Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Druhé jarní číslo časopisu

Jaro je nejlepší Zima byla hodně tuhá nechytli jsme ani pstruha. Potok, ten byl zamrzlý, rybáři si nevrzli. Po zimě je vždycky jaro, naleštíme naše fáro. Obleva teď na jaře nepotěší lyžaře.

Už nás hřeje sluníčko, krásně modré nebíčko. Na jaře je stále krásně! To je konec mojí básně.

Pája Pešáková

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Jaro je tady! Však už bylo na čase. Blíží se máj, lásky čas, a to je doba, kdy dospívající mládež zažije ze strany dospělých mnoho ústrků. Můžeme snad za to, že dospělci mají jarní únavu, sennou rýmu, musejí se nutně strhat na zahrádce a uklidit v garáži? My máme úplně jiné starosti, a nevyčítáme jim, že nám s ničím nepomáhají! Ale přistupme k jarní anketě. Osmákům jsme položili záludnou otázku: Jaký bude chlapec - jaká bude dívka tvých snů? Holky mají o kvalitách svého budoucího partnera vcelku jasné

představy. Jakými vlastnostmi by tedy

měl oplývat? Měl by být pracovitý (9), hodná a

milý (8), chytrý (6), společenský (4) důvěryhodný (4),

laskavý a veselý (3), abstinent a nekuřák (2), romantický,

optimistický, pozorný, sympatický, kamarádský, statečný,

spolehlivý, dobrosrdečný, mít smysl pro humor a mít

tazatelku rád. I vzhled je u budoucího přítele důležitý, a

tak dívky preferují mládence vysoké postavy (3),

pohledné (2), s hnědýma očima, sportovce a také by

neměli mát vítr v kapsách.

Dozvěděli jsme se i jaký by být neměl: „Neměl by být

zloděj, podvodník, sobecký, sprostý, lakomý, lstivý, pyšný, výbušný, mrzutý a neměl

by kouřit a pít a hlavně, aby nepodváděl.“

Že jsou dívky při výběru partnera náročné, je nám jasné z odpovědi: „Kluk mých snů

je jasný - je to princ Maxon z mé oblíbené knížky

Selekce. Je chytrý, je to džentlmen, je pěkný, má

svaly a je to princ!“

Jedna z respondentek se pochlubila: „Chlapce

mých snů už jsem našla, ale nedokážu jej

popsat.“

Zato kluci se zmohli jen na pár odpovědí:

Zatím jsem nerozmýšlel o vztahu a přijde mi

divné sem psát osobní informace.

(Měla by) Být mladá, pěkná. Je to moje věc ;)

Měla by být chytrá, milá, vtipná a pěkná. Nejvíce

se mi líbí holky brunetky do 170 cm.

Moje holka mých snů by měla umět vařit a

uklízet… a aby byla poblíž mého domova.

Zatímco děvčata už mají o svém princi jasnou představu, chlapci se ponejvíce ještě opájejí

pohledem do výkladní skříně s dámským prádlem.

https://finspi.com/photo

https://www.missuniverse.com

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Vox populi - vox dei (Hlas lidu - hlas boží)

Co soudíte o zrušení školního bufetu Svačinka? * Docela mě to naštvalo. Ani mi nevadí, že by tam nebyly sladkosti, ale mohli tam alespoň nechat normální svačiny na to, když si zapomeneme vzít sebou.

* Drželi jsme v dějepisu minutu ticha, a dost mě to mrzelo.

* Určitě bych chtěla, aby tady zase byl bufet, protože, když jsem, zapomněla svačinu, tak jsem mohla zajít do bufetu, takže jsem neměla celý den hlad. Mohly by se tam prodávat aspoň nějaký bagety, pití….

* Nelíbí se mi to. Když jsem třeba zapomněla pití tak jsem si ho tam šla koupit. Nebo když jsem měla na něco chuť anebo jsme neměla svačinu, tak jsem si vzala například sušenky ale i třeba žvýkačky. Líbil by se mi bufet třeba se zeleninou nebo ovocem a třeba čerstvými rohlíky nebo obložené chleby nebo bagetami.

* Mohli se tam nechat aspoň ty bagety a nechat tam pár oplatků a brambůrky zrušit.

* Docela mi to vadí, když není ve škole bufet, protože když jsem zapomněla svačinu tak jsem věděla, že si ji můžu ve škole koupit.

* Docela je to pro mě špatný. Když jsem měla hlad, šla jsem si něco koupit.

* Mně je to celkem jedno. Já jsem si tam nic nekupovala, ale když někdo zapomněl svačinu nebo pití, tak si to šel jednoduše koupit. Taky když měl někdo na něco chuť, šel si ho koupit. Hodně dětem to vadí, takže já opravdu nevím.

* Nelíbilo se mi, když se zrušil bufet. Nejen kvůli občerstvení, ale i kvůli pomůckám, např. sešity, pravítka, kružítka a psací pomůcky, což je velká škoda, protože děti alespoň nemusely chodit do obchodů, ale jednoduše si to mohli koupit ve škole.

* Myslím si, že je to hodně blbé, že pan Pešák už tu není. Výhoda byla ta, že když jsme si zapomněli pití, mohli jsme si ho tam koupit nebo něco k jídlu například bagety nebo nějaké sladké pečivo nebo bonbony, křupky atd. Teď musíme pít vodu z kohoutku anebo čekat, až bude velká přestávka, abychom si mohli koupit mlíčko nebo jogurt. A taky chybí lžičky na ten jogurt…

* Myslím si, že je to dobře, protože všechny lákalo si kupovat brambůrky, lízátka a sladkosti. Ale kdyby se tam prodávaly zdravější věci, tak by to vyhovovalo.

* Po zrušení bufetu jsme celá třída drželi minutu ticha v dějepisu. Že se zrušil, mi vadí jenom ze dvou důvodů - že (třeba jako dnes) si zapomenu pití nebo svačinu a nemám si ji kde koupit… a že když potřebuju doplnit vitamin Č (prostě čokoládu), nemám kde.

* Rušit by se nemusel. Jenom by se mohla prodávat zdravější jídla.

* Nevadí mi to, jsou tam zdravé mléčné výrobky, které jsem si kupoval, kupuji a kupovat budu.

* Je to celkem blbé. Když si někdo zapomene pití, nemá jistotu,

že si ho ve škole bude moci koupit, a to samé třeba se

svačinami.

* Je to blbost, můžeme jít do obchodu a koupit si tam to, co

nemáme ve škole.

Škoda, že bohové jsou hluší…

Odpovědi na anketní otázku „Co nám ve škole chybí“ si necháme do dalšího čísla. Těšte se, a pokud i vám něco ve škole chybí, můžete své náměty posílat na casopisdrevak@seznam.cz. Ilustrační fota: https://cz.123rf.com/photo

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Černá kronika Pamatujte vždy na to, co vám říkala maminka a paní učitelka Náš bývalý spolužák a obětavý hasičský trenér zapomněl na dobré vychování a v neděli asi kolem 2. hodiny ráno se vyboural v našem udržovaném parčíku na Náměstí. Mnohé občany vzbudily sirény, které houkaly na poplach. Na druhý den se teprve všichni dozvídali, co se v tu noc vůbec stalo. J se opil a sedl si za volant auta. No, jak to asi mohlo dopadnout? Vyjel ze silnice a zryl hlínu, pokácel keříky a větve lítaly sem a tam. Když na místo dorazila policie, dala našemu pirátovi silnic dýchnout. Na ukazateli se objevilo neuvěřitelné číslo 2,3 promile alkoholu v krvi. Po tomto incidentu vzala policie mladému řidiči ještě vlhký řidičský průkaz, takže si nešťastník za volant delší dobu nesedne. Monika Albertová Nezapomeňte, co říkal o masopustu smrťák:

Ve škole, doma i na silnici vzpomeň na kosu číhající. Auto je silnější mnohem. Já číhám za každým rohem. foto: archiv školy

Hlava - mapa Tohle rčení je posměšné. Kdysi lidé nosili doklady ve složkách, kterým se říkalo (a někde i dnes říká) mapa. Hlava - mapa by mělo tedy znamenat, že co je v zapsáno dokumentech, to bych si měl teoreticky i pamatovat. Praxe je ovšem jiná! To poznáme i na zábradlí u schodiště do šaten, na okenních parapetech a jiných vodorovných plochách. Z odložených mikin, triček, čepic, šálků, rukavic a svetrů by se vybavil menší uprchlický tábor. Nacházíme zde i celé teplákové soupravy, bunda a kalhoty, takže se divím, že ještě někdo nedošel ze školy domů nahatý. Třeba minulý týden najednou kde se vzaly, tu se vzaly: řetízek s kočičkou, čelenka s kamínky, dvoje náušnice, hodinky, stokoruna a mobil. Sponečky nepočítám. Všechny předměty našly své majitele, kteří je často ani nehledali. Kdyby to tak rodiče věděli! Nepořádníkům zmar a poctivé nálezce chválíme!

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Jarní chvilka poezie Večerní jako máj ve lůně pustých skal;

na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal.

Karel Hynek Mácha „Osmáků je plná třída, tak jsem si v únoru řekla, že než všechny donutím, aby se naučili aspoň takhle maličký kousíček z Máchova Máje, bude určitě už květen. Vůbec jsem netušila, jaké z toho mají trauma! A to byla nejhorší známka trojka, a ještě jenom jedna!“ Míša Brtníčková: „Jednoho dne, to ještě ležel všude sníh, se paní učitelka rozhodla, že nám zadá básničku z Máchova Máje. Naštěstí jen kousek, ale i tak to bylo složité na naučení. Hned další týden začala zkoušet dobrovolníky. Uměla to jenom Dáša a dostala jedničku! Další týden jsme zase na to nějak zapomněli. A tím začalo peklo…“ Nikol Josieková: „Na Máchův Máj jsme všichni bručeli, že to nechceme a je to těžké, ale protože máme tak strašně hodnou paní učitelku, tak nám napovídala mimikou a všichni se smáli. Hlavní je, abyste se to neučili na poslední chvíli ve škole, ale pěkně doma v „klídečku“.

Naďa Klvaňová: „Zkoušení z Máchova Máje se všichni vyhýbali. Nikdo nebyl odhodlaný recitovat Máj před celou třídou, neboť jsme se styděli a ostatní by nás rozesmávali. Statečná Dáša se odhodlala jako první a přeříkala ho na jedničku. Asi o dva týdny později už jsme neměli na vybranou. Dominik se toho ujal po svém, naučil se dva odstavce. Zbytek mu celá třída napovídala a paní ředitelka mu ukazovala

mimikou.“ Tomáš Sehnálek: „Když paní učitelka přišla do třídy, už jsem věděl, že je zle, neboť jsem nic neuměl. Seděl jsem skrčený v zadní lavici a modlil se, aby nevyzkoušela zrovna mě.“

Michaela Mikešková: „Máchův Máj je sama o sobě krásná báseň. Měli jsme se naučit čtrnáct řádků nazpaměť. Když jsem se ji chtěla naučit, dělalo mi to problém. Jsou to přece jen jiná slova, než jsem zvyklá používat. A shodla jsem se na tomto skoro se všemi. U tabule už se vystřídala asi půlka třídy, když najednou zazvonilo. Míša M. a Terka O. šly ke stolu, jestli se nemohou vyzkoušet soukromě, a ne před celou třídou. Samozřejmě jsem si toho všimla já i pár dalších holek. Neváhaly jsme a šly jsme se postavit do recitační fronty. Šlo mi to jedna báseň, jen asi dvě slova mi paní ředitelka napověděla, takže celé to zděšení nakonec pro mě dopadlo suprově. Básnička je jako kdyby známka skoro za nic!“

foto:

https://mapy.cz http://www.jachta.com/

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Nejen Mácha, i my dáme báseň inspirovanou jarem!

Míša Brtníčková Jaro už je zase tady, slunko svítí do zahrady. Ptáčkové si prozpěvují a lásku všem projevují. Děti rychle běží ven, k zemi padaj´ údivem nad tím, jak je jaro krásné a květiny rostou jasně.

Tereza Ondroušková Přišlo jaro Přišlo jaro mezi nás, líce už neštípá mráz. Všude kolem kvítí roste, zalévat je, to je prosté. Jaro je teplé období, se zahrádkou jsme hotoví!

Nikol Josieková

Zima, zima byla prima, ale jaro zaspalo. Nám to tak moc nevadilo, i když to dost přehnalo. Sněhu bylo v zimě dost ke zlosti i pro radost. Volám: „Zimo! Už jsi mimo!“ S jarním táním odplave. Jaro je nedočkavé.

Terka Cagašíková Jaro, jaro už je tady, zahradník běží do zahrady. Poběžíme do zahrady s lopatou a motykami. Všechno kolem kvete, roste, stačí zalít, to je prosté. foto: klipart

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Moudrá rada nade vše

Univerzální horoskop na jaro 2017 z věštecké koule Terky Cagašíkové Na jaře by nás nemělo nic překvapit, až na školu čekají nás čtvrtletní písemné práce. Kamarádi si vás začnou více všímat. V rodině bude panovat přátelská a pohodová atmosféra, k níž sami přispějete velkým dílem. Tento čas je vhodný i k návštěvě příbuzného, který se již delší dobu cítí osamocený. foto: https://www.hardyn.cz/vesteni-z-kristalove-koule/

Jak se učit na třičtvrtěletní opakování

Pokud chcete, dosáhnou vysvědčení s vyznamenáním, držte se těchto rad: 1) Pište si hodně taháků do každé hodiny a nezapomeňte se taky trochu učit. 2) Choďte alespoň na dvě hodiny denně ven 3) Neposlouchejte rodiče, kteří vám vykládají, jak se oni učili pořád a stále, a

nestresujte se. 4) Pokud vám nejde nějaký předmět, choďte na doučování.

Doufám, že vám moje rady pomohly, pokud n, nezbývá vám nic jiného, než se prostě učit a doufat, že to nějak na vyznamenání zvládnete. Nikola Tauvinklová

Módní okénko Eliška Zavadilové: Jaro už je tu

Konečně jaro. Sice to tak nevypadá, ale jenom ten pocit a to, že občas vykoukne sluníčko, mě hodně nabije. Můžeme odhodit zimní kabáty, boty a konečně jít ven. Konečně se po dlouhé zimy můžeme protáhnout a těšit se na dlouhé, slunné a krásné léto. To mi připomíná, že bychom mohly začít s hubnutím a posilováním, abychom se vlezly do plavek. Nepotřebujete žádné diety. Stačí více pohybu, méně sladkostí, více ovoce a zeleniny a nesedět v jednom kuse u počítače, ale jít ven s kamarády. Ale zpět k módě. Letošní jaro žije zelenou barvou. Nosí se syté barvy. Nemusíte se bát být originální a kombinovat různé barvy. Doplňky jsou jednodušší, aby nepřebily celkový vzhled. Sukně a kraťasy se nosí v květovaných motivech. …a módní glosa Patricie Jakubcové Na jaře už začíná takové to nošení sukní, tenkých bund a nějakých lehkých botasek: Hned se cítíme lépe, když konečně můžeme schovat zateplené kabáty, čepice a kozačky. Jarním doplňkem by měly být hlavně sluneční brýle, když už teda svítí to krásné slunce. Jarní líčení by mělo být laděno do jarních barev. Nic ovšem nezkazí výrazně červená rtěnka. foto: https://www.femina.cz

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Ze soudku umění: Pozvánka do divadla

Ladislav Roubalík

Tři v tom

Divadla samotná se mi

vždycky líbila, zvlášť

místní. Letošní

představení „Tři v tom“

ovládly hlavně vtipné

scénky a zajímavé

prostředí, v němž se

samotný příběh odehrává.

Také kulisy byly velmi

pěkné. Na divadle jsem

byl dvakrát, takže je mám stále v dobré paměti. Celý příběh se motá okolo

zamilované trojice. Všechny dívky z trojice otěhotní a to je tedy problém. Co se

svatbou, kde vzít peníze, další rodinné problémy a stále další a další nápadníci, to

všechno v bláznivé komedii Tři v tom najdete. Dřevohostické ochotnické vystoupení

doporučuji všem, kdo se rádi zasmějete a pobavíte, a za pochvalu stojí i samotné

herecké výkony.

Anet Mizerová

Hledám děvče na boogie woogie

26 ledna si naše třída vyjela do

Olomouce na divadelní představení

Hledám děvče na boogie woogie. V pět

hodin jsme měli sraz na náměstí, kde

nás čekal autobus, a my jsme celý

natěšení nastoupili. Cestou jsme

pochopitelně dělali kraviny. V Olomouci

jsme se všichni hromadně krátkou cestou

přesunuli do Moravského divadla na

představení. Pak nám pan učitel rozdal

vstupenky. Postupně jsme se trousili do

hlediště a hledali jsme se navzájem, kde kdo sedí. Konečně jsme se usadili a začalo

představení, ve kterém se hodně zpívalo a tančilo. Bylo to super. Mezi částmi

inscenace byly taky dvě přestávky, ve kterých jsme si vystáli pěknou frontu na pití a

nějaké dobré sladkosti. Spokojení jsme se vrátili do autobusu a jeli jsme zase

rozesmátí domů, kam jsme dorazili kolem jedenácté hodiny. Na náměstí čekali rodiče

a v pátek jsme šli do školy ospalí a unavení, ale to nám vůbec nevadilo.

http://olomoucky.denik.cz

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Školní vodění medvěda aneb Jsou lidové tradice ještě vůbec k něčemu dobré? Matěj Kantor: Podle mého by se měli zachovávat tradice z jednoho krásného důvodu a tím je, že už v našem životě je pramálo tradic či zvyků. Díky tomu, že jsem zažil masopust na vlastní kůži, tak můžu říct, že se mi líbil, ale je zde potřeba dodržovat starých zvyků, nebo se celý průvod masek zmítá v potížích. Jedním z problémů je lidová muzika, která se čí dál tím častěji začíná hrát za pomocí různých přehrávačů, DJ pojízdných vozítek atd. Když potkám jakýkoli průvod, který má svoje vlastní muzikanty (nemusí to nutně být masopust), tak jsem z toho potěšen a je to mnohem lepší, než vidět nějakého „týpka“ s pojízdným přehrávačem. Pokud je v masopustu hodně různorodých masek, je na to krása pohledět. Avšak dlouhodobým zlozvykem je nalévat maskám i samotnému medvědovi, který má tančit s lidmi, a ne se pomalu nechat nést či v některých případech se vláčet po zemi při tanci se ženou.

Monika Albertová: Myslím si, že tradice by se měly dodržovat, když se zachovaly už tak dlouho. Tanec hospodyně s medvědem, taky smažení domácích koblížků se traduje v naší zemi už pěkných pár let a lidi to pořád baví.

Michaela Brtníčková: Doma jsme nikdy půst nedodržovali, asi bychom to ani nevydrželi. Když se u nás řekne „masopust“, tak si spíš představíme vodění medvěda. Tereza Cagašíková: Na Popeleční středu jsem šla kolem nástěnky druhé třídy a tam jsme byli všichni nakreslení. To bylo báječné. Naďa Klvaňová: Chodit s medvědem by si měl zkusit každý. Náš Masopust byl nejlepší, který jsem kdy viděla. Snad si vzpomenu i za pár let. Jana Cahlíková: Masopustní tradice mi přijde pěkná, ale slavíme ji jen zčásti. Veselíme se

před čtyřicetidenním půstem, který ale většina lidí nedodržuje. Ale ať si každý slaví, co chce, je to jeho svobodná volba. Je to pěkné oživení stereotypního života. Naše školní masky byly krásné a báječně se vžily do role. Tváře dětiček ze školky jen zářily. I starší děti vypadaly, že se jim to líbí. A o to šlo. Jsem ráda, že jsem měla možnost celou akci fotografovat, protože mě to bavilo. Martin Foukal: Tradice by se měly držet, aby nám vydržely ještě dlouho. Vypadá to, že lidi „jdou s dobou“ a zvyklosti stejně zaniknou. Ale já budu klidně po obci chodit sám a zpívat a hrát. Patricie Jakubcová: Nejvíce se líbil asi kůň, protože byl velice originální a vtipný, jen tak takovou masku na vesnici neuvidíte. Jak jsem se tak ptala různých dětí ve škole, nebo i lidí, říkali, že se jim líbily všechny masky, měli jsme pěkně vymyšlené verše. Nejlepší na Masopustu je, když na vesnici každé masce nabídnou čerstvé koblížky, nebo je děláme ten den doma. Naďa Klvaňová: Při masopustu se potká se spousta známých a skvělých lidí z vesnice. Lenka Kubálková: Tradiční radovánky se mi moc líbí a mám z nich radost. Je zábava sledovat, jak to vše probíhá a jak se všichni lidé radují. Nejradši z tradic mám pálení

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

čarodějnic a Masopust. Ve škole se na masopust vždy moc těším. Je zábava pozorovat všechny ty lidi v maskách, jak se radují a dělají kraviny. Pamatuji si, jak jsem ještě v 6. třídě chtěla být nějaká maska. Hrozně jsem se na to těšila, ale s postupem času mě to nějak přešlo. V 8. třídě jsem si to rozmyslela, a být divák je přece taky pěkné. Je docela smutné, že na některé tradice už lidé zapomněli. Michaela Macková: Letos měly podle mě nejlepší masku Naďa a Nikol, protože byly převlečené za koně. Naďa byla předek koně a Nikol zase zadek. Moc se mi to líbilo, bylo to vtipné a všechny to hned rozveselilo. Michaela Mikešková: Domy v obcích jsou také navštěvovány maškarami. Obecní vodění medvěda je, když se zadaří, početnější než naše školní. Masopust se mi líbí, ale čtyřicet dní bez masa bych asi nevydržela, tak alespoň ten jeden den. Tereza Ondroušková: Masopust všechny naladí do nálady jara a Velikonoc. Lidé jsou rádi, když v jejich vesnici chodí průvod masek a mají z toho radost. Vždy nabídnou nějaké dobroty a lehce masky pohostí. A neměla by se dodržovat jen tahle tradice, ale i spousta jiných tradic. Kateřina Pechálová: Vodění medvěda maskami se mi líbí a rozhodně nejsem sama. Ty, které tohle baví, tradice dodržují a ty, které to nebaví, je opravdu dodržovat nemusí. Stačí se zavřít doma a nikam nechodit . Pavla Pešáková: Nejvíce mě bavil masopust ve školce. Malinkaté děti se na nás usmívaly, zajímavě koukaly a poslouchaly, co povídáme. Potom si paní učitelky zatancovaly s medvědem a nakonec děti poznávaly, za koho se vydáváme. Moc jsem si to užila a chtěla bych chodit příští rok zase. Ladislav Roubalík: Mám tradice rád a myslím, že by se měly dodržovat, ale radši s rozumem v hrsti místo alkoholu. Nikol Ševčíková: Rozhodně bych školní masopust zanechala a nic nerušila. Tato tradice ve škole i v nějakých obcích se nese už nějaká ta léta a rozhodně to stojí zato obléct se jako maškara pořádně se najíst a společně se smát a získávat takhle nový zážitek. Libor Tomšík: Tento rok mě masopust bavil hlavně proto, že jsem se nemusel učit. Málem jsme to sice neudýchal, v těžkém kostýmu bylo strašlivé vedro, špatně se nosil, furt padal, byl mi velký, ale za ten zážitek to stálo. Kdybych měl šanci si to zopakovat, tak bych asi šel

znova. Jakub Tšpon: Masopust byl super. Líbilo se mi, jak ty děti ve školce byly zaujaté a všemu rozuměly. Sice jsem se musel text učit na poslední chvíli, ale jinak jsem rád, že jsem se takové báječné akce zúčastnil. Eliška Zavadilová: Je to takový symbol života, kdy ještě nebyly počítače, mobily a televize. Lidé se na to těšili a věřili tomu, že je medvědí síla ochrání. Já jsem donedávna nevěděla, že když se

lidé oblékali za zvířata, mělo je to před nimi ochránit a brali na sebe zvířecí schopnosti. Dagmar Zmeškalová: U nás v Lipové letos žádní medvědáři nechodili. Tak snad příští rok. I když jsem se těšila, že si zatančím s medvědem. Měli jsme napečené koblihy, nakonec jsme byli všichni přejedení, že už to nikdo pak nechtěl jíst.

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Jaro je všude kolem nás a lidé i zvířata jsou jím úplně zpitomělí!

foto: http://www.zahrada-centrum.cz

Naštěstí to nebyl čáp ani orel, ale s největší pravděpodobností sýkorka.

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Jelikož se množí dotazy, jak dopadly ankety na webových stránkách, přinášíme chladný závan minulé (doufáme, protože dnes ráno byla kosa jak v ruským filmu) zimy: Nejoblíbenější koledou byly Veselé vánoční hody! Hody, to jo. Domníváme se, že koleda s názvem Veselý předvánoční úklid by asi rak nezabodovala.

Mezi zimními sporty zvítězilo koulování, protože materiálu bylo letos dosti a cíle (kamarádi, auta, okna, kočky atd.) se vždy najdou. Navíc není nutné až tak trefit, jako vyděsit!

Sport nám dělá hezká těla Přestože gaučink získal v anketě bronz, sportujeme rádi.

Volejbalový turnaj osmé třídy V úterý 21. 3. proběhl v osmé třídě volejbalový turnaj. Tohoto turnaje se zúčastnily tři týmy, které jsme si složili v průběhu pondělního dne. Já jsem byla v týmu s Nikol, Eliškou, Lenkou, Áďou a Terkou. Na začátku turnaje se nás paní učitelka zeptala, jak se budeme jmenovat a my jsme jí nedokázaly ani jedna odpovědět, protože právě o to jsme se mezi s sebou hádaly. Tak se paní učitelka naštvala a všem vymyslela jména týmů, podle toho jak byla naše jména zapsána v tabulce pod sebou, a tak jsme se teda jmenovali, Nelamte. Samozřejmě jsme se všichni okamžitě začali smát a říkat dokola Nelamte. Pak přešlo z určování názvů teamů k samotné hře. První jsme hráli proti teamu jménem Japamateja. To jsme samozřejmě prohráli, ale vůbec nám to nevadilo.

0

50

100

150

Veselé vánoční hody

Jingle Bells Koleda od Kabátů

Půlnoční Hříbě s rolničkou

Narodil se Kristus Pán

Tichá noc

170

180

190

200

210

220

230

koulování sáňkování gaučink lyžování odmetání sněhu

Vítězný tým se raduje, Olda mocně machruje.

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Druhý zápas jsme hráli proti týmu Joj team. Tento zápas jsme vyhráli, i když to bylo velmi těsné, ale měli jsme z toho obrovskou radost. Nakonec jsme stejně skončily poslední, ale vůbec nám to nevadilo. Byly jsme šťastné, že jsme aspoň

jednou někoho porazily. Michaela Macková Náš sportovní reportér Matěj Kantor nezapře své komentátorské kvality:

Po hodinové hádce jsme byli schopni složit tři týmy, což byl veliký úspěch, protože mezi námi osmáky je jinak volejbal jako drhnutí hrnce, čili otrava. Naše paní učitelka pro nás dokonce vymyslela i jména, která zněla, jako by je vymýšlel vietnamský prodavač spodního prádla a samozřejmě, že jsme ty názvy zapomněli hned v okamžiku, kdy se na nás dolehla euforie ze hry. První zápas se konal mezi plně holčičím týmem a směskou kluků a holek. Zápas se vyvíjel příznivěji pro holčičí tým, který vyhrával začátek hry, ale nakonec se celý zápas zvrhl do klína druhého týmu, jenž nasadil famózní výkon a otočil zápas. Konečné skóre 25:19 pro Japamateja tým. Druhý zápas proběhl mezi již zmíněným

týmem plný dívek, které byly rozehřáté do maximální teploty a poučeny ze svých chyb, které způsobily jejich předešlou prohru, a týmem s názvem Jojtým. Zápas se vyvíjel od začátku lépe pro Jojtým, avšak stalo se něco nečekaného a dívky strhly vedení pro sebe. V prostředním období hry byl stav nevyrovnaný a ten trval až do konce zápasu, kdy dívky rozhodly o svém vítězství 25:23. Po korektním průběhu ovšem jeden hráč nevydržel a na konci druhého zápasu spustil záchvat: Začal bušit to země, do zdi, rval ze sebe tričko a poté si lehl na zem a zabalil to způsobem hodným důkladného zpytováním svědomí.

Poskytli jsme prostor k vyjádření tohoto muže, který se při sportu často nechává unést emocemi, což je sice z pohledu diváka dobrá zábava, ale jinak… „Celkově bych to hodnotil takhle: Volejbal nějak moc v lásce nemám, stejně jako basketball. Ale určitě tisíckrát lepší než tělocvik (trapná gymnastka) nebo nějaká trapná výtvarka.“ A nyní jen fotografická ochutnávka z nejnovější školní radovánky - žebřiny a hrazdy na chodbách! V příštím čísle přineseme jednak novinky, jednak první výsledky v nárůstu svalové hmoty a výkonu!

Stříbrný tým

Všechny bronzové medailistky měly radost… krom Leni

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

Nehoda je někdy pěkná náhoda Jenže sport dokáže být i pěkně drsný. Ve středu odpoledne hrály holky florbal – a z čista jasna úraz! V zápalu boje vzala Terky Míšu florbalkou po ruce a neštěstí bylo hotovo. Dokonce takové, že jsme museli přivolat sanitku. S ní dorazili tři veselí záchranáři a měli z toho děsnou srandu. Bylo pěkně, sluníčko svítilo, úraz nakonec nebyl tak vážný, jak se nám všem zprvu zdálo, a tak byl zdravotnický tým rád, že nemusí sedět v garáži a naopak se může natřásat před mladýma holkama. Celou cestu vyprávěli zničené Míše vtipy, zato my jsme ještě museli dát dohromady chudáka Terku, která vlastně za nic nemohla, protože boj je boj! Pan doktor nakonec popsal, jak ke zranění došlo, slovy: „Při florbale jí dala kámoška sekeru,“ ránu vydesinfikoval, zašil a ovázal.

Pro chytré hlavy vymyslely hlavy možná ještě chytřejší: Míša Brtníčková, Naďa Klvaňová, Míša Macková, Áďa Olšanská, Pája Pešáková

Přeložka

Zkratka pro souhlas

12 měsíců

obojživelník

Kůň, který vyhrál s Václavem Chaloupkou 3x Velkou pardubickou

Značka draslíku

Těží se tam

Myje se v tom nádobí

Smyslový orgán, kterým vidíme

Slučovací poměr

M Značka metru

M Ty + já = …..

M Podobná kryse

M Rodinný příslušník

M Nápoj, který dává kráva

Dřevák - časopis moderního puberťáka

2. číslo 2016 - 2017

První písmeno v abecedě

Chemická značka pro zlato

zámezí ve sportu

Dopravní prostředek

Původce díla

A první písmeno abecedy

A Tu máš.

A Osobní zájmeno ženského rodu

A dopravní prostředky

A vzdělávací zařízení

P Značka fosforu.

P Značka Pascalu.

P střední část trupu

P část chodidla

P Čistíš si tím zuby. Kartáček a …

Matka a …

Značka zlata.

Dědeček a …

Jméno na U.

Dává se to miminku.

Manžel kachny.

Tatínek a …

Značka fosforu.

Snědl Karkulku.

Pilný hmyz

Opak ne.

Slučovací spojka.