Nzev a adresa koly: Stedn odborn uilit stavebn, Opava, pspvkov organizace, Boeny Nmcov 22/2309, 746 01 Opava Nzev operanho programu: OP Vzdlvn pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5 Registran slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0713Nzev projektu: Zvyovn klovch aktivit Pedmt, ronk: Elektrick men, ronk 2.,3.- elektro, 3. ronk mechanikNzev sady vzdlvacch materil: Elektrick menSada slo: ICT-72BPoadov slo vzdlvacho materilu: 15Oznaen vzdlvacho materilu: VY_32_INOVACE_ICT-72B-15Tma vzdlvacho materilu: Men osvtlen Druh uebnho materilu: DUMAutor: Ing. Karel StachaAnotace: DUM popisuje zkladn metody a postupy men osvtleniPotebn zazen - Interaktivn pracovit, kalkulaka, mic pstroje, svtidlaMetodick poznmky: Materil je vhodn pro uebn obory technickVytvoeno: 7.10.2013Oven ve vuce: 7.10.2013

Men osvtlenDruhy el. zdroj svtla rov - rovkyVbojov - VbojkyLuminiscenn LED, LCD

rovkyJsou to uml svteln zdroje, vyzaujc svtlo z vlkna rozhavenho elektrickm proudem.Teplota vlkna je u rovek vakuovch asi 2000 C, u rovek plnnch plynem piblin 2 600 C a u rovek promtacch a fotografickch kolem 3000C. m vt je teplota vlkna, tm vt je mrn vkon. S teplotou vlkna se vak zkracuje technick ivot rovky. Jako plyn se pouv sms bud argonu, nebo kryptonu (tj. plyn, kter patn vede teplo) s duskem (kter zabrauje odpaovn vlkna). Odpor vlkna za tepla je vce ne l0krt vt ne odpor za studenaHalogenov rovkyJe to rovka plnn plynem s pms uritho mnostv halogenu. Podstatou je vyuit termochemick vratn reakce wolframu a halogenu. Jako halogen se nejastji pouv jd.

Men osvtlenDruhy el. zdroj svtla VbojkyJsou to svteln zdroje, u nich svtlo vznik pi elektrickm vboji v ionizovanch plynech nebo v kovovch parch nebo v jejich smsi. Typickou vlastnost vboje v plynu je zporn odporov charakteristika vboje (odpor vboje kles s rostoucm proudem). Proto nememe vbojov zdroje pipojovat na st pmo, ale jen v srii s pedadnkem (rezistor, tlumivka).Rozdlen vbojovch zdroj:Podle elektrodse studenmi elektrodami; vboj je v nich samostatn, VN trubices elektrodami havenmi po celou dobu svcen; vboj je nesamostatn, induknse havenmi elektrodami jen pro zaplen vboje;vboj je samostatn; hav se pouze pi zaplen, zivkyPodle typu vbojedoutnav / obloukovPodle druhu plynuplyn; dusk, oxid uhliit, vzcn plyny (nen, hlium, argon, krypton, xenon) kovov pry; rtu a sodk.Podle tlaku plynunzkotlak / vysokotlak

Men osvtlenDruhy el. zdroj svtla VbojkyPodle druhu spektra svtlarov, vbojkyspojitsmen, luminoforLuminiscennLED svtlo emitujc diodyasov posloupnost vroby LED diodervenOranov, lutZelenModrBlVkonov blOLED organick LED, umouj vyrobit flexibiln (ohebn) svtidloLCD velkoplon svtidlo s nzkm jasem

Men osvtlenDruhy el. zdroj svtla Srovnn parametr

zdroj svtlaT chromat.[K]doba ivota [hod]svteln innost [lm/W]index podn barev Ra[-]rovka270010009 14100halogenka3000200022100zivka komp.2700 34001500050 8080rtuov vbojka1200050 8050halogenidov v.2700 32006000120 150>90sodkov nzkot.24000130 2000sodkov vysokot.16 28000a15020 30sodkoxenonov v150005675 85srov vb.5000013085smsov vbojka350016000100LED50 10000050

Men osvtlenDruhy svtidel Pm do spodnho poloprostoru vyzauj nejmn 90% svtelnho toku. V osvtlenm prostoru je dobr viditelnost, maj dobrou innost a snadno se udruj. Hod se do vysokch a tmavch mst (tovrn haly, poulin osvtlen, obchody)Pevn pm do spodnho poloprostoru vyzauj 60 a 90% svtelnho toku. Smen do spodnho poloprostoru vyzauj 40 a 60% svtelnho toku.

Men osvtlenDruhy svtidel Nepm do hornho poloprostoru vyzauj nejmn 90% svtelnho toku. Osvtlen nevytv stny a je rovnomrn. innost je ale okolo 30 a 40%. Svtidla se hod do reprezentanch prostor (muzea, galerie, divadla)Pevn nepm do hornho poloprostoru vyzauj 60 a 90% svtelnho toku. Osvtlen je rovnomrn, ale innost je nzk. Hod se do pracovn nenronch prostor (byty, chodby, restaurace)Rozloen svtla lze usmrnit pomoc: - reflektoru, odrazem svtla- difuzoru, rozptylovnm svtla refraktoru, lmn svtla okami, plochami- stnidla, zabrn oslnn stenm zakrytm zdroje svtla (vysok jas), a tak zachyt svteln tok v nevhodnm smru

Men osvtlenDruhy svtidel Rozloen svtla svtidla Znzoruje polrn graf svtivosti, kter vydv kad vrobce ve svm podrobnm katalogu jim vyrbnch svtidel pro kad svtidloPro nesymetrick svtidlo jsou teba dva grafy, jeden pro osu x, druh pro osu y. Pokud svtidlo je symetrick v ose x i y, sta jeden grafSoustedn kruhy jsou cejchovan ve svtivosti [cd]

Men osvtlenFotometrie

Men osvtlenDruhy men Fotometrie - men svtelnch hodnot bez ohledu na barvu a vlnovou dlku Kolorimetrie men barevnch vlastnost svtlaSpektrometrie analyzuje sloky svtla podle vlnov dlkyMetody menSubjektivn (vizuln), vsledky men se zskvaj porovnnm jasu okem menho zdroje s jasem normlovho zdroje pomoc pstroje fotometru. Lze rovn porovnvat kontrast, barvu nebo kolsn svtla.

1 men svtlo2 svteln norml3 optick hranol4 okulr5 pozorovatel

Men osvtlenMetody menObjektivn (fyzikln), vsledky men se zskvaj jako daj pstroje luxmetru.Ten je vybaven:Fotodiodou nepotebuje napjen, zvislost emisnho proudu na intenzit osvtlen je nelinernFototranzistorem vyaduje napjen, citlivost je vt

Spektrln citlivost a rozsah men se upravuje koreknmi a reduknmi filtry1 spektrln citlivost lidskho oka2 spektrln citlivost fotoidla

Men osvtlenMetody men, vpotyBodov metoda, skuten zdroj nahradme bodovm, pmkovm nebo plonm zdrojem. Intenzitu osvtlen pmho osvtlen pracovn roviny urujeme ve vhodnch bodech rovnomrn umstnch.Bodov metoda se hod, kdy nemusme potat s vlivem odraenho svtla, nap. osvtlen ulic, nmst, ndran nebo tovrn haly. K vpotu potebujeme ru svtivosti (polrn graf svtidla vydv vrobce)

Men osvtlenMetody men, vpotyTokov metoda, vpoet hodnoty intenzity osvtlen E v uvaovanm mst na pracovn rovin, pi dostaten rovnomrnm rozloen svtelnho toku, ze dvou sloek: Pm Ed, pinou je svteln tok zdroje dopadajc pmo - Nepm Eo, pinou je svteln tok odraen od stn strop,apod.Tokov metoda se hod, kdy potme s vlivem odraenho svtla, nap. osvtlen mstnost se svtlmi stnami.

Dal nutn dajePdorys a nrys stavby, svteln vlastnosti stn a stropu (odrazivost ltek), instalace a vnitn zazen (el prostoru), pracovn el (poadovan intenzita osvtlen)Celkov svteln tok pro poadovanou prmrnou intenzitu osvtlen:

Poet svtidel:Epk prmrn intenzita osvtlenS plocha mstnosti innost svtidel initel zneitn svtel1 svteln tok jednoho svtidla

Men osvtlenMetody men, vpotyKontrola rovnomrnosti osvtlen, uruje se jako pomr maximln intenzity osvtlen Emax k minimln intenzit Emin.

V ppad mstnho pdavnho osvtlen se pom intenzita v mst osvtlen a intenzita ve vzdlenosti 0,7m od tohoto msta.Minimln hodnoty prmrnho osvtlen jsou zvisl na zrakov nronosti prce

kategorie prostoruIIIIIIzrakov nronostmalprmrnvelkrovnomrnost osvtlen5:13:12:1

Men osvtlenMetody men, vpotyKontrola prmrnho osvtlen, uruje se plonou integrac pracovn plochy. Plocha se rozdl na stejn dl plochy. V nkolika mstech dl plochy se zm osvtlen a vypot se prmrn osvtlen.Pokud jsou plochy nestejn, prmrn osvtlen se vypote:

E1,E2,En jsou intenzity osvtlen zmen ve stedu plochPklad micch mst v pravidelnm prostoru pro rzn uspodn svtidel.P,O,R,T jsou mic msta

Doporuen literaturaElektrotechnick men, nakladatelstv BEN, s.250,ISBN 80-7300-022-9Zdroje Obrzky: archv autora