mikroregion nový dvůr jako turistická...

1

Mikroregion Nový Dvůr jako turistická

destinace

Martin Dvořák, Václav Dokoupil

FOND MIKROPROJEKTŮ

Brno, 2014

2

Obsah 0 CÍL PRÁCE .......................................................................................................................................... 3

1 PŘEDSTAVENÍ REGIONU ................................................................................................................ 4

1.1 Úvod .............................................................................................................................................. 4

1.2 Přírodní podmínky ......................................................................................................................... 5

1.3 Dopravní dostupnost ...................................................................................................................... 5

1.4 Historie mikroregionu ................................................................................................................... 6

1.5 Demografické charakteristiky ....................................................................................................... 7

1.6 Cena půdy ...................................................................................................................................... 8

2 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................................................. 9

2.1 Turistická infrastruktura ................................................................................................................ 9

2.2 Turistické stezky .......................................................................................................................... 11

2.3 Památky ....................................................................................................................................... 11

2.4 Tradice a folklór .......................................................................................................................... 11

2.5 Potenciál rekreačních ploch ......................................................................................................... 12

2.6 Potenciál cestovního ruchu .......................................................................................................... 13

2.7 SWOT analýza pro mikroregion Nový Dvůr .............................................................................. 16

Tab. 8 Mikroregion Nový Dvůr – SWOT analýza pro oblast cestovního ruchu ................................... 16

3 NÁVRHOVÁ ČÁST .......................................................................................................................... 17

3.1 Větší efektivita v procesu podávání žádostí o evropské a státní dotace ...................................... 17

3.2 Spolupráce na rekonstrukci koupaliště v Kyjově ........................................................................ 18

3.3 Výstavba vlastního rekreačního areálu ........................................................................................ 18

3.6 Zkvalitnění internetové prezentace mikroregionu ....................................................................... 19

3.7 Využití přírodního potenciálu pro vědeckou činnost (NPP, ptačí oblast, evropsky významná

lokalita) .............................................................................................................................................. 20

3.8 Vyhlídkové lety nad Jižní Moravou ............................................................................................ 20

4 ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 20

4.1 Porovnání se sousedními mikroregiony ...................................................................................... 20

5 ZDROJE ............................................................................................................................................. 25

3

0 CÍL PRÁCE

Cílem této práce je navrhnout konkrétní opatření, které by prostřednictvím inovací

pomohly ke zkvalitnění služeb a všeobecnému rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu Nový

Dvůr. V úvodu práce bude vypracována analýza aktuálního stavu přírodních a

socioekonomických podmínek. Následně budou zhodnoceny veškeré turistické atraktory,

které mohou přilákat návštěvníky do obcí mikroregionu Nový Dvůr. V závěru práce se

zaměříme na návrhy možného zlepšení a celkové hodnocení výstupů naší práce.

4

1 PŘEDSTAVENÍ REGIONU

1.1 Úvod

Mikroregion Nový Dvůr se nachází na Jižní Moravě ve střední části okresu Hodonín

v Jihomoravském kraji a rozprostírá se mezi městy Kyjov a Hodonín podél silnice č. 432.

Mikroregion vznikl na jaře roku 2002 a skládá se z obcí Milotice, Ratíškovice, Skoronice,

Svatobořice - Mistřín, Vacenovice a Vlkoš. Důvodem založení mikroregionu byl především

rozvoj celého území, spolupráce a koordinace při akcích zaměřených na oblasti rozvoje

infrastruktury, ochrany životního prostředí, ochrany kulturního dědictví, rozvoje venkovské

turistiky, či rozvoje podnikání.

Obr. 1 Lokalizace mikroregionu Nový Dvůr

5

1.2 Přírodní podmínky

Mikroregion se nachází v Dolnomoravském úvalu, což je tektonická sníženina na

dolním toku řeky Moravy. Sníženina spadá pod geomorfologickou oblast Jihomoravská

pánev, která tvoří severní výběžek subprovincie Vídeňská pánev. Celé území pak náleží

provincii Západopanonská pánev. Nejvyšším bodem mikroregionu je vrchol Náklo jižně od

Milovic (265 m n. m.). Hlavní osu Dolnomoravského úvalu tvoří řeka Morava, která se

Rakousku vlévá do řeky Dunaj. Krajina Dolnomoravského úvalu je charakteristická říčními

meandry, lužními lesy nivními lukami.

Typickým krajinným prvkem regionu jsou váté písky, porostlé převážně borovými

lesy. Východní a jižní část regionu je souvisle zalesněna. Tato zalesněná oblast leží v území

definovaném jako ptačí oblast (podle Natura 2000) a je Evropsky významnou lokalitou.

K dalším přírodním zajímavostem mikroregionu patří přírodní rezervace Písečný rybník, kde

je předmětem ochrany zejména populace svinutce tenkého. Nedaleko obce Ratíškovice se

zase nachází přírodní památka Vracovská doubrava se zachovalou skladbou stromů. Dále se

na území obce Svatobořice - Mistřín vyskytuje jedna z nejvýznamnějších lokalit výskytu sysla

obecného, která se nazývá Letiště Milotice. V katastru obce Vacenovice se nachází přírodní

památka Jezero. Regionem protéká potok Hruškovice, který se vlévá do řeky Kyjovky.

Nedaleko se nachází řeka Morava i Baťův kanál.

Mikroregion leží v nejteplejší části České republiky T3 (Quitt, 1971) s průměrnou

roční teplotou 9,3°C. Průměrně v tomto území spadne 550 mm srážek ročně. Právě tyto

klimatologické charakteristiky předurčují tento region k pěstování plodin, které by jinde

v republice měly špatné podmínky. Oblast spadá do kukuřičné výrobní oblasti. Díky úrodným

černozemím se zde pěstuje kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, ječmen a hlavně

vinná réva.

1.3 Dopravní dostupnost

Mikroregion Nový Dvůr je poměrně dobře dostupný ze silnice I54, která spojuje

Brněnsko a střední Slovácko. Z Brna cesta trvá cca 45 minut. Dále je zde dobré napojení ze

silnice I55, která spojuje Jižní Moravu se Zlínskem a Olomoucí. Z Břeclavi cesta trvá asi 30

minut. Mikroregionem také prochází železniční trať Brno-Uherské Hradiště, přičemž v obci

Vlkoš je zastávka.

6

Obr. 2 Dopravní dostupnost v mikroregionu Nový Dvůr

1.4 Historie mikroregionu

Historie mikroregionu Nový Dvůr jakožto administrativního celku není nikterak

dlouhá. Jak již bylo zmíněno, mikroregion vznikl v roce 2002. První písemné zmínky o

jednotlivých obcích v této oblasti pak spadají do rozmezí 12. – 14. století. Za nejstarší

můžeme považovat obec Ratíškovice, která byla založena mezi lety 1131 – 1141. V okolí

obce však bylo objeveno několik archeologických nálezů z doby kamenné a bronzové, které

svědčí o podstatně starším osídlení této lokality.

7

1.5 Demografické charakteristiky

V obcích mikroregionu Nový Dvůr žilo k 31. 12. 2013 celkem 13 326 obyvatel. Sídlo

regionu se nachází v obci Milotice, avšak největší obcí jsou Ratíškovice s 4 074 obyvateli,

následované obcí Svatobořice – Mistřín. V těchto dvou největších sídlech žije více než

polovina z celkového počtu obyvatel v mikroregionu Nový Dvůr.

Obr. 3 Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Nový Dvůr

Zdroj: Český statistický úřad. 2014

Pro zajištění prosperity každého regionu je zapotřebí stabilní populační základna,

vykazující příznivé demografické charakteristiky. Při zjednodušeném pohledu na křivku

populačního vývoje mikroregionu Nový Dvůr můžeme pozorovat nárůst počtu obyvatel.

Tento trend byl nejvýraznější mezi lety 2004 – 2010, kdy počet obyvatel vzrostl o více než

2%. Po roce 2010 nastal mírný pokles a následná stagnace. Tento obrat nám demonstrují

například data o přírůstku obyvatel. Zatímco přirozený přírůstek je ve většině obcí kladný,

migrační přírůstek je zejména v případě populačně větších obcí záporný. To je známka toho,

že převažuje počet obyvatel, kterým v regionu chybí dostačující pracovní příležitosti, kulturní

vyžití, nebo dostupnost některých služeb a stěhují se proto jinam.

Se spokojeností obyvatel oblasti nepřímo souvisí například počet nově vybudovaných

bytů, který je však samozřejmě ovlivněn množstvím jiných faktorů. Intenzita bytové výstavby

v mikroregionu Nový Dvůr od roku v letech 2004-2008 klesala, následně mírně vzrostla a

v současné době stagnuje na počtu 26 nových bytů za rok. Vzhledem k celorepublikovému

průměru 2,82 nových bytů na 1000 obyvatel je tedy bytová výstavba v mikroregionu Nový

Dvůr podprůměrná (Český statistický úřad, 2014).

8

Obr. 4 Bytová výstavba v obcích mikroregionu Nový Dvůr


Tab. 1Demografické ukazatele v obcích mikroregionu Nový Dvůr k 32. 12. 2013

Název obce

Živě

narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

Přírůstek (úbytek) Stav

obyvatel

k 31. 12.

2013 přirozený stěhováním celkový

Milotice 15 14 22 23 1 -1 - 1903

Ratíškovice 44 39 55 78 5 -23 -18 4074

Skoronice 3 5 - 7 -2 -7 -9 528

Svatobořice-Mistřín 36 31 81 77 5 4 9 3566

Vacenovice 25 18 21 32 7 -11 -4 2194

Vlkoš 12 6 30 20 6 10 16 1061


1.6 Cena půdy

Zajímavým ukazatelem pro případné zájemce o koupi pozemku je cena půdy od firmy

FARMY.cz s.r.o., která se zaměřuje na oblast trhu se zemědělskými nemovitostmi. Cena půdy

se udává pro celkovou plochu katastrů obcí. Ceny půdy se nejčastěji pohybují od 7 Kč do 20

Kč. Ceny v obcích mikroregionu Nový Dvůr jsou tedy spíše na nižší úrovni, což bude vidět

při celkovém porovnání mikroregionů níže. Největší hodnoty má katastr obce Svatobořice-

Mistřín a od roku 2014 také obec Milotice.

9

Tab. 2: Cena půdy v obcích mikroregionu Nový Dvůr v roce 2014

Název obce 2012

[Kč/m²] 2013

[Kč/m²] 2014

[Kč/m²]

Milotice 6,01 6,01 9,61

Svatobořice - Mistřín 9,70 9,70 9,70

Vlkoš 7,89 7,89 7,89

Vacenovice 6,88 6,88 6,88

Skoronice 8,78 8,78 6,25

Ratíškovice 6,07 6,07 6,07

Zdroj: http://farmy.cz/

2 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU

Pro potřeby cestovního ruchu je důležitá zejména dostačující kapacita ubytovacích

zařízení pro přijíždějící turisty. S výjimkou nejmenších obcí Skoronice a Vlkoš je v každé

obci situováno alespoň jedno ubytovací zařízení. Většinou se však jedná o malé penziony

s kapacitou do 10 pokojů. Bylo by jistě příhodné, zjistit počet turistů za určité období, kteří

zavítají do mikroregionu Nový Dvůr s cílem přenocovat. Z těchto údajů by bylo snazší blíže

specifikovat, zda je počet ubytovacích zařízení dostačující. Podobnou statistiku se nám

podařilo najít pouze pro obec Svatobořice – Mistřín.

2.1 Turistická infrastruktura

Do infrastruktury cestovního ruchu můžeme zahrnout dopravní infrastrukturu,

doprovodnou infrastrukturu a organizace v cestovním ruchu. V rámci doprovodné

infrastruktury poté vymezujeme například sportovní a kulturně - společenská zařízení,

cyklistické stezky, lyžařské vleky a podobně. Jako organizace v cestovním ruchu jsou

považovány zejména cestovní kanceláře a turistická informační centra.

V oblasti cestovního ruchu se můžeme setkat také s pojmem suprastruktura cestovního

ruchu. Tato definice zahrnuje zejména ubytovací a hostinská zařízení. Dále sem mohou patřit

i cyklistické stezky, lyžařské vleky, sjezdovky a naučné stezky. Ubytovací kapacity tvoří

lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) a lůžka v objektech individuální rekreace

(OIR). Mezi objekty individuální rekreace se řadí nejčastěji chaty, zahradní domky, nevyužité

byty, chalupy apod., které jsou ve vlastnictví účastníka CR nebo jeho přátel či příbuzných.

(Infrastruktura pro cestovní ruch jako jeden z nástrojů rozvoje regionů. 2011).

http://farmy.cz/

10

Tab. 3 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v letech 2012 - 2013

Počet příjezdů

hostů

Počet příjezdů

hostů z ČR

Počet

přenocování

Počet

přenocování

hostů z ČR

2012 Okres Hodonín 122 347 82 077 307 929 244 037

Svatobořice-Mistřín 1 792 1 667 2 349 2 149 126 894 83 369 298 089 232 716

2013 Okres Hodonín 126 894 83 369 298 089 232 716 126 894 83 369 298 089 232 716

Svatobořice-Mistřín 1 547 1 426 2 664 2 450 1 547 1 426 2 664 2 450


Tab. 4 Ubytovací zařízení v mikroregionu Nový Dvůr – duben 2014

Název Obec Kategorie Sezónní provoz Počet pokojů

hotel Vinohrad Milotice Hotel *** celoroční provoz 10 a méně

penzion U Zámku Milotice Penzion letní i zimní provoz 10 a méně

penzion Na Zelnicách Ratíškovice Penzion celoroční provoz 10 a méně

penzion "U Šťastných" Svatobořice-Mistřín Penzion celoroční provoz 10 a méně

restaurace a penzion

Slovácká chalupa Svatobořice-Mistřín Penzion celoroční provoz 10 a méně

penzion Rúdník Vacenovice Penzion letní provoz 10 a méně

Vinárna Pod Vinohrady Svatobořice-Mistřín Turistická ubytovna celoroční provoz 10 a méně

Svatoborský sklípek Svatobořice-Mistřín Ostatní zařízení celoroční provoz 11 až 50


Tab. 5 Registrované ekonomické subjekty v obcích mikroregionu Nový Dvůr k 31. 12. 2013

Název obce

Ekonomické

subjekty

celkem

v tom

právnické

osoby celkem

Z toho

obchodní

společnosti

fyzické osoby

celkem

z toho

živnostníci zemědělští

podnikatelé

Milotice 406 42 19 364 320 12

Ratíškovice 811 128 84 683 596 10

Skoronice 95 14 3 81 65 7

Svatobořice-Mistřín 698 101 49 597 501 21

Vacenovice 445 41 14 404 354 16

Vlkoš 222 37 19 185 144 13


11

2.2 Turistické stezky

V mikroregionu jsou dobré podmínky pro rozvoj turistického ruchu. Téměř každou

obcí mikroregionu prochází značená pěší turistická trasa.

Obce mikroregionu jsou navíc navzájem protkány hustou sítí značených

cykloturistických tras, především Moravskými vinařskými stezkami. Přes Ratíškovice,

Vacenovice, Milotice, Skoronice a Vlkoš vede hlavní, červeně značená trasa Moravská vinná

stezka, tzv. Moravská magistrála, která propojuje nejdůležitější města celého Slovácka ze

Znojma do Uherského Hradiště. Vacenovicemi prochází vinařská stezka Podluží, Miloticemi

vede Mutěnická vinařská stezka a ve Vlkoši Kyjovská vinařská stezka. Mikroregion je tak

významným dopravním uzlem Moravských vinařských stezek, což odpovídá jak významu

vinařské tradice, tak vhodnosti pro rekreační cykloturistiku.

2.3 Památky

Mikroregion nabízí nejen přírodní, ale i neobyčejně pestrou škálu památek hmotných

či kulturních. Každá obec má co nabídnout. V obci Milotice se nachází renesanční zámek

z druhé poloviny 16. století, který byl později přestavěn do barokního stylu. Dále se zde

nachází barokní kostel Všech svatých z roku 1701. V obci Ratiškovice se nachází kostel sv.

Cyrila a Metoděje z roku 1857 a socha Jana Nepomuckého. Za zmínku jistě stojí oblast

vinných sklepů Slavín a Muzeum ve Vagónu otevřené v roce 2006, které má turistu

informovat o historii železnice a těžby lignitu. Ve Skoronicích byla zřízena v roce 1998

expozice s názvem Slovácká Izba, které představuje návštěvníkům tradiční obydlí Kyjovska

na přelomu 19. a 20. století. V katastru obce Svatobořice-Mistřín se nachází kostel Navštívení

Panny Marie z roku 1743. Ve Vacenovicích stojí za pozornost kaple Panny Marie

Sedmibolestné a hlavně kostel zasvěcený Božskému Srdci Páně, postavený v letech 1927 –

1930. Z hmotných památek obce Vlkoš stojí za zmínku kostel Nanebevzetí Panny Marie či

ulička vinných sklepů nazývaný „Búdy“. Dále se zde nachází Military muzeum Sergeje Jana

Ingra, místního rodáka.

2.4 Tradice a folklór

Každá z obcí mikroregionu má svoje typické zvyky a tradice, které po mnoho let

udržuje. Pokud se podíváme na jednotlivé obce, v mnohém jsou si podobné. V obci Milotice

je typická slavnost Fašank, což je masopustní průvod doprovázený pochováním basy. Ta se

pochovává v úterý o půlnoci před popeleční středou, přičemž zbývá 40 dní do Velikonoc, kdy

je zakázáno provozování hudebních a tanečních zábav. V obci se koná Národopisný festival

Kyjovské Dolňácko konaný ve vinných sklepech a zahradách milotického zámku.

V Ratíškovicích je hlavní kulturní akcí Cyrilometodějská pouť na hoře Náklo, mezinárodní

festival dechových nástrojů, či říjnové krojované hody. Ve Skoronicích se rovněž udržují

tradiční zvyky, jako fašank, velikonoční šlehačka, stavění máje nebo Jízda králů. Ve

Svatobořicích - Mistříně jsou nejvýznamnější kulturní akcí hody, které se slaví zhruba v půli

listopadu. Působí zde řada pěveckých souborů. U lidových tradic Vacenovic stojí za zmínku

12

zářijové vinobraní a slovácké hody, které se konají v říjnu. V obci Vlkoš se hody konají

koncem října, působí zde dechová hudba Vlkošáci.

2.5 Potenciál rekreačních ploch

Cestovní ruch se dá měřit a hodnotit podle mnoha parametrů. V této práci jsme se

rozhodli na cestovní ruch nahlédnout také metodou potenciálu rekreačních ploch.

Potenciál rekreačních ploch je metoda vycházející ze sečtení potenciálních ploch pro

rekreace, tzn. zahrady, sady, trvalé travní porosty (TTP), lesní plochy a vodní plochy a

následného vydělení tohoto součtu celkovou výměrou katastru. Výsledek je poté vynásoben

stem a dostaneme tak rekreační potenciál v procentech. Při této práci jsme porovnávali

rekreační potenciál také v jednotlivých mikroregionech, se kterými Nový Dvůr sousedí, tj.

Bzenecko, Podchřibí, Hovoransko a Babí lom. Pokud se podíváme na jednotlivé obce

mikroregionu Nový Dvůr, tak nejvyšší potenciál má obec Vacenovice (48,5 %), dále

Ratíškovice (42,8 %). Naopak nejmenší potenciál mají obce Vlkoš a Skoronice. Je nutné

podotknout, že velká část katastru obcí Vacenovic a Ratíškovic je zalesněná, a právě lesy hrají

ve výsledku největší roli. Vůbec nejvyšší potenciál mají obce ze sousedních mikroregionů.

Vracov – 66,4 %, Bzenec – 53,0 % a Nechvalín – 52,0 %. V porovnání celkového potenciálu

rekreačních ploch u regionů má nejvíce mikroregion Bzenecko – 30 %, následován regiony

Nový Dvůr a Babí lom – 21,9 %, Podchřibí – 20,8 % a nejmenší potenciál má mikroregion

Hovoransko – 11,1 %.

13

Obr. 5 Potenciál rekreačních ploch v obcích mikroregionu Nový Dvůr 2013

Zdroj dat pro výpočet: Český statistický úřad. 2014

Tab. 6 Potenciál rekreačních ploch u obcí mikroregionu Nový Dvůr a sousedních mikroregionů v roce 2013

Obce mikroregionu ND Mikroregiony

Název obce PRP[%] Název PRP[%]

Milotice 11,7 Nový Dvůr 21,9

Ratíškovice 42,8 Bzenecko 29,6

Skoronice 7,4 Podchřibí 20,8

Svatobořice-Mistřín 13,3 Babí lom 21,9

Vacenovice 48,5 Hovoransko 11,1

Vlkoš 7,8


2.6 Potenciál cestovního ruchu

Pro srovnání s metodikou potenciálu rekreačních ploch udáváme metodiku potenciálu

cestovního ruchu, kterou vypracoval Ústav územního rozvoje. Výsledkem je bodové

ohodnocení daných regionů a také mapa. Bodové ohodnocení se skládá z několika částí, do

14

kterých vstupují aspekty přírodního prostředí, ale také hodnoty historické, kulturní, a projevy

aktuální lidské činnosti. Všechny tyto prvky jsou zjednodušeny do měřitelných segmentů, i

když u některých kategorií je to obtížné. Každé měřitelné kategorii, jak u přírodních tak

socio-ekonomických, je připsán počet bodů podle toho, jakým způsobem ovlivňuje krajinu.

Výsledek pak tvoří součet všech měřitelných kategorií.

Obr. 6 Potenciál cestovního ruchu v SO ORP Kyjov v roce 2010

Zdroj: Ústav územního rozvoje. 2014

Obr. 7 Potenciál cestovního ruchu v SO ORP Hodonín v roce 2010


15

Obr. 8 Potenciál cestovního ruchu v SO ORP Hodonín a SO ORP Kyjov v roce 2010


Z obcí mikroregionu Nový Dvůr náleží 5 obcí (Milotice, Vlkoš, Svatobořice - Mistřín,

Skoronice a Vacenovice) do SO ORP Kyjov a 1 obec (Ratíškovice) do SO ORP Hodonín. SO

ORP Hodonín má o 195 bodů více než SO ORP Kyjov. Body, ve kterých Kyjov nejvíce

zaostává za Hodonínem, jsou zejména dálniční dostupnost, technické a archeologické

památky a zoologická zahrada. Kde naopak SO ORP Kyjov SO ORP Hodonín významně

převyšuje, je kategorie hradů a zámků, či kategorie farma pro hipoturistiku. Metodika

potenciálu cestovního ruchu je samozřejmě o mnoho komplikovanější než metodika

potenciálu rekreačních ploch.

16

2.7 SWOT analýza pro mikroregion Nový Dvůr

Tab. 7 Mikroregion Nový Dvůr – SWOT analýza

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

Vhodné klimatické podmínky pro zemědělství a

pro rozvoj vinařství

Malá ochota obcí spolupracovat v projektových

záležitostech

Množství přírodních a kulturních pamětihodností Nutnost pracovní dojížďky pro obyvatele obcí

Cykloturistika – Moravské vinařské stezky

Nedostatečná propagace přírodních a kulturních

pamětihodností v některých obcích

Pestrá nabídka kulturního vyžití Absence parkovacích míst v obcích

Dostatek mateřských a základních škol

Nedůvěra obyvatel k novým projektům a

strategickým záměrům

Okrajová poloha v rámci JMK i ČR

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Zvyšování intenzity nákladní dopravy

Lokalizace mikroregionu v zázemí velkých měst

Hodonína a Kyjova

Ohrožení malých zemědělců a vinařů současnou

legislativou

Vznik nových muzeí a výstav Stagnace a nedostatek inovací

Možnost přeshraniční spolupráce se Slovenskem

a Rakouskem

Vysoká míra nezaměstnanosti obyvatel v

mikroregionu

Větší spolupráce obcí v Euroregionu Pomoraví

Tab. 8 Mikroregion Nový Dvůr – SWOT analýza pro oblast cestovního ruchu

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

Síť kvalitně značených turistických stezek a

cyklotras

Nedostatečná prezentace regionu

v internetovém prostředí

Silné lidové tradice a zvyky Výrazná sezónnost cestovního ruchu

Propagace regionálních produktů Zkracování délky pobytu turistů

Vysoký kulturní a přírodní potenciál Nízká návštěvnost rakouských turistů

Nízká míra inovací v cestovním ruchu

PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Jižní Morava jako destinace pro turisty z Čech

Nedostatečná konkurence v podnikatelském

prostředí

Propagace místního folkloru Nízká intenzita turismu v zimních měsících

Zvýšení ubytovacích kapacit Konkurence zahraničí

Venkovská a vinařská turistika

Využití nedalekého Baťova kanálu

Zkvalitnění stávajících služeb

17

3 NÁVRHOVÁ ČÁST

V návrhové části této práce jsou sumarizovány a zhodnoceny jak námi zjištěné

skutečnosti a myšlenky, tak i nabyté poznatky ze strategických dokumentů zaměřujících se na

cestovní ruch z celostátního i krajského pohledu. Strategie rozvoje turismu v mikroregionu

Nový Dvůr by se v mnoha ohledech mohla inspirovat v dokumentu s názvem Koncepce státní

politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 – 2020, vydaným Ministerstvem pro místní

rozvoj. Mikroregion Nový Dvůr zde samozřejmě není přímo zmíněn, ale je součástí

Jihomoravského kraje, který je v tomto dokumentu řazen mezi nejvíce navštěvované regiony

v rámci České republiky. Na druhou stranu je Jihomoravský kraj v indexu počtu lůžek mezi

lety 2000/2011 jako jeden z mála krajů ČR pod hranicí hodnoty 100 (konkrétně 96,4), což

dokazuje pokles počtu lůžek v některých oblastech (Koncepce státní politiky cestovního ruchu

na období 2014 – 2020). Za zmínku stojí také skutečnost, že během posledních dvaceti let

v ČR u některých cílových skupin turistů výrazně roste poptávka po luxusních hotelových

zařízeních. Vzhledem k velikosti obcí v rámci studované oblasti je samozřejmé, že zde

nemohou vyrůst luxusní hotely, nicméně zmíněná poptávka napovídá, že turisté mění svoje

nároky a zajímají se také o kvalitu ubytovacích i jiných služeb.

Na základě zhodnocení podmínek a struktur cestovního ruchu v mikroregionu byl

vytvořen seznam návrhů a opatření.

Tab. 9 Návrhy řešení

1. Větší efektivita v procesu podávání

žádostí o evropské a státní dotace

7. Využití přírodního potenciálu pro vědeckou

činnost (NPP, ptačí oblast, evropsky významná

lokalita)

2. Spolupráce na rekonstrukci koupaliště

v Kyjově 8. Vyhlídkové lety nad Jižní Moravou

3. Výstavba vlastního rekreačního areálu

4. Výstavba informačního centra

5. Bankomaty ve více obcích mikroregionu

6. Zkvalitnění internetové prezentace

mikroregionu

3.1 Větší efektivita v procesu podávání žádostí o evropské a státní dotace

Z výsledků některých šetření vyplývá, že v současné době je kvalita spolupráce

malých obcí s přilehlým jádrovým městem na společných projektových záměrech poměrně

nízká. Starostové malých obcí většinou spoléhají na vlastní prostředky a jejich komunikace a

vztahy s představiteli větších měst v okolí je tak pouze na formální úrovni té nejnutnější

potřeby. Přitom malé obce samy o sobě nemají příliš velkou šanci na získání evropských

dotací na jejich projekty. Důkazem toho je skutečnost, že v minulých letech bylo v obcích

mikroregionu Nový Dvůr celkem 6 projektů s neúspěšnými žádostmi o podporu z fondu ROP

18

Jihovýchod. Jedním z mála řešení je tedy spolupráce těchto obcí s většími městy, nebo

územními celky, kdy je šance na získání finanční podpory nepochybně větší.

Tab. 10 Neúspěšné projekty v obcích mikroregionu Nový Dvůr

Název projektu Obec

Vinohrad – Vinné lázně Milotice

Dojdite sa podívat, jak sa tu dělalo víno Milotice

Jízdárna zámku Milotice Milotice

Propagace vinařských obcí mikroregionu ND Ratíškovice

Vybudování penzionu v Ratíškovicích Ratíškovice

Vybudování restaurace a ubytování Ratíškovice

Zdroj: Portál Jihomoravského kraje. 2014

3.2 Spolupráce na rekonstrukci koupaliště v Kyjově

Podle dokumentu Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období

2014 -2020 je podán projektový záměr města Kyjov na rekonstrukci stávajícího areálu

městského koupaliště. Pokud se v budoucnu tento záměr podaří zrealizovat, tak to jistě ocení

zejména obyvatelé Kyjova. Tento projektový záměr by ovšem mohl být v popředí zájmů také

pro mikroregion Nový Dvůr. Vzhledem k velikosti regionu a jeho finančním a prostorovým

možnostem nejspíš není reálné, aby se projekt podobných dimenzí realizoval právě zde.

Avšak mikroregion by se v tomto Kyjovském záměru mohl také angažovat. Pro zdejší oblast

by bylo jistě přínosné, kdyby v 8 kilometrů vzdáleném Kyjově vzniklo moderní koupaliště,

kam by mohli v letních měsících jezdit relaxovat jak obyvatelé mikroregionu, tak i turisté,

kteří sem zavítají. Pokud by se nepodařilo na projektu jakýmkoli způsobem organizačně, či

finančně podílet, jistě by bylo z hlediska mikroregionu Nový Dvůr přínosné tento projekt

jakkoli podporovat, protože by potenciálně mohl sloužit jako lákadlo pro trávení volného času

v letních měsících. Jistou podobnost můžeme pozorovat například na příkladu vybudování

aquaparku v Pasohlávkách u Brna, kam byla z Brna zřízena pravidelná autobusová doprava.

3.3 Výstavba vlastního rekreačního areálu

V návaznosti na výše popsaný projekt rekonstrukce koupaliště v Kyjově by obdobný

projekt mohl vzniknout v samotném mikroregionu. V mikroregionu se nenachází žádné

koupací plochy, kromě rybníků, které by potenciální turisté mohli využít. V úvahu nepřipadá

výstavba komplexu podobnému Pasohlávkám, nicméně každý turista v létě ocení koupání

v udržovaném bazénu. Podobně by mikroregion mohl uvažovat vybudování víceúčelových

hřišť, na které lze získat dotaci.

19

3.4 Výstavba informačního centra

Region Jižní Moravy je turisticky velice atraktivní a to zejména díky klimatickým

podmínkám, vinařství a kulturním památkám. Toto všechno může nabídnout také mikroregion

Nový Dvůr. Je zde silná folklorní tradice s místními lidovými zvyky, velice atraktivní je také

množství sklepů a nespočet přírodních památek. Je zapotřebí, aby všechny tyto turistické

atraktory byly nějakým způsobem souhrnně prezentovány. K tomu by mohlo sloužit turistické

informační centrum, situované v Miloticích, coby správním a kulturním centru mikroregionu

Nový Dvůr. Zde by turista mohl čerpat informace jak o celém mikroregionu Nový Dvůr jako

celku, tak i o jednotlivých obcích zvlášť. Návštěvník by se zde mohl inspirovat různými tipy

na výlet, které by zahrnovaly všechny atraktivity daného území. Právě prezentace turistických

atraktivit v rámci jednotlivých obcí je podle nás problematická. Každá obec sice provozuje

webové stránky, kde se prezentuje turistům, kvalita jejich provedení se však různí.

3.5 Bankomaty ve více obcích mikroregionu

Ačkoli se to na první pohled nezdá být příliš důležité, dostupnost bankovních služeb

je nedílnou součástí atraktivity daného místa pro potřeby turistů. Na území mikroregionu

Nový Dvůr se nachází pouze jeden bankomat sloužící pro výběr hotovosti, a to v obci

Ratíškovice. Z vlastní zkušenosti můžeme říci, že pokud se turista dostane do finanční tísně a

nemá si kde vybrat potřebnou hotovost, tak jen těžko může využít jakoukoli z nabízených

služeb v daném místě. A přitom právě na útratách turistů je celý cestovní ruch postaven.

Cílem každé turistické lokality je přilákat co nejvíce turistů, kteří zde stráví příjemné chvíle a

přitom utratí svoje peníze. Ty poté slouží k dalšímu rozvoji dané lokality, který je nezbytný

pro celkovou prosperitu a atraktivitu pro další návštěvníky. Z tohoto důvodu se nám jeví počet

bankomatů v regionu jako nedostačující a navrhovali bychom jejich zřízení alespoň v obcích,

které mají největší potenciál k tomu, aby byly navštěvovány turisty. Zde bychom zmínili

především obec Milotice, která je pomyslným centrem mikroregionu, a to zejména centrem

kulturním. Má tedy největší předpoklady k tomu, aby sem zavítalo největší množství turistů.

Dostupnost bankomatu by přitom byla vhodná také v obcích Vacenovice a Svatobořice –

Mistřín. V současné době je také velmi moderní bezkontaktní metoda platby pomocí platební

karty. Určitě by tedy bylo přínosné, aby tato platební metoda byla dostupná alespoň v

největších ubytovacích a stravovacích zařízeních.

3.6 Zkvalitnění internetové prezentace mikroregionu

Internetový portál mikroregionu je na velmi dobré úrovni, nicméně řada věcí

zajímavých pro turisty zde chybí. Z našeho pohledu nejdůležitější kategorií, která na portálu

chybí, je nějaká zpětná vazba od turistů, kteří mikroregion navštívili. Každá obec

mikroregionu má své webové stránky, na kterých je mnoho zajímavých informací o

budoucích akcích, apod., které by se mohly vyskytovat i na hlavním portálu. Větší propojení a

organizace jednotlivých webů, a tedy i mikroregionu, by bylo jistě dobrým krokem.

20

3.7 Využití přírodního potenciálu pro vědeckou činnost (NPP, ptačí oblast, evropsky

významná lokalita)

V jihovýchodní části mikroregionu se nachází několik přírodních lokalit, které mají

nadnárodní význam. První z nich je NPP Váté písky – geologicky významná lokalita, která je

tvořena mořskými sedimenty mladších třetihor, z nichž byly odváty jemnější částice. Hlavním

předmětem ochrany je výskyt významných pískomilných společenstev a ohrožených druhů

rostlin, živočichů a hub. Dalšími oblastmi je chráněné území za účelem ochrany ptáků – ptačí

oblast a evropsky významná lokalita. Společně tvoří soustavu ochrany přírody NATURA

2000. Tyto a další přírodní památky v regionu si zaslouží větší zájem jak ze strany odborné,

tak neodborné veřejnosti. Proto se domníváme, že by mikroregion mohl zacílit svoji

propagaci právě i na tyto lokality, které doposud zůstávají stranou pozornosti.

3.8 Vyhlídkové lety nad Jižní Moravou

Na průsečíku katastrů obcí Svatobořice - Mistřín a Skoronice se nachází veřejné

vnitrostátní letiště provozované občanským sdružením Aeroklub Kyjov. Vedení mikroregionu

by mohlo zacílit svoji propagaci cestovního ruchu do tohoto areálu a přijít s nabídkou

rekreačních letů nejen nad Jižní Moravou. Aeroklub provozuje tzv. hornoplošníky,

středoplošníky, dolnoplošníky i kluzáky. Investice do propagace a provozování vyhlídkových

letů (popřípadě i horkovzdušných balónů) by stála za úvahu.

4 ZÁVĚR

4.1 Porovnání se sousedními mikroregiony

Mikroregion Nový Dvůr byl doposud hodnocen v několika oblastech, nicméně zde

chybělo významnější porovnání se sousedními regiony. V této závěrečné části proto bude

posuzováno směřování regionu v porovnání se sousedními mikroregiony. Pro porovnání byly

zvoleny následující kategorie: Vývoj počtu obyvatel, hromadná ubytovací zařízení, cena půdy

a potenciál rekreačních ploch.

Počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel je ukazatel, který je ovlivněn řadou faktorů, jeho výsledná

podoba nám však může mnohé napovědět a odráží také důsledky migrace obyvatelstva, což

ve výsledku vypovídá o spokojenosti obyvatel se životem v regionu. Vývoj počtu obyvatel

mikroregionu Nový Dvůr byl popsán výše. Při porovnání se sousedními regiony (s těmi nad

10 000 obyvatel) je patrné, že na rozdíl od mikroregionu Babí lom, kde došlo k významnému

úbytku obyvatel, počet obyvatel mikroregionu Nový Dvůr, stejně jako počet obyvatel

21

mikroregionu Bzenecko, mírně stoupá. Pravděpodobně právě na úkor mikroregionu Babí lom,

kde dochází k významnému odlivu obyvatel z největšího města Kyjova.

Obr. 9: Vývoj počtu obyvatel mikroregionů Bzenecko, Babí lom, Nový Dvůr


Mikroregiony Podchřibí a Hovoransko nemohly být zahrnuty do grafu výše, jelikož by

svými nízkými hodnotami počtu obyvatel narušily křivky zbylých mikroregionů, proto jsou

uvedeny samostatně. Obě jsou typické snižováním obyvatelstva do roku 2005 a významným

nárůstem o rok, respektive o dva později.

Obr. 10: Vývoj počtu obyvatel mikroregionů Podchřibí a Hovoransko


22

Ceny půdy

Cena půdy, uváděná společností Farmy.cz, je zajímavý ukazatel uváděný pro celý

katastr obce. V tomto případě byl přepočten na území celých mikroregionů. Uvádí se

v korunách na metr čtvereční. Mikroregion Nový Dvůr má nejnižší cenu půdy ze všech

ostatních mikroregionů, což může lákat případné zájemce o koupi pozemků v této oblasti.

Tab. 11 Cena půdy v mikroregionech v roce 2014

Název mikroregionu Kč/m²

Bzenecko 9,5

Babí Lom 9,9

Nový Dvůr 7,7

Hovorany 9,3

Podchřibí 10,2

Zdroj: http://farmy.cz/

Hromadná ubytovací zařízení

Počet hromadných ubytovacích zařízení velmi ovlivňuje turistický ruch. Je nezbytnou

součástí pro rozvoj turismu v dané oblasti. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely,

motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní hromadná

ubytovací zařízení. Jak je patrné z tabulky níže, mikroregiony Podchřibí a Hovoransko

nedisponují velkým počtem HUZ, což koresponduje s počtem obyvatel jednotlivých

mikroregionů. Ačkoli má mikroregion Nový Dvůr výrazně menší počet obyvatel než

mikroregiony Babí lom a Bzenecko, má nejvyšší počet HUZ. Pro rozvoj turistického ruchu je

to jedině ku prospěchu.

Tab. 12 Počet hromadných ubytovacích zařízení v mikroregionech v roce 2014

Hromadná ubytovací zařízení Z toho

Název mikroregionu Počet HUZ Hotely Penziony Ubytovny Kempy Jiné

Bzenecko 8 1 3 3 1

Babí lom 7 2 3 1 1

Podchřibí 2 1 1

Hovoransko 3 3

Nový Dvůr 8 1 5 1 1 Zdroj: Český statistický úřad 2014

Pozn. Údaje jsou z databáze hromadných ubytovacích zařízení Českého statistického úřadu a je důležité

podotknout, že skutečné počty mohou být odlišné.

23

Potenciál rekreačních ploch

Potenciál rekreačních ploch vychází z vhodných oblastí pro rekreaci a podílu na

celkové rozloze (viz kapitola 2.5 Potenciál rekreačních ploch). Pro porovnání mikroregionů je

zde znovu uvedená tabulka.

Tab. 13 Potenciál rekreačních ploch mikroregionů.

Název mikroregionu PRP[%]

Nový Dvůr 21,9

Bzenecko 29,6

Podchřibí 20,8

Babí lom 21,9

Hovoransko 11,1 Zdroj: Český statistický úřad. 2014

V porovnání s okolními mikroregiony se dá říci, že Nový Dvůr je při kombinaci všech

těchto ukazatelů na vrcholu.

Mikroregion Nový Dvůr disponuje řadou turistických atraktorů, ať už se jedná o

přírodní, či kulturní bohatství. V oblasti jsou silně zakořeněné lidové zvyky a především

tradice vinařství a zemědělství, což z regionu dělá místo, kam s oblibou jezdí milovníci krásné

přírody a dobrého vína. Zároveň je mikroregion také poměrně dobře dostupný z velkých měst,

jako jsou Brno, Hodonín, Kyjov a další. Hustá síť turistických stezek a cyklistických tratí

propojuje region s ostatními oblastmi na Jižní Moravě. Celkově je život v regionu poměrně

pestrý a nabízí tak mnoho možností, jak zde turista může trávit svůj volný čas. Oblast tak na

první pohled působí velice atraktivně. Nicméně i přesto zde lze najít mnoho aspektů, ve

kterých se region může zlepšit a posunout se tak kupředu.

Jedním z problémů se zdá být jednostranné zaměření turistických aktivit pouze na letní

sezónu. V zimních měsících nemá region co nabídnout, což je díky jeho geografické poloze

pochopitelné. Dalším problémem regionu je skutečnost, že turisté sem zavítají mnohdy na

jednodenní výlet a mnohdy zde tedy nestráví více než 1 noc. Toto je obecný problém v celé

republice, nicméně právě proto musí vedení regionu vymyslet nové způsoby, jak turisty

přitáhnout. Jako nejvíce vhodné se jeví využití vinné turistiky a motivovat turisty k návštěvě

vinných sklípků, na ochutnávku vín, na vinobraní apod. Spojení turistiky s folklórními

tradicemi, jako jsou hody, fašank a dalšími, je také jednou z možností, jak turisty do regionu

přitáhnout. Dalšími potenciálními aktivitami, jak turisty do regionu přilákat, jsme rozebrali

výše. Je to zejména využití přírodního potenciálu NPP Váté písky, chráněných oblastí „ptačí

zóna“ a „evropsky významná lokalita“ ze soustavy NATURA 2000. Dále využití nedalekého

letiště, výstavby volnočasových a rekreačních zařízení (či podílu a spolupráci na rekonstrukci

veřejného koupaliště v Kyjově), nebo obecně budování turistické infrastruktury (hromadná

ubytovací zařízení, bankomaty, infopointy a naučné stezky).

24

V evropském kontextu je v současné době velice oblíbená a rozšířená tzv. ekoturistika,

zaměření na „zelené“ a regionální produkty, celkově pak orientace na přírodní prostředí.

V tomto ohledu má mikroregion jistě co nabídnout. Oblast Jižní Moravy je typicky

zemědělská, zaměřená na tradici vinařství, což je velice dobrý předpoklad pro tento typ

turistiky.

Také je dobré snažit se hledět do budoucna. Současná mladá generace je více než kdy

dříve zaměřena na moderní technologie a proto je důležité, aby v oblastech s potenciálem

k rozvoji cestovního ruchu bylo dostupné internetové připojení, a sním spojené výhody a

služby. Na druhé straně je zde i stále rostoucí počet obyvatel staršího věku, kteří se mohou

svými požadavky a nároky podílet na tvorbě nových segmentů a možností cestovního ruchu.

25

5 ZDROJE

ArcČR 500. ArcData 2.0. Praha 2013

Český statistický úřad. Krajská správa ČSÚ v Brně. [online]. [cit. 10. října 2014]. Dostupný z WWW:

< http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/home>

Český statistický úřad. Městská a obecní statistika. [online]. [cit. 13. října 2014]. Dostupný z WWW:

< http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0645>

Farmy.cz – zemědělské nemovitosti [online]. [cit. 28. Října 2014]. Dostupný z WWW: <

http://farmy.cz/>

Mapy.cz. [online]. [cit. 9. října 2014]. Dostupný z WWW: < http://mapy.cz>

Mikroregion Nový Dvůr. [online]. [cit. 12. října 2014]. Dostupný z WWW: < http://www.novy-

dvur.cz >

Ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 -

2020. [online]. [cit. 31. října 2014]. Dostupný z WWW:

Portál informačního systému ochrany přírody. [online]. [cit. 13. října 2014]. Dostupný z WWW: <

http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=5610&X=X>

Ústav územního rozvoje. Potenciál územního rozvoje. [online]. [cit. 11. října 2014]. Dostupný z

WWW: < http://www.uur.cz/default.asp?ID=3690>

UHLÍŘOVÁ, Aneta. Infrastruktura pro cestovní ruch jako jeden z nástrojů rozvoje regionů. Brno,

2011. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko - správní. Vedoucí práce Ing.

Martin Maštálka, Ph.D.

ZÁLEŠÁKOVÁ, Michaela. Návrh projektu ekomuzea Nový Dvůr. Brno, 2008. Diplomová práce.

Filosofická fakulta MU. Vedoucí práce PhDr. Jan Dolák.
http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/homehttp://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0645http://farmy.cz/http://mapy.cz/http://www.novy-dvur.cz/http://www.novy-dvur.cz/http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Publikace-MMRhttp://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=5610&X=Xhttp://www.uur.cz/default.asp?ID=3690

mikroregion nový dvůr jako turistická...

Documents