mgr. david mikoláš 15. 4. 2020 Československo 1945-1989Čsr do květnových voleb 1946 2. Život...
TRANSCRIPT
ČESKOSLOVENSKO
1945-1989
Mgr. David Mikoláš 15. 4. 2020
Osnova
1. ČSR do květnových voleb 1946
2. Život po válce
3. Odsun národnostních menšin a lidové soudy
4. Prohra československé demokracie
5. Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948
6. Komunistické Československo
7. Protikomunistický odboj
8. Pád mýtu o socialismu
9. Léta uvolnění
10. Pokus o nápravu systému v roce 1968
11. Normalizace
12. Na cestě k sametové revoluci
2
Mapa ČSSR v letech 1969-1990
3
1. ČSR do květnových voleb 1946
4. dubna 1945: jmenování první poválečné vlády Národní fronty Čechů a Slováků
5. dubna 1945: vyhlášení Košického vládního programu
červen 1945: Podkarpatská Rus připojena pod sovětským nátlakem k SSSR
1945: znárodnění bank, pojišťoven a klíčového průmyslu (dekrety prezidenta Beneše o znárodnění z října 1945), současně zahájena pozemková reforma
26. května 1946: první poválečné parlamentní volby, jednoznačné vítězství komunistů, předsedou vlády Klement Gottwald
4
Prezident Edvard Beneš podepisuje dekrety
5
2. Život po válce
všední život silně politizován, celonárodní euforie z osvobození
řízené přídělové zásobování na lístky (všeobecný nedostatek textilu, mouky, cukru, vajec a tuků)
listopad 1945: první poválečná měnová reforma (zavedení jednotné měny) a mzdová reforma (zvýšeny mzdy žen a mládeže)
prosinec 1945: zavedeny přídavky na děti, vánoční příplatek, prodloužení placené dovolené o 7-12 dní
1945-1947: dodávky mezinárodní organizace UNRRA (potravinová a ošacovací pomoc)
6
Praha – Ruzyně 1946, vykládání letecké zásilky UNRRA z USA
7
3. Odsun národnostních menšin a lidové soudy
1945-1948: odsun Němců z Československa (nejdříve „divoký“, poté organizovaný), celkem vysídleno téměř 3 miliony Němců
únor 1946: československo-maďarská dohoda o výměně obyvatel, pro odpor západních státníků neuskutečněna → reslovakizace
soudní procesy s lidmi obviněnými ze spolupráce s okupační mocí a válečnými zločinci konající se před mimořádnými lidovými soudy a národními soudy
8
Transport vysídlených českých Němců po 2. sv. válce
9
Vynesení rozsudku nad K. H. Frankem
10
4. Prohra československé demokracie
červenec 1947: odmítnutí čs. účasti na Marshallově plánu (americká iniciativa hospodářské pomoci evropským zemím), vynuceno Stalinem
25. únor 1948: komunistický převrat v ČSR
březen 1948: nevyjasněná smrt ministra zahraničních věcí Jana Masaryka
11
Předseda vlády a KSČ Klement Gottwald při projevu na Václavském náměstí 25. února 1948
12
5. Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948 poválečná léta obdobím prudkého rozvoje v
oblasti vědy a kultury květen 1946: první ročník mezinárodního
hudebního festivalu Pražské jaro únor 1948: nadějný vývoj domácí kultury
zastaven, přechod k socialistickému realismu; čistky, cenzura, zákazy, umlčování
vládou zajištěna svoboda náboženského vyznání zestátnění církevních škol, spor o zahrnutí
církevního majetku do poválečných pozemkových úprav a reforem
13
Jiří Trnka (1912–1969), český výtvarník, ilustrátor, sochař, scenárista a režisér animovaných filmů, roku 1945 spoluzakladatel studia Bratři v
triku.
14
Pavel Tigrid (1917-2003), novinář, který se odvážil připomínat nelidské okolnosti odsunu Němců a který se otevřeně stavěl proti komunistům;
zatykač na něj byl vydán už v prvních dnech puče v roce 1948.
15
Martin Frič (1902-1968), významný český filmový scénárista, herec, režisér a pedagog; žák a spolupracovník Karla Lamače, režisér celé řady
legendárních a dodnes velmi oblíbených českých filmů.
16
6. Komunistické Československo
1948: začlenění Československé sociální demokracie do KSČ
květen 1948: přijetí Ústavy 9. května
květen 1948: první volby v Československu na základě jednotné kandidátky Národní fronty
květen 1948: přijetí dalších znárodňovacích zákonů
červen 1948: odstoupení prezidenta Beneše a zvolení Klementa Gottwalda novým prezidentem
17
6. Komunistické Československo
září 1948: schválen Zákon o táborech nucené práce (Vojna u Příbrami, Rovnost, Svornost, Bratrství u Jáchymova)
1948-1954: politické procesy
1949: Československo členem Rady vzájemné hospodářské pomoci
1949: počátek působení sovětských poradců v Československu
1949: zákon o jednotných zemědělských družstvech (kolektivizace)
uzákoněno plánované hospodářství, přestavba průmyslu s důrazem na těžké strojírenství a zbrojní výrobu
18
Proces s Miladou Horákovou a spol. roku 1950, zvaný též „proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice“, byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu.
19
7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma nejmasovějším projevem nesouhlasu s
komunistickým režimem byla emigrace
únor 1949: založena Rada svobodného Československa ve Washingtonu (vrcholná politická organizace exilu)
vysílání rozhlasových stanic Svobodná Evropa (Mnichov), BBC (Londýn), Hlas Ameriky (Washington)
1948: zatčeno 1 115 osob za aktivní odpor proti režimu a odhaleno přes 200 protirežimních skupin („třetí odboj“)
20
7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma
likvidace středních vrstev (živnostníků, sedláků, obchodníků)
novou privilegovanou vrstvou dělnická třída (kult pracujících)
vzrůst zaměstnanosti žen
společnost podrobena sociální nivelizaci (uvádění na stejnou úroveň)
21
Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století.
22
8. Pád mýtu o socialismu
1953: projevy masového odporu proti komunistickému režimu po vyhlášení měnové reformy
1955: vstup Československa do vojenské aliance nazvané Varšavská smlouva
duben 1956: ohlas XX. sjezdu KSSS, Chruščovovo odhalení stalinského kultu, požadavek podívat se kriticky i na vlastní minulost
23
8. Pád mýtu o socialismu
duben 1956: II. sjezd československých spisovatelů, požadavek svobodné tvorby a celkové demokratizace společnosti
září 1959: Antonín Novotný vyhlásil konečné vítězství socialismu v Československu
1960: vyhlášení nové československé socialistické ústavy, změna názvu státu na Československá socialistická republika, nová podoba státního znaku, potvrzena vedoucí politická úloha KSČ ve společnosti i ve státě
1965: počátek ekonomické reformy Oty Šika – neúspěšný pokus o zavedení prvků tržního hospodářství do hospodářství plánovaného
24
Bankovka v hodnotě dvacetpět korun československých z roku 1953
25
Členové Československého svazu mládeže (ČSM) pomáhající na žních ve Smiřicích
26
Odznak pionýra a jiskry. Prvomájový průvod
27
Žákovský průkaz Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) z roku 1960
28
Státní znak Československé socialistické republiky tvořil červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a
vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.
29
9. Léta uvolnění
konec 50. let: odeznívá vlna politického teroru
Československo zůstává policejním státem
kritizovaná mzdová nivelizace nebyla zcela zlikvidována
60. léta: proměna životního stylu - zvýšení vybavenosti domácností (pračky, ledničky, televizory, auta), stoupl nákup chat, rozmáhá se televizní kultura (začátek vysílání v roce 1953), obchody se zahraničním zbožím (Darex, Tuzex)
30
9. Léta uvolnění
1955: první celostátní spartakiáda (každých pět let)
napětí mezi mocí a kulturou, postupný zánik monopolu socialistického realismu
pronikání západní hudby a kultury (rokenrol, big beat – skupina Olympic)
potíže režimu s mladou inteligencí (majálesy)
31
Záběr ze skladby starších žákyň (poupata) na předposlední Československé spartakiádě 1985
33
V roce 1959 na Malé scéně Ve Smečkách začala umělecká dráha Divadla Sedmi Malých Forem – SEMAFOR. Na fotografii Jiří Suchý a Jiří Šlitr ve hře Jonáš
a tingl-tangl.
34
Miloš Forman se narodil v Čáslavi v roce 1932. Vystudoval FAMU a v roce 1963 debutoval jako režisér snímkem KONKURS. V tomtéž roce natočil svůj první film ČERNÝ PETR, který získal mnoho zahraničních
ocenění. Velice známým se stal snímek z roku 1965 LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY. O dva roky později natočil jeden z nejznámějších českých filmů, vypovídající o nešvarech české společnosti
HOŘÍ MÁ PANENKO. Od roku 1968 žil v USA.
35
Zahájení výroby Škody 1000 MB v Mladé Boleslavi, 1964
36
Velká móda zimy 1964 – kozačky na vysokém podpatku
37
Československá televize začala vysílat Večerníček, 1965
38
Reklamní kampaň za zvýšení konzumace sladkovodních ryb, 1965
39
V lékárnách se objevil antikoncepční přípravek tuzemské výroby Antigest, 1965
40
V obchodech se začal prodávat alobal, 1965
41
Akce Vlasatci, 1966
42
Experiment s mikrojeslemi, 1966
43
Ženy si poprvé mohly koupit lak na vlasy Lybar, 1966
44
10. Pokus o nápravu systému
leden 1968: zvolení Alexandra Dubčeka prvním tajemníkem ÚV KSČ
1968: zvolení Ludvíka Svobody novým prezidentem
pražské jaro 1968: etapa demokratizačního úsilí a reforem (Dubček, Černík, Šik, Kriegel, Smrkovský)
duben 1968: vyhlášení akčního programu KSČ, uplatňování mnohých zásad tržního hospodářství, diskuse o demokratizaci veřejného a politického života, slib uznání a dodržování občanských práv a politického pluralismu (přesto ale ulpívání na vedoucí úloze KSČ) → budování „socialismu s lidskou tváří“
45
10. Pokus o nápravu systému
červen 1968: manifest Dva tisíce slov – varování před návratem k minulým poměrům (Ludvík Vaculík)
červenec 1968: dopis pěti komunistických stran (SSSR, NDR, Polska, Bulharska a Maďarska) adresovaný čs. představitelům, vyzývající k ukončení reforem; nesouhlas Dubčekova vedení
červenec/srpen 1968: jednání se sovětskou stranou v Čierné nad Tisou; k dohodě nedošlo
46
10. Pokus o nápravu systému
18. srpen 1968: představitelé Polska, NDR, Bulharska a Maďarska schválili vojenskou invazi do Československa
20./21. srpen 1968: vojenský vpád armád pěti států Varšavské smlouvy do Československa a počátek sovětské okupace země; členové vedení KSČ zatčeni a odvezeni do Moskvy
26. srpen 1968: podpis moskevského protokolu o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území
47
Alexander Dubček (1921-1992) byl přední komunistický funkcionář a politik, člen Komunistické strany Slovenska a Komunistické strany Československa. V roce 1968 zastával funkci generálního tajemníka
Ústředního výboru Komunistické strany Československa.
48
Jiří Menzel získal Oscara za Ostře sledované vlaky, 1968
49
Na ZOH v Grenoblu získal zlatou medaili Jiří Raška, 1968
50
V Československu proběhl první legální striptýz, 1968
51
Věra Čáslavská triumfovala na LOH v Mexiku, 1968
52
Operace Dunaj: invaze do Československa, srpen 1968
53
Praha 21. srpna 1968, sovětské tanky na Václavském náměstí
54
11. Normalizace
pod tlakem Moskvy z vedení státu a veřejného života postupně odstraňováni stoupenci reforem; nahrazováni zcela loajálními promoskevskými
říjen 1968: přijetí zákona o československé federaci (poprvé zakotveno rovnoprávné postavení českých zemí a Slovenska)
16. leden 1969: protestní sebeupálení studenta Jana Palacha; následovali Jan Zajíc a Evžen Plocek
březen 1969: „hokejový týden“ v Praze (demonstrace proti sovětské okupaci po vítězství čs. hokejistů nad mužstvem SSSR na mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku)
duben 1969: volba Gustáva Husáka prvním tajemníkem ÚV KSČ
55
11. Normalizace
srpen 1969: masové protestní akce proti sovětské okupaci
prosinec 1970: vydání Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ
1970-1971: stranické pohovory a prověrky, při nichž byli z KSČ vylučování stoupenci reformního hnutí
70. a 80. léta: dlouhodobá hospodářská stagnace, nedostatek spotřebního zboží a některých potravin → rozšíření černého trhu
56
11. Normalizace
velké projekty: budování jaderných elektráren (Temelín, Dukovany, Jaslovské Bohunice), plynovodu a ropovodu ze SSSR, zprovoznění první trasy metra v Praze, stavba dálnice
úplatkářství, každodenní fronty v obchodech, na úřadech, u lékaře, mládeži předkládán falešný a nepravdivý výklad dějin a událostí
většina společnosti netečná, utíkala k chalupaření
snaha režimu zajistit klid ve společnosti sociálními reformami: zvýšení přídavků na děti, výstavba panelových sídlišť, zkrácení pracovního týdnu na 5 dní
57
Jan Palach byl studentem historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem spáchal 16. ledna 1969 sebevraždu sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Na následky rozsáhlých popálenin
tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze.
58
V roce 1969 se Gustáv Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta L. Svobody z
funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.
59
Svítiplynem se otrávil skladatel Jiří Šlitr, 1969
60
V Mladé Boleslavi byla zahájena výroba automobilu Škoda 100, 1969
61
V obrovské nepokoje vyústilo vítězství československého týmu nad sovětskými hokejisty, 1969
62
Karel Gott na turné v SSSR, 1970
63
Zahájení vysílání 2. programu Československé televize, 1970 (Od května 1973 dokonce v barvě!)
64
Zprovoznění prvního úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic, 1971
65
Stavba stanice Mládežnická (dnes Pankrác) pražského metra, 1971. Provoz zahájen roku 1974.
66
Zahájení výroby osobních automobilů řady Škoda 105 a 120, 1976
67
Nedostatek spotřebního zboží a některých potravin, 1982
68
Móda sbírání céček, 1984
69
Emigrace Waldemara Matušky, 1986
70
Československá televize začala vysílat pořad pro kutily nazvaný Receptář nejen na neděli, 1987
71
12. Na cestě k sametové revoluci
1975: konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě ve finských Helsinkách; čs. vláda se zavázala dodržovat úmluvu o lidských právech
leden 1977: vznik Charty 77 (Jan Patočka, Václav Havel, Jiří Hájek), výzva k režimu k demokratické otevřené diskusi
1978: vznik další opoziční organizace Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných
1987: Gustáv Husák vystřídán v čele KSČ Milošem Jakešem; neochota nového vedení k zásadním změnám
72
12. Na cestě k sametové revoluci
1988-1989: demonstrace proti komunistickému režimu u příležitosti výročních dnů
červen 1989: vydán manifest Několik vět, v něm vzneseno sedm demokratických požadavků
17. listopad 1989: tvrdý zásah policejních jednotek proti studentské demonstraci na Národní třídě v Praze; vyhlášena stávka vysokoškolských studentů, přidala se i divadla
18. listopad 1989: ustavení protestního hnutí - Občanského fóra v čele s Václavem Havlem
73
12. Na cestě k sametové revoluci
23. listopad 1989: odstoupení předsednictva ÚV KSČ, rezignace prezidenta Gustáva Husáka
27. listopad 1989: generální stávka s požadavkem potrestání viníků policejního zásahu proti demonstrantům, odchod neschopných komunistických politiků a záruky občanských práv a svobod
9. prosinec 1989: jmenování vlády „národního porozumění“, premiérem Marián Čalfa; zrušena vedoucí úloha KSČ ve společnosti
74
12. Na cestě k sametové revoluci
28. prosinec 1989: rekonstrukce Federálního shromáždění, do jeho čela zvolen Alexander Dubček
29. prosinec 1989: Federální shromáždění zvolilo Václava Havla novým československým prezidentem
duben 1990: schválen nový název republiky – Česká a Slovenská Federativní Republika
75
Novým prezidentem ČSSR se stal Václav Havel, 1989
78
Zdroje
KUKLÍK, Jan. - KOCIÁN, Jiří. Dějepis. Nejnovější dějiny. Pro 9. ročník základní školy a 4. ročník osmiletého gymnázia. Praha: SPN, 2006.
PARKAN, František a kol. Dějepis 9. Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Fraus, 2011.
http://www.modernidejiny.cz
http://www.totalita.cz
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10195164142-vypravej/
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10176269182-retro/
79