Univerzita Palackého v Olomouci

Filozofická fakulta

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie

Možnosti a bariéry rozvoje obce Písečná

Possibilities and barriers to the development of village

Písečná

Bakalářská práce

Barbora Jindřichová

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Helena Kubátová, Ph.D.

Olomouc 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti a bariéry rozvoje

obce Písečná vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Heleně Kubátové,

Ph.D. a uvedla v seznamu použité literatury všechny použité literární a další

zdroje.

V Olomouci dne 29. března 2016 …………………………

Barbora Jindřichová

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce PhDr.

Heleně Kubátové, Ph.D., za mnoho trpělivosti, odborné konzultace a cenné

připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

4

Obsah Úvod ............................................................................................................6

1. Obec Písečná (okres Frýdek – Místek) ....................................................7

1. 1. Historie............................................................................................8

1. 2. Obyvatelstvo ...................................................................................9

2. Analýza možností a bariér rozvoje obce Písečné ................................... 16

2. 1. Místní akční skupina Jablunkovsko ............................................... 16

2. 1. 1. SWOT analýza ...................................................................... 20

2. 1. 2. Strategický plán .................................................................... 22

2. 2. 2. Cíle strategie ......................................................................... 23

2. 2. Služby, spolky a volnočasové aktivity .......................................... 26

2. 3. Trh práce ....................................................................................... 28

2. 4. Doprava ......................................................................................... 30

2. 5. Faktory možností a bariér rozvoje obce......................................... 31

3. Výzkumný projekt ................................................................................. 37

3. 1. Cíl výzkumu .................................................................................. 37

3. 2. Typ výzkumu a metodika .............................................................. 37

3. 3. Hypotézy ....................................................................................... 38

3. 4. Charakteristika výzkumného souboru ........................................... 40

3. 5. Předvýzkum .................................................................................. 42

3. 6. Interpretace výsledků výzkumu ..................................................... 42

3. 7. Shrnutí ........................................................................................... 59

Závěr ......................................................................................................... 61

Anotace ..................................................................................................... 62

Zdroje ........................................................................................................ 64

Seznam tabulek, grafů a obrázků ............................................................... 67

Přílohy ....................................................................................................... 69

5

6

Úvod

„Nemůže-li se Beroun stát Prahou nebo Římem, může se aspoň stát

pořádným a jaksi soběstačným Berounem. Je možno dokonce působit, aby byl

v nějakém dobrém smyslu co nejberounovatější. Předpokladem toho ovšem

je, aby berounským lidem silně záleželo zrovna na Berouně“ (K. Čapek)

[zdroj: Heřmanová, Patočka 2007: s. 7]

I takto se dá popsat rozvoj obce a lokální sounáležitost. Toto motto K.

Čapka můžeme použít na jakoukoli obec. Já si zvolila obec Písečnou, ve které

sice žiji teprve 3 roky, ale seznamovat se s touto komunitou jsem začala již

před cca 8 lety, kdy jsem si zde našla první přátelé, vstoupila do spolku SDH

Písečná a pravidelně obec navštěvovala. Za tuto dobu jsem si nemohla

nevšimnout určitého rozvoje obce; nové hřiště a kurt, nová budova výletiště,

zrekonstruování kulturního domu a hřiště pro děti, ale také přibývání nových

rodinných domů v obci.

Hlavním cílem práce je zjistit a definovat možnosti a bariéry rozvoje

obce Písečná. K tomuto zjištění nám pomůžou dokumenty MAS

Jablunkovsko a jejich SWOT analýza, na jejichž základě stanovíme

indikátory rozvoje, které identifikujeme jako možnosti nebo bariéry dle

výzkumného šetření.

Práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část je věnována

teoretickým východiskům pro samotný výzkum. Jedná se v první řadě o

seznámení s obcí Písečná, její polohou, stručnou historií a charakteristikou

obyvatel. Dále uvádím základní informace o Místní akční skupině

Jablunkovsko, která se věnuje rozvoji obcí na území Jablunkovska. Na

základě SWOT analýzy MAS Jablunkovsko definuji indikátory, které

následně pomoci výzkumu identifikuji jako možnosti a bariéry rozvoje obce

Písečná.

Druhou, empirickou část práce tvoří kvantitativní výzkum prováděn

formou dotazníkového šetření v obci Písečná. V této části si také stanovuji

hypotézy pro výzkum, které následně vyhodnocuji za platné či nikoli.

Závěrem práce bude analýza stanovených indikátorů a identifikování, které

jsou možnostmi a které bariérami rozvoje obce Písečná.

7

1. Obec Písečná (okres Frýdek – Místek)

Obec Písečná se rozkládá v Moravskoslezském kraji na historickém

území Slezska, spadá pod Frýdecko – Místecký okres a východně sousedí

s nejvýchodnějším městem České republiky, Jablunkovem, které je

nejbližším centrem pro nakupování, kulturu a služby. Nejbližší řeka Olše

protéká Jablunkovem a Písečná leží na jejím pravém břehu. Obci Písečnou

protíná potok Kotelnice. Obec se nachází cca 4 km od slovenské hranice a 1,5

km od polské hranice vzdušnou čarou. Další zajímavostí obce je, že je

vzdálená 10,5 km od Trojmezí (střed hranice Polska, Slovenska a České

republiky), které leží na území obce Hrčava. Obec Písečná a její protáhlý

katastr zabírá plochu o rozloze 236,37 ha.

Hlavní budovou obce je především budova MŠ a ZŠ, kde sídlí i obecní

úřad. V plánu je výstavba nové budovy pro obecní úřad. Velkým přínosem

obce jsou samozřejmě budovy Kulturního domu a Výletiště, kde se konají

kulturní akce obce a plesy a je možno pronajmout je pro soukromé účely.

Obrázek 1: Ptačí perspektiva obce

Zdroj: obec Písečná; Současnost

I když je 56,5 % obyvatel věřících a z toho 74 % se hlásí k církvi

římskokatolické [SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek – Místek)], kostel

8

v obci není a obyvatelé musejí dojíždět do sousední obce Písek nebo města

Jablunkov. V obci se ale nacházejí dvě kapličky. První kaplička se nachází

v dolní části obce blíže Jablunkova, původně postavena mezi poli, dnes už je

zde vystavěno několik rodinných domů. Je zasvěcena Matce Boží

Čenstochovské. Podle pověsti byla postavena v roce 1926 jako výraz díků za

záchranu Jana Lubojatzkieho před vlky. Od roku 1990 každoročně v postní

době organizují Františkáni z Jablunkova křížovou cestu, které se účastní

velké množství věřících. Druhá kaplička je zasvěcena svatému Izidorovi,

patronu zemědělců. V květnu, v den památky sv. Izidora, je v kapli sloužena

mše svatá. Podle pověsti byla kaple postavena jako projev díků za záchranu

života, kdy blesk zasáhl koně a vůz zdejšího zemědělce. [Současnost:

Základní informace o obci Písečná].

Většina obyvatel obce mluví „po naszymu“ a kdo nemluví, alespoň

rozumí. „Po naszymu“ je těšínské nářečí, které se užívá v oblasti Slezska jak

na straně české, tak i na polské. Původně se jednalo o prolnutí češtiny a

polštiny, ale nyní se již projevuje i vliv němčiny a slovenštiny. Těšínské

nářečí v oblasti Slezska můžeme rozdělit do čtyř hlavních oblastí: karvinská,

bohumínská, těšínská a jablunkovská. Obec Písečná spadá samozřejmě pod

jablunkovskou oblast. Ovšem ze své vlastní zkušenosti můžu říci, že nářečí

se liší dům od domu nebo dokonce i člověk od člověka. Stává se, že i

vzdálenější členové rodiny užívají odlišně některé výrazy, ale ve výsledku se

vždy domluví. Nářečí se užívá nejen v obchodech, ale dokonce i na úřadech,

byť to není oficiální úřední jazyk. Zvláštní je pohled nezasvěcených osob,

nářečí nerozumí jak Češi, tak i Poláci, ale při tom na Poláky působí nářečí

česky a na Čechy naopak polsky [srov. Po „našymu“ aneb pohraniční

bilingvismus; Novotný, Těšínské nářečí].

1. 1. Historie

„Písečná byla původně horskou osadou, částí města Jablunkova. První

zmínky o Písečné pocházejí z roku 1446, kdy už byla pravděpodobně

osídlena. U jejích počátků stáli bratři Matouš, Štefan a Jan Skřekové,

původem z Jablunkova. Velký grunt Skřeků se časem rozpadl na menší části.

9

Ve 40. letech 16. století žilo na Písečné asi 64 obyvatel, kteří se svým valašsky

zaměřeným způsobem hospodaření zcela odlišovali od městských

Jablunkovanů“ [Současnost: Základní informace o obci Písečná].

Podle obecních webových stránek se v obci původně vyučovalo pouze

v soukromých domech a první škola byla vybudovaná zcela jinde než

současná. Po roce 1873 byla zřízena škola na místě, kde stojí dnes, ovšem

pouze jako jednotřídní, která se postupně rozšiřovala [Současnost: Základní

informace o obci Písečná]. Dnes už zde najdeme Mateřskou školu rozdělenou

na dvě části a Základní školu čítající tři třídy s pěti ročníky 1. stupně.

„Až do konce roku 2000 byla Písečná jako příměstská část součástí

Jablunkova. Na základě referenda konaného v červnu 2000 byla dnem 1. 1.

2001 Písečná vyhlášena jako samostatná obec. Osamostatnění obce výrazně

přispělo k jejímu dalšímu rozvoji. Prioritně jsou rekonstruovány místní

komunikace, budova školy, kulturní dům a dětské hřiště. V roce 2008 bylo

vybudováno nové fotbalové hřiště pro malou kopanou a víceúčelové hřiště,

což významně zlepšilo podmínky pro sportovní vyžití občanů obce i blízkého

okolí. K dalšímu rozvoji obce přispívají i velmi atraktivní plochy určené pro

výstavbu rodinných domů. V posledních letech dochází k vysokému nárůstu

staveb rodinných domů, a tím i postupné zvyšování počtu obyvatel v obci“

[Současnost: Základní informace o obci Písečná].

1. 2. Obyvatelstvo

K 1. 1. 2016 má obec 981 obyvatel, je zde 240 trvale obydlených

domů, z toho podíl mužů a žen je téměř stejný 489:492 a průměrný věk je

36,9 let. V období roku 2014 byl přirozený přírůstek -2 a přírůstek stěhováním

+13, celkový přírůstek byl tedy +10 obyvatel. Oproti tomu období roku 2015

byl přirozený přírůstek -4 a přírůstek stěhováním +6, celkový přírůstek za rok

2015 je tedy +2 obyvatelé. Lze vidět, že již za poslední 2 roky přibylo v obci

12 obyvatel [Statistika obyvatel k 1. 1. 2015; Statistika obyvatel k 1. 1. 2016].

10

Zdroj: SLDB 2011; Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869

Z grafu můžeme vyčíst, že počet obyvatel od roku 1869 pomalu roste,

je zde pouze menší úbytek obyvatel mezi léty 1961 a 1970 a větší mezi léty

1991 a 2001, který můžeme odůvodnit tím, že od roku 2001 se Písečná stala

samostatnou obcí. Územní katastr obce byl zmenšen o oblast Konečná, která

byla součástí Písečné, když byla ještě příměstskou částí Jablunkova. Proto

v tomto roce můžeme vidět také pokles počtu domů v grafu, který mimo tento

zlomový rok stále pomalu stoupá.

0

200

400

600

800

1000

1200

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel a domů v obci Písečná v

letech 1869-2011

Počet obyvatel Počet domů

11

Tabulka 1: Obyvatelstvo podle věku z roku 2011

Počet obyvatel Podíl v %

Celkem 899 100

0 – 14 165 18,4

15 – 19 67 7,5

20 – 29 139 15,5

30 – 39 141 15,7

40 – 49 131 14,6

50 – 59 97 10,8

60 – 64 55 6,1

65 – 69 37 4,1

70 – 79 43 4,8

80 a více let 25 2,8

Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek), vlastní výpočty

Podle tabulky 1 můžeme vidět, že v obci je vysoký podíl dětí do 14let,

a to 18,4 %. Mohli bychom říct, že obyvatelé zde chtějí zakládat rodiny a

hodnotí tuto oblast jako vhodnou pro výchovu a dospívání dítěte. Další

vysoké podíly tvoří obyvatelé dospělého věku od 20 do 49 let. Obyvatel nad

70 let už je pouze 7,6 % a obyvatel v rozmezí 60 – 69 let 10,2 %, což je

dohromady stejný podíl jako tvoří děti do 14 let.

Tabulka 2: Obyvatelstvo podle věku 2001

Počet obyvatel Podíl v %

Celkem 804 100

0 – 14 let 166 20,6

15 – 64 let 530 65,9

65 a více let 108 13,4

Zdroj: RIS; Sčítání lidu domů a bytů 2001, vlastní výpočty

Tabulka 2 ukazuje počet obyvatel a procentový podíl podle věkové

struktury v roce 2001 a můžeme ji porovnat s tabulkou 1, která ukazuje

12

podrobněji obyvatelstvo podle věkové struktury v roce 2011. Můžeme vidět,

že podíl dětí do 14 let je v roce 2011 a 2001 přibližně stejný, ale o něco větší

je v roce 2001. Taktéž můžeme porovnat obyvatele ve věku 65 a více let a

opět se setkáme s podobností a menším přesahem v roce 2001. Můžeme si

také všimnout, že v roce 2001 i 2011 převyšuje podíl dětí do 14 let podíl

obyvatel 65 a více let, což znamená, že obec se stále rozvíjí.

Tabulka 3: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

Počet

obyvatel Podíl v %

Ekonomicky aktivní celkem 420 46,7

v

tom

zaměstnaní 383 91,2

z toho podle

postavení v

zaměstnání

zaměstnanci 317 82,8

zaměstnavatelé 14 3,7

pracující na vlastní

účet 28 7,3

ze

zaměstnaných

pracující důchodci 4 1

ženy na mateřské

dovolené 9 2,3

nezaměstnaní 37 8,8

Ekonomicky neaktivní celkem 455 50,6

z

toho

nepracující důchodci 172 37,8

žáci, studenti, učni 170 37,4

Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek), vlastní výpočty

Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 říká, že ekonomicky aktivních

bylo 46,7 % obyvatel a pouze 8,8 % byli nezaměstnaní. Ekonomicky

neaktivních bylo 50,6 %, což je způsobeno velkým podílem dětí předškolního

věku, žáků, studentů a také nepracujících důchodců. Podíl těchto dvou skupin

je téměř stejný. Nezanedbatelný podíl 82,8 % ze zaměstnaných obyvatel tvoří

zaměstnanci, zbylý podíl tvoří zaměstnavatelé a obyvatelé pracující na vlastní

13

účet. Nejmenší podíl 1 % ze zaměstnaných tvoří pracující důchodci a 2,3 %

ženy na mateřské dovolené.

Tabulka 4: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání

Obec

Písečná

Podíl v

%

Česká

republika

Podíl v

%

Bez vzdělání 3 0,4 42 384

0,5

Základní včetně neukončeného 159 21,7 1 571 602 17,6

Střední vč. vyučení (bez maturity) 279 38 2 952 112 33

Úplné střední (s maturitou) 198 27 2 425 064 27,1

Nástavbové studium 11 1,5 247 937 2,8

Vyšší odborné vzdělání 1 0,1 117 111 1,3

Vysokoškolské 68 9,3 1 114 731 12,5

Zdroje: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek). SLDB 2011; Česká republika, vlastní výpočty

Tabulka 4 ukazuje obyvatele obce Písečná a České republiky nad 15

let a jejich nejvyšší ukončené vzdělání. Největší podíl nejvyššího ukončeného

vzdělání, 38 %, tvořili obyvatelé Písečné se střední školou vč. vyučení (bez

maturity), to může souviset opět s trhem práce a největším zaměstnavatelem

Třineckými železárnami (viz kapitola 2. 3.). Druhý největší podíl, 27 %, tvoří

osoby s úplným středním vzděláním ukončeným maturitou a hned v závěsu

je podíl 21,7 % obyvatel se základním nebo neukončeným základním

vzděláním. Pouhých 1,5 % obyvatel má ukončené nástavbové studium a jen

1 osoba (0,1 %) má vyšší odborné vzdělání. O něco lépe jen na tom s 9,3 %

podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. S tímto může souviset trh

pracovní nabídky. Moje hypotéza zní, že lidé s vyšším vzděláním v blízkém

okolí obce nenaleznou příliš mnoho uplatnění. (viz DOPLNIT kapitola)

V tabulce 4 můžeme také porovnat obec Písečnou s Českou

republikou, kde celkový počet obyvatel nad 15 let je 8 470 941. Když

14

porovnáme procentuální podíl obce Písečné s Českou republikou,

nenalezneme výraznější rozdíly, ale jen malé výkyvy. Menší rozdíl vidíme,

když porovnáme podíl 27,1 % úplného středního vzdělání s maturitou, který

je v těsném závěsu za středním vzděláním bez maturity včetně vyučení

s podílem 33 %. U obce je tento rozdíl zřetelnější. Větší podíl, na rozdíl od

obce, zjistíme také u vyššího vzdělání, jako je nástavbové studium (2,8 %),

vyšší odborné vzdělání (1,3 %) a vysokoškolské vzdělání (12,5 %). Můžeme

tedy říci, že obec Písečná vzdělanostní strukturou obyvatel zhruba odpovídá

struktuře celé České republiky.

Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek)

Podle SLDB 2011 se k polské národnosti hlásí 19 %, což souvisí

s minulostí Slezska, kdy Slezsko patřilo k Polsku. V celé oblasti Těšínska je

výrazná polská menšina, pro které jsou zde polské nápisy i polské školy

základní i střední. V obci funguje samozřejmě i neoficiální polský spolek,

který se pak sdružuje v PZKO v Jablunkově a na Písečné pořádá každoroční

ples. Ke slovenské národnosti se hlásí pouze 1% obyvatel a 15 % neuvedlo

národnost. Největší podíl obyvatel pak hlásí národnost českou a nejmenší

slezskou a moravskou, které můžeme řadit pod českou národnost.

61%

3%1%1%

19%

15%

Graf 2: Obyvatelé podle národnosti

česká

slezská

moravská

slovenská

polská

neuvedeno

15

Tabulka 5: Obyvatelé vyjíždějící do škol a zaměstnání

Počet obyvatel Podíl v %

Vyjíždějící celkem 321 35,7

v tom vyjíždějící do zaměstnání 206 64,2

v tom v rámci obce 7 3,4

do jiné obce okresu 180 87,4

do jiného okresu kraje 17 8,3

do jiného kraje 2 1

vyjíždějící do škol 115 35,8

Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek), vlastní výpočty

Tabulka 5 nám ukazuje počet a podíl obyvatel Písečné, kteří musí

vyjíždět do zaměstnání a do škol. Celkem 35,7 % obyvatel Písečné vyjíždí do

škol a zaměstnání. Z toho 64,2 % do zaměstnání a 35,8 % do škol. Do škol

musí dojíždět žáci už od druhého stupně základní školy, protože na Písečné

je základní škola pouze do pátého ročníku. Z obyvatel vyjíždějících do

zaměstnání pouze 3,4 % vyjíždí v rámci obce a největší podíl 87,4 % do jiné

obce okresu. 8,3 % obyvatel musí vyjíždět do jiného okresu kraje a 1%

dokonce do jiného kraje.

16

2. Analýza možností a bariér rozvoje obce Písečné

Pro vytvoření výzkumného projektu musím nejprve provést analýzu

současného stavu a určit, co je možností a bariérou rozvoje obce. Jelikož obec

Písečná žádnou analýzu a strategii rozvoje doposud neprovedla, využiji

analýzu a strategii rozvoje Místní akční skupiny Jablunkovsko, jejíž je obec

Písečná součástí.

„Metoda LEADER se v Evropské unii používá už od roku 1991. Jejím

hlavním reprezentantem v České republice je Národní síť Místních akčních

skupin ČR (NS MAS), která sdružuje 134 ze 151 existujících MAS v ČR. Síť

Místních akčních skupin je vytvořena také v Moravskoslezském kraji. V této

síti chybí 5 regionů. Jedním z těchto regionů je právě jablunkovský region.

Založením MAS Jablunkovsko, z. s. je zaplněno jedno z bílých míst v rámci

území České republiky, kde místní akční skupina dosud nepůsobila“ [MAS

Jablunkovsko; Informace o sdružení MAS Jablunkovsko].

„Použití této metody, založené na spolupráci místních společenství a

partnerství občanů, veřejné správy, neziskových organizací a podnikatelů při

řešení problémů daného regionu, přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti,

k ochraně životního prostředí zlepšení kvality života a diverzifikaci

hospodářství venkova v České republice“ [MAS Jablunkovsko; Informace o

sdružení MAS Jablunkovsko].

2. 1. Místní akční skupina Jablunkovsko

Dne 12. července 2012 v Bystřici nad Olší byla založena Místní akční

skupina Jablunkovsko, z. s. (dále MAS Jablunkovsko). Součástí MAS

Jablunkovsko je 16 obcí na území Jablunkovska a také 21 ziskových a

neziskových subjektů [MAS Jablunkovsko; Informace o sdružení MAS

Jablunkovsko].

17

Obrázek 2: Členění území dle katastrů jednotlivých obcí

Zdroj: MAS Jablunkovsko; Příloha 8 Mapa území a seznam obcí

Na obrázku 2 můžeme vidět celé území MAS Jablunkovska, a jakou

část tohoto území tvoří obce Písečná. Obec Písečná se skrývá pod číslem čtyři

a můžete si všimnout, že je to opravdu malá část celého území MAS

Jablunkovska.

V tabulce 6 můžeme porovnat počet obyvatel a výměru obcí, které

jsou součástí MAS Jablunkovsko. Co se týče výměry obce, je obec Písečná

18

na úplném konci jako nejmenší obec a počtem obyvatel se také řadí spíše

k těm s menším počtem obyvatel.

Tabulka 6: Seznam obcí MAS Jablunkovsko

Zdroj: MAS Jablunkovsko; Příloha 8 Mapa území a seznam obcí

Důvod vzniku MAS Jablunkovsko je realizace rozvojových strategií

a strategických plánů v rámci iniciativy LEADER Evropské unie nebo jiných

aktivit, které podporují rozvoj venkova. MAS Jablunkovsko je vcelku mladá

organizace, která vznikla pro rozvoj oblasti Jablunkovska, protože pouze

místní společenství znají podrobně silné a slabé stránky svého regionu a jsou

schopna dobře řešit své vlastní problémy [MAS Jablunkovsko; Informace o

19

sdružení MAS Jablunkovsko]. Tyto strategie a plány použiji v aplikaci na

obec Písečnou, která je součástí MAS Jablunkovsko.

Při tvorbě a realizaci strategie MAS Jablunkovsko a její členové

udržují určité základní principy metody LEADER [MAS Jablunkovsko;

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na

období 2014-2020]:

1. Přístup zdola nahoru: to znamená, že klíčovým prvkem pro rozvoj jsou

hlavně místní aktéři, kteří znají oblast nejlépe a nejlépe dokáží zhodnotit, co

potřebuje. Taktéž je důležitý názor místní veřejnosti.

2. Udržitelný rozvoj: je založen na racionálním a vyváženém přístupu ke

všem definovaným oblastem. Nejdůležitější je místní spolupráce a

ekonomický růst regionu.

3. Zachování přírodního a kulturního bohatství

4. Využití místního potenciálu: do strategie se promítají potřeby regionu,

ale je především brán zřetel na místní tradice, potřeby a očekávání.

5. Partnerství veřejného a soukromého sektoru: toto spojení je efektivnější

pro rozvoj území. Využívá zkušenosti s různých odvětví působnosti.

6. Inovace: MAS Jablunkovsko jakožto nová organizace přináší mnoho

inovativních přístupů, postupů, technik a metod pro rozvoj území. Jde

především o zapojování veřejnosti a partnerů, rozvoj sociálních podniků,

tvorba řetězců a spolupráce mezi subjekty v regionu.

7. Síťování: jedná se o inovativní prvek, díky němuž dochází k výměně

informací a zkušeností mezi jednotlivými subjekty.

8. Spolupráce: navazuje na síťování a je jeho vyšší formou. Přináší

partnerství i na mezinárodní úrovni.

9. Transparentnost: je zásadní prvek.

[MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS

Jablunkovsko na období 2014-2020]

20

2. 1. 1. SWOT analýza

MAS Jablunkovsko zpracovalo Strategie komunitně vedeného

rozvoje pro období 2014 – 2020, jejíž součástí je analýza současného stavu

za pomocí SWOT analýzy a dále pak strategický plán rozvoje. SWOT

analýza MAS Jablunkovsko je rozdělená do 3 hlavních pilířů a těmi jsou

Krajina a Infrastruktura, Hospodářství a Společnost. Já si ale z těchto pilířů

SWOT analýzy vyberu faktory, které budu dále definovat a z kterých pak

odvodím indikátory pro výzkum na obec Písečnou.

„SWOT analýza je komplexní metodou kvalitativního hodnocení.

SWOT je zkratka složená z počátečních písmen anglických slov: strengths

(přednosti = silné stránky), weaknesses (nedostatky = slabé stránky),

opportunities (příležitosti), threats (hrozby). Jádro metody tedy spočívá

v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř

základních skupin (tj. faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ vnitřní stránky

subjektu a faktory vyjadřující PŘÍLEŽITOSTI a HROZBY jako vlastnosti

vnějšího prostředí)“ [Bernatík, Maléřová 2010: s. 25].

Tabulka 7: Strategie SWOT analýzy

SWOT analýza Interní analýza

Silné stránky (S) Slabé stránky (W)

Extern

í an

alý

za

Příležitosti

(O)

S-O-Strategie:

Vývoj nových metod, které jsou

vhodné pro rozvoj silných

stránek společnosti (projektu).

W-O-Strategie:

Odstranění slabin pro vnik

nových příležitostí.

Hrozby (T)

S-T-Strategie:

Použití silných stránek pro

zamezení hrozeb.

W-T-Strategie:

Vývoj strategií, díky nimž je

možné omezit hrozby,

ohrožující naše slabé

stránky.

Zdroj: Bernatík, Maléřová 2010: s. 25

21

Tabulka 8: SWOT analýza MAS Jablunkovsko, vlastní výběr

Silné stránky Slabé stránky

Dobrá dopravní dostupnost regionu

silniční, železniční a hromadná

Přítomnost velkých zaměstnavatelů v

blízkosti regionu

Pestrá síť a činnost neziskových

organizací a spolků

Rostoucí počet obyvatel a s tím

spojená dynamická bytová výstavba na

území MAS

Dobrá dostupnost lékařské péče

Bohatý kulturní život

Nedostatek kvalifikované pracovní síly

přímo na území regionu, dojíždění za

prací

Nedostatečně rozvinutá síť sociálních

služeb v některých obcích

Odliv vzdělaných lidí do větších měst

Špatná kvalita ovzduší – lokální

topeniště, průmysl, doprava

Nedostatečná a stárnoucí sportovní

infrastruktura v některých obcích

Omezené možnosti volnočasových

aktivit pro všechny věkové kategorie

Příležitosti Hrozby

Zájem mladých rodin o bydlení na

venkově

Podpora a rozvoj místního spolkového

života.

Pocit regionální sounáležitosti

Zpoždění s dokončením obchvatu I/11

Odliv mladých kvalifikovaných

obyvatel z regionu

Závislost na Třineckých železárnách,

jako monopolním zaměstnavateli

v regionu

Stárnutí populace, odliv mladých lidí

z regionu

Rušení spojů autobusových linek a

spojů železniční dopravy

Zdroj: MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na

období 2014-2020, vlastní zpracování

Z pilíře Krajiny a Infrastruktury využiji tyto indikátory silných stránek

a příležitostí: Dobrá dopravní dostupnost regionu silniční, železniční a

hromadná. Ze slabých stránek a hrozeb to budou tyto: Zpoždění s dokončením

obchvatu I/11, Špatná kvalita ovzduší – lokální topeniště, průmysl, doprava a

Rušení spojů autobusových linek a spojů železniční dopravy.

Z pilíře Hospodářství z příležitostí a silných stránek využiji:

Přítomnost velkých zaměstnavatelů v blízkosti regionu, Zájem mladých rodin

22

o bydlení na venkově. A jako slabé stránky a hrozby: Nedostatek

kvalifikované pracovní síly přímo na území regionu, dojíždění za prací, Odliv

mladých kvalifikovaných obyvatel z regionu, Závislost na Třineckých

železárnách jako monopolním zaměstnavateli v regionu.

A nakonec z pilíře Společnosti jako příležitosti a silné stránky: Pestrá

síť a činnost neziskových organizací a spolků, Podpora a rozvoj místního

spolkového života, Rostoucí počet obyvatel a s tím spojená dynamická bytová

výstavba na území MAS, Dobrá dostupnost lékařské péče, Bohatý kulturní

život a Pocit regionální sounáležitosti. Jako slabé stránky a hrozby tyto:

Nedostatečně rozvinutá síť sociálních služeb v některých obcích, Odliv

vzdělaných lidí do větších měst, Stárnutí populace, odliv mladých lidí

z regionu, Nedostatečná a stárnoucí sportovní infrastruktura v některých

obcích a Omezené možnosti volnočasových aktivit pro všechny věkové

kategorie.

Vybrané faktory ze SWOT analýzy budu blíže definovat v dalších

podkapitolách této kapitoly, kde z nich určím indikátory pro výzkumnou

práci.

2. 1. 2. Strategický plán

Obrázek 3: Motto MAS Jablunkovsko

Zdroj: MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na

období 2014-2020

23

Obrázek 4: Vize MAS Jablunkovsko

Zdroj: MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na

období 2014-2020

„Realizace strategie znamená využití potenciálů území podhorské

krajiny a její strategické a dobře dostupné polohy na hranici tří států.

Důležitým prvkem je využití bohatých tradic, tradičních forem zemědělství.

Důležitou roli sehrává využití již navázaných partnerství veřejného sektoru

s podnikatelskou sférou a neziskovými organizacemi. Vize vyjadřuje veškeré

směry dalšího rozvoje území a zastřešuje oblasti životního prostředí,

infrastruktury, podpory podnikání a podpory rozvoje sociální oblasti se

zacílením na sociální podnikání, sociální bydlení, poskytování sociálních

služeb“ [MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního

rozvoje MAS Jablunkovsko na období 2014-2020].

„Strategická vize Jablunkovska navazuje na výstupy SWOT analýzy,

vychází z potřeb a požadavků, které byly vzneseny při veřejných

projednáváních, jednáních se zástupci samospráv, podnikatelů a neziskových

organizací. Vize je průnikem sociální, ekonomické a environmentální

oblasti“ [MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního

rozvoje MAS Jablunkovsko na období 2014-2020].

2. 2. 2. Cíle strategie

„V rámci tří základních pilířů strategie (Společnost, Hospodářství,

Krajina a infrastruktura) bylo specifikováno pět strategických cílů, které

obsahují veškeré definované potřeby území. Cíle jsou stanoveny jako

kombinace vzájemného působení a očekávaných výsledků“ [MAS

24

Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS

Jablunkovsko na období 2014-2020].

Obrázek 5: Prioritní oblasti strategie MAS Jablunkovsko

Zdroj: MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na

období 2014-2020

Na obrázku 5 můžeme vidět pět strategických cílů MAS Jablunkovska

a jejich prioritní postavení. Nejvýše postaven je cíl Lidé, a to protože bez

vzdělaných lidí není možný rozvoj. Na druhou úroveň řadí společně oblasti

Podnikání, Spolupráce a Mobilita. Tyto oblasti mají společné to, že neustále

prochází změnami a jsou velice dynamické. Nejníže je pak v hierarchii cílů

postaven cíl Prostředí z důvodů stálého a pevného základu pro rozvoj. Cíl

Spolupráce je spojujícím prvkem všech strategických oblastí cílů. U každé

z těchto pěti oblastí cílů byla definována specifická opatření. [MAS

Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS

Jablunkovsko na období 2014-2020]

Jak jsem se již zmínila, nejdůležitějším cílem je oblast Lidé. Pro

smysluplný rozvoj území je důležitým předpokladem vzdělané, spokojené a

sociálně vyspělé obyvatelstvo. Cílem je tedy investovat do sociální

25

ekonomiky pro zvýšení kvality života, rozvoje a tedy i rozvoje místní

ekonomiky. Docílí toho projekty typu rekonstrukce a výstavby budov,

pořizování vybavení pro komunitní péči, sociální služby, zlepšení podmínek

pro bydlení. Pro zlepšení podmínek pro vzdělání a celoživotní učení mají

v plánu především podporu kvality a dostupnosti regionální infrastruktury pro

vzdělání a celoživotní učení. [MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně

vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na období 2014-2020] Proto

se budou soustředit především na spokojenost a přístup obyvatel k obci.

Strategický cíl Podnikání usiluje o ekonomicky vyspělý a efektivní

region, který spojuje vícero oblastí a je hlavním cílem pilíře Hospodářství.

Budou se zaměřovat především na rozvoj ekonomického prostředí a

konkurenceschopnosti podniků v oblasti a to především v návaznosti na

kulturní tradice, tradičních řemesel a zemědělství. V oblasti jsou díky

tradičnímu zemědělství a krásné a čisté přírody vhodné podmínky pro

ekozemědělství a agroturistiku. Součástí je také podpora zázemí pro tvorbu

nových pracovních míst. Jablunkovsko sice nepatří mezi regiony se zvýšenou

nezaměstnaností, ale vyskytuje se zde odlišná míra mezi obcemi. [MAS

Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS

Jablunkovsko na období 2014-2020]

Stabilní a spolupracující region je prioritou cíle Spolupráce. Cíl je tedy

zaměřen především na spolupráci hlavních aktérů regionálního rozvoje. Jak

již bylo řečeno, strategický cíl Spolupráce je propojen se všemi strategickými

cíli, a tedy jeho součástí jsou i z určité části ostatních strategických cílů.

Zaměří se také na konkurenceschopnost cíle Podnikání, rozvoj sociálních

služeb a vzdělání cíle Lidé, apod. Jedná se o podporu v různých odvětvích a

řešení záměrů regionu. Spolupráce docílí především výměnou zkušeností

mezi MAS a jejich členy, také na nadnárodní úrovni a propagací regionu

formou publikací. [MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného

místního rozvoje MAS Jablunkovsko na období 2014-2020]

Pevný a stálý základ pro rozvoj tvoří cíl Prostředí, který se řídí mottem

„Zdravé a funkční Jablunkovsko“. Tento cíl stojí především o ochranu

životního prostředí, ochranu ovzduší, vodního hospodářství, biodiverzity a

26

nakládání s odpady. A jak toho docílí? K ochraně lesů přispěje výstavba a

značení stezek pro turisty, zřizování odpočinkových stanovišť, informačních

tabulí a zařízení k odkládání odpadků. Tento cíl se mimo jiné soustřeďuje na

podporu rozvoje kvality poskytovaných služeb veřejné správy. Opatřeními

směřuje k dosažení efektivnějšího výkonu veřejné správy s rozšířenou

působností – Jablunkov a Třinec. [MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně

vedeného místního rozvoje MAS Jablunkovsko na období 2014-2020]

2. 2. Služby, spolky a volnočasové aktivity

Co se týče služeb, v obci najdeme pouze ty základní a pro ostatní je

třeba jet do města Jablunkov nebo Třince. V obci nalezneme mateřskou a

základní školu (pouze první stupeň), obchod s potravinami a základními

hygienickými potřebami, obecní úřad a malou hospůdku. To vše sídlí na

jednom místě v centru obce. V sousedním městě Jablunkov pak můžeme

využít širší výběr služeb jako třeba úřad práce, poštu, polikliniku, kino, větší

výběr obchodů, supermarkety, kostel, apod. Nejbližší nemocnice, kam Vás

odveze záchranka, a kde můžete navštívit pohotovost, je bohužel až v Třinci,

která je cca 15 km vzdálený.

Nicméně úplně bez života obec Písečná není. Funguje zde několik

spolků, které se o zábavu a ruch v obci postarají, ať už jste členem či nikoli.

Krátce zde popíšu činnost těch hlavních. Pouze jeden spolek je ale oficiálně

registrován v rejstříku spolků.

Spolek důchodců

Členové tohoto spolku jsou lidé vyššího věku, ale není povinností, aby

byli přímo ve starobním důchodě. Spolek zajišťuje aktivitu především pro

důchodce, ale není vyloučena účast i mladších lidí, jako třeba rodinných

příslušníků. Tento spolek se spoluúčastní organizování dvou kulturních akcí

v naší obci, kterými jsou: Dětské radovánky na konci školního roku, díky

čemuž pomáhají SRPŠ a Dny obce Písečné neboli zakončení prázdnin, na

kterém se účastní všechny spolky v obci tak, že se každým rokem střídají

v přípravě nebo popřípadě spolupracují dva spolky najednou.

27

Spolek pořádá různé zájezdy pro své členy, a pokud kapacity nevyplní

svými členy, nabízejí volné místa dalším obyvatelům naší obce. Jedná se o

zájezdy především po České republice, jak turistické, poznávací, tak i

pobytové. Čas od času pořádají i zájezdy do zahraničí. Asi nejčastěji nabízejí

hromadný zájezdy do nedalekého Těšínského divadla na divadelní

představení. Jedinou kulturní akcí pro obyvatele Písečné, kterou pořádají

zcela sami, je Důchodcovský ples.

Sbor dobrovolných hasičů

Tato komunita má cca 100 členů ze všech generací od nejstarší až po

tu nejmladší. Součástí sboru dobrovolných hasičů je zásahová jednotka, do

které ale patří pouze asi 10 členů, kteří museli absolvovat přípravný kurz.

Všichni, ale především mladší členové sboru, se podílejí na brigádách pro

zvelebení obce, či při pomoci občanům v krizových situacích.

Další část sboru tvoří soutěžní týmy, které se v sezóně zhruba od

května do října účastní okrskových nebo ligových soutěží v požárním útoku.

Před 3 lety skončil nejstarší soutěžní mužský tým, který několik let vyhrával

Moravskoslezskou ligu. Nahradil je ovšem také úspěšný mladší tým, který

před rokem vyhrál nově založenou ligu Gorolského poháru. Soutěží se účastní

také ženský tým, který funguje již 7 let a vyhrál také mnoho pohárů. Od

loňského roku byl opět založen tým žáků, což jsou nejmladší členové celého

sboru.

Díky tomu, že jsou ve sboru tyto soutěžní úspěšné týmy, je naše obec

v hasičské komunitě v celém kraji vyhlášena. Proto má hasičská soutěž,

kterou pořádá SDH Písečná každoročně, velkou účast a úspěch. Jako každý

spolek se také spoluúčastní na kulturní akci Dny obce Písečné neboli

zakončení prázdnin. A také, jako každý spolek, pořádá svůj vlastní, Hasičský

ples.

Sbor organizuje jednou či dvakrát do roka také zájezd, ale ten je

většinou jen pro členy sboru a pro jejich partnery.

28

Spolek přátel kultury a sportu na Písečné z. s.

Vznikl přejmenováním spolku recese a zapsáním do rejstříku spolků.

Hlavní náplň tohoto spolku je rozvoj kulturní a sportovní činnosti na Písečné

formou spolupořádání turnajů, dětských her, pěších i cyklistických výletů a

tematických plesů ve spolupráci s ostatními subjekty v ČR. Je to jediný spolek

v obci, který je oficiálně zapsán v rejstříku spolků a může čerpat různé

příspěvky z EU. Tento spolek je mnohem aktivnější než spolek recese, po

kterém převzal organizaci Maškarního plesu. Jako všechny spolky v obci se

spoluúčastní na pořádání kulturní akce Dny obce Písečná neboli zakončení

prázdnin. Spolek pořádá samozřejmě mnoho akcí pro děti a rodiče

v Kulturním domě Písečná nebo Výletišti jako například florbalový turnaj,

ping-pongový turnaj, apod. Ke spolku se stále připojují noví členové a i ti,

kteří nejsou přímo členové, se často účastní akcí jimi pořádaných.

2. 3. Trh práce

Obrázek 6: Podíly vybraných skupin zaměstnání (CZ-ISCO) na celkovém

počtu zaměstnaných, Moravskoslezský kraj, ČR, 2013, v %

Zdroj: Trh práce 2013 v Moravskoslezském kraji

29

Podle obrázku můžeme porovnat zaměstnanost Moravskoslezského

kraje a České republiky podle skupin zaměstnání. Můžeme vidět, že výrazně

převyšuje skupina dělnické a řemeslnické profese 33,9 % a to i v porovnání

s ČR 31,5 %. Druhou nejvýraznější profesní skupinou, která opět převyšuje

ČR, jsou nižší administrativní pracovníci 26,4 %. Pro obě tyto skupiny postačí

střední vzdělání ukončené maturitou nebo výučním listem. Oproti tomu

profesní skupiny techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, vedoucí a

odborní pracovníci, pro které už je potřeba vyšší vzdělání jako vyšší odborná

škola nebo vysokoškolské, mají výrazně nižší procentový podíl a naopak je

převyšuje podíl ČR. Toto podporuje mou hypotézu, že obyvatelé Písečné

s vyšším vzděláním mají problém s uplatněním v regionu.

Podle statistiky ČSÚ 28,8 % obyvatel Moravskoslezského kraje je

zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu, což souvisí s jedním

z nejvýznamnějších zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje [ČSÚ: Veřejná

databáze; Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti CZ-NACE, vlastní

výpočet].

„Třinecké železárny, kterým místní neřeknou jinak než Werk, patří k

průmyslovým podnikům s nejdelší tradicí hutní výroby v České republice.

Dnes významný podnik s uzavřeným hutním výrobním cyklem byl založen v

roce 1839 Těšínskou komorou, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel

Habsburský“ [Třinecké železárny; Historie].

Třinecké železárny jsou v současné době největším zaměstnavatelem

v regionu a jednou z nejvýznamnějších společností v rámci celé České

republiky. Zaměstnávají zhruba 6000 lidí ve výrobě, provozu i službách.

Svým zaměstnancům nabízí ekonomickou jistotu, stabilitu a také možnost

profesního rozvoje [Třinecké železárny; Práce u nás].

K dlouholeté tradici Třineckých železáren patří také spolupráce se

školami všech stupňů. Spolupráce začíná již od základní školy a to nejen jako

finanční podpora, ale také spoluprací s rodiči a učiteli při výběru další školy

pro žáky. Dále spolupracují také s odbornými středními školami pro Třinecké

železárny a nakonec vybranými vysokými školami, především VŠB –

30

Technickou univerzitou Ostrava, ČVUT Praha a VUT v Brně [Třinecké

železárny; Spolupráce se školami všech stupňů].

2. 4. Doprava

Podle Jízdního řádu můžeme vidět, že autobusové linky jsou

přizpůsobeny potřebám obyvatel. Ve směru z Písečné do Jablunkova a Třince

v pracovní dny v ranních hodinách, kde obyvatelé dojíždějí do zaměstnání a

škol, jsou intervaly mezi autobusy cca hodinu i kratší. Přes poledne jsou

intervaly už dlouhé cca 2 hodiny. Opět četnější doprava je okolo 13-14

hodiny, kdy obyvatelé zaměstnaní v Třineckých železárnách musí na

odpolední směnu. Poté se interval opět prodlužuje a od pozdějších

odpoledních hodin je opět pravidelný po hodině a večer už doprava zcela

utichá. O víkendech je samozřejmě doprava omezená, ale opět přizpůsobená

potřebám. Fungují linky, které dopraví zaměstnance Třineckých železáren

pracující i o víkendu včas na směnu, ale také věřící obyvatelé včas na mši

v kostele v Jablunkově [Jízdní řády platné od 13. 12. 2015 do 10. 12. 2016].

Jinak tomu není ani v opačném směru z Jablunkova a Třince. Linky

jsou opět přizpůsobeny konci směny v Třineckých železárnách, ale i většiny

pracovní doby mezi 14-16 hodinou a konci vyučování středních škol v Třinci

a základní školy v Jablunkově. O víkendech je doprava také přizpůsobená

konci směny i konci mše svaté [Jízdní řády platné od 13. 12. 2015 do 10. 12.

2016].

Autobusové linky navazují také na vlakovou dopravu, která je

dostupná v obci Návsí. Pokud autobus nejede přímo do Návsí, navazuje

v Jablunkově přípoj, který jede pouze do Návsí anebo do Třince a zastavuje

v Návsí [Jízdní řády platné od 13. 12. 2015 do 10. 12. 2016].

Vlaková doprava je bez výjimky pravidelná. Interval mezi vlaky je

hodinový a vlaky vyjíždějí ze stanice Návsí několik minut po celé hodině.

Několikrát za den v Návsí zastaví i expresní přímé spoje do Prahy společnosti

České dráhy i Žlutý [IDOS Jízdní řády].

Územím MAS Jablunkovsko prochází také silniční páteřní

komunikace a to mezinárodní silnice I/11 vedoucí z Hradce Králové, přes

31

Ostravsko až na Slovensko, která má nadregionální význam [MAS

Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS

Jablunkovsko na období 2014-2020].

„Silnice I/11 je v rámci průtahů obcemi v současné době řešena

pomocí obchvatů. Problematický je úsek procházející Vendryní a částí

Bystřice, kde obchvat chybí. Denně zde projede asi 14 500 vozidel, z toho

více než čtvrtinu tvoří těžká motorová vozidla. Vysoký objem dopravy je také

hrozbou pro životní prostředí a bezpečnost obyvatel v dotčených obcích“

[MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS

Jablunkovsko na období 2014-2020].

2. 5. Faktory možností a bariér rozvoje obce

Podle Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS

Jablunkovsko na období 2014-2020 a SWOT analýzy jsem se inspirovala

k výběru faktorů pro určení možností a bariér rozvoje obce Písečná, které

nyní budu definovat.

Stárnutí populace

Podle kapitoly 1. můžeme zjistit, že populace v obci nestárne.

Poslední sčítání obyvatel ukazují, že podíl osob starších 65 let je menší než

podíl dětí do 14 let. Faktor stárnutí populace můžeme tedy považovat za

možnost rozvoje.

Vzdělanost populace

Nejvyšší podíl 38 % obyvatel tvoří střední vzdělání bez maturity vč.

vyučení a 27 % střední s maturitou. Oproti tomu nejnižší podíl tvoří obyvatelé

s vyšším vzděláním (nástavba, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské), který

je nižší než v celé České republice (viz tabulka 4 v kapitole 1. 2.).

V porovnání s Českou republikou je průměrná vzdělanost nižší proto

můžeme tento faktor považovat za bariéru rozvoje obce.

Nezaměstnanost

32

Podle tabulky 3 v první kapitole můžeme určit, že nezaměstnanost

v obci je nízká, a to pouhých 8,8 % z ekonomicky aktivních obyvatel oproti

91,2 % zaměstnaných. V porovnání s Českou republikou, kde je 9,8 %

nezaměstnaných z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel [SLDB

2011; Česká republika, vlastní výpočty]. V kapitole 2. 3. se můžeme dočíst,

že většina obyvatel Moravskoslezského kraje dělá dělnické nebo řemeslnické

profese a konkrétně 28,8 % obyvatel Moravskoslezského kraje je zaměstnáno

ve zpracovatelském průmyslu, což souvisí s největším zaměstnavatelem kraje

Třineckými železárnami. Tento faktor tedy můžeme považovat za možnost

rozvoje obce.

Odliv mladých lidí

Ze statistik v první kapitole můžeme vyčíst, že za poslední roky

přibývá obyvatel, kteří se do obce přistěhují. Také podle SWOT analýzy

Strategie MAS Jablunkovsko je příliv mladých rodin příležitostí. Obyvatel

obce se ptám, zda by se někdy odstěhovali. Pokud odpoví ano, tak bych chtěla

znát důvod, který můžou vybrat z nabídky: zaměstnání (kariéra), nová rodina,

lepší životní podmínky, případně doplnit jiný důvod.

Dostupnost služeb a zdravotní péče

Jelikož se v obci nachází pouze menší obchod s potravinami a

základními potřebami, ale bohužel žádné jiné služby ani zdravotní péče,

zjišťuji v dotazníkovém šetření především, zda jsou obyvatelé spokojeni

s jejich dostupností v okolí. Konkrétně se tedy ptám na spokojenost

dostupnosti těchto služeb: obchody, úřady, kostel, pošta a zdravotní péče. U

všech můžou vybrat odpověď ze škály: Velmi spokojen/a – Spokojen/a –

Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a.

Dostupnost zaměstnání a škol

Na konci první kapitoly jste se dozvěděli, že celkem 35,7 % obyvatel

dojíždí do škol nebo zaměstnání. V dotazníku se ptám, zda dojíždějí do

zaměstnání/školy, pokud ano, tak bych chtěla dále vědět, jak často, čím, jak

33

dlouho a kam. Všechny tyto otázky mají uzavřenou formu s nabídkou.

Samozřejmě se také ptám na spokojenost se silniční komunikací a veřejnou

dopravou. Zde můžou vybrat ze škály Velmi spokojen/a – Spokojen/a –

Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a. Případnou nespokojenost můžou

odůvodnit z vybrané nabídky nebo sami doplní. Na spokojenost se silniční

komunikací a veřejnou dopravou se ptám také respondentů, kteří nedojíždí do

zaměstnání, ale využívají veřejné dopravy nebo silniční komunikaci během

pracovních dní a zda by také něco změnili. Dále mě zajímá, zda respondenti

vyjíždějí z obce o víkendech, pokud ano, tak čím, proč a zda jsou opět

spokojeni se silniční komunikací a veřejnou dopravou nebo by něco změnili.

Kulturní a spolkový život

Jak jsem se již dříve zmínila, v obci fungují 4 hlavní spolky, které se

starají o kulturní život v obci. Kulturnímu a spolkovému životu se

v dotazníku věnují tyto otázky: Jste členem některého nebo více z těchto

spolků v obci? V nabídce si mají na výběr ze všech spolků obce. Účastníte se

kulturních akcí v obci? Opět jsem uvedla nabídku konkrétních akcí, o kterých

se zmiňuji v kapitole o spolcích. Pokud se neúčastní žádné z těchto akcí,

zajímá mě jejich důvod, zda nemají zájem, nemají čas nebo se nechtějí stýkat

s lidmi z obce.

Sportovní infrastruktura a možnost volnočasových aktivit

Mezi sportovní infrastrukturu řadíme veškerá stavby, které jsou

primárně určeny pro sportovní činnost. Jedná se tedy o sportovní haly,

tělocvičny, stadiony a další nekryté prostory pro provozování sportovních

aktivit. Sportovní infrastrukturu zabezpečují státní orgány, obce, kraje a

sportovní svazy [S-EPI, ©2010-2016].

V obci se nachází jedno nekryté fotbalové hřiště a tenisový kurt, který

lze využít na jiné sporty jako volejbal, nohejbal apod. V centru obce se nově

zrekonstruovalo hřiště pro děti, které využívá škola, ale je také volně

přístupné veřejnosti a tělocvična sloužící ale pouze základní a mateřské škole

v obci. Je zde ale otázka, zda tato sportovní infrastruktura v obci stačí

34

obyvatelům. Budu se ptát, jaká stavba pro sportovní účely obyvatelům v obci

chybí. V nabídce je posilovna, tělocvična přístupná veřejnosti, bazén,

popřípadě můžou doplnit nebo zvolit, že jsou spokojeni a nic jim nechybí.

Taktéž se mě zajímá, co jim chybí z nabídky volnočasových aktivit.

V obci se nachází, jak už jsem zmínila, hřiště pro děti, fotbalové hřiště a kurt,

které jsou veřejnosti k dispozici. Co se týče aktivit, většina jsou zaměřené

pouze na děti. Spolek přátel kultury a sportu na Písečné z. s. pořádá během

roku různé soutěže a aktivity pro děti, ale také několik turnajů pro dospělé.

Také Sbor dobrovolných hasičů nově založil závodní družstva dětí a dorostu.

Respondentů se ptám, zda tyto volnočasové aktivity pro děti využívají a

pokud ne, tak můžou vybrat z nabídky (nemám čas, nezajímá mě to, nechci

se stýkat s lidmi z obce, nechci, aby se moje dítě/děti stýkalo/y s lidmi v obci,

o žádných nevím, nemám děti (už dospěly)) důvod, případně doplnit.

Co se týče volnočasových aktivit pro dospělé a seniory, ty v obci zcela

chybí, proto se respondentů ptám, zda chybí také jim a případně můžou

z nabídky (sportovní aktivity, jazykové kurzy, dovednostní kurzy) vybrat jaké

nebo doplnit, případně zvolit, že jsou zcela spokojeni.

Obecní sounáležitost (lokální identita)

„Lokální a regionální identita je specifickým případem identity a lze

ji definovat jako vnitřní pocit příslušnosti k určitému územnímu společenství

lidí i k území samotnému“ [Heřmanová, Patočka 2007: s. 98]

Lokální a regionální identitu můžeme určit podle některých faktorů:

dlouhodobost a kontinuita pobytu, existence/neexistence historicky

významného objektu, existence tradic, generační zakořeněnost, harmonické

životní prostředí, zda obyvatelé považují obec za svůj domov, bydliště přátel,

vztah se sousedy. S lokální identitou souvisí také kulturní a spolkový život a

ochota obyvatel k migraci. [Heřmanová, Patočka 2007: s. 98 - 101]

Na dlouhodobost a kontinuitu života se ptám otázkami, zda

dotazovaní žijí v obci od narození, nebo se přistěhovali. Pokud zvolí druhou

variantu, měli by doplnit, kolik let již v obci žijí. Také se zabývám otázkou,

zda se z obce odstěhovali a opět přistěhovali a jaký je jejich důvod

35

odstěhování a přistěhování, stejně jako u otázky, zda by se někdy odstěhovali

z obce.

V obci se bohužel nenachází žádný historicky významný objekt, a

jelikož je samostatnou obcí 15 let, mnoho tradic se zde ještě nezakořenilo. Za

nejstarší a nejvýznamnější místní tradici můžeme považovat „stavění máje“.

Jedná se o typickou českou tradici, ovšem v obci probíhá tak, že nejbližší

víkend okolo 1. května se domluví nejbližší sousedé a staví májku. A tak se

stane, že jich v obci stojí cca 5. Od respondentu se chci dozvědět, jestli tuto

tradici znají a zda ji dodržují.

Na otázku generační zakořeněnosti se ptám jednoduchou otázkou:

Pochází Vaši rodiče z obce Písečná? Mezi možnostmi odpovědí budou:

matka i otec, jen matka, jen otec nebo žádný.

S lokální identitou souvisí také vedením obce (starosta), kterou v obci

od listopadu roku 2006 zastává, pan Bc. David Ćmiel. Ptám se proto také

obyvatel na jejich názor, zda si myslí, že pan starosta přispívá k rozvoji obce?

Odpovídat můžou na škále: Naprosto souhlasím – spíše souhlasím – spíše

nesouhlasím – naprosto nesouhlasím. U případného nesouhlasu můžou

respondenti z nabídky zvolit důvod nebo doplnit.

Otázku lokální identity zjišťuji otázkami: Považujete obec za svůj

domov? (odpovídají na škále: Rozhodně ano – spíše ano – spíše ne – rozhodně

ne), Kolik obyvatel znáte osobně? (zde obyvatele vyplňují přibližný počet),

Stýkáte se se svými sousedy? Bydlí větší podíl vašich přátel v obci Písečná?

Kolik obyvatel znáte osobně? (zde obyvatele vyplňují přibližný počet).

Samozřejmě se také zajímám, jestli mají s většinou z nich dobré vztahy,

odpovědět můžou na škále: Rozhodně ano – spíše ano – spíše ne – rozhodně

ne.

Ohledně ochoty obyvatel k migraci slouží stejná otázka jako pro

faktor odliv mladých lidí, zda by se někdy odstěhovali z obce a pokud ano,

tak proč.

Definice životního prostředí uvedená v našem zákoně č. 17/1992 Sb.,

o životním prostředí: „Vše, co vytváří přirozené podmínky existence

organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho

36

složkami jsou zejména: ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy

a energie“ [EnviWeb; Životní prostředí].

Proto se v dotazníku ptám na harmonické životní prostředí otázkou,

zda jsou spokojeni s: kvalitou ovzduší a čistotou prostředí obce. Na obě tyto

otázky odpovídají na škále: Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a

– Velmi nespokojen/a. Pokud jsou nespokojeni s kvalitou ovzduší, můžou

vybrat z následujících možností: blízkost průmyslu, málo zeleně v okolí,

neekologické topení obyvatel obce, vysoká frekvence dopravy, nebo doplnit.

Pokud jsou nespokojeni s čistotou prostředí obce, mají také na výběr

z možností: Odpadky na veřejných prostranstvích, Nedostatek odpadkových

košů, Nezákonná skládka v obci, Nedostatečný úklid obce, nebo můžou

doplnit sami.

Ptám se také, zda se jim líbí příroda okolo obce a můžou odpovídat na

škále: Rozhodně ano – spíše ano – spíše ne – rozhodně ne

37

3. Výzkumný projekt

V teoretické části jsme se seznámili s obcí Písečná a charakterizovali

její obyvatelstvo. Dále jsme se dozvěděli něco o MAS Jablunkovsko, její

strategickém plánu a metodě LEADER. Na základě této strategie a SWOT

analýzy jsme si definovali indikátory možností a bariér rozvoje. Některé

indikátory jsme již identifikovali jako možnosti nebo bariéry na základě

informací z teoretické části. Ostatní indikátory nyní identifikujeme na

základě výzkumného šetření.

Předmětem této práce je hodnocení obyvatel obce Písečné

definovaných indikátorů pro identifikaci možností a bariér rozvoje obce

Písečná.

3. 1. Cíl výzkumu

Mým hlavním cílem výzkumu, jak již napovídá název, je identifikovat

možnosti a bariéry rozvoje obce Písečná. V kapitole 2. 5. jsem si definovala

indikátory možností a bariér rozvoje obce, na základě kterých jsem vytvořila

otázky. Cílem práce je také analyzovat, jak věk a profesní pozice ovlivňuje

názory obyvatel na tyto indikátory (Odliv mladých lidí, Dostupnost služeb a

zdravotní péče, Dostupnost zaměstnání a škol, Kulturní a spolkový život,

Sportovní infrastruktura a možnost volnočasových aktivit, Obecní

sounáležitost (lokální identita)) a tedy ovlivňuje výsledky výzkumu.

3. 2. Typ výzkumu a metodika

Jak už lze poznat z obsahu práce, budu provádět kvantitativní

výzkum. Ke sběru dat jsem si vybrala metodu strukturovaného dotazníku.

Výhodou této metody je její časová nenáročnost jak pro výzkumníka, tak pro

respondenty. Naproti tomu nevýhodou může být určité zkreslení výsledků.

Dotazník obsahuje celkem 37 otázek, z toho 6 otázek má ještě další

podotázky. Používala jsem převážně uzavřené a polootevřené otázky

s možností vlastního doplnění. 16 otázek a podotázek je s možností výběru

více variant odpovědi. Detailnější postup konstruování dotazníku můžete

38

najít v kapitole 2. 5. Faktory možností a bariér rozvoje obce, kde jsem u

každého indikátoru popsala, jakými otázkami se ptám a jaké jsou možnosti

odpovědí. V kapitole 3. 1. Cíl výzkumu, jsem se zmínila, že zkoumám

ovlivnění výzkumu věkem a profesní pozicí respondentů. Jako nezávislé

proměnné jsem tedy zvolila věk, na který se budu ptát na začátku dotazníku,

kde kategorie nejsou předem určeny a respondenti vyplňují konkrétní číslo.

Jako druhou nezávislou proměnnou jsem vybrala profesní pozici a

respondentů se ptám, zda jsou pracující, nezaměstnaní, studenti nebo

důchodci. Kompletní dotazník pro předvýzkum naleznete v Příloze 1 na konci

práce.

3. 3. Hypotézy

Hypotéza 1: Věk respondentů ovlivňuje hodnocení indikátorů možnosti a

bariér rozvoje obce.

Tato hypotéza byla vybrána čistě empiricky na základě prvotního

zkoumání terénu, kde jsem se již setkala s rozdílnými názory na základě

zkušeností a pohledu na svět. Tyto názory se měnily většinou s přibývajícím

věkem, protože s přibývajícím věkem přibývají také zkušenosti a mění se

pohled na svět.

Zjišťuji vliv věku na hodnocení indikátorů možností a bariér rozvoje

obce, které jsem definovala v kapitole 2. 5.: Odliv mladých lidí, Dostupnost

zaměstnání a škol, Dostupnost služeb a zdravotní péče, Kulturní a spolkový

život, Sportovní infrastruktura a možnost volnočasových aktivit a Obecní

sounáležitost (lokální identita).

Věkové rozvrstvení jsem určila až po vysbírání dat (viz Tabulka 9

v kapitole 3. 4.). Vycházím z předpokladu, že například respondenti ve věku

do 40 let mají jiné názory než respondenti nad 40 let nebo důchodového věku

65 let a více.

39

Hypotéza 2: S přibývajícím věkem klesá ochota odstěhovat se z obce.

Tuto hypotézu jsem určila také empiricky na základě předvýzkumu,

kdy jsem se setkala s tím, že s přibývajícím věkem lidé byli méně ochotní

k odstěhování z obce a to především kvůli pohodlí, rodině a určité jistotě,

kterou si v obci vybudovali. Hypotéza ale vychází také z teoretické části,

konkrétně pak ze SWOT analýzy MAS Jablunkovsko, která uvádí jako

hrozbu: Odliv mladých kvalifikovaných obyvatel z regionu.

Jak již bylo zmíněno, věkové rozvrstvení zatím není určeno a opět

vycházím z předpokladu, že například obyvatelé do 30 let budou ochotnější

odstěhovat se než obyvatelé nad 50 let.

Hypotéza 3: Studenti jsou více otevřeni možnosti odstěhovat se z obce a to

především kvůli zaměstnání (kariéře).

Hypotéza vznikla také na základě SWOT analýzy MAS

Jablunkovsko, konkrétně podle bodu slabé stránky: Odliv vzdělaných lidí do

větších měst a podle bodu hrozeb: Odliv mladých kvalifikovaných obyvatel

z regionu. To znamená, že studenti jsou stále otevřeni možnosti odstěhovat se

z obce, kvůli budování své kariéry. Vycházím také z malého uplatnění

vysokoškolsky vzdělaných lidí a vzdělanostní struktury obyvatel v obci (viz

1. 2. kapitola). Zjišťuji, zda jsou studenti více nakloněni možnosti odstěhovat

se z obce než pracující a důchodci a popřípadě jaký je jejich hlavní důvod.

Hypotéza 4: Většina pracujících obyvatel obce Písečná pracuje v Třineckých

železárnách.

Tato hypotéza byla stanovena na základě teoretické části, a sice

zjištění, že 28,8 % obyvatel Moravskoslezského kraje je zaměstnáno ve

zpracovatelském průmyslu a také tvrzení, že Třinecké železárny jsou

v současné době největším zaměstnavatelem v regionu a jednou

z nejvýznamnějších společností v rámci celé České republiky, která

zaměstnává zhruba 6000 lidí (viz kapitola 2. 3.). SWOT analýza MAS

Jablunkovsko také uvádí jako hrozbu: Závislost na Třineckých železárnách,

40

jako monopolním zaměstnavateli v regionu a jako silnou stránku: Přítomnost

velkých zaměstnavatelů v blízkosti regionu.

Opět zjišťuji, zda je respondent pracující, nezaměstnaný, důchodce

nebo student a platnost hypotézy určím díky otázce v dotazníku: Pokud jste

pracující, uveďte prosím, zda pracujete v Třineckých železárnách.

Hypotéza 5: Pan starosta přispívá k rozvoji obce.

S názorem, že po změně pozice starosty obce od listopadu 2006,

začala obec „vzkvétat“, jsem se setkávala čím dál častěji, a proto jsem se

rozhodla zahrnout i tuto otázku do dotazníku.

Potvrzení nebo vyvrácení hypotézy zjišťuji otázkou: „Myslíte si, že

pan starosta přispívá k rozvoji obce?“ Škála odpovědi je následující:

Naprosto souhlasím – Spíše souhlasím – Spíše nesouhlasím – Rozhodně

nesouhlasím. Pokud nesouhlasí, můžou uvést důvod z nabízených možností

a také sami doplnit, proto jsem zvolila polootevřenou otázku.

3. 4. Charakteristika výzkumného souboru

Jako výzkumný vzorek jsem zvolila obyvatelé obce Písečná a to

náhodným výběrem vzorku o velikosti 150 respondentů. K 1. 1. 2016 čítá

obce Písečná 240 trvale obydlených domů a 981 obyvatel (viz kapitola 1. 2.).

Náhodný výběr jsem provedla tak, že ze seznamu domů v obci jsem vybrala

náhodným losováním 150, které jsem osobně obešla a první osobu, která mi

otevřela dveře, jsem požádala o vyplnění dotazníku. Důvod tohoto postupu je

předpoklad, že náhodný výběr vzorku o velikosti 150 respondentů, bude

dostatečně reprezentativním vzorkem obyvatel obce Písečná a každý má

stejnou šanci se do výběru dostat. Tak zajistím, že výběr bude reprezentovat

dobře jak známé, tak neznámé vlastnosti populace.

Věkové kategorie nebyly předem stanoveny a respondenti uváděli

svůj věk v otevřené otázce. Věkové kategorie, které jsem určila až po

dokončení sběru dat, můžete vidět v tabulce 9. Respondenti jsou třídění do

kategorií podle SLDB 2011, pouze kategorie nad 60 let jsem kvůli nízké

četnosti spojila do jedné kategorie.

41

Tabulka 9: Věková struktura respondentů

Kategorie Četnost výzkumného

vzorku Rel. četnost

výzkumného vzorku Rel. četnost

obyvatel Písečné

15 – 19 11 7,3 7,5

20 – 29 61 40,7 15,5

30 – 39 28 18,7 15,7

40 – 49 30 20 14,6

59 – 59 15 10 10,8

60 a více 5 3,3 17,8

Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek), vlastní výpočty

Tabulka 9 ukazuje četnost věkové struktury výzkumného vzorku, ale

také porovnává relativní četnost výzkumného vzorku se základním vzorkem.

Můžeme vidět značný rozdíl ve všech věkových kategoriích kromě kategorie

50 – 59 let a 15 – 19 let, které jsou téměř totožné. Z hlediska věkové struktury

není vzorek reprezentativní. Výsledky výzkumu založené na věkové struktuře

nejsou tedy zobecnitelné na celou populaci obce Písečná.

Tabulka 10: Profesní struktura respondentů

Kategorie Četnost výzkumného

vzorku Rel. četnost

výzkumného vzorku Rel. četnost obyvatel

Písečná

Pracující 105 70 42,6

Student 32 21,3 18,9

Důchodce 11 7,3 19,1

Nezaměstnaný 2 1,3 4,1

Zdroj: SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek), vlastní výpočty

Tabulka 10 porovnává relativní četnost výzkumného vzorku se

základním vzorkem podle profesní pozice. Vzorky nejsou totožné v žádné

z kategorií. Výzkumný vzorek není tedy reprezentativní a výzkum není

zobecnitelný na celou populaci obce Písečná z hlediska profesní struktury.

42

3. 5. Předvýzkum

Předvýzkum proběhl osobně stejně jako výzkum a prováděl se na

sedmi obyvatelích obce Písečná. V průběhu předvýzkumu se neodhalily

žádné výrazné nedostatky a nejasnosti dotazníku, pouze malé úpravy a

doplnění možností odpovědí. Pouze u otázky 18. c. došlo ke změně

formulace, pro lepší porozumění. Původní znění bylo: Jak dlouho Vám cesta

trvá? Po změně: Jak dlouho Vám cesta trvá v jeden směr? Na tento nedostatek

jsem přišla díky navazující otázce, kam dojíždí. Někteří respondenti uvedli,

že dojíždí do Třince a u předchozí otázky uvedli, že cesta jim trvá i hodinu.

Tato odpověď se mi zdála nepravdivá, tak jsem se respondentů zeptala a

dozvěděla jsem se, že někteří otázku pochopili jako cestu tam i zpět celkem.

Další změnou, kterou jsem v dotazníku udělala, bylo doplnění možností

odpovědi u otázky číslo 31. a to o odpověď: Nemám děti (už dospěly). Tuto

variantu odpovědi mi doporučilo 5 ze 7 respondentů předvýzkumu, kteří do

odpovědi jiná dopsali: nemám děti, jelikož se jedná o polootevřenou otázku.

Po těchto úpravách je dotazník připraven k řádnému výzkumnému šetření.

Kompletně sestavený dotazník pro předvýzkum (viz Příloha 1) a konečný pro

výzkum (viz Příloha 2) můžete najít na konci této práce v přílohách.

3. 6. Interpretace výsledků výzkumu

Dotazníkové šetření proběhlo v obci Písečná ve dnech 11. – 13. března

2016 osobním kontaktem respondentů. Díky osobnímu přístupu byla

návratnost a platnost dotazníků 100 %. Dotazník mi tedy vyplnilo všech 150

respondentů vybraných náhodou formou výběru a všechny jsou kompletně a

správně vyplněny.

Data z těchto dotazníků byla přepsána do tabulkového procesoru

Microsoft Excel a následně přenesena do programu STATISTICA CZ 12, ve

kterém byly prováděny veškeré další analýzy získaných dat.

43

Hypotéza 1: Věk respondentů ovlivňuje hodnocení indikátorů možnosti a

bariér rozvoje obce.

Dostupnost zaměstnání a škol

85,3 % respondentů výzkumu uvedlo, že dojíždí do zaměstnání nebo

školy. Těchto respondentů jsem se dále dotazovala, jak často dojíždí, čím

dojíždí, jak dlouho jim trvá cesta v jeden směr, kam dojíždí a v neposlední

řadě jsem se ptala na spokojenost se silniční komunikací a veřejnou dopravou.

Denně v pracovní dny dojíždí do zaměstnání nebo školy 57,8 %

respondentů, 32 % dojíždí v pracovní dny i o víkendu podle pracovních směn

nebo studijních povinností, 4,7 % dojíždí jen některé pracovní dny a 5,5 %

1-2 krát měsíčně.

Dále jsem se tedy respondentů ptala, čím dojíždí do zaměstnání.

Respondenti mohli zvolit jednu i více možností a popřípadě doplnit i jinou

variantu díky polootevřené otázce. Jak můžeme vidět v tabulce 11, nejčastěji

využívají auto (68,7 %) a autobus (66,7 %). Respondenti pak doplnili

možnosti: na kole (5,3 %) a pěšky (2 %).

Tabulka 11: Čím dojíždíte do zaměstnání?

Četnost Rel. četnost

Autem 103 68,7

Autobusem 100 66,7

Vlakem 36 24

Na kole 8 5,3

Pěšky 3 2

44

Tabulka 12: Jak dlouho Vám trvá cesta v jeden směr?

Četnost Rel. četnost

Do 14 minut 27 21

15 – 29 minut 30 23,4

30 – 44 minut 32 25

45 – 59 minut 12 9,3

1 – 1,5 hodiny 11 8,6

Více než 1,5 hodiny 16 12,5

V tabulce 12 můžeme vidět, jak dlouho respondentům trvá cesta do

zaměstnání nebo školy. Nejčastějšími odpověďmi pak bylo: do 14 minut

(21 %) a 15 – 29 minut (23,4 %), což by odpovídalo také tabulce 13, která

ukazuje, kam obyvatelé dojíždí a nejčastější odpovědí byl Třinec (49,2 %) a

Jablunkov (17,2 %).

Tabulka 13: Kam dojíždíte?

Tabulka četností:Ot. 18 d (List1 v Výsledky)

Kategorie Četnost Rel.četnost

Třinec

Havířov

Ostrava

Karviná

Brno

Jablunkov

Olomouc

Písek

Český Těšín

Šumperk

Milíkov

Hrčava

Frýdek - Místek

63 49,21875

3 2,34375

4 3,12500

8 6,25000

5 3,90625

22 17,18750

6 4,68750

5 3,90625

3 2,34375

1 0,78125

3 2,34375

3 2,34375

2 1,56250

Spokojenost se silniční dopravou respondentů, kteří do práce nebo do

školy dojíždějí autem, ukazuje graf 3. Jednotlivé grafy tvoří věkové kategorie

a míru spokojenosti ukazují sloupce v jednotlivých grafech. Můžeme vidět,

že z věkové kategorie 15 – 19 let a 60 a více let nedojíždí nikdo do zaměstnání

nebo školy autem.

45

Spearmanův koeficient nabyl hodnoty -0,43, tedy proměnné jsou na

sobě středně silně závislé a jejich závislost je nepřímo úměrná, se stoupajícím

věkem klesá spokojenost respondentů. Můžeme tedy vyvodit, že pro

respondenty mladšího věku je silniční komunikace možností a pro starší

respondenty bariérou rozvoje obce. Jedná se o vztah významný p=0.

Jako nejčastější důvod nespokojenosti uvedli respondenti Kolony

(71,6 % z nespokojených) a Stav silnic (64,8 % z nespokojených). 59,8 %

respondentů nespokojených se silniční komunikací, uvedlo jako důvod také

Nedokončený obchvat I/11.

Graf 3: Vliv věku na spokojenost se silniční komunikací dojíždějících

Kategoriz. histogram : Věk x Ot. 18 e

Ot. 18 e

Po

če

t p

ozo

rová

ní

Věk: 20 - 29

Sp

íše

ne

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi n

esp

oko

jen

/a

Sp

íše

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi sp

oko

jen

/a

0

4

8

12

16

20

24

28

Věk: 15 - 19

Sp

íše

ne

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi n

esp

oko

jen

/a

Sp

íše

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi sp

oko

jen

/a

Věk: 40 - 49

Sp

íše

ne

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi n

esp

oko

jen

/a

Sp

íše

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi sp

oko

jen

/a

Věk: 30 - 39

Sp

íše

ne

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi n

esp

oko

jen

/a

Sp

íše

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi sp

oko

jen

/a

0

4

8

12

16

20

24

28

Věk: 60 a více

Sp

íše

ne

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi n

esp

oko

jen

/a

Sp

íše

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi sp

oko

jen

/a

Věk: 50 - 59

Sp

íše

ne

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi n

esp

oko

jen

/a

Sp

íše

sp

oko

jen

/a

Ve

lmi sp

oko

jen

/a

Otázku: Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a nebo

byste něco změnil/a?, kde měli respondenti možnost odpovědět, že jsou

spokojeni a nic by neměnili nebo mohli zvolit jednu i více možností, co by

změnili.

46

Tabulka 14 ukazuje vliv věku na spokojenost s veřejnou dopravou

respondentů, kteří ji využívají při dojíždění do zaměstnání nebo školy.

Respondenti zvolit, že jsou spokojeni a nic jim nechybí nebo vybrali jednu i

více možností, co by změnili, popřípadě doplnili. Můžeme opět vidět, že

respondenti ve věku 60 a více let nevyužívají veřejnou dopravu.

Abych mohla změřit sílu vztahu. Vložila jsem si novou proměnnou,

zda uvedli, jestli jsou spokojeni nebo ne a u této proměnné jsem měřila sílu

vztahu s proměnnou věku. Hodnota Cramérova koeficientu je 0,6, závislost

proměnných je tedy velmi silná. Hladina významnosti je menší než 0,001,

nulovou hypotézu zamítáme.

Tabulka 14: Vliv věku na spokojenost s veřejnou dopravou dojíždějících

Kategorie Spokojen/a Častější spoje Návaznost spojů

14 – 19 let 0 11 8

20 – 29 let 13 20 9

30 – 39 let 5 0 0

40 – 49 let 0 9 6

50 – 59 let 0 3 3

60 a více let 0 0 0

U hodnocení silniční komunikace i veřejné dopravy nám vliv věku

vyšel středně silný, velmi silný a významný. Můžeme tedy říct, že hypotéza

u hodnocení tohoto indikátoru dostupnost zaměstnání a škol platí. Silniční

komunikace je pro respondenty nižšího věku možností rozvoje a se

zvyšujícím věkem se z něj stává bariéra. Veřejná doprava se stává bariérou

pro všechny, pouze 28 % respondentů ve věku 20 – 39 let využívajících

veřejnou dopravu je spokojeno.

Dotazovala jsem se také respondentů, kteří uvedli, že nedojíždí do

zaměstnání nebo školy, jak jsou spokojeni s veřejnou dopravou a silniční

komunikací během pracovního dne. Veřejnou dopravu během pracovního dne

využívá 68,2 % respondentů, z nich je 20 % zcela spokojeno a zbylých 80 %

by uvítalo častější spoje a lepší návaznost spojů (někteří uvedli, že po změně

47

jízdního řádu již nenavazují autobusové spoje na vlakové jako dříve). Oproti

tomu respondenti, kteří nedojíždí do zaměstnání nebo školy a jezdí autem

v pracovní dny, byli 100 % spokojeni se silniční komunikací.

V neposlední řadě jsem byla také zvědavá, co se týče dopravy o

víkendech. 86 % respondentů vyjíždí z obce o víkendech a nečastějším

důvody byly: obchod, zábava a pak kostel. Někteří respondenti doplnili do

polootevřené otázky také výlety, rodinu a přátelé. 83,8 % respondentů vyjíždí

z obce autem a z nich je 24 % nespokojených se silniční komunikací a

hlavními důvody byly opět: Nedokončený obchvat I/11, Stav silnic a Kolony.

Vliv věku na tuto proměnnou nebyl indikován, Spearmanův koeficient dosáhl

hodnoty -0,03 a hladina významnosti je velmi nízká, nulovou hypotézu

nemůžeme vyvrátit (p=0,76). 40 % respondentů využívá o víkendech

veřejnou dopravu, z nich je 27 % zcela spokojeno, 73% by uvítalo častější

spoje a 27 % lepší návaznost spojů. Na to, zda jsou respondenti spokojeni

s veřejnou dopravou nebo ne, má věk respondentů středně silný vliv,

Cramérův koeficient nabyl hodnoty 0,42 a p<0,05 výsledky jsou dobře

zobecnitelné.

Dostupnost zaměstnání a škol můžeme považovat za bariéru rozvoje

obce, ale hodnocení je ovlivněno věkem. Převažuje nespokojenost, jak se

silniční komunikací, tak i veřejnou dopravou. Také u respondentů, kteří

nedojíždějí do zaměstnání nebo školy a využívají veřejnou dopravu

v pracovních dnech, převažuje nespokojenost, ale u respondentů

využívajících auto byla 100 % spokojenost. Co se týče dopravy o víkendech,

opět u respondentů využívajících veřejnou dopravu převažuje nespokojenost

a vliv věku je významný, ale u respondentů jezdících autem převažuje

spokojenost a věk zde nemá vliv. Veřejná doprava je ve všech případech

považována za bariéru rozvoje obce a silniční komunikace jen v případě

dojíždění do zaměstnání nebo školy.

48

Dostupnost služeb a zdravotní péče

Tabulka 15: Vliv věku na spokojenost s dostupností obchodů v %

Kategorie Velmi

spokojen/a Spokojen/a Nespokojen/a

Velmi

nespokojen/a

15 – 19 let 0 100 0 0

20 – 29 let 8,2 47,5 39,3 4,9

30 – 39 let 7,1 64,3 28,6 0

40 – 49 let 10 70 20 0

50 – 59 let 20 60 0 20

60 a více let 60 20 20 0

Tabulka 15 ukazuje vliv věku respondentů na spokojenost s

dostupností obchodů v %. Spearmanův koeficient nabyl hodnoty -0, 03, mezi

těmito proměnnými neexistuje žádný vztah, tedy nebyl indikován. Hladina

významnosti je p=0,73, nulovou hypotézu nemůžeme vyvrátit. Můžeme

vidět, že respondenti jsou s dostupností převážně spokojeni, jedná se tedy o

možnost rozvoje obce.

U vlivu věku na spokojenost s dostupností úřadů je Spearmanův

koeficient -0,24, tedy existuje zde slabá závislost a hodnota p je menší než

0,01 tedy můžeme vyvrátit nulovou hypotézu. Závislost je nepřímo úměrná,

s přibývajícím věkem klesá spokojenost respondentů. Nicméně v žádné

z věkových kategorií nepřevažuje nespokojenost, dostupnost úřadů je tedy

možností rozvoje obce.

Vliv věku na spokojenost s dostupností zdravotní péče vyšel

Spearmanův koeficient -0,26, existuje zde středně silná nepřímo úměrná

závislost. Hodnota významnosti p<0,01, tedy můžeme vyloučit nulovou

hypotézu. S přibývajícím věkem opět klesá spokojenost. Celková

spokojenost respondentů je 50%, ovšem 11,7 % respondentů odpovědělo

„Velmi nespokojen/a“. Dostupnost zdravotní péče hodnotíme jako bariéru

rozvoje.

49

Hodnota Spearmanova koeficientu vlivu věku na spokojenost

s dostupností kostela vyšla -0,25, ve vztahu existuje středně silná závislost,

nepřímo úměrná a hladina významnosti p<0,01, výsledky jsou dobře

zobecnitelné. Celkově ale u respondentů převažuje spokojenost a dostupnost

kostela můžeme považovat za možnost rozvoje obce.

Vliv věku na spokojenost s dostupností pošty nabyl Spearmanův

koeficient hodnoty 0,19, je zde pouze slabá závislost přímo úměrná, se

stoupajícím věkem stoupá také spokojenost. Hodnota p je menší než 0,05,

můžeme vyvrátit nulovou hypotézu. U všech respondentů opět převažuje

spokojenost a dostupnost pošty je tedy možnost rozvoje obce.

Pouze spokojenost s dostupností obchodů neovlivňuje věk,

v ostatních případech je hypotéza platná a zobecnitelná. Jako možnost

rozvoje obce můžeme celkově hodnotit dostupnost služeb, ale dostupnost

zdravotní péče hodnotíme jako bariéru rozvoje.

Kulturní a spolkový život

Tabulka 16: Počet členství ve spolcích obce Písečná

Tabulka četností:Spolky (List1 v Sešit1)

Kategorie Četnost Rel.četnost

Žádný

Jeden

Dva

95 63,33333

46 30,66667

9 6,00000

Jak vidíte v tabulce 16, 63,3 % respondentů uvedlo, že nepatří do

žádného spolku a žádný respondent není členem více než 2 spolků. O

nepočetnější členství respondentů se dělí spolky SDH Písečná s 22 členy a

Spolek přátel kultury a sportu na Písečné z. s. s 25 členy z respondentů.

Respondenti doplnili do dotazníku, díky polootevřené otázce, spolky SRPŠ

(Sdružení rodičů a přátel školy) s 3 členy z respondentů a PZKO (Polski

Związek Kulturalno Oświatowy) s 9 členy z respondentů. Spolek důchodců

čítá pouze 5 členů z řad respondentů. Pearsonův koeficient nabyl hodnoty -

0,1, existuje velmi slabá nepřímo úměrná závislost počtu členství s věkem,

p=0,2 nulovou hypotézu nemůžeme vyvrátit.

50

Na otázku účasti na kulturních akcích v obci odpovědělo 10 %

respondentů, že se neúčastní žádné a nejčastější důvod byl nedostatek času.

Všech vyjmenovaných kulturních akci (Den obce Písečná; Radovánky na

Písečné; Plesy a Hasičské závody) se účastní 31,3 % respondentů a alespoň

tří ze čtyř uvedených kulturních akcí se účastní 21,3 % respondentů. Největší

účast má kulturní akce Den obce Písečná s 84 % respondentů. Vliv věku na

počet akcí, kterých se účastní, je středně silný, Pearsonův koeficient nabyl

hodnoty -0,33, se zvyšujícím se věkem klesá účast na akcích v obci. Výsledky

jsou dobře zobecnitelné p=0.

Kulturní život obce považujeme za možnost rozvoje obce, pouze

10 % respondentů se neúčastní žádné akce v obci a to z důvodů vlastního

nedostatku času. Naproti tomu spolkový život můžeme zařadit mezi bariéry

rozvoje. Byť v obci funguje dost spolků, členství z řad respondentů je nízké.

Sportovní infrastruktura a možnost volnočasových aktivit

Tabulka 17: Spokojenost se sportovní infrastrukturou

Četnost Rel. četnost

Spokojen/a 51 34,2

Bazén 50 33,3

Posilovna 61 40,7

Tělocvična přístupná

veřejnosti 41 27,3

Jak ukazuje tabulka 17, 34,2 % respondentů je zcela spokojeno se

sportovní infrastrukturou a nic by neměnilo. Nejvíce chybí v obci posilovna

a to 40,7 % respondentům, v těsném závěsu je bazén, který uvedlo 33,3 %

respondentů a nakonec 27,3 % respondentů by uvítalo v obci tělocvičnu

přístupnou veřejnosti. Respondenti mohli zvolit jedno nebo více možností.

Měřila jsem sílu vztahu věku, a zda jsou spokojeni nebo ne se sportovní

infrastrukturou. Cramérovo V nabylo hodnoty 0,32, existuje zde středně silná

závislost a výsledky jsou dobře zobecnitelné p<0,01.

51

Tabulka 18: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit

Četnost Rel. četnost

Spokojen/a 79 52,7

Sportovní aktivity pro

dospělé 42 28

Dovednostní kurzy 34 22,7

Jazykové kurzy 10 6,7

U nabídky volnočasových aktivit mohli respondenti rovněž vybrat

více možností nebo zvolit, že jsou spokojeni a nic jim nechybí. V tabulce 18

můžeme vidět, že 52,7 % respondentů je spokojeno s nabídkou

volnočasových aktivit. 28 % respondentů chybí sportovní aktivity pro

dospělé, 22,7 % dovednostní kurzy a 6,7 % jazykové kurzy.

Měřila jsem sílu vztahu věku, a zda jsou spokojeni nebo ne s nabídkou

volnočasových aktivit. Síla vztahu je středně silná (Cramérovo V=0,27) a

statisticky významná (p<0,05).

Tabulka 19: Důvod nevyužívání nabídky volnočasových aktivit pro děti

Tabulka četností:Ot. 31 (List1 v Výsledky)

Kategorie Četnost Rel.četnost

Nemám děti

O žádných nevím

Nezajímá mě to

Nemám čas

49 49,49495

27 27,27273

14 14,14141

9 9,09091

Z dotazníku jsem se dozvěděla, že nabídku volnočasových aktivit pro

děti využívá 34 % respondentů a v tabulce 19 můžeme vidět důvody

nevyužívání této nabídky. 49,5 % respondentů uvádí, že nemá děti nebo už

dospěly, 27,3 % o žádných volnočasových aktivitách pro děti v obci neví,

14,1 % to nezajímá a 9 % na to nemá čas.

Sportovní infrastrukturu obce můžeme považovat za bariéru rozvoje,

protože pouze 34,2 % je zcela spokojeno a nic jim nechybí. Nabídku

volnočasových aktivit pro dospělé považujeme za možnost rozvoje obce,

protože s nabídkou volnočasových aktivit pro dospělé je spokojeno 52,7 %

respondentů. U obou případů ovlivňuje spokojenost věk respondentů.

52

Nabídku volnočasových pro děti využívá pouhých 34 % respondentů,

ale ze zbývajících 66 %, kteří nevyužívají, jich téměř polovina uvedla jako

důvod, že nemají děti nebo už dospěly.

Obecní sounáležitost (lokální identita)

60 % respondentů žije v obci od narození a z nich 26,7 % se v průběhu

svého života z obce odstěhovalo a přistěhovalo zpět. Nejčastějšími důvody

odstěhování byly: rodina, zaměstnání a studium a nejčastějšími důvody

přistěhování zpět: rodina a lepší životní podmínky. 40 % respondentů v obci

nikdy nežilo a do obce se přistěhovalo. Průměrná doba, jakou už v obci žijí,

je 9 let.

Tabulka 20: Pochází Vaši rodiče z obce Písečná?

Tabulka četností:Ot. 5 (List1 v Výsledky)

Kategorie Četnost Rel.četnost

Žádný

Matka i otec

Jen otec

Jen matka

43 28,66667

15 10,00000

48 32,00000

44 29,33333

Tabulka 20 ukazuje četnost odpovědí respondentů na otázku, zda

jejich rodiče pochází z obce. 28,7 % respondentů nepochází žádný rodič

z obce, oba rodiče pochází z obce 10 % respondentů, 32 % jen otec a 29,3 %

jen matka. Tedy 90 % respondentů pochází alespoň jeden nebo oba rodiče

z obce Písečná. Zakořeněnost obyvatel obce můžeme považovat za možnost

rozvoje obce.

53

Tabulka 21: Vliv věku na otázku, zda považují respondenti obec Písečnou za

svůj domov

Kontingenční tabulka (věk x považujete obec Písečnou za svůj domov? - Ot.6)

Věk Ot. 6

Rozhodně ano

Ot. 6

Spíše ano

Ot. 6

Spíše ne

Řádk.

součty

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

15 - 19 9 2 0 11

81,82% 18,18% 0,00%

20 - 29 45 11 5 61

73,77% 18,03% 8,20%

30 - 39 22 6 0 28

78,57% 21,43% 0,00%

40 - 49 30 0 0 30

100,00% 0,00% 0,00%

50 - 59 15 0 0 15

100,00% 0,00% 0,00%

60 a více 4 1 0 5

80,00% 20,00% 0,00%

Vš.skup. 125 20 5 150

Vliv věku na odpovědi, zda považují respondenti obec Písečnou

za svůj domov, můžeme vidět v tabulce 21. Spearmanův koeficient nabyl

hodnoty -0,24, existuje zde středně silná závislost a p je menší než 0,01, tedy

nulovou hypotézu můžeme vyvrátit. V odpovědích respondentů převažuje

odpověď: Rozhodně ano nebo Spíše ano. Považování obce za domov

definujeme rozhodně za možnost rozvoje obce.

Síla vztahu proměnných věku, a zda bydlí větší podíl přátel

respondentů v obci, je sice slabá, Cramérův koeficient vyšel 0,23, ale p>0,05,

tedy můžeme vyvrátit nulovou hypotézu. Z respondentů ve věku nad 20 let

odpovědělo v každé věkové kategorii nad 50 % Ano, neboli že bydlí větší

podíl jejich přátel v obci Písečná.

Ve vztahu věku, a zda se respondenti stýkají se svými sousedy,

existuje středně silná závislost, Cramérův koeficient nabyl hodnoty 0,26 a

p<0,05, tedy nulovou hypotézu můžeme zamítnout. U všech věkových

kategorií ale i přesto převažuje odpověď: ano, stýkám se se svými sousedy.

Každý respondent zná průměrně 138,2 obyvatel Písečné osobně, jak

můžeme vidět v tabulce 22. Na otázku, jestli mají s většinou z nich dobré

vztahy, odpovědělo 42,7 % „Rozhodně ano“ a 57,3 % „Spíše ano“, tedy

54

všichni mají dobré vztahy s lidmi, které znají v obci osobně. Vliv věku na tuto

odpověď vyšel slabý, Spearmanův koeficient nabyl hodnoty -0,19 a hladina

významnosti p je menší než 0,05. Můžeme předpokládat, že zde působí i jiné

faktory. Vztahy obyvatel v obci rovněž považujeme za možnost rozvoje obce.

Tabulka 22: Kolik lidí z obce Písečná znáte osobně?

Popisné statistiky (List1 v Výsledky)

Proměnná

N

platných

Průměr Medián Modus Četnost

modu

Minimum Maximum Sm.odch.

Ot. 9 150 138,1933 64,00000 50,00000 29 15,00000 800,0000 164,0102

Všichni respondenti znají tradici „Stavění máje“, přičemž 59,3 %

respondentů tuto tradici také dodržuje. Souvislost působení věku na tuto

proměnnou jsme díky Cramérovu koeficientu, který dosáhl hodnoty 0,47,

indikovali jako středně silnou závislost. Výsledky jsou velmi dobře

zobecnitelné p=0. Znalost tradice můžeme považovat za možnost rozvoje

obce.

S kvalitou ovzduší v obci je nespokojeno pouhých 19,3 %

respondentů a z nich 93,1 % uvedlo jako důvod neekologické topení obyvatel

a 20,4 % blízkost průmyslu. Vliv věku respondentů na tuto otázku nebyl

identifikován, Spearmanův koeficient je menší než 0,01 a p=0,9 tedy

nemůžeme vyvrátit nulovou hypotézu

S čistotou prostředí v obci je nespokojeno jen 10 % respondentů a

nejčastějšími důvody byly: Odpadky na veřejných prostranstvích, nedostatek

odpadkových košů, nezákonná skládka v obci a nedostatečný úklid obce.

Někteří také doplnili: Nedostatek kanalizace a splašky v potoce. Vliv věku na

tuto otázku opět nebyl identifikován, Spearmanův koeficient je menší než 0,1

a p=0,3, tedy výsledky opět nejsou zobecnitelné.

Všichni respondenti se shodli, že příroda v okolí obce se jim líbí. Ani

v tomto případě se hypotéza nepotvrdila, Spearmanův koeficient je opět

menší než 0,01 a p=0,94.

Kvalitu ovzduší, čistotu prostředí i přírodu v okolí obce můžeme

považovat za možnosti rozvoje obce, ale ani v jednom z těchto případů se

nepotvrdila hypotéza vlivu věku respondentů.

55

Faktor obecní sounáležitost můžeme bez pochybností prohlásit za

možnost rozvoje obce. Všechny výsledky indikátorů vyšly pozitivně. Ovšem

ne ve všech případech se potvrdila hypotéza vlivu věku na tyto indikátory.

Vztahy mezi obyvateli v obci ovlivňuje věk pouze v malé míře a hodnocení

kvality ovzduší, čistoty prostředí obce a přírody v okolí věk neovlivňuje

vůbec.

Odliv mladých lidí

Hodnocením tohoto indikátoru se zabývá hypotéza 2.

Shrnutí Hypotézy 1

Indikátor dostupnosti zaměstnání a škol rozdělíme na veřejnou

dopravu a silniční komunikaci. Silniční komunikace je pro mladší

respondenty možností rozvoje a pro starší bariérou, tedy věk toto hodnocení

ovlivňuje. Veřejnou dopravu považují všichni za bariéru rozvoje i osoby

nevyjíždějící do zaměstnání nebo školy a ve všech případech také hodnocení

veřejné dopravy ovlivňuje věk. Oproti tomu silniční komunikace je o

víkendech a pro osoby nedojíždějící do zaměstnání nebo školy možností

rozvoje obce a věk zde nemá žádný vliv.

Dostupnost zdravotní péče je považována za bariéru rozvoje a

hodnocení ovlivňuje věk, s přibývajícím věkem klesá spokojenost.

Dostupnost služeb je jednoznačně možností rozvoje obce, věk neovlivňuje

hodnocení pouze u dostupnosti obchodů. U dostupnosti pošty, kostela a úřadů

věk hodnocení ovlivňoval.

Členství respondentů ve spolcích obce věk neovlivňuje a spolkový

život hodnotíme jako bariéru rozvoje obce, oproti tomu účast na kulturních

akcích obce věk ovlivňuje a kulturní život identifikujeme jako možnost

rozvoje obce.

Hodnocení sportovní infrastruktury obce Písečná je ovlivněno věkem

a hodnotíme ji jako bariéru rozvoje obce. Sportovní aktivity pro dospělé

hodnotí respondenti jako možnost rozvoje obce a věk toto hodnocení

ovlivňuje. Využití aktivit pro děti považujeme za bariéru rozvoje.

56

Obecní sounáležitost je hodnocena bez výjimek za možnost rozvoje,

všechny hodnocené proměnné vyšly pozitivně a ve většině případů byly

ovlivněny věkem respondentů. Pouze hodnocení kvality ovzduší, čistoty

prostředí a přírody v okolí nebylo ovlivněno věkem respondentů.

Hypotéza 2: S přibývajícím věkem klesá ochota odstěhovat se z obce.

Tabulka 23: Kontingenční tabulka vztahu věku a ochoty odstěhovat se z obce

Kontingenční tabulka: věk x odstěhovali byste se? (Otázka 32)

Věk Ot. 32

Ne

Ot. 32

Nevím

Ot. 32

Ano

Řádk.

součty

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

20 - 29 17 15 29 61

28% 25% 48%

15 - 19 0 9 2 11

0% 82% 18%

40 - 49 27 0 3 30

90% 0% 10%

30 - 39 17 11 0 28

61% 39% 0%

60 a více 4 1 0 5

80% 20% 0%

50 - 59 9 6 0 15

60% 40% 0%

Vš.skup. 74 42 34 150

Díky kontingenční tabulce (tabulka 23) můžeme krásně vidět ochotu

respondentů odstěhovat se z obce podle věku. U respondentů ve věku 15 – 19

let byla nejčastější odpověď na otázku, zda by se odstěhovali z obce, Nevím

(82 %), 18 % odpovědělo Ano. U respondentů ve věku 20 – 29 let také byla

nejčastější odpověď Ano (48 %), Nevím uvedlo 25% a Ne 28 % respondentů.

Respondentů ve věku 30 – 39 už odpovědělo Ne 61 %, Nevím 39 % a Ano

nikdo. Věková skupina 40 - 49 let uvedla nejčastěji také Ne (90 %) a 10 %

Ano. Kategorie 50 – 59 let odpověděla nejčastěji také ne (60 %) a 40 %

Nevím, Ano neodpověděl nikdo. A v poslední kategorii 60 a více let už

odpovědělo Ne 80 % a nevím 20 %, Ano neodpověděl také nikdo.

57

Tabulka 24: Síla vztahu a hladina významnosti věk x odstěhovali byste se?

(Otázka 32)

Statist. : Věk(6) x Ot. 32(3) (List1 v Výsledky)

Statist. Chí-kvadr. sv p

Pearsonův chí-kv.

M-V chí-kvadr.

Spearmanovo poř. R

75,15815 df=10 p=,00000

91,12858 df=10 p=,00000

-,453019 t=-6,182 p=,00000

V tabulka 24 můžete vidět, že Spearmanův koeficient nabyl hodnoty

-0,45, závislost je středně silná, a jelikož je hodnota záporná, závislost je

nepřímo úměrná. Hypotézu můžeme prohlásit za platnou a statisticky

významnou (p=0). S přibývajícím věkem můžeme opravdu vidět v tabulce 23

klesající ochotu odstěhovat se z obce. Tedy indikátor Odliv mladých lidí

můžeme identifikovat jako bariéru rozvoje (viz také hypotéza 3).

Hypotéza 3: Studenti jsou více otevřeni možnosti odstěhovat se z obce a to

především kvůli zaměstnání (kariéře).

Tabulka 25: Ochota odstěhovat se z obce na základě profesního postavení

Kontingenční tabulka (List1 v Výsledky)

Tab. :

Ot. 11 Ot. 32

Ne

Ot. 32

Nevím

Ot. 32

Ano

Řádk.

součty

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Řádk. četn.

Četnost

Pracující 67 27 11 105

63,81% 25,71% 10,48%

Student 0 9 23 32

0,00% 28,13% 71,88%

Důchodce 7 4 0 11

63,64% 36,36% 0,00%

Nezaměstnaný 0 2 0 2

0,00% 100,00% 0,00%

Vš.skup. 74 42 34 150

Z tabulky 25 můžeme vyčíst, že 71,9 % studentů uvažuje o

odstěhování z obce a 28,1 % uvedlo „Nevím“, ale žádný student neuvedl, že

by se z obce neodstěhoval. Opačný případ se objevil u důchodců, kde 63,6 %

uvedlo, že by se z obce neodstěhovali a 36,7 % neví, ale žádný důchodce

neuvedl, že by se z obce odstěhoval. U pracujících 68,8 % uvedlo, že by se

58

z obce neodstěhovalo, 25,7 % neví a 10,5 % by se odstěhovalo. Jde vidět, že

ochota odstěhovat se pomalu klesá.

Studenti, kteří odpověděli, že by se z obce odstěhovali, měli uvést

důvod, přičemž mohli zvolit i více možností. 76,9 % z nich uvedlo jako důvod

odstěhování zaměstnání (kariéru), 30,8 % novou rodinu a 19,3 % uvedlo, že

by se odstěhovali za lepšími životními podmínkami.

Tabulka 26: Síla vztahu profesního postavení a ochoty odstěhovat se z obce

Statist. : Ot. 11(4) x Ot. 32(3) (List1 v Výsledky)

Statist. Chí-kvadr. sv p

Pearsonův chí-kv.

M-V chí-kvadr.

Fí

Kontingenční koeficient

Cramér. V

69,87949 df=6 p=,00000

76,81329 df=6 p=,00000

,6825418

,5637447

,4826299

Tato hypotéza se potvrdila, tabulka 26 ukazuje středně silnou závislost

vztahu proměnných (k=0,48) a statisticky významnou (p=0), tedy nulovou

hypotézu můžeme vyvrátit. Studenti jsou více otevřeni možnosti odstěhování

z obce a hlavním důvodem je zaměstnání (kariéra).

Hypotéza 4: Většina pracujících obyvatel obce Písečná pracuje v Třineckých

železárnách.

Tabulka 27: Četnost pracujících v Třineckých železárnách

Tabulka četností:Ot. 12 (List1 v Výsledky)

Kategorie Četnost Rel.četnost

Ne

Ano

75 71,42857

30 28,57143

Tabulka 27 ukazuje četnost pracujících obyvatel, kteří pracují

pro největšího zaměstnavatele regionu Třinecké železárny. Můžeme vidět,

že 71,4 % nepracuje v Třineckých železárnách a 28,6 % pracuje.

Hypotéza 4 se nepotvrdila, většina pracujících obyvatel Písečné

nepracuje v Třineckých železárnách.

59

Hypotéza 5: Pan starosta přispívá k rozvoji obce.

Tabulka 28: Myslíte si, že pan starosta přispívá k rozvoji obce?

Tabulka četností:Ot. 13 (List1 v Výsledky)

Kategorie Četnost Rel.četnost

Naprosto souhlasím

Spíše souhlasím

Spíše nesouhlasím

88 58,66667

56 37,33333

6 4,00000

V této tabulce 28 můžeme vidět četnost odpovědí obyvatel Písečné na

otázku: Myslíte si, že pan starosta přispívá k rozvoji obce? 58,7 %

odpovědělo, že naprosto souhlasí, 37,3 % spíše souhlasí a pouhé 4 % spíše

nesouhlasí.

Obyvatelé, kteří na otázku, zda pan starosta přispívá k rozvoji obce,

odpověděli, že spíše nesouhlasí, měli uvést, co by případně změnili. 3 z nich

uvedli větší zájem a snaha o rozvoj obce pana starosty a 3 větší zapojení

do kulturního života obce.

Hypotézu 5 můžeme prohlásit za platnou, pan starosta přispívá

k rozvoji obce. S tímto výrokem souhlasí 96 % respondentů z obce Písečná.

3. 7. Shrnutí

Tři z pěti mnou stanovených hypotéz se bezpodmínečně potvrdilo.

Potvrdily se tyto hypotézy: Hypotéza 2: S přibývajícím věkem klesá ochota

odstěhovat se z obce, Hypotéza 3: Studenti jsou více otevřeni možnosti

odstěhovat se z obce a to především kvůli zaměstnání (kariéře) a Hypotéza 5:

Pan starosta přispívá k rozvoji obce. Nepotvrdila se pouze Hypotéza 4:

Většina pracujících obyvatel obce Písečná pracuje v Třineckých železárnách.

Hypotéza 1: Věk respondentů ovlivňuje hodnocení indikátorů možnosti a

bariér rozvoje obce se z větší části potvrdila. Hodnocení většiny indikátorů

věk respondentů ovlivňoval ve větší nebo alespoň menší míře. Detailnější

informace viz kapitola 3. 6. Interpretace výsledků Hypotézy 1, Shrnutí

hypotézy 1.

Mezi bariéry rozvoje obce můžeme zařadit: dostupnost zdravotní

péče, dostupnost zaměstnání a škol, ale také veřejnou dopravu v obci a okolí

60

obecně (v pracovních dnech i o víkendech), spolkový život v obci, sportovní

infrastrukturu obce Písečná a odliv mladých kvalifikovaných lidí z obce.

Jako možnosti rozvoje obce se ukázaly: dostupnost služeb, silniční

komunikace využívaná o víkendech a mimo dojíždění do zaměstnání nebo

školy a kulturní život obce. Jako hlavní možnost rozvoje obce Písečná

můžeme považovat obecní sounáležitost (lokální identitu), která vyšla

naprosto pozitivně a bez sebemenších výkyvů.

61

Závěr

V teoretické části jsme se seznámili s obcí Písečná a charakterizovali

obyvatelstvo obce podle ČSÚ a sčítání lidu v roce 2011. Díky těmto

statistikám jsme mohli již identifikovat stárnutí populace a nezaměstnanost

v obci jako její možnost rozvoje a vzdělanostní strukturu obyvatel jako

bariéru rozvoje, podle porovnání se statistikami celé České republiky.

Cílem práce bylo zjistit a definovat možnosti a bariéry rozvoje obce

Písečná. K tomuto zjištění mi pomohly dokumenty MAS Jablunkovsko a

jejich SWOT analýza, na jejichž základě jsem si stanovila indikátory rozvoje,

které jsem identifikovala jako možnosti nebo bariéry na základě výzkumného

šetření.

Z výzkumného šetření jsem zjistila, že hlavní možností rozvoje obce

je jednoznačně obecní sounáležitost. Obyvatelé obce mají mezi sebou dobré

vztahy, naprostá většina obyvatel považuje obec za svůj domov a převážná

většina má alespoň jednoho rodiče pocházejícího z obce Písečná. Všichni

respondenti také odpověděli, že znají tradici stavění máje a téměř 60 % tuto

tradici dodržuje. Mezi možnosti rozvoje také můžeme řadit kvalitu ovzduší,

čistotu prostředí obce a přírody v okolí.

Jako největší bariéru hodnotí respondenti veřejnou dopravu při

dostupnosti do zaměstnání nebo školy i ve volném čase a o víkendech, silniční

komunikaci pak jen při dojíždění do zaměstnání nebo škol. Mezi ty zásadnější

bariéry rozvoje obce můžeme také zařadit dostupnost zdravotní péče, kde

hodnocení bylo sice ovlivněno věkem, ale i přesto u všech věkových skupin

převažovala nespokojenost a odliv mladých kvalifikovaných lidí.

Z velké části se také potvrdila hlavní hypotéza a věk opravdu

ovlivňoval hodnocení většiny indikátorů rozvoje obce. Věk vůbec

neovlivňoval hodnocení kvality ovzduší, čistotu prostředí obce a přírody

v okolí. Můžeme také říct, že v obci Písečná jednoznačně převažují možnosti

rozvoje obce.

62

Anotace

Příjmení a jméno autora: Jindřichová Barbora

Název katedry a fakulty: Katedra sociologie, andragogiky a kulturní

antropologie, filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Název práce: Možnosti a bariéry rozvoje obce Písečná

Počet znaků: 83 132

Počet příloh: 2

Počet titulů používané literatury: 25

Klíčová slova: obec, rozvoj, možnosti rozvoje, bariéry rozvoje, Písečná,

MAS Jablunkovsko, doprava, trh práce, obecní sounáležitost

Charakteristika bakalářské práce

Tato bakalářská práce je zaměřena na obec Písečnou, možnosti a bariéry

jejího rozvoje. V teoretické části se podrobněji seznámíme s obcí Písečná, její

polohou, historií a také charakteristikou obyvatelstva obce podle SLDB 2011.

Dále se krátce seznámíme s MAS Jablunkovsko, jejich metodou LEADER a

SWOT analýzou území, díky které určíme indikátory možností a bariér

rozvoje obce Písečná. V praktické části je popsána metoda výzkumu a

analýza výsledku výzkumu. Díky výzkumu jsem identifikovala vybrané

indikátory rozvoje jako možnost nebo bariéru rozvoje obce Písečná.

Hodnocení indikátorů ovlivňuje věk respondentů.

63

Annotation

Keywords: community, development, development opportunities, barriers to

development, Písečná, MAS Jablunkovsko, transportation, labor market,

community solidarity

Characteristics of the master thesis

This thesis is focused on village Písečnou, opportunities and barriers to its

development. We become acquainted in detail with the village Písečná in

theoretical part, its location, history and characteristics of the population of

the village by the Population and Housing Census 2011. Furthermore briefly

we introduce the MAS Jablunkovsko, the LEADER method and SWOT

analysis of the territory, through which we identify indicators of opportunities

and barriers to the development of village Písečná. The practical part

describes the method of research and analysis of the research results. Thanks

to research, I have identified selected indicators of development as an

opportunity or a barrier to the development of village Písečná. Age of

respondents affects evaluation indicators.

64

Zdroje

1. ČSÚ: Veřejná databáze; Zaměstnaní podle odvětví ekonomické

činnosti CZ-NACE. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z:

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-

objekt&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_&katalog=30

853&nahled=N&sp=N&verze=-

1&z=T&f=TABULKA&zo=N&pvo=ZAM03&str=v221&u=v228__

VUZEMI__100__3140&c=v265__RP2014#w=

2. EnviWeb; Životní prostředí. [cit. 2016-03-01]. Dostupné z:

http://www.enviweb.cz/eslovnik/269

3. IDOS Jízdní řády. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z:

http://jizdnirady.idnes.cz/vlaky/spojeni/

4. Jízdní řády platné od 13. 12. 2015 do 10. 12. 2016. [cit. 2016-02-

12]. Dostupné z: http://www.obecpisecna.cz/jizdni-rady-platne-od-

13-12-2015-do-10-12-2016-168cz44/

5. MAS Jablunkovsko; Informace o sdružení MAS Jablunkovsko. [cit.

2016-01-26]. Dostupné z:

http://www.masjablunkovsko.cz/informace/

6. MAS Jablunkovsko; Příl. 1: Vývoj počtu obyvatelstva jednotlivých

obcí na území MAS Jablunkovska. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z:

http://www.masjablunkovsko.cz/strategie-2014-2020/

7. MAS Jablunkovsko; Příloha 8 Mapa území a seznam obcí. [cit.

2016-01-26]. Dostupné z: http://www.masjablunkovsko.cz/strategie-

2014-2020/

8. MAS Jablunkovsko; Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

MAS Jablunkovsko na období 2014-2020. [cit. 2016-01-26].

Dostupné z: http://www.masjablunkovsko.cz/strategie-2014-2020/

9. NOVOTNÝ, Pavel. Těšínské nářečí (Po našymu). In: Slezsko.net.

Cit. 2016-01-22. Dostupné z: http://slezsko.net/slezska-

nareci/tesinske

65

10. Po „našymu“ aneb pohraniční bilingvismus.

In: Jazyky.studium.práce, 2011. Cit. 2016-01-22. Dostupné z:

http://www.jazyky.com/po-nasymu-aneb-pohranicni-bilingvismus/

11. RIS; Sčítání lidu domů a bytů 2001: Písečná. Cit. 2016-01-25.

Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/scitani-lidu-

domu-a-bytu-2001?zuj=557226

12. S-EPI, ©2010-2016. Zákony pre ľudí.sk: Predpis č. 300/2008. [cit.

2016-02-10]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/2008-300

13. SLDB 2011; Česká republika. Cit. 2016-01-20. Dostupné z:

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-

uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__97__19#

14. SLDB 2011; Písečná (okres Frýdek - Místek). Cit. 2016-01-20.

Dostupné z:

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-

uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__557226#

15. SLDB 2011; Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku

1869. Cit. 2016-01-20. Dostupné z:

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-

objekt&z=T&f=TABULKA&zo=N&nahled=N&verze=-

1&sp=N&pvo=SLDHLCU&katalog=31674&filtr=G~F_M~F_Z~F_

R~F_P~_S~_null_null_&u=v7__VUZEMI__43__557226&str=v7&

rouska=true&clsp=null

16. Současnost: Základní informace o obci Písečná. Obec Písečná. Cit.

2016-01-09. Dostupné z:

http://www.obecpisecna.cz/obec/soucasnost/

17. Statistika obyvatel k 1. 1. 2015. Obec Písečná. Cit. 2016-01-09.

Dostupné z: http://www.obecpisecna.cz/userdata/articles/2/statistika-

obyvatel-k-1.1.2015.pdf

18. Statistika obyvatel k 1. 1. 2016. Obec Písečná. Cit. 2016-01-09.

Dostupné z: http://www.obecpisecna.cz/userdata/articles/4/statistika-

obyv.-k-1.1.-2016.pdf

66

19. Třinecké železárny; Historie. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z:

http://www.trz.cz/web/trzocel.nsf/link/historie_cz

20. Třinecké železárny; Práce u nás. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z:

http://www.trz.cz/web/trzocel.nsf/link/prace_u_nas_cz

21. Třinecké železárny; Spolupráce se školami všech stupňů. [cit. 2016-

02-10]. Dostupné z:

http://www.trz.cz/web/trzocel.nsf/link/spoluprace_se_skolami_vsech

_stupnu_cz

22. Veřejná databáze: Písečná (okres Frýdek-Místek). Český statistický

úřad, SLDB, 2011, cit. 2016-01-09. Dostupné z:

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi

Použitá literatura

23. BERNATÍK, Aleš a Lenka MALÉŘOVÁ. Analýza rizik území.

Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2010.

24. Trh práce 2013 v Moravskoslezském kraji. Praha: Český statistický

úřad, 2014.

25. HEŘMANOVÁ, Eva a Jiří Patočka. Regionální sociologie, sociologie

prostoru a prostředí II. Praha: Oeconomica, 2007.

67

Seznam tabulek, grafů a obrázků

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel a domů v obci Písečná v letech 1869-2011

Graf 2: Obyvatelé podle národnosti

Graf 3: Vliv věku na spokojenost se silniční komunikací dojíždějících

Obrázek 1: Ptačí perspektiva obce

Obrázek 2: Členění území dle katastrů jednotlivých obcí

Obrázek 3: Motto MAS Jablunkovsko

Obrázek 4: Vize MAS Jablunkovsko

Obrázek 5: Prioritní oblasti strategie MAS Jablunkovsko

Obrázek 6: Podíly vybraných skupin zaměstnání (CZ-ISCO) na celkovém

počtu zaměstnaných, Moravskoslezský kraj, ČR, 2013, v %

Tabulka 1: Obyvatelstvo podle věku z roku 2011

Tabulka 2: Obyvatelstvo podle věku 2001

Tabulka 3: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

Tabulka 4: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání

Tabulka 5: Obyvatelé vyjíždějící do škol a zaměstnání

Tabulka 6: Seznam obcí MAS Jablunkovsko

Tabulka 7: Strategie SWOT analýzy

Tabulka 8: SWOT analýza MAS Jablunkovsko, vlastní výběr

Tabulka 9: Věková struktura respondentů

Tabulka 10: Profesní struktura respondentů

Tabulka 11: Čím dojíždíte do zaměstnání?

Tabulka 12: Jak dlouho Vám trvá cesta v jeden směr?

Tabulka 13: Kam dojíždíte?

Tabulka 14: Vliv věku na spokojenost s veřejnou dopravou dojíždějících

Tabulka 15: Vliv věku na spokojenost s dostupností obchodů v %

Tabulka 16: Počet členství ve spolcích obce Písečná

Tabulka 17: Spokojenost se sportovní infrastrukturou

Tabulka 18: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit

Tabulka 19: Důvod nevyužívání nabídky volnočasových aktivit pro děti

68

Tabulka 20: Pochází Vaši rodiče z obce Písečná?

Tabulka 21: Vliv věku na otázku, zda považují respondenti obec Písečnou za

svůj domov

Tabulka 22: Kolik lidí z obce Písečná znáte osobně?

Tabulka 23: Kontingenční tabulka vztahu věku a ochoty odstěhovat se z obce

Tabulka 24: Síla vztahu a hladina významnosti věk x odstěhovali byste se?

(Otázka 32)

Tabulka 25: Ochota odstěhovat se z obce na základě profesního postavení

Tabulka 26: Síla vztahu profesního postavení a ochoty odstěhovat se z obce

Tabulka 27: Četnost pracujících v Třineckých železárnách

Tabulka 28: Myslíte si, že pan starosta přispívá k rozvoji obce?

69

Přílohy

1. Dotazník pro předvýzkum

2. Dotazník pro výzkum

70

Příloha č. 1: Dotazník pro předvýzkum

Dobrý den,

věnujte prosím několik minut svého času na vyplnění následujícího

dotazníku, který je určený k výzkumu mé bakalářské práce na téma Možnosti

a bariéry rozvoje obce Písečná. Všechny otázky se týkají tedy obce Písečná,

ve které žijete. Dotazník je zcela anonymní, proto odpovídejte prosím zcela

pravdivě. Dotazník můžou vyplňovat všechny osoby starší 15 let a žijící v

obci Písečná. Pokud necháte dotazník vyplnit i ostatními členy rodiny budu

moc vděčná. Děkuji moc za ochotu.

1. Napište prosím, kolik je Vám let.

_____ let (Prosím doplňte)

2. Jak dlouho žijete v obci?

a. Od narození

b. Přistěhoval/a jsem se, žiji zde ____ let (Doplňte prosím, kolik let již

žijete v obci.)

3. Pokud jste v obci nikdy nežil/a a přistěhoval/a se, uveďte prosím

proč.

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Pracovní příležitost

b. Lepší životní prostředí

c. Za partnerem/partnerkou

d. Rodina

e. Jiný důvod, uveďte prosím ________________________________

4. Pokud jste se v průběhu svého života odstěhoval/a z obce a opět

se vrátil/a, uveďte prosím důvod:

a. Odstěhování

i. Zaměstnání

ii. Rodina

iii. Lepší životní prostředí

iv. Jiný důvod, uveďte prosím__________________________

71

b. Přistěhování zpět

i. Zaměstnání

ii. Rodina

iii. Lepší životní prostředí

iv. Jiné důvod, uveďte prosím _________________________

5. Pochází Vaši rodiče z obce Písečné?

a. Matka i otec

b. Jen matka

c. Jen otec

d. Žádný

6. Považujete obec Písečnou za svůj domov?

Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne

7. Bydlí větší podíl Vašich přátel v obci Písečná?

a. Ano

b. Ne

8. Stýkáte se se svými sousedy?

a. Ano

b. Ne

9. Kolik lidí z obce Písečná znáte osobně?

Uveďte alespoň přibližný počet.

________

10. Máte s většinou z nich dobré vztahy?

Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne

11. Uveďte prosím, jestli jste pracující, student nebo důchodce.

a. Pracující

b. Nezaměstnaný

c. Student

d. Důchodce

12. Pokud jste pracující, uveďte prosím, zda pracujete v Třineckých

železárnách.

a. Ano

b. Ne

13. Myslíte si, že pan starosta přispívá k rozvoji obce?

72

Naprosto souhlasím – Spíše souhlasím – Spíše nesouhlasím – Naprosto

nesouhlasím

14. Pokud nesouhlasíte, uveďte prosím, co byste změnil/a.

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Větší zájem a snaha o rozvoj obce

b. Větší zapojení do kulturního života obce

c. Větší znalost obyvatel

d. Jiné, vyplňte prosím _________________________________

15. Znáte a dodržujete tradici „Stavění máje“?

a. Znám a dodržuji

b. Znám, ale nedodržuji

c. Neznám

16. Jste spokojen/a s dostupností uvedených služeb:

a. Obchody

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

b. Úřady

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

c. Zdravotní péče

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

d. Kostel

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

e. Pošta

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

17. Dojíždíte do zaměstnání nebo do školy?

a. Ano

b. Ne

Pokud jste odpověděli Ano, odpovězte, prosím, na otázku 18., pokud

jste odpověděli Ne, pokračujte, prosím, od otázky 19.

18. Pokud jste odpověděl/a na předchozí otázku „Ano“, vyplňte

prosím:

a. Jak často?

i. Denně v pracovní dny

ii. Jen některé pracovní dny

73

iii. V pracovní dny i o víkendu, podle pracovních směn nebo

studijních povinností

iv. 1-2krát měsíčně

v. Méně než 1krát za měsíc

b. Čím dojíždíte?

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Autem

ii. Autobusem

iii. Vlakem

iv. Jiným způsobem, prosím uveďte jakým _______________

Pokud využíváte veřejnou dopravu (autobus, vlak), vynechte prosím

otázky e, f. Pokud jezdíte autem, vynechte prosím otázku g.

c. Jak dlouho Vám cesta trvá?

i. Do 14 minut

ii. 15 – 29 minut

iii. 30 – 44 minut

iv. 45 – 59 minut

v. 1 – 1,5 hodiny

vi. Více než 1,5 hodiny

d. Kam dojíždíte?

i. Jablunkov

ii. Třinec

iii. Český Těšín

iv. Karviná

v. Jinam, napište prosím kam _________________________

e. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací spokojen/a?

Velmi spokojen/a – Spíše spokojen/a – Spíše nespokojen/a – Velmi

nespokojen/a

f. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Kolony

ii. Nedostatečná síť silniční komunikace

iii. Nedokončený obchvat

iv. Stav silnic (díry, apod.)

v. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________

74

g. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a

s pravidelností nebo byste něco změnil/a?

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a

ii. Častější spoje

iii. Návaznost spojů

iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________

19. Pokud nedojíždíte do zaměstnání nebo do školy, využíváte

veřejnou dopravu v pracovních dnech?

a. Ano

b. Ne

20. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a

s pravidelností nebo byste něco změnil/a?

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a

b. Častější spoje

c. Návaznost spojů

d. Jiný důvod, uveďte prosím _____________________________________

21. Pokud Ne, uveďte prosím důvod.

a. Jezdím autem

b. Mám daleko zastávku

c. Raději chodím pěšky

d. Jiný důvod, uveďte prosím ________________________________

22. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací spokojen/a?

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

a. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Kolony

ii. Nedostatečná síť

iii. Nedokončený obchvat

iv. Stav silnic (díry, apod.)

v. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ______________________

23. Vyjíždíte z obce také o víkendech?

a. Ano

b. Ne

75

24. Pokud jste odpověděl/a na předchozí otázku „Ano“, vyplňte

prosím:

a. Uveďte prosím, proč? (Můžete zakroužkovat více možností.)

i. Zábava

ii. Kostel

iii. Obchod

iv. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ______________________

b. Čím jezdíte?

i. Autem

ii. Autobusem

iii. Vlakem

iv. Autobusem i vlakem

v. Jiným způsobem, uveďte prosím jakým _______________

c. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací

spokojen/a?

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

d. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Kolony

ii. Nedokončený obchvat

iii. Stav silnic (díry, apod.)

iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________

e. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a

s pravidelností nebo byste něco změnil/a?

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a

ii. Častější spoje

iii. Návaznost spojů

iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________

25. Jste členem jednoho nebo více spolků v obci?

Můžete zakroužkovat více možností.

a. SDH Písečná

b. Spolek přátel kultury a sportu na Písečné z. s.

c. Spolek důchodců

76

d. Nejsem členem žádného spolku

e. Jiný (Prosím doplňte) ____________________________________

26. Účastníte se kulturních akcí v obci?

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Den obce Písečná (zakončení prázdnin)

b. Radovánky na Písečné

c. Plesy

d. Hasičské závody

e. Jiná (Prosím doplňte) ____________________________________

f. Neúčastním se žádné

27. Pokud se neúčastníte žádné z kulturních akcí obce, uveďte prosím

proč.

a. Nezajímám se o to

b. Nemám čas

c. Nechci se stýkat s lidmi z obce

d. Jiný důvod, uveďte prosím jaký____________________________

28. Chybí Vám v obci nějaká stavba určená pro sportovní účely?

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Nic mi nechybí – jsem spokojen/a

b. Bazén

c. Tělocvična přístupná veřejnosti

d. Posilovna

e. Jiná (Prosím doplňte) ____________________________________

29. Chybí Vám v obci nějaká nabídka volnočasových aktivit?

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Nic mi nechybí – jsem spokojen/a

b. Sportovní aktivity pro dospělé

c. Jazykové kurzy

d. Dovednostní kurzy

e. Jiné (Prosím doplňte)___________________________________

30. Využíváte nabídky volnočasových aktivit pro děti v obci Písečná?

a. Ano

b. Ne

31. Pokud jste odpověděli „Ne“, uveďte prosím důvod.

a. Nemám čas

77

b. Nezajímá mě to

c. Nechci se stýkat s lidmi v obci

d. Nechci, aby se mé dítě/děti stýkalo/y s lidmi v obci

e. O žádných nevím

f. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ____________________________

32. Uvažujete, že byste se někdy odstěhoval/a z obce?

a. Ano

b. Ne

c. Nevím

33. Pokud jste odpověděli „Ano“, uveďte prosím důvod.

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Zaměstnání (kariéra)

b. Nová rodina

c. Lepší životní prostředí

d. Jiný důvod uveďte prosím jaký _____________________________

34. Jste spokojen/a s:

a. Kvalitou ovzduší v obci

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

b. Čistotou prostředí obce

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

35. Pokud jste nespokojen/a s kvalitou ovzduší, uveďte prosím

důvod.

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Blízkost průmyslu

b. Málo zeleně v okolí

c. Neekologické topení obyvatel obce

d. Vysoká frekvence dopravy (výfukové plyny)

e. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ____________________________

78

36. Pokud jste nespokojen/a s čistotou prostředí obce, uveďte prosím

proč.

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Odpadky na veřejných prostranství

b. Nedostatek kontejnerů

c. Nezákonná skládka

d. Nedostatečný úklid obce

e. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ___________________________

37. Líbí se Vám příroda v okolí obce?

Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne

Moc děkuji za spolupráci a řádné vyplnění dotazníku.

Barbora Jindřichová

79

Příloha č. 2: Dotazník pro výzkum

Dobrý den,

věnujte prosím několik minut svého času na vyplnění následujícího

dotazníku, který je určený k výzkumu mé bakalářské práce na téma Možnosti

a bariéry rozvoje obce Písečná. Všechny otázky se týkají tedy obce Písečná,

ve které žijete. Dotazník je zcela anonymní, proto odpovídejte prosím zcela

pravdivě. Dotazník můžou vyplňovat všechny osoby starší 15 let a žijící v

obci Písečná. Pokud necháte dotazník vyplnit i ostatními členy rodiny budu

moc vděčná. Děkuji moc za ochotu.

1. Napište prosím, kolik je Vám let.

_____ let (Prosím doplňte)

2. Jak dlouho žijete v obci?

a. Od narození

b. Přistěhoval/a jsem se, žiji zde ____ let (Doplňte prosím, kolik let již

žijete v obci.)

3. Pokud jste v obci nikdy nežil/a a přistěhoval/a se, uveďte prosím

proč.

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Pracovní příležitost

b. Lepší životní prostředí

c. Za partnerem/partnerkou

d. Rodina

e. Jiný důvod, uveďte prosím ________________________________

4. Pokud jste se v průběhu svého života odstěhoval/a z obce a opět

se vrátil/a, uveďte prosím důvod:

a. Odstěhování

i. Zaměstnání

ii. Rodina

iii. Lepší životní prostředí

iv. Jiný důvod, uveďte prosím__________________________

b. Přistěhování zpět

80

i. Zaměstnání

ii. Rodina

iii. Lepší životní prostředí

iv. Jiné důvod, uveďte prosím _________________________

5. Pochází Vaši rodiče z obce Písečné?

a. Matka i otec

b. Jen matka

c. Jen otec

d. Žádný

6. Považujete obec Písečnou za svůj domov?

Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne

7. Bydlí větší podíl Vašich přátel v obci Písečná?

a. Ano

b. Ne

8. Stýkáte se se svými sousedy?

a. Ano

b. Ne

9. Kolik lidí z obce Písečná znáte osobně?

Uveďte alespoň přibližný počet.

________

10. Máte s většinou z nich dobré vztahy?

Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne

11. Uveďte prosím, jestli jste pracující, student nebo důchodce.

a. Pracující

b. Nezaměstnaný

c. Student

d. Důchodce

12. Pokud jste pracující, uveďte prosím, zda pracujete v Třineckých

železárnách.

a. Ano

b. Ne

13. Myslíte si, že pan starosta přispívá k rozvoji obce?

Naprosto souhlasím – Spíše souhlasím – Spíše nesouhlasím – Naprosto

nesouhlasím

81

14. Pokud nesouhlasíte, uveďte prosím, co byste změnil/a.

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Větší zájem a snaha o rozvoj obce

b. Větší zapojení do kulturního života obce

c. Větší znalost obyvatel

d. Jiné, vyplňte prosím _________________________________

15. Znáte a dodržujete tradici „Stavění máje“?

a. Znám a dodržuji

b. Znám, ale nedodržuji

c. Neznám

16. Jste spokojen/a s dostupností uvedených služeb:

a. Obchody

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

b. Úřady

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

c. Zdravotní péče

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

d. Kostel

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

e. Pošta

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

17. Dojíždíte do zaměstnání nebo do školy?

a. Ano

b. Ne

Pokud jste odpověděli Ano, odpovězte, prosím, na otázku 18., pokud

jste odpověděli Ne, pokračujte, prosím, od otázky 19.

18. Pokud jste odpověděl/a na předchozí otázku „Ano“, vyplňte

prosím:

a. Jak často?

i. Denně v pracovní dny

ii. Jen některé pracovní dny

iii. V pracovní dny i o víkendu, podle pracovních směn nebo

studijních povinností

iv. 1-2krát měsíčně

82

v. Méně než 1krát za měsíc

b. Čím dojíždíte?

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Autem

ii. Autobusem

iii. Vlakem

iv. Jiným způsobem, prosím uveďte jakým _______________

Pokud využíváte veřejnou dopravu (autobus, vlak), vynechte prosím

otázky e, f. Pokud jezdíte autem, vynechte prosím otázku g.

c. Jak dlouho Vám cesta trvá v jeden směr?

i. Do 14 minut

ii. 15 – 29 minut

iii. 30 – 44 minut

iv. 45 – 59 minut

v. 1 – 1,5 hodiny

vi. Více než 1,5 hodiny

d. Kam dojíždíte?

i. Jablunkov

ii. Třinec

iii. Český Těšín

iv. Karviná

v. Jinam, napište prosím kam _________________________

e. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací spokojen/a?

Velmi spokojen/a – Spíše spokojen/a – Spíše nespokojen/a – Velmi

nespokojen/a

f. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Kolony

ii. Nedostatečná síť silniční komunikace

iii. Nedokončený obchvat

iv. Stav silnic (díry, apod.)

v. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________

g. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a

s pravidelností nebo byste něco změnil/a?

Můžete zakroužkovat více možností.

83

i. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a

ii. Častější spoje

iii. Návaznost spojů

iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________

19. Pokud nedojíždíte do zaměstnání nebo do školy, využíváte

veřejnou dopravu v pracovních dnech?

a. Ano

b. Ne

20. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a

s pravidelností nebo byste něco změnil/a?

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a

b. Častější spoje

c. Návaznost spojů

d. Jiný důvod, uveďte prosím _____________________________________

21. Pokud Ne, uveďte prosím důvod.

a. Jezdím autem

b. Mám daleko zastávku

c. Raději chodím pěšky

d. Jiný důvod, uveďte prosím ________________________________

22. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací spokojen/a?

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

a. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Kolony

ii. Nedostatečná síť

iii. Nedokončený obchvat

iv. Stav silnic (díry, apod.)

v. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ______________________

23. Vyjíždíte z obce také o víkendech?

a. Ano

b. Ne

24. Pokud jste odpověděl/a na předchozí otázku „Ano“, vyplňte

prosím:

84

a. Uveďte prosím, proč? (Můžete zakroužkovat více možností.)

i. Zábava

ii. Kostel

iii. Obchod

iv. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ______________________

b. Čím jezdíte?

i. Autem

ii. Autobusem

iii. Vlakem

iv. Autobusem i vlakem

v. Jiným způsobem, uveďte prosím jakým _______________

c. Pokud jezdíte autem, jste se silniční komunikací

spokojen/a?

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

d. Pokud jste nespokojen/a, uveďte prosím důvod.

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Kolony

ii. Nedokončený obchvat

iii. Stav silnic (díry, apod.)

iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________

e. Pokud využíváte veřejnou dopravu, jste spokojen/a

s pravidelností nebo byste něco změnil/a?

Můžete zakroužkovat více možností.

i. Jsem spokojen/a, nic bych neměnil/a

ii. Častější spoje

iii. Návaznost spojů

iv. Jiný důvod, uveďte prosím _________________________

25. Jste členem jednoho nebo více spolků v obci?

Můžete zakroužkovat více možností.

a. SDH Písečná

b. Spolek přátel kultury a sportu na Písečné z. s.

c. Spolek důchodců

d. Nejsem členem žádného spolku

e. Jiný (Prosím doplňte) ____________________________________

85

26. Účastníte se kulturních akcí v obci?

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Den obce Písečná (zakončení prázdnin)

b. Radovánky na Písečné

c. Plesy

d. Hasičské závody

e. Jiná (Prosím doplňte) ____________________________________

f. Neúčastním se žádné

27. Pokud se neúčastníte žádné z kulturních akcí obce, uveďte prosím

proč.

a. Nezajímám se o to

b. Nemám čas

c. Nechci se stýkat s lidmi z obce

d. Jiný důvod, uveďte prosím jaký____________________________

28. Chybí Vám v obci nějaká stavba určená pro sportovní účely?

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Nic mi nechybí – jsem spokojen/a

b. Bazén

c. Tělocvična přístupná veřejnosti

d. Posilovna

e. Jiná (Prosím doplňte) ____________________________________

29. Chybí Vám v obci nějaká nabídka volnočasových aktivit?

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Nic mi nechybí – jsem spokojen/a

b. Sportovní aktivity pro dospělé

c. Jazykové kurzy

d. Dovednostní kurzy

e. Jiné (Prosím doplňte)____________________________________

30. Využíváte nabídky volnočasových aktivit pro děti v obci Písečná?

a. Ano

b. Ne

31. Pokud jste odpověděli „Ne“, uveďte prosím důvod.

a. Nemám čas

b. Nezajímá mě to

c. Nechci se stýkat s lidmi v obci

86

d. Nechci, aby se mé dítě/děti stýkalo/y s lidmi v obci

e. O žádných nevím

f. Nemám děti (nebo už dospěly)

g. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ____________________________

32. Uvažujete, že byste se někdy odstěhoval/a z obce?

a. Ano

b. Ne

c. Nevím

33. Pokud jste odpověděli „Ano“, uveďte prosím důvod.

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Zaměstnání (kariéra)

b. Nová rodina

c. Lepší životní prostředí

d. Jiný důvod uveďte prosím jaký _____________________________

34. Jste spokojen/a s:

a. Kvalitou ovzduší v obci

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

b. Čistotou prostředí obce

Velmi spokojen/a – Spokojen/a – Nespokojen/a – Velmi nespokojen/a

35. Pokud jste nespokojen/a s kvalitou ovzduší, uveďte prosím

důvod.

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Blízkost průmyslu

b. Málo zeleně v okolí

c. Neekologické topení obyvatel obce

d. Vysoká frekvence dopravy (výfukové plyny)

e. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ___________________________

87

36. Pokud jste nespokojen/a s čistotou prostředí obce, uveďte prosím

proč.

Můžete zakroužkovat více možností.

a. Odpadky na veřejných prostranství

b. Nedostatek kontejnerů

c. Nezákonná skládka

d. Nedostatečný úklid obce

e. Jiný důvod, uveďte prosím jaký ____________________________

37. Líbí se Vám příroda v okolí obce?

Rozhodně ano – Spíše ano – Spíše ne – Rozhodně ne

Moc děkuji za spolupráci a řádné vyplnění dotazníku.

Barbora Jindřichová