8/7/2019 Neubauer, Zdenek - Veda proti Pavedam

1/9

Veda proti pavedam

(Analogon 24 [3],1998, x-xiii)Casopis surrealistu j iste neni prostorem, kde by se Clfmkyspodobnyrnnazvem a obsahem bezne objevovaly. Jde puvodne 0 autorovu pisem-nou pfipravu na rozhlasovou besedu s astronomem Jif im Grygarem.Pa trne nekdo z pfatel debatu, ktera sama 0 sobe by stala za analyzu,zaslechl a pozadal Zdefika Neubauera 0clanek.Clanek byuz byl asi davno zapomenut, nebyt usmevne pifhody z roku2005. Tehdy slovenska literarnf revue Knihy a spolocnost uverejni-la recenzi L Kapisinskeho na dye Neubauerovy knihy (1998a, 2005) .Recenze je ostryrn utokem proti Neubauerovym nazorum, vedenymz pozice "Ieritickeho mysleni", "boje proti pavedam" ave jmenu "zdra-veho usudku" , j en tfi citaty:- A ut or s a t u c el ko m n ek ri ti cl ry n ad ch jn a k ni ha mi , k to re , n ao pa k, i ni ( 'O ra ta -n e m il a) p o' Oa zu ju z a p se ud o 'O e de cT ry b r ak , s po so bu ju ci h la sm e v m a ko 'O i ci ac hm la d jc h c it at el b' O e I te v ii CS i c ha os , n ez t am m a li p re dt jm .-Na ko ni ec 'O ie me , z e s pi rit ua li tu a m ys tik u z an as al i d o 'O ed y aj g en io via a koK epler a N ew ton (dnes sa na to pozeram e s p ochop en im ako na celkom m ile,h is to ri ck e r eli kv ie ). A le p re co to d ne s r ob ia ed ci s c el ko m s ol id no u o d bo rn o ureputdciou?- A e It e k p ol yh is to ri ck os ti a uto ra : A no , je u za sn e r oz M .! de nj , n es mi er ne s Ci -h ov or ia ci a ai a 'O se tT ry mija zy km i s ve ta a id . a td : a ta k p ek ne d ok ol a. A lem u (a n am tie z) to 'O Ietk oje ?

z nas (AM) napsal do revue repliku a pfi hledanf podkladu k nipadl do ruky tento chinek z Analogonu a nadchnul ho svyrni j as-formulacemi. Takze nakonec se v replice Neubauer vlastne hij ilvybranymi citaty,

s K(l2! NA TRH.funguje jako dHv vjraz "neki 'estanskY", ktery neznamenaltfeba zidovskY nebo islamsky, ale byl mu podsunut hanlivybludny, hH sn y c l nernravny.

225

8/7/2019 Neubauer, Zdenek - Veda proti Pavedam

2/9

Dne 16.ledna 1.P.1998byla v radiostudiu Vltava uspofadana vram-ci serialu Vida proti pavrJdamdebata rnezi Zderikem Neubauerema Jitfm Grygarem. Oba ucastnici obdrzeli predem od poradatelkya moderatorky H. Tyburcove nasledujici seznam moznych ternat:

1.Co sc odehrava dnes v souvislosti s vedou?2. Co je oficialni veda, pscudoveda a z paveda?3. Veda a nabozenstvi4. Postmodernismus - a rg um e nt um a d i gn or an ti amS.Jak se chovat na soucasne urovni poznani6. Spiknuti sveta Sisyfos proti alternativam7. Pozadavek kriticnosti a veda8. Kde je dnes veda, co je sc icntismus - co mi vadi na vede9. Veda VB. paveda10. Slozeni l idstva na svete - kolikje Indu, Cinanu . ..11. Osobnost, duvera, otazka osobnfho nasazeni12. Pokora, komunikace, toleranceVramci "l'ozmyslene" jsem (Z. Neubauer) zachytil nektere postrehy

V doplnene a dotazene podobe predkladarn z:ijemcum nasle-teze jako PODKLADY ODPOVEDi, z nichz pochopitelne pfislapretfes jen cast - ajdte mensl byla odvysilana (dne 19. {mora 1. P.pfepis skutecne vysilaneho rozhovoru dle Occamovy Bfitvy po-dr. Libovicky - via dr. Grygar: Dr. Grygarvs.prof. Neubauer - nevi-

jscm, za spravnost nerucim, Do t6~e rubriky jsou pry ulozeny ipo-pfipominky auditur et altera pars. Webova adresa Occcamovy

zni http/ /amberl.i~topp.cz/. K tzv. Occarnove bfitve, kteroumenny inforrnacni Ietak uvadi jednak podle Egona Bondyho

zasadu, ze se "nem~i mnozit pojmy nad miru bezpodmfnecnek vysvetlenf veci" cijako pravdepodobne zneni (tam oznace-.. ako "latinismus Occam": nezname pojmy nebudtez rozmnozeny],

IIJ'JH,.UV,UU tH klasicke forrnulace, z nichZ druha je nejrozsirenejsl:Pluralitas non est ponenda sine necessitate. Neklast (~j.nepostulo-nepredpokladar, nezastavat) mnohost bez nutnosti (t j. ncni-I i toPrincipia non sunt multiplicanda praeter necessitatem. Nemnozit

(pocatky, vychodiska, zaklady, zasady) bez nutnosti.

227

8/7/2019 Neubauer, Zdenek - Veda proti Pavedam

3/9

22 8 22 9

_ F ru str afit p er p lu ra q uo d f.lo te stfie ri p er p au cio ra . Marne (zbytecne)emit skrze vice eeho lze ucinit skrze rnene.K temto vYs~iznYmformulacim stare dobre scholasticke :-a~.ad!epis-remologicke uspornosti ( l eg i s par s imon i ae ) jenorn upozornuJl, ze prokazdy vjkladovY postup, kalkul, soustavu (napf ' . po~itacovY system)plati jina ekonomicka kriteria. H1edisko uspornostt a ~amec ne~b~~os:ti vsak urcuje predevSim vee sama: jev, otazka, problem. Odbyt neJakjjev tim, cokdysi J. Obdrzalek nazval argument pros;e vnev~xist?nce("Ni:takoveho neexistuje"), C i odmitnout predpoklad, zaver Cl myslenku kri-tizovaneho autora ci smeru soudem, ktery lze analogicky oznacit za ar- .....gument samozrejme nesmyslnosti (, ...~oz)e sfa~ozrejme ne~mysl"~, ....je j iste vyraz uspornosti sveho druhu: usetn ?raCl s p?c~operu~ a,na-mahu s myslenim. S Occamovou bfitvou to vsak nema me spo1ecneho.

Oficialni veda: Uz pifvlastek "oficialni" navozuje officium, tudiZurad, instituci cili ustaveni, spojene s lege artis uznanym spolecen-skym postavenim, funkci a poslanim, vybavene autoritou - tedy ad-ministrativni pravomoci. Stanislav Komarek totez nazyva "eklezio-mo~fni" - to jest cirkevnicky, klerikalni (angl. clerk = urednik; recke.KLEROS = vybrany, vyvoleny, oddeleny, vybaveny zvlastnfmi vysada-m~~ privilegii; privilegium =p ri vi l eg iu m =zbaveni zakonu, tj. vynet!z jejich dosahu). "OficiaIni veda" je veda vyiiata z obecnych zvyklosti.a ?:,avn:i~hn~rem. Vfroky, a soudy vyslovovanejejimjmenem chteji by!necim VlCnez pouhym nazorem: vystupuji jako vypovedi 0 tom, "jaktornu ve skutecnosti je", tedy jako neco, cemu se drive Hkalo ,,2jevenapravda". S touto vedecky zjistenou skutecnosti nesrneji byt ve sporujine pravdy, poznatky C i zkusenosti - ba ani postupy a prostredky (vY-robni, lecebne, diagnosticke, detekcni, vychovne ap.). V tomto smysluby oficialni veda nemela mit v demokratickern state mfsto - prilis tozavani klerikalisrnem; a nejen klerikalismem, nybrz svatym oficiem -

.,inkvizici. Jak bychom se tvafili na "oficiaIni umeni"? Marne je dobfev pameti a nejsou to pekne vzporninky.Pseudoveda - je proste lZiveda (recke PSEUDOS = lez), tak jako

"H'H.ulUl'W_~I": neco, co se zavedu prohlasuje, ackoliv vedou neni, Je tojako p se ud op ro ph ae ta - faldny prorok: ten, ktery tvrdi, ze mluviHU-U'~111Bozirn, ackoliv ve skutecnosti jeho usty promlouvaj! vlastnipfani, zajmy, postoje, ohledy a zamery, cizf tomu, cemu e i

jsou pfipisovany: zajmy rnocenske, polit icke, ekonomicke -pozemske. pseudovedu sejedna vzdy, kdykolivjmenem vedy

neco, ceho rnotivem neni racionalni poznani skutecnostizkusenosti k logu... Veda, na rozdil od poznani jinych - praktickych, tvurcich, mys-

estetickych, politickych - je poznanim, jd je pravo logu, tj.mysleni, Vedecke poznani je soustavne, krit icke, reflek-

. zavazne a odpovedne, tj. schopne vydavat pocet ze svych vY-..disek a vedorne si mezi sve platnosti . Vysledky tohoto poznani si. narok na obccne uznani, tj, na pfijetf ze strany "obee", tj. spo-

svobodnych, svepravnych a rovnopravnych "spoluobcanu"... z niZ j e odvozena "obeenost" poznatku - jejich uzrianf a obec-.. je zde - sirSi C i uHf - "odborna verejnost": spolecen-tech, ktefi se na dancm typu poznani podileji a sdileji shodnou

1. CO SE ODEHRAvA DNES V SOUVISLOSTI S VEDOU?79Ztraci na obecne prestisi , pfestava byt nezpochybnite1nou hodnotou, .zdrojem relevantnich pravd, tj. rakovych, na kterych zaIdi, kte~e, .zavazne - nebot zakladaji spolecny svet,jsou zdrojem porozumellltu vYchodiskem sebeporozumeni, rarncem vzajernneho pV~da pfestala poskytovat zakladajici mytus (takovy, na jehoz ..vyi3ec'be:c