natura 2000 v panonské oblasti -...
TRANSCRIPT
Natura 2000 v panonské oblasti
Natura 2000
v panonské oblasti
Natura 2000 v panonské oblasti2 Natura 2000 in the Pannonian Region
ObsahPanonská oblast – rovinatá pánev obklopená horami ........................................................................................s. 3
Rostlinné a živočišné druhy panonské oblasti chráněné v rámci soustavy Natura 2000 ........................s. 5
Mapa lokalit panonské oblasti chráněných v rámci soustavy Natura 2000 ............................................s. 6
Typy přírodních stanovišť panonské oblasti chráněných v rámci soustavy Natura 2000 .....................s. 8
Správní problematika panonské oblasti ..................... s. 10
Evropská komise
Generální ředitelství pro životní prostředí
Autor: Kerstin Sundseth, Ecosystems LTD, Brusel
Vedoucí redaktorka: Susanne Wegefelt, Evropská komise,
oddělení pro ochranu přírody a biologické rozmanitosti B2,
B-1049 Brusel
Přispěvatelka: Judit Sandor
Poděkování: Děkujeme Evropskému tematickému
centru pro biologickou rozmanitost a Katolické univerzitě
v Lovani, oddělení SADL, za poskytnutí údajů pro tabulky
a mapy
Výtvarný návrh: NatureBureau International
Fotografi e: přední strana obálky: HLAVNÍ SNÍMEK: panonské
stepi v Hortobágy © Szilvia Gőri; SNÍMKY PO STRANĚ OBÁLKY
(shora dolů): © Zsolt Kalotás, © Daniel Dítě, © Josef Hlásek,
© Bálint Halpern
Zadní strana obálky: typická panonská krajina © Zoltán
Vajda
Další informace o soustavě Natura 2000 lze získat na
adrese http://ec.europa.eu/environment/nature
Evropská přímá linka Europe Direct je služba, která Vám
pomůže najít odpovědi na Vaše otázky o Evropské unii.
Nové telefonní číslo (*):
00 800 6 7 8 9 10 11
(*) Někteří provozovatelé mobilních telefonních sítí
neumožňují volání na telefonní čísla začínající předčíslím
00 800 nebo tato telefonní čísla zpoplatňují.
Informace o Evropské unii lze získat na internetu
(http://ec.europa.eu).
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2010
© Evropská společenství, 2010
2010 – 12 s. – 21 × 29,7 cm
ISBN 978-92-79-14711-1
doi:10.2779/14500
Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje.
Fotografi e jsou chráněny zákonem na ochranu autorských
práv, žádnou z nich nelze použít bez předchozího
písemného souhlasu fotografů.
Printed in Belgium
Vytištěno na recyklovaném papíře
vyznamenaném ekoznačkou EU za grafi cký papír.
(http://ec.europa.eu/environment/ecolabel)
Natura 2000 v panonské oblasti 3
Ro
vin
atá
pá
ne
v o
bk
lop
en
á h
ora
mi
Krajina pusty v okolí Hortobágy, Maďarsko. © Ronnie Zeiller/4nature
Panonskou oblast tvoří z větší části rozsáhlá rovinatá záplavová pánev, kterou ze severu k jihu protínají dvě velké řeky – Dunaj a Tisa. Pánev, která byla v dávné minulosti vnitrozemským mořem, obklopují téměř úplně a ze všech stran nízko položená horstva a pohoří. Na severu a na východě leží Karpaty, na západě Alpy a na jihu Dinárské hory.
Panonská oblast zahrnuje celé území Maďarska, okrajové oblasti Slovenska, České republiky a Rumunska, tedy oblasti v rámci EU, a spolu s tím i okrajové oblasti Srbska, Chorvatska a Ukrajiny, které se nacházejí za hranicemi EU.
Chráněná poloha oblasti kryté horami má značný dopad na její biologickou rozmanitost. Ovlivňuje i její podnebí. Vlhký vzduch přicházející ze západu se zde vyrovnává vlivem spíše suchého a teplejšího vzduchu ze Středomoří a chladnějších teplot z blízkých Karpat a Alp.
V důsledku těchto komplexních vzorců typických pro zdejší počasí se panonská oblast nevyznačuje pásmovým uspořádáním, které je obvyklejší v jiných biogeografi ckých regionech, nýbrž mozaikovou vegetační strukturou. Protichůdné klimatické vlivy jsou rovněž příčinou prudkých bouří, které se někdy v různých ročních obdobích nad rovinami strhnou.
Pánev kdysi pokrývaly velké plochy teplomilných lesů a lesostepí s převahou dubů, které byly nicméně v průběhu staletí postupně mýceny a na jejich místě vznikaly rozsáhlé stepní traviny, které se prostírají od obzoru k obzoru po celé zdejší rovině. Takzvaná pusta není pouze jednou z nejstarších člověkem utvářených krajin
Evropy, jež byla po staletí uchovávána a využívána pouze ke skrovnému pastevectví a zemědělství, nýbrž je také jednou z největších souvislých stepních travin v Evropě.
Velká maďarská nížina zabírá tři čtvrtiny Maďarska, stejně významné jsou však i Malá maďarská nížina na západě, zasahující na Slovensko, a Drávská nížina na jihu na hranici s Chorvatskem.
Dalším klíčovým rysem panonské oblasti je – vcelku překvapivě – voda. Okolní hory a pohoří jsou pro tento jinak suchý region důležitým zdrojem vody. V minulosti byly rozsáhlé oblasti pánve pravidelně zaplavovány Tisou a Dunajem, jejichž tok je zde pomalý a napájený z bohaté sítě přítoků. Voda z těchto řek se rozlévala na velké plochy rovinaté krajiny a vytvářela v ní mělká jezírka a mokřady, které po čase vyschly a místy nebyly hlubší než několik málo centimetrů.
Voda po sobě v průběhu vysychání a opětovných záplav zanechala mohutné usazeniny písku, naplaveného bahna a spraše s vysokým obsahem hornin. Postupem času byly tyto jemné částečky rozneseny převažujícími východními větry až do velkých vzdáleností, takže vytvořily spletitou mozaiku rozdílných biotopů, jakou jsou vnitrozemské písečné duny, písčité a sprašové stepní traviny a smíšené javorové a dubové lesy na sprašových půdách.
Pohoří, která tyto rovinaté nížiny obklopují, značnou měrou dále přispívají k této již beztak komplexní biologické rozmanitosti. Vliv mají hlavně na rozptýlení druhů a jejich migraci. Řada z nich se postupem času vyvinula v endemické druhy, které se vyskytují pouze v tomto regionu. Tato pohoří dosud uchovala významné lesní plochy a suché horské louky, kde se ve srovnání s nížinami nacházejí velmi rozdílné skupiny živočišných a rostlinných druhů.
Na severu přecházejí tato pohoří v Karpaty a tvoří zde typickou krasovou krajinu. Aggtelek, Slovenský kras a Moravský kras jsou ukázkové příklady. Pod povrchem zde
Panonská oblast– rovinatá pánev obklopená
horami
Natura 2000 v panonské oblasti4 Natura 2000 in the Pannonian Region
Ro
vin
atá
pá
ne
v o
bk
lop
en
á h
ora
mi
Zdroj:Evropské tematické centrum pro biologickou rozmanitost (Evropská agentura pro životní prostředí) http://biodiversity.eionet.europa.eu; říjen 2008.
Natura 2000 v panonské oblasti
vzniklo rozsáhlé podzemní bludiště jeskyní, ponorných řek a akviferů, které si zde razí cestu porézními vápencovými skalami. Jsou to rovněž místa jedinečných forem života.
Při tak velkém bohatství různých a zcela protikladných biotopů není nijak překvapivé, že panonská oblast se vyznačuje neobyčejně vysokým stupněm rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů, a to i druhů endemických. Velmi důležitá je tato oblast rovněž pro ptactvo. Na mělké mokřiny se každoročně slétávají statisíce hus, kachen a dalších druhů brodivých ptáků. Jsou mezi nimi i vzácné druhy jako běločelá husa malá, Anser erythropus, a kolpík druhu Platalea leucorodia.
Člověk zasahuje do utváření panonské oblasti zásadním způsobem už několik tisíciletí. V současnosti je již více než 60 % území proměněno v ornou půdu. Pastevectví a zemědělství se provozovalo v rozsáhlých částech pusty již dříve způsobem poměrně udržitelným. V moderní době však došlo k drastickým změnám, v jejichž důsledku bylo zničeno mnoho přírodních a polopřírodních stanovišť.
Koncem 19. století se zde začaly ve velkém měřítku budovat systémy zavlažovacích kanálů a půdní meliorace, což vedlo k tomu, že záplavové oblasti a rovněž i samotná pusta byly z velké části rozparcelovány a vysušeny, aby tu bylo možné pěstovat kulturní plodiny, kromě nichž se zde začaly šířit i rychle rostoucí cizorodé stromy, jako trnovník akát (Robinia pseudoacacia).
Oblast Příslušné země % území EU
Atlantská Belgie, Německo, Dánsko, Španělsko, Francie, Irsko, Portugalsko, Nizozemsko, Spojené království
18,4
Boreální Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Švédsko
18,8
Kontinentální Rakousko, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Dánsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Slovinsko
29,3
Alpínská Rakousko, Bulharsko, Německo, Španělsko, Finsko, Francie, Itálie, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Slovinsko, Slovensko
8,6
Panonská Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko
3,0
Stepní Rumunsko 0,9
Černomořská Bulharsko, Rumunsko 0,3
Středomořská Kypr, Španělsko, Francie, Řecko, Itálie, Malta, Portugalsko
20,6
Makaronéská Španělsko, Portugalsko 0,2
Natura 2000 v panonské oblasti 5
I když panonská oblast zaujímá pouze 3 % rozlohy EU, je domovem 118 druhů živočichů a 46 druhů rostlin uvedených ve směrnici o ochraně přírodních stanovišť, jakož i zhruba 70 druhů ptáků uvedených v příloze I směrnice o ochraně ptáků. Tento vysoký počet neodráží pouze vysoký stupeň biologické rozmanitosti tohoto malého regionu, ale rovněž křehkost a omezený výskyt některých druhů, zejména místních endemitů.
Patří mezi ně endemické rostliny, jako je ocún písečný (Colchicum arenarium), drobný růžový hvozdík druhu Dianthus diutinus, koniklec luční uherský (Pulsatilla pratensis, poddruh hungarica) či ruměnice turnianská (Onosma tornensis), a stejně tak i živočichové jako maďarská zmije menší, též Ursiniho (Vipera ursinii, poddruh rakosiensis), plž zdrojenka široká (Sadleriana pannonica) a průsvitný blešivec jeskynní (Niphargus aggtelekiensis), který, jak naznačuje i jeho jméno, se vyskytuje pouze v podzemních jeskyních Aggteleku a Slovenského krasu na hranici mezi Maďarskem a Slovenskem.
V oblasti žije též velké množství druhů bezobratlých (67 z nich je uvedeno ve směrnici o přírodních stanovištích). Mnoho z nich žije v lesích, které stále ještě pokrývají velké části nižších partií pahorkatin a pohoří. Patří mezi ně několik v Evropě velmi vzácných a krásně zbarvených brouků, jako je roháč obecný (Lucanus cervus) a noční Morimus funereus nebo malý červený Cucujus cinnaberinus. Významně zastoupeny jsou rovněž ryby (24 druhů uvedených ve směrnici o přírodních stanovištích) a netopýři (10 druhů uvedených ve směrnici o přírodních stanovištích). Netopýři vyhledávají rozlehlé podzemní jeskyně a přirozené lesní porosty, které jsou pro tuto oblast typické.
Především je však tato oblast velmi důležitá pro ptactvo. Ve velkých počtech zde dosud hnízdí velké množství druhů, které jsou ve zbytku EU ohroženy, jako je drop velký (Otis tarda), polák malý (Aythya nyroca), orel
Rostlinné a živočišné druhy panonské oblasti chráněné v rámci soustavy Natura 2000
královský (Aquila heliaca) a raroh lovecký (Falco cherrug). Potravou těchto dravců jsou často drobní hlodavci obývající písčité stepi, traviny a houštiny, jako je sysel (Spermophilus citellus) a jižní druh myšivky stepní (Sicista subtilis). Oba tyto druhy jsou nyní v důsledku ubývání jejich přirozeného prostředí velmi vzácné.
Mělké mokřady a alkalická jezírka jsou učiněným rájem pro vodní a stěhovavé ptáky. Každé jaro a každý podzim přilétají do této oblasti statisíce ptáků, aby si zde během svého každoročního stěhování odpočinuli a opatřili potravu. Jen v Hortobágy může být v těchto ročních obdobích až 80 000 jeřábů (Grus grus). Doprovází je velká hejna divokých hus, kachen a dalších brodivých ptáků.
Bio
log
ické
dru
hy
sou
stav
y N
atu
ra 2
000
Poštolka rudonohá (Falco vespertinus)Poštolka rudonohá je typickým druhem stepních
a lesostepních pásem. Vyskytuje se v relativně teplých
a otevřených biotopech, jako jsou travnaté pláně a louky
s nízkým podrostem, roztroušenými skupinkami stromů
a galeriovými lesy, ve kterých hnízdí. Její stravu tvoří hlavně
sarančata, brouci, vážky, všekazi a příležitostně i drobní savci.
Tito ptáci si nestaví svá vlastní hnízda, ale snaží se místo toho
obsadit stará nebo nepoužívaná hnízda havranů, nacházející
se ponejvíce v celých koloniích. Poštolky jsou společenští ptáci
a jejich kolonie mohou někdy čítat až několik stovek párů.
Z celé EU se hlavní hnízdiště v současnosti nachází právě
v panonské oblasti a počet zdejší populace se odhaduje
na přibližně 2 000 párů. Stejně jako na jiných místech však
i zde jejich počet neustále ubývá. Souvisí to pravděpodobně
s úbytkem hmyzu, k němuž došlo v důsledku používání
pesticidů, a další příčinou, která působí zároveň s tím,
je rozpad místní populace havranů v důsledku jejich
pronásledování.
Sysel (Spermophilus citellus)Sysel je druhem zemní veverky, který se vyskytuje endemicky pouze v Evropě. Lze ho
snadno rozpoznat podle jeho typického postoje, kdy stojí vztyčen na zadních nohou,
a podle hvízdání, které vydává, když spatří nějakého predátora, ať už je to dravý pták, čáp
nebo větší masožravec. Je to typický druh obývající travnaté pláně a stepi, jehož potravu
tvoří především semena, květiny, hmyz a kořínky. Měkké hlinitopísčité a písčité půdy jsou
ideálním substrátem, ve kterém si může stavět své nory.
Oblast jeho druhového rozšíření je pásmem Karpat rozdělena na dvě části. Jednu část tvoří
Panonská pánev, druhá se nachází více na východ a na jih v jižním Rumunsku, v Bulharsku,
Moldavsku a na Ukrajině. V obou regionech došlo během posledních desetiletí v důsledku
přeměňování stepních travin na ornou půdu, většího využívání těžkých zemědělských
strojů a opouštění pastvin, zarůstajících nyní vysokou trávou, kterou dříve pomáhala držet
v mezích pasoucí se stáda, k vážnému úbytku syslí populace.
Foto
gra
fi e
© D
an
iel P
etr
esc
u w
ww
.ibis
-to
urs
.ro
Foto
gra
fi e
© H
ort
ob
ág
y N
ati
on
al P
ark
Arc
hiv
es
Natura 2000 v panonské oblasti66
Mapa lokalit panonské oblasti chráněných v rámci soustavy Natura 2000Seznam lokalit nacházejících se v panonské oblasti a chráněných v rámci soustavy Natura 2000 byl poprvé přijat v listopadu 2007 a následně aktualizován v prosinci 2008. Celkem se v panonské oblasti nachází 756 lokalit klasifi kovaných jako lokality významné pro Společenství (SCI) podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť a 100 zvláště chráněných oblastí (ZCHO) podle směrnice o ochraně ptáků. Lokality významné pro Společenství a zvláště chráněné oblasti se velkou částí svého území často překrývají, z čehož plyne, že se nejedná o kumulativní čísla. Odhaduje se nicméně, že dohromady tvoří zhruba 15 % celkové územní rozlohy oblasti.
Lok
alit
y so
ust
avy
Na
tura
20
00
Stáda tradičního šedého skotu přispívají k uchování přirozené vegetace pusty. Fotografi e © László Lisztes
Zdroj: Evropské tematické centrum pro biologickou rozmanitost (Evropská agentura pro životní prostředí) http://biodiversity.eionet.europa.eu. – Uvedená čísla nejsou kumulativní, protože mnohá stanoviště a biologické druhy se
vyskytují ve dvou nebo více biogeografi ckých oblastech.– Ptáci z přílohy I směrnice o ptácích zde nejsou uvedeni, protože nejsou kategorizováni
podle jednotlivých biogeografi ckých oblastí.
Počet typů stanovišť uvedených v příloze I a druhů nebo
poddruhů uvedených v příloze II směrnice o stanovištích
OblastTypy
stanovišť Živočichové Rostliny
Atlantská 117 80 52
Boreální 88 70 61
Kontinentální 159 184 102
Alpínská 119 161 107
Panonská 56 118 46
Stepní 25 25 14
Černomořská 58 79 6
Středomořská 146 158 270
Makaronéská 38 22 159
Zdroj: Evropské tematické centrum pro biologickou rozmanitost (Evropská agentura pro životní prostředí) http://biodiversity.eionet.europa.eu; říjen 2008. – Počty ZCHO a SCI nejsou kumulativní, protože se tyto dva druhy lokalit navzájem do značné míry překrývají.– Některé lokality jsou na hranici mezi dvěma oblastmi, ovšem databáze neumožňuje rozdělit lokality mezi více oblastí, a proto mohou být některé lokality započteny dvakrát.– Procentní podíl mořských oblastí není k dispozici.– ZCHO nejsou vybrány podle biogeografi cké oblasti. – Rozloha ZCHO ve stepní oblasti je vypočtena na základě dostupných údajů systému GIS.
Oblast Počet SCI
Celková rozloha
(km2)Pevninská
rozloha (km2)
% celkové pevninské
rozlohyPočet ZCHO
Celková rozloha
(km2)Pevninská
rozloha (km2)
% celkové pevninské
rozlohy
Atlantská 2 747 109 684 68 794 8,7 882 76 572 50 572 6,4
Boreální 6 266 111 278 96 549 12,0 1 165 70 341 54 904 6,8
Kontinentální 7 475 150 014 135 120 10,8 1 478 147 559 128 432 12,4
Alpínská 1 496 145 643 145 643 39,7 365 93 397 93 397 31,1
Panonská 756 15 858 15 858 12,3 100 19 965 19 965 17,5
Stepní 34 7 210 7 210 19,4 40 8 628 8 628 24,4
Černomořská 40 10 243 8 298 71,8 27 4 100 3 561 30,8
Středomořská 2 928 188 580 174 930 19,8 999 147 358 142 350 16,0
Makaronéská 211 5 385 3 516 33,5 65 3 448 3 388 32,3
Celkem 21 612 655 968 568 463 13,3 5 004 486 571 429 615 10,5
Natura 2000 v panonské oblasti 7Natura 2000 in the Pannonian Region 7
Photo © Josef Hlasek
2
1
4
5
7
6
8
Photo © Mike Read
3
Natura 2000 v panonské oblasti
8
1
7
6
5
2
3
4
Moravský
kras
Slovenský kras
Lužní oblast
Hanságu
Dunaj
Bakoňský les
Hortobágy
Kiskunsag
Campia
Careiului
Lokality významné pro Společenství (SCI)
Zvláště chráněné oblasti (ZCHO)
ZCHO a SCI
Mapa vytvořená na základě zeměpisných
údajů o jednotlivých přírodních stanovištích,
které prostřednictvím Katolické univerzity
v Lovani, oddělení SADL, poskytla Evropská
komise v říjnu 2008.
Fotografie © Daniel Dítě
Fotografie © Josef Hlásek
Fotografie © bufo.do.apus.ru
Fotografie © Daniel Dítě
Fotografie © Daniel Petrescuwww.ibis-tours.ro
Fotografie © Mike Read
Fotografie © Josef Hlásek
Fotografie © Laszlo Molnar
Fotografie © Bálint Halpern
Foto
gra
fie
©
Bir
dLi
fe H
un
ga
ryFo
tog
rafi
e ©
Bá
lint
Ha
lpe
rn
Foto
gra
fie
© D
un
a-D
rava
NP
Foto
gra
fie
©
Re
d F
oo
ted
Fa
lco
n L
IFE
pro
ject
Foto
gra
fie
© Z
olt
án
Va
jda
Foto
gra
fie
© L
ász
ló L
iszt
es
Foto
gra
fie
© S
love
nsk
ý k
ras
NP
Natura 2000 v panonské oblasti8
Typy přírodních stanovišť panonské oblasti chráněných v rámci soustavy Natura 2000Původně byla většina oblasti zalesněna. Zatímco na záplavových půdách se nacházely především rozsáhlé vrbové a topolové lesy a další typy lužních lesů, v sušších kopcovitých oblastech převažovaly smíšené dubové a habrové lesy a teplomilné dubiny. V důsledku protichůdně působících klimatických vlivů zde vznikly od sebe navzájem oddělené vlhčí a polosuché oblasti, a panonská oblast je proto ve skutečnosti místem, kde se stýkají dvě hlavní vegetační pásma – listnaté lesy a lesostepi.
V současnosti je zalesněna už jen jedna šestina oblasti. Zbytky lesů se nacházejí především v nízkých pahorkatinách a na svazích okolních hor. V oblastech jako Bükk či Zemplínské vrchy na severovýchodě a Bakoňské
hory na západě se dosud uchovaly velké a souvislé lesní porosty, které se táhnou do délky několika set kilometrů.
Typické panonské lesy s významným zastoupením habru (Carpinus betulus), dubu zimního (Quercus petrea) či dubu pýřitého (Quercus pubescens) vytvářejí velmi bohaté a rozmanité přírodní ekosystémy. Jejich relativně otevřená korunová klenba a pomalé růstové tempo těchto stromů jsou příčinou toho, že lesní půda je zde druhově mnohem rozmanitější, než je tomu v jiných typech lesů s uzavřenější korunovou klenbou.
Díky tomu zde může růst celá řada kvetoucích rostlin, které zase přitahují nesmírné množství různých druhů hmyzu a zároveň s tím i nejrozmanitější druhy ptáků, jako je například lejsek bělokrký (Ficedula albicollis).
Stejně důležité jsou pro zdejší přírodu také charakteristické panonské lesnaté stepi a vnitrozemské písečné duny s křovinami, roztroušenými keři jalovce a bílými topoly. Představují významné přechodové pásmo mezi zalesněnou krajinou a stepní travinou.
Dešťové srážky jsou na těchto nekonečných rovinatých pláních příliš nízké na to, aby zde mohly vyrůst lesy, takže v těchto rozsáhlých oblastech převládají stepní traviny.
Alkalická jezera v Národním parku Hortobágy, na vloženém snímku kolpík. Fotografi e © Archív Národního parku Hortobágy
Typy
přír
odní
ch st
anov
išť s
oust
avy
Nat
ura
2000
Panonské písčité stepiPanonské písčité stepi představují endemická přírodní stanoviště panonské oblasti. Vznikají v místech s mocnými vrstvami usazeného písku, naplaveného z Dunaje či Tisy, jejichž vody kdysi zaplavovaly velké plochy zdejších rovin. Písek se pak každoročně šířil nezvlněnou krajinou ve směru převládajících větrů a postupně se hromadil a vytvářel vnitrozemské písečné duny, místy i 30 až 40 m vysoké.
Na pohyblivých dunách se vegetace většinou neujala, ale v krytých prohloubených místech se časem uchytily traviny s ochmýřenými listy a další rostliny, které jsou schopné zapustit hluboké kořeny.Díky tomu zde následně vznikla jedinečná mozaika rozmanitě odstupňovaných písčitých biotopů s ojedinělým bohatstvím různých druhů rostlin a hmyzu. Mezi typické rostlinné druhy patří kamejník barvířský (Alkanna tinctoria), ocún písečný (Colchicum arenarium) a vzácný Dianthus diutinus. Z typických živočišných druhů je to saranče uherská (Acrida ungarica), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a všudypřítomný sysel (Spermophilus citellus).
Foto
gra
fi e
© D
an
iel D
ite
Natura 2000 v panonské oblasti 9
Vápencové krasové pohoří pokryté lesy, Slovenský kras. Fotografi e © Daniel Dítě, na vloženém snímku Echium russicum © Daniel Dítě
V závislosti na místních podmínkách a složení půdy mohou mít různé podoby.
Mezi typy přírodních stanovišť, které jsou uvedeny ve směrnici o přírodních stanovištích, patří na jedné straně písčité stepi se svými příznačnými travinami rostoucími v trsech, jako je Festuca vaginata a Stipa borysthenica, na druhé straně sprašové stepní traviny s hustším porostem, kde se daří druhům jako Astragalus vesicarius nebo velmi vzácnému druhu Crambe tataria.
Pozoruhodností tohoto regionu je i skutečnost, že v některých oblastech pánve je půda s vysokým obsahem soli, takže se zde nachází určitý počet přírodních stanovišť s druhy, které dobře snášejí sůl. Jedná se o slanopísčité stepi a slaniska, jež se obvykle vyskytují spíše v blízkosti mořského pobřeží.
V propadlinách se rovněž vytvořila mělká alkalická jezera. Na rozdíl od slaných jezer v jiných částech světa jsou jezera v Karpatské pánvi vysoce alkalická. Kvůli migraci a hnízdění vodního ptactva patří tato jezera k nejvýznamnějším v Evropě.
Rozlehlá oblast kolem Neziderského jezera s přilehlými mokřinami na hranici s Rakouskem je typickou ukázkou velkého slaného stepního jezera s kolísavou výškou
hladiny. Jedná se o pozůstatek Panonského moře, které kdysi, před zhruba 20 tisíci lety, zaplňovalo celou pánev.
Na velkou část panonské oblasti mají rovněž zásadní vliv řeky Dunaj, Tisa a jejich početné přítoky. Řeky, které rychle a prudce stékají z okolních hor, představují ideální přírodní prostředí pro celou řadu vzácných sladkovodních ryb a dalších na vodě závislých živočichů.
V rovinaté nížině se proud řek podstatně zpomalí. V důsledku toho kolem nich vznikají zcela odlišné typy říčních ekosystémů. V některých se voda udržuje trvale po celý rok, v jiných, svou povahou proměnlivějších ekosystémech, pouze po určité období v rámci komplexního cyklu každoročních záplav a postupného vysychání, k němuž dochází během neúprosně horkých letních měsíců.
Pokud jde o samotné řeky, tak obě, Dunaj i Tisa, prošly během staletí řadou zásadních změn, ale přesto se v jejich blízkosti ještě i nyní nacházejí velké oblasti přirozených nivních lesů a luk, které představují životně důležité útočiště a zelený koridor pro řadu rozmanitých mokřadních druhů. Typickým příkladem toho je dunajsko-drávská soustava v jižním Maďarsku. Pokračuje i za hranicemi Chorvatska a Srbska, kde je známa pod názvem Kopacki Rit, v podobě rozlehlého území zaplavených lesů, močálů a odlehlých jezer.
Typy
přír
odní
ch st
anov
išť s
oust
avy
Nat
ura
2000
Panonské slanopísčité stepi a slaniskaPanonské slanopísčité stepi, solné pánve, slaniska a mělká slaná jezera mají jedno společné: jejich půda obsahuje v neobvykle vysokých koncentracích sůl, a to i přesto, že v blízkosti panonské oblasti není žádné moře. Tento neobvyklý jev je výsledkem jedinečné souhry vnitrozemského podnebí, rovinaté topografi e a záplav z blízké Tisy. Rovinatost zdejší krajiny umožňuje, aby se záplavová voda rozlévala po rozlehlých plochách terénu, a vytvářela tak stovky kilometrů mělkých mokřin, které po určité době zase vysychají a které jsou někdy jen pár centimetrů hluboké. Prudká horka, která přicházejí během letních měsíců, pak způsobují, že se voda rychle odpaří, což vytváří příznivé podmínky pro vznik krystalů soli. Mohou zde proto růst pouze rostliny, které jsou schopné snášet slané prostředí, jako je Artemisia santonicum, Suaeda pannonica, Salicornia prostrata a různé variety poddruhu Puccinellia. Společně vytvářejí složitě provázanou vegetační strukturu, která se proměňuje v závislosti na jemných změnách v mikrotopografi i a hladinách koncentrace soli.
Foto
gra
fi e
© D
an
iel D
ítě
Natura 2000 v panonské oblasti10
Významný díl přirozené vegetace byl v panonské oblasti proměněn na hospodářsky využívanou zemědělskou půdu. V současnosti zaujímají obdělávané oblasti téměř dvě třetiny regionu. Dříve k tomu docházelo způsobem, který byl většinou v souladu s přirozeným prostředím.
Rolníci si ve zdejších drsných podmínkách obstarávali živobytí tím, že na nekonečných rovinách pásli stáda skotu. Chovala se starobylá plemena, která byla dobře přizpůsobena k životu v pustě, jako je maďarský šedý skot, vepř plemene mangalika či ovce cápová (tzv. racka).
Pastevci hnali svůj dobytek na velké vzdálenosti, aby se vyhnuli rozsáhlým mokřinám, které vznikaly v jarním a zimním období záplav z Dunaje a Tisy, a aby naopak během horkého léta vyhledávali vzácné prohlubně, ve kterých se udržovala voda. Tu a tam se ještě zachovala dřevěná vahadla na vodu, ale to je často to jediné, co dnes zůstalo ze zdejší pradávné zemědělské tradice, staré tisíce let.
Rozšířené bylo rovněž pěstování zemědělských plodin. Zdejší sprašové půdy skýtaly ideální podmínky pro výrobu
Správní problematika panonské oblasti
Fotografi e © Projekt v rámci programu LIFE Panonské stepní traviny, život ptáků na území Maďarska
Sp
ráv
ní p
rob
lem
ati
ka
obilovin, nebylo jich ovšem mnoho a nacházely se daleko od sebe. Aby bylo možné uspokojit vzrůstající poptávku po orné půdě, začaly se v 19. století uskutečňovat plány rozsáhlých meliorací a regulací říčních toků, jejichž cílem bylo odvodnit mokřiny, vytvořit novou zemědělskou půdu a získat kontrolu nad záplavami.
Regulace, která měla zabránit pravidelným záplavám, významně postihla i obě hlavní řeky protínající zdejší rovinu. Jen koryto samotné Tisy bylo během tohoto období zkráceno o 134 km. Po celé pustě byla vybudována rozsáhlá síť hrází a drenážních kanálů, které z ní odvedly většinu vody a způsobily dramatickou proměnu vegetace. Odhaduje se, že v důsledku této činnosti zmizelo za posledních 150 let 93 % veškerých maďarských mokřin.
Další proměny zdejších rovin nastaly po druhé světové válce. V době komunistického režimu byla vytvořena velká státní či kolektivní zemědělská družstva, obhospodařující v průměru 3 500 až 7 000 ha, což dalo místnímu zemědělství nový průmyslový rozměr. Díky zaručeným cenám obilí byly obdělávány i ty nejchudší a nejodlehlejší oblasti.
Vyskytly se i snahy o vytvoření umělého zavlažování pusty, které by zde umožnilo pěstovat obilí, nebo dokonce o zakládání rýžových polí. Tyto plány pochopitelně ztroskotaly, způsobily ovšem i tak další škody na tom, co zbylo z křehkého ekosystému stepních travin. Ušetřena
Programy ekologického zemědělství šetrné k divoké příroděProgramy ekologického zemědělství EU se v Maďarsku vytvářely v rámci nového programu pro rozvoj venkova na období 2007–2013 a jejich cílem bylo přispět k zachování přírodních stanovišť s příznivými podmínkami pro život stepních ptáků, jako je drop velký a poštolka rudonohá. Programy jsou zaměřeny buď na předem stanovené tzv. ekologicky citlivé oblasti, nebo na specifi cké druhy a typy přírodních stanovišť.
Zemědělcům je například vyplácena podpora, aby hospodařili s ohledem na životní podmínky dropů, aby kupříkladu nechávali volné 6 m široké ochranné pásmo, vysazovali na polích pruhy vojtěšky, sklízeli po 15. červnu a používali přitom řetězy k plašení zvěře. V rámci dobrovolných programů jsou zemědělcům vypláceny roční dávky k vyrovnání ztrát na sklizni a jiných příjmech v souladu s omezeními, které stanoví smlouva. Tyto programy si získaly až překvapivou oblibu. Například v Kiskunságu, kde se nachází několik lokalit chráněných v rámci soustavy Natura 2000 s populací dropa velkého, v Maďarsku jednou z nejpočetnějších, zaujímá ekologické zemědělství 50 % veškeré půdy. Nedávno byl vyhlášen další program, který podporuje obnovování stepních travin ze stávající orné půdy. Měl by přispět i k náležitému rozšíření druhů rostlin a živočichů do nových oblastí.
Foto
gra
fi e
© H
ort
ob
ág
y N
ati
on
al P
ark
Arc
hiv
es
Natura 2000 v panonské oblasti 11
Fotografi e © Projekt v rámci programu LIFE Panonské stepní traviny, život ptáků na území Maďarska.
Sp
ráv
ní p
rob
lem
ati
ka
zůstala nakonec jen přírodní stanoviště nacházející se v místech, kde je půda zcela neúrodná.
Po pádu komunismu se v důsledku rozpadu velkých státních zemědělských družstev, jejichž pozemky byly navraceny jejich právoplatným vlastníkům, zemědělská výroba nejprve zpomalila. Významně také klesla spotřeba umělých hnojiv. Krátce nato se však začaly prosazovat moderní výrobní systémy.
Další intenzivní hospodářské využívání maďarských stepí se podařilo částečně odvrátit, když se v roce 2002 začal uplatňovat celoevropský program ekologicky citlivých oblastí (ESA). Reforma společné zemědělské politiky rovněž přestala podmiňovat jednotné platby na plochu produkcí a ve formě programů ekologického zemědělství, které se dnes začínají v Maďarsku uplatňovat, přinesla nové možnosti podpory zemědělství šetrného k přírodnímu prostředí s divoce žijícími druhy.
V rámci několika velkých restauračních projektů spolufi nancovaných prostřednictvím programu EU LIFE se také pracuje na obnově přirozené hydrologie některých oblastí zdejších rovin. Díky těmto projektům se již podařilo obnovit několik tisíc hektarů poničených stepních lokalit, a v důsledku toho se zde opět pomalu ujímají početné vzácné druhy stepních rostlin a živočichů.
Také v okolních horách prošlo zemědělství v posledních letech řadou významných změn. Následkem těchto změn mnozí drobní zemědělci zjišťují, že mají stále větší obtíže, aby se ze svých pozemků uživili, což je často nutí k tomu, aby tyto pozemky opustili a hledali si práci někde jinde. Mnoho cenných částečně přirozených travin tak postupně mizí pod vrstvou náletového podrostu a vysoké trávy. Nakonec tu opět vyroste les, ve kterém jsou ovšem podmínky pro zcela odlišné skupiny rostlinných a živočišných druhů, než jaké se nacházejí v travnatých biotopech.
Lesní plochy se v horách během posledních let skutečně právě z tohoto důvodu rozšířily, přičemž významná část těchto ploch si uchovává svůj přírodní ráz s minimálními zásahy ze strany komerčního lesního hospodářství. Zcela jinak je tomu v oblastech rovin, kde se za komerčním
účelem ve velkém měřítku vysazují exotické druhy. Největší riziko představuje zejména invazivní trnovník akát (Robinia pseudoacacia), u něhož hrozí, že by se mohl začít nekontrolovatelně šířit po celém regionu a vytlačit zbytky přirozené a částečně přirozené vegetace.
Závěrem je třeba říci i něco o jezerech a řekách, kterých je v panonské oblasti velký počet. Balatonské jezero je jedním z největších mělkých jezer ve střední Evropě, avšak intenzivní turistika ve spojení s nedostatkem čističek odpadních vod a nadměrným používáním hnojiv v okolních zemědělských oblastech vedla k rozsáhlé eutrofi zaci.
Svou daň si od místní fauny a fl óry vybralo i nasazování invazivních druhů ryb odjinud. V Neziderském jezeře například úplně vymizelo mnoho původních druhů ryb poté, co zde byl nasazen úhoř (Anguilla anguilla) a z cizího prostředí zavlečený amur bílý (Ctenopharyngodon idella).
Přes veškerý tento nápor se však v panonské oblasti stále ještě nacházejí významné oblasti s vysokým stupněm biologické rozmanitosti, které jsou nyní chráněny a spravovány s ohledem na jejich zachování.
Mandelík,
fotografi e © Josef Hlásek
Natura 2000 v panonské oblasti
Natura 2000 in the Alpine Region
Natura 2000 in theAtlantic Region
European Commission
Natura 2000 in the Black Sea Region
Natura 2000 in the Boreal Region
Natura 2000 in theContinental Region
Natura 2000 in the Macaronesian Region
KH
-78
-09
-60
9-C
S-C
V této řadě
vyšlo:
Evropská unie má devět biogeografi ckých oblastí, z nichž každá se vyznačuje svou vlastní, svéráznou směsí
vegetace, podnebí a geologických podmínek. V každé z těchto oblastí jsou na základě vnitrostátních seznamů,
které předkládá každý členský stát v daném regionu, vybrány lokality významné pro Společenství. Práce na
této úrovni usnadňuje ochranu druhů a typů přírodních stanovišť s podobnými přírodními podmínkami na
území většího počtu zemí bez ohledu na politická a správní omezení. Spolu se zvláště chráněnými oblastmi,
které uvádí směrnice o ochraně ptáků, vytvářejí lokality významné pro Společenství, vybrané v jednotlivých
biogeografi ckých regionech, ekologickou síť Natura 2000, která pokrývá všech 27 zemí EU.
Natura 2000 v alpínské oblasti
Natura 2000 v atlantské oblasti
Natura 2000 v černomořské oblasti
Natura 2000 v boreální oblasti
Natura 2000 v kontinentální oblasti
Natura 2000 v makaronéské oblasti
Natura 2000 ve středomořské oblasti
Natura 2000 v panonské oblasti
Natura 2000 ve stepní oblasti
ISBN 978-92-79-14711-1
foto
gra
fi e ©
Zo
ltan
Va
jda