nejlepší medicína je citron aneb psaní samohlásek v...
TRANSCRIPT
Jestliže uvedu, že toto jazykové zastaveníse zaměří na slova jako angína, medicína,vitamin, penicilin, citron, mohlo by se zdát,že navážeme na předchozí koutek o baci-lech a virech. Má však těsnější spojitostspíše s jiným tématem – psaním -s- a -z-uvnitř přejatých slov převážně latinskéhoa řeckého původu (viz Diskuze o symbió-ze aneb O psaní s a z v přejatých slovech,Živa 2018, 1: XIV). Tentokráte se pokusímpřipomenout a shrnout, jak je to u slovcizího původu začleněných do češtinys kvantitou vokálů neboli s označovánímdélky samohlásek.
Ve výkladové části Pravidel českéhopravopisu se o psaní přejatých slov s obec-ným významem (tedy nikoli osobnícha zeměpisných jmen) praví, že o pravopi-su rozhoduje především míra jejich zdo-mácnění a rozšíření v češtině, dále, že jsoumezi nimi četné přechody podle stupnězdomácnění a že se také uplatňují činite-le stylové, zvyklostní apod. Platí to přede -vším pro zdvojená písmena, samohlásko-vé a souhláskové skupiny jako ae, th, ph(stress – stres, pathos – patos, sphaera –sféra), ale i pro zachycení délky samo-hlásky, a to jak v základu slova, tak v jehozakončení. Podle Pravidel se „délka samo-hlásky označuje zpravidla tam, kde se vespisovné výslovnosti vyslovuje dlouhásamohláska bez většího kolísání.“
Uvnitř slova je situace jednodušší, veshodě s ustálenou dlouhou výslovnostípíšeme např. akvárium (ale krátce vyslo-vujeme i píšeme slovo akvaristika), anté-na, árie, fáma, kantýna, konkrétní, kostým(ale kostymérka), kritérium, móda, módní(ale model, modistka), oceán, pleistocén(ale pleistocenní), pól, reliéf, repríza, réto-rika, tón, tónina, sérum, série (ale seriál).Délka se označuje i ve slovech stojícíchmimo spisovnou slovní zásobu: kvartýr,lágr, fantazírovat, mundúr.
Může se stát, že slovo, jehož zápis pova-žujeme za ustálený, začnou někteří pisate-lé zaznamenávat jinak. Např. podstatnéjméno panoráma zachycují s dlouhým -á-(jako jedinou možností zápisu) jak novějš ípříručky, tak už Slovník spisovného ja -zyka českého z 60. let. Nejspíše proto, žepři skloňování může docházet ke krácení(2. pád je panoramatu i panorámatu, krát-ká podoba je výrazně frekventovanější)a krátce píšeme i adjektivum panorama-tický, objevuje se relativně často zápiss krátkým -a- rovněž v 1. pádě, a to neje-nom v pojmenování podniků (hotel Pano-rama). Český národní korpus nabízí tisícedokladů typu zasněžené panorama, pano-rama města, nádherné panorama Tater.
Přídavná jména odvozená ze slov s dlou-hou samohláskou se nechovají stejně. Ně -která délku zachovávají, jiná krátí. Jakopisatelé máme jistotu, že délka zůstane za -chována u slov odvozených příponou -ový:materiál – materiálový, prémie – prémiový,
ekzém – ekzémový (ale ekzematický) a dále-ský: diktátor – diktátorský, instalatér – in -stalatérský. Obvykle to platí i pro adjektivas příponou -ní: estráda – estrádní, instruk-táž – instruktážní. Odvozují-li se přídavnájména jinými příponami, většinou docházíke krácení: plénum – plenární, pól – polár-ní, schéma – schematický, téma – tematic-ký; ale aby to nebylo tak jednoduché, mámevedle toho vžitý zápis s kvantitou např.u slov (atmo)sférický, múzický.
Pokud jde o délku/krátkost samohláskyv zakončení slov, bývá to poněkud složitěj -ší, protože délka vyslovované samohlás-ky v zakončení slov není mnohdy zcelajednoznačně prokazatelná a měření sku-tečného trvání délky vokálu není snadnéani pro fonetiky. Vyslovit můžeme nejenzcela zřetelnou krátkost nebo délku, alečasto vyslovujeme samohlásku neurčitédélky, v podstatě celou stupnici polodélek.Můžete si to vyzkoušet: přečtěte nahlasslova citron, benzin, defenziva, poté citrón,benzín, defenzíva a zapojte je do věty, kte-rou pronesete obvyklým způsobem, anižbyste se soustředili na grafický zápis slov,např. kup kilo citronů/citrónů, odjel s plnounádrží benzinu/benzínu, hokejová Kome-ta hlásí posilu do defenzivy/defenzívy…Porovnejte svůj názor na to, zda jste samo-hlásku vyslovovali krátce, nebo dlouze,s tím, jak vás slyšeli lidé kolem. Leckdyse představa, co vyslovujeme, a skutečnávýslovnost rozcházejí.
Zápis přejatých slov se v minulosti mě -nil – Pravidla českého pravopisu z r. 1957doporučovala u mnohých výrazů psát dlou-hou samohlásku, Pravidla z r. 1993 naopakpoměrně důsledně zápis upravila ve pro-spěch samohlásky krátké. V současnosti se
některá slova dají zapsat dvojím způsobem:např. penicilin/penicilín, glycerin/glyce-rín, archiv/archív, pasivum/pasívum, ma -sivní/masívní, leukemie/leukémie, takébakterie/baktérie, galerie/galérie, milion/mi -lión, balon/balón, vagon/vagón, salonek/sa -lónek, citronek/citrónek, sezona/sezóna,ortoped/ortopéd. Je vhodné připomenout,že v platných Pravidlech českého pravopisu(poslední změna byla v r. 1993, od té dobyjde jen o další vydání), ve Slovníku spisov -né češtiny pro školu a veřejnost i v Novémakademickém slovníku cizích slov najdememnohá slova se zakončením -en, -in, -iv, -iva, -ivum, -ivní, -emie, -erie, -on, -onek,-ona, -onka, -ped zaznamenána jen krátce,ale že v souladu s tzv. Dodatkem (v akade -mických Pravidlech je nazván Pravopisnápoznámka a zmiňuje se o něm i jazykovýkoutek Diskuze o symbióze) se respektujedvojí možnost zápisu jak u slov psanýchpodle předchozí kodifikace z r. 1957 jen sesamohláskou dlouhou (balón, faraón), takpsaných dlouze i krátce (vitamín/vitamin,acetylén/acetylen, kamión/kamion). Jest-liže tedy pisatel v jednom ze zmíněnýchzdrojů zjistí, že je určité slovo uvedeno jens krátkou samohláskou, nemusí to zname-nat, že ho nemůže napsat i s čárkou. Ne lzeto však činit zcela libovolně. Pokud si neníjistý, měl by si v předchozím vydání Pravi -del ověřit, zda se tato možnost konkrétníhoslova týká.
Čeština má také značné množství slovcizího původu, která se začlenila výslov-nostně i pravopisně. Prokazatelně dlouhouvýslovnost, kterou potvrzuje i délka samo-hlásky v zápisu, mají např. slova bazén, te -rén, guvernér, instalatér (naproti tomu krát-ce píšeme bojler, boxer, manažer), slova sezakončením -éza (protéza, syntéza), -iáda(triáda, olympiáda), -iér (ateliér, konferen-ciér), -iéra (voliéra, kariéra), -ína (medicína,vakcína, cesmína, vazelína, vitrína – aleželatina, gilotina), -oár (rezervoár, reper -toár), -óza (celulóza, tuberkulóza, sacharó -za), -ózní (nervózní, kuriózní), -ýn (terpen -týn, manekýn), -ýza (analýza, dialýza).
Při zakončení -in/-ín máme ale vedleslov, která lze zapsat dvojím způsobem(benzin/benzín, glycerin/glycerín, ani-lin/anilín atd.), také výrazy psané pouzes dlouhým -í- (jde např. o vltavín, olivín,hermelín, margarín, textilní látky mušelín,popelín, vlizelín, výrazy parafín, magazín,rabín, jakobín), nebo naopak jen krátce(chemické názvy pepsin, sterin, globulin,morfin, amin, papaverin).
Dvojí možnost lze použít i pro zápisnázvů chemických prvků, např. bor/bór,jod/jód, fluor/fluór, chlor/chlór, a jejichodvozenin s příponou -ový (jodový/jódo-vý, fluorový/fluórový apod.). V odbornýchtextech se v tomto případě upřednostňujezápis s krátkou samohláskou.
Naopak jen krátce píšeme (a vždy sepsala) slova se zakončením -ura, jako např.agentura, brožura, cenzura, faktura, inven-tura, korektura, kultura, purpura, struktu-ra, přestože ještě Slovník spisovného jazy-ka českého z 60. let u nich doporučovalv souladu s normou vyslovovat -ú- dlouze.Na další příklady sice nezbývá prostor, alevěřím, že většina slov nepředstavuje propisatele žádný pravopisný problém.
Použitá literatura uvedena na webu Živy.
XLIV živa 2/2019
Anna Černá JAZYKOVÝ KOUTEK
Nejlepší medicína je citron aneb Psaní samohlásek v přejatých slovech
1
1 Opička s citronem. Olej na plátně. Gabriel von Max (Praha 1840 – Mnichov 1915)
© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2019. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.