Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny

Libor Dvořák

Historie malakologického výzkumu Šumavy

19. století – Klika a Blažka

20. století • 10. léta - Frankenberger

• od 40. let - Ložek

• 1921-1923, 1948 a 1965-1966 Brabenec

• 70. až 90. léta - Pfleger

• od 90. let – Dvořák, Hlaváč a Horsák

• poloha České republiky a tím i Šumavy umožňuje průnik různých zoogeografických prvků

Vřetenatka nadmutáVestia turgida (Rossmässler, 1836)

• karpatský druh

• v ČR souvislý výskyt na SV Moravě až po Rychlebské hory

• Šumava a přilehlé části Bavorska představují nejzápadnější výskyt v v rámci areálu

• na Šumavě v malé oblasti Boubína a Stožce, v širším okolí se ji nepodařilo potvrdit

• první nález 1891 (Klika a Blažka)

Řasnatka tmavá

Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828)

• souvislé rozšíření ve V a J Alpách

• izolovanými areálovými ostrovy zasahuje do Bavorska, Rakouska, České republiky a Polska

• první nález 1913 (Frankenberger)

• v Bavorsku má mnohem více lokalit než na české Šumavě

• důvodem jsou pravděpodobně nevhodné biotopy – klimaxové a podmáčené smrčiny a rašeliniště, které se v této části Šumavy nacházejí

Řasnatka tmavá

Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828)

obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8)

• mimo Šumavu žije v České republice ještě v Orlických horách a na Kralickém Sněžníku

obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8)

Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828)Řasnatka tmavá

Slimáčnice lesní

Eucobresia nivalis (Dumont & Mortillet, 1852)

• nález 1921 (Brabenec)

• alpsko-karpatská• v ČR navazuje na Karpaty: Moravskoslezské Beskydy, Vysoký Jeseník, Králický Sněžník a Orlické hory

• izolovaný nález u jezera Laka je bližší alpskému areálu

• mimo souvislý areál v Polabí

Slimáček světlýDeroceras rodnae Grossu et Lupu, 1965

• středoevropský, těžiště rozšíření pravděpodobně posunuto JV směrem• na Moravě v J části Bílých Karpat a přilehlých oblastech, okolí Brna• izolované výskyty na Šumavě, v Novohradských horách a S Čechách

• první nález 1968 (Ložek a Mácha)

Chlupatka bezzubáPetasina edentula (Draparnaud, 1805)

• souvislý výskyt v Alpách• izolovaný výskyt v Bavorském lese v oblasti Falkensteinu• odtud proniká jedinou lokalitou na Šumavu (Debrník)

• nejsevernější výskyt v rámci areálu

• první nález 1969 (Ložek)

Vrkoč nordický

Vertigo ronnebyensis (Westerlund, 1871)

• glaciální relikt

• Skandinávie

• izolované lokality v Polsku a 1 v Německu

• šumavské nálezy z VVP Boletice nejjižnějšími lokalitami v rámci celého areálu

• nálezy z 1996-1998 (Pfleger)

Plzák nejmenší

Arion intermedius Normand, 1852

• souvisle atlantické pobřeží a SZ Evropa až do SZ Německa a Dánska

• jednotlivé lokality v ČR, Polsku, Švýcarsku, Rakousku a S Itálii

• nález 1999 (Hlaváč a Horsák)

• kromě Šumavy (údolí Chodské Úhlavy) ještě S a SZ Čechy a Slezsko

obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2000 (Silva Gabreta 5)

Plzák nejmenší Arion intermedius Normand, 1852

Skelnička karpatská

Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877)

• karpatská, souvislé rozšíření končí na SV Moravě a ve Slezsku

• izolované lokality v Čechách, Horním Bavorsku a Severním Tyrolsku

• první nález 1999 (Dvořák)

• rozšíření v ČR: SV Morava a Slezsko, Javořina v Bílých Karpatech, Macocha, okolí České Třebové, Ještěd a Věnec v Pošumaví• pošumavská lokalita leží blíže německé a rakouské lokalitě než souvislému areálu

Skelnička karpatská Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877)

obrázek z práce Dvořáka a Horsáka 2001 (Silva Gabreta 6)

• není známa lokalita společného výskytu alespoň dvou z těchto tří karpatských druhů• Deroceras rodnae žije v areálu V. turgida, možná i s M. tumida