V dLlsledkll takovych akd byla roztocena spidtla akd, kteni setocf az do dnesnfch dnLI, a zCla se, ze podkopava sirokil politickaresenf. Odpoved' PalestincLI na sebe nenechala dlouho cekat.Palestinske gllerillove komando Cerne zari, organizace, ktera ne-patrila k PLO (jmeno melo pripomenout lI1asakr, ktery uskutec-niljordansky kdd I-IlIsajn v zarf 1970 VLICitiSfeLlIl1palestinskychlIprchlfkLI) se zmocnilo 5. zaff 1972 jedenacti izraelskych spor-tOVCLI,kteff se zllcastnili olympijskych her konanych v Mnicho-ve, aby si tak vynutili propustenf PalestincLI uveznenych v izrael-skych zalarfeh. lzraelskil vlada vsak ZLlstavala tvrda a odmftlajakakoliv jednanf s CernYIl1 zarfm 0 jeho pozadavdch. Co nasle-dovalo, sokovalo cely svet. Pri nezdarile osvoboditelske akci lIskll-tecnene zapadonemeckymi specialnfmi jednotkami zahynulivsichni izraelStf rukojmf.Nynf touzillzrael po pomste, protoze tehdejsi izraelske vedeni

soudilo, ze lltok najeho sportovce nemLlze nechat bez odpovedi.Z hlediska izraelske vlady musela zeme reagovat tvrde, abyv mezinarodnfm meritku a v oblasti Blfzkeho vychodu nevypa-dala slaba a zranitelnci. Krome to se melo PalestincLlIl1 na dlou-hou dobu demonstrovat, ze Tel Aviv je v situaci, kdy II1Llzekdy-koliv a na jakemkoliv mfste uderit proti jejich VLldCLlIl1a organizadm.Jen knitkol\ dobu po mnichovskem masakru byl z iniciativy

tehdejsf izraelske ministerske predsedkyne zrfzen tajny vybor,kteremll predsedala ona a Mose Dajan.Tento vybor dostal k6dove oznacenf "Komi tee X" a mel spo-

lecne s Mossadem rozpracovat operace,jejichz diem byla likvi-dace lldaj nych nebo skutecnych organizMorLl Cerneho zarf jakozi dalsfeh veclolldch osobnostf PLO ajejich clenskych organizacf.Vysledkem techto plill1LI bylo sestavenf seznamll odsouzenychk smrti a dale zffzenf speci~llnf jeclnotky Mossaclu (nejprve podvedenfm jisteho Mike I-Iarari, ktery mel 0 pill' let pozdeji ziskatpochybnou slavu v souvislosti s Irangate), ktera mela organizo-vat exekuce. V prLlbehu nasleduj idch let byl tento seznam ocl-souzen)/ch k smrti stale rozsirovill1 ajak se zcl~l,az c10dnes nebylzakoncen.

Se zalozenfm Palestinske organizace pro osvobozenf (PLO) naarabske vrcholne konferenci v Kahire v leclnu 1964 dostal arab-sko izraelsky konl1ikt novou dimenzi, ktera mela mit vyznamnyvliv na operace izraelske tajne sluzby Mossad. PLO zacala kon-cem sedesatych let tim, ze vyzyvala Izrael nejen politicky,ale mnohem vice prostrednictvfm ozbrajenych akcf komand.Rozhodnutf PalestincLl sahnout take k prostredkLlIl1 ozbrojenehoboje je tfeba videt s pozadfm izraelske politiky od zalozenf statuIzrael v race 1948. Zalozeni statu Izrael bylo sice fakticky sank-cionovano rozhodnutfm Valneho shromazdenf OSN ze dne 2. c1ub-na 1947, OSN vsak sOllcasne svym rozhodnlltfm urcila, ze nal\zemf byvaleho britskeho koloniitlnfho llzemf Palestiny m(~jfvzniknout c1va staty: lzrael a Palestina.Ta vsak dosllel neexistuje, preelevsfm proto, ze sion isticky stat

oel sveho zalozenf znemoznil vznik palestinskeho statnfho lItvaruvedenfm nekolika videk proti arabskym souseelLlIl1 a cflenym vy-hanenfm palestinskeho obyvatelstva, jakoz i masivnlmi vyvlast-Ilovacfmi opatrenfmi jak v pLlvoclnfm izraelskell1 llzemf, taki v protipravne okupovanych oblastech. Palestinci nevidelijinoumoznost nez na nasilnoll expanzivnf politikll lzraele odpovfelatv ramcijejich moznostf take ozbrojenym bojem.lzrael tuto konfrontaci prijal a na kazdoll akci PalestincLI oelpo-

vedel vlastnf operacf,jejimz diem bylo zlomit potencial oelporllPLO ajeho clenskych organizacf.Mossad mel pri tom hrat klfcovou ldohu.Oelpoveel' Mossaelu na rostoud militantnost PalestincLI prisla

e1oslova obratem. V cervenci 1972 poslala izraelskil tiljnit sluzbadopisovou bombu na znameho palestinskeho spisovatele a mluv-ciho PFLP Ghassana Kanafaniho zijfcfho v libanonskem Bejrll-tu. Kelyz otevrel zasi Ikll, ktera mll byla aelresovana, roztrh la jejpeclive pripravena vYbusnina. Jen 0 e1vadny pozdeji zasahla teh-dejsfho funkcionare PFLP BassamaAbu Sharifa. Ztratil po e1opi-sove bombe Mossaelu oko a nekolik prstLI.