mĚŘenÍ osy koleje a vybranÝch objektŮ drÁŽnÍ ......jeho vnější hrana blíže jak 3,5...

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Správa železniční geodézie

Nerudova 1

772 58 OLOMOUC Příloha č.13 OŘ 39

Strana 1 ( z celkem 12 ) Změna č. 7 Účinnost od: 1. 3. 2017

Dokument je uložen v elektronické podobě. Podepsaný originál tištěného dokumentu je řízeným dokumentem společnosti.

MĚŘENÍ OSY KOLEJE A VYBRANÝCH OBJEKTŮ DRÁŽNÍ INFRASTRUKTURY MAPOVÁNÍM

PŘÍLOHA Č. 13 K OŘ39

Ustanovení v této příloze k zadávacím podmínkám jsou v případě nesouladu nadřazena

Metodický pokyn pro tvorbu prostorových dat pro mapy velkého měřítka M20/MP005 a

Opatření k zaměřování objektů železniční dopravní cesty M20/MP006.

1. PODKLADY PŘEDÁVANÉ SŽDC ZHOTOVITELI - souřadnice bodů železničního bodového pole (dále ŽBP) - plánky dopraven s kolejovým rozvětvením s vyznačením rozsahu měření os kolejí - metodický pokyn MP005 předpisu M20 – dostupný na stránkách SŽG Olomouc - metodický pokyn MP006 předpisu M20 – dostupný na stránkách SŽG Olomouc - zakládací výkres DGN a tabulky buněk CEL, linií a fontů RSC (součástí MP005) - předpis OŘ39 – dostupný na stránkách SŽG Olomouc

2. PODMÍNKY A ZPŮSOB MĚŘENÍ - všechny podrobné body musí být zaměřeny ve 2. třídě přesnosti (mxy = 40 mm, mz =

50 mm) - osa koleje a ostatní objekty drážní infrastruktury musí být zaměřeny geodetickými

prostředky terestricky s využitím ŽBP - v případě neúplnosti ŽBP provede zhotovitel doplnění bodového pole podle OŘ37.

Stabilizace takto doplněných bodů může být provedena dočasným způsobem

3. MĚŘICKÉ VYBAVENÍ - musí splňovat požadavek na výslednou přesnost měření uvedenou ve čl. 2 této

přílohy - zhotovitel je povinen doložit kalibrační protokoly totálních stanic použitých k měření.

Kalibrační protokoly nesmí být starší tří let - je zakázáno používání pásem z elektricky vodivých materiálů

4. REFERENČNÍ RÁMEC - volná stanoviska – minimum jsou 4 orientace na ŽBP - pevná stanoviska – orientace nejméně na dva sousední pevné body ŽBP - rajóny – je možné využít maximálně dvojnásobný rajón, z každého bodu rajónu je

třeba zaměřit alespoň dvě orientace na body ŽBP nebo z nich vytvořené rajóny

5. MĚŘENÍ OSY KOLEJE A VYBRANÝCH OBJEKTŮ DRÁŽNÍ INFRASTRUKTURY - v plánku dopravny jsou vyznačeny osy kolejí, které je třeba zaměřit. Ve stejném

rozsahu se zaměřují i objekty, které se zaměřují v ose koleje a jsou uvedeny v této příloze

- dále je v plánku dopravny vyznačena oblast, ve které se měří všechny objekty mimo osu koleje, které jsou uvedeny v této příloze. Není-li oblast v plánku dopravny


Nerudova 1




vyznačena, měří se všechny objekty uvedené v této příloze, které se nachází v kilometrickém rozsahu zadaném v zadávacích podmínkách ve čl. 1

- při měření je třeba dodržet metodické pokyny MP005 a MP006 předpisu M20, pokud není v této příloze nebo zadávacích podmínkách konkrétní zakázky stanoveno jinak

- není dovoleno měřit podrobné body koleje a další prvky drážní infrastruktury ve větší vzdálenosti, než je vzdálenost k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu a zároveň nesmí vzdálenost překročit hodnotu 150 m

5.1 Podrobné body koleje - osa koleje je polohově určena v ose kolejnicových pásů, v oblouku a v přechodnici je

vzdálená o polovinu hodnoty normálního rozchodu koleje od vnějšího kolejnicového pásu

- výška se vztahuje na temeno kolejnice nepřevýšeného kolejnicového pásu (vnitřní kolejnicový pás v oblouku nebo přechodnice)

- povinné je použití rozchodky - interval měření je cca po 10 m (počítají se i body dalších objektů měřených v ose

koleje)

5.2 Výhybky a kolejové křižovatky - zaměřit v ose koleje začátek výhybky (dále ZV), konce výhybky nebo kolejové

křižovatky (dále KV) a začátek jazyků výhybky (dále JV), zjistit číslo výhybky a polohu výměníku případně přestavníku

- ZV je svár/styk před hrotem jazyka nejblíže k hrotu jazyka a KV je svár/styk na kolejnicovém pásu u srdcovky nejblíže za srdcovkou. Jazyk výhybky může být odměřen pásmem od začátku výhybky a zkonstruován dodatečně. Způsob zaměření jazyka musí být uveden v technické zprávě

- střed křižovatkové výhybky nebo kolejové křižovatky se konstruuje - ve výhybkách je třeba dodržet pravidlo vzdálenosti bodů osy koleje do deseti metrů - výhybka se měří vždy celá – se všemi svými větvemi

5.3 Výkolejky

- zaměřují se v ose koleje v úrovni hrotu výkolejky, zjistí se její číslo a orientace

5.4 Dilatační zařízení

- zaměřují se v ose koleje v úrovni vnitřního hrotu zařízení

5.5 Počítače náprav - zaměřují se v ose koleje v úrovni středu snímače v kolejnicovém pásu - pořídit fotografii ve směru staničení

5.6 Izolované styky

- měří se v ose koleje a to i uvnitř výhybek - celé a poloviční izolované styky se nerozlišují

5.7 Zarážedla - měří se v ose koleje v místě fyzického ukončení koleje


Nerudova 1




- dřevěný pražec upevněný napříč kolejemi se nebere v úvahu - lomové body tělesa betonového či zemního zarážedla se nezaměřují. Pouze pokud je

jeho vnější hrana blíže jak 3,5 metrů od osy souběžné koleje, postupuje se dle čl. 5.23

5.8 Přejezdy a přechody - zaměřit začátek a konec přejezdu nebo přechodu

v ose koleje - v případě, že chodník přiléhá ke komunikaci,

měřit celé jako přejezd

5.9 Další objekty v kolejovém roštu - měřit objekty připevněné na kolejnicových pásech nebo umístěné mezi nimi

(diagnostická zařízení, snímače, balízy, mazníky atd.), neměřit neizolované kolejnicové styky

- v případě, že je objekt kratší než 1 m, zaměřit jedním bodem v ose koleje a v úrovni podélné osy objektu

- v případě, že je objekt delší než 1 m, zaměřit dvěma body v ose koleje a v úrovních začátku a konce objektu

- pořídit fotografii ve směru staničení. Název souboru digitální fotografie bude shodný s číslem podrobného bodu středu objektu nebo začátku objektu- tabulka spárování podrobného bodu a fotografie

5.10 Světelná a mechanická návěstidla

- v ose se měří průmět návěstidla, které se nachází do vzdálenosti 3,5 metrů od osy koleje

- mimo osu koleje se měří všechna návěstidla v zadané oblasti v ose návěstidla, výška se vztahuje k horní hraně základu sloupu návěstidla, u návěstidel na konzoli či umístěných na lávkách nebo krakorcích ke spodnímu okraji návěstidla, zjistí se orientace návěstidla a do kódu se uvede průměr sloupku návěstidla v mm (případně šířka trpasličího návěstidla).

- měří se všechna světelná a mechanická nepřenosná návěstidla v zadané lokalitě včetně přejezdníků a návěstidel samovratných výhybek

- vždy se vyhotovuje fotodokumentace návěstidla, název souboru digitální fotografie bude shodný s označením návěstidla (např. S3, L1, Se2 apod.)

5.11 Výstražníky a stojany závor - měří se v ose sloupku, výška se vztahuje k horní hraně základu, poznamenat

písmenný identifikátor výstražníku

5.12 Pomocná stavědla - měří se v ose sloupku, výška se vztahuje k horní hraně základu, poznamenat označení

pomocného stavědla

5.13 Hraničník, námezník - měří se středem


Nerudova 1




5.14 Nástupiště - v ose – zaměřit a zakódovat průmět bodu začátku a konce nástupiště - mimo osu - zaměří se horní hrana nástupiště na začátku a na konci a také vždy

naproti měřenému podrobnému bodu osy koleje. Optický hranol se přiloží na hranu nástupiště nebo fiktivní hranu u zkosených hran nástupišť

- nástupiště se vždy měří obvodem jako plocha přikládáním hranolu na charakteristické body nástupiště

- zaměřují se i vnitřní charakteristické hrany nástupiště (horní hrana sypaného nástupiště, výškové lomy plochy k přechodům mezi nástupišti apod.)

- nezaměřuje se spodní hrana nástupiště, pokud je shodná s průmětem horní hrany, nebo pokud je odsazená dovnitř nástupiště

5.15 Lávky a krakorce se světelnými návěstidly - měří se obvody betonových základů lávek a krakorců přiložením hranolu na

charakteristické body jejich horní hrany - měří se podpěry ocelových konstrukcí lávek či krakorců (rohy příhradových

konstrukcí). Výška je vztažena na spodní hranu lávky nebo krakorce - měří se nepodepřené rohy krakorce, výška je vztažena k dolní hraně krakorce

5.16 Staničníky - v ose koleje číslo jedna (pokud je měřena) zaměřit a zakódovat bod proti staničníku - mimo osu se zaměří každý sloupek nebo jiný nosník cedule (cedulí) staničníku, kámen

nebo zobrazení staničníku nátěrem na objektu se považuje za samostatný staničník. Cedule na dvojsloupu (jeden základ) se považují za jeden staničník, i když jsou sloupy více jak jeden metr od sebe

- v případě kamenného nebo železobetonového staničníku se zaměřuje střed horní plochy kamene, staničníky úmyslně položené (výhradně ve stanicích) se zaměřují na střed hrany nad nápisem

- v případě staničníku vyhotoveného nátěrem na plochu se zaměřuje střed hrany nátěru nad nápisem

- v případě cedulového staničníku se zaměřuje osa cedulí, výška je vztažena k betonovému základu sloupu, sloupku, pokud betonový základ není, tak k terénu v ose cedulí, cedulový staničník na konzole (na zábradlí, opěrné zdi apod.) se výškově zaměřuje v ose horních hran cedulí

- pokud je na nosné konstrukci staničníku zajišťovací značka, konstrukce ani staničník se neměří, pouze se vyhotovuje fotodokumentace


Nerudova 1




- pokud existuje v blízkosti několik staničníků, zaměří se každý individuálně - Fotodokumentace staničníků je provedena přibližně od osy definiční koleje ve směru

staničení barevně tak, aby všechny údaje na staničníku byly čitelné. Pokud se staničník nachází na sloupu trakčního vedení (TV), musí být na fotografii staničníku čitelné i číslo sloupu TV. Zároveň je na fotografii staničníku vidět i jeho širší okolí včetně drážního tělesa. Soubory fotografií staničníků se pojmenovávají podle velkých číslic na staničníku (např. '59,1.jpg' nebo '129,3+2.jpg'). V případě většího počtu staničníků se stejným názvem, se tyto rozliší indexem (např. '59,1A.jpg', '59,1B.jpg' atd.). Vyžaduje-li to situace, je možné fotografovat staničník i kolmo k ose definiční koleje. V takovém případě je fotografie pojmenovaná jako fotografie pořízená po směru staničení. Oboustranné tabulové staničníky se dokumentují z obou stran, první fotografie je ve směru staničení. I u protisměrné fotografie platí, že je provedena přibližně od osy definiční koleje a obsahuje širší okolí staničníku. Všechny údaje na staničníku a číslo sloupu TV musí být čitelné. Název fotografie pořízené proti směru staničení se doplní o index '_R' (např. '59,1_R.jpg', '59,1A_R.jpg' atd.). Další fotografie mohou být pořízeny jako doplňkové. Tyto mohou obsahovat např. detaily poškození staničníku apod. Název souboru doplňkové fotografie se doplní o text '_d' (např. '59,1_d.jpg', '59,1A_d.jpg', '59,1A_R_d.jpg' atd.). Všechny fotografie musí být správně natočené (na výšku / na šířku).


Nerudova 1




5.17 Zábradlí - zaměří se líc zábradlí ve výšce zábradlí

5.18 Lichoběžníková tabulka – hranice dopravny - zaměří se průnik sloupku tabulky se zemí - případné číslo v tabulce zapsat do kódu

5.19 Mosty a propustky - v ose - zaměřit a zakódovat průmět začátku a konce parapetu. Pokud je most bez

průběžného štěrkového lože měří se bod na začátku a konci ocelové konstrukce - mimo osu - zaměří se přední hrana parapetu mostu nebo propustku, u mostů bez

průběžného štěrkového lože se zaměří přední horní hrana závěrných zídek - u mostů delších deseti metrů se zaměří lomové body vnitřní hrany parapetu mostu

proti měřeným bodům osy koleje

5.20 Lampy - mimo osu – zaměřit skutečnou polohu lampy středem a do kódu uvést její název

(např. L1) a průměr sloupku lampy v milimetrech

5.21 Rampy do 3,5 metrů od osy koleje - v ose - zaměřit a zakódovat průmět začátku a

konce rampy - mimo osu - zaměří se horní hrana rampy naproti

měřeným podrobným bodům osy koleje

5.22 Opěrné a zárubní zdi do 3,5 metrů od osy koleje - v ose - zaměřit a zakódovat průměty začátku a

konce zdi nebo stěny masivu

- mimo osu - zaměří se přední hrana nebo stěna

zdi naproti měřeným podrobným bodům osy

koleje

5.23 Ostatní objekty mimo osu koleje do vzdálenosti 3,5 metrů - ostatními objekty mimo osu koleje se rozumí překážky mající pevný základ


Nerudova 1




- v ose -zaměřit bod proti objektu. V případě, že je objekt delší než 1m, tak zaměřit bod na začátku a na konci objektu.

- mimo osu - zaměří se fyzicky přední hrana objektu nebo obvod

objektu, pokud se nachází uvnitř kolejiště

6. KÓDOVÁNÍ OSY KOLEJE A DALŠÍCH OBJEKTŮ KOLEJIŠTĚ

6.1 kódy pro měření osy koleje OK osa koleje ZVx začátek výhybky (poznamenat číslo výhybky včetně písmenného indexu, např. ZV1B) KVx konec výhybky (poznamenat číslo výhybky včetně písmenného indexu, např. KV3) JVx hrot jazyka výhybky (poznamenat číslo výhybky včetně písmenného indexu) KK konec kolejové křižovatky VKx výkolejka (poznamenat číslo výkolejky včetně písmenného indexu) DZ dilatační zařízení PN počítač náprav IS izolovaný styk ZAR zarážedlo OBJ začátek a konec objektu o délce větší jak 1 metr

OBJS střed neurčeného objektu kratší než 1metr PRJ začátek a konec přejezdu PRCH začátek a konec přechodu NAST nástupiště – průmět začátku či konce MOST průmět začátku či konce mostu PROP průmět začátku či konce propustku ZED zeď NAV průmět stožárového návěstidla do osy koleje TRP průmět trpasličího návěstidla do osy koleje RAMP průmět začátku a konce rampy do osy koleje

6.2 kódy pro měření objektů mimo osu koleje NAVx_999 stožárové návěstidlo (i mechan.), jeho název a šířka sloupu v mm, (např. NAVS3_150) TRPx_999 trpasličí návěstidlo, jeho název a šířka v mm, (např. NAVSE27_350) VYSx výstražník (poznamenat písmenný identifikátor výstražníku (např. VYSA, VYSC)

ZAVx stojan závor (poznamenat písmenný identifikátor stojanu (např. ZAVB) VYSZx výstražník se závorou (poznamenat písmenný identifikátor výstražníku) PSTx pomocné stavědlo (poznamenat číslo pomocného stavědla, např. PST3) HRN hraničník NMZ námezník NAST nástupiště – charakteristický bod LAV lávka, krakorec – charakteristický bod HMx staničník, za text HM se doplní hodnota staničníku podle čl. 7.16 (např. HM57,6+200) RAMP rampa (horní hrana rampy)

ZED zeď (poloha přední hrany zdi příp. skály)

OBJ ostatní objekty


Nerudova 1




MOST přední hrany parapetů a zídek mostů, blíže ke koleji

MOSTZ zadní hrany parapetů a zídek mostů (není-li měřitelná přední hrana)

PROP přední hrany parapetů propustků, blíže ke koleji

PROPZ zadní hrany parapetů propustků, dále od koleje (není-li měřitelná přední hrana)

ZAB líc zábradlí měřený ve výšce zábradlí

Lx_999 lampa, její název, průměr v mm (např. L12_120)

LTx lichoběžníková tabulka (poznamenat případné číslo v tabulce, např. LT2)

7. VÝKRES SITUACE - rozsah jednotlivých výkresů je dán lokalitami dle zadávacích podmínek (zakázka

obsahuje zpravidla více lokalit) - výkres situace musí být vyhotoven v zakládacím výkresu podle dodaného vzoru - při vyhotovování výkresů situace je třeba dodržet předpis M20/MP005 a Opatření

k zaměřování objektů železniční dopravní cesty M20/MP006 pokud není v této příloze nebo zadávacích podmínkách konkrétní zakázky stanoveno jinak

- veškerá kresba ve výkrese DGN bude podložena body v seznamu souřadnic a zároveň v seznamu souřadnic nesmí být body, které nemají účel

- kilometráž objektů se nevynáší - popisy objektů se nevynáší, není-li to v následujícím textu stanoveno - ve výkrese budou vyneseny všechny podrobné body ze seznamu souřadnic (DM

80001, DM80002, DM80003) - ve výkrese nebudou vyneseny body ŽBP - měřené objekty se vykreslují výhradně podle řádků datového modelu (DM), které

jsou uvedeny v následujícím textu

7.1 Osa koleje - linie os kolejí se vždy vykreslují podle DM10004 (bez určení) a musí být orientovány

ve směru staničení - linie os kolejí se vyhotovují lomenou čarou, která je přerušená vždy začátkem

výhybky nebo koncem křižovatkové výhybky. Linie os kolejí mohou rovněž začínat či končit na zarážedle nebo hranici správců kolejiště

- linie os kolejí jsou zdvojené ve výhybkách mezi začátkem výhybky a začátkem jazyků výhybky

- čísla kolejí se do výkresu nevynáší

7.2 Výhybky a kolejové křižovatky - vykreslují se pouze symboly (začátek výhybky DM10067, střed křižovatkové výhybky

DM10071, konce výhybky DM10079) do jedné grafické skupiny s textem (DM10078), který udává číslo výhybky. Linie výhybky se nekreslí

- bod odbočení se nekonstruuje a nevykresluje. - nerozlišuje se, zda je výhybka pravá, levá, jednoduchá či oblouková, jako začátek

výhybky se používá symbol pro pravou jednoduchou výhybku. - symbol začátku výhybky se orientuje podle skutečnosti na stranu výměníku (páky), na

stranu přestavníku pouze pokud výměník neexistuje.


Nerudova 1




7.3 Výkolejky

- symbol výkolejky DM10108, DM10109 se natáčí tak, aby hrot značky byl identický se skutečnou polohou výkolejky v koleji a natočení výkolejky odpovídalo realitě

- na poloze návěstního tělesa nezáleží, symboly s návěstním tělesem se nepoužívají - do jedné grafické skupiny se symbolem se vyhotoví text DM10120 označení výkolejky

(např. Vk1)

7.4 Dilatační zařízení

- vyhotoví se umístěním symbolu DM10096 do zaměřeného bodu, krátké a dlouhé dilatační zařízení se nerozlišuje

7.5 Snímače náprav - symbol DM10085 natočit podle skutečného umístění snímače (je-li upevněn na levém

kolejnicovém pásu ve směru staničení, kreslí se vlevo od osy koleje)

7.6 Izolované styky

- nerozlišuje se, zda se jedná o izolovaný styk mezilehlý, krajní, celý nebo poloviční. K zákresu se používá položka DM10094

7.7 Zarážedla - obecný symbol zarážedla DM20027 se umístí na fyzický konec koleje

7.8 Přejezdy a přechody - přejezdy a přechody se vykreslují jednotně pomocí DM10121 jako line mezi začátkem

a koncem přejezdu nebo přechodu.

7.9 Další objekty v kolejovém roštu - objekty uvedené v čl. 5.9 se zaměřují a nafotí, ale nevykreslují značkou do výkresu

7.10 Světelná a mechanická návěstidla

- k zákresu mechanických návěstidel se používají obecné symboly: hlavní návěstidlo (červeno-bílý nátěr na stožáru) DM10168, předvěst (žlutý terč) DM10167, seřaďovací návěstidlo (modrobílý nátěr na stožáru) DM10170

- k zákresu světelných návěstidel na stožáru se použije pouze symbol položky DM10164. Světla ani indikátory se nevynáší

- k zákresu světelných trpasličích návěstidel se použije DM10281 bez ohledu na skutečný počet a uspořádání světel. Indikátory se nezakreslují

- k zákresu světelných návěstidel zavěšených na konzole se použije DM10325 bez ohledu na skutečný počet a uspořádání světel. Indikátory se nezakreslují

- návěstidlo samovratné výhybky se vykresluje univerzálním symbolem pro trpasličí návěstidlo DM10281

- přejezdník se vyhotovuje standardně podle DM10229 - návěstidla se natáčí ve směru jízdy, pro který platí - text s označením návěstidla DM10185 (např. L1, S3, Se8, SV1, 1-1238) se umisťuje do

grafické skupiny s příslušným návěstidlem


Nerudova 1




7.11 Výstražníky a stojany závor

- v případě umístění závory na výstražníku kreslit dvěma značkami v jednom bodě - více výstražníků na jednom sloupku se vyhotovuje jednou značkou - rozlišovat levou a pravou závoru DM10123, DM10124 (tyto DM používat i pro jiné než

mechanické závory) - rozlišovat výstražník s aktivní signalizací DM10126 (osazený bílým světlem – nemusí

blikat) a bez aktivní signalizace (bílé světlo zaslepeno) DM10127 - protilehlá podpěra mechanických závor se neměří ani nevykresluje - označení výstražníku či stojanu (velká písmena z počátku abecedy – jsou nastříkána

na výstražnících a stojanech závor) vyhotovovat do jedné grafické skupiny s výstražníkem, stojanem DM10136. Popis názvu přejezdu (např. P4385) se do výkresu nevynáší

- orientace výstražníků a stojanů odpovídá směru jízdy silničních dopravních prostředků, pro které platí

7.12 Pomocná stavědla - text označení stavědla DM10255 (např. Pst1) se vyhotovuje do jedné grafické skupiny

se stavědlem DM10252

7.13 Hraničník, námezník - vyhotovuje se jako DM60050 „Střed předmětu malého rozsahu“

7.14 Nástupiště - vždy se vykreslí obvodem jako plocha

- vykreslují se i vnitřní charakteristické hrany nástupiště (horní hrana sypaného

nástupiště, výškové lomy plochy k přechodům mezi nástupišti apod.)

- nevykresluje se spodní hrana nástupiště, pokud je shodná s průmětem horní hrany,

nebo pokud je odsazená dovnitř nástupiště

- neměří ani nevykreslují se nástupištní přístřešky či zastřešení nástupiště

- všechny linie jednoho nástupiště DM20135 se vkládají do jedné grafické skupiny,

- případné zábradlí se rovněž vkládá do jedné grafické skupiny nástupiště

- nástupiště se nepopisují

7.15 Lávky a krakorce se světelnými návěstidly - vyhotovují se jen horní hrany betonových základů DM20001 a obvody ocelových

konstrukcí DM10183, DM10184

- všechny linie ocelové konstrukce jedné lávky či krakorce se vyhotoví do jedné grafické skupiny

7.16 Staničníky - všechny staničníky se vykreslují podle DM10188

- text s hodnotou na staničníku DM10194 se vyhotoví do jedné grafické skupiny s příslušným staničníkem


Nerudova 1




- texty s hodnotou staničníku mají tento formát: 101,2 standardní staničník 101,2*213 staničník 101,2 s doměrkem 213 101,2*189 staničník 101,2 s doměrkem 189 57,6+200 staničník 57,6+2 57,6+200*192 staničník 57,6+2 a s doměrkem 192 25,8=25,711 skokový staničník 25,8*789=25,625 skokový staničník 25,8=25,7+132 skokový staničník 84,2*198=84,0+200 skokový staničník

7.17 Zábradlí - líc zábradlí se vykresluje jako spojitá lomená čára DM20068. Pokud je zábradlí

součástí mostu, propustku nebo nástupiště, vykreslí se jako součást grafické skupiny příslušného objektu

7.18 Lichoběžníková tabulka – hranice dopravny

- vyhotovuje se jako DM10215 - případné číslo v tabulce se do kresby nevyhotovuje

7.19 Mosty a propustky - bez ohledu na to, zda se jedná o most nebo propustek, se všechny linie vykreslují jako

DM20082. Linie jednoho objektu (most nebo propustek) včetně zábradlí se vykreslí do jedné grafické skupiny. Mosty a propustky se nijak nepopisují ani nekilometrují

7.20 Lampy - vykreslují se vždy jako symbol dle DM40007. Text s číslem lampy se vyhotovuje jako

DM40041 v jedné grafické skupině s lampou.

7.21 Rampy do 3,5 metrů od osy koleje - linie horní hrany rampy se vykresluje jako spojitá lomená čára DM20124. Popis se

nepřidává

7.22 Opěrné a zárubní zdi do 3,5 metrů od osy koleje - linie zdi se vyhotovuje jako spojitá lomená čára dle DM20138 pro všechny typy

opěrných zdí

7.23 Ostatní objekty mimo osu koleje do vzdálenosti 3,5 metrů - linie objektu se vyhotovují dle DM20001

8. SEZNAM SOUŘADNIC PODROBNÝCH BODŮ - všechny body budou mít výšku a kód. - v rámci jednoho výkresu nebude docházet k duplicitě v souřadnicích nebo číslech

podrobných bodů


Nerudova 1




- číslo podrobného bodu bude dvanáctimístné ve formátu TTTT0000XXXX, kde TTTT je číslo traťového úseku a XXXX reprezentuje podrobné číslo bodu

- všechny podrobné body budou předány v textovém formátu (zaokrouhleny na 3 desetinná místa)

9. OBSAH DOKUMENTACE 1) Obálka s rozpiskou 2) Technická zpráva s kalibračními protokoly. V technické zprávě musí být uvedeny problémy v ŽBP (zničené, nenalezené nebo poškozené body, překážky ve viditelnosti na sousední body apod.), způsob doplnění a dočasné stabilizace chybějících bodů ŽBP a to pro každou lokalitu zvlášť, způsob měření jazyků výhybek 3) Seznam souřadnic použitého ŽBP včetně doplněných bodů ŽBP

4) Seznam souřadnic podrobných bodů (na 3 desetinná místa) – jen na CD 5) Výkres situace ve formátu DGN dle stanoveného vzoru – jen na CD 6) Zápisníky měření (především zdrojové) a výpočetní protokoly v čitelných formátech – jen na CD 7) Barevná, digitální a ostrá fotodokumentace – jen na CD (povolené formáty souborů jsou: BMP, PNG, TIF, JPG, JPEG) 8) CD s digitální dokumentací v otevřené (dgn, txt, doc) i uzavřené (pdf) formě

Body 2) až 7) budou na CD rozděleny do adresářů pojmenovaných podle lokalit zadaných v zadávacích podmínkách. V jednotlivých adresářích budou podadresáře s názvem FOTO s fotodokumentací

10. POČET ODEVZDÁVANÝCH PARÉ 1 x SŽG po provedené kontrole - pokud nestanoví konkrétní zadávací dokumentace jinak

mĚŘenÍ osy koleje a vybranÝch objektŮ drÁŽnÍ ......jeho vnější hrana blíže jak 3,5...

Documents