ministerstvo prŮmyslu a obchodu - agentura-api.org½-dokument-op-pik.docx · web viewelektronika...

MINISTERSTVO PRMYSLU A OBCHODU

Ministerstvo prmyslu a obchodu

esk republiky

Operan program Podnikn a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

listopad 2017

3

Obsah

ODDL 1Strategie, na jejm zklad bude operan program pispvat ke strategii Unie pro inteligentn a udriteln rst podporujc zalenn a k dosaen hospodsk, sociln a zemn soudrnosti12

1.1Strategie, na jejm zklad bude operan program pispvat ke strategii Unie pro inteligentn a udriteln rst podporujc zalenn a k dosaen hospodsk, sociln a zemn soudrnosti12

1.1.1Popis strategie programu, pokud jde o jeho pspvek kplnn strategie Unie pro inteligentn a udriteln rst podporujc zalenn a kdosaen hospodsk, sociln a zemn soudrnosti.12

1.1.2Odvodnn vbru tematickch cl a odpovdajcch investinch priorit s ohledem na dohodu o partnerstv na zklad uren regionlnch a ppadn vnitrosttnch poteb, vetn poteby eit vzvy vymezen v pslunch doporuench pro jednotliv zem, kter byly pijaty v souladu s l. 121 odst. 2 SFEU a pslunmi doporuenmi Rady pijatmi v souladu s l. 148 odst. 4 SFEU, s pihldnutm k hodnocen ex ante.42

1.2Odvodnn pidlen finannch alokac49

ODDL 2Prioritn osy56

2.APopis prioritnch os jinch ne technick pomoc56

2.A.1PRIORITN OSA 1: Rozvoj vzkumu a vvoje pro inovace56

2.A.2Odvodnn pro vytvoen prioritn osy, kter zahrnuje vce ne jednu kategorii region nebo vce ne jeden tematick cl i fond (pouije-li se)56

2.A.3Fond, kategorie region a zklad pro vpoet podpory Unie56

2.A.4INVESTIN PRIORITA 1 prioritn osy 1: Podpora podnikovch investic do vzkumu a inovac a vytven vazeb a souinnosti mezi podniky, stedisky vzkumu a vvoje a odvtvm vysokokolskho vzdlvn, zejmna podpora investic v oblasti vvoje produkt a slueb, penosu technologi, socilnch inovac, ekologickch inovac, aplikac veejnch slueb, stimulace poptvky, vytven st, klastr a otevench inovac prostednictvm inteligentn specializace a podpora technickho a aplikovanho vzkumu, pilotnch linek, opaten k vasnmu ovovn produkt, schopnost vyspl vroby a prvovroby, zejmna v oblasti klovch technologi a en technologi pro veobecn pouit56

2.A.5Specifick cle odpovdajc investin priorit a oekvan vsledky56

2.A.6Opaten, je m bt podpoeno v rmci investin priority58



2.A.7Sociln inovace, nadnrodn spoluprce a pnos k tematickm clm 1 a 768

2.A.8Vkonnostn rmec69

2.A.9Kategorie zsah72

2.A.10Pehled plnovanho vyuit technick pomoci, je-li to nutn, vetn opaten na poslen sprvn kapacity orgn zapojench do zen a kontroly program a pjemc (pouije-li se)72

2.A.1PRIORITN OSA 2: Rozvoj podnikn a konkurenceschopnosti malch a stednch podnik73



2.A.4INVESTIN PRIORITA 1 prioritn osy 2: Podpora podnikn, zejmna usnadnnm hospodskho vyuvn novch mylenek a podporou zakldn novch firem, mimo jin prostednictvm podnikatelskch inkubtor73



2.A.4INVESTIN PRIORITA 2 prioritn osy 2: Vyvjen a provdn novch obchodnch model pro MSP, zejmna pro oblast mezinrodnho obchodu78



2.A.4INVESTIN PRIORITA 3 prioritn osy 2: Podpora vytven a roziovn vysplch kapacit pro rozvoj produkt a slueb82









2.A.1PRIORITN OSA 3: inn nakldn energi, rozvoj energetick infrastruktury a obnovitelnch zdroj energie, podpora zavdn novch technologi v oblasti nakldn energi a druhotnch surovin94

2.A.2Odvodnn pro vytvoen prioritn osy, kter zahrnuje vce ne jednu kategorii region nebo vce ne jeden tematick cl i fond94


2.A.4INVESTIN PRIORITA 1 prioritn osy 3: Podpora vroby a distribuce energie pochzejc z obnovitelnch zdroj94



2.A.4INVESTIN PRIORITA 2 prioritn osy 3: Podpora energetick innosti a vyuvn energie z obnovitelnch zdroj v podnicch99



2.A.4INVESTIN PRIORITA 3 prioritn osy 3: Rozvoj a zavdn inteligentnch distribunch soustav, je funguj na hladin nzkho a stednho napt107



2.A.4INVESTIN PRIORITA 4 prioritn osy 3: Podpora vzkumu a inovac a zavdn nzkouhlkovch technologi111



2.A.4INVESTIN PRIORITA 5 prioritn osy 3: Podpora vyuvn vysoce inn kombinovan vroby tepla a elektiny na zklad poptvky po uitenm teple117



2.A.4INVESTIN PRIORITA 6 prioritn osy 3: Zvyovn energetick innosti a zabezpeen dodvek prostednictvm rozvoje inteligentnch systm pro distribuci, skladovn a penos energie a prostednictvm integrace distribuovan vroby z obnovitelnch zdroj123







2.A.1PRIORITN OSA 4: Rozvoj vysokorychlostnch pstupovch st k internetu a informanch a komunikanch technologi132



2.A.4INVESTIN PRIORITA 1 prioritn osy 4: Roziovn irokopsmovho pipojen a zavdn vysokorychlostnch st a podpora zavdn vznikajcch technologi a st pro digitln hospodstv132



2.A.4INVESTIN PRIORITA 2 prioritn osy 4: Vyvjen produkt a slueb v oblasti IKT, elektronick obchod a zvyovn poptvky po IKT136







2.BPopis prioritnch os pro technickou pomoc145

2.B.1PRIORITN OSA 5: Technick pomoc145

2.B.2Odvodnn stanoven prioritn osy, je zahrnuje vce ne jednu kategorii region (pouije-li se)145

2.B.3Fond a kategorie region145

2.B.4Specifick cle a oekvan vsledky145

2.B.5Ukazatele vsledk146

2.B.6Opaten, kter maj bt podpoena, a jejich oekvan pnos ke specifickm clm147

2.B.7Kategorie zsah151

ODDL 3Pln financovn152

3.1Finann podpora z kadho fondu a stky tkajc se vkonnostn rezervy152

3.2Celkov ve finann podpory z kadho fondu a vnitrosttnho spolufinancovn (v EUR)153

ODDL 4Integrovan pstup kzemnmu rozvoji155

4.1Nstroje k zajitn komunitn vedenho mstnho rozvoje156

4.2Integrovan opaten pro udriteln rozvoj mst156

4.3Integrovan zemn investice157

4.4Ujednn pro meziregionln a nadnrodn opaten v rmci operanho programu s pjemci, kte se nachzej alespo v jednom dalm lenskm sttu158

4.5Pnos plnovanch opaten programu k realizaci makroregionlnch strategi a strategi pro pmosk oblasti v zvislosti na potebch programov oblasti urench pslunm lenskm sttem158

ODDL 5Specifick poteby zempisnch oblast nejvce postiench chudobou nebo clovch skupin, jim nejvce hroz diskriminace nebo sociln vylouen160

5.1Zempisn oblasti nejvce postien chudobou / clov skupiny, jim nejvce hroz diskriminace nebo sociln vylouen160

5.2Strategie pro een specifickch poteb zempisnch oblast nejvce postiench chudobou / clovch skupin, jim nejvce hroz diskriminace nebo sociln vylouen a ppadn pnos k integrovanmu pstupu stanovenmu za tmto elem v dohod o partnerstv161

ODDL 6Specifick poteby zempisnch oblast, kter jsou zvan a trvale znevhodnny prodnmi nebo demografickmi podmnkami163

ODDL 7Orgny a subjekty odpovdn za zen, kontrolu a audit a loha pslunch partner164

7.1Pslun orgny a subjekty164

7.2Zapojen pslunch partner165

7.2.1Opaten pijat k zapojen pslunch partner do ppravy operanho programu a lohy partner pi provdn, monitorovn a hodnocen operanho programu165

7.2.2Globln granty (pro ESF, pouije-li se)169

7.2.3Pidlen stky na vytven kapacit (pro ESF, pouije-li se)169

ODDL 8Koordinace mezi fondy, EZFRV, EMFF a dalmi unijnmi a vnitrosttnmi finannmi nstroji a s EIB170

ODDL 9Pedbn podmnky175

9.1Pedbn podmnky175

9.2Popis opaten ke splnn pedbnch podmnek, odpovdnch subjekt a harmonogramu216

ODDL 10Sniovn administrativn zte pro pjemce235

ODDL 11Horizontln zsady238

11.1Udriteln rozvoj238

11.2Rovn pleitosti a zkaz diskriminace239

11.3Rovnost mezi mui a enami240

ODDL 12Samostatn prvky241

12.1Velk projekty, kter maj bt bhem programovho obdob realizovny241

12.2Vkonnostn rmec pro operan program242

12.3Seznam pslunch partner zapojench do ppravy operanho programu243

PLOHY (nahrny do systmu pro elektronickou vmnu dat jako samostatn soubory)247

Tato verze programovho dokumentu OP PIK je zpracovna v souladu splohou Vzor pro operan programy v rmci cle Investice pro rst a zamstnanost provdcho nazen Komise (EU) . 288/2014 ze dne 25. nora 2014.

Seznam pouitch zkratek

CEF

Nstroj pro propojen Evropy

CLLD

Komunitn veden mstn rozvoj

COSME

Program pro konkurenceschopnost podnik s drazem na mal a stedn podniky 2014-2020

CSS

Centrum sdlench slueb

MZRB

eskomoravsk zrun a rozvojov banka, a.s.

S

esk statistick ad

T

esk telekomunikan ad

DG ENERGY

Generln editelstv EK pro energetiku

DG REGIO

Generln editelstv EK pro regionln politiku

DG RESEARCH

Generln editelstv EK pro vzkum

EaSI

Program Evropsk unie pro zamstnanost a sociln inovace

EFRR

Evropsk fond pro regionln rozvoj

EIA

Posuzovn vliv zmru na ivotn prosted

EK

Evropsk komise

EMFF

Evropsk nmon a rybsk fond

ER

Energetick regulan ad

ESF

Evropsk sociln fond

ESIF / fondy ESI

Evropsk strukturln a investin fondy

EU

Evropsk unie

EZFRV

Evropsk zemdlsk fondu pro rozvoj venkova

FET

Budouc a vznikajc technologie

FN

Finann nstroj

FS

Fond soudrnosti

ICT / IKT

Informan a komunikan technologie

IP

Investin priorita

IROP

Integrovan regionln operan program

IS

Implementan struktura

IT

Informan technologie

ITI

Integrovan zemn investice

KETs

Key Enabling Technologies (klov prezov technologie)

KTP

Knowledge Transfer Partnerships

KVET

Kombinovan vroby elektiny a tepla

MAS

Mstn akn skupina

MD

Ministerstvo dopravy

MF

Ministerstvo financ

MHMP

Magistrt hlavnho msta Prahy

MK

Ministerstvo kultury

MMR-NOK

Ministerstvo pro mstn rozvoj Nrodn orgn pro koordinaci

MMR-OSMS

Ministerstvo pro mstn rozvoj odbor sprvy monitorovacho systmu

MP

Metodick pokyn

MPO

Ministerstvo prmyslu a obchodu

MPSV

Ministerstvo prce a sociln vc

MS 2014+

Jednotn monitorovac systm pro programovac obdob 2014 - 2020

MSP

Mal a stedn podniky

MSp

Ministerstvo spravedlnosti

MMT

Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy

MV

Ministerstvo vnitra

MV OP PIK

Monitorovac vbor OP PIK

MZe

Ministerstvo zemdlstv

MP

Ministerstvo ivotnho prosted

NAP

Nrodn akn pln R

NI 2014+

Nrodn selnk indiktor pro programovac obdob 2014 - 2020

NDD

Nrodn dokument k zemn dimenzi

NIS

Nrodn inovan strategie R

NNO

Nesttn neziskov organizace

NP VaVaI

Aktualizace Nrodn politiky vzkumu, vvoje a inovac esk republiky na lta 2009 a 2015 s vhledem do roku 2020

NPR

Nrodn program reforem R

NUTS

Nomenklatura zemnch statistickch jednotek

OP D

Operan program Doprava

OP PIK

Operan program Podnikn a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020

OP PPR

Operan program Praha - pl rstu R

OP R

Operan program Rybstv

OP VVV

Operan program Vzkum, vvoj a vzdlvn

OP Z

Operan program Zamstnanost

OP P

Operan program ivotn prosted

OPPI

Operan program Podnikn a inovace 2007-2013

OSS

Organizan sloky sttu

OSV

Osoba samostatn vdlen inn

OZE

Obnoviteln zdroje energie

PCO

Platebn a certifikan orgn

PCP

Pre-commercial public procurement

PD

Programov dokument

PO

Prioritn osa

PRV

Program rozvoje venkova

PS

Pracovn skupina

RIS3

Strategie inteligentn specializace R

O

dc orgn

SBA

Small Business Act

SC

Specifick cl

SEA

Posuzovn vliv koncepce na ivotn prosted

SEI

Sttn energetick inspekce R

SEK

Sttn energetick koncepce R

SFEU

Smlouva o fungovn EU

SMK

Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti R

SRR

Strategie regionlnho rozvoje R pro obdob 2014 2020

SRUR

Strategick rmec udritelnho rozvoje R

SSR

Spolen strategick rmec

SPM-SV

Spoleensky eln pracovn msto zzen uchazeem o zamstnn za elem vkonu samostatn vdlen innosti

TA R

Technologick agentura esk republiky

TC

Tematick cl

TC AV

Technologick centrum Akademie vd R

OHS

ad pro ochranu hospodsk soute

P P

ad prce esk republiky

UV

Usnesen vldy R

V R

ad vldy esk republiky

VaVaI

Vzkum, vvoj a inovace

VP

Veejn podpora

VE

VTP

Vysok kola ekonomick v Praze

Vdeckotechnick park

VVI

Veejn vzkumn instituce

ZS

Zprostedkujc subjekt

Strategie, na jejm zklad bude operan program pispvat ke strategii Unie pro inteligentn a udriteln rst podporujc zalenn a k dosaen hospodsk, sociln a zemn soudrnostiStrategie, na jejm zklad bude operan program pispvat ke strategii Unie pro inteligentn a udriteln rst podporujc zalenn a k dosaen hospodsk, sociln a zemn soudrnosti Popis strategie programu, pokud jde o jeho pspvek kplnn strategie Unie pro inteligentn a udriteln rst podporujc zalenn a kdosaen hospodsk, sociln a zemn soudrnosti.

Operan program Podnikn a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020 (Operan program nebo OP PIK) je dokument vypracovan dcm orgnem OP PIK (Ministerstvem prmyslu a obchodu, MPO) ve spoluprci s partnery, kter stanovuje cle a priority pro efektivn vyuvn Evropskho fondu pro regionln rozvoj (EFRR) za elem dosaen konkurenceschopn a udriteln ekonomiky zaloen na znalostech a inovacch. OP PIK je realizovn vrmci cle Investice pro rst a zamstnanost politiky soudrnosti EU. OP PIK byl zpracovn vsouladu sl. 27 obecnho nazen[footnoteRef:2], kter stanovuje jeho obsah, a zrove vsouladu seablonami Evropsk komise (Komise nebo EK)[footnoteRef:3]. V rmci uvedenho cle bude OP PIK pispvat k naplovn tematickch cl 1 a 4 a tematickho cle 7 definovanch v l. 9 nvrhu obecnho nazen. [2: Nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o spolench ustanovench o Evropskm fondu pro regionln rozvoj, Evropskm socilnm fondu, Fondu soudrnosti, Evropskm zemdlskm fondu pro rozvoj venkova a Evropskm nmonm a rybskm fondu, o obecnch ustanovench o Evropskm fondu pro regionln rozvoj, Evropskm socilnm fondu, Fondu soudrnosti a Evropskm nmonm a rybskm fondu a o zruen nazen Rady (ES) . 1083/2006.] [3: Provdc nazen Komise (EU) . 288/2014 ze dne 25. nora 2014.]

Operan program stanovuje strategii, na zklad kter bude pispvat ke Strategii Unie pro inteligentn audriteln rst podporujc zalenn (Strategie Evropa 2020 nebo EU 2020)[footnoteRef:4], a kter je vsouladu sustanovenmi obsaenmi vobecnm nazen a nazen o EFRR[footnoteRef:5] a sobsahem Dohody opartnerstv pro programov obdob 2014-2020 (Dohoda o partnerstv nebo Dohoda). [4: KOM (2010)2020 ze dne 3.bezna2010.] [5: Nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropskm fondu pro regionln rozvoj, o zvltnch ustanovench tkajcch se cle Investice pro rst a zamstnanost a o zruen nazen (ES) . 1080/2006.]

Strategie OP PIK je zaloena na dvou pilch, kter se vzjemn protnaj. Jednm jsou spolen mylenky a cle vtlen do Strategie Evropa 2020 a druhm jsou priority a poteby R identifikovan ve strategickch dokumentech na nrodn i evropsk rovni. Vazba OP PIK na klov strategick dokumenty je obsaena v Nepovinn ploze . 2.

Pi stanovovn strategie OP PIK byly zohlednny zkuenosti sppravou a implementac operanch program dvou pedchozch programovch obdob, OP Prmysl a podnikn 2004-2006 a OP Podnikn a inovace 2007-2013[footnoteRef:6]. Dleit prvek pedstavovaly diskuse spartnery, kte se vrmci principu partnerstv podleli na pprav Operanho programu. [6: Zhodnocen zkuenost zprogramovacho obdob 2007-2013 a jejich nvaznosti v programovacm obdob 2014-2020 z hlediska vcnho zamen intervenc je obsaeno vNepovinn ploze . 1.]

Vysokou pidanou hodnotu zhlediska kvality programovn pineslo pedbn hodnocen OP PIK, vrmci nho byly posuzovny identifikovan poteby, navren strategie a cle Operanho programu, mra zohlednn priorit EU, systm pidlovn a vyuit rozpotovch zdroj, kvalita navrench postup pro implementaci, monitorovn, hodnocen a zen Operanho programu i synergick efekty jednotlivch specifickch cl OP PIK vsouladu sl. 55 bodem 3 obecnho nazen. Zprva z hodnocen a jeho shrnut[footnoteRef:7], kter je povinnou plohou Operanho programu, je obsaeno vPloze . I. [7: Tato verze programovho dokumentu OP PIK obsahuje vPloze . I Zvrenou zprvu, vetn shrnut, ex-ante hodnocen programu vsouladu sl. 55 bodem 2 obecnho nazen. ]

OP PIK bude vznamn preferovat podporu malch a stednch podnik (MSP), kter tvo rozhodujc podl podnikatelskch subjekt vR. Nicmn v oblasti pmch podpor investic bude v souladu s evropskou legislativou[footnoteRef:8] zohledovat v PO 1, PO 3 a v PO 4 poteby domcch firem nesplujcch evropskou definici MSP a jejich potencil navzat na sebe MSP v rmci subdodavatelskch vztah. Pi udlen podpory tmto podnikm budou striktn posuzovny vedlej pnosy pro MSP a zrove bude dbno, aby podpora vtm firmm neohrozila podstatn pracovn msta danho subjektu vytvoen dve v jinch lenskch sttech EU. Dotan podpora tchto firem nesm pekroit 20% plnovan alokace pro PO 1, 40% plnovan alokace pro PO 3 a 20% plnovanho pdlu pro PO 4 (krom SO 4.1). Podl podpory poskytovan velkm podnikm bude sledovn v rmci monitorovn implementace programu. U projekt pm spoluprce tchto podnik s malmi a stednmi podniky a projekt, kter jsou stoprocentn zameny na ivotn prosted (tj. s kdem intervence 065), spadajcch pod SC 1.1, a dle projekt v rmci SC 1.2, SC 3.3, 3.5, 3.6 a 4.1 nebude podl tchto firem omezen ani zvl sledovn. [8: Nazen o EFRR, l. 3.]

OP PIK stoj na nsledujcch vzjemn se doplujcch prioritch, kter pispvaj knaplnn ve formulovanho cle:

1) Zven potu podnik s potencilem posunout technologickou hranici ve svm oboru, piem draz bude kladen na rozvoj podnikovch vzkumnch, vvojovch a inovanch kapacit a jejich propojen s okolnm prostedm;

2) Rozvoj podnikn podporou projekt inovac nich d[footnoteRef:9], tzn. modernizanch a rozvojovch projekt zamench zejmna na podporu realizace novch podnikatelskch zmr, vetn rozvoje slueb vedoucch ke zven konkurenn vhody jednotlivch podnik vmezinrodnm prosted; [9: V rovnch 1 a cca 4 podle Klasifikace d inovac z hlediska pnosu uitnch hodnot.]

3) Posun k energeticky innmu, nzkouhlkovmu hospodstv spovajc pedevm ve zvyovn energetick innosti podnikatelskho sektoru, vyuvn obnovitelnch zdroj energie, modernizaci energetick infrastruktury a zavdn novch technologi v oblasti nakldn energi a druhotnch surovin;

4) Usnadnn rozvoje podnikn, slueb a pstupu ke slubm sttu prostednictvm vysokorychlostnho pstupu k internetu a ir nabdkou slueb informanch a komunikanch technologi (ICT), nebo konkurenceschopnost informan spolenosti je zaloena prv na efektivnm vyuvn modernch slueb ICT.

Tyto priority OP PIK jsou reflex ty ze sedmi stejnch iniciativ EU 2020:

1) Inovace vUnii spovajc ve zlepen rmcovch podmnek a pstupu k financovn vzkumu a inovac;

2) Prmyslov politika pro ru globalizace orientujc se na zlepen podnikatelskho prosted, zejmna pro MSP;

3) Evropa mn nron na zdroje podporujc pechod na nzkouhlkovou ekonomiku;

4) Digitln agenda pro Evropu zamujc se na urychlen rozvoje vysokorychlostnho internetu a vyuit jednotnho digitlnho trhu domcnostmi a podniky.

Zkladem Strategie Evropa 2020 je pt mitelnch cl, (i) zvit zamstnanost vkategorii 2064 let na 75%, (ii) investovat do vzkumu avvoje 3% HDP, (iii) voblasti klimatu aenergie by mlo bt dosaeno cl 20-20-20 (tzn. zvit energetickou innost o20%; zvit podl obnovitelnch zdroj energie vkonen spoteb energie na 20%, snit emise sklenkovch plyn o20%), (iv) snit podl dt, kter pedasn ukon koln dochzku, pod hranici 10% azvit dosaen tercirn rovn vzdlvn onejmn 40% umlad generace, (v) snit poet osob ohroench chudobou o20 milion. Zde lze spatovat hlavn pnos OPPIK pedevm vppad cle (ii) a (iii) prostednictvm implementace prioritn osy 1, resp. prioritn osy 3. Zdlouhodobho hlediska pispje OP PIK prostednictvm rstu konkurenceschopnosti firem a rozvoje podnikn rovn knaplovn cle (i).

Tematick koncentrace a prioritn osy OP PIK

Priority a cle Strategie Evropa 2020 zaloen na tematickm pstupu byly dle rozpracovny ve Spolenm strategickm rmci (SSR). Jde o dokument EK, jeho clem je vrmci kohezn politiky koncentrovat zdroje na cle obsaen ve Strategii Evropa 2020. Tematick koncentrace vznamn zvyuje innost veejnch financ k dosaen vytyench cl se skutenm dopadem na socioekonomickou situaci R. Pi formulovn strategie OP PIK plnil SSR pomocnou roli pi vbru relevantnch tematickch cl (dle l. 9 obecnho nazen) a jim odpovdajcch investinch priorit (dle l. 5 nazen o EFRR).

V nvaznosti na strategick cle a priority financovn R zakotven v Dohod o partnerstv jsou vrmci OP PIK podporovny intervence zpti tematickch cl pro Evropsk strukturln a investin fondy (fondy ESI nebo ESIF)[footnoteRef:10], na n navazuj tyi vcn zamen prioritn osy a jedna prioritn osa na technickou pomoc. Zamen prioritnch os je specifikovno v kapitole 2. [10: Evropsk fond pro regionln rozvoj (EFRR), Evropsk sociln fond (ESF), Fond soudrnosti (FS), Evropsk zemdlsk fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropsk nmon a rybsk fond (EMFF).]

1) Prioritn osa 1 Rozvoj vzkumu a vvoje pro inovace,

2) Prioritn osa 2 Rozvoj podnikn a konkurenceschopnosti malch a stednch podnik,

3) Prioritn osa 3 inn nakldn energi, rozvoj energetick infrastruktury a obnovitelnch zdroj energie, podpora zavdn novch technologi v oblasti nakldn energi a druhotnch surovin,

4) Prioritn osa 4 Rozvoj vysokorychlostnch pstupovch st k internetu a informanch a komunikanch technologi,

5) Prioritn osa 5 Technick pomoc.

K nvrhu struktury Operanho programu ve smyslu nadefinovn prioritnch os bylo pistoupeno vpotku jeho ppravy se zmrem nekombinovat vrmci jedn prioritn osy investin priority zvce tematickch cl, pokud nebude prokzno odvodnn takovto kombinace. Nsledn byla prokzna a sEK vyjednna poteba intervenc voblasti energetiky do vysokonapovch penosovch st, co vystilo vpslun prioritn ose programu ve vazbu na dva tematick cle dle l. 96 bodu 1, psm. c) obecnho nazen (ble viz prioritn osa 3).

Analza problm a poteb R ve vazb na vybran problmov oblasti Dohody o partnerstv

Specifick postaven m ve vztahu kOperanmu programu zmnn Dohoda opartnerstv, kter byla dne 26. 8. 2014 schvlena EK. Jde o klov dokument pro programov obdob 2014-2020, kter stanovuje priority R pro inn a efektivn vyuvn fond ESI a je zasteujcm dokumentem pro jednotliv programy financovan zfond ESI. Dohoda zrove pln roli vchozho analytickho a strategickho dokumentu pro OP PIK. VDohod obsaen analza disparit, rozvojovch poteb a rstovho potencilu R pro jednotliv problmov oblasti nrodnho hospodstv jednoznan peduruje zamen OP PIK. Na zklad tto analzy nsledn Dohoda formuluje hlavn strategick cle a od nich odvozen priority financovn, kjejich naplnn mus vcn zamen pro programov obdob 2014-2020 vR smovat.

OP PIK pedstavuje klov operan program, jeho prostednictvm dojde knaplnn strategickho cle Dohody Vytvoen kvalitnho podnikatelsk prosted, kter podpo konkurenceschopnost R na evropskm i globlnm trhu, povede k zakldn novch podnik, zv inovan schopnost stvajcch podnik a posl atraktivitu R pro domc a zahranin investory. Mezi priority financovn obsaen vDohod, kter formuluj strategick zamen OP PIK, pat:

Vzkumn a inovan systm zaloen na kvalitnm vzkumu propojenm s aplikan sfrou a smujcm ke komern vyuitelnm vsledkm;

Podniky vyuvajc vsledk VaV, konkurenceschopn na globlnm trhu a pispvajc k nzkouhlkovmu hospodstv;

Udriteln infrastruktura umoujc konkurenceschopnost ekonomiky a odpovdajc obslunost zem;

a sten tak Ochrana ivotnho prosted a krajiny a pizpsoben se zmn klimatu.

Smyslem tchto priorit financovn je odstranit i alespo zmrnit bariry dalho rozvoje R identifikovan vanalytick sti Dohody o partnerstv. Zpohledu pspvku OP PIK keen problmovch oblast pat mezi zsadn ty, kter Dohoda syntetizuje do blok Konkurenceschopnost ekonomiky, Infrastruktura a ivotn prosted.

Nsledujc text si klade za cl shrnout problmy a poteby R ve vazb na ve uveden problmov oblasti definovan Dohodou, resp. vybran hlavn pile tchto problmovch oblast.

Efektivn vzkumn a inovan systm

Mezi hlavn bariry rozvoje inovanch aktivit pat krom nzk inovan poptvky firem rovn nedostaten rozsah a zpsob financovn VaVaI, kter se vposlednch letech vznamn promnil zejmna dky zahraninm investicm. Pitom hlavn funkn specializaci R v rmci svtov ekonomiky lze charakterizovat jako vrobn zkladnu pro trhy v Evrop a blzkm okol. Endogenn podnikatelsk sektor je slab a jeho rozvoj siln zvisl na poptvce ze strany nadnrodnch spolenost umstnch v samotn R a jejm blzkm okol. V tto souvislosti a v kontextu rostoucch cen prce a dalch vstup do vroby je zkladn vzvou pro R schopnost vytvet a nabzet podmnky pro lokalizaci takovch aktivit zahraninch firem, u nich hraj kvalifikace a dovednosti lid spolu s tvorbou novch znalost relativn vy roli ne samotn ceny vstup a blzkost hlavnm evropskm trhm.

Rostouc turbulence na finannch trzch ukazuj, e se esk ekonomika neme spolhat pouze na odbyt v zemch tradinch obchodnch partner, kter tvo pedevm sousedn zem EU. Je teba vnmat pleitosti ve vech teritorich a oborech, a navc pichzet s vlastnmi eenmi. Endogenn podnikatelsk sektor vak zatm tvo pedevm podniky vzdlen v hodnotovch etzcch od koncovch trh a zvisl na importu technologi. Je zde proto prostor pro veejn intervence, kter by mly napomoci ekonomice nastoupit cestu vedouc mezi nejvysplej ekonomiky svta. Za nejvznamnj nedostatky inovanho systmu je povaovna pedevm nzk motivace domcch firem pro budovn konkurenn vhody zaloen na znalostech. To je dno z velk sti tm, e domc podniky jsou svmi odbrateli z vych pozic pslunch hodnotovch etzc omezeny jak ve svch monostech strategickho plnovn rozvoje firem, tak v monostech realizovat vlastn inovace. Dal pinou dosavadnch pozic firem na nich stupnch hodnotovch etzc je i neodpovdajc kvalifikace a odbornost pracovn sly ve vztahu k inovanm aktivitm podnikatelskch subjekt a provzanost na vdecko-vzkumnou sfru.

Obrzek 1: Inovan vkonnost lenskch stt EU

Zdroj: Innovation Union Scoreboard 2013

Aktuln analzy inovan vkonnosti ukazuj, e vkonnost R je stle pod prmrem cel EU27 a ad se spolu seckem, Maarskem i Slovenskem mezi tzv. mrn inovtory (viz Innovation Union Scoreboard 2013). Na pednch pozicchinovan vkonnosti se umsuj zem, vjejich nrodnch vzkumnch a inovanch systmech hraj hlavn roli aktivity podnik a spoluprce soukrom a veejn sfry. Mezi zjiovanmi indiktory, vnich R zaostv, jsou velmi vznamn indiktory firemnch investic pedevm podnikov vdaje na vzkum a vvoj a dal indiktory podnikovch aktivit tj. duevn vlastnictv a propojenost a podnikavost, kam pat podl MSP provdjcch inovace intern, podl MSP spolupracujcch sostatnmi podniky a indiktor poukazujc na siln vazby mezi vzkumnou sfrou a podniky poet vzkumnch publikac vytvoench vpartnerstv privtn a veejn sfry.

Ze srovnn evropskho eten oinovacch Community Innovation Survey (CIS) vyplv, e vce ne tetina eskch podnik provd inovace, pedevm technick, ale inetechnick, aad se vtomto ohledu knejlepm vEU. To se vak zatm vznamn nepromt ve znalostn nronosti produkce, kde pevldaj, zvlt vendogennm podnikatelskm sektoru , vrobky mn nron na znalosti. Je to zpsobeno pedevm kvalitou zavdnch inovac, kter stle nen schopna generovat vznamnj mnostv novch technologi, jak vyplv nap. zvysoce negativn technologick platebn bilance R. Zdruh strany, pozice R vebku IUS zamenm na inovativnost ekonomik EU ukazuje, e se situace postupn zlepuje R se ad kzemm sni rovn sledovanch ukazatel inovativnosti, uvelk sti znich vak dochz ke zlepen, mj. dky dosavadn podpoe z fond EU. Dle eten S se na zem R ve vybranch odvtvch ekonomiky zabvalo inovanmi aktivitami 43,9 % podnik z celkovho potu ekonomicky aktivnch podnik v obdob 20102012. Technickou inovaci zavedlo 35,6 % podnik a netechnickou 31,6 %. Z celkovho potu etench podnik ve vybranch odvtvch klovch pro inovace spadalo 51 % do zpracovatelskho prmyslu. Tyto podniky se podlely v roce 2012 na celkovch trbch sledovan sti ekonomiky 45,4 %. Produktov inovujc podniky se ve sledovanm obdob soustedily zejmna na inovaci svch vrobk. Nejvy podl treb za inovovan produkty vykzaly velk podniky (30,4 %) nsledovan malmi podniky (27,4 %). U stednch podnik doshl podl treb za inovovan produkty rovnch 26 %. Podl treb zinovovan produkce na celkovch trbch podnik sproduktovou inovac doshlo vletech 2010 2012 hodnoty 29,2%.

Konkrtnmi ukazateli hodnocen znalostn ekonomiky jsou vdaje na VaV apracovnci ve VaV. Zhlediska VaV inil podl vdaj vpodnikatelskm sektoru na HDP vroce 2012 dle S 1,01 %, co vbnch cench odpovd 38,8 mld. K. Vporovnn srokem 2011 dolo knominlnmu nrstu tohoto ukazatele o4,073 mld. K. Zhlediska zdroj financovn si podnikatelsk sektor oproti obdob 1999 - 2008 neudrel 50% podl na celkovch vdajch na VaV. Zdruh strany je pozitivnm trendem zskvn prostedk na rozvoj VaV ize zahraninch zdroj, ato tak vrmci program afond EU. Vroce 2012 se ji veejn zahranin zdroje podlely na financovn VaV plnmi 16,1 %. Relativn siln zvislost znalostnch a inovanch sektor na zahraninch subjektech je dalm z faktor, kter me mt positivn vliv na poslen meziregionlnch vazeb jak v rmci R, tak mezi lenskmi stty EU. Akoliv je podl vdaj podnikatelskho sektoru na ukazateli GERD (celkovch vdajch na VaV) okolo 45 % vmezinrodnm srovnn dobr vsledek, zstv vR nzk celkov podl celkovch vdaj na VaV na HDP (1,88 %, cl Evropy 2020 jsou 3%). Co se tk vdaj na VaV v podnikatelskm sektoru jako % HDP bez zahrnut hl. m. Prahy, hodnota ukazatele se vroce 2012 pohybovala na rovni 0,75 %. Vpodstat shodn jako vdaje na VaV se dlouhodob vyvj ipoet vzkumnch pracovnk. Ipodle tohoto ukazatele lze R zaadit mezi skupinu zem sni rovn kapacit VaV, ale srychlejm rstem.

Zdostupnch analz vyplv, e vznik poteba podporovat specializaci VaVaI vR vaplikan sfe. Krom vsouasn dob nkolika mlo odvtv dominantnch ve VaV disponuj VaV potencilem inkter dal, piem se nejedn vdy jen ohigh-tech vrobu. Ilow-tech i mid-tech odvtv, kter jsou vR zdaleka nejvznamnj, disponuj potencilem pro rozvoj inovanch aVaV aktivit. Tento aspekt zohleduje pedevm Nrodn vzkumn a inovan strategie pro inteligentn specializaci esk republiky (Nrodn RIS3 strategie), strategick dokument pro zamen nrodnch i evropskch zdroj ve sfe vzkumu, vvoje a inovac. V rmci koncepnho pojet RIS3 jsou pro R navreny priority dvoj povahy:

horizontln: intervence podporujc vytven, ppadn zkvalitovn inovanho systmu na nrodn i krajsk rovni (tj. intervence bez ohledu na oborov zamen podporovanch aktivit)

vertikln: intervence zamen na konkrtn konkurenceschopn, perspektivn odvtvov/pododvtvov oblasti VaVaI se silnm rstovm potencilem, tzv. domny inteligentn specializace.

Nvrhov st RIS3 se skld ze esti klovch oblast, v nich R mus doshnout vznamnch zmn, aby dolo k poslen znalostn nronost ekonomiky, rozvinut a profilaci identifikovanch domn specializace a aby dolo k naplnn vize RIS3 esko podnikav, kreativn a pitaliv pro talenty a penze v dlouhodobm horizontu.

Klov oblasti zmn a strategick cle Nrodn RIS 3 strategie, z nich vychzej relevantn aktivy OP PIK:

v klov oblasti zmn A: Vy inovan vkonnost firem jde o ti strategick cle

A.1: Zvit inovan poptvku ve firmch (i ve veejnm sektoru)

A.2: Zvit mru podnikn ve spolenosti sdrazem na zakldn novch rychle rostoucch firem

A.3: Zvit internacionalizaci MSP

v klov oblasti zmn C: Zven ekonomickch pnos veejnho vzkumu jde o strategick cl

C.1: Zvit relevanci vzkumu

v klov oblasti zmn E: Rozvoj eGovernmentu a eBusinessu pro zven konkurenceschopnosti (rozvoj ICT a digitln agenda) jde o dva strategick cle

E.2: Rozvoj eBusinessu a ICT vpodnikn

E.3: Rozvoj Infrastruktury vICT

OP PIK bude jednm z hlavnch implementanch nstroj, kter bude pispvat k naplovn relevantnch cl RIS3. Jej aplikace bude provdna pedevm v prioritnch osch 1, 4 a sten v prioritn ose 2. Jednotliv vazby na specifick cle RIS3 jsou uvedeny v oddle 2 u relevantnch specifickch cl.

Obrzek 2: Vazby specifickch cl OP PIK na specifick cle Nrodn RIS3 strategie

Na zklad kombinace dostupnch empirickch dat na stran jedn (data o intenzit exportu, intenzit vdaj na vzkum a vvoj, vvoji obratu v ase), a na stran druh na zklad zapoatho entrepreneurial discovery procesu, kter probh od roku 2013 na regionln rovni, lze identifikovat zkladn oblasti ekonomick specializace, kde R vykazuje nadprmrn rstov potencil. Jsou to:

vroba dopravnch prostedk,

strojrenstv,

elektronika a elektrotechnika,

IT sluby a software,

vroba a distribuce elektrick energie,

liva a zdravotnick prostedky.

Dleit je proto uvnit tchto odvtv identifikovat konkrtn dl obory, kter pedstavuj hlavn konkurenn slu ekonomiky. Prv tyto dl obory, resp. firmy v nich, jsou dleit pro identifikaci znalostnch domn, na jejich rozvoj bude clit inteligentn specializace. Je nutn zdraznit, e prakticky u vech identifikovanch aplikanch oblast (s vjimkou IT slueb a sten u zdravotnch slueb a pe) se jedn o obory vrobn. To odr aktuln ekonomickou specializaci R a v tomto ohledu je douc tak usmrovat do budoucna specializaci vzkumnou. To vak nesm vst k mylnmu zvru, e je vhodn podporovat vlun prmyslovou vrobu. Naopak u vech identifikovanch vrobnch odvtv je s ohledem na rostouc globln komodifikaci vrobnch innost douc zvyovat podl souvisejcch kvalifikovanch slueb (nap. konstrukce, testovn, design, zakzkov vvoj, poradensk sluby, ale tak marketingov sluby) na ekonomick vkonnosti R.

Vedle esti aplikanch tmat odvozench od ekonomick a inovan dynamiky pslunch aplikanch odvtv bylo dle doplnno jet sedm tma:

prodn zdroje, udriteln zemdlstv a potravinov bezpenost a dostatenost,

kter reflektuje potebu inovac v oblasti prodnch zdroj a potravinov dostatenosti. Jde o oblast, kde v tuto chvli neexistuje bezprostedn komparativn vhoda R v mezinrodnm mtku, existuje zde vak dvodn pedpoklad, e z hlediska udren dlouhodob konkurenceschopnosti jde o kritickou oblast nezbytnou pro pedchzen rizik, kter mohou dlouhodob ohroovat prosperitu ekonomiky a spolenosti.

Tyto oblasti jsou detailn zohlednny v Nrodn RIS3 strategii. Vzkumn aktivity v R pokrvaj irok spektrum smr a v uritm rozsahu pokrvaj vechny klov znalostn domny (resp. KETs) materilovho vzkumu, nanotechnologi, mikro- a nanoelektroniky, fotoniky, pokroilch vrobnch technologi a prmyslovch biotechnologi. Veker tato zjitn budou vyuita pro identifikaci novch pleitost v rmci inovanch platforem a entrepreneurial discovery proces, kter bude probhat v interakci mezi partnery v jednotlivch inovanch platformch, v nich jsou zastoupeni jak zstupci firemn sfry, vzkumnch organizac, tak veejnho sektoru. Touto cestou bude mon zpesnit a prioritizovat aplikan tmata inteligentn specializace definovan jako prsek spoleenskch vzev, zkladnch znalostnch domn a aplikanch pleitost. Koncept inteligentn specializace a entrepreneurial discovery process tak bude dle rozvjen v celm prbhu implementace nrodn strategie RIS3.

V nvrhov sti strategie inteligentn specializace byly souasn, ve spoluprci klovch partner, identifikovny typov operace, u nich je navrhovno, aby v implementan fzi byla zohlednna vertikln dimenze intervenc. Konkrtn forma a mra vertikalizace typovch operac bude pedmtem projednn v inovanch platformch a dicm vboru S3 na nrodn rovni. Pjde pitom jak o typov operace implementovan jako ryze vertikln (tj. budou podporovny pouze projekty naplujc nkterou vertikln prioritu definovanou v odpovdajc nrodn nebo regionln inovan platform), nebo o typov operace se stanovenou mrou vertikality, kde bude stanoven podl prostedk i projekt, jejich podpora bude podmnna jasnou vazbou na naplovn vertiklnch priorit R nebo nkterho regionu.

V prvnch letech implementace RIS3 budou pomrov pevaovat intervence horizontlnho charakteru, protoe jsou podmnkou pro rst efektivity intervenc vedoucch k rozvjen specializace. V prbhu realizace nrodn RIS3 se budou za asti podnikatel a vzkumnk navren domny specializace postupn profilovat a investice se budou zamovat na jejich podporu a rozvjen. D se pedpokldat, e postupn tedy bude podl vertikalizovanch intervenc navyovn a v pokroil fzi implementace RIS3 by ji mly vertikalizovan intervence pevaovat.

Pehled vertiklnch priorit klovch odvtv aplikac a aplikan tmata jak je definuje nrodn RIS3 uvd nsledujc tabulka.

Obrzek 3: Matice inovanch a vzkumnch poteb inteligentn specializace znalostn domny vs. aplikan odvtv

Klov odvtv aplikac a aplikan tmata - nrodn

Klov odvtv aplikac znalost - regionln[footnoteRef:11] [11: Jedn se o odvtv aplikac, kter se odliuj od priorit definovanch znrodn rovn a souasn jsou alespo jednm krajem identifikovny jako oblast jeho inteligentn specializace (viz oddl 4.2.1.).]

Vroba dopravnch prostedk, udritelnost a bezpenost dopravy

Pokroil a sporn strojrenstv a automatizace

sporn een v elektronice a elektrotechnice

IT sluby, software a IT bezpenost

Udriteln a bezpen vroba a distribuce el. energie

Liva a zdravotnick prostedky a metody pro zdrav strnut

Prodn zdroje, udriteln zemdlstv a potravinov bezpenost a dostatenost

Chemie a chemick prmysl

Sklstv, keramika

Gumrenstv, plastikstv

Mdia

Textil

Generick znalostn domny (KETs + netechnologick domny)

Pokroil materily

Nanotechnologie

Mikro a nanoelektronika

Pokroil vrobn technologie

Fotonika

Prmyslov biotechnologie

Znalosti pro digitln ekonomiku[footnoteRef:12], kulturn a kreativn prmysl[footnoteRef:13] [12: Jedn se o znalosti voblasti IT pro nov mdia, nakladatelstv a mdia, zpracovn a prci sdigitlnm obsahem, a pro audiovizuln tvorbu.] [13: Jedn se o znalosti voblasti uitho a prmyslovho designu, vizulnch a mzickch umn a znalosti a dovednosti voblasti tradin i modern iv kultury s vyuitm vkulturnch prmyslech. ]

Spoleenskovdn znalosti pro netechnick inovace

Pro tyto vertikln priority pedstavuje OP PIK jeden zhlavnch implementanch nstroj. Na uveden aplikan tmata bude brn zvltn zetel pi tvorb program podpory, ve vzvch a pi hodnocen projekt a bude k pihldnuto k tomu, zda pedmtn intervence k tmto prioritm pispv. Synergick nastaven RIS3 a OP PIK podporuje tak skutenost, e pedmtn odvtv byla identifikovna tak v rmci analytick sti ppravy OP PIK.

Naplovn cl a vertiklnch priorit definovanch v Nrodn RIS3 strategii bude prbn sledovno a vyhodnocovno externm nezvislm subjektem ve spoluprci s dotenmi realiztory intervenc za vyuit specilnch datovch eten a dopadovch a dalch srovnvacch analz a evaluac.

SWOT analza

Siln strnky

Slab strnky

Schopnost podnik vyvjet a zavdt nov produkty, technologick postupy, zmny v organizaci prce i nov zpsoby prodeje vrobk a slueb;

Zlepen v oblasti technologick i vdecko-vzkumn infrastruktury;

Pozitivn trend ve vvoji vdaj na VaV;

Trend rstu potu vvojovch center ve firmch (rst potu subjekt realizujcch aktivity vzkumu a vvoje);

Kvantitativn poslen inovan infrastruktury zven potu zazen / organizac na podporu inovanho podnikn a technologickho transferu;

Kvalitn technick kompetence a tradice prmyslovho know-how.

R zaostv voblasti vyuit vsledk VaVaI;

Nzk vdaje podnikatelskho sektoru na provdn VaV ve vldnm a vysokokolskm sektoru;

Podrozvinutost znalostnch kapacit nkterch region;

Nzk inovan poptvka eskch podnik, pevaha vroby smalou pidanou hodnotou;

Nedostaten povdom a vyuit ochrany prv duevnho vlastnictv, nzk poet patentovch pihlek u Evropskho patentovho adu;

Spolhn se pouze na vlastn kompetence anedvra vpnosy ze spoluprce, a u mezi podniky i svzkumnmi institucemi.

Pleitosti

Hrozby

Rozvoj vzkumn-vvojovch aktivit voblastech azench mezi tzv. key enabling technologies (tzv. klovch technologi);

Vyut potencil inovac v aplikan sfe;

Reforma financovn vdy a vzkumu poslen podpory kvality na kor kvantity a nov impulsy pro intenzivnj spoluprci prmyslovho a akademickho sektoru;

Zlepen institucionlnho prosted jako signl pro zahranin investice do aktivit svysokou pidanou hodnotou;

Benefity vyplvajc ze sovn podnik (klastry) vetn navzn spoluprce sezahraninmi obchodnmi partnery avzkumnmi organizacemi;

Maximln vyuit vybudovan VaVaI infrastruktury.

Siln koncentrace aktivit VaV do nkolika mlo obor, subjekt a pedevm do podnik pod zahranin kontrolou;

Velk vzdlenost domcch firem od koncovch trh / zkaznk omezen impulsy pro inovace;

Postupn ztrta dosavadnch komparativnch vhod eskch podnik kombinace dobrch technickch kompetenc a ceny ji nen dostaten;

Neoekvan psoben faktor ekonomick krize (pokles domc a zahranin poptvky apod.) a stm spojen riziko propadu investic do vzkumu, vvoje a inovac;

Nedostaten poet kvalifikovanch lidskch zdroj v odvtvch nronch na znalosti souvisejc s odchodem kvalifikovanch, zejmna mladch vdeckch a odbornch pracovnk pracujcch ve firmch do jinch zem.

Vrmci problmov oblasti Konkurenceschopnost ekonomiky, resp. hlavnho pile Efektivn vzkumn a inovan systm jsou zpohledu OP PIK, jmenovit prioritn osy 1, nejzsadnj tyto poteby rozvoje: vyuit VaV kapacity podnik a vzkumnch organizac s clem zaveden novch aplikac na trhu v technologicky nronjch oblastech, zven kvality a intenzity spoluprce veejnho a soukromho sektoru voblasti VaVaI, rozen kapacit prmyslovho VaV vpodnicch, vvoj a zavdn procesnch a produktovch inovac. Prioritn osa 1 reprezentuje pspvek programu ke zven kvality vzkumnho a inovanho systmu R.

Konkurenceschopn podniky

Vmezinrodnm kontextu zaujm prmysl v R stle vznamnou roli. Vposlednch letech vak dky pokraujcmu procesu specializace dochz knrstu podlu slueb a tm kles zvislost esk ekonomiky na poptvce vzahrani. Oblast slueb je tak mn nchyln na extern faktory, kter vznamn ovlivuj zejmna prmyslov podniky. Mezi roky 2006 a 2010 tak dochzelo ve vtin kraj R ke sniovn podlu prmyslu na kor sektoru slueb. Kregionm svznamnm podlem slueb pat tradin krom Prahy Jihomoravsk kraj.

Podnikatel vnmaj potebu kontinulnho rozvoje vlastnch znalostnch kapacit pro budovn konkurenn vhody, tak za hlavn vzvu povauj obchod, obsazen novch trh avyhledn novch pleitost pro uplatnn technickch kompetenc svch firem. Vtto souvislosti upozoruj, e nejvtm problmem dalho rstu arozvoje inovac je oblast netechnickch kompetenc souvisejcch se strategickm zenm, obchodem, prce se zkaznky avyhledvnm novch pleitost (nap. mimo dosavadn hlavn zamen). V roce 2012 vytvoily MSP celkem 1326 147 mil. K pidan hodnoty, oproti roku 2011 dolo ke snen o 18 434 mil. K. Podl pidan hodnoty MSP na celku R tvoil 53,81 % (tj. snen o 0,21 % oproti roku 2011). Podl zamstnanc MSP na celkovm potu zamstnanc podnikatelsk sfry v R v roce 2012 inil 59,43 %.

Nedostaten rozvinut trh podnikatelskch slueb pedstavuje bariru rozvoje domcho podnikatelskho sektoru. Akoliv vtina typickch slueb vrozvinutch ekonomikch na trhu existuje, jejich kvalita je nzk acena obdobnch zahraninch slueb vysok. To podporuje spolhn se pouze na vlastn kompetence. Ty vak nikdy nemohou mt potebnou kvalitu ve vech potebnch oblastech. Zkuenosti snzkou kvalitou mstnch slueb vytv atmosfru nedvry vtento typ slueb, vetn ppadn nabdky zprostedkovn tchto slueb veejnm sektorem.

Rozvinutost technickch kompetenc firem vrazn pevyuje jejich kompetence voblasti marketingu, inovanho managementu, obchodu adalch netechnickch podnikovch funkc. Poslen arozvoj netechnickch kompetenc podnikatel apracovnk zejmna domcch firem, av nvaznosti na n tak rozvoj strategickch slueb pro podnikn jsou pitom jednou zdleitch prezovch oblast, protoe bez tohoto druhu intervenc budou innost aefektivita intervenc nzk adosahovn cl obtn. Rozvoj slueb pro (inovan) podnikn je skutenou vzvou, nebo slab inovan poptvka apevaujc defenzivn / reaktivn strategie firem endogennho sektoru efektivn brn rozvoji kvalitn nabdky slueb na trhu. Motivaci domcch firem pro budovn konkurenn vhody zaloen na znalostech je v tomto segmentu mon oznait za nzkou, co je dno i souasnm postavenm podnikatel v globlnch hodnotovch etzcch.

Vvozn teritoria MSP jsou znan omezena a sousted se pedevm na blzk zem a lensk stty EU, co m nepzniv vliv na obchodn politiku R. V zjmu rozloen rizik a vzhledem k tomu, e se ekonomick situace v Evrop dlouhodob nepzniv vyvj, je pro MSP prioritou diverzifikovat svj vvoz a proniknout na nov a perspektivn zahranin trhy. Kvalitn sluby a zven asistence pi obsazovn novch exportnch oblast je tedy zcela zsadn pro budouc prosperitu MSP, protoe mal marketingov pipravenost firem a nedostaten konkurenceschopnost jejich produkt pmo zabrauj jejich dalmu rozvoji a znemouj maximln vyuit jejich potencilu. Podl MSP na vvozu v roce 2012 byl 53,51%. Pokud celkov vvoz MSP vzthneme kcelkovm vkonm MSP, hodnota se pohybuje na rovni kolem 39,4 %. Nedostaten nabdka a dostupnost kvalitnch slueb je astou pinou pomalho pronikn MSP na vzdlenj a exotitj trhy. Dal pekkou je i nedostatek finannch prostedk na stran MSP, protoe uveden produktu na nov trhy je velice nkladn proces.

Dalm problmem pro rozvoj pedevm early stage podnik je dostupnost soukromch prostedk. Vvoj potu a celkov ve investic rizikovho kapitlu zaznamenal v R vzestupn trend po pijet zkona . 189/2004 Sb., o kolektivnm investovn, a to zejmna od roku 2007. Finann krize vak rozvjejc se trh rychle oslabila. Podl rizikovho kapitlu na celkovch investicch do private equity (veejn neobchodovan spolenosti) vR byl v prmru let 2007-2010 pouze 3,2 %, co je hluboko pod evropskou rovn cca. 12 %.

Sloit je situace ve financovn potench fz podnikn (tzv. seed a start-up). V letech 2008 - 2012 se investice fond rizikovho kapitlu do tchto fz objevuj jen sporadicky, spe jsou v tto oblasti aktivn jen business angels, privtn operujc tzv. high net-worth individuals, fyzick osoby nabzejc financovn v du max. nkolika milion korun vmnou za obchodn podl. Fondy rizikovho kapitlu oproti tomu v R obvykle investuj do pozdjch fz rozvoje firem v prmru 50 - 100 mil. K. Vznik tak tzv. equity gap, mezera na finannm trhu, kde nen trh schopen efektivn alokovat zdroje ve prospch zanajcch inovativn orientovanch spolenost. Zhlediska dostupnosti finannch prostedk pro rozvoj azakldn inovanch podnik tak existuje vR nedostaten hloubka finannho zprostedkovn, kter celkov negativn ovlivuje mru investic abudouc vybavenost ekonomiky R kapitlem. Souhrnn hodnota vech akciovch spolenost obchodovanch na eskch kapitlovch trzch ve vztahu kHDP je vporovnn se zahranim velmi nzk. Podniky tradin prostedky na svj rozvoj zskvaj pedevm prostednictvm bankovnch vr. esk finann sektor je sice vsouasnosti ziskov adobe kapitalizovan austl prakticky bez pot finann aekonomickou krizi, ale nelze od nho ve vtm rozsahu oekvat ochotu financovat rizikov projekty zakldn arozvoje firem svysokm inovanm potencilem. Voblasti vr azruk se to tk pedevm projekt zaloen novch firem nebo iprojekt rozvoje stvajcch MSP. Investoi jsou tak mlo ochotn pistoupit na riziko v podob investice v dech destek milion korun do zanajcch inovativnch spolenost bez historie, asto s nezkuenm tmem. Investoi maj pipraven dostatek kapitlu na investice, ale nenalzaj dostatek investinch pleitost, kter spluj jejich poadavky. Oproti tomu zanajc inovativn MSP se vtinou pli orientuj na technologii a opomjej obchodn strnku podnikn, asto nemaj kvalitn zpracovan business pln, m se sniuje jejich atraktivita pro potenciln investory.

VR vak v oblasti rizikovho kapitlu dochz kvznamnmu selhn trhu, kdy vrmci early stage podnik (ca. do 2 let po zaloen fze start-up aseed) nedochz dle oficilnch statistik vbec kjejich zainvestovn ze strany private equity/venture capital fond. Dle statistik Eurostatu patR vtomto ohledu mezi nejhor ze vech zem EHP avcarska zahrnutch do sledovn. Tyto zvry jsou rovn potvrzeny vstupy indiktor scoreboardu tkajc se oblasti zejmna venture kapitlu a tvorby novch firem.

Nzk podl inovativn vroby spojen s budouc vy pidanou hodnotou do znan mry ovlivuje zastaral podnikatelsk infrastruktura a s n spojen vysok reijn nklady, kter znemouj investice prv do VaV a inovac, a naopak nut podnikatele k vysokm vdajm na udren stvajc vkonnosti. VR existuje mnostv nevyuvanch prmyslovch budov, pedevm jako dsledek restrukturalizace esk ekonomiky zpelomu 90. let. Motivace podnikatel ke generlnm rekonstrukcm vrobnch prostor je tak z hlediska jejich finann nronosti minimln, nebo s sebou nese velkou mru existennho rizika. Vsledky Nrodn databze brownfield ukazuj, e do bezna roku 2014 bylo regenerovno zatm kolem 258 tis. m2.

Vposledn dob se podnikatel potkaj s nedostatkem kvalifikovan pracovn sly pro vlastn vrobu i inovan proces. To m negativn vliv na konkurenceschopnost eskch podnik. V rmci nboru novch zamstnanc - novch absolvent S, V asto zamstnavatel narej na jejich pevn teoretick znalosti, kter jsou pro praxi nedostaten. Zamstnavatel pak pro jejich zakolen mus vynaloit nezanedbateln nklady a nov zamstnanci- nov absolventi pro n v rmci prvnch 3 msc - pl roku nemaj tm dn produktivn dopad. S rozvjejcmi se novmi technologiemi, procesy a novou legislativou souvis nutnost zamstnavatel se s tmito zmnami seznmit a prokolit sv zamstnance v tto oblasti a tak podit nov zazen. Rychl zmny - technologick vvoj jde kupedu, neprunost vzdlvacho systmu pi tvorb vzdlvacch obsah, nov legislativa nabv innost - to s sebou pin nedostatenou materiln a personln kapacitu podnik pro zajitn produktivn innosti novch absolvent, nedostaten aktuln znalosti a dovednosti zamstnanc. Dle eten S vobdob 2008-2010 je za nejpodstatnj omezujc faktor ze skupiny znalostnch faktor omezujcch inovan povaovn nedostatek kvalifikovanch lidskch zdroj (uvedlo 10,8 % technicky inovujcch podnik). Podl astnk kurz dalho odbornho vzdlvn na celkovm potu zamstnanch osob se u malch podnik pohybuje zhruba na rovni 46 %, u stednch podnik se pak jedn asi o 60 %.

SWOT analza

Siln strnky

Slab strnky

Siln exportn schopnost ekonomiky, pedevm zpracovatelsk prmysl;

Prunost reakce na vvoj na trhu, znalost loklnch trh i poteb zkaznk;

MSP generuj rozhodujc poet novch pracovnch mst;

Schopnost MSP vyplnit mezeru ve struktue obchodnch vztah mezi velkmi podniky (role subdodavatele);

Rozvinutost technickch kompetenc nkterch firem v technickch oblastech jako jsou vroba, konstrukce, design, vvoj apod.

Nedostaten kapitlov vybavenost, zejmna malch adrobnch podnikatel asamostatn podnikajcch fyzickch osob;

Omezen schopnost nachzet a vstupovat na nov trhy;

Men schopnost eliminovat dsledky vkyv vnjch vliv vpotenm stadiu svho vvoje (startu);

Omezen dostupnost zrodenho a rozvojovho kapitlu pro zanajc a rozvojov firmy;

Obtn dostupnost kvalitnch specializovanch poradenskch slueb pro zanajc a rozvojov MSP;

Nedostaten manaersk dovednosti anetechnick kompetence;

Nedostatek kvalifikovan pracovn sly pro vlastn vrobu i inovan proces;

Zastaral podnikatelsk infrastruktura nevyhovujc potebm MSP.

Pleitosti

Hrozby

Odstraovn nejrznjch pekek institucionlnho a prvnho charakteru pi vstupu do podnikn a vytvoen stabilnho daovho a regulanho rmce podnikn;

Skuten oiven svtov ekonomiky, pevn rozvjejcch se trh nov impulsy pro zahranin obchod;

Tvorba a zajitn novch mechanism financovn inovativnch MSP svelkm rstovm potencilem (trh rizikovho kapitlu apod.);

Vyuit foresightu, tvorba podnikovch strategi na zklad tzv. evidence-based policy (poznn, znalosti, zkuenosti);

Zven funkn i estetick hodnoty brownfields jejich vyuitm pro podnikatelsk ely.

Postupn ztrta dosavadnch komparativnch vhod eskch podnik kombinace dobrch technickch kompetenc a ceny ji nen dostaten;

Administrativn zt podnikn vR;

Konkurenceschopnost producent me bt oslabena zejmna vi rozvjejcm se trhm v dsledku nerovnch trnch podmnek ve vztahu k producentm a zkaznkm ze tetch zem (vetn pekek vstupu na jejich trhy pro producenty z EU);

Nestabiln politick situace vclovch zemch pro esk exportry;

Nedostaten ambice vznamn sti majitel pvodem mstnch MSP dle svj podnik rozvjet;

Nezjem student o technick obory.

Mezi poteby rozvoje v rmci problmov oblasti Konkurenceschopnost ekonomiky, resp. hlavnho pile Konkurenceschopn podniky pat: zven schopnosti MSP samostatn se prosazovat na nronch a vzdlench zahraninch trzch, zven dostupnosti vnjho financovn pro zanajc podnikatele a inovan podniky, vetn rizikovho kapitlu, zajitn kvalitnch slueb pro zanajc podnikatele a v neposledn ad rozvoj infrastruktury a slueb podporujc poteby rozvoje podnik. Reakce OP PIK na Dohodou takto akcentovan poteby rozvoje R je vtlena do prioritn osy 2, kter prostednictvm svch specifickch cl pedstavuje pspvek OP PIK ke zven konkurenceschopnosti MSP.

Energetick infrastruktura

Energetika je klovm odvtvm ekonomiky kad vyspl zem apedstavuje jednu zvznamnch podmnek ekonomickho rozvoje akonkurenceschopnosti. Nakldn energi se dotk vech sektor (podnikatelskho, veejnho asamozejm idomcnost) ajejich fungovn je bez zajitn dostatku, kvality acenov dostupnosti energie nemysliteln. Energie se jako jeden ze zkladnch vrobnch vstup podl na produktivit firem asouasn firemn sektor spoluuruje poteby voblasti energetiky.

Dle Sttn energetick koncepce R je souasn energetick spoteba R pokryta z vce ne 50 % domcmi zdroji primrn energie. Avak s ohledem na pokles vyuvn nejvznamnjho domcho zdroje energie (hnd a ern uhl) je poteba v ptch desetiletch potat s nrstem dovozn energetick zvislosti a do ve 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040. Pro zajitn maximln mon nezvislosti R na cizch energetickch zdrojch je proto teba podporovat optimln vyuit konvennch i obnovitelnch zdroj energie na zem R. Clov hodnota pro EU vyplvajc ze strategie Evropa 2020 in 20 % podlu energie z obnovitelnch zdroj v roce 2020. Pro R byl EK stanoven i s ohledem na omezen monosti vzhledem ke geografickm podmnkm ni, minimln 13 % podl energie z obnovitelnch zdroj na hrub konen spoteb energie v roce 2020. Podl energie z OZE od roku 2005 v R dky pijat podpoe setrvale a vrazn stoupal, a doshl v roce 2012 11,2 % hrub domc konen spoteby energie. Clem R je dal zven podlu energie z OZE, avak pi pehodnocen formy podpory a minimalizace finannch dopad OZE na ekonomiku a obyvatelstvo.

Vppad biomasy existuje vR dle analzy MPO[footnoteRef:14] celkem 166 bioplynovch stanic (54 %) o celkovm tepelnm vkonu 108 MWth, kter jsou s uritou a vysokou pravdpodobnost vhodn k vyveden kogeneran jednotky do blzkho okol (max. 4 km). Realizac tohoto opaten by mohlo bt dosaeno spor tepla ve vi 2 221 TJ/rok. Jak je patrn ztabulky ne, nejvce monost vyuit tepla v okol bioplynovch stanic najdeme v Krlovhradeckm, Jihoeskm, Pardubickm a Stedoeskm kraji. V Krlovhradeckm kraji to je celch 70 % zazen. Na druh stran napklad na Vysoin, kter se pyn nejvym potem bioplynovch stanic, by bylo teplo mon vyut pouze v okol 30 % instalac. Nejvy procento monosti vyuit tepla nalezneme v steckm kraji, kde existuje teoretick monost vyuit tepla nebo vzdlen kogenerace u vech instalac. [14: Monosti vyuit tepla / vzdlen kogenerace na zemdlskch BPS v esk republice, zpracovatel NovaEnergo s.r.o., kvten 2013]

Obrzek 4: Monosti vyuit tepla / vzdlen kogenerace na stvajcch bioplynovch stanicch zhlediska jednotlivch kraj R

Kraj

Poet bioplynovch stanic

Celkov instalovan tepeln vkon (MW)

Ano[footnoteRef:15] [15: Pro kadou bioplynovou stanici byly prozkoumny monosti vyuit tepla/ vzdlen kogenerace v okruhu 4 km od instalace. Pokud se v takto blzkm okol stanice vyskytovalo vt sdlo s centrlnm zsobovnm teplem, vt prmyslov nebo zemdlsk podnik/ arel, nebo jin stavby, ve kterch by bylo mon teplo vyuvat, pak je do tabulky doplnno ano (existuje monost vyuit tepla/ vzdlen kogenerace). V ppad, e se v blzkosti BPS vyskytuj vt sdla i arely, ale nen zcela jist, zda jsou centrln zsobeny teplem i zda jsou v provozu (nen pstup kpodrobnjm datm), pak je do tabulky doplnno mon (nen jist, zda existuje monost vyuit tepla/ vzdlen kogenerace, je teba zskat podrobnj data o okol).]

Ano + Mon

Instalovan tepeln vkon ano (MW)

Instalovan tepeln vkon ano + mon (MW)

Krlovhradeck

27

22,6

11

19

11,4

17,0

Jihoesk

39

26,9

8

19

5,9

13,8

Jihomoravsk

28

23,4

7

14

3,8

11,6

Karlovarsk

5

4,5

2

4

1,9

4,0

Libereck

4

2,4

1

2

1,0

1,5

Moravskoslezsk

14

13,8

10

12

9,8

11,9

Olomouck

20

16,9

9

13

6,9

11,2

Pardubick

34

29,4

11

19

10,5

17,2

Plzesk

31

23,5

7

14

5,4

10,7

Stedoesk

41

31,1

8

19

7,3

16,5

steck

8

5,3

4

8

2,2

5,3

Vysoina

52

36,9

9

17

6,0

12,2

Zlnsk

7

5,2

6

6

4,2

4,2

esk republika

310

242

93

166

76

137

Zdroj: Monosti vyuit tepla/ vzdlen kogenerace na zemdlskch BPS v esk republice, zpracovatel NovaEnergo s.r.o., kvten 2013

Dalm identifikovanm problmem je vysok rove energetick nronosti ekonomiky. Jak vyplv zgrafu ne, z hlediska energetick nronosti se R v souasnosti nachz vrazn nad prmrem EU-27. Pokud jde o konenou spotebu energie, spotebovala R vsektoru prmyslu a slueb vroce 2012 zhruba 434 PJ. Dvodem vy energetick nronosti je jak vysok podl prmyslu na tvorb HDP a vysok podl prmyslovch odvtv s vysokou energetickou nronost, tak i vnitn dluh podnik spovajc v nzk energetick efektivnosti prmyslovch proces a vysok energetick nronosti budov. Nvratnost investic do energetick efektivnosti je obvykle o nco del ne investice do vlastn produkce a tempo zvyovn energetick innosti je pi rozpotovch omezench firem pomal. Ceny energi pak pedstavuj kritick faktor konkurenceschopnosti firem. Z hlediska spoteby energie na obyvatele i z hlediska spoteby elektiny na obyvatele se R nachz zhruba v prmru zem EU. Nadle vak existuje pomrn vysok potencil spor ovlivnn nedostatkem finannch prostedk pro investice do spornch projekt a nedostatek znalost v oblasti efektivnho vyuvn energie. spory energie budou mt pozitivn vliv jak na kvalitu ovzdu, tak i na snen produkce CO2 (zde jednoznan vazba na problmovou oblast ivotn prosted).

Obrzek 5: Energetick nronost jednotlivch zem EU-28 (v kilogramu ropnho ekvivalentu na 1000 EUR), 2012

Zdroj: Eurostat

Dky pozvolnmu nrstu spoteby elektrick energie, ale i zdvodu vzniku novch zdroj rozptlen vroby vetn intermitentnch (OZE), vznik poteba zven transformanho vkonu penosov soustavy a distribun soustavy. Bez rozvoje a modernizace elektrizan soustavy nelze v budoucnu dostaten uspokojit poadavky rozvjejcch se region. Poslen vnitn i peshranin kapacity penosovch veden elektrick energie je dleit rovn zpohledu integrace vnitnho evropskho trhu s energi. Kvalitn napojen energetickch st na evropsk struktury je vznamn z hlediska energetick bezpenosti a zajitn stlosti dodvek pi exportu i importu energie. Zhlediska narstajc zte pro distribuci a penos elektrick energie, kter zapiuje vysokou ztrtovost, jsou problmovmi oblastmi pedevm klov uzly soustav a tm nulov vyuit inteligentnch st jako regulanho prvku. Vppad distribun soustavy je petenm ohroeno zejmna veden a dal prvky (nap. trafostanice) hlavn v koncovch stch (vn a nn) a v okrajovch oblastech. rove kvality v distribunch soustavch je urena ukazateli nepetritosti distribuce elektiny podle 21 vyhlky . 540/2005 Sb., o kvalit dodvek elektiny a souvisejcch slueb v elektroenergetice. Vyhlkou jsou definovny nsledujc ukazatele nepetritosti: (1)prmrn poet peruen distribuce elektiny u zkaznk v hodnocenm obdob (SAIFI) a (2) prmrn souhrnn doba trvn peruen distribuce elektiny u zkaznk v hodnocenm obdob (SAIDI). Vroce 2013 doshl ukazatel SAIFI potu 2,755 peruen za rok a ukazatel SAIDI dlky peruen 394,33 min. za rok. Jak vyplv zgraf ne, hodnoty obou ukazatel vposlednch 3 letech mrn rostou, co potvrzuje narstajc zt pro distribuci vedouc ke snen bezpenosti dodvek.

Obrzek 6: Dosaen hodnoty ukazatel nepetritosti distribuce elektiny (SAIFI, SAIDI) napjen z hladiny nzkho napt v poslednch 3 letech

a) Prmrn poet peruen distribuce elektiny u zkaznk v hodnocenm obdob (SAIFI)

b) Prmrn souhrnn doba trvn peruen distribuce elektiny u zkaznk v hodnocenm obdob (SAIDI)

Zdroj: Energetick regulan ad R, Zprva o dosaen rovni nepetritosti penosu nebo distribuce elektiny za rok 2012; EZ Distribuce, a. s., Souhrnn zprva za rok 2013[footnoteRef:16] [16: Hodnoty vgrafech obsahuj data za EZ Distribuce a. s.]

Parametry penosov soustavy vsouasn dob ji neodpovdaj rychle se mnc situaci velektroenergetice. Veden a uzly vrmci penosov soustavy jsou ohroen petenm v dsledku neplnovanch tok elektiny z okolnch stt. Dalm problmem penosov soustavy je zvyujc se spoteba elektrick energie vlokalitch bez dostatench vrobnch kapacit, co koresponduje soekvanm trendem ve vech vysplch zemch. Posilovnm transformac ve stvajcch uzlech penosov soustavy je mono doshnout naven transformanho vkonu, kter vroce 2013 inil 21 680 MVA (mega voltampr).

Slabinou inovanho prosted pro oblast energetiky, kter je jednou ze zkladnch podmnek energetick konkurenceschopnosti vR, je nedostaten vyuvn nzkouhlkovch technologi[footnoteRef:17]. Vy mra zavdn inovativnch nzkouhlkovch technologi v R nem dostatenou prioritu a z pohledu firem jsou investice do tchto technologi pli nkladn a rizikov oproti klasickm investicm do prost obnovy i rozen vrobn produkce, kter pin zekonomickho hlediska krtkodobji lep vsledky. Pi souasnm a oekvanm rstu cen energi a surovin bude vak tento prvek vnitropodnikov strategie pirozen nabvat na vznamu a stane se vznamnm prvkem trn soute, nebo nzkouhlkov technologie sniuj energetick a materilov nroky na jednotku produkce, sniuj ppadn poplatky za emise i odpady a otevraj nov pleitosti pro podnikn. [17: Analytick studie na zavdn nzkouhlkovch technologi v rmci R pro aktivity zahrnut v rmci specifickho cle 3.4 OP PIK, VUT a spol., jen 2014.]

Ve uveden plat i pro oblast vyuvn druhotnch energetickch zdroj. Prmysl druhotnch surovin[footnoteRef:18] pat v R historicky mezi tradin obory hospodstv. Vzhledem k nedostaten surovinov zkladn R tvo druhotn suroviny vznamnou st surovinov zkladny pro vechna odvtv prmyslov vroby v R. Druhotn suroviny et zdroje primrnch surovin, kter rovnocenn nahrazuj, a zrove usnaduj technologick procesy. Vznamnm pnosem druhotnch surovin je snen energetick a materilov nronosti ve vech vrobnch odvtvch. Jejich poteba stle vzrst mrn se zvyujcmi se environmentlnmi poadavky na prmysl. Druhotn suroviny tak sniuj emise z prmyslov innosti a tm nsledn i imise. Produkce druhotnch surovin byla v roce 2012 vR ve vi 20,8 mil. tun. [18: Podle Politiky druhotnch surovin R lze za druhotnou surovinu povaovat ltky i pedmty, kter pestaly bt odpadem nebo se odpadem nikdy nestaly (tzn. vedlej produkty) a vstupuj do dalho procesu vroby i vyuit, s ltkou i pedmtem se bn obchoduje a existuj jej technick charakteristiky jako nap. technick a oborov normy, obchodn zvyklosti apod., kter umouj ltku i pedmt jednoznan popsat pro poteby obchodu i technologickho procesu. ]

Obrzek 7: Produkce druhotnch surovin vR (v tis. t), 2012

Zdroj: S

Jak potvrzuje graf ve, mnostevn nejvznamnj komoditou jsou vedlej energetick produkty, kovy a hmoty ze stavebnictv. Z jinch vrobk po ukonen ivotnosti (nap. odpadn elektrick a elektronick zazen, odpadn baterie a akumultory), jejich produkovan mnostv nebo ron materilov potencil je ni, se vak zskvaj velmi cenn suroviny, tj. kovy, z nich nkter byly oznaeny EK za kritick (tzn., e jejich dostupnost kles). Vznam komodity druhotn suroviny tak uruje nejen produkovan mnostv, ale t obsah ltek v nich obsaench. Nzk vyuit druhotnch surovin jako vstupn suroviny pro dal vrobu vykazuj zejmna komodity plasty (15 %), stavebn hmoty (11 %) a produkty zenergetickch proces (4 %).

R m rozvinut sektor teplrenstv, nicmn soustavy zsobovn teplem byly budovny od 40. let 20. stolet pevn do konce 80. let 20. stolet. Parametry tchto soustav odpovdaly vnjm potebm, kter se po roce 1989 zmnily. Rozvody dlkovho vytpn jsou realizovny ze45,3 % jako teplovodn, z33,3 % jako horkovodn az 21,4 % jako parn st. Parn st jsou historicky umstny voblastech sdodvkou technologick pry proprmyslov podniky. Velk poet prmyslovch podnik v rmci restrukturalizace prmyslu v 90. letech vak zanikl a s tm i poteba dodvek pry. Vppadech, kdy dolo komezen i zruen odbru technologick pry se tyto st mj. zprovozn-technickch dvod rekonstruuj na horkovodn i teplovodn systmy (vetn navazujcch energetickch zazen) zdvodu snen ztrt azlepen provoznch parametr soustavy. Obvykl ztrty vparnch rozvodech jsou indikovny Rozhodnutm ER[footnoteRef:19] na 9 GJ/m/rok (skuten hodnota ztrt me bt vy). Ztrty vhorkovodnch rozvodech realizovanch pedizolovanm potrubm jsou dle katalog odbornch firem[footnoteRef:20] 1,75 GJ/m/rok. Rekonstrukc parnch rozvod na horkovodn rozvody by tak dolo k prmrn kspoe 7,25 GJ/m/rok. Pi rekonstrukci vech parnch rozvod urench krekonstrukci[footnoteRef:21] by dle Teplrenskho sdruen R dolo kspoe primrn energie ve vi 7,33 PJ/rok. Prmrn ivotnost opaten je 30 let, tzn. za dobu ivostnosti se jedn o sporu 219 PJ primrn energie. Zhlediska spoteby primrn energie bylo pitom vsektoru prmyslu a slueb vroce 2012 dosaeno hodnoty 380 PJ. [19: ER, 2010: Cenov rozhodnut Energetickho regulanho adu . 1/2010 ze dne 11. jna 2010, k cenm tepeln energie] [20: FinTherm Praha - KWH Pipe, a.s., 2013] [21: V rmci R je v souasnosti provozovno dle ER 1 531,139 km parnch rozvod, piem dle odhad len Teplrenskho sdruen R je mon rekonstruovat 2/3 dlky existujcch parnch rozvod.]

Vroba elektiny v R je spojena s vysokmi ztrtami kolem 500 PJ energie ron. Ztrty vtto oblasti vznikaj z fyzikln podstaty odvedenm nzkokapacitnho tepla do okolnho prosted. Souasn je nevyuit v mnoha lokalitch potencil kombinovan vroby elektiny a tepla (KVET), kde je poptvka po uitenm teple realizovna vtopenskm reimem. Jak dokld graf ne, voblasti kombinovan vroby elektiny a tepla se R pohybuje jen lehce nad prmrem EU-27[footnoteRef:22], ovem oproti zemm snejrozvinutj KVET dosahuje pouze tetinovch i dokonce tvrtinovch vsledk. Rozvodn tepeln zazen, kter umouj existenci a rozvoj kombinovan vroby elektiny a tepla ji v nkterch ppadech nevyhovuj souasnm technickm poadavkm na rozvod tepeln energie a dochzm ke zvenm ztrtm energie. V nkterch ppadech bude nutno potat s zenm pechodem nkterch velkch soustav na vt mnostv mench systm vyuvajcch men kogeneran jednotky. Investice dorekonstrukc tepelnch st pinej efekt sniovn ztrt pizsobovn energiemi, proto dky nim dochz kzefektivnn samotn vroby energi vrmci vysokoinn KVET atm mj. ke snen emis sklenkovch plyn aostatnch polutant. Dle analzy potencilu kombinovan vroby elektiny a tepla[footnoteRef:23] je ekonomick potencil rozvoje KVET ve stednch zdrojch sinstalovanm elektrickm vkonem 1 MW na rovni 1464 GWh kroku 2020. Po korekci tohoto potencilu na souasn podmnky (zejmna vliv ekonomick krize, vliv zateplovn, masivnj nrst OZE ne byl pvodn pedpoklad atd.) lze korigovan ekonomick potencil KVET[footnoteRef:24] do roku 2020 pedpokldat na rovni 732 GWh (439 GWh prmyslov zdroje KVET, 293 GWh teplrensk zdroje KVET). Pi naplnn tohoto potencilu by dle Teplrenskho sdruen R dolo k spoe primrn energie ve vi 3,87 PJ/rok. Prmrn ivotnost opaten je 15 let, tzn. za dobu ivostnosti se jedn o sporu 58 PJ primrn energie. [22: Prmrn hodnota EU-27 nezahrnuje Chorvatsko.] [23: MPO, 2006: Zprva o vsledcch analzy vnitrosttnho potencilu kombinovan vroby elektiny a tepla v esk republice podle smrnice 2004/8/ES ] [24: Data Teplrenskho sdruen R, ORTEP k1. 1. 2013]

Obrzek 8: Vyuit kombinovan vroby elektiny a tepla v jednotlivch zemch EU-28 (v % z hrub vroby elektiny), 2011

Zdroj: Eurostat

SWOT analza

Siln strnky

Slab strnky

Aktuln pln sobstanost ve vrob elektiny a tepla;

Prorstov charakter investic do energetick infrastruktury zpohledu ekonomiky jako celku;

Siln orientace na dosaen vnitrosttnho cle pro spory vkonen spoteb energie;

Pozitivn vliv spor energie na kvalitu ovzdu inasnen produkce CO2.

Petrvvajc vysok energetick nronost hospodstv;

Nzk konkurenceschopnost OZE (dan vysokmi nklady na zzen zdroj OZE) oproti konvennm zdrojm;

Nedostaten adaptace penosovch a distribunch st na zmnu zdrojov zkladny v energetice a nrst a zmna charakteru odbrnch mst, dsledkem eho je zven ztrtovosti a snen bezpenosti dodvek;

Neefektivn vyuvn zdroj a nevyhovujc technologick een vroby;

Zastaral a nedostaten efektivn tepeln rozvodn zazen (tepeln ztrty).

Pleitosti

Hrozby

Vyut potencil OZE, vetn vyuit tepla / vzdlen kogenerace na stvajcch bioplynovch stanicch;

Zajistit rychlej tempo ve sniovn emis sklenkovch plyn a jinho zneitn podporou novch technologi;

Vyut inteligentnch st jako regulanho prvku pro distribuci a penos elektrick energie;

Pispt kdotvoen pln funknho a propojenho vnitnho trhu senergi;

Zvit nzk zjem firem v R realizovat riskantn a finann nron projekty v podob zavdn nzkouhlkovch technologi v oblasti nakldn energi;

Vyut potencil druhotnch surovin vzhledem k nedostaten surovinov zkladn R;

Vyut potencil kombinovan vroby elektiny a tepla.

Cena elektiny zaten podporou OZE a nroky na obnovu a rozvoj zastaralch st jako kritick faktor konkurenceschopnosti firem;

Vnitn dluh post-privatizanch podnik v podob zastaral vrobn infrastruktury, energeticky nronch budov sniuje prostedky, kter mohou vnovat na VaVaI aktivity;

Energetick sobstanost je do znan mry zvisl na vyuvn energie zernho a hndho uhl, jeho zsoby klesaj; proto lze oekvat nrst dovozn energetick zvislosti;

Neplnovan petoky elektrick energie z okolnch stt;

Technick zaostvn tepeln rozvodnch zazen (nedostaten tepeln izolanmi parametry, naddimenzovn soustav a teploty provoznho mdia).

Pokud jde o problmovou oblast Infrastruktura, resp. hlavn pil Energetick infrastruktura, Dohoda o partnerstv identifikuje tyto poteby rozvoje: zvyovn podlu OZE (zejmna biomasa a bioplyn) na spoteb, poslen a modernizace penosov soustavy a distribunch soustav sdrazem na zavdn prvk inteligentnch st, sniovn energetick a surovinov nronosti vrobnch a technologickch proces vprmyslu, zavdn eko-inovac do vrobnch proces a produkt, vstavba a modernizace systm zsobovn tepelnou energi a zdroj kombinovan vroby elektiny a tepla. Na vechny tyto rozvojov poteby reaguj jednotliv specifick cle prioritn osy 3 Operanho programu.

Stm souvis i problmov oblast vznamn zhlediska OP PIK, kterou je ivotn prosted. Mezi poteby rozvoje voblasti ivotnho prosted zahrnuje Dohoda o partnerstv podporu opaten vedoucch k energetickm sporm a vyuit OZE vpodnikatelskch budovch. Snen energetick nronosti esk ekonomiky je pitom klovou oblast, na n se zamuje prioritn osa 3 Operanho programu. Do problmov oblasti ivotn prosted dle spad tak podpora regenerace brownfield, co je zrove jedna zpriorit, na kterou se sousted prioritn osa 2 OP PIK.

ICT infrastruktura

Sofistikovan produkty voblasti ICT asouvisejc sluby, jsou povaovny za prvky zkladnho vznamu, bez nich nelze efektivn realizovat dn podnikatelsk zmry ani zvyovat kvalitu ivota spolenosti. Jak bylo konstatovno ministry pro informan spolenost lenskch stt EU v tzv. Granadsk deklaraci z 19. dubna 2010, ICT sektor je vznamnm initelem rstu a pracovnch mst v hospodstv EU. ICT pispv 50 procenty rstu produktivity a pedstavuje klov zdroj inovac a novch podnikatelskch pleitost. Zrove bez dostaten rozvinut adostupn technologick zkladny, tj. zejmna bez vybudovan adekvtn infrastruktury umoujc vysokorychlostn pstup kinternetu, by efekty zvyuvn ICT ve vrobnch inevrobnch procesech byly na podstatn ni rovni.Dostupnost vysokorychlostnho pstupu k internetu m strategick vznam pro rst a inovace R ve vech odvtvch hospodstv a pro sociln a zemn soudrnost. Rovn umouje rozvoj novch druh podnikn aumouje produkovat nov digitln sluby. Zkladn infrastruktura pro informan a komunikan technologie nem vR dostaten geografick pokryt. V souasn dob pevld v R vysokorychlostn pipojen na bzi ADSL, bezdrtov pipojen pomoc technologie WiFi a CATV. Pokud jde o pstupov st nov generace (NGA) pro vysokorychlostn pstup kinternetu R zaostv za vysplmi zemmi jak vme pokryt, tak v parametrech rychlosti a kvalit poskytovanch slueb. To ilustruje i nsledujc graf, kter zobrazuje procentuln mru pokryt vysokorychlostnm pstupem kinternetu (tj. nad 30 Mbit/s) vdomcnostech jednotlivch lenskch stt. VR disponuje vysokorychlostnm pstupem kinternetu 49 % domcnost, zatmco vEU to je prmrn 53,8 % domcnost.

Obrzek 9: Mra pokryt vysokorychlostnm pstupem k internetu (v % domcnost), 2012

Zdroj: Digital Agenda Scoreboard 2013 (SWD(2013) 217 final), 12. 6. 2013

Struktura hospodstv s vysokm podlem regionln sdlcch MSP vyaduje celoplonou, modern a kvalitativn vysoce hodnotnou nabdku infrastruktury ICT za konkurenceschopn ceny. Investice do komunikan infrastruktury provdj na liberalizovanch trzch soukrom subjekty podle hospodskch kritri, a tud pedevm v regionech s vysokou perspektivou poptvky. Nvratnost investic do realizace vysokorychlostnch pstupovch st vmench obcch nebo vodlehlch lokalitch je za horizontem relnch monost podnikatelskch subjekt. To potvrzuje i graf ve, znho je patrn, e pokryt vysokorychlostnm pstupem kinternetu je ve venkovskch oblastech vrazn ni, ne kolik in mra pokryt za celou R. Toto selhn trnho mechanismu dle vede k rozen tzv. digitln propasti mezi venkovskmi a mstskmi oblastmi. Mn obydlen oblasti vR by tak mohly zstat v dsledku kapacitn nedostatenho pipojen k internetu dokonce i pi stoupajc poptvce dlouhodob vyloueny z hospodskho rozvoje. Jako nsledek trvajc stagnace potom hroz v postiench oblastech rst nezamstnanosti a bytek obyvatelstva. Kestrukturlnmu pekonn digitln propasti z hlediska dostupnosti vysokorychlostnho pstupu kinternetu je nutn znan objem finannch prostedk, kter nejsou, co se te trhu, na zklad geografick izolace a nepatrn hustoty obyvatelstva venkovskch a odlehlch oblast, v tomto rozsahu k dispozici.

Pokud jde o ICT sektor jako takov[footnoteRef:25], v R dolo v poslednm desetilet kjeho znanmu rozvoji, a to jak ve vrobn sti, tak i sti slueb. Voblasti ICT sektoru je obecn problm, e ada eskch firem jsou pouze dodavateli firem zahraninch. esk firmy ve velk me zstvaj na rovni tzv. rodinnch firem a tm, kter chtj rst, zase chyb zdroje na expanzi na nov trhy. Lze identifikovat nedostatenou institucionln podporu ICT sektoru, a to zejmna proto, e neexistuje jednotn koncepce pro podporu tto oblasti. I pes nadprmrnou produktivitu i dobrou exportn vkonnost tchto podnik, zstv jejich znalostn intenzita na nzk rovni se slabm drazem na specializovanou znalostn nronou produkci s vysokou pidanou hodnotou. Vzthneme-li pidanou hodnotu sektoru IT slueb kHDP, vykazuje R za rok 2012 podle dat S hodnotu 2,09 % (nap. ve vdsku in tento pomr 2,5 %, ve Velk Britnii 2,9 % a vIrsku, kter je vtto oblasti na pice EU, dokonce 5,1 %). Podvme-li se na tuto problematiku zjinho hlu pohledu, toti zhlediska zamstnanosti, vykazuje R vmezinrodnm srovnn lehce podprmrn hodnoty. Jak je patrn zgrafu ne, vR bylo vroce 2011 zamstnno vsektoru IT slueb 2,27 % osob zcelkovho potu pracovnk zamstnanch vpodnikatelskm sektoru, zatmco vEU to bylo vprmru 2,34 %. [25: ICT sektor je definovn jako kombinace ekonomickch innost produkujcch vrobky a poskytujcch sluby, je jsou primrn ureny ke zpracovn, komunikaci a distribuci informac elektronickou cestou, vetn jejich zachycen, ukldn, penosu a zobrazen (OECD, 2007).]

Obrzek 10: Zamstnanost vsektoru IT slueb, 2011

Zdroj: Informan ekonomika vslech, S

Vppad aplikace sofistikovanch IT een vpodnicch m mnoho eskch podnik znan rezervy. Ne je uvedeno nkolik ilustrativnch pklad, kter ukazuj nzkou mru elektronizace vnitropodnikovch proces a vyuvn dalch IT een.[footnoteRef:26] [26: Data pevzata pevn zanalzy Vyuvn IT v podnicch - vsledky za leden 2013, S.]

Napklad v oblasti elektronick vmny dat mezi podniky zaostv R s 23 % podnik uskuteujcch tuto vmnu za prmrem EU, kde tento pomr in 50 %. Nap. ve srovnn podlu firem vyuvajcch firemn potaov st a s nimi souvisejc technologie je vsledek 64,5 % pro R oproti 76,5 % pro prmr EU.

Mnoho podnik dnes vyuv pro sv fungovn vce samostatnch informanch systm (nap. jeden pro zen vroby, jin pro logistiku, distribuci, sprvu majetku, prodej, fakturaci, etnictv, personalistiku atd.) msto jednoho integrovanho. Pokud vak m podnik rzn informan systmy uvnit organizace propojeny a dochz mezi nimi k automatizovanmu sdlen dat, usnaduje a zrychluje tak proces vroby a distribuce. Automatizovan sdlen informac o pijatch i zadanch objednvkch elektronickou cestou v rmci informanho systmu podniku pouvalo v lednu 2013 ji zmiovanch 51 % podnik. Softwarovou aplikaci ERP pro sdlen informac mezi rznmi funknmi oblastmi podniku pouvalo v lednu 2013 vR jen 24 % podnik. Mezi velikostnmi kategoriemi jsou v ppad vyuvn ERP aplikace velmi vrazn rozdly, kdy velkch podnik ji vyuv 76 % a z malch pak pouhch 16 %.

Dalm pkladem je nzk mra vyuvn elektronickho prodeje pes webov strnky podniky nebo pomoc elektronick vmny dat pes internet i privtn mezipodnikov informan st. V roce 2012 prodvalo elektronickou cestou sv zbo nebo sluby 27 % podnik. Jako jednu znejastjch pekek, kter limituj i zcela znemouj podniku pijmat objednvky prostednictvm webovch strnek, uvd podniky pli vysok nklady spojen se zavedenm elektronickho prodeje. Stm souvis rovn nzk mra vyuvn elektronick fakturace. V lednu 2013 zaslala fakturu elektronickou cestou v R vce ne polovina podnik s 10 a vce zamstnanci (56 %) a 79 % podnik fakturu touto cestou pijalo. Pouze 11 % podnik vak zaslalo fakturu ve standardizovanm formtu urenm pro automatizovan zpracovn dat, tj. vystavilo e-fakturu. Pro zven bezpenosti je mon k zaslanm fakturm pipojit elektronick podpis, co vlednu 2013 uinilo pouze 8 % podnik.

Zpohledu vyuvn sdlench IT slueb jsou podniky vR znan konzervativn. Napklad nstup cloud computingu[footnoteRef:27] je vR oproti svtu do znan mry zpodn. Podle vzkumu z roku 2010[footnoteRef:28] uvdj pouze 4 % z 600 oslovench firem, e cloud computing vyuvaj a jen 6 % ho plnuje nasadit bhem dalch 2 let. Me za to i patn informovanost firem i laick veejnosti. Zprzkumu provedenho v z 2011[footnoteRef:29] ve spoluprci s eskm Googlem a AMSP R vyly nsledujc vsledky: 16 % firem termn cloud computing nezn, ale nevdomky ho u vyuv; po objasnn termnu projevilo o vyzkouen cloud computingu zjem a 40 % podnikatel a firem astncch se vzkumu; 92 % uivatel cloudovch aplikac z ad MSP je spokojench a oceuje zejmna flexibiln pstup k informacm. Pokud jde o datov centra, neexistuje na rozdl od okolnch zem jejich pm podpora, a to i pes to, e R je svou zempisnou polohou, infrastrukturou a rovn politick stability pro investory velmi zajmav. Tm je vrazn snena monost doshnout snen nklad firem na IT. Pitom je poteba potat stm, e flexibilita vtomto odvtv umouje pesuny datovch center z msta na msto mnohem snze, ne je tomu u jinch technologi. Ztohoto dvodu je dleit vytvet pzniv podmnky pro podnikn vtto oblasti. [27: Podle definice Nrodnho institutu pro standardy a technologie Ministerstva obchodu Spojench stt Americkch je cloud computing model umoujc na vydn vudyptomn pohodln sov pstup ke sdlenm zdrojm konfigurovatelnho vpoetnho vkonu (nap. st, servery, datov loit, aplikace a sluby), kter me bt velmi rychle pipraven a dodn s minimlnm silm a interakc poskytovatele.] [28: Feuerlicht, George, Burkon, Luk a ebesta, Michal. Cloud Computing Adoption: What are the Issues, 2010. http://www.cssi.cz/cssi/system/files/all/si-2011-02p-16-Feuerlicht-Burkon-Sebesta.pdf.] [29: CIO Business World. Google: et podnikatel nevd, co je cloud. CIO Business World, 2011. http://businessworld.cz/temata?id=2&article=on&article_id=8309&cat=&q=Cloud%20computing&sid=google-cesti-podnikatele-nevedi-co-je-cloud.]

SWOT analza

Siln strnky

Slab strnky

Pomrn vysok mra vyuvn internetu ze strany eskch domcnost a spotebitel (poptvka po kvalitnch slubch);

Trend rozvoje ICT sektoru vR ve vrobn sti i sti slueb;

Kvalitn technick kompetence a know-how.

Nedostaten geografick pokryt vysokorychlostnm pstupem kinternetu a nedostaten rychlost a kvalita poskytovanch slueb;

Nedostaten mra vyuvn novch ICT trend jako jsou sdlen sluby, sofistikovan ICT een, datov centra, kter zvyuj efektivitu vsledk a zrove nezvyuj nklady na ICT;

ada eskch ICT firem jsou pouze dodavateli firem zahraninch;

Nzk motivace nkterch ICT firem (tzv. rodinn firmy) dle rst, pp. nedostatek vlastnch zdroj na expanzi na nov trhy.

Pleitosti

Hrozby

Zven produktivity a zamstnanosti vdsledku rozen vysokorychlostnho pstupu kinternetu a rozvoje modernch ICT systm (nap. vliv na zrychlen vnitropodnikovch proces);

Vy vyuit sofistikovanch ICT nstroj v rozhodovn a reakci na poadavky trhu (BI, data minning, prce se socilnmi stmi);

Zven penetrace cloud een;

Vt podpora open standard a interoperability;

Vt vyuvn mobilnch platforem apod.

Rst nezamstnanosti a bytek obyvatelstva ve venkovskch oblastech vdsledku prohlouben tzv. digitln propast mezi venkovskmi a mstskmi oblastmi;

Nesjednocen aplikan praxe nkterch ustanoven zkona o elektronickch komunikacch a stavebnho zkona a zjednoduen pravidel stavebnho a zemnho zen pro oblast elektronickch komunikac;

Investin pobdky pro vstavbu datovch center v okolnch zemch.

U problmov oblasti Infrastruktura, resp. hlavn pil ICT infrastruktura reaguj cle OP PIK na tyto rozvojov poteby: rozvoj infrastruktury pro vysokorychlostn pstup k internetu umoujc minimln penosov rychlosti 30 Mbit/s drazem na zem bez stvajc monosti pstupu k vysokorychlostnmu internetu a dle poslen tvorby a fungovn ICT aplikac a slueb, vetn sdlench slueb zahrnujcch budovn a modernizaci datovch center. Tyto poteby rozvoje pokrv prioritn osa 4 OP PIK.

Soulad spravidly veejn podpory

Rozhodnutm o schvlen Operanho programu nejsou doteny postoje EK, pokud jde o soulad jakkoli operace podporovan v rmci programu s procesnmi a hmotnprvnmi pravidly pro poskytovn VP platnmi v dob, kdy je podpora poskytnuta.

Poskytnut VP spadajc do oblasti psobnosti l. 107 (1) Smlouvy o fungovn EU, vyaduje pedchoz souhlas EK podle l. 108 (3) Smlouvy, s vjimkou ppad, kdy je podpora vyata podle nazen o vjimce pijatho EK na zklad nazen Rady (ES) . 994/98 ze dne 7. 5. 1998 o pouit l. 92 a 93 na urit kategorie horizontln podpory a jeho zmn nebo podle rozhodnut Komise ze dne 20. 12. 2011 o pouit l. 106 (2) Smlouvy na sttn podporu ve form vyrovnvac platby za zvazek veejn sluby udlen uritm podnikm povenm poskytovnm slueb obecnho hospodskho zjmu, nebo je poskytnuta jako obecn podpora de minimis.

Je-li podpora z fond poskytnuta velkmu podniku dle ll. 14 Nazen 651/2014, dic orgn se ujist, e finann pspvek fondu nezpsob znan ztrty pracovnch mst s ohledem na stvajc rozmstn v rmci Unie.

Nepodporovan aktivity

Vsouladu stzv. Pozinm dokumentem EK (jen 2012) nebudou vOP PIK podporovna dn komern turistick zazen jako hotely, volnoasov zazen, lzn, restaurace, kter mus bt financovna pouze soukrommi prostedky. Vynt tchto oblast se vztahuje na podporu formou dotac ve vech prioritnch osch / specifickch clech OP PIK, vyjma reimu regionln podpory zamenho na cestovn ruch v podporovanm regionu, jen m obzvl pozitivn dopad na regionln rozvoj vrmci diversifikace a odhalovn hospodskho potencilu venkovskch oblast.

Udritelnost investic

Udritelnost investic v rmci OP PIK bude v souladu s l. 71 nazen . 1303/2013 obecn pt let v ppad velkch podnik a ti roky v ppad malch a stednch podnik. Toto obecn pravidlo se v ppad malch a stednch podnik me liit podle specifickch cl programu i aktivit definovanch v rmci specifickho cle, kde i u tto skupiny pjemc me bt stanovena doba udritelnosti na pt let. Tato skutenost bude vdy specifikovna v pslun vzv k pedkldn dost o podporu.

41

Odvodnn vbru tematickch cl a odpovdajcch investinch priorit s ohledem na dohodu o partnerstv na zklad uren regionlnch a ppadn vnitrosttnch poteb, vetn poteby eit vzvy vymezen v pslunch doporuench pro jednotliv zem, kter byly pijaty v souladu s l. 121 odst. 2 SFEU a pslunmi doporuenmi Rady pijatmi v souladu s l. 148 odst. 4 SFEU, s pihldnutm k hodnocen ex ante.

Tabulka 1: Odvodnn vbru tematickch cl a investinch priorit

Vybran tematick cl

Vybran investin priorita

Odvodnn vbru

1) Poslen vzkumu, technologickho rozvoje a inovac

1 b) Podpora podnikovch investic do vzkumu a inovac a vytven vazeb a souinnosti mezi podniky, stedisky vzkumu a vvoje a odvtvm vysokokolskho vzdlvn, zejmna podpora investic v oblasti vvoje produkt a slueb, penosu technologi, socilnch inovac, ekologickch inovac, aplikac veejnch slueb, stimulace poptvky, vytven st, klastr a otevench inovac prostednictvm inteligentn specializace a podpora technickho a aplikovanho vzkumu, pilotnch linek, opaten k vasnmu ovovn produkt, schopnost vyspl vroby a prvovroby, zejmna v oblasti klovch technologi a en technologi pro veobecn pouit

EU 2020: Naven investic do vzkumu a vvoje na rove 3 % HDP EU; stejn iniciativa Inovace v Unii

NPR 2014: Posilovat vznam vzkumnch a inovanch aktivit a produkce s vy pidanou hodnotou jako klovch pedpoklad pro zvyovn konkurenceschopnosti eskch firem

Pozin dokument: Podpora podnikovch investic do vzkumu a inovac, vvoje produkt a slueb, obchodovn s vsledky vzkumu, penosu technologi, rozvoje klastr, aplikovanch inovac, podpora technologickho a aplikovanho vzkumu

SMK: zven spoluprce mezi podnikovm a VaV sektorem a spoluprce mezi podniky, rozvoj slueb pro inovan podnikn

Dohoda o partnerstv:

Problmov oblast: Vzkumn a inovan systm; Konkurenceschopn podniky

Identifikovan problmy relevantn pro OP PIK: Slab orientace vzkumu na pnosy pro spolenost; Slab endogenn podnikatelsk sektor.

Priorita financovn: Vzkumn a inovan systm propojen s aplikan sfrou a smujc ke komern vyuitelnm vsledkm

2) Zlepen pstupu, vyuit a kvality informanch a komunikanch technologi

2 a) Roziovn irokopsmovho pipojen a zavdn vysokorychlostnch st a podpora zavdn vznikajcch technologi a st pro

ministerstvo prŮmyslu a obchodu - agentura-api.org½-dokument-op-pik.docx · web viewelektronika...

Documents