naučte se fotografovat s bleskem kreativně
DESCRIPTION
Naučte se fotografovat s bleskem kreativněTRANSCRIPT
Naučte seFOTOGRAFOVAT S BLESKEM
kreativně
Bryan Peterson
E N C Y K L O P E D I E G R A F I K A A D I G I T Á L N Í F O T O G R A F I E
Naučte se fotografovat s bleskem kreativně
Bryan Peterson
Originally published as UNDERSTANDING FLASH PHOTOGRAPHY: HOW TO SHOOT GREAT PHOTOGRAPHS USING ELECTRONIC FLASH by Bryan Peterson.
Copyright © 2011 by Bryan F. Peterson. All rights reserved. First published in 2011by Amphoto Books, an imprint of Crown Publishing Group, a division of Random House, Inc.., New York.
This translation published by arrangement with Watson-Guptill, an imprint of The Crown Publishing Group, a division of Random House, Inc.
Původně vydáno jako UNDERSTANDING FLASH PHOTOGRAPHY: HOW TO SHOOT GREAT PHOTOGRAPHS USING ELECTRONIC FLASH, autor Bryan Peterson.
Copyright © 2011 Bryan F. Peterson. Všechna práva vyhrazena. První vydání roce 2011 v Amphoto Books, vydal Crown Publishing Group, divize Random House, Inc., New York. Tento překlad je vydán na základě smlouvy s Watson-Guptill, vydavatelství společnosti The Crown Publishing Group, divize Random House, Inc.
Naučte se fotografovat s bleskem kreativněBryan Peterson
Copyright © ZONER software, a.s., 2012
Vydání první, v roce 2012
Zoner Press
katalogové číslo ZR1153ZONER software, a.s.
Nové sady 18, Brno, 602 00
www.zonerpress.cz
Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián
Redaktor: Ing. Pavel Kristián, Pavel Kristián ml.
Překlad: Mgr. Silvie Haktanir Filipová
Technický redaktor: Hana Fruhwirtová
DTP a obálka: Pavel Kristián ml. podle originálu publikace
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném
záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.
Informace, které jsou v této knize zveřejněny. mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení
sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku
za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků.
Dotazy týkající se distribuce směřujte na:
Zoner Press
ZONER software, a.s.
Nové sady 18, 602 00 Brno
tel.: 532 190 883
e-mail: [email protected], www.zonerpress.cz
www.knihyfoto.cz
Foto na obálce: Bryan Peterson, Nikon D300, objektiv 12-24 mm nastavený na 14 mm, ISO 200, f/16, 30 s
Strana 1: Nikon D300, objektiv 10,5 mm, ISO 200, f/4, 1/800 s, Nikon Speedlight SB-900
Strany 2–3: Nikon D300, objektiv 28-70 mm nastavený na 28 mm, ISO 200, f/22, 10 s
Strana 5: Leica D-Lux 4, ISO 80, f/3.2, 1/1 600 s
Strany 6–7: Nikon D300, objektiv 12-24 mm nastavený na 13 mm, f/22, 1/250 s, Nikon Speedlight SB-900
Strana 9: Nikon D300, objektiv 105 mm, ISO 200, f/32, 1/40 s, Nikon Speedlight SB-900
Strana 10: Nikon D300, objektiv 12-24 mm nastavený na 22 mm, ISO 200, f/22, 1/160 s, Nikon Speedlight SB-900
Strany 12–13: Nikon D300, objektiv 28-70 mm nastavený na 28 mm, ISO 200, f/5.6, 1/8 s, Nikon Speedlight SB-900
Strany 32–33: Nikon D1X, f/4.5, 10/16 s
Strany 56–57: Nikon D300S, objektiv 16-35 mm nastavený na 16 mm, ISO 200, f/16, 1/250 s, Nikon Speedlight SB-900
Strany 110–111: Nikon D300, objektiv 12-24 m nastavený na 14 mm, ISO 200, f/13, 1/8 s, Nikon Speedlight SB-900
ISBN 978-80-7413-188-2
Mámě a tátovi:
Děkuju, že jste mi dali život!
OBSAH 6
ÚVOD 8
Světlo, trojúhelník expozice a blesk 12Světlo a jak ho vidí fotoaparát 14Zákon převrácených čtverců a úbytek světla 16Trojúhelník expozice 18Clona: Klíč ke správné zábleskové expozici 24Funkce expozičního času při fotografování s bleskem 28
MANUÁLNÍ NASTAVENÍ EXPOZICE BLESKU 32
Manuální režim a ukazatel pracovní vzdálenosti 34
OBSAH
Snížení výkonu blesku 40Manuální zábleskový režim vs. TTL 44Blesk versus vysoké ISO 50Fotografování s interním bleskem 52
VÍC NEŽ ZÁKLADY 56
Směrná čísla a výkon blesku 58Doba nabíjení blesku a doba trvání záblesku 60Rychlost synchronizace 62Kompenzace expozice 64Blesk jako hlavní světlo 66Blesk jako výplňové světlo 70Izolování objektu bleskem 80„Podržení“ oblohy při slabém osvětlení 82
Odražený blesk 90Tvarování světla samostatně umístěným bleskem 98Synchronizace na druhou lamelu 102
KREATIVNÍ PRÁCE S BLESKEM 110
Vysokorychlostní synchronizace 112Zoom hlavy blesku 118Bezdrátově ovládaný blesk 122Tvar a směr 130Barevné fi ltry, difuzéry a jiné modifi kátory 138Zachycení energie na scéně 152Zvýšení dramatičnosti vytvořením stínů 156
REJSTŘÍK 160
8
Zklamaný, znechucený, frustrovaný, odstrašený – to je jen několik umírněných výrazů, které používá spous-tou fotografů k popsání pocitů z práce s elektronickým bleskem. Nezdary jsou při používání blesku – alespoň
ze začátku – spíše pravidlem než výjimkou. Zeptejte se kohokoli, kdo fotí s bleskem už dostatečně dlouho, na jeho první zkušenosti, a neuslyšíte nic jiného než to, čím si vy procházíte dnes. Vždycky byli fotografové, pro které bylo focení v přirozeném světle přiroze-né hned poté, co vybalili foťák z krabice. Bohužel neznám nikoho, kdo by podobně spontánně zvládl první použití blesku – případně i druhé, třetí či čtvrté. Blesk vás určitě může znechutit a zvláště v začátcích bude zkouškou vaší trpělivosti.
Chceme-li fotit někde pod střechou, většina z nás na foťáku instinktivně vyklopí vestavěný blesk nebo na něj nasadí externí blesk. Samozřejmě čekáme, že záblesk prostě zalije fotografova-nou oblast perfektním světlem, a jsme otrávení, když to pokaždé nevyjde. Proč většina fotek z narozeninových oslav a dovolených, nafocených s bleskem, vypadá tak zatraceně tvrdě? Proč většina našich snímků s bleskem vypadá přeexponovaně, podexponovaně – dokonce strašidelně – a hraje barvami, jaké při focení v exterié-rech nikdy nevidíme?
A víte co? Mne to rozčarování z blesku také neminulo. Jak čtenáři mých knížek vědí, více než třicet let jsem byl fanatickým odpůrcem blesku. Tím nechci říct, že bych blesky nikdy nepoužil, protože jsem jimi tehdy v rámci komerčních zakázek nasvěcoval řadu továren. To se ale dělalo velmi výkonnými studiovými zá-blesky a bývalo jich hodně. Při práci s nimi jsem si věřil; jenže to je něco úplně jiného než průměrný externí, nebo dokonce interní, ať již zabudovaný nebo výklopný blesk.
Externí elektronické blesky tak pro mne zůstávaly výzvou. Za prvních deset let své kariéry fotografa jsem viděl několik sku-tečně nádherných snímků od lidí, kteří s bleskem zjevně neměli žádné problémy. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem těmto talen-tovaným fotografům nikdy nezáviděl. Moje závist tehdy zesílila natolik, že jsem se někdy v roce 1978 přemohl a pořídil si blesk Vivitar 283, což tehdy byl král králů na trhu s externími blesky. Abych řekl pravdu, použil jsem ho jen jednou! Zkrátka to strohé a nepěkné světlo mne tehdy odradilo a posloužilo jedinému: ještě více zesílilo můj pocit méněcennosti ohledně blesků. Ten malinký externí blesk, který ostatním fotografům kouzlil úsměvy na tváři, mi přímo naháněl hrůzu! A už jsem to řekl. Ano – toho malého externího blesku jsem se bál.
Čeho, ptáte se. Je toho víc, ale pro začátek mne vyděsil tvar těchto blesků. Jejich obdélník byl protikladem ke známému kruhu zábleskové jednotky, běžnému u většiny studiových blesků. Kulatý tvar se týká i šíření světla, jako u slunce. Kulatý znamená přátelský.
ÚVOD
Kulatý obsahuje všechny úhly, jako ve slově „všestranný“, což u mne vyvolává příjemný pocit. Jako někdo, kdo strávil většinu času v terénu prací se skutečným světlem a kdo do značné míry pochopil věci týkající se světla a jeho směru, jsem bez problémů přešel ke studiovým bleskům, protože to nebylo nic jiného než „miniaturní sluníčka“. Obdélníkový blesk byl na druhou stranu něco naprosto cizího.
Mluvím-li o slunci a jeho stálému výdeji světla – světla, jež jsem vždycky mohl vidět – je dalším problémem externího blesku to, že jsem z něj nikdy neviděl vycházet konstantní proud světla. Jeho záblesk je tak zatraceně rychlý, že nemáte šanci se podívat, jak bude fotografovaný předmět skutečně nasvícený. Takže je vám vždycky pořádně úzko, dokud si neprohlédnete výsledek.
Většina blesků dnes disponuje značně sofi stikovanými funkce-mi, které nám mají zjednodušit život. Ha! Pokud mne znáte, jsem stejně lhostejný k automatizaci týkající se blesků jako k sofi sti-kované automatizaci, jakou má dneska téměř každá zrcadlovka na trhu. Jediné, co celá tahle automatizace u blesků přinesla, je zvýšení úzkosti většiny lidí. Manuály, dodávané k většině exter-ních blesků, mívají více než stovku stránek! Přesto často obsahují jen tři stránky věnované použití blesku v manuálním expozičním režimu, a tyto tři stránky přitom mohou být tím nejužitečnějším z celého manuálu! Samozřejmě že chcete vědět, jak se naklání a otáčí hlava blesku, jak nasadit barevné fi ltry a difuzér, ale použití blesku v manuálním expozičním režimu je nakonec tím nejdůle-žitějším, co se chcete dozvědět.
Pokud jste četli moji knihu Naučte se exponovat kreativně, pojednávající téměř výhradně o dostupném světle, víte, jaký důraz kladu na to, čemu říkám trojúhelník expozice: ISO, clona a rych-lost závěrky – se zvýšeným důrazem na srdce tohoto trojúhelníku, světlo. V této knížce zjistíte, že tento trojúhelník stále žije a hodí se i pro focení s bleskem. V jeho srdci pořád najdete světlo, ovšem doplněné o přenosné a neuvěřitelně výkonné „miniaturní sluníč-ko“ – blesk. Tato kniha vychází ze základů manuální expozice, jež jsem podrobně rozebral v knize Naučte se exponovat kreativně. Elektronický blesk nevyžaduje žádný nový způsob fotografování ani nový přístup k fotografi i. Blesk je prostě doplňkový nástroj, který přidáváme k ostatním základním prvkům, abychom v ur-čitých situacích zvýšili množství světla. Pokud to budete takto chápat a zvládnete nastavení manuální expozice na svém blesku, vždycky docílíte perfektní zábleskové expozice.
11
Blesku jsem se bál téměř tři desetiletí, ale to už je evidentně za mnou, protože právě v rukou držíte knížku o fotografování s bleskem. Ten někdejší nevěřící je nyní možná jedním z největších konvertitů. Při využívání principů fotografi ckého trojúhelníku a technik manuální expozice jsem zjistil, že blesk je potřebný a ne-smírně kreativní nástroj, který mnohonásobně rozšiřuje tvůrčí možnosti. A vy na to přijdete také. Jakmile plně porozumíte blesku a tomu, jak funguje, prohlédnete a posunete se na novou úroveň fotografi cké všestrannosti. Skončí éra mazání snímků, na nichž bylo světlo příliš kontrastní, příliš tmavé nebo moc slabé a plo-ché. Místo toho přijdete na to, jak se blesk dá využít ke zmírnění vysoce kontrastního slunečního světla, nebo dokonce k simulaci slunečního světla, je-li zataženo. Pochopíte, jak využít i ten mr-ňavý vestavěný blesčík ke zdokonalení vašich fotek, zároveň se ale dozvíte i o jeho nevýhodách ve srovnání s externím bleskem. Také se dozvíte, jak pomocí blesku zmrazit pohybující se předmět a předejít jeho rozmazání, jak nafotit tradiční studiový portrét a jak vytvářet světlo způsoby, které jste si předtím mohli jen představovat. A až se propracujete k propojování svých znalostí o dostupném světle s tím, co se dozvíte o světle umělém, budete k nezastavení!
A konečně, to nejlepší na konec: používání blesku s okamžitou zpětnou vazbou na displeji vaší zrcadlovky vám přinese bleskový úspěch, pokud se ovšem nebudete bránit závislosti na „ chimpin-gu“ (prohlížení nafocených snímků na LCD fotoaparátu a mazání těch nepovedených. Pozn. redakce: Název chimping, šimpanzování, je odvozen od obdivného vzdychání amatérských fotografů při
prohlížení právě vyfoceného záběru na LCD obrazovce fotoaparátu: „Ooh, oh, oh.“ Mezi profesionály, zejména sportovními fotografy, je předmětem jistého opovržení, protože každý profesionál ví, co fotí.). Já „šimpanzuji“ docela horlivě, a je-li třeba, upravuji podle toho expozici blesku. Je to jedna ze závislostí, kterých se v blízké době nehodlám vzdát, a vy byste také neměli. Je to technologie dostupná nám všem, tak proč bychom ji nevyužili?
Pokud to s bleskem vydržíte, budete za svoji trpělivost bohatě odměněni. Jakmile na to přijdete – a vy na to přijdete –, čeká vás cesta plná nekončících objevů! Práce s bleskem vás nadchne a bu-dete mít pocit, že s tím miniaturním sluníčkem dokážete úplně všechno. Fotografování s bleskem umí vrhnout světlo na co chcete, kdy chcete a jak chcete. Zvážíme-li velikost naší planety, znamená to spoustu možností a také to, že vaše putování s bleskem bude vskutku dlouhá a vzrušující cesta.
INTERNÍ VERSUS EXTERNÍ ELEKTRONICKÝ BLESK
Skoro všechny zrcadlovky jsou dnes vybaveny interním bleskem, který můžete nastavit buď na automatické spouštění ovládané expo-zimetrem fotoaparátu, nebo na manuální aktivaci. Může přijít vhodcoby nouzové řešení, ale tato knížka pojednává především o exter-ních blescích, tj. přenosných elektronických blescích, které se nasazují do sáněk fotoaparátu nebo používají samostatně pomocí dálkové-ho spouštěče. Takovéto zábleskové jednotky, mezi něž patří Nikon Speed light a Canon Speedlite, disponují mnoha měřicími a automa-tickými funkcemi, jimž se budu věnovat později. Neuvedu-li jinak,budu mluvit právě o těchto přenosných zábleskových jednotkách.
16 SVĚTLO, TROJÚHELNÍK EXPOZICE A BLESK
Úbytek světla podle zákona převrácených čtverců
Veškeré světlo je mystické, světlo z blesku je však ob-zvlášť mysteriózní. Podle mého názoru je to částečně tím, že záblesk je tak rychlý, že pokud mrknete, ne-dokážete s jistotou říci, zda vůbec proběhl. Dokonce
i když jej vidíte blesknout, nemůžete říci, kam jeho světlo dopadlo nebo jak daleko doletělo.
Jestli jste se vůbec někdy snažili porozumět fungování blesku, zřejmě jste jak v knížkách, tak na internetu narazili na články pojednávající o zákonu převrácených čtverců. Co to je? Množství světla vycházejícího z vašeho blesku je fyzikální veličina a zákon převrácených čtverců popisuje úbytek světla v závislosti na vzdá-lenosti blesku od fotografovaného objektu. Je dobré si nejprve osvětlit toto téma před tím, než se budeme podrobněji věnovat samotnému fotografování s bleskem.
Podívejte se na to takhle: Jste na koncertu někde v hale a vezme-te si s sebou foťák, abyste něco nafotili. Při prohlídce pořízených snímků však vidíte, že lidé metr před vámi mají „spálenou kůži“ od jasného blesku, protože byli příliš blízko. Lidé deset řad před vámi jsou nasvícení naprosto výborně a hudebníci na pódiu jsou příliš tmaví, protože se k nim záblesk vůbec nedostal. Přestože blesk dělal, co mohl, aby předmět (v tomto případě hudebníky)
nasvítil, světla výrazně ubylo ještě před tím, než se k nim vůbec dostalo.
Zjednodušeně – zákon převrácených čtverců říká, že zdvoj-násobí-li se vzdálenost blesku od fotografovaného předmětu, bude světlo dopadající na předmět mít jen čtvrtinu své původní intenzity. Pro fotografa to tedy například znamená, že posune--li fotografovaný předmět ze vzdálenosti 1,5 m do vzdálenosti 3 m od zdroje světla, bude při 3 metrech potřebovat na stejnou expozici čtyřikrát větší množství světla, než by potřeboval na 1,5 metru. Je také dobré si pamatovat, že čím je něco ke zdroji světla blíže, tím více se úbytek množství světla projeví. Čím dál je objekt od zdroje světla, tím pomaleji se světlo ztrácí. Úbytek osvětlení se proto znatelněji projevuje na kratších vzdálenostech.
Pokles světla vysvětlený zákonem převrácených čtverců způso-buje do značné míry ono zklamání, které mnozí z nás zažili při fotografování s bleskem. Když se nad tím ale zamyslíte, je tento základní princip logický. Stojíte-li na předzahrádce svého domu a odpalujete petardy, nečekáte, že by jejich rány slyšeli stejně nahlas i o šest bloků dál, že? Samozřejmě, že ne, protože víte, že všechny zvuky se vzdáleností odezní. Světlo vašeho blesku je na tom stejně. I ono rychle slábne, stejně jako rána z petardy.
3 m
f/8
25 %
1,5 m
f/16
100 %
TOTO SCHÉMA VYSVĚTLUJE zákon převrácených čtverců. Řekněme, že fotografo-
vaný předmět stojí 1,5 m od fotoaparátu a vaše perfektní expozice je f/16. Když
se předmět posune do třímetrové vzdálenosti neboli pokud se jeho vzdálenost
od blesku zdvojnásobí, dopadne na něj pouze 25 % světla z blesku. Aby objekti-
vem prošlo více světla, bude nová clona f/8, tedy o 2 EV (expoziční stupně) větší
než při vzdálenosti 1,5 m. (Rozdíl 2 EV znamená 4násobnou expozici; při změně clony
to představuje 2 celé kroky, tj. z f/16 na f/11 a na f/8. Pokud potřebujete bližší vysvětlení,
najdete je např. v knize Naučte se fotografovat digitálně nebo Dobrý fotograf může být
každý.)
ÚBYTEK SVĚTLA PODLE ZÁKONA PŘEVRÁCENÝCH ČTVERCŮ 17
VYŠLI JSME SI S CHLOË nafotit „sváteční město“,
a jak je jasně vidět, je mezi těmito snímky nafo-
cenými s bleskem určitě rozdíl – zásluhou záko-
na převrácených čtverců. Na prvním snímku se
snoubí perfektní záblesková expozice s expozicí
světla z okolí. Expozice na okolní světlo byla f/8
a 1/15 s. Při této cloně byla pracovní vzdálenost
blesku 4,5 metru, což bylo právě to místo, kde
stála Chloë (4,5 metru ode mne).
Ale všimněte si, jak její obličej na dalších
snímcích tmavne (uprostřed a dole). Má to
jediný důvod: Vzdálenost mezi bleskem a Chloë
se zvýšila. U snímku uprostřed stála Chloë 6,4
metru od blesku, v případě dolní fotografi e to
bylo 8 metrů. U všech těchto tří snímků jsem
použil stejné expoziční hodnoty, zvyšovala se
ovšem vzdálenost předmětu od blesku, a tak je
kvůli úbytku světla Chloë příliš tmavá.
Všechny snímky: f/8, 1/15 s, Speedlight SB-900.
Nahoře: vzdálenost 4,5 m. Uprostřed: vzdálenost
6,4 m. Dole: vzdálenost 8 m.
26 SVĚTLO, TROJÚHELNÍK EXPOZICE A BLESK
DVĚ PRAVIDLA FOTOGRAFOVÁNÍ S BLESKEM
Fotografování s bleskem se řídí stejnými pravidly jako fotografování při přirozeném světle v režimu manuální expozice. Jediný rozdíl je přidání doplňkového světla z přenosného „minisluníčka“. Máte-li tohle na paměti, existují jediná dvě pravidla, na která byste při focení s bleskem neměli zapomenout:
1. Clona – a jedině clona – řídí množství světla ze záblesku, které ovlivní expozici snímku. Všechny snímky pořízené bleskem na 100 % závisí na zvo-lené cloně a vzdálenosti blesku od objektu, která této cloně odpovídá. Vzhledem k možnosti upravovat výkon blesku (viz strana 40), máte vybranou clonu prakticky zaručenou bez ohledu na to, jak blízko je blesk k fotografovanému objektu!
2. Rychlost závěrky určuje dobu, po kterou může jakékoli přirozené světlo dostupné na scéně exponovat stejný snímek, u něhož používáte i blesk.
Pokud nefotografujete v naprosto tmavé místnosti, je na scéně vždy nějaké světlo z okolí. Je na vašem tvůrčím záměru, jak moc nebo jak málotohoto okolního světla se na vašem snímku přidá ke světlu z elektronického blesku. Je to proto, že záblesk je rychlý a po blesknutí tento zdrojsvětla zmizí. V té chvíli závěrka buď dokončuje expozici (při krátkém expozičním čase), nebo v ní pokračuji (při dlouhém expozičním čase) delším otevřením tak, aby umožnila světlu z okolí dál dopadat na snímač. (Podrobněji o tomto tématu na straně 28.)
CLONA: KLÍČ KE SPRÁVNÉ ZÁBLESKOVÉ EXPOZICI 27
ČASTO SE MNE PTAJÍ, jestli
záleží na tom, jaký expoziční
čas použiju, a je-li tento čas
synchronizovaný s bleskem.
Vždycky odpovídám stejnou
protiotázkou: Kolik přirozeného
světla chcete dostat do celko-
vé expozice? Zatímco clona
je to, co ovládá zábleskovou
expozici, rychlost závěrky řídí
na vašem snímku expozici
světla z okolí.
Prohlédněte si tyto tři
snímky nafocené jednoho
zataženého dne v Národním
parku Glacier v Kanadě. První
snímek (na protější straně vle-
vo) jsem pořídil fotoaparátem
upevněným na stativu při f/11
a 1/45 s pouze s přirozeným
světlem. Po nastavení blesku
na clonu f/11 jsem znovu fotil
při 1/45 s (na protější straně
vpravo). Jak vidíte, kombinace
blesku a rozptýleného přiroze-
ného světla přeexponovala jak
květinu, tak kámen. Jistě, je tam
jemný stín, ale je to přeexpo-
novaný stín, protože spojení
přirozeného světla a záblesku
už bylo příliš.
Do třetice (vpravo), když
jsem kvůli snížení expozice
okolního světla zvýšil rychlost
závěrky, vznikl mnohem
příjemnější snímek. Pokud byla
správná expozice dostupného
světla f/11 a 1/45 s, kolik z to-
hoto světla uvidím, nastavím-
-li čas na 1/250 s? A znovu,
nezapomeňte, že k odstranění
okolního světla potřebujete
redukci alespoň o tři expoziční
stupně. V tomto případě to byla
podexpozice o něco více než
o 2,5 EV (z 1/45 s na 1/250 s).
Jelikož je mezi tímto sním-
kem a správnou expozicí pro
okolní světlo (f/11 při 1/45 s)
rozdíl 2 a půl EV, bude všechno
osvětlení pocházet z blesku.
Výsledkem je správná expozice,
na níž stín dopadá na bleskem
perfektně exponovaný kámen.
Použil jsem režim Nikon Com-
mander a držel blesk v levé
ruce nad kamenem v pozici
„dvanáct hodin“, takže stín
je na tomto snímku na „šesti
hodinách“.
Všechny snímky: objektiv Micro-
-Nikkor 105 mm. Naproti vlevo:
f/11, 1/45 s. Naproti vpravo:
f/11, 1/45 s, Speedlight SB-900.
Vpravo: f/11, 1/250 s, Speedlight
SB-900.
30 SVĚTLO, TROJÚHELNÍK EXPOZICE A BLESK
Při fotografování s bleskem teď máte dva zdroje světla: okolní světlo a doplňkové světlo z vašeho elektronického blesku. A pro jistotu připomenu: ovládání expozice okolního světla je úkol při-řazený rychlosti závěrky, řízení zábleskové expozice patří cloně. A ještě jinak, clona (clonové číslo) řídí množství světla blesku propuštěného na digitální snímač (nebo fi lm) vašeho fotoaparátu. Rychlost závěrky kontroluje dobu, po kterou je okolnímu světlu umožněno dopadat na digitální snímač (nebo fi lm).
Jak to ovlivní vaše fotografi e? Změna velikosti clony tak, aby byl otvor v objektivu větší nebo menší, a ovládání vašeho blesku (tj. množství světla ze záblesku dopadajícího na senzor) primárně ovlivňuje hlavní předmět a cokoli dalšího, co je v dosahu blesku (více o dosahu blesku na straně 58). Úprava expozičního času pro kontrolu doby, po kterou světlo z okolí dopadá na snímač, ovlivňuje v první řadě pozadí a jakékoli prvky v okolí, jež jsou mimo dosah světla z blesku. Čím pomalejší je rychlost závěrky (delší expoziční čas), tím jasnější tyto objekty budou. Čím kratší je rychlost závěrky, tím budou tmavší.
A teď rychle přejděme k oslavě narozenin vašeho synka, která probíhá v suterénu vašeho domu. Vyfotíte jeden snímek s bleskem nastaveným na manuální režim a plný výkon a clonou nastavenou řekněme na f/11. Okamžitě vidíte, že lidé jsou na něm příliš tmaví, proto clonu otevřete na f/8. Tento větší otvor nyní propouští více světla, a ejhle, je to lepší. Nebo možná ta fotka, kterou jste pořídili s f/11, byla příliš světlá, proto jdete o clonové číslo níž na f/16 a pořídíte další foto. Opět získáte mnohem lepší snímek.
Vůbec jste neměnili rychlost závěrky. Tato záblesková expozice fotografovaných objektů byla plně řízena vhodnou volbou clony.
Pokud by ve stejné situaci byly postavy exponovány správně, ale pozadí bylo příliš světlé nebo tmavé, pak na snímku zřejmě není dostatek okolního světla, aby se nasvítila celá kompozice za foto-grafovanými předměty. V tom případě byste expoziční čas zkrátili nebo prodloužili tak, aby světlo z okolí dopadalo na snímač (nebo fi lm) fotoaparátu přiměřeně dlouhou dobu.
31
PŘI KOMBINACI BLESKU
a dostupného světla můžete
světlem ve scéně manipulovat
(ztmavit jej, nebo zesvětlit)
změnou rychlosti závěrky.
Na této ukázce mi můj kama-
rád John poseděl v jedné malé
jídelně (na protější straně).
Za ním byla americká vlajka,
vpletená venku do drátě-
ného plotu. Když jsem se
podíval na ukazatel pracovní
vzdálenosti na zadním panelu
externího blesku, vycházela
mi pro správnou expozici to-
hoto portrétu clona f/11. Toto
nastavení se řídilo vzdáleností
mezi Johnem a bleskem (který
jsem postavil na nedaleký
stůl). S clonou nastavenou
na f/11 jsem upravoval
rychlost závěrky tak dlouho,
dokud expozimetr fotoaparátu
neukázal čas 1/125 s
jako správnou expozici pro
světlou, zepředu nasvícenou
vlajku. Já jsem se ale u prvního
snímku (nahoře) rozhodl
nezapínat blesk a fotil jsem
jen tak s okolním světlem. Jak
vidíte, byla z toho perfektní
expozice vlajky, jenže z Johna
zbyla při absenci jakéhokoli
světla z blesku jen dokonalá
silueta, protože množství
okolního světla kolem něj
rozhodně nebylo takové jako
množství světla, dopadající
venku na vlajku.
Chci-li, aby vlajka vyšla
tmavší, podexponuji ji o 1 EV
zkrácením expozičního času
na 1/250 s (uprostřed). Aby
pozadí bylo světlejší, přeexpo-
nuji je o 1 EV prodloužením
expozičního času na 1/60 s
(dole). Jak vidíte, na těchto
snímcích se změnilo pozadí,
ale expozice blesku dopadají-
cího na Johnův obličej zůstala
správná a konstantní. Proč?
Protože rychlost závěrky řídí
pouze okolní světlo a blesk
ovládá clona. Jelikož jsem
měnil jen rychlost závěrky
a nikoli clonu, zůstala expozice
záblesku na Johnově tváři stej-
ná. Celkem prosté, ne? Mám-li
správné tušení, právě jste
na své cestě za ovládnutím
elektronických blesků něco
důležitého pochopili.
Nahoře: f/11, 1/125 s. Uprostřed:
f/11, 1/250 s, Speedlight SB-900.
Dole: f/11, 1/60 s, Speedlight
SB-900.
94 VÍC NEŽ ZÁKLADY
„SKRYTÁ“ ROZPTYLKA A ODRAZNÁ DESTIČKA
Je dost dobře možné, že u svého externího blesku máte ukrytou roz-ptylku. Většinou je skryta v horní části v malé zdířce. Zjistíte, že vysu-nutá má dva hlavní účely: (1) rozptyluje světlo do nejširšího možnéhoúhlu a (2) změkčuje světlo.
Vysunutí tohoto panelu také u některých blesků odhalí bílý prou-žek, tomu se říká odrazná destička. Pokud budete chtít používat jenodraznou destičku, podržte si ji a zasuňte opatrně difuzér zase zpět do těla blesku. Odrazná destička slouží k tomu, aby nasměrovala světlo, které by normálně skončilo daleko za vámi, zpět na fotogra-fovaný objekt. Protože se jedná o velmi malou plochu, je důležité siříct, jak moc efektivní je. Primární funkcí je odrážet tolik světla, abyse na fotografovaný subjekt dostalo trochu jemného světla a do očí odlesk – taková ta jiskra, po které touží všichni fotografové. Nenahradí velkou bílou odraznou desku, která se často používá v ateliérech, alev menším měřítku funguje dobře.
Celkem hodně externích blesků
má v sobě schovaný difuzér,
většinou ve zdířce v horní části.
Pokud váš blesk nemá odraz-
nou plošku nebo chcete větší
plochu, stačí vystřihnout kus
bílého kartonu a přidělat ho
gumičkou k blesku. Toto jedno-
duché a levné řešení funguje
často stejně dobře jako drahé
prodávané difuzéry.
Foto: Charlie Borland
BĚHEM KURZU V TEXASKÉM AUSTINU jsem se s několika jeho účastníky
rozhodl poobědvat v restauraci Coyote Ugly na Sixth Street. Jeden student
chtěl vyfotit barmanku, jenže nevěděl, jestli na to v tak tmavém místě
s vysokými stropy bude jeho blesk stačit. Řekl jsem mu o té malé destičce
v hlavě blesku. Vysunutí odrazky také nasměrovalo většinu záblesku nahoru
ke stropu vysokému 5,3 metru. I když podle pracovní vzdálenosti měla clo-
na být na f/11, nastavil jsem f/5.6, protože se blesk odrážel od stropu a tím
se ztratily asi 2 EV světla. Výsledkem byl hezký a dobře nasvícený portrét
z protější stránky.
Nikon D300s, objektiv 24-85 mm nastavený na 70 mm. ISO 200, f5.6 při 1/60
sekundy. Blesk SB-900.
Naučte se ovládat elektronický blesk
Známý fotograf a autor bestsellerů Bryan Peterson se stal fanouškem externích elektronických blesků – a vám se po přečtení jeho nejnovější knihy stane totéž. Svým osobitým a srozumitelným stylem vás Bryan zbaví strachu z fotografování s bleskem a seznámí vás přesně s tím, co potřebujete vědět, abyste mohli s leh-kostí produkovat kreativní a zdařilé fotografi e.
Není třeba se omezovat pouze na dostupné přirozené světlo nebo vestavěný blesk vašeho fotoaparátu. Nyní můžete snadno využít svůj externí blesk jako výplňový nebo hlavní blesk, dodat na scénu teplo (barevným fi ltrem) a dokonce fotografovaný objekt i nasvítit ve slabém světle zapadajícího slunce. Pak pře-jdete k ještě kreativnějším možnostem využití blesku, jako jsou synchronizace na zadní lamelu, vysokorychlostní synchronizace, zoom hlavy blesku a mnoho dalšího.
Po přečtení této knihy budete vědět, jak zvládnout i něco víc než jen obyčej-nou automatickou TTL (through-the-lens) zábleskovou expozici: naučíte se na-stavit manuální expozici blesku a převzít plnou kontrolu nad kvalitou, barvou, tvarem a směrem záblesku tak, abyste pokaždé pořídili perfektní snímek.
Naučte se fotografovat s bleskem kreativně
Zoner Press tel.: 532 190 883e-mail: [email protected]; www.zonerpress.czZONER software, a.s.Nové sady 18, 602 00 Brno
ISBN 978-80-7413-188-2
DOPORUČENÁ CENA: 349 KČ
KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR1153
9 7 8 8 0 7 4 1 3 1 8 8 2
BRYAN PETERSON je profesionální fotograf, celosvětově proslulý učitel fotografování a autor bestsellerů, kte-ré všechny vyšly i česky: Naučte se exponovat kreativně, Naučte se vidět kreativně, Naučte se používat expoziční čas kreativně, Naučte se fotografovat detail kreativně, Portrét – naučte se fotografovat kreativně a vše shrnující knihy Naučte se fotografovat dobře. Je také zakladatelem internetové školy fotografování The Perfect Picture School of Photography (www.ppsop.com a česká verze na www.ppsop.cz). Žije v Chicagu.