm jedno z nich mus bt ern ovce. Te zrovna se na ni dval a ekal na vysvtlen. No tak?

Rudy popadal dech, pak se pedklonil a dlanmi se opel o kolena. Byl jsem Jesse Owens, odpovdl, jako by to byla ta nejpirozenj vc pod sluncem. V jeho hlase dokonce zaznvalo cosi nevyslovenho, co kalo: Co jinho jako by to mlo bejt? Ale ten tn se vytratil, kdy si viml nevyspalosti vezan do ke pod otcovma oima.

Jesse Owens? Par Steiner patil k lidem, co jsou hodn prkenn. Hlas ml hranat a masivn. Tlo bylo dlouh a tk, jako z dubu. Vlasy ml jako tsky. Co je to za?

Vdy v, tati, ern zzrak. J ti uku ern zzrak. Palcem a ukazovkem chytil syna za

ucho.

Rudy se schoulil. Au, to hrozn bol. Vn? Jeho otec se te vc staral o lepkav saze, ktermi si

poskvrnil prsty. On si to snad natel vude, pomyslel si. I v uch to m, prokristapna. Tak jdem.

Cestou dom se pan Steiner rozhodl, e syna pou o politice, jak nejlpe doke. Potrv lta, ne to Rudy vechno pochop a to u bude pozd na to nco chpat.

ROZPORUPLN POLITIKA ALEXE STEINERA Za prv: Byl lenem NSDAP, ale nectil

54

nenvist vi idm, a vlastn ani vi nikomu jinmu.

Za druh: Nemohl se vak ubrnit, aby v hloubi due poctil dl levy (a h:

radosti!), kdy zaveli idovsk obchody propaganda tvrdila, e je pouze otzkou

asu, ne zemi zamo idovsk krejovstv a odloud mu zkaznky.

Za tet: To pece ale neznamen, e je museli vechny odvzt pry?

Za tvrt: Jeho rodina. Pochopiteln musel udlat vechno, aby je uivil. Jestli to znamenalo

vstoupit do strany, nedalo se nic jinho dlat. Za pt: Kdesi hluboko v dui ho cosi

svdilo, ale dval si pozor, aby si to nekrbal. Bl se, co by se

z toho mohlo vyvalit.

Zahnuli za pr roh, a na Himmelstrae, a Alex ekl: Synku, neme si tu chodit namalovan naerno, rozum?

Rudyho to zaujalo, a zmtlo. Msc u byl odpran a mohl se voln pohybovat, stoupat a klesat a odkapvat na chlapcovu tv, kter te byla hezk a potemnl, stejn jako jeho mylenky. Pro ne, tati?

Protoe by t odvezli pry. Pro? Protoe bys neml chtt bt jako ern nebo jako idi nebo

nkdo, kdo nen jako my. A kdo jsou idi? Pamatuje si na pana Kaufmana, mho starho zkaznka?

Koupili jsme ti u nj boty. Ano. Tak ten je id. To jsem nevdl. Mus se za to platit, kdy chce bt id? Je na

to poteba povolen? Ne, Rudy. Pan Steiner vedl jednou rukou kolo a druhou

55

Rudyho. Vst rozhovor mu dlalo pote. Jet pod neuvolnil seven prst, ktermi drel syna za ucho. Zapomnl. To je, jako kdy jsi Nmec, nebo katolk.

Aha. Je Jesse Owens katolk? To j nevm! Pan Steiner kloptl o pedl a ucho pustil. Chvli li v tichosti, a pak Rudy ekl: J jsem jenom chtl bt

jako Jesse Owens, tati. Pan Steiner tentokrt poloil ruku na Rudyho hlavu a vysvtloval:

J vm, synku, ale ty m krsn svtl vlasy a velk, bezpen modr oi. Ml bys bt rd, e to tak je, jasn?

Jene jasn nebylo nic. Rudy nic nepochopil, ale ten veer se stal pedehrou budoucch

udlost. Dva a pl roku nato se Kaufmanovo obuvnictv promnilo v hromadu rozbitho skla a vechny boty nahzeli i s krabicemi na nklak.

56

R U B S K E L N H O P A P R U

Urujc chvle lid podle mho nzoru zavaj hlavn v dtstv. Pro nkoho je to teba owensovsk phoda. Pro jinho zas okamik, kdy se v noci hystericky pomoil.

Bylo to na konci kvtna 1939, veer jako kad jin. Mma hrozila eleznou pst, tta byl pry Liesel umyla vstupn dvee a pozorovala nebe nad Himmelstrae.

O nco dve el kolem prvod. Po Mnchener Strae pochodovali radikln lenov NSDAP v

hndch koilch, s hrd pozvednutmi prapory, hlavy vysoko vztyen, jako na klacku. Jejich hlasy byly jedna pse, nejve se vznesly v hulkavm proveden Deutschland ber alles. Nmecko nade vechno.

Jako vdycky sklidili potlesk. Jet je pobzeli, jak kreli kdovkam. Na ulici stali lid a dvali se, nkte zdravili napaenou pa, jin

plily dlan od tleskn. Nkte, jako Frau Dillerov, mli tv zvrsnnou okzalou hrdost, a pak tam byli nahodile rozptleni nezaazeni, jako Alex Steiner kter stl jako devn palek ve tvaru lovka a tleskal pomalu a svdomit. Krsn. Podzen.

Liesel stla na prahu s ttou a Rudym. Tv Hanse Hubermanna mla zataen zvsy.

57

PR PEVKANCH SEL Od roku 1933 prokazovalo 90 procent

Nmc neochvjnou podporu Adolfu Hitlerovi.

To znamen, e zbylo deset procent tch, kdo tak neinili.

Hans Hubermann patil mezi tch deset procent. Ml svoje dvody.

Liesel mla t noci stejn sen jako vdycky. Nejdv uvidla pochodujc hnd koile, ale rychle ji dovedly do vlaku, kde na ni ekal obvykl objev. Jej bratr zase zral do przdna.

Kdy se s kikem probudila, hned si uvdomila, e tentokrt je nco jinak. Zpod deky se linul tepl a mdl pach. Nejdv se snaila sama sebe pesvdit, e se nic nestalo, ale kdy piel tta a objal ji, rozplakala se a do ucha mu to piznala.

Tati, zaeptala. Tati, a vc u nic. Nejsp to ctil sm. Jemn ji zdvihl z postele a odnesl ji do koupelny. Ten okamik

piel pr minut nato.

Sundme prostradlo, ekl tta, shl dospod a ltku vythl. Cosi se pitom uvolnilo a s bouchnutm dopadlo na podlahu. Vymrtila se odtamtud ern knka se stbrnm npisem a pistla na zemi, mezi nohama vysokho mue.

Podval se dol. Podval se na dve, kter plae pokrilo rameny. Pak soustedn peetl nahlas titul: Hrobaova rukov. Tak

takhle se to jmenuje, pomyslela si Liesel.

Mezi nimi se rozprostel ps mlen. Mu, dvka, kniha. Zvedl ji a jeho hlas byl mkk jako vata.

ROZHOVOR VE DV RNO To je tvoje?

58

Ano, tati. Chce si ji pest? Znovu: Ano, tati.

Unaven smv. Tajc kovov oi.

Tak to bychom si ji mli pest.

Kdy o tyi roky pozdji zaala ve sklep sama pst, uvdomila si dv vci, kter s tm bolestnm nonm pomoovnm souvisely. Za prv si kala, e mla nesmrn tst, e knku objevil tta. (Kdy se povleen vymovalo pedtm, Rosa natst k thle prci donutila Liesel. A ho sebou, Saumensch! Copak na to mme cel den?) A za druh byla jednodue pyn na to, jakou lohu sehrl Hans Hubermann v jejm vzdlvn. Asi by vs to nenapadlo, psala, ale kola mi ve ten moc nepomohla. To tta. Lidi si mysl, e nen moc chytr, a je pravda, e nete moc rychle, ale j jsem brzo pochopila, e mu slova a psan jednou vlastn zachrnily ivot. Nebo aspo slova a ten lovk, kter ho nauil hrt na akordeon

Pkn popodku, ekl t noci Hans Hubermann. Vymchal povleen a povsil je na ru. Tak, ekl, kdy se vrtil do pokoje. Zaneme s plnonm vyuovnm.

Prach oivil lut svtlo. Liesel sedla na chladivm istm prostradle, zahanben,

rozradostnn. Mylenka na mokrou postel na ni sice dorela, jene ona te bude st. Bude st knihu.

Zvedalo se v n vzruen. Rozsvtila se vidina desetiletho toucho gnia. Kdyby to jen bylo tak jednoduch.

*

Musm se ti piznat, varoval pedem tta, e sm nejsem kdovjak ten.

Ale to, e etl pomalu, nevadilo. e tempo jeho ten bylo pomalej, ne je obvykl, mohlo vci jen pomoci. Mon dky tomu

59

dvina neschopnost nevyvolvala takov rozarovn. Stejn se ale zpotku zdlo, e Hansovi nen pln pjemn vzt

knku a prohlet si ji. Piel bl a posadil se vedle n na postel, opel se, nohy mu ikmo

trely pes postranici. Prozkoumal znovu knihu a pustil ji na prostradlo. Pro vlastn chce tak mil dve st takovhle vci?

Liesel zase jen pokrila rameny. Kdyby ten ue etl kompletn Goethovy spisy nebo nco podobn skvlho, mli by ped sebou prv to. Zkouela to vysvtlit: J kdy Leela ve snhu, a Tich slova pepadla pes okraj postele, vysypala se na podlahu jako prach.

Ale tta vdl, co na to ct. Vdycky vdl, co ct. Prohrbl si prsty ospal vlasy a ekl: Ale jedno mi mus slbit,

Liesel. Kdybych nkdy te umel, dohldni na to, aby m pohbili, jak nle.

S velkou vnost pikvla. Ne aby peskoili estou kapitolu nebo bod tyi v kapitole

devt. Zasml se, a pornek taky. Tak to jsem rd, e jsme se dohodli. Te se do toho meme pustit.

Uvelebil se a kosti mu zapraskaly jako nepokojn parkety. Legrace zan.

Kniha, umocnn klidem noci, se otevela zvan vtru.

Kdy na to pak Liesel vzpomnala, dovedla pesn ct, na co jej otec myslel, kdy peltl prvn strnku Hrobaovy rukovti. Jakmile si uvdomil, jak je kniha obtn, hned mu bylo jasn, e nen ani zdaleka nejvhodnj. Byla v n slova, kter byla tk i pro nho. A to nemluvm o morbidnosti samotnho tmatu. A pokud jde o dvku, ta v sob nhle poctila touhu st, kterou se ani nepokouela pochopit. Mon se chtla i ujistit, e jejho bratra pohbili, jak nle. A u byl ten dvod, jak chtl, jej hlad po ten byl takov, jak vbec me desetilet lovk zakouet.

Prvn kapitola nesla nzev: Prvn krok: volba sprvnho nin. Krtk vodn pas pedestrala, emu se bude nsledujcch dvacet strnek vnovat. Vypotvala typy lopat, krump, rukavic a tak dle, jako i to, jak zsadn je nleit s nimi zachzet. Hrobastv je

60

prost vn vc. Tta listoval knihou a bezpochyby na sob ctil Lieseliny oi.

Natahovaly se k nmu a ekaly, a nco, cokoli, vyjde z jeho st. Tak tady. Znovu zmnil polohu a podal j knihu. Podvej se

tady na tu strnku a ekni mi, kolik slov doke pest. Podvala se a zalhala. Asi tak plku. Tak mi njak peti. Pochopiteln to nedokzala. Kdy ji nutil,

aby ukzala na njak slovo a peetla ho, ukzalo se, e um jen ti nmeck leny der, die, das. A na cel strnce muselo bt snad dv st slov.

Asi to bude t, ne jsem si myslel. Vimla si, jak mu tahle mylenka bleskla hlavou.

Nadzvedl se, stoupl si a el zase pry. Kdy se pak vrtil, ekl: Vlastn mm lep npad. V ruce drel

tlustou malskou tuku a tsek skelnho papru. Zaneme pkn od zatku. Liesel nemla pro odporovat.

Do levho rohu otoenho listu skelnho papru nartl asi tcentimetrov tverec a vtsnal do nj velk A. Do druhho rohu umstil mal. Zatm to lo dobe.

A, ekla Liesel. A jako co? Usmla se. Apfel. Napsal to slovo velkmi psmeny a nakreslil pod n iat jablko.

Byl mal pokoj, dn umlec. Kdy byl hotov, rozhldl se a ekl: A te B.

Postupovali abecedou a Lieseliny oi byly vt a vt. Znala to ze koly, z t tdy dtiek z jesl, ale tentokrt to bylo lep. Byla tu sama, a nebyla obrovsk. Bylo hezk pozorovat ttu, jak zapisuje slova a pomalu sestavuje primitivn malvky.

Ale Liesel, no tak, pobzel ji pak, kdy nevdla jak dl. Nco, co zan na S. Vdy je to jednoduch. Tos m tedy moc zklamala.

Nemohla na to pijt. No tak! pohrval si s n jeho epot. Vzpome si na mmu. A pak ji to slovo udeilo do tve jako facka. Reflexivn se

61

zaklebila. SAUMENSCH! zajeela a tta vybuchl smchy, ale pak utichl.

Pst, musme bt potichu. Ale stejn val smchy, kdy psal to slovo a doploval celek jednou ze svch kresbiek.

TYPICK DLO HANSE HUBERMANNA

Tati, zaeptala. Vdy nemm oi! Pohladil dve po vlasech. Padla do pipraven pasti. S

takovmhle smvem, pravil Hans Hubermann, oi nepotebuje. Pitiskl ji k sob, a pak se znovu podval na obrzek, tv jak z horkho stbra. Tak, a te T.

*

Kdy dokonili a desetkrt prostudovali celou abecedu, tta se naklonil a ekl: Tak to by pro dneek stailo, ne?

A co jet pr slov? Byl rezolutn. Stailo. A se probud, zahraju ti na harmoniku. Dkuju, tati. Dobrou. Tich, jednoslabin smch. Dobrou, Saumensch. Dobrou, tati. Zhasnul, otoil se a posadil se do kesla. Liesel mla v t tm

oteven oi. Dvala se na slova.

62

V N P T E L S T V

A tak to lo dl. Pr dalch tdn, a do lta, zanalo s koncem kad non mry

plnon vyuovn. Dolo k dalm dvma pomoenm, ale Hans Hubermann prost uklidil stejn hrdinn jako poprv a pak zahjil ten, kreslen a opakovn. K rnu znj i tlumen hlasy hlun.

Ve tvrtek, chvli po tet odpoledne, nakzala mma Liesel, aby se nachystala, e s n pjde roznet vyehlen prdlo. Ale tta ml jin plny.

Veel do kuchyn a ekl: Promi, matko, ale dneska s tebou nepjde.

Mma se ani nenamhala vzhldnout od rance s prdlem. Ptal se t nkdo na nco, du Arschloch? Tak jdem, Liesel.

Ona te, ekl. Tta podal Liesel pevn smv a mrknut. Se mnou. Um ji. Jdeme k Amperu nahoru proti proudu, tam jak jsem cvival na akordeon.

Te mu ovem pozornost vnovala. Poloila prdlo na stl a propracovala se na nleitou rove

ironie. Cos to povdal? Mm dojem, es m slyela, Roso. Mma se rozesmla. Co ty ji sakra me nauit? Lepenkov

smek. Slova jako prav hk. Jako bys ty byl njakej ten, Saukerl.

Kuchyn vykvala. Tta kontroval. To prdlo ti vezmem. Ty mizernej Zmlkla. Zvaovala to a do st se j nutila slova

Budete zptky, ne bude tma.

63

Potm se st ned, mami,, na to Liesel. Co zas bylo tohle, Saumensch? Nic, mami. Tta se zasml a ukzal na dvku: Knku, mirglpapr, tuku,

naizoval, a harmoniku! ale to u byla pry. Za chvli u byli na Himmelstrae, a nesli si slova, hudbu, a prdlo.

Kreli k obchodu Frau Dillerov a tu a tam se ohldli, jestli mma pod jet stoj u branky a kontroluje je. Stla. V jednu chvli za nimi zavolala: Liesel, dr to rovn! Zmuchl to!

Ano, mami! A po pr krocch: Liesel, oblkla ses podn? Co k? Saumensch dreckigs, ty nikdy nesly, co m! Oblkla ses

podn? Me se udlat zima! Zali za roh, tta se sehnul, aby si zavzal tkaniku. Liesel,

poprosil, ubalila bys mi cigaretu? Nic by j nemohlo udlat vt radost.

Kdy roznesli prdlo, vrtili se k ece Amper, lemujc msto. Razila si cestu kolem nj, nasmrovan ke koncentranmu tboru Dachau.

Vedl pes ni most z devnch foen. Posadili se do trvy asi ticet metr po proudu za mostem, psali

slova a nahlas je etli, dokud se nezaalo stmvat. Pak Hans vythl akordeon. Liesel ho pozorovala a poslouchala ovem zmatenho vrazu, kter se toho veera objevil pi hran na ttov tvi, si hned nevimla.

TTOVA TV Tkala a asla,

ale neodhalila dn odpovdi. Zatm.

64

Cosi se v nm promnilo. Jemn posunulo. Vidla to, ale uvdomila si to a pozdji, kdy vechno zapadlo do

sebe. Nevidla, jak se pi hran dv, nevdla, e akordeon Hanse Hubermanna m svj pbh. Pijde as, kdy ten pbh doraz nad rnem do sla 33 v Himmelstrae, s rozechranmi rameny, navleen do roztesenho kabtu. Pinese kufk, knihu, a dv otzky. Pbh. Pbh po pbhu. Pbh uvnit pbhu.

Ale pro Liesel tu te byl jen jeden, a j se v nm lbilo. Uloila se na zda do dlouhch pa trvy. Zavela oi, ui zachycovaly noty.

Obas to samozejm drhlo. Tta na ni prkrt skoro kiel: No tak, Liesel, tohle slovo zn, tohle zn! Vdycky kdy se zdlo, e pkn postupuj, cosi se zaseklo.

Kdy bylo hezky, chodili odpoledne k Amperu. Kdy hezky nebylo, zbval sklep. Za to mohla hlavn mma. Zkoueli to nejdv v kuchyni, ale to nelo.

Roso, ekl jednou Hans. Jeho slova tie uala nkterou jej vtu. Mohla bys pro m nco udlat?

Podvala se na nj od kamen. Co jako? Prosm t, dm t, mohla bys aspo na pt minut zavt pusu? Jej reakci si jist dokete podstavit. Skonili ve sklep.

Svtlo tam nebylo, take si brali petrolejku. Liesel se pomalu, ani ve kole, ani doma, od eky ke sklepu, za dn krsnch i oklivch, uila st a pst.

U brzo, chvlil ji tta, bude moct st tu hroznou hrobaskou knku se zavenma oima.

A dostanu se z t trpasli tdy. Pronesla ta slova s jakmsi pochmurnm majetnictvm.

Bhem jednoho sklepnho sezen tta nechal smirkov papr smirkovm paprem (u mu dochzel) a vyndal ttec. Domcnost

65

Hubermannovch neoplvala luxusem, ale vdycky mli nadbytek barvy, a ta byla pi vyuovn vce ne uiten. Tta ekl slovo a Liesel ho mla hlskovat a pak namalovat na ze, pokud to trefila dobe. Po msci stnu peteli. Nov betonov strnka.

Byly veery, kdy Liesel po prci ve sklep sedvala schoulen ve van a poslouchala z kuchyn zas ty stejn promluvy.

Smrd, kala mma Hansovi, cigaretama a petrolejem. Sedla ve vod a pedstavovala si tu vni, kterou ml tta

rozestenou po atech. Vc ne co jinho to byla vn ptelstv, a ctila ji i sama na sob. Liesel mla tu vni rda. Oichvala si pai a usmvala se, dokud voda kolem n nevystydla.

66

A M P I N K A K O L N H O D V O R A V T K V Z E

Lto roku 1939 pospchalo, anebo to mon byla Liesel. Trvila as fotbalem na Himmelstrae s Rudym a ostatnmi dtmi (to bylo celoron vyraen), roznenm prdla po mst s mmou, a uenm slov. Lto jako by skonilo pr dn nato, co zaalo.

Pozdji toho roku se odehrly dv vci.

OD Z DO LISTOPADU 1939 1. Zaala druh svtov vlka. 2. Liesel Memingerov se stala

ampinkou kolnho dvora v tk vze.

V Molchingu byl chladn den, kdy zaala vlka a moje pracovn vyten narostlo.

Svt o n diskutoval. Novinov titulky se j oddvaly. Z nmeckch rdi burcel Fhrerv hlas. Nevzdme se.

Neustaneme. Zvtzme. N as piel. Zaala nmeck invaze do Polska a vude se shromaovali lid,

aby si vyslechli novinky o n. Mnchener Strae, stejn jako kad hlavn ulice v Nmecku, ila vlkou. Jejm pachem, jejm hlasem. O pr dn dve spustili pdlov systm vhrn pedzvst a te to bylo stvrzeno: Anglie a Francie vyhlsily Nmecku vlku. Kdy si

67

vypjme slov Hanse Hubermanna: Legrace zan.

V den vyhlen vlky ml tta to tst, e dostal prci. Cestou dom nkde sebral zahozen noviny, a msto aby se zastavil a hodil je na kru mezi plechovky s barvou, poskldal je a stril si je za koili. Ne doel dom a vyndal je, jeho pot mu tiskaskou er pethl na ki. Noviny pistly na stole, ale tu zprvu u ml otitnou i na prsou. Jako tetovn. Rozepnul si koili a shlel na ni v pochybnm kuchyskm svtle.

Co se tam pe? vyptvala se Liesel. Dvala se tam a zptky, z ernch obrys na jeho prsou na noviny.

HITLER OBSADIL POLSKO, odpovdl Hans Hubermann, a pak se zhroutil do kesla. Deutschland ber alles, zaeptal, a neznlo to ani trochu vlastenecky.

A ta tv tu byla zas, jeho akordeonov tv.

Takhle zaala jedna vlka. Liesel se co nevidt octne v jin.

Asi msc po tom, co zase zaala kola, postoupila do nleitho ronku. Mon si myslte, e to bylo kvli tomu, jak se zlepila ve ten, ale nebylo to tak. Navzdory vem pokrokm mla pod se tenm velk pote. Vty byly pohzen vude kolem. Slova ji mtla. Jej postup zpsobilo sp to, e mezi mladmi dtmi psobila jako rozvratnice. Odpovdala na otzky pokldan jinm dtem, vykikovala. Prkrt se j dostalo na chodb i tak eenho Watschen.

DEFINICE Watschen = podn vprask

Uitelka, kter byla zrove jeptikou, ji dovedla do vy tdy, posadila ji na idli po stran a nakzala j, a dr pusu. Z druhho

68

konce tdy se na ni dval Rudy a mval. Liesel mu to oplatila a snaila se nesmt.

Doma u se tenm Hrobaovy rukovti s ttou pkn pokroili. Slova, kterm nerozumla, zakroukovali a druh den si je brali do sklepa. Myslela si, e to sta. Nestailo.

Nkdy na zatku listopadu se ve kole konaly jaksi postupov testy. Jeden se tkal i ten. Kad k se musel postavit ped tdu a pest z knihy pas, kterou uitelka urila. To rno bylo mraziv, ale prozen sluncem. Dti si mnuly oi. Postavu jeptiky, smrtky s kosou, tedy sestry Marie, lemovala svatoz. (Mimochodem tuhle lidskou pedstavu smrti s kosou mm rda. Zvl ta kosa se mi lb. Vn m bav.)

Tdou, kter ztkla slunenm svtlem, rachotila nhodn vybran jmna:

Waldenheim, Lehman, Steiner. Vichni si stoupli a etli, kad s jinou mrou zpsobilosti. Rudy

byl pekvapiv dobr. Liesel tam bhem zkouen sedla se smsic horenho

oekvn a muivho strachu. pnliv touila se s nimi pomit, zjistit jednou provdy, jak moc se ve ten zlepuje. Zvldne to? Doke se aspo piblit Rudymu a ostatnm?

Pokad kdy sestra Maria pohldla do svho seznamu, struny nerv pod Lieselinmi ebry se napjaly. Zaalo to vdycky v aludku, ale propracovvalo se to v a v. Brzy to bude mt kolem krku, jako tlust provaz.

Kdy svj prmrn pokus zakonil Tommy Mller, rozhldla se po td. U etli vichni. Zbv u jen ona.

Vborn, kvla sestra Marie, kdy prozkoumala seznam. Tak to je vechno.

Coe? Ne! Na druhm konci tdy se doslova zhmotnil hlas. K nmu byl

pipojen kluk s citrnovmi vlasy, pod stolem mu v nohavicch tloukla kostnat kolena. Vystelil ruku a ekl: Sestro Marie, asi jste zapomnla na Liesel.

69

Sestra Marie.

Dojem to na ni neudlalo.

Plcla seznamem o stl ped sebou a s nesouhlasnm vzdechem si Rudyho prohlela. Byla to skoro melancholick chvle. Pro, zanakala, mus snet zrovna Rudyho Steinera? Ten kluk prost neum dret pusu. Pro, Boe, pro?

Ne, ekla rozhodn. Jej bko se i s n naklonilo kupedu. Bojm se, e Liesel by to nezvldla, Rudy. Rozhldla se, aby to potvrdila. Pete mi to nkdy pozdji.

Dve si odkalalo a s tichm vzdorem zaprotestovalo: Zvldnu to u te, sestro. Vtina dt to v tichosti sledovala. Pr z nich provozovalo to bjen dtsk umn poklebovat se.

Sestra toho mla prv tak dost. Ne, nezvldne! Co to dl? Protoe Liesel u vstala ze idle a pomalu, cel ztuhl, la ped

tabuli. Vzala knihu a nhodn ji otevela. Tak dobe, ekla sestra Marie. Chce st? No tak ti. Ano, sestro. Liesel se podvala po Rudym, pak sklopila oi a

prohlela strnku. Kdy zase vzhldla, cel mstnost se roztrhla na dv poloviny, a ty

se zase smkly dohromady. Vechny dti j to pmo ped oima rozmakalo, a ona si krtkou ndhernou chvli pedstavovala, jak pedt celou stranu, a bezchybn, plynule triumfuje.

KLOV SLOVO Pedstavovala.

No tak, Liesel! To Rudy prolomil ticho.

Zlodjka knih zase sklopila oi, ke slovm. No tak, artikuloval Rudy nm. No tak, Liesel. Ohluila ji krev. Vty se rozpily.

70

Bl strnka byla nhle popsan cizm jazykem, a vecko jet zhoril fakt, e se j oi zalily slzami. U ani nevidla slova.

A navc to slunce. To hrozn slunce. Vyrazilo okna stepy byly vude a opelo se pmo do neschopn dvky. Kielo j do tve. Ukradnout knku, to doke, ale pest, to u ne!

A pak to pilo. een. Dchala, dchala a zaala st, ale ne z knihy, kterou mla ped

sebou. Byl to kousek z Hrobaovy rukovti. Z Kapitoly 3: V ppad snhu. Vtiskl j ho do pamti ttv hlas.

V ppad, e napadne snh, promluvila, si muste vzt dobrou lopatu. Muste kopat do hloubky, nesmte prci odbt. Nesmte si nic ulehovat. Znovu vsla mohutn chumel vzduchu. Pochopiteln bv snadnj pokat si, a den pokro, otepl se a

To byl konec.

Knka j byla vyrvna a zaznl pkaz: Liesel na chodbu. Kdy na chodb dostvala mal Watschen, slyela mezi dery

ruky sestry Marie, jak se j ve td smj. Vidla je. Vechny ty rozmakan dti. ehtaly se, smly. Zalit sluncem. Smly se vechny, a na Rudyho.

O pestvce ji ekalo poklebovn. Piel k n kluk jmnem Ludwig Schmeikl, s knkou v ruce. Hele, Liesel, tohle slovo je hrozn tk. Mohla bys mi ho pest? Rozesml se desetilet, samolib smch. Dummkopf blbeku.

To u se zaaly sbrat velk, neohraban mraky a pokikovaly na ni dal a dal dti, kdy vidly, jak to v n ve.

Nevmej si jich, radil j Rudy. Tob se to ekne, ty nejsi pitomec. Kdy u pestvka konila, inil souet posmnch poznmek

devatenct. Pi dvact rafla. Byl to Schmeikl, piel si pro nup. No tak, Liesel. Stril j knku pod nos. Tak mi pece pomoz. A tak mu Liesel pomohla.

Vstala a vzala si od nj knku, a kdy se pes rameno zazubil na ostatn dti, zahodila ji a kopla ho, jak siln jen dokzala, kamsi do

71

slabin.

No, jak si dokete pedstavit, Ludwig Schmeikl se zlomil v pase, a cestou k zemi dostal podnou rnu na ucho. Kdy dopadl, postavila ho. Kdy zas stl, fackovala ho, drpala, vyhlazovala holka hrzn stravovan vztekem. Jeho ke byla tepl a jemn. Jej klouby a nehty byly sice mal, zato dsiv tvrd. Saukerl! I jej hlas jako by dokzal krbat. Arschloch! V, jak se pe Arschloch?

To u tam vkloptaly mraky a zaplnily oblohu, a jak mraky! Velk a tun. Temn a vypasen. Vrely do sebe. Omlouvaly se. Postupovaly a hledaly si msto. Ostatn dti tam byly tak rychle jako inu, jako dti pitahovan

rvakou. Gul rukou a nohou, vkik a povzbuzovn kolem nich houstl. Dvali se, jak Ludwig Schmeikl dostv od Liesel Memingerov ivotn vprask. Jemarjjozef! komentovala to jeiv jedna dvka, vdy ona ho zabije!

Liesel ho nezabila.

Ale skoro se j to povedlo. Vlastn ji zastavil a kubav smn, rozkleben obliej

Tommyho Mllera. Liesel, kter byla pod peplnn adrenalinem, piel jeho smv tak absurdn, e ho strhla na zem a zaala buit i do nho.

Co to dl?! zajeel, a teprve pak, kdy dostal ti nebo tyi facky a z nosu se mu spustil pramnek krve, pestala.

Kleela, sla vzduch a poslouchala stnn, kter se pod n ozvalo. Podvala se do vru tv napravo i nalevo, a prohlsila: J nejsem blb!

Nikdo se s n nehdal.

Rvaka skonila, vlastn a kdy se vichni vrtili do tdy a sestra Marie zjistila, v jakm stavu je Ludwig Schmeikl. Prvn npor podezen padl na Rudyho a nkolik dalch. Byli pece ustavin v sob. Ruce! zavelela kadmu, ale vechny byly ist.

To snad nen pravda, zamumlala sestra Marie, to snad ne, protoe kdy pak pedstoupila Liesel a ukzala ruce, mla Ludwiga

72

Schmeikla a za nehty, i kdy u zanal slzat. Na chodbu, prohlsila pak, ten den u podruh. Vlastn tu hodinu u podruh.

Tentokrt to nebylo dn mal Watschen. Ani njak prmrn. Tentokrt to byl vprask vech chodebnch vprask, jedno lehnut rkoskou za druhm, a si Liesel tden mlem nemohla sednout. A ze tdy neznl dn smch. Sp tich naslouchav strach.

Kdy ten den kola skonila, la Liesel dom s Rudym a ostatnmi Steinerovic dtmi. Jak se blila v pekotnch mylenkch k Himmelstrae, narstajc trpen nepoveden deklamovn z Hrobaovy rukovti, znien jej rodiny, jej non mry, dnen ponen ji pohltilo a Liesel se schoulila u karpy a rozplakala se. K tomu to vechno smovalo.

Rudy se zastavil vedle n a sklopil oi. Zaalo pret, nleit zhusta. Kurt Steiner na n zavolal, ale ani jeden se nepohnul. Jeden te v

bolestech sedl na zemi mezi hroudami det, a druh stl vedle a ekal.

Pro musel umt? ptala se, ale Rudy pod nic nedlal, nic nekal.

Kdy s tm byla konen hotov a vstala, vzal ji kolem ramen jako nejlepho kumpna a li dl. Nezaznl dn poadavek na lbn. Nic takovho. Za to mete Rudyho milovat, jestli je libo.

Hlavn m nekopni do vajec. Tohle toti Rudymu thlo hlavou, ale Liesel to neekl. Tu

informaci j poskytl a skoro tyi roky nato. V tuhle chvli se Rudy a Liesel propracovvali detm do

Himmelstrae. On byl cvok, kter se natel naerno a porazil cel svt. Ona zlodjka knih, kter nemla slova. Ale vte mi, slova u jsou na cest, a a se k n dostanou, Liesel

je vezme do nrue jako mraky a vydm, jako by prelo.

73

S T D R U H

P O K R E N R A M E N

v n se objevuje:

dvka stvoen z temnoty radost z cigaret ta, kter chod po mst nkolik

nedoruench dopis hitlerovy narozeniny 100% ist nmeck pot brny zlodjstv

a kniha z ohn

74

D V K A S T V O E N Z T E M N O T Y

NKOLIK STATISTICKCH DAJ Prvn ukraden kniha: 13. ledna 1939

Druh ukraden kniha: 20. dubna 1940 Doba uplynul mezi krdeemi eench

knih: 463 dn.

Kdybyste to chtli brt na lehkou vhu, mohli byste ct, e to pece stlo jen trochu ohn a njak ten lidsk ev, kter k tomu patil. Mohli byste tvrdit, e nic vc Liesel Memingerov nepotebovala, aby dopadla svou druhou ukradenou knihu, by j doutnala v rukou. By j rozehla ebra.

Problm ovem tkv v tomhle: Te nen as na lehkovnost. Nen pokdy zevlovat, koukat kde co lt, kontrolovat, jestli se vm

nepipaluje veee protoe kdy zlodjka knih ukradla svou druhou knku, nejene jej hlad po krdei ivila spousta okolnost, ale navc ta krde spustila vechno, co mlo pijt. Poskytla j msto, kde mohla v kninm zlodjstv pokraovat. Inspirovala Hanse Hubermanna k plnu, jak pomoci idovskmu boxerovi. A ukzala zas jednou i mn, e z jedn pleitosti se pmo rod dal, stejn jako se z risku rod vt risk, ze ivota vce ivota a ze smrti vce smrti.

*

75

Do jist mry by to byl osud. Vte, kali vm asi, e nacistick Nmecko stlo na

antisemitismu, ponkud pehorlivm vdci a bigotnm nrodu ivenm nenvist, ale to vechno by pilo vnive, kdyby Nmci tolik nemilovali jednu konkrtn innost: spalovn.

Nmci hrozn rdi nco plili. Obchody, synagogy, sk snmy, domy, osobn majetek, povradn lidi a pochopiteln tak knihy. Takov pkn spalovn knih, paneku, to si jen neradi nechali ujt a dky tomu se lidem, kte mli pro knihy slabost, dostala do rukou dla, se ktermi by se jinak nesetkali. Jednou z takto zamench osob, jak u vme, byla taky tenk a kostnat holka jmnem Liesel Memingerov. Asi ekala tyi sta edest ti dn, tohle za to stlo. Na konci jednoho odpoledne, naplnnho spoustou vzruen, spoustou ndhernho zla, v nm dolo ke krvavmu zrann kotnku a padla facka z ruky, kter se vilo, Liesel Memingerov podruh doshla spchu. Pokren ramen. Kniha byla modr, na obalu mla vyraen erven npis. Pod nm byla nevelk kresba kukaky, tak erven. Kdy se Liesel ohlela nazptek, vbec se nestydla, e knihu ukradla. Naopak, ta tka ehosi, co ctila v aludku, se nejvc podobala hrdosti. A jej touhu po krdei ivil vztek a temn nenvist. Toho dvactho dubna, v den Hitlerovch narozenin, kdy tu knihu vytrhla zpo