Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 1. Prostějov 1998

Mravenci Přírodního parku Velký Kosíř

Pavel Bezděčka

Správa Chráněné krajinně oblasti Bílé Karpaty, Bartolomějskénám. 41, 69801 Veselí nad Moravou

125

Souhrn. Geografická poloha Přírodního parku "Velký Kosíř" a jeho geologický podklad umožňují existenci bohatýchspolečenstev mravenců, jak prokázal průzkum myrmekofauny v letech 1976 a 1977. Bradlo devonských vápenců bylonarušeno otevřením celé řady jámových vápencových lomů, jejichž torza donedávna představovalavýznamné náhradníbiotopy pro celou plejádu stepních a lesostepních druhů živočichů, zejména mravenců. Někteří z nich zde dokoncedosahovali severní hranice svého rozšíření (například Messor muticus). Přirozená a neomezovaná sukcese dřevin všakv posledních dvaceti letech výrazně změnila habitus těchto lokalit a tak se charakter výslunné skalní lesostepi zcelavytratil. S ním zmizela řada významných a ovšem náročných druhů mravenců. V roce 1996 se mi nepodařilo zjistitpřítomnost 15 druhů, z nichž některé byly z oblasti prvně hlášeny již v roce 1937. Řešení spočívá v urychlené likvidacidřevin a obnově charakteru lokalit z úrovně let 1950-1975.

Abstract. The geographical position of the Nature park "Velký Kosíř" and its geological base enable the life of variousspecies of ants as it was documented during a research in 1976-1977. The Devonian rocks were part.ly destroyedby the opening of many limestone quarries whose rests can be considered to be important compensatory biotopesavailable for a large number of the st.eppe species of anirnals. The occurrence of some of the species lies there in itsnorthern border (e. g. Messor mutieus). The natural and unlimited expansion of bushes and trees changed the habitusof these localities in last forty years therefore the rocky steppe environrnent was not preserved. As a result, lotsof important and obviously fastidious species of ants dissapeared. In 1996 1did not find the occurrence of the 15 speciessome of which were documented in this area for the first time in 1937. Therefore it is necessary to destroy the bushesand trees and renew the environment of t.he localities as it was in 1950-1975.

Úvod

Od dubna do října roku 1996 jsem na základě objednávky referátu životního prostředí Okres­ního úřadu v Prostějově prováděl inventarizační průzkum mravenců (Hymenoptera, Formici­dae) Přírodního parku "Velký Kosíř". Dosažené výsledky jsem porovnal s faunistickými údajiz první poloviny 20. století (Záleský 1937) a dále s výsledky vlastního průzkumu, který jsemv oblasti Kosíře prováděl v letech 1976 a 1977.

Metodika práce

V roce 1996 jsem prováděl průzkum Přírodního parku "Velký Kosíř" od počátku mesicedubna do konce října. Celkem jsem zde uskutečnil 14 celodenních exkurzí. Mravence jsemsbíral běžnými metodami užívanými při průzkumu terestrické fauny a edafonu. Základní me­todou bylo vyhledávání hnízd mravenců na povrchu půdy, pod kameny, dřevem a vegetací,dále pak v odumřelém dřevě a pod kůrou kmenů či pařezů. Tuto metodu jsem doplnil pros­tým sledováním povrchu půdy, skal a kmenů stromů, kde jsem sbíral jednotlivě se pohybujícímravence. V průběhu měsíce srpna jsem použil i metodu Barberových zemních pastí obsahu­jících 4 % vodní roztok formaldehydu. Deset pastí jsem umístil do jámových lomů Přírodní

památky "Vápenice" a Národní přírodní památky "Růžičkův lom-Státní lom". Dalších de­set pastí jsem umístil do otevřené krajiny mimo zvláště chráněná území a posledních dvacetpastí do lesních porostů v oblasti Přírodní rezervace "Andělova zmola". Jako další doplňující

metody jsem v období květen až srpen užil smýkání bylinné a travinné vegetace a také skle­pávání mravenců z větví stromů a keřů. V říjnu jsem doplnil výše uvedené metody prosevemhrabanky v lesních porostech a prosevem stařiny v lomech. Celkem jsem těmito metodamizjistil a následně vyhodnotil 751 vzorků mravenců. Sebraní mravenci byli z části determino­váni na místě, z části byli determinováni v laboratorních podmínkách.

126 Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 1. Prostějov 1998

Tabulka 1: Přehled zjištěných druhů mravenců (Formicidae) Přírodního parku Velký Kosíř

Taxon 1937 1976-77 1996

Formicidae 14 druhů 51 druhů 36 druhů

Ponerinae01 Ponera coaretata (LATREILLE, 1802) + + +

Myrmicinae02 Aphaenogaster subterranea (LATREILLE, 1798) - + -

03 Formicoxenus nitidulus (NYLANDER, 1846) - + +04 Leptothorax acervorum (FABRICIUS, 1793) - + -

05 Leptoihorax affinis MAYR, 1855 - + +06 Leptoihorax corticalis (SCHENCK, 1852) - + +07 Leptoihorax interruptus (SCHENCK, 1852) - + -

08 Leptothorax nigriceps MAYR, 1855 - + -

09 Lepiothorax muscorum (NYLANDER, 1846) - + -

10 Lepiothorax nylanderi (FOERSTER, 1850) - + +11 Lepiothorax parvulus (SCHENCK, 1852) - + +12 Leptothorax tuberum (FABRICIUS, 1775) - + -

13 Lepiothorax unifasciatus (LATREILLE, 1798) - + +14 Messor muticus (NYLANDER, 1849) + + -

15 Myrmecina gmminicola (LATREILLE, 1802) + + +16 Myrmica lobicornis NYLANDER, 1846 - + -

17 Myrmica rubra (LINNAEUS, 1758) + + +18 Myrmica ruginodis NYLANDER, 1846 + + +19 Myrmica sabuleti MEINERT, 1860 - + +20 Myrmica schencki EMERY, 1894 - + +21 Myrmica specioides BONDRIOT, 1918 - + -

22 Solenopsis fugax (LATREILLE, 1798) + + +23 Stenamma debile (FOERSTER, 1850) - + -

24 Strongylognathus testaceus (SCHENCK, 1852) - + -

25 Tetmmorium caespitum (LINNAEUS, 1758) + + +26 Tetramorium momvicum KRATOCHvíL, 1944 - + -

Dolichoderinae27 Dolichoderus quadripunetatus (LINN AEUS, 1771) - + +28 Tapinoma erraticum (LATREILLE, 1798) - + -

Vysvětlivky: - druh nezjištěn, + druh zjištěn

Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 1. Prostějov 1998

Pokračování tabulky 1 z předchozí strany

127

!

I Taxon 1937 1976-77 1996

Formicinae29 Camponotus fallax (NYLANDER, 1856) - + +30 Camponotus ligniperda (LATREILLE, 1802) - + +31 Camponotus truncatus (SPINOLA, 1808) - + +32 Formica cunicularia LATREILLE, 1798 - + +33 Formica [usca LINNAEUS, 1758 + + +34 Formica polyetena FOERSTER, 1850 - + +35 Formica praiensis RETZIUS, 1783 - + +36 Formica rufa LINNAEUS, 1758 - + +37 Formica rufibarbis FABRICIUS, 1793 + + +38 Formica sanguinea LATREILLE, 1798 - + +39 Forinica iruncorum FABRICIUS, 1804 - + +40 Lasius alienus (FOERSTER, 1850) + + +41 Lasius bruntieus (LATREILLE, 1798) - + +42 Lasius emarginatus (OLlVIER, 1791) - + +43 Lasius [iavus (FABRICIUS, 1781) + + +44 Lasius [uliqinosus (LATREILLE, 1798) + + +45 Lasius jensi SEIFERT, 1982 - + -

46 Lasius niqer (LINNAEUS, 1758) + + +47 Lasius platsjthorax SEIFERT, 1991 - + +48 Lasius reqinae FABER, 1967 - + -

49 Lasius umbraius (NYLANDER, 1846) - + +50 Plagiolepis pagmyea (LATREILLE, 1798) + - -

51 Plagiolepis vindobonensis LOMNICKI, 1925 - + +52 Polyergus rufescens (LATREILLE, 1798) - + +

Výchozí stav

Zájmovým územím je Přírodní park "Velký Kosíř", ležící na katastrálních územích obcí Sla­tinky, Čelechovicena Hané, Stařechovice,Cechy pod Kosířem a Služín. Park byl vyhlášen jižv roce 1987 jako tzv. "oblast klidu" a v roce 1992 byl převeden do kategorie "přírodní park".Jedná se o masiv hory Velký Kosíř s maximální výškou 443 m n. m. náležející ke Konickévrchovině tvořené kulmskými horninami. Na východním a jihovýchodním okraji oblasti vy­stupují vápence devonského stáří. Tato část přírodníhoparku je charakterizována rozsáhlýmbezlesím, tvořeným zahradami, sady, opuštěnými vinicemi a uzavřenými vápencovými lomy.Větší kulmská část parku je prakticky kompletně pokryta lesy, z nichž jen malou část tvoří

teplomilné doubravy, které lze považovat za porosty přirozené či tomuto stavu blízké. Většinalesních porostů byla v minulosti, bohužel, převedena do jehličnatých monokultur borovicea smrku.

128 Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 1. Prostějov 1998

Obrázek 1: Na jv. okraji navrženého chráněného území nad Stařechovicemijsou v doubravě patrné kamennéhromadnice, pozůstatky dávných vinohradů. Hromadnice jsou dnes útočištěm pro ohromné množství mra­venců, ostatního hmyzu a dalších členovců, zejména pavoukovců

Díky teplému a minerálně bohatému podloží je celé území po přírodní stránce nesmírně

zajímavé a přes mnohé negativní lidské zásahy faunisticky a floristicky dosud nesmírně pestré.I přes tyto nesporné hodnoty nebyla oblast Velkého Kosíře v minulosti soustavně studovánaa s výjimkou rozsáhlých prací paleontologických se v odborné literatuře s tímto územímsetkáváme minimálně.

V současné době jsou v Přírodním parku "Velký Kosíř" čtyři zvláště chráněná územípřírody. Nejvýznamnější z nich je Národní přírodní památka "Růžičkův lom-Státní lom",která leží, stejně jako Přírodní památka "Vápenice", na území devonských vápenců. Jednáse o opuštěné jámové lomy a hlavním předmětemochrany jsou zde obnažené profily bohaténa fosilie devonských živočichů, Přírodní rezervace "Andělova zrnola'' a Přírodní památka"Studený kout" jsou lesní lokality nacházející se v kulmské části přírodního parku.

Průzkum mravenců před rokem 1936

Když před více než 50 lety připravoval M. Záleský k publikaci první prodromus (seznam)mravenců ČSR získal k tomu pomocníky z mnoha koutů vlasti (Záleský 1939). Pomáhalmu i prostějovský entomolog a ředitel školy B. Kouřil. Výsledky jeho sběrů v oblasti Kosíře

publikoval Záleský nejen v tomto prodromu, ale již v roce 1937 v samostatné práci ,,/( po­znání mravenců okolí Prostějova a útesu čelechovického". Studie obsahuje výčet 24 druhů

mravenců, přičemž z oblasti Čelechovic udává 14 druhů. Jsou to většinou teplomilné a dnesjiž velice vzácné druhy. \! komentáři Záleský upozorňuje na význam zdejších lokalit a při­

rovnává je k faunisticky tak významným lokalitám republiky, jako jsou Hády u Brna, Mohe­lenská hadcová step a nebo Pavlovské vrchy. Celkově malý počet zjištěných druhů byl dánmenší zkušeností sběratele. Ředitel B. Kouřil byl sice vynikající koleopterolog (specialista nabrouky), ale zkušenosti se sběrem mravenců neměl. Následujících čtyřicet let se mravencům

Kosíře nikdo nevěnoval.

Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 1. Prostějov 1998 129

Obrázek 2: Centrální část nově navrženého chráněného území nad Stařechovicemi je tvořena skalnatýmterénem na prudkých svazích s jihozápadní expozicí. Nízko rozvětvené krnící duby, množství volných kamenů

a skalních puklin tvoří vynikající prostředí pro mravence a ostatní hmyz

Průzkum mravenců v letech 1976 až 1977

Mravence Velkého Kosíře jsem začal studovat v letech 1976 a 1977. V té době probíhala ještě

těžba vápence ve "Státním lomu", ostatní lomy byly již opuštěny. Při průzkumu v tomtoobdobí jsem dával přednost vápencům čelechovického devonu, protože tento geologický pod­klad a členitost opuštěných lomů byly předpokladem zajímavých výsledků. Jednotlivé sběry

jsem však prováděl v celém masivu Velkého Kosíře, zejména pak v teplých doubravách nadStařechovicemi (obr. 1 až 4), v okolí Malého Kosíře a nebo v okolí statku Gabrielov, tenkrátještě obklopeného rozsáhlým ovocným sadem. V průběhu těchto dvou let jsem nashromáždilasi 700 údajů o mravencích Velkého Kosíře a zjistil jsem zde celkem 51 druhů mravenců, cožpředstavuje 50 % myrmekofauny tehdejšího Československa.

Průzkum mravenců v letech 1977 až 1995

V rozmezí let 1977 až 1995 jsem zájmové území navštívil asi dvacetkrát. Sběru mravencůjsemse v tomto období věnoval spíše orientačně. Každoroční návštěvy mi umožňovaly sledovatpostupné změny v území a následné ochuzování zdejší myrmekofauny. Pokud je mi známo,nikdo jiný se studiu mravenců Velkého Kosíře ani širšího okolí v této době nevěnoval.

Průzkum mravenců v roce 1996

V roce 1996, tedy s odstupem dvaceti let, jsem provedl nový inventarizační průzkum mra­venců masivu Velkého Kosíře. Soustředil jsem se především na vyhlášená zvláště chráněná

území, ale i na další poměrně dochované lokality. Výše uvedenými metodami jsem odebral751 vzorků mravenců a zjistil výskyt 36 druhů mravenců. Do následujícího přehledu jsemzařadil všechny druhy mravencůzjištěné během obou inventarizačních průzkumů a pro srov­nání jsem přidal i přehled druhů zjištěných Kouřilem na devonském útesu u Čelechovic

a publikovaných Záleským v roce 1937.

130 Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 1. Prostějov 1998

Obrázek 3: Centrální část nově navršeného chráněného území nad Stařechovicemi je tvořena skalnatýmterénem na prudkých svazích s jihozápadní expozicí. Nízko rozvětvené krnící duby, množství volných kamenů

a skalních puklin tvoří vynikající prostředí pro mravence a ostatní hmyz

Diskuse

Z výše uvedených přehledů jednoznačně vyplývá, že inventarizačním průzkumem v letech1976 až 1977 jsem v zájmovém území vyhodnotil asi 700 vzorků a doložil tak výskyt 51 druhů

mravenců. Po dvaceti letech, tedy v roce 1996, jsem za použití stejných metod sebral a vy­hodnotil 751 a tedy přibližně stejné množství vzorků, ovšem prokázal jsem výskyt 36 druhů

mravenců, t. j. pouze 70,6 %. Celkové snížení diverzity myrmekofauny Velkého Kosíře o téměř

jednu třetinu je alarmující. Nepodařilo se totiž zjistit výskyt zejména teplomilných druhů

mravenců, jako je Messor mutícus, A1yrmíca specíoídes, Tetramoríum moravícum, Tapínomaerratícum, Lasius jensí, Lasíus regínae a dalších specializovaných druhů, např. parazitickéhomravence Strongylognathus testaceus. Příčinou tohoto neutěšeného stavu je výrazná změna

habitu nejvýznamnějšíchlokalit nad Čelechovicemia Slatinkami. Opuštěné vápencové lomya jejich široké okolí je dnes pokryto souvislým krytem křovin, stromů a husté bylinné ve­getace. Zapojením dřevinného patra došlo k zastínění půdy a ke změnám mikroklimatu.To vedlo i k zapojení drnu agresivních druhů trav v okolí a následně k ústupu stepní ve­getace i živočichů. Výše uvedené, nezvěstné druhy mravenců, preferují stepní až lesostepnístanoviště s dostatečně prosluněnýmpůdním povrchem. Ústup tak významných druhů mra­venců, jako je semenožravý Messor tnuiicus, který u Čelechovic dosáhl severní hranice svéhorozšíření, nebo Tetramoríum moravícum, je možné považovat za citelné ochuzení moravskéfauny, neboť nejbližší známé lokality se současným výskytem těchto'druhů se nacházejí jižněod linie Hodonín-Vyškov. Můžeme jen doufat, že uvedené druhy se u Čelechovic či kdekolijinde v oblasti Velkého Kosíře dosud vyskytují, třebaže ve slabé a těžko ověřitelné populaci.Jedinou záchranou je pro ně zastavení současné sukcese a likvidace zapojených dřevin na ce­lém vápencovém bradle, zejména na území Národní přírodní památky "Růžičkůvlom-Státnílom" a Přírodní památky "Vápenice". Význam těchto chráněných lokalit se sice zejména pa­leontologický, ale současně se jedná o jeden z nejvýznamnějších biotopů celého Prostějovska,

třebaže je to biotop náhradní, vytvořený činností člověka.

Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 1. Prostějov 1998 131

Obrázek 4: Krnící duby zavětvené přímood baze kmene charakterizují porosty nově navrhovaného chráněného

území nad Stařechovicemi

Nejmenší změny a tedy i nejstálejší společenstvímravenců jsem zaznamenal v subxerofilnídoubravě na západních, respektive jihozápadních úbočích Velkého Kosíře, jejíž součástí jei Přírodní rezervace "Andělovazrnola". Přesto se mi i zde nepodařilo potvrdit výskyt někte­

rých významných druhů mravenců, například Aphaenoqaster subierranea; Stenamma debilea Myrmica lobicornis.

Podobný proces postupného vymizení stepních, lesostepních a skalních druhů mravenců

doprovázený celkovým úbytkem biomasy mravenců na lokalitě jsem doložil při srovnávacístudii vývoje mravenčích společenstev na území Národní přírodní rezervace "Mohelenskáhadcová step" (Bezděčka1993). V důsledku ukončení pastvy v horní části rezervace a změ­

nou mikroklimatu lokality v důsledku výstavby přehrady na řece Jihlavě v těsné blízkosti,došlo zde v posledních desetiletích k rychlému vzrůstu a zapojování porostů náletovýchborovic, trnovníku akátu a k rozrůstání agresivních druhů trav. Původně prosluněné a vy­sychavé svahy nad meandrem řeky rychle měnily svůj charakter, což vedlo k silnému ústupujihoevropských druhů mravencůa k jejich nahrazování mravenci evropské a eurosibiřské pro­venience,jak jsem prokázal porovnáním výsledkůprůzkumůz let 1944, 1987 a 1992. Od roku1993 se na "Mohelenské hadcové stepi" naštěstí provádí razantní likvidace náletových dřevin

na ohromných plochách a dokonce zde byla obnovena pastva ovcí. Vzácné druhy mravenců

mají tedy u Mohelna reálnou šanci na přežití.

Kvantitativní posouzení

Kvantitativní srovnání obou provedených inventarizačníchprůzkumů jsem nemohl provést,protože v letech 1976 až 1977 jsem přesné počty vzorků podle jednotlivých druhů mra­venců nezaznamenal. Vzhledem k dlouholeté a důkladné osobní znalosti zájmového území,které jsem navštěvoval od roku 1976 až do současnosti, však mohu potvrdit, že vedle dru­hové skladby zdejší myrmekofauny se výrazně snížilo i množství jejich hnízd a samozřejmě

i množství pobíhajících individuí. Pozoroval jsem to nejen u stepních a lesostepních druhů

mravenců, ale i u druhů vázaných na stromy, jako je Lepiothorax affinis, Dolichoderus quad­ripunctatus (obr. 5b), Camponotus fallax a Camponoius iruncaius (obr. 5a).

132 Přírodovědné studie Muzea Prostějovska, 1. Prostějov 1998

t;4~.•...'.•.'•...

.1&,

\

a

:~.;.

\

bObrázek 5: Dva druhy stromových mravenců Přírodního parku Velký Kosíř: Camponotus iruncaius (a)a Dolichoderus quadripuniatus (b). Kresba J. Vele

Literatura

Bezděčka P. (1993): Mravenci, indikátor změn Mohelnské stepi. - Veronica, 7, 1, 27-29. Brno.Bezděčka P. (1996): Terrestrial Invertebrates of the Pálava Biosphere Reserve of UNESCO 1. Formicoidea. - Folia

Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. brun., Biol., 92, 70-74. Brno.Kutter H. (1977): lnsecta Helvetica 6. Formicidae. - Ziirich.Novák V. - Sadil J. (1941): Klíč k určování mravenců střední Evropy se zvláštním zřetelem k mravenčí zvířeně Čech

a Moravy. - Entomologické listy, 4, Entomolocké přírůčky, 3, 65-115. Praha.Seifert B. (1992): A Taxonomie Revision of the Palearctic Members of the Ant Subgenus Lasius s. str. (Hymenoptera,

Formicidae). - Abh. Bel. Naturkun. demus., 66, 5, 1-67. Gčrlitz.

Seifert B. (1996): Ameisen, beobachten, bestimmen. - Natur Buch Verlag. Augsburg.Záleský M. (1937): K poznání mravenců (Formicidae) okolí Prostějova a útesu čelechovického. - Věst, Klubu

přírodověd. (Prostějov) za Roky 1936-1937, 25, 61-64. Prostějov.

Záleský M. (1939): Prodromus našeho blanokřídlého hmyzu, pars. III, Formicoidea. - Sbor. entomol. Odd. Nár.Mus. (Praha), 17,161, 192-240. Praha.