Jak se stát vysněnou destinací Nora Dolanská, ředitelka Prague City Tourism
Dolanská Nora
To je samozřejmě úkol pro každého marketéra a pracovníka v cestovním ruchu.Otázka je , co to znamená být vysněnou destinací ?Kam chci ?Kam chtějí ostatní ?Jinak to bude připadat někomu ,kdo hledá dovolenou u moře, jinak tomu, kdo chce do hor, jinak tomu, kdo jede za sportem….Je to místo, kde se dobře najím….?Nebo je to místo, kde nikdo není a budu tam týden úplně sám?Co člověk – to jiné přání.Z hlediska odborníka na cestovní ruch – to asi bude místo, o kterém se mluví JENOM v DOBRÉM .
Každá destinace je vysněná
• - přece turista, který se rozhodne někam jet, o destinaci už předem má určitou představu.
• Jde o to přiblížit se JEHO PŘEDSTAVĚ a jeho potřebám:( Přepychové bydlení, opulentní jídlo, hezká společnost, nádherné zážitky….)
CO Z TOHO ZA JEHO PENÍZE MůŽEME NABÍDNOUT ? Problém: Nabídka x náklady
Dolanská Nora
Jak bychom se na to mohli dívat:Nejlepší bylo snad bylo, kdyby ani nejezdili a poslali jen peníze, to se nám ale žel nestane.Pochopitelně obecně řečeno, jsme VDĚČNI za každého turistu, který má zájem o to se k nám podívat.
Mohla bych zažít takhle:• Mít hodně dychtivých turistů, kteří:• přijedou, • zůstanou dlouho, • budou hodně utrácet, • nebudou si na nic stěžovat, • budou za vše vděčni a ještě o tom budou dlouho a všude doma vyprávět…..
Dolanská Nora
Základní problém tkví v tom, co je vlastně cestování a jaké představy o cestování máme.Co způsobuje specifičnost marketingu v cestovním ruchu? Cestovní ruch se týká více oborů činnosti a společenských aktivit - od kultury, přes sport, zemědělství, životní prostředí až po čistý průmysl a obchod. Turisté se mohou v daném místě objevit jako individuální konzumenti služeb, sportující kolektiv, skupina nadšenců hudební produkce, či cestovatelé po krajině až po tuláky s dobrodužným nebo svérázným přístupem k poznávaní cizího prostředí.Hráčský turismus – Las VegasSportovní turistika – za fotbalemSexuální turismus - Thajsko
Každá destinace je vysněná
• - přece turista, který se rozhodne někam jet, o destinaci už předem má určitou představu.
• Jde o to přiblížit se JEHO PŘEDSTAVĚ a jeho potřebám:( Přepychové bydlení, opulentní jídlo, hezká společnost, nádherné zážitky….)
CO Z TOHO ZA JEHO PENÍZE MůŽEME NABÍDNOUT ? Problém: Nabídka x náklady
Dolanská Nora
Takovým příkladem může být třeba služba bydlet na pokoji i po 12 hodině, není-li hotel plně obsazen, nebo naopak ubytovat už v dopoledních hodinách. Je to velmi oceňovaná služba a jde jen o to lépe zorganizovat úklid na pokojích, navíc to prakticky nic nestojí –Nebo např. 3.noc v jednom hotelu už je zdarma – prodlouží se pobyt, znásobí útrata za jídlo a suvenýry a pomůže prodloužení doby turistů v konkrétní destinaci.Nebo máte na pokoji vzkaz na pokoji, že se na Vás těší v infocentru a mýte tam maličkost, tam si určitě vezmete další službu daného města
překvapení
• Pro úspěšný pobyt je třeba připravit ještě něco navíc – tedy MILE PŘEKVAPIT (službami, možnosti dalšího vyžití, něčím s čím turista nepočítal)
Problém : to není otázka peněz
Je to jako v dramatu….
• Dát mu pocit, že je VÍTÁN. Často totiž i sebekrásnější destinace s nás nevyvolají tak libé pocity, že se tam chceme vrátit. Jen tam, kde jsme našli skvělé lidi, milé a pohostinné partnery, tak se chceme podívat znovu..
• Jako v detektivce: když se na poslední chvíli objeví něco nebo někdo, kdo v předchozím ději nefiguroval, ale je to tak důležitý prvek, že s ním nadále musíte počítat – VRCHOLNÝ ZÁŽITEK na závěr. To platí u turisty stonásobně – komplikovaná cesta do místa se zapomene, bude- li na závěr pobyt korunován večírkem plným dobrého jídla a pití…
Problém: stále více záleží na lidech, než na místě
Co tvoří destinaci
turisté
business obyvatelé
Dolanská Nora
jedná se o ideální rovnováhu tří partnerů. Mšsto nebi místo vítá příchozí, je vstřícné vůči domácím a akceptuje obchod.
Do vysněné destinace jezdí čím dál tim víc turistů :
turisté
business obyvatelé
Dolanská Nora
přílivem se ale něco stane : co to je disproporce mezi těmi kteří žijí a kteří příjížfději. Apropos víte které město v Evropě trpí tímto fenomenem nejvíce:1.Bruggy,2.Amsterdam,3.Praha
Co se stane ?
• Obyvatelé se cítí odstrčení všechno se „dělá pro turisty“ „ domácí se zlobí turisti mají více platit za to, co si v destinaci užívají
• trpí marketing není jasné jak s tím dál pracovat, když vlastně je destinace úspěšná
sníží se peníze na marketing ekonomika místa jde dolů turisti už destinaci nevidí jako vysněnou a přestanou jezdit
všichni se začnou divit přidají peníze na marketing a vše jede nanovo od začátku
Dolanská Nora
1 Konstrukce „tourist bubbles“Zatímco některá města musela o svoji pozici na mapě cestovního ruchu tvrdě bojovat, jiným spadla takříkajíc do klína díky historickému nebo kulturnímu významu města. Mezi taková patří řada evropských metropolí, jako např. Řím, Londýn, Paříž, Florencie, ale i Praha a další velmi dobře známá města. Tento fenomén nazývá Briavel Holcombe (1999) „place luck“, kdy se město zkrátka stane významnou turistickou destinací, aniž by se o to muselo příliš snažit důmyslným city marketingem. Fainstein a Judd označují taková města jako „slavná tím, že jsou slavná“ (famous for being famous) (1999, s. 7).
Co udělat ?
• Najít výhody své destinace• Zapojit místní marketing do činnosti místních organizací• Dát hlas lidem žijícím v místě – to je o PŘEŽITÍ• Nebát se problémů, dát zpětnou vazbu• Místní v místě žijí, turisté odjedou• Turisté nevolí ! Na druhé straně vychovávat návštěvníky
Příklad Berlín• Kulaté stoly s hoteliéry• Každých 14 dní chodí
starosta městské části v sobotu odpoledne na vycházku
• Dny otevřených dveří• Projekt TTT – tolerance,
talent, technika
Dolanská Nora
příklad velmi zhuštěného cestovního ruchu hledají politici ve vlastní angažovanosti a vstřícnosti vůči domácím
Příklad Amsterodam
Dolanská Nora
před lety drogové město, dnes se orientuje na ot, že je to přístavní město s plážemi!
Amsterodam
• Hledají cizince, žijící v jejich městě a s nimi pracují jako ambasadory• Výrazně snížili náklady na přímou prezentaci v zahraničí• Omezili veletrhy• Více kampaní pro domácí turisty
Daleko více práce s průvodci a pracovníky v místní podnikatelské sféře! Ti jsou nositeli kvality místa
Příklad Stockholm
• Podobný problém jako ČR – nemá EURO ( směna peněz)
• S tím souvisí i podobný problém – taxikáři
• Využívají ambasadory (ABBA)
Dolanská Nora
Za peníze si tam vlastně už nic nekoupíte, vše je na karty i pro cizince, včetně koupě lístků v autobusu.Vše se platí kartami, takže s měnou (švédskými korunami) v podstatě už nepřijdete do styku.Přečtu vám, co se píše na stránkách muzea ohledně švédské měny:Švédská koruna je malá měna používaná pouze ve Švédsku. To je ideální místo pro start největší prevenci proti zločinnosti v souvislosti s finanční směnou.. Mohli bychom a měli bychom také být první bezhotovostní společností na světě.Můj domov je Stockholm, Švédsko a za uplynulý rok jsem žil svůj život zde naprosto bez hotovosti. Empiricky jsem chtěl zjistit, jaké případné nepříjemnosti by mohlo být v zemi, kde se může i nejmenší platby realizovat kreditní kartou. Ve skutečnosti to teď trvá déle čekání v praxi, než když zmáčknete na tlačítko OK a vyjměte kartu. Jediná nepříjemnost jsem zjistil, bylo to, že budete potřebovat minci půjčit vozík v supermarketu.Vyzývám všechny, aby přišli s důvody, proč mít ještě peníze, když převažují takové obrovské výhody, jak se zbavit toho. Představte si, že na celém světě trpí, protože z trestné činnosti, od vraždy krádeže jízdních kol.
