národní 981/ 17, praha 1 –staré město, 110 08, Česká republika · web viewjak navíc...

ZÁKON O PRÁVU NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY

A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (DOKUMENT RIA) K NÁVRHU ZÁKONA O

PRÁVU NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY ŘÍJEN 2018

Poznámka zpracovatelů:Společnost EEIP, a.s. vypracovala hodnocení dopadů regulace na základě veřejně přístupných dat a dat poskytnutých zástupci dotčených stran, včetně některých orgánů veřejné moci a v souladu s obecnými principy hodnocení dopadů regulace, metodickými pokyny k oceňování administrativní zátěže veřejné správy a podnikatelských subjektů a dalšími závaznými dokumenty k hodnocení dopadů regulace. Výběr řešení je proveden na základě kvalitativního a kvantitativního vyhodnocení návrhů, analýz a dat poskytnutých toutéž stranou a získanými v rámci konzultací. Hodnocení dopadů se nezabývá a nevyčísluje absolutní výši aktuálních a budoucích nákladů a přínosů, ale kvantifikuje jejich změnu (tj. nárůst či pokles) po zavedení vybraných variant. RIA kalkuluje s nejvýznamnějšími dopady na veškeré dotčené strany, marginální náklady a přínosy jsou hodnoceny jako zanedbatelné a nejsou pro jejich

13. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮnepodstatnost detailně rozebírány.

23. 12. 2018



Obsah1 DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE.................................................................................................................. 3

1.1 NÁZEV........................................................................................................................................................31.2 DEFINICE PROBLÉMU.....................................................................................................................................3

1.2.1 Popis současného stavu...................................................................................................................................41.2.2 Definice problému.........................................................................................................................................24

1.3 POPIS EXISTUJÍCÍHO PRÁVNÍHO STAVU V DANÉ OBLASTI......................................................................................351.4 IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ...............................................................................................................361.5 POPIS CÍLOVÉHO STAVU................................................................................................................................371.6 ZHODNOCENÍ RIZIK......................................................................................................................................38

2 NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ..................................................................................................................... 38

2.1 VARIANTA 0: ZACHOVÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU................................................................................................382.2 VARIANTA 1: NOVÝ MODEL..........................................................................................................................39

3 VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ – HODNOCENÍ DOPADŮ OPATŘENÍ JEDNOTLIVÝCH VĚCNĚ SOUVISEJÍCÍCH OKRUHŮ.............................................................................................................................. 40

3.1 IDENTIFIKACE NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ.................................................................................................................413.1.1 Obecné kategorie přínosů.............................................................................................................................413.1.2 Obecné kategorie nákladů.............................................................................................................................42

3.2 NÁKLADY...................................................................................................................................................423.2.1 Jednorázové investiční náklady.....................................................................................................................423.2.2 Provozní náklady...........................................................................................................................................593.2.3 Administrativní náklady.................................................................................................................................61

3.3 PŘÍNOSY....................................................................................................................................................613.3.1 Přínosy plynoucí z časové úspory na straně uživatelů veřejné služby.............................................................613.3.2 Zvýšení daňových příjmů...............................................................................................................................703.3.3 Přenesení zvýšené poptávky v sektoru ICT do dalších odvětví ekonomiky.....................................................713.3.4 Snížení administrativních nákladů na straně státu........................................................................................743.3.5 Další přínosy..................................................................................................................................................74

3.4 VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ VARIANT..................................................................................................75

5 IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ.................................................................75

5.1 VYNUCOVÁNÍ.............................................................................................................................................76

6 PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE........................................................................................................76

7 KONZULTACE A ZDROJE DAT............................................................................................................... 76

7.1 ZDROJE DAT A LITERATURA............................................................................................................................777.2 SEZNAM ZKRATEK........................................................................................................................................78

33. 12. 2018



1 Důvod předložení a cíle

1.1 Název

Návrh zákona o právu na poskytnutí digitální služby a o změně některých zákonů (zákon o právu na digitální služby) (dále jen „Návrh zákona“).

1.2 Definice problému

Hlavním cílem návrhu zákona o právu na digitální služby je napomoci k urychlení rozvoje České republiky v oblasti digitalizace veřejné správy, jež je jedním z velmi účinných nástrojů k udržení konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích. Předkladatel považuje dosavadní vývoj na tomto poli za nedostatečný. Jeho akceleraci zahrnující mimo jiné zvýšenou míru využití potenciálu digitalizace ve veřejné správě tak pokládá za důležitý předpoklad pro zachování konkurenceschopnosti na dynamicky se rozvíjejících mezinárodních trzích. Tuzemský vývoj v oblasti digitalizace veřejné správy (tzv. eGovernment) je v posledních letech spojen s propadem. Česká republika tak dle různých ukazatelů zaujímá v rozvoji eGovernmentu až spodní příčky v rámci zemí Evropské unie. Tento vývoj paradoxně neodráží úspěšné projekty, které byly realizovány v předchozím období, a je tak důkazem zastavení veskrze pozitivního trendu. V rámci EU disponuje Česká republika jedním z nejkvalitnějších a nejkomplexnějších technologických řešení na úrovni tzv. back office, tedy na straně veřejné správy. V letech 2008 až 2013 se podařilo úspěšně vybudovat a uvést do ostrého provozu ucelený a komplexní systém, jenž vytvořil základ pro Propojený datový fond orgánů veřejné moci obsahující referenční a autoritativní údaje o každém občanovi ve všech jeho možných životních situacích, a to tak, jak jsou mu definována jeho práva a povinnosti dle právního řádu České republiky. Česká veřejná správa disponuje uceleným systémem, jehož základem jsou základní registry veřejné správy a k nim bezpečně připojených více než pět tisíc agendových informačních systémů veřejné správy. Na jednom místě tak každý úřad a úředník, který je k tomu oprávněn zvláštními zákony, získá veškeré potřebné údaje nezbytné pro výkon konkrétní agendy, tedy naplňování práv a povinností občanů, a to samozřejmě souběžně s ochranou zájmů státu, definovanou zákony a podzákonnými předpisy. Úředníci tak mohou nově vykonávat svoji veřejnou službu efektivně a bez nadbytečné administrativní zátěže občanů. Navíc veřejná správa disponuje dalšími nástroji, které umožňují nezbytnou komunikaci mezi veřejnou správou a občanem provádět bezpečně, garantovaně a opět efektivně. Pro bezpečnou a garantovanou komunikaci je vybudovaný Informační systém datových schránek, který jako jediný může právně garantovat průkaznost uskutečněné obousměrné či jednosměrné komunikace mezi orgánem veřejné moci a občanem. Veškeré nezbytné informace o řešení jednotlivých životních situací, včetně open dat, je pak možné občanům nabízet přívětivou a návodnou formou prostřednictvím

43. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮPortálu veřejné správy. Na druhou stranu pro občany, kteří o využívání moderních technologií zájem nejeví, disponuje Česká republika širokou škálou digitálních služeb, které jim mohou být poskytovány asistovanou formou na kontaktních místech veřejné správy. Řada povinností v digitálním světě je navíc již legislativně ukotvena, avšak bez jakékoliv možnosti se těchto povinností domáhat a sankcionovat ty, kteří je odmítají plnit. Téměř s každou povinností, uloženou zákony občanům, je spojena vymahatelnost a sankce při jejím neplnění. Veřejná správa však sama sobě žádné sankce nestanoví. Žádné ustanovení stávajících zákonů, na které se kritici tohoto návrhu zákona odkazují, není vymahatelné. Jako příklad lze uvést již 8 let platící povinnost správce agendy při jejím ohlášení do Registru práv a povinností zveřejnit interaktivní formulář. Při více než 450 ohlášených agendách by již dnes měl občan disponovat možností využívat desítky, spíše stovky interaktivních formulářů. Ve skutečnosti však takových funkčních formulářů není více než deset.Přestože zde tak je nastavený a praxí ověřený ucelený nástroj pro zcela nový, požadavkům 21. století odpovídající vztah mezi veřejnou správou a občanem, veřejná správa setrvává na tradicionalistickém nemoderním přístupu. Stále tak funguje spíše na principu, že občan „obíhá“ mezi úřady namísto toho, aby svá data poskytl jen jednou a tato pak byla sdílením ve funkčním Propojeném datovém fondu orgánů veřejné moci přístupná všem orgánům veřejné správy. Na straně občanů přitom poptávka po moderním řešení je a občanů, kteří jsou schopni a mají zájem své záležitosti vůči státu řešit online (ať už z mobilního telefonu, tabletu či počítače), v čase stále přibývá. Pro občana jakožto uživatele služeb veřejné správy totiž využití moderních metod eGovernmentu ve srovnání s tradičním modelem fyzických návštěv na úřadech veřejné správy představuje nezanedbatelné časové, finanční i jiné úspory.Právě rozměr časových úspor na straně uživatelů veřejné správy (tedy nejen občanů – jednotlivců, ale také podnikatelů či firem) pak nabývá obzvláštní důležitosti s přihlédnutím k aktuální makroekonomické situaci, kdy na tuzemském trhu práce chybí dle odhadů téměř půl milionu zaměstnanců v různých profesích. Právě časové úspory na straně ekonomicky aktivních subjektů v ekonomice jsou jedním z hlavních důsledků digitalizace veřejné správy. Lze pak předpokládat, že ušetřený čas budou tito zaměstnanci či podnikatelské subjekty moci věnovat jiným, produktivním činnostem, což může přispět ke zlepšení aktuálně obzvláště nepříznivé situace na trhu práce.1.2.1 Popis současného stavu

Cílem této podkapitoly je nastínit, jaké jsou v České republice pro úspěšnou implementaci prvků eGovernmentu předpoklady. Jsou uvedena základní data a fakta o technologických předpokladech, jakož i o využívání internetu a internetových nástrojů v ČR, a to jak mezi jednotlivci (domácnostmi), tak mezi subjekty podnikatelského sektoru. Součástí podkapitoly je také zahraniční komparace, jež uvádí dané informace do mezinárodního kontextu. Je popsáno, v jakých aspektech

53. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮdigitalizace má Česká republika navrch a v jakých naopak v mezinárodním srovnání zaostává.Z kapitoly jednoznačně vyplývá, že předpoklady pro rozvoj eGovernmentu v České republice jsou. Technologické zajištění a stejně tak IT gramotnost obyvatel jsou v tuzemsku na dobré úrovni, a to i v kontextu západní Evropy. Češi jsou na využívání internetových služeb zvyklí a mají po nich rostoucí poptávku, na což ovšem promptně reaguje pouze soukromý sektor, jenž nabízí online služby na vysoké úrovni ve stále větším měřítku a s rostoucí oblibou mezi spotřebiteli. V poskytování internetových služeb ze strany státu však Česká republika výrazně zaostává, a to nejen ve srovnání se světovými či evropskými lídry, ale také v kontextu střední a východní Evropy či ve srovnání s mnoha méně rozvinutými zeměmi.1.2.1.1 Popis trhu – Česká republika

Jedním z velmi důležitých předpokladů pro využívání digitálních služeb je kvalitní konektivita, tedy připojení k službám internetu. Poptávková strana trhu elektronických komunikací je reprezentována domácnostmi, podniky a veřejnou správou. Primárními charakteristikami poptávkové strany jsou penetrace připojení k internetu, způsob připojení k internetu a rychlost připojení k internetu. Graf 1 představuje vývoj jedné ze základních charakteristik poptávkové strany, tj. procentuálního podílu domácností, resp. podniků připojených k internetu v České republice v letech 2005 až 2017. Z obrázku je patrný dynamický vývoj v posledních 12 letech zejména v oblasti domácností, kde v rámci sledovaných let vzrostl podíl připojených domácností z necelých 20 % v roce 2005 na více než 77 % v roce 2017. Hned v roce 2018 pak dle nejnovějších dat ČSÚ podíl tuzemských domácností s připojením k internetu dosáhl na hranici 80 procent. Obdobný vývoj zaznamenal i sektor podniků, kde v roce 2017 disponovalo připojením k internetu dle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) již téměř 98 % podniků s 10 a více zaměstnanci.Graf 1: Vývoj připojení domácností a podniků k internetu v ČR (2005 - 2017)

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 20170%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

19.1%

32.0%

49.2%

61.7%67.0%

73.1%77.2%

Domácnosti s připojením k internetu

2005 2007 2009 2011 2013 2015 20170%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

64%

77% 77%

87%

96% 98% 98%

Podniky s připojením k internetu

Pozn: V případě podniků se jedná o podniky s 10 a více zaměstnanci.Zdroj: ČSÚ

63. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮInternetovým připojením tedy disponují v současnosti nejméně čtyři z pěti tuzemských domácností. Celkem 85 procent lidí ve věku 16 či více let tak má doma přístup k internetu. Nejnovější data ČSÚ také odhalují, k jakým účelům lidé v ČR internetu využívají. Ze sledovaných aktivit byly v roce 2018 těmi nejvíce využívanými posílání e-mailů, vyhledávání informací o zboží a službách a čtení on-line zpráv (71 – 75 procent z celé populace ve věku 16 a více let). Podrobnější přehled nejčastějších internetových aktivit v České republice nabízí následující graf.Graf 2: Účel použití internetu v ČR (celá populace 16+ let), 2018

posílání e-mailu

sociální sítě

telefonovánívyhledávání inf. o zboží a službách

vyhledávání inf. o cestování a ubytování

vyhledávání inf. o zdravíčtení on-li zpráv

přehrávání hudby

sledování televizehraní her

sledování videí z placených stránek

internetové bankovnictvíon-line nakupování

zajištění ubytování

odeslání formuláře úřadůmobjednání se k doktorovi

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80%

Další graf nabízí podíly domácností připojených k internetu v letech 2010, 2013 a 2016 v rozdělení dle krajů České republiky. Nejvyšších hodnot dosahuje hlavní město Praha, Středočeský kraj a Karlovarský kraj, ve kterém došlo mezi lety 2013 a 2016 k výraznému skoku. Naopak nejnižší je podíl domácností připojených k internetu Na Olomoucku, Ústecku a na Vysočině.

73. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮGraf 3: Podíl domácností připojených k internetu dle krajů ČR (2010 - 2016)

Jihoče

ský

Jihom

oravs

ký

Karlo

varsk

ý

Krá

lovéhra

decký

Libere

cký

Mora

vsko

slezs

ký

Olom

oucký

Pard

ubický

Plze

ňský

Pra

ha

Stře

dočesk

ý

Úste

cký

Vys

očina

Zlín

ský

Prům

ěr ČR0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

2010 2013 2016

Zdroj: ČSÚPozn.: Pro vyšší reprezentativnost jsou údaje v krajském členění počítány jako tříleté klouzavé průměry

Pro analýzu způsobu připojení znovu využijeme údajů z šetření ČSÚ, kdy základní výstupy jsou shrnuty v obrázcích níže. Graf níže ukazuje, že v roce 2015 bylo pro domácnosti převažujícím způsobem připojení bezdrátové (51,1 %) následované připojením skrze rozvody kabelové televize se zhruba čtvrtinovým podílem. Domácnost přitom může používat souběžně více typů připojení k internetu.Graf 4: Podíl na celkovém počtu domácností s připojením k internetu (2017, vybrané typy připojení)

ADSL/VDSL Kabelová televize Wi-Fi mobilní0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

15.3%

24.1%

51.1%

11.4%

Pozn. Údaje k mobilnímu připojení jsou z 2. čtvrtletí 2015.Zdroj: ČSÚ

Přibližně dvě pětiny podniků využívaly v roce 2015 pro připojení k internetu pouze jeden z šesti zkoumaných typů připojení. Výrazně častěji šlo o malé podniky. Dva různé typy připojení k internetu měla v roce 2015 v České republice k dispozici třetina podniků, častěji ty malé či středně velké. Dvěma a více typy připojení k internetu disponovaly tři

83. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮpětiny podniků (59 %). V rámci této kategorie výrazně převládaly velké podniky s 250 a více zaměstnanci (89 %). Na rozdíl od podílu připojených podniků k internetu v případě způsobu připojení je žádoucí sledovat nejen celkové statistiky, ale i statistiky dle velikosti podniku, neboť mezi jednotlivými skupinami existují významné rozdíly. Ze zkoumání využití typů připojení pro podniky je patrné, že ADSL technologii pro připojení používalo téměř 66 % podniků a jednalo se o nejpoužívanější způsob připojení. Více jak polovina podniků (58,8 %) využívala k připojení bezdrátové připojení, pronajatý digitální okruh využívalo v lednu 2015 necelých 14 % podniků a připojení pomocí optických kabelů pouze 13,3 % podniků. Počet podniků využívajících mobilní připojení představoval dle údajů ČSÚ více jak 30 % z celkového počtu podniků. Velké podniky převládají především v připojeních pomocí pronajatých digitálních okruhů (54,7 %), optických kabelů (43 %) či mobilního připojení (72,4 %).Graf 5: Připojení k internetu v podnikatelském sektoru ČR, leden 2015 podle typu připojení

ADSL technologie bezdrátové (Wi-Fi) pronajatý digitální okruh

optický kabel mobilní0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

67.0%

57.4%

9.5% 9.5%

26.2%

59.0%63.0%

23.8% 23.2%

44.8%

69.1% 68.5%

54.7%

43.2%

72.4%

10-49 zaměstnanců 50-249 zaměstnanců 250 a více zaměstnanců

Pozn. Podniky mohly vykázat více než jeden způsob připojení k internetu.Zdroj: ČSÚ

Hlavními charakteristikami nabídkové strany v případě elektronických komunikací je míra koncentrace na trhu a nabídka přípojek splňujících parametry NGA. Trh elektronických komunikací je z hlediska koncentrace vysoce fragmentovaný zejména v oblasti bezdrátového připojení (Wi-Fi) a připojení pomocí optických kabelů (FTTx). Shrnutí z analýzy trhu provedené ČTÚ ke konci roku 2017 nabízí graf níže.

93. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮGraf 6: Podíly vysokorychlostních přístupů dle jednotlivých technologických řešení (včetně přístupů v mobilní síti) k 31. 12. 2017

17.20%

3.80%

13.90%

11.40%2.00%

27.00%

24.70%

xDSL - O2 xDSL - ostatní FTTH/B CATV - UPCCATV - ostatní Wi-Fi Mobilní sítě

Zdroj: ČTÚ

Graf níže nabízí pro kompletnost pohled na aktuální míry využití jednotlivých technologií připojení k internetu mezi tuzemskými podniky. Je patrné, že více než polovina podniků využívá připojení pomocí xDSL. Zhruba třetina podniků využívá bezdrátové připojení Wi-Fi, zbývajících zhruba 16 procent je rozděleno mezi technologie FTTH/B a CATV.

Graf 7: Využití jednotlivých technologií připojení k internetu mezi podniky v ČR, 2018

9%

51%5%

35%

FTTH/B xDSL CATV WiFi

Zdroj: ČTÚ

Na tomto místě je však nezbytné hovořit o všech typech vhodného vysokorychlostního připojení. Nejedná se zdaleka jen o pevné připojení. Velmi zásadní roli v kvalitě penetrace přístupu ke službám vysokorychlostního internetu hraje – a s nárůstem obliby mobilních zařízení jistě i dále bude hrát – mobilní připojení. V této formě zajištění přístupu ke službám vysokorychlostního internetu patří Česká republika na samotnou špičku v evropském kontextu. Realizace podmínek aukce k příslušným kmitočtům zajistila pokrytí vysokorychlostním internetem na téměř 99 procentech území České republiky, a to – při srovnání s

103. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮevropskými standardy – dokonce v nadprůměrné kvalitě a bezpečnosti připojení.

Z hlediska využívaných technologií pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu byly ke konci roku 2017 nejvíce zastoupeny přístupy prostřednictvím technologie Wi-Fi, mobilní sítě a xDSL. Celkový podíl xDSL přístupů na maloobchodním trhu byl 21 %, z toho 17,2 % tvořily maloobchodní xDSL přístupy společnosti O2 Czech Republic, a.s. Zbývajících 3,8 % tvoří dohromady T-Mobile Czech Republic, a.s., Vodafone Czech Republic, a.s., a další poskytovatelé. Jak vyplývá z Výroční zprávy Českého telekomunikačního úřadu za rok 2017, v roce 2017 pokračoval dlouhodobý trend postupného zvyšování tržního podílu přístupů skrze optická vlákna FTTH/B na trhu vysokorychlostního přístupu k síti internet. V tomto segmentu působí kolem 500 poskytovatelů, z nichž největší jsou PODA, a.s., SMART Comp., a.s., RIO Media, a.s., či STARNET, s.r.o. Postupný růst tržního podílu zaznamenávají také přístupy prostřednictvím mobilních sítí. Naopak u tržního podílu xDSL přístupů dochází k pozvolnému poklesu, jenž je způsoben zejména rozvojem optických přístupových sítí (FTTH/B) a též rozvojem služeb vysokorychlostního přístupu v pevném místě poskytovaného prostřednictvím mobilních sítí. ČTÚ předpokládá, že tento trend bude pokračovat i v roce 2018. Podíl přístupů skrze technologii CATV, kde dlouhodobě dominuje společnost UPC Česká republika, s.r.o., v posledních letech stagnuje, přičemž ČTÚ v tomto nepředpokládá v dalším období výraznou změnu. Oproti poklesu tržního podílu xDSL a CATV přístupů je možno v posledních obdobích pozorovat mírný nárůst tržního podílu Wi-Fi přístupů. Segment poskytovatelů Wi-Fi přístupů je v České republice velmi fragmentovaný. Funguje zde zhruba 1500 poskytovatelů, z nichž největší (STARNET, s.r.o., COMA, s.r.o., či Tlapnet, s.r.o., se svým tržním podílem nepřesahují ani 5 %. Blíže neurčitelný počet přístupů je poskytován i občanskými sdruženími – spolky, a to jak bezdrátových WiFi, tak FTTH/B. Údaje o nich však nejsou veřejně dostupné.1.2.1.2 Popis trhu – základní komparace v rámci EU

Pro mezinárodní komparaci lze využít například statistiky Eurostatu, jež používají lehce odlišnou metodologii, a údaje se tak od statistik ČSÚ mírně liší (nezahrnují totiž „nejstarší“ domácnosti, v nichž žijí pouze lidé starší 74 let). Z hlediska podílu domácností s připojením k internetu v rámci zemí EU patří Česká republika s 81,7 procenty stále ještě k zemím s lehce podprůměrnou penetrací internetovým připojením, a to i přes stále se snižující rozdíl a tedy postupné přibližování k unijnímu průměru (ten činí 85,4 %). Mezi státy s nejvyšším podílem domácností připojených k internetu patří Lucembursko, Nizozemí a Dánsko. Celkem v sedmi zemích podíl připojených domácností přesahuje 90 % všech domácností, naopak v devíti zemích nedosahuje ani na 80 % a v Řecku a Bulharsku pak ani na 70 %.

113. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮGraf 8: Domácnosti s připojením k internetu v zemích EU, 2016

Lu

ce

mb

urs

ko

Niz

oz

em

sk

o

Dá

ns

ko

Šv

éds

ko

Ve

lká

Bri

tán

ie

Ně

me

ck

o

Fin

sk

o

Irs

ko

Es

ton

sko

Fra

nc

ie

EU

28

prů

mě

r

Ra

ko

usk

o

Be

lgie

Šp

an

ěls

ko

Ma

lta

Če

sk

o

Ma

ďa

rsk

o

Slo

ve

ns

ko

Po

lsk

o

Itá

lie

Slo

vin

sk

o

Lo

tyš

sk

o

Cho

rva

tsk

o

Ky

pr

Po

rtu

ga

lsk

o

Ru

mu

ns

ko

Litv

a

Ře

ck

o

Bu

lha

rsk

o

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Pozn.: Eurostat používá odlišnou metodologii oproti ČSÚ, což má za následek mírnou odchylku mezi údaji obou agentur. Hodnota uváděná Eurostatem je procentem z celkového počtu domácností s alespoň jedním členem ve věku 16–74 let v dané zemi. Nejsou zde tak zahrnuty domácnosti, v nichž žijí pouze lidé starší 74 let, a proto jsou uvedené podíly ve srovnání s údaji ČSÚ mírně vyšší.Zdroj: EUROSTAT

Jiným ukazatelem, který sleduje Evropská komise, je míra penetrace vysokorychlostního přístupu pevným připojením. Na rozdíl od pokrytí, které udává dostupnost vysokorychlostních sítí (většinou vyjádřené počtem disponibilních přípojek ku počtu domácností), uvádí penetrace procentuálně vyjádřený podíl celkového počtu vysokorychlostních přístupů ku celkovému počtu obyvatel daného státu. Také z pohledu tohoto ukazatele se Česká republika nachází pod průměrem zemí Evropské unie, který činí 33,7 %. I zde však dochází v čase ke zvyšování míry penetrace v České republice (z 18,3 % na konci roku 2009 až na 30,2 % v polovině roku 2017) a zároveň k přibližování k unijnímu průměru. Na vrcholu žebříčku jsou opět Nizozemsko a Dánsko a nově také Francie a Malta, u nichž míra penetrace přesahuje 40 %. Naopak na chvostu se nachází Bulharsko, Rumunsko a Polsko, přičemž u posledního jmenovaného nedosahuje míra penetrace vysokorychlostního přístupu v pevném místě ani 20 %.

123. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮGraf 9: Mezinárodní srovnání penetrace vysokorychlostního přístupu v pevném místě, 07/2017

Niz

oz

em

sk

o

Dá

ns

ko

Fra

nc

ie

Ma

lta

Něm

ec

ko

Šv

éd

sk

o

Ve

lká B

ritá

nie

Be

lgie

Luc

em

bu

rsk

o

Ře

ck

o

Ky

pr

EU

28

prů

mě

r

Po

rtu

gals

ko

Es

ton

sko

Fin

sko

Slo

vin

sk

o

Šp

an

ěls

ko

Če

sk

o

Irs

ko

Ma

ďa

rsk

o

Ra

ko

us

ko

Litv

a

Itá

lie

Lo

tyšs

ko

Slo

ven

sk

o

Ch

orv

ats

ko

Bu

lhars

ko

Ru

mu

ns

ko

Po

lsko0%

10%

20%

30%

40%

50%

Zdroj: Evropská komise

Vývoj dostupnosti vysokorychlostního připojení v ČR ukazuje na poměrně rychlý růst.

Srovnání dostupnosti vysokorychlostního internetu v ČR se zeměmi EÚ

133. 12. 2018



1.2.1.3 Využívání internetových služeb v ČR

Jedna ze základních premis, z nichž zpracovatel vychází v rámci odhadu potenciálních přínosů implementace předmětného návrhu zákona, souvisí se stanovením očekávaného počtu těch uživatelů služeb veřejné správy, kteří by – byla-li by jim dána možnost – využívali tyto služby v digitální formě. Zpracovatel předpokládá, že možnost využívat služby veřejné správy v digitální podobě by oslovila podobnou klientelu, která v současné době využívá služeb v digitální podobě služby nabízené soukromým sektorem. Zejména se pak jedná o dva typy služeb – internetové bankovnictví a internetové nakupování. V tomto oddíle jsou tak představeny statistiky využívání těchto služeb jak z pohledu časového vývoje, tak v mezinárodní komparaci. Tyto statistiky lze tak chápat jako přibližné vytyčení okruhu uživatelů, kteří by v případě dostupnosti služeb veřejné správy v digitální podobě tyto služby využívali.Využití služeb internetového bankovnictvíJak vyplývá z dat Evropského statistického úřadu, činil v roce 2017 podíl uživatelů internetového bankovnictví na celkové populaci ve věku 16 až 74 let 57 procent. Česko se tak řadilo mírně nad průměr zemí Evropské unie, konkrétně na dvanácté místo. Nejrozšířenější je internetové bankovnictví podle Eurostatu v Dánsku a Nizozemsku, kde podíl uživatelů atakuje 90 procent. Následuje Finsko, Švédsko, Estonsko a Lucembursko. Na opačném konci jsou zpravidla země jižní a jihovýchodní Evropy, přičemž s velkým odstupem uzavírají žebříček Rumunsko a Bulharsko, kde nedosahuje podíl uživatelů internetového bankovnictví ani 10 procent. Jak je patrné z grafu níže, Česká republika předstihla v podílu uživatelů e-bankingu všechny čtyři sousední státy včetně Německa.

143. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮGraf 10: Podíl populace využívající internetové bankovnictví, 2017 (16 – 74 let)

Dánsko

Nizoze

msk

o

Finsko

Švédsk

o

Estonsk

o

Luce

mbursk

o

Velká B

ritánie

Belgie

Francie

Lotyš

sko

Irsko

Rakousk

o

Česká re

publika

Německ

oLit

va

EU28 prům

ěr

Slovensk

o

Malta

Španělsko

Polsko

Slovinsk

o

Maďarsk

o

Chorvats

ko

Itálie

Portugalsk

oKyp

r

Řecko

Rumunsk

o

Bulharsko0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Zdroj: EUROSTAT

Ještě lepších výsledků, než vyplývají z dat Eurostatu, dosahuje Česká republika podle nedávných studií jiných výzkumných agentur. Například společnost GfK v rámci rozsáhlé studie FMDS, jež se zabývá analýzou bankovního trhu v zemích střední a východní Evropy, zjistila, že v reprezentativním vzorku populace ve věku od 15 do 79 let používalo na začátku roku 2018 internetové bankovnictví 67 procent lidí.1 Z jiného výzkumu, jenž zrealizovala společnost SC&C pro Českou bankovní asociaci v květnu 2018 na reprezentativním vzorku zletilých osob, pak dokonce vyplývá, že internetové bankovnictví využívá celých 82 procent lidí vlastnících bankovní účet.2 Pro 84 procent z nich je přitom kvalita této služby důležitá při výběru banky a více než čtvrtina uživatelů by byla ochotná kvůli kvalitě internetového bankovnictví i změnit banku. Výše uvedené skutečnosti dokládají, že v České republice existuje podstatná část společnosti, která je schopna využívat služby v digitální podobě. Například do internetového bankovnictví Raiffeisenbank se aktivní klienti přihlašují v průměru osmkrát měsíčně.3

Pro potenciál přínosů předmětného návrhu není určující pouze aktuální (resp. nedávný) statický údaj o počtu lidí, jež by mohli služby veřejné správy potenciálně využívat, nýbrž také vývoj tohoto parametru. Právě zde se přitom Česká republika řadí nejen mezi nadprůměrné země, ale přímo na špičku Evropské unie. Graf níže ukazuje vývoj podílu uživatelů internetového bankovnictví na celkové populaci mezi lety 2007 a 2017, a to zvlášť pro Českou republika a zvlášť pro EU jako celek (průměrná 1 Více k výsledkům studie FMDS společnosti GfK lze nalézt online např. na: https://www.gfk.com/cz/insights/press-release/pocatkem-roku-2018-pouzivalo-internetove-bankovnictvi-65-procent-lidi/. 2 Více k výzkumu SC&C pro Českou bankovní asociaci lze nalézt online např. na: https://scac.cz/nas-vyzkum-pro-cba-kvalita-elektronickeho-bankovnictvi-je-pro-cechy-zasadni-tretina-by-kvuli-nemu-i-zmenila-banku/. 3 Viz např. https://faei.cz/zajem-o-internetove-i-mobilni-bankovnictvi-u-cechu-roste/.

153. 12. 2018

https://faei.cz/zajem-o-internetove-i-mobilni-bankovnictvi-u-cechu-roste/

https://scac.cz/nas-vyzkum-pro-cba-kvalita-elektronickeho-bankovnictvi-je-pro-cechy-zasadni-tretina-by-kvuli-nemu-i-zmenila-banku/

https://scac.cz/nas-vyzkum-pro-cba-kvalita-elektronickeho-bankovnictvi-je-pro-cechy-zasadni-tretina-by-kvuli-nemu-i-zmenila-banku/

https://www.gfk.com/cz/insights/press-release/pocatkem-roku-2018-pouzivalo-internetove-bankovnictvi-65-procent-lidi/

https://www.gfk.com/cz/insights/press-release/pocatkem-roku-2018-pouzivalo-internetove-bankovnictvi-65-procent-lidi/


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮhodnota zemí EU28). Z grafu vyplývá, že zatímco v roce 2007 využívalo v ČR internetové bankovnictví pouze 12 procent populace, což nebyla ani polovina unijního průměru, o 10 let později je již Česká republika v tomto ukazateli jasně nad průměrem. Jedná se tak o druhý nejvyšší nárůst podílu uživatelů internetového bankovnictví v rámci všech zemí Evropské unie (vyšší nárůst vykazuje pouze Řecko, kde tento podíl za 10 let vzrostl ze 4 na 25 procent).Graf 11: Podíl populace využívající internetové bankovnictví (16 – 74 let)

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 20170

10

20

30

40

50

60

Česká republika průměr EU28

Zdroj: EUROSTAT

Využívání služeb internetového bankovnictví se poměrně výrazně

liší mezi jednotlivými věkovými skupinami. Zatímco v kategoriích lidí ve věku mezi 25 a 44 lety jej využívá téměř 80 procent populace, v kategorii lidí starších 64 let již pouhých 12 procent. Je tak zřejmé, že nárůst populace využívající bankovní služby v digitální podobě

bude i v blízké budoucnosti pokračovat. Nižší podíl u nejmladší kategorie je dán především dvěma skutečnostmi. Zaprvé, podstatná část z této skupiny ani nevlastní bankovní účet. A zadruhé, stále rostoucí část této skupiny naopak namísto internetového bankovnictví využívá mobilní aplikace. Vzhledem k tomu, že uživatele mobilních aplikací ke správě bankovních účtů lze také přirozeně považovat za uživatele, kteří by preferovali kontakt s veřejnou správou v digitální podobě, na dílčím závěru tohoto odstavce – a sice že podíl uživatelů digitálních bankovních služeb bude v blízké budoucnosti růst – to nic nemění.Využívání mobilních bankovních aplikací je významným fenoménem, jehož význam v posledních letech strmě roste. Podle výše zmíněného průzkumu

163. 12. 2018

16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Graf 12: Využití e-bankingu dle věku, 2017


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮagentury SC&C využívá mobilní aplikaci na chytrých telefonech zhruba 30 procent lidí vlastnících bankovní účet, přičemž zdaleka nejvyšší je tento podíl právě u nejmladší kategorie respondentů, tedy u vlastníků bankovních účtů ve věku mezi 18 a 29 lety. Obecně přitom platí, že lidé, kteří mají mobilní aplikaci pro chytrý telefon či tablet, vstupují do elektronického bankovnictví pak častěji skrze ni než skrze klasické internetové bankovnictví. Jak už bylo zmíněno výše, někteří uživatelé bankovních služeb spravují své bankovní účty elektronicky výhradně prostřednictvím mobilní aplikace. Jedná se přitom hlavně o mladé uživatele, a lze tak předpokládat, že celkový podíl takových uživatelů v čase poroste. Zároveň však tato skupina logicky není zachycena ve statistikách uživatelů internetového bankovnictví, jež má ambici aproximovat budoucí podíl uživatelů digitálních služeb veřejné správy. Proto lze soudit, že tento podíl uživatelů internetového bankovnictví představuje spíše spodní hranici intervalu, v jakém lze očekávat budoucí podíl populace, jež bude využívat služeb veřejné správy v digitální podobě. Podíl uživatelů služeb veřejné správy v digitální formě lze předpokládat jako součet podílu uživatelů internetového bankovnictví a podílu uživatelů mobilních bankovních aplikací, kteří nevyužívají internetové bankovnictví. Využití internetového nakupováníPodobně jako se v čase rychle zvyšuje podíl lidí využívajících internetového bankovnictví ke správě svých bankovních účtů, rozšiřuje se ve společnosti i využívání online nakupování. Dle dat Eurostatu za rok 2017 nakoupilo alespoň jednou za posledních 12 měsíců v České republice na internetu 56 procent lidí ve věku mezi 16 a 74 lety, čímž se ČR řadí jen těsně pod průměr zemí Evropské unie. Také v tomto ohledu jsou na předních pozicích skandinávské země, jen na samotné špičce se nachází Velká Británie. Na chvostu žebříčku je Chorvatsko a za ním opět se znatelným s odstupem Bulharsko a Rumunsko, tedy trojice nejnovějších členských států EU. Alespoň jednou v životě využilo online nákupu necelých 67 procent lidí, a naopak v posledních třech měsících zhruba třetina Čechů. Také v tomto ohledu patří Česká republika mezi země, v nichž došlo za posledních 10 let k největšímu rozvoji. Podíl lidí nakupujících na internetu se tu více než ztrojnásobil.

173. 12. 2018



Velká B

ritánie

Švédsk

o

Dánsko

Luce

mbursk

o

Nizoze

msk

o

Německ

o

Finsko

Francie

Rakousk

o

Belgie

Slovensk

o

Estonsk

oEU28

Česko

Irsko

Malta

Španělsko

Slovinsk

o

Loty

šsko

Polsko

Maďarsk

oLit

va

Portugalsk

o

Itálie

Řecko

Kypr

Chorvatsk

o

Bulharsko

Rumunsk

o0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

2007 2017

Zdroj: EUROSTAT

Také zde jsou jasně patrné generační rozdíly. Zatímco ve věku od 16 do 29 let nakoupily v posledním roce online zhruba tři čtvrtiny lidí, v generaci mezi 55. a 74. rokem života to je pouze 29 procent a obecně u starších 64 let jen 13 procent. Není tak pochyb, že i tento ukazatel – tedy podíl lidí nakupujících na internetu na celkové populaci – se bude v čase nadále zvyšovat.

Nizoze

msk

o

Švédsk

o

Velká B

ritánie

Dánsko

Rakousk

o

Finsko

Luce

mbursk

o

Německ

o

Estonsk

o

Malta

Francie

Slovensk

o

Česko

Irsko

EU28

Belgie

Slovinsk

o

Lotyš

sko

Polsko

Španělsko

Litva

Portugalsk

o

Maďarsk

o

Chorvatsk

o

ŘeckoItá

lieKyp

r

Bulharsko

Rumunsk

o0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

16-29 let 55-74 let

Zdroj: EUROSTAT

Výše uvedené statistiky naznačují, že v české společnosti existuje významný potenciál pro využívání digitálních služeb. Pokud většina společnosti využívá elektronické služby v kontaktu se soukromým sektorem (ať pro správu vlastních financí či nakupování), lze

183. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮpředpokládat, že i jejich využití v kontaktu s veřejnou správou, ať už na úrovni státní správy či samospráv, by pro ni bylo atraktivní. Pokud navíc podíl jednotlivců využívajících služby v digitální formě v čase roste, lze soudit, že spolu s tím poroste i v budoucnu podíl obyvatel poptávajících v digitální formě i služby veřejné správy. Jak navíc naznačují statistiky, pro uživatele digitálních služeb je při rozhodování o jejich využívání důležitá rovněž kvalita, nikoliv jen dostupnost služby v digitální formě.1.2.1.4 Využívání internetu ve vztahu k veřejné správě, komparace v rámci EU

Následující oddíl přináší některé statistické údaje, jež jsou obzvláště zajímavé v souvislosti s předmětným návrhem zákona o právu na digitální služby. Týkají se totiž právě vztahu mezi uživatelem internetu a veřejnou správou. Dá se tak pomocí nich posoudit potenciální využití práva na digitální službu ze strany uživatelů těchto služeb, tedy fyzických a právnických osob.Jak vyplývá z následujícího grafu, více než třetina jednotlivců starších 16 let využívá internet k vyhledávání informací na webových stránkách příslušných úřadů (tj. 43,3 % ze všech uživatelů internetu starších 16 let). Ve věkové kategorii 35 – 44 let je pak tento podíl dokonce poloviční, tedy každý druhý občan v tomto věkovém rozmezí vyhledává na stránkách úřadů informace. Míra využívání internetu k vyhledávání informací na webových stránkách úřadů roste se vzděláním a platí, že zaměstnaní využívají internet pro tento účel častěji než nezaměstnaní. Častými uživateli internetu pro vyhledávání informací na webových stránkách úřadů jsou také ženy na rodičovské dovolené. Necelých 15 % občanů starších 16 let dále dle dat ČSÚ na internetu stahuje a tiskne úřední formuláře a zhruba každý desátý formuláře vyplňuje a odesílá online.Graf 13: Jednotlivci v ČR vyhledávající informace na stránkách úřadů, 2017

Celkem 16+

Muži 16+

Ženy 16+

16–24 let

25–34 let

35–44 let

45–54 let

55–64 let65+

Základní

SŠ bez maturity

SŠ s maturitou

Vysokoškolské

Studenti

Ženy na rodičovské

Nezaměstnaní

Zaměstnaní

Invalidní důchodci

Starobní důchodci0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

193. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮZdroj: ČSÚ

Následující graf přináší rozklad míry využívání trojice základních funkcí internetu ve vztahu k veřejné správě dle krajů České republiky. Zajímavé je, že v tomto případě nevykazuje nejvyšší míru hlavní město Praha, nýbrž Středočeské kraj, kde téměř 40 % všech jedinců nad 16 let používá internet k vyhledávání informací o úřadech, necelých 21 % stahuje a tiskne formuláře a přes 17 % formuláře vyplňuje a odesílá online. Naopak nejméně používají občané internet ve vztahu s veřejnou správou opět na Ústecku, Olomoucku a trochu překvapivě i na Liberecku.Graf 14: Využití internetu jednotlivci ve vztahu k veřejné správě dle krajů, 2016

Jihoče

ský

Jihom

oravs

ký

Karlo

varsk

ý

Krá

lovéhra

decký

Libere

cký

Mora

vsko

slezs

ký

Olom

oucký

Pard

ubický

Plze

ňský

Pra

ha

Stře

dočesk

ý

Úste

cký

Vys

očina

Zlín

ský

Prům

ěr ČR0

0.05

0.1

0.15

0.2

0.25

0.3

0.35

0.4

0.45

Vyhledávání informací Stáhnutí nebo vytisknutí formuláře

Vyplnění a online odeslání formuláře

Zdroj: ČSÚPozn.: Pro vyšší reprezentativnost jsou údaje v krajském členění počítány jako tříleté klouzavé průměry

Také v této části je přínosné uvést údaje pro Českou republiku do kontextu se zeměmi Evropské unie. K tomuto účelu slouží trojice grafů, jež jsou prezentovány níže. Grafy, vytvořené na základě dat Eurostatu pro rok 2017, zobrazují opět podíl jednotlivců využívajících internet pro tři základní úkony ve vztahu k veřejné správě – tedy vyhledávání informací, stáhnutí nebo vytisknutí formuláře a vyplnění a online odeslání formuláře. Jak je z grafů patrné, Česká republika v tomto ohledu za státy Evropské unie poměrně výrazně zaostává, když se umisťuje na 24., 25., respektive 26. místě z celkem 28 sledovaných zemí EU.

203. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮGraf 15: Podíl jedinců využívajících internet pro vyhledávání informací o úřadech (2017)

Dánsko

Finsko

Švédsk

o

Nizoze

msk

o

Loty

šsko

Estonsk

o

Luce

mbursk

o

Německ

o

Rakousk

o

Španělsko

Francie

Belgie

Maďarsk

o

Řecko

Slovensk

oLit

va

Velká B

ritánie

Portugalsk

o

EU28 prům

ěr

Slovinsk

oIrs

koM

alta Kypr

Chorvatsk

o

Česko

Polsko

Itálie

Bulharsko

Rumunsk

o0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

Zdroj: EUROSTAT

Co se týče vyhledávání informací na internetových stránkách úřadů, je sice ČR na 24. místě z 28, nicméně za průměrem EU zaostává jen o cca 8 procentních bodů. Žebříčku kralují skandinávské země, Nizozemsko a rovněž dvojice pobaltských zemí. Naopak na chvostu žebříčku se za ČR řadí Polsko, Itálie, Bulharsko a Rumunsko.Graf 16: Podíl jedinců využívajících internet pro stáhnutí nebo vytisknutí úředních formulářů (2017)

Luce

mbursk

o

Finsko

Dánsko

Nizoze

msk

o

Švédsk

o

Estonsk

oIrs

ko

Francie

Španělsko

Rakousk

o

Německ

o

Velká B

ritánie

Malta

EU28 prům

ěr

Maďarsk

o

Slovinsk

o

BelgieKyp

r

Řecko

Litva

Portugalsk

o

Chorvatsk

o

Slovensk

o

Polsko

Loty

šsko

Itálie

Česko

Bulharsko

Rumunsk

o0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Zdroj: EUROSTAT

Ke stahování a tištění úředních formulářů sahají občané nejčastěji v Lucembursku a Finsku, následuje Dánsko, Nizozemsko a Švédsko. ČR v tomto ohledu již výrazně ztrácí, když jen těsně překonává polovinu průměru všech zemí EU a za sebou nechává jen Bulharsko a Rumunsko.

213. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮGraf 17: Podíl jedinců využívajících internet pro vyplnění a online odeslání formulářů (2017)

Dánsk

o

Finsk

o

Fran

cie

Švéd

sko

Belgi

eLi

tva

Špan

ělsk

o

Port

ugal

sko

Řecko

Kypr

Polsk

o

Něm

ecko

Slov

ensk

o

Itálie

Rumun

sko0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Zdroj: EUROSTAT

Také ve vyplňování a online odesílání formulářů uzavírají žebříček zemí EU Bulharsko a Rumunsko. Jen těsně před nimi se nachází Itálie a Česká republika, jež v tomto ohledu nedosahuje ani poloviny průměru zemí EU. Naopak nejrozšířenější je online vyplňování a odesílání úředních formulářů opět v Dánsku. Následuje Estonsko, Finsko a Nizozemsko.Z komparace s ostatními zeměmi Evropské unie na základě výše prezentovaných dat Eurostatu jasně vyplývá, že Česká republika ve využívání internetu ve vztahu k veřejné správě výrazně zaostává. Podílem občanů využívajících internet pro tyto účely se může rovnat například s Itálií, nižší podíly však již vykazují pouze Bulharsko a Rumunsko. Naopak nejdále jsou ve využívání internetu ve vztahu s veřejnou správou obecně ve Skandinávii, Pobaltí a zemích Beneluxu. DESI – The Digital Economy and Society IndexJiný pohled na digitální rozvinutost jednotlivých zemí nabízí index DESI (The Digital Economy and Society Index – Index digitální ekonomiky a společnosti), jenž každoročně sestavuje Evropská komise na základě dat poskytnutých agenturou EUROSTAT.4 Jedná se o kompozitní index, jenž sumarizuje celkem 34 indikátorů rozdělených do pěti kategorií – konektivita, lidský kapitál, užívání internetových služeb, integrace digitálních technologií a digitalizace veřejných služeb. Jak ukazuje následující obrázek, řadí se Česká republika v celkovém hodnocení indexu na 18. místo v rámci EU, tedy těsně za průměr unijních zemí (průměr vyznačen červeným obrysem). Na nejvyšších místech se nachází Dánsko, Švédsko, Finsko a Nizozemí, naopak na chvostu žebříčku je Bulharsko, Řecko a Rumunsko. Při pohledu na rozložení celkového skóre na jednotlivé kategorie sledovaných indikátorů je nicméně patrné, že zatímco

4 Více k indexu DESI včetně detailních dat a metodologie dostupné online z: https://digital-agenda-data.eu/datasets/desi/visualizations.

223. 12. 2018

https://digital-agenda-data.eu/datasets/desi/visualizations

https://digital-agenda-data.eu/datasets/desi/visualizations


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮv konektivitě či lidském kapitálu se ČR řadí mezi přední země, v kategorii digitalizace veřejných služeb mezi sledovanými zeměmi ztrácí. Graf 18: DESI index 2018 – celkové skóre (země EU)

DK FI LU UK EE AT LT

EU28 PT FR SK HR PL BG RO

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Konektivita Lidský kapitálUžívání internetových služeb Integrace digitálních technologiíDigitalizace veřejných služeb

Zdroj: Evropská komise, data EUROSTAT

Obzvláště patrná je tato skutečnost tehdy, uvede-li se Česká republika do mezinárodního srovnání dle podílu uživatelů eGovernmentu, což je jeden z 34 indikátorů, jež index DESI sleduje. Konkrétně se jedná o podíl jednotlivců v populaci ve věku mezi 16 a 74 lety, kteří v posledních 12 měsících zaslali veřejným institucím alespoň jednou vyplněný formulář elektronickou cestou. Jak vyplývá z dat EUROSTATU, v ČR je takových uživatelů necelých 33,5 procenta, což zemi řadí na předposlední místo v rámci všech zemí EU. Nejvyšší podíl uživatelů eGovernmentu je v Estonsku (více než 96 procent) následují skandinávské země, Nizozemsko a Litva. Méně než v ČR je uživatelů eGovernmentu pouze v Itálii, a to necelých 30 procent populace mezi 16 a 74 lety.Graf 19: DESI 2018: Podíl uživatelů eGovernmentu (16-74 let)

EE SE NL

RO IE ES

HR

EU28 PT SI LU MT

HU EL IT

0

20

40

60

80

100

120

233. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮZdroj: Evropská komise, data EUROSTAT

EGDI – eGovernment Development IndexPřímo na rozvinutost eGovernmentu se zaměřuje další mezinárodní index EGDI (eGovernment Development Index), sestavovaný každoročně Organizací spojených národů.5 Také kompozitní index EGDI, jenž nabývá hodnot v intervalu od 0 do 1, zohledňuje indikátory ve více významných kategoriích. Konkrétně se jedná o rozsah a kvalitu online služeb státu (Online Service Index – OSI), úroveň rozvoje telekomunikační struktury (Telecommunication Infrastrukture Index – TII) a IT gramotnost obyvatel (Human Capital Index – HCI). Jak ukazuje graf níže, také z pohledu indexu EGDI zaujímá Česká republika ve srovnání se zeměmi Evropské unie jedno z posledních míst. Na čele žebříčku je situace velmi podobná jako u indexu DESI, pouze Velká Británie zde zaujímá druhé místo za Dánskem, zatímco v hodnocení DESI byla na sedmé příčce. O kousek lepší skóre než ČR má sousední Slovensko, naopak méně rozvinuté služby eGovernmentu jsou dle indexu EGDI v rámci EU již pouze v Chorvatsku, Lotyšsku a Rumunsku. Graf 20: EGDI index 2018 - celkové skóre (země EU)

Denm

ark

Swed

en

Fran

ce

Net

herla

nds

Spai

n

Austr

iaIta

ly

Port

ugal

Pola

nd

Cypru

s

Lith

uani

a

Bulga

ria

Czech

Rep

ublic

Latv

ia0.5

0.55

0.6

0.65

0.7

0.75

0.8

0.85

0.9

0.95

1

Zdroj: OSN

Trojice grafů níže nabízí pohled na umístění České republiky vzhledem k průměrnému skóre a lídrovi různých srovnávacích množin, tj. vůči průměrnému skóre celosvětového vzorku, v rámci Evropy a v rámci regionu Východní Evropy. Skóre je přitom rozloženo do tří hlavních složek kompozitního indexu tak, tedy indexu rozsahu a kvality online služeb státu (OSI), indexu rozvoje telekomunikační struktury (TII) a indexu IT gramotnosti obyvatel (HCI). Také z těchto grafů je zcela evidentní, že zatímco v IT gramotnosti obyvatel Česká republika v rámci svého regionu drží krok, v rozvoji sítí a infrastruktury a zejména pak v kvalitě a rozsahu nabízených online služeb 5 Více k indexu EGDI včetně detailních dat a metodologie dostupné online z: https://publicadministration.un.org/egovkb/en-us/Reports/UN-E-Government-Survey-2018.

243. 12. 2018

https://publicadministration.un.org/egovkb/en-us/Reports/UN-E-Government-Survey-2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮstátu již mezi evropskými zeměmi výrazně zaostává. Graf 21: Index rozsahu a kvality online služeb státu (OSI)

Graf 22: Index rozvoje telekomunikační struktury (TII)

Graf 23: Index IT gramotnosti obyvatel (HCI)

253. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮZdroj: https://publicadministration.un.org/egovkb/en-us/Reports/UN-E-Government-Survey-2018Zatímco za indexem DESI stojí Evropská komise (jež používá data Evropského statistického úřadu Eurostat), index EGDI pochází z dílny OSN, což se mimo jiné projevuje také v tom, že se hodnocení neomezuje pouze na země EU, a naopak jsou relevantní údaje sledovány téměř ve všech zemích světa (konkrétně ve 193 členských zemích OSN). Na špičce žebříčku ve světovém měřítku je opět Dánsko, následuje Austrálie a Korejská republika a do první desítky se kromě zemí EU dostaly také Singapur, Nový Zéland a Japonsko. Česká republika zaujímá v rozvoji eGovernmentu celkově 54. místo na světě, což mezi vysokopříjmovými státy řadí opět mezi země s nejméně rozvinutým eGovernmentem. Graf níže ukazuje pro srovnání skóre indexu EGDI pro vybrané země mimo EU. Tyto výsledky naznačují, že Česká republika v elektronizaci státní správy zaostává nejen za nejvyspělejšími státy světa, nýbrž také za některými zeměmi bývalého Východního bloku, Latinské Ameriky či Asie.Graf 24: EGDI index 2018 - celkové skóre (vybrané země mimo EU)

Austr

alia

Sout

h Kor

ea

Sing

apor

e

New

Zea

land

Japa

nUSA

Nor

way

Switz

erla

nd

UAEIs

rael

Russia

Urugu

ay

Belar

us

Kazak

hsta

n

Kuwai

t

Chile

Argen

tina

Brazil

Barbad

os

Mal

aysia

Serb

ia

Qatar

Saud

i Ara

bia

Turk

ey

Czech

Rep

ublic

Costa

rica0.5

0.55

0.6

0.65

0.7

0.75

0.8

0.85

0.9

0.95

1

Zdroj: OSN

Také tato zjištění hovoří ve prospěch skutečnosti, že Česká republika v digitalizaci veřejné správy významně zaostává za ekonomicky srovnatelně vyspělými zeměmi, a v některých případech i za zeměmi méně rozvinutými. V rámci Evropské unie ztrácí ČR zejména za severskými lídry v digitalizaci a v některých aspektech, jako je například rozšíření a kvalita služeb eGovernmentu, zaostává dokonce i ve srovnání se zeměmi východní a jihovýchodní Evropy a dalšími nově přistoupivšími členy Evropské unie.Nutno však dodat, že jak index DESI, tak index EGDI jsou sestavovány na základě dat z roku 2017, a nemohou tak zachytit některé kroky, k nimž v rámci rozvoje eGovernmentu došlo během roku 2018. Jedná se například zavedení elektronických občanských průkazů, jejichž vydávání je možné od července, či spuštění Portálu občana, který nabízí uživatelům

263. 12. 2018




A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮveřejných služeb některé funkcionality státní správy prostřednictvím digitálního přístupu. Je tak velmi pravděpodobné, že v hodnocení obou zmíněných indexů se Česká republika v příštím roce posune nahoru (pokud ne v pořadí, tak alespoň ve skóre). Na druhou stranu nelze očekávat, že by se ČR díky těmto dílčím krokům zařadila mezi země s vyspělým eGovernmentem, neboť v těchto zemích je již v současné době digitalizována podstatná část veřejné správy pro širokou škálu životních situací. 1.2.1.5 Vytváření, publikace a zpřístupnění digitálních služeb veřejné správy

Základem pro fungující eGovernment je kromě digitalizace procesů a vhodné konektivity také dostatek digitálních služeb veřejné správy a zajištění jejich přístupnosti pro občany při naplňování jejich práv a povinností vyplývajících z právního řádu České republiky. Při respektování veřejnoprávního charakteru veřejné správy, je základem jakékoliv působnosti každého orgánu veřejné správy konkrétní zákon nebo podzákonný právní předpis, který ukládá konkrétnímu orgánu veřejné moci práva či povinnosti. V případě práv a povinností občanů musí být základem pouze a výhradně konkrétní zákon. Této premise odpovídá i konstrukce Systému základních registrů, resp. matice rolí a oprávnění v Registru práv a povinností. Právě registrace, tj. aktuálně 428 agend (= zákonů), je základem pro proces digitalizace procesů ve veřejné správě. Digitalizace veřejné správy, tedy vytvoření podmínek pro digitální vládnutí, tzv. eGovernment, se může týkat:

komplexní agendy – do digitální podoby jsou digitalizovány veškeré procesy a činnostní role tvořící danou agendu;

části agendy, a to na úrovni:o back office – některé procesy vykonávané na straně veřejné

správy (sdílení jednou pořízených dat, Propojený datový fond orgánů veřejné moci, atd.); nebo

o front office – digitální podání formou interaktivních formulářů, publikace open dat apod.

Agendy, činnostní role a zejména v nich vykonávané procesy, jsou také základem pro vytváření digitálních služeb veřejné správy a veřejných služeb, které jsou právě produktem konkrétních procesů v rámci dané agendy. Je pochopitelné, že digitalizace není vhodná – a v některých případech ani možná – u všech agend. Existují a vždy budou existovat také agendy (či alespoň jejich části), které vzhledem k jejich charakteru, obsahu či zaměření k digitalizaci vhodné nejsou. Takto nemohou být digitalizovány agendy či procesy v nich vykonávané, které jsou chráněny jiným veřejným zájmem obsaženým v konkrétním zákoně (např. ochrana bezpečnosti státu) nebo agendy, kde je nutný aktivní podíl na straně občana. Například dosavadní praxe při obměně průkazu totožnosti apod. Digitální forma výkonu konkrétní agendy tak nikdy nemůže být výhradní. Vždy musí být alternativou, stejně jako u fyzické komunikace občana se

273. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮstátem i u asistované formy prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy. Občan musí mít vždy právo si sám vybrat, jakou formou chce se státem komunikovat. Na druhou stranu je na pováženou, proč země, v níž téměř 70 procent občanů umí nakupovat online a více než polovina dospělé populace využívá internetové bankovnictví, a tedy disponuje nejen potřebnou digitální gramotností, nýbrž také dostatečným technickým vybavením, obsazuje v žebříčcích rozvoje eGovernmentu poslední místa v rámci Evropské unie. Digitalizace veřejné správy, včetně vytváření digitálních služeb veřejné správy, musí však stále respektovat některé nepřekročitelné principy. Prvním z nich je, že stávající procesy tvořící agendu nesmějí být digitalizovány, aniž by byla nejdříve realizována procesní analýza jejich správnosti, efektivnosti a opodstatněnosti. Největší chybou by totiž bylo nasadit moderní ICT technologie na nesprávné procesy. Tento stav prokázala Analýza digitálních služeb státu, provedená v roce 2016 ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze pod gescí Úřadu vlády ČR. V rámci této analýzy bylo identifikováno celkem 730 digitálních služeb státu a 135 digitálních služeb vyšších územně samosprávných celků (tj. krajů). Zejména u digitálních služeb státu byla detekována chybná konstrukce digitálních služeb, jež byla způsobena právě absencí procesní analýzy. Výstupem takové analýzy bylo mimo jiné zjištění, že řada digitálních služeb nemá potřebnou legislativní oporu, v řadě případů nemá ani koncového spotřebitele a řada služeb byla připravena a publikována jako individuální resortní řešení bez zvážení možnosti takovou digitální službu připravit a implementovat jako sdílenou službu pro všechny dotčené orgány veřejné moci bez omezení jen pro konkrétní agendu. Tato systémová změna logicky vyvolá delší dobu adaptace správců jednotlivých agend na tento nový přístup k výkonu veřejné správy, který znamená přechod od tradicionalistické veřejné správy k veřejné službě. Stejně jako implementace nástrojů ICT, tak i digitální služby veřejné správy musí vycházet z principu sdílených služeb, sdílení jednou pořízených dat v rámci Propojeného datového fondu orgánů veřejné moci (dále také jen jako PDFOVM) a centrální koordinace, který vychází z Národního architektonického plánu. Tato změna má rovněž potenciál přinést omezení tolik kritizovaného resortismu a efektivnější proces digitalizace s relativně rychlými hmatatelnými přínosy.1.2.2 Definice problému

Výše uvedená zjištění potvrzují skutečnost, že Česká republika v digitalizaci veřejné správy výrazně zaostává za čelem Evropské unie a zejména pak za severskými lídry v digitalizaci. V některých aspektech, jako je například rozšíření služeb eGovernmentu, zaostává Česká republika dokonce i ve srovnání se zeměmi východní a jihovýchodní Evropy a dalšími nově přistoupivšími členy Evropské unie. Klesající trend, který můžeme sledovat v posledních pěti letech, nelze přisuzovat pouze nízké podpoře ze strany tuzemských odpovědných institucí, nýbrž také

283. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮvýrazně vyšší aktivitě ostatních evropských států. Jako vzor jsou často uváděny Estonsko, Velká Británie a skandinávské země. Na tomto místě je však nutné upozornit na skutečnost, že žádná z těchto zemí – i přes nesporné úspěchy na poli rozvoje eGovernmentu – nedisponuje tak kvalitním a komplexním propojeným datovým fondem orgánů veřejné moci a nemá vybudovány tak kvalitní a moderní publikační a komunikační agendové informační systémy veřejné správy jako Česká republika. Tím, co nás od uvedených zemí odlišuje a co je příčinou propadu České republiky ve srovnání s digitálními lídry EU, je tak primárně neochota využívat ICT nástroje, které jsou již vybudovány a fungují, neochota modernizovat zastaralou legislativu, přetrvávající resortismus, ale hlavně nechuť přejít od paradigmatu vrchnostenské veřejné správy, kde je úředník nadřazen občanovi, k veřejné službě. Tím, co by veřejnou správu mělo zajímat ze všeho nejvíc, je občan v různých životních rolích a životních situacích.Přestože určité kroky směrem k digitalizaci veřejné správy byly v České republice učiněny i během letošního roku, stále tyto dílčí projekty (jako je zavedení elektronické občanky s čipem, či služby Portálu občana) rozhodně nestačí na udržení kroku s ostatními zeměmi, kde je digitalizace vnímána jako jedno z hlavních opatření, které může zachránit konkurenceschopnost Evropy na mezinárodních trzích, a kde jsou pro její podporu vytvořeny mnohem větší systémové i finanční předpoklady. Primárně však nejde jen o objem vynaložených finančních prostředků veřejných rozpočtů, ale hlavně o jejich směřování. Většina okolních zemí investuje právě do sdílených služeb, nikoliv do jednotlivých resortních řešení. Je zřejmé, že je výrazně efektivnější vytvořit za veřejné prostředky jedno sdílené řešení, než aby požadavky byly řešeny pro každý resort zvlášť. To, v čem ostatní evropské státy Českou republiku předbíhají, je centrální řízení oblasti veřejné správy a její digitalizace, stejně jako centrální řízení financování jednotlivých projektů. Nejde přitom zdaleka jen o zajištění správného technologického řešení, ale primárně již o ověření správnosti nastavených procesů v každé agendě, optimální využití sdílených služeb napříč více agendami a teprve až pak ověření souladu navrhovaných technologických řešení s centrální architekturou eGovernmentu. Veřejně přístupné údaje ze státního rozpočtu za posledních 8 let ukazují, že stát investuje do oblasti ICT skutečně vysoké finanční prostředky, ale jejich směřování, efektivita a návratnost není dostatečně ověřována, a to zejména ve vazbě na národní architekturu eGovernmentu. Za posledních 5 let nedošlo k žádnému posunu na úrovni kmenových a strategických projektů, zejména nebyla dokončena interní integrace AISVS jednotlivých resortů ani nebyly tyto AISVS upraveny podle Národního architektonického plánu. Dosud nebyly vytvořeny na straně státu legislativní ani technické podmínky pro vytvoření kompozitních služeb eGON Service Bus a (s výjimkou systému základních registrů) nedošlo ani k nezbytné technologické obměně zejména na úrovni druhé vrstvy čtyřvrstvé architektury eGovernmentu. Některé strategické projekty eGovernmentu (např. Informační systém datových schránek a

293. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮCzechPOINT) nebyly téměř modernizovány a nedošlo ani k dalšímu plošnému rozšíření jejich využití jak na straně potencionálních uživatelů, tak na straně poskytovaných služeb. Největším nedostatkem je však minimální systémová propagace těchto nástrojů a přínosů jimi poskytovaných služeb ze strany odpovědných představitelů veřejné správy. V řadě případů úroveň AISVS ani přístup odpovědných úřadů neodpovídá aktuálnímu významu těchto nástrojů. Některé z nich technologicky, procesně i bezpečnostně odpovídají době jejich vzniku, a to bez jakékoliv výraznější modernizace. Na objemu vynakládaných veřejných prostředků se pak negativně podílí i dosud neodstraněná závislost na jediném původním dodavateli.1.2.2.1 Popis výchozího stavu pro digitalizaci veřejné správy

V letech 2007 až 2013 byla provedena první etapa realizace strategických a kmenových projektů českého eGovernmentu, prostřednictvím kterých byla na úrovni back office vytvořena technologická základna pro postupnou digitalizaci agend veřejné správy. Úspěšně se podařilo vybudovat systém základních registrů veřejné správy, připojit k němu postupně 5366 agendových informačních systémů veřejné správy z celkového počtu 7778 registrovaných AISVS. Velmi vysoký počet agendových informačních systémů veřejné správy do značné míry souvisí s obecně velmi roztříštěnou správní strukturou v České republice. ČR patří mezi země s absolutně nejnižším průměrným počtem obyvatel na základní jednotku veřejné správy (tj. na obec). Zatímco v řadě okolních zemí (např. v Rakousku, Belgii, Francii, či Německu) již v minulosti proběhly či stále probíhají reformy s cílem optimalizace a zefektivnění výkonu veřejné správy, v Česku jsou podobné reformní kroky zatím v nedohlednu. V současnosti se tak na výkonu veřejné správy v České republice přímo podílí:

ministerstva, ústřední správní úřady a jejich dekoncentráty, a dále pak

14 krajů (vč. hlavního města Prahy), 205 obcí s rozšířenou působností, 22 městských částí hlavního města Prahy (s kompetencemi

podobnými ORP), 27 statutárních měst, 604 měst, 223 městysů, 6258 obcí.

V tomto složitém systému však postupem času došlo k nesystémovému rozšíření aplikace veřejnoprávních smluv, které umožňují přenesení působnosti k výkonu konkrétních agend veřejné správy mezi jednotlivými orgány veřejné správy a mezi územně samosprávnými celky. Pro uživatele (zejména pro občana jako jednotlivce, ale často také pro subjekty podnikatelského sektoru) je tak výkon veřejné správy velmi nepřehledný. O výkonu jednotlivých agend, jejich časové náročnosti či výše reálných nákladů na jejich výkon, nejsou dostupná spolehlivá „tvrdá“ data, což

303. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮstátu znemožňuje podniknout potřebné kroky vedoucí k optimalizaci výkonu a zvýšení efektivity v alokaci veřejných výdajů. Nejde přitom jen o více než 160 mld. Kč na platy zaměstnanců veřejné správy a spojené odvody, nýbrž také o všechny další náklady na chod jednotlivých úřadů veřejné správy. Je na pováženou, že stát za posledních 5 let nevyužil možností vlastních vysoce kvalitních ICT nástrojů, kterými disponuje, k tomu, aby získal a později zutilizoval validní data k hlubší procesní analýze ve snaze zásadně navýšit efektivitu výdajů veřejných rozpočtů na výkon veřejné správy. V rámci spojeného modelu veřejné správy se pak v České republice na různé úrovni a v různém rozsahu podílí na výkonu veřejné správy téměř 7 tisíc úřadů. Tomuto vysokému číslu pak odpovídá i počet implementovaných agendových informačních systémů veřejné správy (AISVS), které tyto veřejné instituce využívají pro výkon agend veřejné správy, k nimž disponují nezbytnou, zákonem svěřenou, působností.Z celkem 7778 AISVS registrovaných v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, je aktuálně 5366 AISVS připojených k systému základních registrů. Z tohoto počtu napojených AISVS je:

79 ve správě ministerstev, 90 ve správě orgánů veřejné moci, 54 ve správě krajských úřadů (vyjma hlavního města Prahy), 12 ve správě Hlavního města Prahy, 107 ve správě Městských částí Hlavního města Prahy, 200 ve správě statutárních měst, 1541 ve správě měst, 196 ve správě městysů, 2919 ve správě obcí, 168 ve správě exekutorů.

Dále byl vybudován informační systém datových schránek, který jako jediný nástroj umožňuje právně garantovanou obousměrnou komunikaci mezi orgány veřejné moci mezi sebou navzájem, obousměrnou právně garantovanou komunikaci mezi orgány veřejné moci a občany či komerčními subjekty i právně garantovanou komunikaci mezi komerčními subjekty a občany navzájem. Posledním ze strategických projektů pak bylo vybudování kontaktních míst veřejné správy, které občané znají pod označením CzechPoint. Tato trojice kmenových projektů položila základní kámen českého eGovernmentu. Pilíře jsou plně zabezpečené a funkční a jsou také ze strany občanů všeobecně pozitivně vnímány jako jedna z mála fungujících služeb státu. Bohužel je nutné konstatovat, že v posledních 5 letech došlo k zastavení tohoto pozitivního vývoje a nejenže nedochází k potřebnému rozvoji systému základních registrů, ale hlavně dosud nebyly připraveny veškeré legislativní, procesní a technologické podmínky pro vznik tzv. eGon Service Bus, tedy řídícího místa orchestrace všech potřebných, zejména kompozitních služeb.

313. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮDále na úrovni strategických projektů byla s podporou Evropských fondů postupně vybudována technologická centra všech krajů a obcí s rozšířenou působností, která se stala jak technologickou, tak i z pohledu poskytovaných služeb, decentralizovanou a zároveň integrační základnou pro výkon státní správy v přenesené působnosti i samosprávných agend. Bohužel v rámci budování technologických center se nepodařilo udržet srovnatelný standard kvality i rozsahu služeb na všech krajích a obcích. Existují tak zcela zásadní rozdíly v nabídce digitálních služeb jak na úrovni krajů, tak na úrovni obcí s rozšířenou působností. To se logicky promítá i v různé úrovni vnímání procesu digitalizace veřejné správy z pohledů občanů. Například v kraji Vysočina jsou dnes k dispozici nejen digitální veřejné služby (téměř v komplexní nabídce včetně služeb, jako je eHealth), ale velmi aktivně jsou nabízeny sdílené služby také pro potřeby obcí v příslušných správních obvodech. Naopak některé kraje takový rozvoj digitalizace ani zdaleka neprokazují. Tyto rozdíly nicméně nelze chápat jako chybu dotyčných územních samospráv, nýbrž jako logický důsledek absence vymezení minimálního rozsahu digitálně poskytovaných služeb veřejné správy, jehož garantem by v zájmu eliminace rozdílů mezi jednotlivými kraji a obcemi s rozšířenou působností měl být jednoznačně stát.Právě ústřední státní správa je přitom oblastí, v níž dosud nedošlo k naplnění cílů architektury eGovernmentu. Téměř žádné ministerstvo neprovedlo vnitřní integraci svých agendových informačních systémů a nevytvořilo integrační platformu, která by byla jediným komunikačním bodem se systémem základních registrů. Navíc nadále pokračuje individuální, nekoordinovaný a v důsledku i finančně zbytečně nákladný rozvoj agendových informačních systémů bez toho, aby architektura navrhovaných řešení respektovala Národní architektonický plán, zejména s využitím Propojeného datového fondu orgánů veřejné moci a sdílených služeb. Druhým, a ještě větším negativem, je pak absence iniciativy ze strany státu vybudovat a poskytovat občanům při výkonu agend veřejné správy dostatečnou nabídku digitálních služeb. Jen bez pochyb, že budou vždy existovat agendy veřejné správy, které ze své podstaty a charakteru nebudou nikdy jako celek vhodné ke komplexní digitalizaci, nicméně přinejmenším část procesů vykonávaných i v těchto agendách digitalizovat lze. Většina agend veřejné správy však plně digitalizována být může a co víc, stát je na takový vývoj technologicky připraven. Prvním krokem, který předmětný návrh zákona o právu na digitální služby přináší, je vytvoření Katalogu služeb veřejné správy a veřejných služeb, a to bez rozdílu, zda se jedná o služby poskytované občanům osobně, asistovanou formou prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy či digitální formou. Tento návrh vychází z oprávněného požadavku občanů, kteří mají podle předkladatelů právo na získání přehledu o tom, na jaké služby poskytované veřejným sektorem mají právo a v jaké formě jim mají být poskytnuty. Obráceně se jedná o jednu z hlavních veřejných služeb státu. Na základě takto vzniklého katalogu pak bude vláda svým nařízením každoročně definovat, které služby dosud nebyly digitalizovány.

323. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮZávěrem této kapitoly je ještě přiložen přehled o výši výdajů státního rozpočtu na oblast ICT v letech 2013 až 2018 (data na rok 2018 ještě nejsou dostupná za celý rok). Z grafu, pro nějž byla pro potřeby zpracovatele této zprávy RIA poskytnuta vstupní data přímo od vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly, je patrné, že výdaje státu na ICT v čase rostou. V průměru let 2013 až 2017 pak stát vynakládal na tuto oblast zhruba 8,96 miliardy korun ročně.Graf 25: Výdaje státního rozpočtu na ICT (v mil. Kč)

2013 2014 2015 2016 2017 2018 -

2,000

4,000

6,000

8,000

10,000

12,000

14,000

Výdaje státního rozpočtu na ICT Trend 2013-18průměr 2013-17

Zdroj: Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci

1.2.2.2 Rozsah problému

Stěžejním cílem předkládaného zákona o právu na digitální službu je umožnit uživatelům služeb veřejné správy domáhat se poskytnutí těchto služeb v digitální podobě, bude-li to z pohledu charakteru příslušné agendy možné. Přesnou podobu procesu náběhu jednotlivých agend státní správy (a později potenciálně i samosprávy) bude mít v souladu s §17 návrhu zákona v gesci Vláda České republiky. Hlavním negativem současného stavu je existence významných neefektivit plynoucích z toho, že klienti orgánů veřejné moci často nemají jinou možnost, než se pro získání správního rozhodnutí dostavit osobně na příslušný úřad (nezřídka i vícekrát). Zároveň – vinou chybějícího propojení mezi jednotlivými orgány veřejné moci – musí pro účely vydání správního rozhodnutí často uvádět a prokazovat údaje, které již v minulosti u jiného (nebo i stejného) orgánu veřejné moci uvedli. Kvůli těmto neefektivitám tak uživatelům vznikají časové i finanční náklady, a to nezřídka v nezanedbatelné výši.Jak je uvedeno výše v kapitole popisu současného stavu, takováto praxe je v zemi s vyspělou IT infrastrukturou a IT gramotou populací navyklou využívat aktivně nejrůznější služby digitálního světa již velmi přežitá. Cílem návrhu tak je dát uživatelům k dispozici nástroj, pomocí něhož bude digitalizace státní správy (a později samosprávy) postupně docíleno, totiž vymahatelnost.Návrh předpokládá, že během doby implementace zákona budou v digitální formě zpřístupněny všechny agendy, u kterých to nevylučuje

333. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮjejich charakter (např. předání základního identifikačního dokladu) či jiný veřejný zájem. Primárně by však měly být digitalizovány ty agendy (resp. jejich úkony), které jsou klienty veřejné správy nejvíce využívány, a jsou tak s nimi spojeny v absolutní hodnotě nejvyšší náklady.Jedná se zejména o následující agendy vykonávané orgány veřejné moci na úrovni státní správy (případně vybrané úkony z těchto agend):

Matriční agenda Evidence obyvatel Dopravní úřad a silniční

správní úřad Územní plánování Obecný stavební úřad Památková péče Sociální práce Vodoprávní řízení Ochrana přírody a krajiny

Odpadové hospodářství

Ochrana zemědělského půdního fondu

Lesní hospodářství Myslivost Ochrana ovzduší Ochrana zvířat Rybářství Přestupková agenda (např.

platba pokut) Finanční úřad – správa daní ČSSZ/OSSZ Živnostenský úřad Vydávání potvrzení o studiu Školství

V další fázi je pak možné počítat s rozšířením platnosti zákona také na úroveň samospráv, čímž budou do digitálního světa začleněny také agendy samosprávné, jako je například odpadové hospodářství, zábory a pronájmy veřejného prostranství či agendy místních poplatků.1.2.2.3 Věcný charakter problému

Klíčové problémové okruhy byly identifikovány jednak v rámci konzultací, jednak na základě analýzy aktuálních strategických dokumentů a analýz. Níže jsou uvedeny jak pro individuální občany, tak pro subjekty podnikatelského sektoru.I. Občané1) Analýza přístupu veřejnosti k regulaci v České republice, MV ČR, 2008V Analýze přístupu veřejnosti k regulaci v České republice Ministerstva vnitra České republiky z roku 2008 mimo jiné stojí, že „při řešení životních situací, jakou je například výměna dokladů, žádost o dávku, žádost o povolení, změna trvalého bydliště, vyřizování živnostenského listu, rozvod, vadí lidem ze všeho nejvíce dlouhé čekací doby na vyřízení (uvedla polovina lidí z komplikované populace, častěji byla nespokojena zejména mladší generace) a také příliš mnoho papírování (na tomto se shodli dva z pěti bez ohledu na to, do které skupiny populace patří). Jako další závažný problém pak vidí neochotu úředníků, na tom se shodla téměř třetina v obou skupinách populací. Komplikovaná populace se domnívá, že předpisy jsou příliš složité a nepřehledné. Také náklady

343. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮspojené s tímto vyřizováním považují za příliš vysoké.“6

2) Analýza současného stavu snižování regulatorní zátěže občanů a veřejné správy v České republice, MV ČR, 11/2016Analýza Ministerstva vnitra z roku 2016 v prvé řadě vyjmenovává pozitivní vývoj v oblasti eGovernmentu. Uvádí například, že „zejména u agend v přenesené působnosti a za využití nástrojů eGovernmentu došlo ke snížení regulatorní zátěže. Základní registry zlepšily procesy u agend matrik, evidence obyvatel, rodných čísel a státního občanství, využití těchto nástrojů je velmi pozitivně vnímáno úředníky vykonávající dané agendy. Občané již nemusí opakovaně navštěvovat úřady a dokládat stejné referenční údaje. Například ze zákona o státním občanství České republiky nemusejí fyzické osoby činící úkony na úseku státního občanství předkládat požadované doklady, pokud si je správní orgán může obstarat ve státem vedených evidencích (příkladem výpis z rejstříku trestů). Stejně tak zákon o matrikách stanovuje, že pokud je doklad, který je potřebné matričnímu úřadu předložit, úřad sám schopen ověřit v rámci jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů, musí tak učinit. U agendy rodných čísel je například pozitivní změnou snižující regulatorní zátěž občanů vytvoření formulářů na přidělení rodného čísla, jeho ověření, osvědčení nebo potvrzení změny, které je možno podat i elektronicky, osobně na Ministerstvu vnitra nebo prostřednictvím kteréhokoliv obecního úřadu s rozšířenou působností na území České republiky nebo zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. Obdobně přispělo i vytvoření elektronických formulářů CzechPOINT, kdy si občan může požádat o poskytnutí svých referenčních údajů nebo provozních záznamů o využití dat do datové schránky.“Zároveň však analýza nezapomíná také na identifikaci přetrvávajících nedostatků, když v ní mimo jiné stojí, že „druhou oblastí je sdílení informací ve veřejné správě. Aktuální základní registry jsou pozitivně hodnoceny, nicméně by bylo vhodné další rozšíření vedených údajů a propojení s dalšími rejstříky a databázemi tak, aby informace uvnitř veřejné správy byly navzájem subjektům dostupné a snížila se nutnost občana poskytovat (ohlašovat) stejné informace vícekrát.“V rámci dotazníkových šetření a individuálních pohovorů s obcemi a kraji, které byly součástí zpracování analýzy, měly i tyto subjekty příležitost k identifikaci konkrétních nedostatků či prostorů ke zlepšení. Zdůrazněny byly především složitost legislativy, nedokonalá elektronizace, nedostatečně propojené registry, přijetí řady strategií a koncepcí, ale častokráte neuskutečnění zamýšlených projektů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (pro četnost a náročnost požadavků), zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (pro ustanovení týkající se darů, fondů odměn, rezervního fondu a investičního

6 Dostupné online např. na: https://www.mvcr.cz/clanek/analyza-pristupu-verejnosti-k-regulaci-v-ceske-republice.aspx.

353. 12. 2018

https://www.mvcr.cz/clanek/analyza-pristupu-verejnosti-k-regulaci-v-ceske-republice.aspx

https://www.mvcr.cz/clanek/analyza-pristupu-verejnosti-k-regulaci-v-ceske-republice.aspx


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮfondu), zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád (pro ustanovení týkající se kontrol subjektů), pomocný analytický přehled k účetnictví státu, vedení papírových archivů, duplicitní kontroly, doručování či opakovaný sběr stejných dat či předávání informací mezi subjekty veřejné správy. Zejména poslední jmenovaná oblast týkající se předávání informací mezi jednotlivými subjekty veřejné správy je často opakovaným nedostatkem identifikovaným ze strany obcí a krajů. „Na základě odpovědí obcí a krajů je vnímána jako hlavní příčina nedostatečná kooperace mezi ministerstvy. Ministerstva nenastavují právní rámec komplexně. Legislativa není propojená napříč resorty. Výklady norem jednotlivých ministerstev míří v některých případech proti sobě. Často jsou ústředními orgány požadována data, která byla již jinému subjektu reportovaná. Metodické pokyny jsou negativně hodnoceny zejména kvůli své nezávaznosti. Příčina je vnímána v neodpovědnosti subjektu za metodické vedení. Taktéž kontaktování zodpovědného úředníka na ministerstvu není považováno za ideální, vzhledem k neuvedení kontaktních údajů případně i neuvedení osoby, která je v dané problematice kontaktní osobou. Obce a kraje podporují vyšší elektronizaci, propojení systémů a databází, vytvoření větší standardizace napříč jejich úřady, ale zejména mezi ústředními orgány samotnými.“Co se týče ústředních orgánů, žádné z ministerstev, se kterými byl uskutečněn individuální rozhovor, dle analýzy „nepociťuje s výměnou nebo sdílením informací žádné závažnějšími problémy. Podobně odpovědělo také několik ministerstev v rámci dotazníkového šetření. Jiná ministerstva jisté problémy v oblasti výměny a sdílení informací ovšem pociťují. Konkrétně se jedná například o problémy technické povahy jako zastaralost softwarových řešení, nemodulárnost, používání uzavřeného zdrojového kódu, nekompatibilita některých informačních systémů či problematika technického zabezpečení propojení systémů. Dalším identifikovaným problémem je nedostatečná mezirezortní spolupráce.“Obrázek 1: Hlavní nedostatky současných přístupů ke snižování regulatorní zátěže občanů

Obrázek výše nabízí přehled hlavních identifikovaných nedostatků současných přístupů ke snižování regulatorní zátěže občanů. Níže jsou pak uvedeny související návrhy na zlepšení či narovnání těchto nedostatků.

363. 12. 2018

Šptaná výměna

informací ve veřejné správě

Opakovaný sběr stejných

dat

Nedostatečné propojení registrů

Nedokonalá registrace


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ Maximální možnou měrou veřejnou správu elektronizovat; Zvýšit provázanost a informovanost kontrolních orgánů; Zvýšit sdílení dat mezi ústředními orgány; Spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy, včetně nastavení

shodných postupů, tam, kde je to možné; Komparace procesních analýz subjektů na stejné úrovni navzájem; Provázat registry a databáze napříč veřejnou správou; Zavést více celostátních registrů; Zvýšení počtu elektronických podání a využití elektronických

formulářů.

II. Podnikatelský sektor3) Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017, MPO, 07/ 2018Tato zpráva hodnotí aktuální situaci v oblasti administrativní zátěže podnikatelského sektoru. Konkrétně uvádí, že „snižování administrativní zátěže podnikatelů patří dlouhodobě k prioritám vlád ČR. Snižování administrativní zátěže je sledováno prostřednictvím Rady vlády pro veřejnou správu, v materiálu Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období roku 2014-2020. V roce 2017 byla tato problematika doplněna jako jeden z indikátorů do dokumentu Strategický rámec Česká republika 2030. Tento dokument stanovuje dlouhodobé priority rozvoje České republiky pro zvýšení kvality života v ČR pro současné i budoucí generace. Byl schválen usnesením vlády č. 292 ze dne 19. dubna 2017 a navazuje na dokument Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky z roku 2010.“ Dále zpráva konstatuje, že „v letech 2013-2016 bylo zrealizováno 85 opatření vedoucích ke snížení administrativní zátěže (celkový počet sledovaných opatření v roce 2017 pak činil 37). V roce 2016 zrealizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými ústředními orgány státní správy přeměření administrativní zátěže podnikatelů. Z výsledků vyplynulo, že se celková administrativní zátěž v porovnání s rokem 2005 snížila o 31,49 % na částku 71 095 478 958 Kč/rok.“ Administrativní zátěž představuje vyjádření nákladů na administrativní úkony všeho druhu, tj. plnění informačních povinností – např. provedení ohlašovací povinnosti, vyplňování formulářů, získávání povolení, nebo zpracování povinné dokumentace k předkládané žádosti. Výše uvedená suma je tak vyšší, než je možné získat realizací přínosů z elektronizace veřejné správy. Nicméně vzhledem k počtu agend a počtu úkonů potřebných učinit každý rok jak občany, tak podnikatelskými subjekty, lze pracovat s významnou částí této sumy. Konkrétní vyčíslení přínosů jednotlivých variant bude učiněno níže v příslušných hodnotících kapitolách.Co je však pro tuto RIA důležité, je dle zprávy konstatování, že „i přes již uskutečněná opatření v posledních letech je administrativní zátěž kladená na podnikatele ze strany státních orgánů vnímána stále jako vysoká.

373. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮZejména oblast poskytování duplicitních údajů pro statistický a finanční úřad apod. ... či nedostatečně rychle zaváděná elektronizace veřejné správy a vzájemná propojenost.“ Pro následující období je tak ústředním orgánům státní správy doporučováno „zaměřit pozornost na realizaci opatření týkajících se i elektronizace veřejné správy.“4) Programové prohlášení vlády ze dne 27. června 2018V Programovém prohlášení vlády ze dne 27. června 2018 (jež fakticky navazuje na Programové prohlášení předcházející vlády ze dne 8. ledna 2018) je problematice eGovernmentu věnována značná pozornost.7 V samostatné kapitole s názvem Digitální Česko je mimo jiné jasně konstatováno, že „současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře. Ostatní státy EU nám utekly, nebo nás předběhly. Za poslední období mnoho nových projektů a služeb nevzniklo, v lepším případě se udržoval současný, ne příliš efektivní stav.“ Mezi hlavními body skloňované v programovém prohlášení stávající vlády tak lze naleznout mimo jiné následující konkrétní záměry:

propojení všech státních databází; vytvoření jedné elektronické identity pro každého občana, kde

budou všechny služby státu dostupné na jednom místě (včetně možnosti seznámit se s nejnovější legislativou či zkontrolovat, která veřejná instituce se dívala na osobní údaje občana a žádat vysvětlení);

vytvoření centrálního portálu státu, kde si občan bude moci vše vyřídit, a využití služeb České pošty pro ty občany, kteří internet nemají;

zřízení jedné centrální IT autority pro digitalizaci státu, řízené vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, která bude podléhat přímo premiérovi;

vytvoření vládního akčního plánu s jasnými termíny, kdy budou agendy jednotlivých ministerstev a státních úřadů zapojeny do Digitálního Česka;

koncentrace IT agendy, nadefinování základních standardů platných pro státní správu, centrální řízení nákladů, architektury a dodávek projektů;

dobudování vysokorychlostní internetové sítě po celém území ČR.Řada z výše uvedených kroků by v případě realizace měla přímý pozitivní dopad i na administrativní zátěž podnikatelů, což je explicitně zmíněno (propojení všech registrů, komplexní sdílení dat, digitálně příznivá legislativa, digitální identita). Fakt, že Programové prohlášení vlády se věnuje problematice eGovernmentu a navrhuje v této oblasti několik opatření, je reflexí 7 Programové prohlášení vlády ze dne 27. června 2018 dostupné online např. na https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/.

383. 12. 2018

https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/

https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-165960/


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮproblémů a nedostatků, které vláda považuje v následujícím volebním období vhodné řešit.Tato opatření pak dále rozvíjí aktuální verze (pro předložení vládě ČR) Koncepce budování eGovernmentu v ČR 2018+ a jeho IT podpory podle zák. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 20. 9. 2018.5) Studie veřejné správy 2018, CEEC Research, 2018Pro ilustraci konkrétních problémů uvedených v problémovém stromu výše a podporu argumentace využíváme i vyjádření zástupců veřejné i soukromé sféry o stavu a vývoji oblasti eGovernmentu z každoročně publikované studie veřejné správy.„Domnívám se, že největší překážkou je neexistence dostatečné politické podpory eGovernmentu a s tím související pomalé procesy při zavádění elektronizace, včetně rozhodování o nutných legislativních změnách a dostatečných personálních kapacitách. Prostor pro zlepšení rovněž vidím ve zlepšení komunikace výhod digitalizace směrem k veřejnosti. Pokud by byly odstraněny překážky, pak se domnívám, že je reálné zavedení v horizontu pěti let.“ (Romana Smetánková, partner, Ernst and Young)„Největší překážkou je přetrvávající resortismus v pohledech na rozvoj e-Governmentu, který je nutné překonat silným centrálním řízením a koordinací celého procesu.“ (Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu)„Největší překážkou je chybějící koncepce, stovky nejrůznějších, vzájemně neprovázaných systémů na jednotlivých státních úřadech. Dalším neduhem je uživatelská nepřívětivost, složitost systémů. Dokud nebude skutečný zájem státu, i radikálními kroky, s daným problémem pohnout, bude to jen hra na eGoverment.“ (Vít Rakušan, poslanec PSP ČR a starosta města Kolín)Obrázek 2: Skutečnosti, které jsou největší překážkou rychlé implementace eGovernementu

393. 12. 2018



Zdroj: Studie veřejné správy 2018, CEEC Research, 2018

6) Názory dalších expertů8 Na špatný stav českého eGovernmentu Komise tradičně upozorňuje v rámci Indexu DESI. „S tím prohlášením nejen souhlasím, ale myslím si, že je situace ve skutečnosti ještě horší. Jeden fakt je, že jsme na dně Evropy, a druhý, že se v této oblasti nic zvláštního neděje.“ (Ivan Pilný, toho času předseda hospodářského výboru PSP ČR)„Neodsuzoval bych Českou republiku úplně plošně – například obchodní nebo insolvenční rejstřík patří v EU k těm lepším. Pravdou ale je, že se jedná spíše o výjimky…“ (Jiří Skuhrovec, EconLab)„Za umístěním České republiky téměř na samém konci Evropy je třeba hledat především stagnaci v klíčových projektech eGovernmentu, ať už se jedná o Czech POINT, datové schránky či základní registry. Většina těchto projektů byla představena před 5 i více lety s tím, že jejich další rozvoj je velmi omezený. Další rozvoj bych viděl v oblasti datových schránek, které sice umožňují realizaci celé řady elektronických podání, avšak stále zde chybí transakční část, která by umožnila ihned zaplacení například daně či správního poplatku.“ (Jiří Průša, CZ.NIC)I když je možné vést debatu o tom, do jaké míry index DESI zahrnuje veškeré aspekty eGovernmentu potřebné pro možnou komparaci v rámci zemí EU, umístění ČR v dolních částech tabulky minimálně naznačuje existenci možných problémů.

8 Zdroj: www.egov.cz/clanky/spatny-stav-egovernmentu-v-cesku-podle-hodnoceni-indexu-desi-je-zde-mnoho-kritiku-i-podporovatelu, 20. 6. 2016; euractiv.cz

403. 12. 2018

http://www.egov.cz/clanky/spatny-stav-egovernmentu-v-cesku-podle-hodnoceni-indexu-desi-je-zde-mnoho-kritiku-i-podporovatelu

http://www.egov.cz/clanky/spatny-stav-egovernmentu-v-cesku-podle-hodnoceni-indexu-desi-je-zde-mnoho-kritiku-i-podporovatelu



413. 12. 2018



PROPOJENÝ DATOVÝ FOND ORGÁNŮ VEŘEJNÉ MOCI VERSUS OBČAN V ŽIVOTNÍCH SITUACÍCH

423. 12. 2018



433. 12. 2018



1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Legislativní rámec pro digitalizaci tvoří primárně zákony přijaté a aktualizované postupně od roku 2000. Jedná se zejména o zákony č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, a zákon o 297/2018 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a také prováděcí vyhlášky k zákonům, zejména vyhlášky č. 53/2007 Sb., 528/2006 Sb., 529/2006 Sb., 442/2006 Sb.Stěžejní právní úpravou je však zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Až tento zákon totiž vytvořil legislativní rámec pro vybudování Propojeného datového fondu orgánů veřejné moci a také pro využívání dat v něm zahrnutých. Dále je pak zcela zásadním předpisem zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi. Ten vytvořil rámec pro garantovanou komunikaci mezi veřejnou správou a občanem a také rámec pro digitální formu a obsah, jež položil naroveň listinné podobě.Bohužel již dnes je zřejmé, že stávající legislativa neodpovídá aktuálním potřebám celé společnosti, a to zejména v oblasti povinného sdílení jednou pořízených dat, přechodu od tradicionalistické, primárně vrchnostenské veřejné správy k veřejným službám a vytváření sdílených služeb, včetně cloudových služeb.Exponenciální rozvoj moderních technologií a charakterová změna požadavků na veřejnou správu na straně občanů ukazují na nezbytnost další modernizace všech zákonů s cílem odstranit veškeré bariéry, které brání plošnému využívání moderních technologií k zajištění veřejných služeb, a to s ohledem na dramatický nárůst poptávky po prvcích digitální veřejné správy. Nezbytným prvním krokem musí být logicky okamžitá novelizace výše uvedených zákonů, tvořících rámec pro digitalizaci a v následné etapě pak novelizace celého právního řádu tak, aby již neexistovaly bariery pro další skokovou změnu v digitalizaci.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Návrh právní úpravy bude mít dopady na širokou škálu subjektů státního i privátního sektoru, a to včetně občanů. Především se pak dotkne níže uvedených skupin a institucí:

443. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ Veřejnost – Pokud jde o přímé dopady, elektronizace veřejné správy

bude znamenat časové úspory občanů. Z oblasti nepřímých dopadů lze jmenovat pozitivní vliv na zaměstnanost, eInkluzi, přístup k veřejným službám či obecný komfort života.

Podnikatelé – Na podnikatele bude mít implementace eGovernmentu vesměs podobné dopady jako na veřejnost. Zejména jim ušetří čas a náklady spojené s vyřizováním úředních povinností. Tyto faktory pak budou moci lépe využít k produktivní činnosti.

Obchodní společnosti – Na obchodní společnosti bude mít implementace eGovernmentu také podobné dopady jako na veřejnost či podnikatele. Zejména jim ušetří čas a náklady spojené s vyřizováním úředních povinností. Tyto faktory pak budou moci lépe využít k produktivní činnosti.

Neziskový sektor – Také na subjekty ze sektoru NNO bude mít zavedení eGovernmentu podobné pozitivní dopady jako na obchodní společnosti či podnikatele.

Obce, kraje, ministerstva a další orgány veřejné moci vykonávající přenesenou působnost státní správy – Na tyto orgány bude mít implementace eGovernmentu dopady zejména v oblasti personální (potřeba proškolit zaměstnance pro digitální agendu). Zavedení elektronizovaných procesů si vyžádá také investiční náklady, ty však budou později více než vyrovnány díky přínosům plynoucím z vyšší efektivity elektronizovaných procesů (včetně administrativních úspor, režijních úspor i personálních úspor).

Stát jako celek – Na Českou republiku bude mít implementace eGovernmentu pozitivní dopad zejména ve zvýšení produktivity práce, přírůstku k hrubému domácímu produktu, uvolnění chybějící pracovní síly na trhu práce a obecně ve zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Česká republika se zároveň odlepí ode dna mezinárodních žebříčků sledujících rozvoj eGovernmentu, a naopak bude moci sloužit jako inspirace pro jiné státy (export know-how).

Ministerstvo vnitra ČR – Pro MV ČR bude mít oproti jiným orgánům veřejné moci další významný benefit z titulu gestora oblasti veřejné správy. Díky elektronizaci procesů ve výkonu státní správy (a výhledově i samosprávy) bude mít o této oblasti kvalitní a aktuální reálná data, která bude moci využívat pro potřeby procesní optimalizace jednotlivých agend.

Ministerstvo financí ČR – Pro MF ČR bude mít implementace eGovernmentu pozitivní dopad zejména v souvislosti s vyvolaným růstem HDP, který se projeví přírůstkem příjmů státního rozpočtu v oblasti daní i odvodů na povinné pojistné.

Obce a kraje jakožto orgány veřejné moci vykonávající samosprávnou agendu – Na ty bude mít implementace eGovernmentu dopad tehdy, rozšíří-li se výhledově ze státní správy také na úroveň samospráv. Tyto dopady pak budou podobného

453. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮcharakteru jako na obce a kraje vykonávající přenesenou působnost (pouze v menším měřítku, protože bude možné využívat synergií z elektronizovaných procesů již zavedených v rámci výkonu přenesené působnosti).

Sektory ekonomiky – Implementace eGovernmentu bude mít díky nutným investicím pozitivní vliv na poptávku v sektoru ICT, která se postupně díky multiplikačnímu efektu rozšíří na subdodavatele a dále do jiných odvětví napříč ekonomikou (v rámci nepřímých, indukovaných a spillover efektů).

1.5 Popis cílového stavu

Cíle obecnéJako obecné cíle předkládaného návrhu zákona lze jmenovat zejména následující: Udržitelnost a růst hrubé přidané hodnoty na základě časových úspor

všech dotčených skupin, Zachování konkurenceschopnosti ČR a podnikatelského sektoru včetně

malých a středních podniků, Zvýšení produktivity práce plynoucí z zefektivnění správních procesů

jak na straně státu, tak na straně soukromoprávních subjektů.Míru dosažení těchto cílů lze v budoucnu hodnotit například sledováním mezinárodních indexů a jiných indikátorů sledujících konkurenceschopnost, produktivitu práce a další parametry ukazující na rozvinutost ekonomik.Zvýšení míry elektronizace veřejného sektoru by kromě snížení nákladů na veřejnou správu a zvýšení účinnosti služeb poskytovaných občanům a podnikatelům přineslo digitální pákový efekt pro všechna odvětví hospodářství.Míru dosažení těchto cílů lze v budoucnu hodnotit například sledováním mezinárodních indexů a jiných indikátorů sledujících konkurenceschopnost, produktivitu práce a další parametry ukazující na rozvinutost ekonomik.Cíle konkrétní Jako konkrétní cíle předkládaného návrhu zákona lze jmenovat zejména následující: Vyšší míra elektronizace veřejné správy, Nižší administrativní zátěž na výkon veřejné správy, Nižší administrativní zátěž pro kontakt s orgány veřejné moci na

straně soukromého sektoru,

463. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ Nižší náklady na výkon přenesené působnosti státní správy (a

výhledově i samosprávy).Míru dosažení těchto cílů lze v budoucnu hodnotit například sledováním efektivity procesů ve veřejné správě (nákladovost jednotlivých agend, počet úvazků potřebných na výkon jednotlivých agend apod.) či sledování rozšíření digitálních služeb státu mezi uživateli.

Cíle operativníCílem návrhu je posílit práva občanů na digitální služby veřejné správy a jejich vymahatelnost u správního soudu. Ambicí návrhu je vytvořit takové podmínky, aby nejpozději do 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona byly postupně digitalizovány veškeré služby veřejné správy, u kterých digitalizaci nebrání jiný veřejný zájem státu (ochrana státu a vnitřní bezpečnost).Velmi často je jako protiargument k návrhu použit právě stávající legislativní rámec. Podle některých kritiků návrhů již stávající právní úprava (viz výše uvedené zákony) již dostatečně vytváří podmínky pro naplnění návrhem definovaného stavu. Tato premise je částečně pravdivá, ovšem jen částečně. Realita je zcela jiná. Je skutečností, že některé povinnosti v oblasti digitalizace a zpřístupnění veřejných digitálních služeb již zákony odpovědným orgánům veřejné správy ukládají, ale neobsahují žádné sankce při jejich neplnění, ani vymahatelnost takových povinností. To je hlavním cílem tohoto návrhu. Tedy posílit práva občanů na digitální služby a umožnit jejich vymahatelnost u správního soudu.

1.6 Zhodnocení rizik

Rizika zachování současného stavuJako rizika zachování současného stavu lze identifikovat zejména ztrátu výstupu a konkurenceschopnosti české ekonomiky v rámci mezinárodních srovnání, dále například zpomalení vývoje IT gramotnosti občanů, a tudíž zpomalení růstu produktivity práce. Při zachování současného stavu by také nadále docházelo k vynakládání veřejných prostředků na výkon veřejné správy v podobě neoptimalizované pomocí moderních metod procesní optimalizace.Rizika předkládané variantyJako hlavní riziko implementace zákona o právu na digitální službu je třeba zmínit důsledky situace, kdy by rezorty a další odpovědné orgány veřejné moci nestihly prvky eGovernmentu během určené doby implementovat. Pokud by nebyla účinnost zákona prodloužena, mohli by se uživatelé veřejných služeb domáhat digitalizovaných procesů soudní cestou. S tím by byly spojeny náklady na soudní řízení z veřejných rozpočtu.

473. 12. 2018



2 Návrh variant řešení

Varianta 0: Zachování současného stavu

Tato varianta předpokládá zachování současného stavu. Schéma níže pouze ilustruje stávající podobu architektury v situaci, kdy systémy nejsou navzájem plně propojené, což znemožňuje funkčnost eGovernmentu. Podrobnější slovní popis současného stavu byl obsahem předchozí kapitoly.

Hlavní rysy současné situace na poli digitalizace veřejné správy: Vysoká administrativní náročnost řešení životních situací

občana/podnikatele, vysoká nákladnost výkonu státní správy; Státní datový fond existuje od roku 2013, ale není sdílený; Legislativa nepodporuje/zamezuje sdílení dat; Není respektován princip „only once“- stále obíhá občan, nikoliv data; Existuje více než 200 průkazů a veřejných listin opravňujících uživatele

k úkonům či povinnostem; Poskytování digitální služby často zákonnou povinností, avšak

nevynutitelnou; Narůstá počet úředníků a s ním mandatorní výdaje státu.Dosavadní právní úprava byla spíše vrchnostenského charakteru, kdy byly stanoveny povinnosti úřadů něco dělat elektronicky. Bohužel se z praxe ukázalo, že toto pro řádné fungování moderních digitálních služeb nepostačuje. Veřejná správa se v souladu s Článkem 72 Ústavy musí ve všech případech řídit mantinely stanovenými zákonem a je jí tedy principiálně omezeno proaktivní konání, nemá-li ho přímo uloženo zákonem. To ve své podstatě fakticky blokuje vytváření a rozvoj elektronických klientských služeb, kromě několika v zákonech stanovených příkladů, jako je povinnost elektronicky komunikovat či strpět elektronickou komunikaci, či povinnost využívat při své činnosti referenční údaje ze základních registrů.

483. 12. 2018



Varianta 1: Implementace zákona o právu na digitální služby

Tato varianta předpokládá vzájemné propojení informačních systémů veřejné správy. Tím jsou zajištěny základní funkčnosti eGovernmentu, protože propojené systémy mezi sebou mohou efektivně komunikovat. Můžou tak být naplňovány funkcionality vycházející z ustanovení návrhu zákona, jako je například princip „only once“ či mechanismus notifikací. Schéma níže pouze ilustruje tuto situaci. Podrobnější popis cílového stavu byl obsahem předchozí kapitoly.

3 Vyhodnocení nákladů a přínosů Varianty 1Cílem této kapitoly je představit, popsat a kvantifikovat dopady předkládaného zákona o právu na digitální služby. Dopady jsou popsány a kvantifikovány pro Variantu 1, tedy variantu implementace zákona o právu na digitální službu, a jsou položeny vůči Variantě 0, tj. zachování současného stavu. V souladu se závaznou metodologií pro vypracování zpráv RIA jsou dopady rozděleny do kategorií nákladů a přínosů. S implementací zákona jsou spojeny jak náklady jednorázové investiční, tak náklady provozní. Administrativní náklady v případě předmětného zákona nejsou, respektive jsou záporné, a jsou proto uvedeny v kategorii přínosů. Výše nákladů byly obecně stanoveny na základě dostupných dat (pokud jsou k dispozici), a zejména pak na základě kvalifikovaných odhadů poskytnutých zpracovateli týmem odborníků v oblasti

493. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮinformačních technologií pro veřejnou správu. Je zcela nezbytné na tomto místě zdůraznit, že podstatné část investičních nákladů, o nichž se tato kapitola zmiňuje, již měla být v souladu s platnou legislativou vynaložena v minulých letech. K tomu však z různých důvodů nedošlo, čímž došlo mimo jiné k nenaplnění zákonných povinností na straně odpovědných orgánů veřejné správy. Pro zajištění funkcionalit tohoto zákona, a tedy pro splnění cílů tohoto zákona je nicméně nutné tyto investice, směřující do rozvoje a propojení různých IT systémů veřejné správy, vynaložit. Tyto náklady však nelze považovat za náklady vyvolané návrhem zákona o právu na digitální služby. Proto jsou dále v oddíle věnujícím se jednorázovým investičním nákladům tyto náklady rozděleny do dvou kategorií – náklady vyvolané již stávajícími zákony a náklady vyvolané zákonem předkládaným.Využívání práv daných uživatelům služeb veřejné správy, ať už se jedná o fyzické osoby v roli občanů a živnostníků nebo o právnické osoby, tímto zákonem je na druhé straně spojeno s významnými přínosy. Tyto přínosy jsou dále popsány a u těch, kde je to možné, rovněž kvantifikovány. Hlavní část přínosů plyne s časových úspor na straně uživatelů služeb veřejné správy, díky nimž budou tito uživatelé moci věnovat více času produktivní činnosti, což má kromě jejich vlastního benefitu také nesporné pozitivní dopady do veřejných rozpočtů. Přínosy, jež tento zákon přináší a jež je možné kvantifikovat, byly kalkulovány podobně jako náklady zčásti na základě dostupných dat a zčásti pomocí kvalifikovaných odhadů (a to jak zpracovatele, tak odborníků z oblasti IT). Na tomto místě je nutné podotknout, že kalkulace musely být z velké části provedeny formou kvalifikovaných odhadů zejména z toho důvodu, že stát sám nemá k dispozici přesné údaje o reálném rozsahu či využití mnoha státem poskytovaných veřejných služeb. A to i přes to, že díky investicím v minulých letech disponuje technologickou infrastrukturou na zcela špičkové úrovni, jejíž potenciál zůstává ovšem z velké části nevyužit. Velká část agend veřejné správy stále probíhá takříkajíc „na papíře“, což prakticky znemožňuje jakékoliv efektivní a automatizované sledování vnitřních procesů, jež ve veřejné správě probíhají. Kdyby stát takovými údaji disponoval (což by mělo být v dnešní době v zájmu efektivity eGovernmentu spíše samozřejmostí), nejen že by šly tyto údaje využít ve zprávách podobné této RIA, ale především by bylo možné procesy ve veřejné správě efektivně sledovat, vyhodnocovat a v návaznosti na to optimalizovat. Také toto lze brát jako jeden z argumentů pro přijetí zákona o právu na digitální službu. Bude-li infrastruktura dobudována a procesy veřejné správy postupně elektronizovány, bude možné na ně později uplatňovat také moderní metody procesního managementu, jak je běžné v privátním sektoru.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

Tato podkapitola představuje jednotlivé kategorie přínosů a nákladů, z nichž budou různé dotčené subjekty benefitovat. Nejprve jsou přínosy a náklady identifikovány a krátce popsány. DV dalších podkapitolách jsou

503. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮpak ty kategorie přínosů či nákladů, jejichž charakter to dovoluje, kvantifikovány na základě reálných dat a kvalifikovaných odhadů. Obecně je ke kalkulacím v celé této kapitole přistupováno se zásadou profesionálního skepticismu. To znamená, že na straně přínosů jsou uvažovány vždy spíše konzervativní odhady, a naopak na straně nákladů spíše odhady blížící se horním hranicím intervalů, v nichž jsou odhadnuty. Díky tomuto přístupu je zajištěno, že přínosy návrhy nejsou nadhodnoceny a zároveň jeho náklady nejsou podhodnoceny. Celkově se tak dá očekávat, že reálné „čisté“ přínosy předkládaného návrhu zákona jsou vyšší, než vyplývá z této zprávy RIA.3.1.1 Obecné kategorie přínosů

Přínosy zákona o právu na digitální služby oproti variantě zachování současného stavu lze rámcově rozdělit do několika kategorií:

Úspora času na straně uživatelů veřejné služby – fyzické osoby, podnikající fyzické osoby (OSVČ), právnické osoby;

Související zvýšení HDP plynoucí z produktivního využití ušetřeného času,

Zvýšení daňových příjmů státního rozpočtu i rozpočtů územně samosprávných celků související se zvýšením celkového výstupu ekonomiky;

Zvýšená poptávka po výstupu sektoru ICT s výrazných přelivem do dalších odvětví napříč ekonomikou;

Úspory na straně státu – zrychlení agend, zvýšení efektivity v jejich výkonu, možnost přesunu pracovní síly k produktivnějším činnostem v rámci orgánů veřejné moci;

Nárůst IT gramotnosti občanů – zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti;

Pozitivní obraz ČR jako dynamicky se rozvíjející digitální společnosti;

Zlepšení pozice ČR v mezinárodních žebříčcích eGovernmentu; Možnost exportu know-how; Zvýšení transparentnosti veřejné správy přispívající je snížení

korupčního potenciálu; Ekologické přínosy – snížení počtu klientů cestujících na úřady a

pokles ve využívání dokumentů v papírové podobě.

3.1.2 Obecné kategorie nákladů

Na nákladové straně lze v souvislosti se zákonem o právu na digitální služby zmínit oproti variantě zachování současného stavu zejména následující:

Jednorázové investiční náklady na dobudování architektury

513. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮeGovernmentu pro potřeby naplnění ustanovení zákona, které ovšem nejsou vyvolány předkládaným zákonem:

o Náklady na dobudování systému eGovernment Service Bus;o Náklady na propojení jednotlivých agendových informačních

systémů se strukturou eGovernment Service Bus;o Dodatečné náklady na fyzickou IT infrastrukturu předkládaný

zákon nevyvolává. Jednorázové investiční náklady na úpravu dotčených informačních

systémů pro zajištění funkcionalit plynoucích z předkládaného zákona;

Jednorázové investiční náklady potřebné na implementaci souvisejícího změnového zákona;

Provozní náklady – zejména na dodatečný provoz informačních systémů a naplnění ustanovení vyplývajících z § 15 a § 16 předkládaného zákona (tj. sleva na správních poplatcích při využití digitální služby a vymahatelnost práva na digitální služby);

Administrativní náklady plynoucí z digitalizace, zejména v podobě nákladů na proškolení pracovníků orgánů veřejné moci.

3.2 Náklady

V této podkapitole jsou detailně rozpracovány nejvýznamnější kategorie nákladů spojených s implementací návrhu zákona o právu na digitální službu (tj. Varianta 1). Tyto náklady jsou popsány ve třech základních kategoriích – jednorázové investiční náklady, provozní náklady a administrativní náklady. Náklady jsou vztaženy vůči Variantě 0, tedy zachování současného stavu. Na začátek je nutné zdůraznit, že podstatná část jednorázových investičních nákladů popsaných v následujícím oddíle je sice nutným předpokladem pro zajištění 3.2.1 Jednorázové investiční náklady

Oblast jednorázových investičních nákladů je nutné rozdělit do dvou základních oblastí:

a) Náklady nevyvolané návrhem zákona o právu na digitální služby Jedná se o náklady na dobudování Propojeného datového fondu orgánů veřejné moci. Tyto náklady nejsou vyvolány předmětným návrhem zákona, nicméně jsou nezbytným předpokladem pro dokončení plné funkčnosti back office eGovernmentu, tedy Propojeného datového fondu orgánů veřejné moci u.

b) Náklady vyvolané návrhem zákona o právu na digitální služby Jedná se o náklady na zajištění práv a jim odpovídajících služeb a funkcionalit naplňujících parametry zákona. Tyto náklady jsou sepsány v samostatných oddílech dle příslušných paragrafů návrhu

523. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮzákona o právu na digitální služby, s jejichž naplněním věcně souvisí.

3.2.1.1 Náklady nevyvolané návrhem zákona o právu na digitální služby

V této sekci jsou uvedeny náklady, jež nejsou bezprostředně vyvolány předmětným návrhem zákona, nicméně jsou nezbytným předpokladem pro naplnění již dnes právem definovaných povinností dotčených orgánů veřejné moci, tj. pro zajištění plné funkčnosti českého Propojeného datového fondu orgánů veřejné moci, a to včetně složených/kompozitních služeb sytému eGON Service Bus. Tyto náklady jsou vyvolány již stávající legislativou, avšak doposud nebyly vynaloženy. Realizovány měly být odpovědnými orgány již v letech 2012 až 2014 ve vazbě na vybudování Systému základních registrů veřejné správy. Jedná se primárně o náklady spojené s úpravou agendových informačních systémů veřejné správy, umožňující integraci k vnějšímu rozhraní Informačního systému základních registrů. Jak bylo již dříve uvedeno, tento proces byl téměř ve všech případech řádně zabezpečen. V případě, že u některé agendy dosud nedošlo k připojení agendového informačního systému veřejné správy a jeho připojení k systému základních registrů, jedná se o nedodržení zákona ze strany správce agendy a agendového informačního systému, a nemělo by se tudíž jednat o nový, a hlavně oprávněný požadavek vůči veřejným rozpočtům.Nově se objevuje požadavek na připojení k Propojenému datovému fondu orgánů veřejné moci prostřednictvím služeb eGON Service Bus. V tomto případě se skutečně jedná o oprávněný náklad, i když ani ten není vyvolán návrhem zákona o právu na digitální služby. Jedná se opět o požadavek, vyplývající ze změny požadavků občanů na fungování veřejné správy nejen v České republice, ale de facto v celé EU, což potvrzují i oficiální priority a cíle EU v digitalizaci veřejné správy v zemích EU. V letech 2008-2009, kdy byl připravován zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, však napříč politickým spektrem převládala obava z rizika zneužití dat obsažených v PDFOVM, ať již na úrovni referenčních údajů obsažených v základních registrech, tak na úrovni autoritativních údajů obsažených v jednotlivých agendových informačních systémech. Hlavní obavou bylo zneužití dat při tak vysoké koncentraci dat v jednom datovém fondu. Při odborných diskuzích v obou komorách Parlamentu ČR se často objevovalo heslo tzv. „velkého bratra“. Z tohoto důvodu byla tehdy průchozí jen varianta tzv. individuálních dotazů na data do jednotlivých základních registrů. Neakceptovatelná byla diskuze nad tzv. kompozitními službami, tedy vícekriteriálními dotazy vůči koncentrovaným údajům o jednom subjektu údajů v různých životních situacích. Dosavadní praxe využívání základních registrů a na ně připojených agendových informačních systémů prokázala, že tento přístup odpovídal možná době vzniku, avšak neodpovídá již aktuálním požadavkům na veřejnou správu. Nejsilnějším argumentem pro přechod na kompozitní služby je však prokázaná bezpečnost celého systému PDFOVM, kdy za

533. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮuplynulých 5 let nedošlo přes milionový počet transakcí k žádnému úspěšnému narušení bezpečnosti systému a nikdy nedošlo ke zneužití jakýchkoliv obsažených dat. Praxe prokázala jak úspěšnost celého procesu anonymizace údajů prostřednictvím ORG, tak funkčnost matice rolí a oprávnění k přístupu do systému základních registrů v Registru práv a povinností (RPP). Náklady vyvolané požadavkem implementace kompozitních služeb prostřednictvím služeb eGovernment Service Bus jsou rozděleny do tří částí:

A)Náklady Ministerstva vnitra na vybudování služeb eGovernment Service Bus

Výše těchto nákladů je kvalifikovaným odhadem stanovena na 350 milionů korun. Základem pro tento odhad je zjištěný skutečný náklad na jednu transakci v systému základních registrů, který dosahuje výše 0,34 Kč. Po implementaci všech služeb eGON Service Bus dojde dle kvalifikovaného odhadu ke zvýšení ceny za 1 transakci na nejvýše 0,45 Kč. Předmětný návrh zákona předpokládá, že v prvním roce implementace žádné služby veřejné správy v digitální formě zpřístupněné nebudou. Bude ale v souladu s §17 návrhu vytvořen katalog služeb orgánů veřejné moci, jenž je pro pozdější zpřístupnění služeb eGovernmentu základním předpokladem. Na základě vytvořeného katalogu dojde pak ke spuštění digitální formy u vybraných agend ve druhém roce implementace.Aby však pro tyto vybrané agendy byla funkcionalita zákona zajištěna již od druhého roku implementace, bude třeba investovat do dobudování služeb sběrnice eGON Service Bus, a to nejméně 60 procent z celkové výše investic, tedy 210 mil. Kč, hned v prvním roce implementace. V dalších dvou letech pak návrh počítá s rovnoměrným proinvestováním zbývající částky. Investice do systému eGSB tak v druhém i třetím roce implementace dosáhnou po 70 mil. Kč. Přehled jednorázových investic na dobudování systému eGON Service Bus v prvních pěti letech implementace nabízí tabulka níže.

Tabulka 1: Jednorázová investice – eGSBJednorázová investice do

systému eGSB(tis. Kč)

rok 1 210 000rok 2 70 000rok 3 70 000rok 4 -rok 5 -celkem 350 000

543. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮJak bylo řečeno v úvodu této kapitoly, tyto investice však nejsou přímo vyvolány zákonem o právu na digitální služby. Jde o investice, jež měly být realizovány již v letech 2012 – 2014 v návaznosti na vybudování Systému základních registrů veřejné správy.

B)Náklady na úpravu dotčených agendových informačních systémů veřejné správy (AISVS)

Současně s náklady na dobudování systému eGON Service Bus si implementace předmětného zákona vyžádá náklady na nutnou úpravu dotčených agendových informačních systémů veřejné správy. Přestože vynaložení těchto nákladů je nutným předpokladem pro naplnění funkcionalit zakotvených v § 7 a § 10 předmětného návrhu zákona, také pro tyto náklady platí, že fakticky vyplývají již ze stávající platné legislativy (např. ze zákona č. 365/2000, o informačních systémech veřejné správy), v návaznosti na níž měly být správně vynaloženy již v minulosti. Zákon o právu na digitální služby tak tyto základy přímo nevyvolává, a proto jsou zařazeny v této kapitole.

Náklady související s implementací na úrovni státní správy (včetně přenesené působnosti)

Tento oddíl pojednává o nákladech na úpravu těch AISVS, jejichž správcem jsou ministerstva a ostatní ústřední správní úřady a jejich dekoncentráty. Tyto agendové systémy, jichž je dle údajů Správy základních registrů zhruba 710, budou musel být upraveny tak, aby dokázaly komunikovat prostřednictvím rozhraní eGON Service Bus. Náklady na takové úpravy souvisí se zabezpečením funkcionalit vyplývajících primárně ze dvou paragrafů návrhu zákona o právu na digitální služby.

§7 Právo na poskytnutí údajů pouze jednou

Na základě Přehledu běžných cen ICT služeb ve veřejné správě je náklad potřebný k zajištění této funkcionality stanoven průměrně na 2 mil. Kč na každý AISVS. Celkové náklady tak při předpokládaném počtu 710 AIS činných v rámci ústřední státní správy dosahují výše 1,42 mld. Kč.

§11 Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci

Na základě Přehledu běžných cen ICT služeb ve veřejné správě a kvalifikovaného odhadu je náklad potřebný k zajištění této funkcionality stanoven průměrně na 1 mil. Kč na každý AISVS. Celkové náklady tak při předpokládaném počtu 710 AIS činných v rámci ústřední státní správy dosahují výše 710 mil. Kč.

Celkové náklady na úrovni ústřední státní správy

Po přičtení 350 mil Kč vynaložených na dobudování služeb platformy eGON Service Bus tak celkové náklady na nutnou úpravu systémů spadajících pod orgány ústřední státní správy dosahují výše 2,48 mld. Kč. Jelikož se nepředpokládá, že budou všechny investice provedeny

553. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮnajednou, jsou tyto celkové náklady v tabulce níže rozloženy celkem do pěti let. Tabulka 2: Náklady na zajištění funkcionalit nevyplývající ze ZoPDS – státní správa

Náklady na straně orgánů ústřední státní správynáklady na AIS

(§7) (tis. Kč)náklady na AIS

(§11)(tis. Kč)

náklady na eGSB

(tis. Kč)Celkem(tis. Kč)

rok 1 - - 210 000 210 000 rok 2 355 000 177 500 70 000 602 500rok 3 355 000 177 500 70 000 602 500 rok 4 355 000 177 500 - 532 500 rok 5 355 000 177 500 - 532 500 celkem 1 420 000 710 000 350 000

2 480 000

Zastřešující systém eGON Service Bus je nutné dobudovat co nejdříve, aby mohly být digitální služby státu pro občany dostupné již od druhého roku implementace, jak návrh zákona obecně předpokládá. Náklady na něj tak musí být vynaloženy z největší části již v prvním roce. Naopak investice na úpravu jednotlivých agendových systémů lze však rozložit až od do konce plánovacího období v návaznosti na to, jaké agendy (a úkony) bude Vláda ČR v souladu v §17 návrhu zákona postupně zařazovat do Katalogu služeb orgánů veřejné moci poskytovaných orgány veřejné moci.

Náklady související s potenciální implementací na úrovni samosprávy

V předchozím textu byly představeny náklady na dobudování informačních systémů pro implementaci zákona o právu na digitální služby na úrovni ústřední státní správy. Je-li obecným záměrem implementovat výhledově právo na digitální služby také na úrovni samospráv, je nutno počítat, že i tato druhá fáze si vyžádá určité náklady navíc oproti kalkulacím v předchozím oddíle (byť ani tyto náklady nebudou vyvolány tímto zákonem). Potenciální implementace na úrovni samospráv si nevyžádá další náklady na zastřešující systém eGON Service Bus. Naopak náklady na úpravu jednotlivých AISVS by byly celkově vyšší, protože počet AISVS využívaných v samosprávách je výrazně vyšší než na úrovni státní správy, a to i přesto, že se jedná zpravidla o systémy jednodušší a investice do nich by byly v průměru nižší než investice do systémů ústřední státní správy. Vzhledem k přibližnému počtu 4 656 AISVS, jejichž správci jsou územní samosprávné celky, lze dle expertních odhadů předpokládat, že nutné investice do těchto AISVS by si v případě rozšíření ZoPDS na samosprávy vyžádaly zhruba 9,31 mld. Kč (tyto investice by mohly být v plné výši rozloženy do několika let). Je nicméně nutné zopakovat, že nutnost těchto investic vyplývá z již platné legislativy a nikoliv ze zákona o právu na digitální služby.

563. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮC)Náklady na fyzickou infrastrukturu eGovernmentu

Samostatnou oblastí jsou dopady vyvolané návrhem zákona na 4. vrstvu architektury eGovernmentu, tedy fyzickou infrastrukturu sítí elektronických komunikací – konektivitu. Samotný návrh zákona o právu na digitální služby nevyvolává v této oblasti žádné náklady. Náklady spojené s dokončením PDFOVM nejsou vyvolány tímto zákonem, nýbrž změnou požadavků občanů na služby veřejné správy. Navíc tato vrstva je primárně zajišťována v rámci projektu KIVS, CMS, CMS2 přímo v gesci Ministerstva vnitra a je dlouhodobě jak projektově, tak i finančně zajišťována v rámci Kapitoly 314.

3.2.1.2 Náklady na zajištění práv a jim odpovídajících služeb / funkcionalit naplňujících parametry zákona

V následujících oddílech jsou zpracovány dopady, které nese naplnění každého práva, které návrh zajišťuje. Zdaleka nejvýznamnější kategorií jednorázových investičních nákladů jsou náklady spojené s možností konzumovat dostupná a zveřejnitelná data poskytnutá orgánům veřejné moci ve formě otevřených dat. Tuto složku nákladů upravuje příslušný oddíl pojednávající o nákladech na uspokojení práv a povinností vyplývajících z § 12 předmětného návrhu. Přehled všech nákladů na zajištění funkcionalit naplňujících parametry zákona včetně celkové výše těchto nákladů je uveden v následující tabulce.Tabulka 3: Celková hodnota jednorázových investičních nákladů na zajištění funkcionalit ZoPDS

Paragraf Název paragrafu ZoPDS

Vyvolané náklady v tis. Kč

(doporučená varianta)

§1 Předmět úpravy -§2 Digitální služba -§3 Právo na poskytnutí digitální služby -§4 Právo na digitální právní jednání 6 500

§5 Právo na osvědčení digitálního právního jednání 9 500

§6 Právo na uznání úředně ověřeného podpisu v digitální podobě 15 000

§7 Právo na poskytnutí údajů pouze jednou -

§8 Právo na zápis do registru práv a povinností 10 000

§9 Právo na prokázání stavu, skutečnosti nebo události -

573. 12. 2018



§10 Právo na informaci, notifikaci a reklamaci údajů

100 000(rozloženo do 5 let)

§11 Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci -

§12 Právo na otevřená data 4 615 000§13 Právo na technologickou neutralitu -

§14 Právo na přístupnost digitální služby pro osoby se zdravotním postižením -

§15 Právo na finanční zvýhodnění využití digitální služeb -

§16 Právo na soudní ochranu -§17 Katalog služeb 5 000§18 Přechodná ustanovení -§19 Účinnost -

Celkem jednorázové investiční náklady – státní správa: 4 761 000

§1 Předmět úpravyCelkové předpokládané náklady: 0 KčS naplněním ustanovení obsažených v tomto paragrafu návrhu zákona o právu na digitální služby nejsou spojeny žádné finanční náklady.

§2 Digitální službaCelkové předpokládané náklady: 0 KčS naplněním ustanovení obsažených v tomto paragrafu návrhu zákona o právu na digitální služby nejsou spojeny žádné finanční náklady.

§3 Právo na poskytnutí digitální službyCelkové předpokládané náklady: 0 KčS naplněním ustanovení obsažených v tomto paragrafu návrhu zákona o právu na digitální služby nejsou spojeny žádné finanční náklady.

§4 Právo na digitální právní jednáníCelkové předpokládané náklady: 6,5 mil. Kč pro doporučenou variantPrávo na digitální právní jednání může občan využít pro různé životní situace v rámci kterých občan plní buď svou povinnost vůči orgánům veřejné moci nebo naopak chce využít svého práva občana po těchto orgánech něco požadovat. V obou případech umožní digitální právní jednání plnohodnotně nahradit situace, kdy se občan musel buď dostavit

583. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮna příslušný úřad a provést příslušný úkon prezenčně nebo kdy provedl podání v listinné podobě vůči příslušnému úřadu.V případě uplatnění práva formou digitální právního jednání může občan realizovat veškeré tyto úkony při splnění ostatních zákonných požadavků pro daný typ podání/úkonu (např. identifikace jednajícího, relevantní obsah v písemné podobě, projev vůle osoby).Stejně jako je možné v klasické listinné podobě realizovat projev vůle vlastnoručním podpisem, jsou pro digitální právní jednání k dispozici obdobné možnosti – tedy pomocí elektronického podpisu jednající osoby nebo přeneseně prostřednictvím datové schránky občana v ISDS, která bude automaticky k dispozici pro každého občana ČR (viz související změnový zákon). Další možností je využití služeb autorizace požadavku prostřednictvím Národního bodu pro elektronickou a autentizaci (NIA) pro systém el. identifikace dle nařízení eIDAS. Alternativně je možné digitální právní jednání realizovat prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy (CzechPOINT).V případě uplatnění práva na digitální právní jednání se jako nejpřirozenější projev vůle nabízí elektronický podpis jednající osoby, který je přímým ekvivalentem v zavedených procesech. Jako další forma, která může být na základě postupně se zvyšující penetrace novými el. občanskými průkazy (eOP), je využití služeb el. identifikace prostřednictvím NIA, které vyžadují přípravu vhodného záznamu provedení projevu vůle – viz §5.Ideální podobou pro realizaci digitální právního jednání je využití vhodného interaktivního formuláře, který zpřístupní příslušná služba (primárně v rámci Portálu veřejné správy či prostřednictvím IS poskytovatele digitální služby), a který provede občana všemi požadavky pro dané digitální právní jednání a umožní mu realizovat zvolený projev vůle. Interaktivní formuláře nabízené orgány veřejné moci musí občanovi po jeho identifikaci prostřednictvím systému elektronické identifikace umožnit vyplnění všech relevantních údajů, které o občanovi orgán veřejné moci či centrální systémy evidují – naplnění práva poskytnutí údajů právě jednou dle §7. Na straně OVM tak bude případně příprava specializovaného agendového formuláře v zvolené technologii interaktivních formulářů.Občan bude moci řadu podání a potřeb spojených s vyřizováním dokladů činit „vzdáleně“ (interaktivní formuláře, Portál občana, CzechPoint, IS datových schránek apod.) a pro řadu úkonů nebude nezbytné, aby se osobně dostavoval na příslušný úřad (ÚEP, hlášení ztraceného dokladu, vydání prvního ŘP apod.).Předpokládané náklady na preferovanou variantuJako ideální se jeví vybudování maxima služeb na centrální úrovni, kam mimo jiné patří využívání univerzálních formulář v rámci Portálu občana či nová služba NIA pro zprostředkování projevu vůle pomocí prostředků

593. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮpro el. identifikaci.Tabulka 4: Náklady na zajištění funkcionalit - §4 (centrální varianta)

Název nové funkce Popis

Náklady na

implementaci (tis.

Kč)

Měla existov

at

Implementace kontroly elektronického podpisu v AIS9

Elektronický podpis, kterým občan podepíše předkládaný formulář (apod.), umí AIS překontrolovat a uznat jako osvědčení vůle občana.V rámci agend i eSSS musí být již podporováno pro standardní formáty AdES i kval. certifikáty z celé EU.

200 ANO

Implementace technologie interaktivních formulářů

V rámci centrálních systémů Portálu veřejné správy bude vybrána/implementována technologie interaktivních formulářů pro podporu nových agend

Viz. § 7 NE

Vytvoření sdíleného formuláře na Portálu občana

Vybudování sady centrálních interaktivních formulářů v rámci Portálu občana umožňující zpřístupnění práva na digitální jednání včetně realizace zvoleného projektu vůle

500 NE

Napojení na eGSBSdílení dat jednotlivých AIS napříč veřejnou správou a naplnění principu data only once.

viz §7 NE

Ověření souhlasu uživatele služby v RPP

Automatickému předvyplnění formuláře předchází kontrola udělení souhlasu se sdílením příslušných údajů v RPP.

viz §8 NE

Nástroj projevu vůle prostřednictvím NIA

Vytvoření nového mechanismu umožňující provedení a záznam projevu vůle pomocí prostředků el. identifikace včetně vytvoření záznamu o provedením digitálním právním jednání

3 000 NE

9 Opakovatelné pro každý relevantní AIS, který tuto podporu ještě nemá

603. 12. 2018



Zajištění asistovaných formulářů pro kontaktní místo VS

Zajištění centrálních variant interaktivních formulářů včetně podpory pro různé projevy vůle, které umožní asistovaný přístup jako novou službu v rámci CzechPOINTu

3 000 NE

Předpokládané náklady bez využití výhod centrálních systémůV tomto případě jednotlivé OVM nemohou spoléhat na sdílené nástroje a jsou nuceny si potřebné nástroje pro uplatnění práva na digitální jednání ve vlastní režii.Tabulka 5: Náklady na zajištění funkcionalit - §4 (varianta nevyužívající centrální systémy)


Náklady na

implementaci (tis.

Kč)

Měla existov

at

Implementace kontroly elektronického podpisu v AIS10

Elektronický podpis, kterým občan podepíše předkládaný formulář (apod.), umí AIS překontrolovat a uznat jako osvědčení vůle občana. V rámci agend i eSSS musí být již podporováno pro standardní formáty AdES i kval. certifikáty z celé EU.

200 ANO

Implementace technologie interaktivních formulářů11

V rámci centrálních systémů Portálu veřejné správy bude vybrána/implementována technologie interaktivních formulářů pro podporu nových agend

1 000 NE

Vytvoření specializovaného agendového formuláře pro daný AIS12

OVM na zvolené/podporované technologie vytvoří příslušný interaktivní formulář a registruje jej v Portálu veřejné správy.

150 NE

10 Opakovatelné pro každý relevantní AIS, který tuto podporu ještě nemá11 Opakovatelné pro každý OVM, který provozuje relevantní AIS a nebude schopen využívat jednotných formulářů12 Opakovatelné pro každý relevantní AIS, který nebude schopen využívat jednotných formulářů

613. 12. 2018



Napojení na eGSBSdílení dat jednotlivých AIS napříč veřejnou správou a naplnění principu data only once.

viz §7 NE

Ověření souhlasu uživatele služby v RPP

Automatickému předvyplnění formuláře předchází kontrola udělení souhlasu se sdílením příslušných údajů v RPP.

viz §8 NE

Nástroj projevu vůle prostřednictvím NIA

Vytvoření nového mechanismu umožňující provedení a záznam projevu vůle pomocí prostředků el. identifikace včetně vytvoření záznamu o provedením digitálním právním jednání

3 000 NE

Zajištění asistovaných formulářů pro kontaktní místo VS

Zajištění centrálních variant interaktivních formulářů včetně podpory pro různé projevy vůle, které umožní asistovaný přístup jako novou službu v rámci CzechPOINTu

3 000 NE

Pro zpřístupnění tohoto práva občanům je vhodné samotnou implementaci rozdělit na několik samostatných oblastí. Jedná se především o následující:

- Nástroje projevu vůle občana:o Zpřístupnění nástrojů el. podpisu občanům – např. slibovaný

rozvoj nového eOP, který už měl být součástí současné verze eOP (náklady souvisí s projektem rozvoje eOP);

o Zpřístupnění datové schránky občanům – náklady viz připravovaný související změnový zákon;

o Zajištění nové služby projevu vůle prostřednictvím NIA;o Zajištění prostřednictvím služby na kontaktním místě veřejné

správy – standardní rozšíření portfolia nabízených služeb, primárně pomocí technologie interaktivních formulářů.

- Nástroje pro předání digitálního právního jednání:o Prostřednictvím datové schránky napřímo nebo

prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy – náklady viz změnový zákon;

o Standardně prostřednictvím ePodatelny úřadu – nevyžaduje další náklady;

o Zprostředkování na kontaktním místě veřejné správy – viz předchozí bod.

623. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ- Příjem a zpracování digitálního právního jednání úřadem – obecně

běžná zavedená agenda úřadů bez dalších nákladů:o Vyhotovení a uchování záznamů o přijatých digitálních

právních jednáních je diskutováno samostatně v rámci §5.

Z hlediska procesního zajištění je třeba vedle zajištění nástrojů pro interaktivní formuláře (primárně v rámci § 7) pouze doplnění nové agendy pro kontaktní místo veřejné správy, které lze realizovat buď v rámci běžného rozvoje v rámci provozu (doplnění využívání nového typu formulářů) nebo na základě nové veřejné zakázky. Pravděpodobně nebude nutné realizovat žádné legislativní úpravy pro požadavky na služby kontaktního místa veřejné správy.

§5 Právo na osvědčení digitálního právního jednáníCelkové předpokládané náklady: 9,5 mil. Kč pro doporučenou variantuAby bylo občanovi umožněno domáhat se kdykoliv svých práv plynoucích z úkonů, které učinil pomocí digitálního právního jednání, musí mu být zpřístupněno důvěryhodné osvědčení o uskutečněném digitálním právním jednání ve standardizované podobě.Vzhledem k tomu, že prostý občan není obecně připraven na dlouhodobou péči a uchovávání takovýchto dokumentů, mělo by mu být toto umožněno prostřednictvím služeb nabízených státem. V tomto případě primárně prostřednictvím Portálu občana v rámci Portálu veřejné správy. Prostřednictvím Portálu občana bude občan moci vyhledat a stáhnout všechna osvědčení o svých digitálních právních jednáních, která byla automaticky uložena do Portálu občana (např. záznamy získané prostřednictvím ISDS). Občan si bude moci uložit na Portál občana libovolná osvědčení o digitálním právním jednání (např. vzniklé ze soukromoprávních jednání nebo doručené jiným kanálem než ISDS).Aby bylo možné osvědčení o digitálním jednání využívat v rámci právního prostředí ČR mezi jednotlivými stranami, je žádoucí, aby byla tato osvědčení vhodně standardizována nejenom z pohledu faktického obsahu, ale i technického provedení, které umožní spolehlivé ověření důvěryhodnosti takového osvědčení. Tedy například uplatnění mechanismů důvěryhodných elektronických dokumentů dle nařízení eIDAS – použití správného formátu (AdES), kvalifikované elektronické pečeti (úřadu či ISDS) a kvalifikovaného elektronického časového razítka.Bez ohledu na způsob vytváření a uchovávání osvědčení o digitálním právním jednání má občan právo si tento od příslušného úřadu/správce (např. ISDS) kdykoliv po dobu 10 let opakovaně vyžádat. Úřad má navíc povinnost zajistit po dobu 10 let uložení těchto osvědčení digitálních právních jednání tak, aby i po 10 letech bylo možné ověřit jejich důvěryhodnost.Osvědčení o digitálním právním jednání bude považováno za veřejnou listinu.

633. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮPředpokládané náklady na preferovanou variantuDoporučeným nástrojem pro zpřístupnění a uchovávání osvědčení o digitálních právních jednáních je formou rozšíření služeb Portálu občana, který již nabízí základní funkce pro ukládání dokumentů včetně např. archivace datových zpráv ze systému ISDS. Vzhledem k univerzálnímu pojetí je nutné tyto služby zpřístupnit i pro fyzické osoby podnikající a právnické osoby.Tabulka 6: Náklady na zajištění funkcionalit - §5 (centrální varianta)


Náklady na

implementaci (tis.

Kč)

Měla existov

at

Vytvoření a poskytnutí, osvědčení prostřednictvím ISDS

Zajištění vytvoření odpovídající datové zprávy, jejích doručení účastníkům a její předání pro dlouhodobou péči do Portálu Občana

3 000 NE

Příjem, správa, uložení, archivace a vyhledávání osvědčení v rámci Portálu občana

Zajištění příjmu osvědčení ze strany uživatelů dig. služeb, ISDS či AIS, jejich dlouhodobé uložení včetně odpovídající péče a trvalé zpřístupnění uživatelům (bez nákladů na úložné kapacity – jsou součástí stávající funkčnosti)

5 000 NE

Zprostředkování přístupu k osvědčením prostřednictvím kontaktního místa VS

Zajištění asistovaného přístupu k uloženým osvědčením dig. právních jednání v Portálu občana jako novou službu v rámci CzechPOINTu

1 500 NE

Uchovávání osvědčení v dotčených AIS13

Zajištění služeb pro uchovávání a poskytování osvědčení o dig. právních jednáních v rámci dotčené cílové agendy.V rámci agend i eSSS musí být již podporováno na základě zákona č.

500 ANO

13 Opakovatelné pro každý relevantní AIS, který tuto podporu ještě nemá.

643. 12. 2018



499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě

Předpokládané náklady bez využití výhod centrálních systémůV případě, kdy nebudou zajištěny centrální nástroje pro vytváření, uchovávání a zpřístupnění osvědčení o digitálním právním jednání, musí být tyto služby zajištěny na úrovni všech dotčených AIS s částečnou možností využití služeb ISDS. Výrazně náročnější bude zajištění asistovaných služeb prostřednictvím CzechPOINTU – pravděpodobně bude možné zajistit pouze pro vybrané centrální AIS a část osvědčení zajišťovaných ze strany ISDS.Tabulka 7: Náklady na zajištění funkcionalit - §5 (varianta nevyužívající centrální systémy)


Náklady na

implementaci (tis.

Kč)

Měla existov

at

Vytvoření a poskytnutí, osvědčení prostřednictvím ISDS

Zajištění vytvoření odpovídající datové zprávy, jejích doručení účastníkům a její předání pro dlouhodobou péči do Portálu Občana

3 000 NE

Zajištění služeb pro vytváření a zpřístupnění osvědčení v daném AIS14

Vytváření osvědčení o přijatých dig. právních jednáních včetně jejich zpřístupnění (automaticky či na vyžádání) účastníkům

350 NE

Zprostředkování přístupu k osvědčením prostřednictvím kontaktního místa VS

Zajištění asistovaného přístupu k uloženým osvědčením dig. právních jednání jako novou službu v rámci CzechPOINTu vůči dotčeným AIS

5 000 NE

Uchovávání osvědčení v dotčených AIS15

Zajištění služeb pro uchovávání a poskytování osvědčení o dig. právních jednáních v rámci

500 ANO

14 Opakovatelné pro každý relevantní AIS15 Opakovatelné pro každý relevantní AIS, který tuto podporu ještě nemá.

653. 12. 2018



dotčené cílové agendy.V rámci agend i eSSS musí být již podporováno na základě zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě

Vzhledem k tomu, že osvědčení o digitálním právním jednání je nový institut, resp. nový typ dokumentu, je nutné zajistit v celém dotčeném řetězci jeho vytváření, předávání a uchovávání. Vzhledem k navrhované podobě – AdES dokument dle nařízení eIDAS nebo speciální datová zpráva ISDS (technicky CAdES) – se uvedené týká především následujících systémů:

- ISDS jako primární doporučený nástroj pro doručování těchto osvědčení, pokud bylo digitální právní jednání učiněno prostřednictvím ISDS nebo pokud jej úřad využije jako distribuční kanál záznamu k občanovi;

- Portál občana v roli centrálního úložiště osvědčení o digitálních jednáních včetně integrace s automatickými záznamy prostřednictvím ISDS umožňující občanovi ukládat i další osobní osvědčení o digitálních jednání (např. soukromoprávní);

- Kontaktní místo veřejné správy jako prostředník pro alternativní možnost vyžádání si osvědčení o digitálních jednání ze strany občana.

Z hlediska procesního se bude pro jednotlivé dotčené systémy jednat o samostatné veřejné zakázky, na základě kterých bude do těchto systémů doplněna požadovaná funkčnost. Z hlediska náročnosti a rozsahu jsou důležité především systémy ISDS jako povinný kanál dle zákona a Portál občana jako jednotná brána a úložiště pro občana.V případě jednotlivých příjemců digitálních právních jednání (úřady) je třeba typicky v rámci eSSS formou legislativního updatu zajistit vytváření osvědčení o digitálním jednání, pokud toto nebude zajišťovat ISDS. Případně může být tímto legislativním updatem řešena možnost ukládání/předávání osvědčení přímo do úložiště portálu občana.V případě systémů, které budou uchovávat osvědčení o digitálním jednání (eSSS, Portál občana) musí být samozřejmě zajištěna odpovídající dlouhodobá péče o elektronické dokumenty včetně prvků pro dlouhodobé uchovávání a ověřování platnosti elektronicky podepsaných/pečetěných dokumentů. Pro eSSS by se mělo jednat o standard, ale realita je často jiná. V případě Portálu občana pravděpodobně současné služby ukládání dokumentů a datových zpráv touto funkcí nedisponují a bude ji třeba doplnit, ačkoliv z povahy věci by s touto funkčností mělo být počítáno od začátku.

663. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ§6 Právo na uznání úředně ověřeného podpisu v digitální podoběCelkové předpokládané náklady: 15 mil. Kč (pouze centrální varianta)Od zavedení institutu elektronického podpisu do českého právního řádu se postupně vymezuje role/ekvivalence této formy podpisu vůči zavedené právní praxi pro běžné listinné dokumenty. Na základě nařízení eIDAS byla kvalifikovanému el. podpisu přiznána ekvivalence vlastnoručního podpisu v rámci celé EU, která byla dále v rámci českého právního řádu rozšířena zákonem č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru i na uznávaný el. podpis jako vlastnoruční podpis.Do dnešní doby stále nemáme k dispozici elektronický ekvivalent pro úředně ověřený el. podpis, který je v současném právním řádu využíván pro širokou škálu úkonů. V některých případech se jedná o agendy, které by obecně bylo možné elektronizovat, ale neexistence odpovídajícího nástroje tomu brání.Pro použití úředně ověřeného podpisu jsou v rámci navrhovaného zákona uvažovány 2 hlavní principy:

Plnohodnotný ekvivalent ve smyslu zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování a

Zjednodušená forma s využitím služeb el. identifikace s vysokou úrovní záruky.

Z pohledu osoby lze plnohodnotný úředně ověřený podpis vnímat následovně:

Osoba podepíše el. dokument uznávaným el. popisem a uloží dokument do IS Ověření podpisu k ověření, příp. pouze uloží dokument, který bude podepisovat v přítomnosti oprávněné osoby

Osoba se dostaví k osobě oprávněné ověřit podpis, kde buď uzná svůj el. podpis za vlastní (dokument byl již dopředu podepsán) nebo jej na místě podepíše (např. pomocí nového eOP)

IS Ověření podpisu provede ověření el. podpisu osoby a tuto informaci připojí k záznamu o provedeném úředním ověření podpisu

Oprávněná osoba na důkaz osvědčení úředního ověření doplní k dokumentu pomocí IS Ověření podpisu svůj kvalifikovaný el. podpis včetně identifikace provedeného ověření, toto ověření je v IS Ověření podpisu zaevidováno a k dokumentu je připojeno kvalifikované el. časové razítko

Výsledný dokument je uživateli zpřístupněn přes IS Ověření podpisu nebo prostřednictvím datové schránky

V případě zjednodušeného úředně ověřeného el. podpisu digitální podobě je fyzické osobě umožněno provést všechny potřebné kroky na dálku za pomocí dostupných služeb IS Ověření podpisu následovně:

Osoba podepíše el. dokument uznávaným el. podpisem a nahraje dokument do IS Ověření podpisu nebo provede podpis dokumentu přímo v tomto systému

673. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ Vytvořený el podpis je IS Ověření podpisu ověřen a zaznamenán do

protokolu o ověření V IS Ověření podpisu je uživatelem pro daný dokument iniciován

proces ověření jeho el. identity prostřednictvím NIA s úrovní vysoká Záznam o ověření je uložen do záznamu o ověření podpisu,

identifikace tohoto ověření je přidána k dokumentu, dokument je doplněn o kvalifikovanou el. pečeť systému IS Ověření podpisu a kvalifikované el. časové razítko

Výsledný dokument je uživateli zpřístupněn přes IS Ověření podpisu nebo prostřednictvím datové schránky

Tabulka 8: Náklady na zajištění funkcionalit - §6

Funkce nového systému Popis

Náklady na implementaci (tis. Kč)

Měla existov

at

IS Ověření podpisu – realizace úředního ověření podpis

IS umožní uživateli nebo oprávněné osobě (včetně kontaktních míst VS) realizaci kroků pro vytvoření úředně ověřeného podpisu v digitální podobě včetně zpřístupnění prostřednictvím ISDS či Portálu občana

10 000 NE

IS Ověření podpisu – ověření dokumentu s úředně ověřeným podpisem v digitální podobě

Doplňkové nástroje pro ověření dokumentů s úředně ověřeným podpisem v digitální podobě ve formě aplikace pro koncového uživatele (grafické rozhraní) a služby pro automatizované ověření z IS

5 000 NE

Náklady na propojení jednotlivých AIS orgánů ústřední státní správy (tj. ministerstva, organizace a orgány veřejné moci aj.) s centrálním systémem eGSB dosahují dle kvalifikovaných odhadů celkové výše 1,420 mld. Kč. Tyto náklady ovšem nejsou vyvolány návrhem zákona o právu na digitální služby, a proto jsou zachyceny výše v kapitole Náklady nevyvolané návrhem zákona o právu na digitální služby.

§8 Právo na zápis do registru práv a povinnostíCelkové předpokládané náklady: 10 mil. Kč

683. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮObčan si bude moci na základě své vůle prostřednictvím Portálu občana (elektronického formuláře) nebo na kontaktním místě veřejné správy (CzechPOINT) nechat zapsat do základního registru práv a povinností konkrétní právo nebo povinnost vyplývající ze zákona, rozsudku, rozhodnutí, dokladu, veřejné listiny nebo smlouvy. Typicky se může jednat o rozhodnutí ve věcech stavebního či územního povolení, rybářství, myslivectví, zbrojního průkazu, sociálních věcí apod. Takto zapsaná práva budou k dispozici orgánům veřejné moci, což značně rozšíří možnosti snižování administrativní zátěže o další skupinu údajů a skutečností, přičemž je ponecháno čistě na klientovi, zda toto právo využije či nikoliv.Zároveň bude vytvořen bezpečný prostor pro zastupování klienta jinou osobou v rámci veřejné správy na základě smlouvy, plné moci či jiného zmocnění. V současnosti se tak děje v klasickém (fyzickém) světě a při listinné komunikaci například na základě plné moci, nicméně alternativa v digitálním světě prakticky neexistuje. V praxi se pak spíše než řádný postup jmenování a sdělení oprávnění zastupování využívá, nebo spíše zneužívá, přístup prostřednictvím přihlašovacích údajů a prostředků zastupované osoby, což je krajně nevhodné a také nebezpečné. Proto bude vytvořen tzv. "Mandátní registr", což bude součást základního registru práv a povinností. V rámci tohoto registru bude moci každý svobodně uvést, že chce být zastupován někým jiným, a to včetně rozsahu takového zastupování, a to opět prostřednictvím Portálu občana (elektronického formuláře) nebo na kontaktním místě veřejné správy (CzechPOINT). Tyto údaje budou dostupné orgánům veřejné moci v rozsahu jejich kompetence.Tabulka 9: Náklady na zajištění funkcionalit - §8


Náklady na

implementaci (tis.

Kč)

Měla existov

at

Rozšíření atributůRozšíření atributů v souvislosti s údaji pro komunikaci a udělování mandátů.

10 000ne v

tomto rozsah

u

Bude zadána veřejná zakázka na implementaci rozšíření atributů a postupů aktualizace v RPP. Dále bude zadána veřejná zakázka na vytvoření nového formuláře a jeho vystavení do prostředí Portál občana a CzechPOINT.

§9 Právo na prokázání stavu, skutečnosti nebo událostiCelkové předpokládané náklady: 0 KčS naplněním ustanovení obsažených v tomto paragrafu návrhu zákona o právu na digitální služby nejsou spojeny žádné finanční náklady.

693. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ§10 Právo na informaci, notifikaci a reklamaci údajůCelkové předpokládané náklady: 100 mil. KčObčan je notifikován o skutečnostech (např. zobrazení informací z Karty řidiče na Portálu občana, stav bodového konta řidiče apod.), které si vyžádal, nebo to vyplývá ze zákona, příslušným, zvoleným informačním kanálem (např. do datové schránky, na kontakt uvedený v RPP). Nesprávné údaje vedené v ISVS může občan reklamovat využitím příslušné digitální služby. Tato funkcionalita si vyžádá dodatečné investiční náklady na úpravu systému eGON Service Bus tak, aby umožňoval zpracovávat informace, notifikace a reklamace i u autoritativních údajů. Výše těchto jednorázových investičních nákladů je kvalifikovanými odhady stanovena na 100 mil. Kč.Tabulka 10: Náklady na zajištění funkcionalit - §10


Náklady na implementaci (tis. Kč)

Měla existov

at

Informace, notifikace a reklamace údajů

Rozšíření funkcionalit systému eGSB.

100 000(po dobu 5

let)NE

Zadavatel alokuje finanční zdroje a na základě uzavřené smlouvy dá pokyn dodavateliposkytovateli AIS k realizaci daného rozvojového požadavku.

§11 Právo na elektronickou identifikaci a autentizaciCelkové předpokládané náklady: 0 KčPro možnou konzumaci zvolené digitální služby AIS se občan nejprve identifikuje a autentizuje prostřednictvím příslušného identity providera a daný AIS mu to umožní (ať už přímo integrací na NIA, nebo nepřímo např. přes portál veřejné správy, portál ministerstva apod.) a na základě toho zpřístupní datovou schránku. Zadavatel alokuje finanční zdroje a na základě uzavřené smlouvy dá pokyn dodavateli/poskytovateli AIS k realizaci daného rozvojového požadavku.Náklady na zajištění funkcí elektronické identifikace a autentizace dosahují dle kvalifikovaných odhadů celkové výše 710 mil. Kč. Tyto náklady ovšem nejsou vyvolány návrhem zákona o právu na digitální služby, a proto jsou zachyceny výše v kapitole Náklady nevyvolané návrhem zákona o právu na digitální služby. Již v současné době má uživatel veřejné služby možnost řešení v podobě elektronického občanského průkazu či datové schránky. Obsahem souvisejícího změnového zákona pak navíc budou ustanovení o povinném zavedení datových schránek pro všechny fyzické osoby. Potenciální náklady

703. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮspojené s naplněním tohoto paragrafu tak vyplývají buď z již stávající platné legislativy nebo z příslušného změnového zákona.

§12 Právo na otevřená dataCelkové předpokládané náklady: 4,615 mld. Kč Uživatel služeb veřejné správy, ať už fyzická osoba jako občan či podnikatel nebo právnická osoba, může data, jež byla orgánům veřejné moci poskytnuta a zároveň jsou zveřejnitelná v rámci platné legislativy, konzumovat ve formě otevřených dat (open dat).Tabulka 11: Náklady na zajištění funkcionalit - §12


Náklady na

implementaci (tis.

Kč)

Měla existov

at

Implementace logiky umožňující poskytování Open Dat. V závislosti na počtu datových sad.16

Poskytování Open Dat daným AIS.

6 500(v

závislosti na počtu datových

sad.)

NE

Zadavatel alokuje finanční zdroje a na základě uzavřené smlouvy dá pokyn dodavateli či poskytovateli AIS k realizaci daného rozvojového požadavku.Na tomto místě je nutné zdůraznit, že náklady uvedené v tabulce výše se vztahují v průměru na každý jeden relevantní AISVS. Celkový náklad na zajištění údajů ve formě otevřených dat tak bude výrazně vyšší. Přesněji, pro zajištění open dat na úrovni ústřední státní správy, kde je dle předpokladů na základě údajů SZR využíváno 710 informačních systémů, bude celkový náklad dosahovat výše 4,615 mld. Kč. V případě pozdější implementace této funkcionality i na úrovni samospráv by se celkové náklady vzhledem k výrazně vyššímu počtu AISVS, jichž by se úprava dotkla, vyšplhaly na 30,264 mld. Kč.

§13 Právo na technologickou neutralituCelkové předpokládané náklady: 0 KčS naplněním ustanovení obsažených v tomto paragrafu návrhu zákona o právu na digitální služby nejsou spojeny žádné finanční náklady.

§14 Právo na přístupnost digitální služby pro osoby se zdravotním postiženímCelkové předpokládané náklady: 0 Kč16 Opakovatelné pro každý relevantní AIS

713. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮS naplněním ustanovení obsažených v tomto paragrafu návrhu zákona o právu na digitální služby nejsou spojeny žádné finanční náklady.

§15 Právo na finanční zvýhodnění vyžití digitální službyCelkové předpokládané náklady: 0 Kč (vyvolává jen provozní náklady -> kapitola 3.2.3)Paragraf 15 návrhu zákona o právu na digitální služby předpokládá, že uživatel digitální služby poskytované orgánem veřejné moci bude mít právo na slevu ze správních poplatků ve výši 20 procent ze sazeb stanovených platnými právními předpisy. Zatímco občana má toto ustanovení motivovat k využití digitálních služeb, pro veřejné rozpočty bude jeho naplňování představovat snížení příjmů z těchto poplatků. Pro kalkulaci v této zprávě RIA bude s tímto snížením příjmů nakládáno jako s náklady.Avšak vzhledem k tomu, že se nejedná o náklady jednorázové, o nichž pojednává tato podkapitola, nýbrž provozní, je nákladům na zvýhodnění využití digitální služby věnována hlubší pozornost v kapitole 3.2.3 Provozní náklady.

§16 Právo na soudní ochranuCelkové předpokládané náklady: 0 Kč (vyvolává jen provozní náklady -> kapitola 3.2.3)Paragraf 16 návrhu zákona o právu na digitální služby dává potenciálním uživatelům služeb veřejné správy vymáhat tyto služby v digitální formě. V případě, že uživateli nebude orgánem veřejné moci v digitální formě poskytnuta služba, jež by v takové formě mohla býti poskytnuta, má uživatel právo domáhat se svého práva na digitální službu u správního soudu. Případné soudní vymáhání neposkytnuté veřejné služby je pak pochopitelně spojeno s náklady na řízení správních soudů. Avšak vzhledem k tomu, že se nejedná o náklady jednorázové, o nichž pojednává tato podkapitola, nýbrž provozní, je nákladům na soudní vymáhání práva na digitální služby věnována hlubší pozornost v kapitole 3.2.3 Provozní náklady.

§17 Katalog služebCelkové předpokládané náklady: 5 mil. KčKatalog služeb orgánů veřejné moci poskytovaných orgány veřejné moci představuje pro klienty srozumitelné nabídkové menu, kde jsou specifikovány služby veřejné správy, které jsou digitalizované nebo k digitalizaci navržené, a to včetně jejich popisu a určení podmínek poskytování. Katalog se tak stává jakýmsi průvodcem služeb a navigátorem při řešení různých životních událostí klientů veřejné správy. Klient prostřednictvím katalogu vybírá vhodné digitální služby a realizuje své potřeby elektronickou formou.

723. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮVytvoření katalogu již bylo realizováno na základě zákona č. 251/2017 Sb., přičemž předkládaným zákonem se rozšiřuje okruh služeb týkajících se nejen služeb na žádost občana, ale také služeb poskytovaných z moci úřední. Tabulka 12: Náklady na zajištění funkcionalit - §17


Náklady na

implementaci (tis.

Kč)

Měla existov

at

Rozšíření katalogu služeb

Rozšíření katalogu o atributy a procesy zejména v oblasti katalogu samostatné působnosti

5 000 Ne

Bude zadána veřejná zakázka na implementaci rozšíření katalogu služeb a postupů v RPP.

§18 Přechodná ustanoveníCelkové předpokládané náklady: 0 KčS naplněním ustanovení obsažených v tomto paragrafu návrhu zákona o právu na digitální služby nejsou spojeny žádné finanční náklady.

§19 ÚčinnostCelkové předpokládané náklady: 0 KčS naplněním ustanovení obsažených v tomto paragrafu návrhu zákona o právu na digitální služby nejsou spojeny žádné finanční náklady.3.2.1.3 Náklady související s implementací navázaného změnového zákona

Jedním ze stěžejních ustanovení souvisejícího změnového zákona, které je rovněž základní premisou pro efektivní fungování navrhovaného schématu eGovernmentu, je požadavek na založení datových schránek povinně pro všechny občany. Jak změnový návrh předpokládá, datová schránka bude každému občanovi založena automaticky po narození zápisem do Registru obyvatel, ke dni nabytí plnoletosti pak občan obdrží přístupová práva a datová schránka, skrze níž bude následně moci probíhat kontakt mezi občanem a orgány veřejné moci, bude aktualizována. Přihlášení k ní pak bude možné provést skrze elektronickou identifikaci.Založení datových schránek pro všechny občany se pochopitelně neobejde bez investičních nákladů na úpravu informačního systému datových schránek, jenž tento proces zabezpečí. Na základě kvalifikovaného odhadu postoupeného pro účely této zprávy RIA odborníkem, do jehož agendy správa informačního sytému datových schránek patří, je tento odhad stanoven v rozmezí 10 až 15 milionů korun. Pro účely této zprávy

733. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮtak bude v souladu se zásadou profesionálního skepticismu uvažován náklad na horní hranici intervalu, tedy ve výši 15 mil. Kč, a to hned v prvním roce implementace předmětného návrhu zákona.Tabulka 13: Jednorázové investiční náklady na úpravu informačního systému datových schránekKategorie nákladu Popis Náklady (tis.

Kč)Ustanovení změnového zákona o datových schránkách pro každého občana

Úprava IS datových schránek

15 000 (v 1. roce)

Jednorázový investiční náklad na zajištění změnových opatření, konkrétně založení datové schránky pro každého občana, jenž bude realizován v prvním roce implementace zákona o právu na digitální služby, dosáhne dle kvalifikovaného odhadu výše 15 mil. Kč.3.2.2 Provozní náklady

Provozní náklady související s ustanoveními předmětného návrhu zákona o právu na digitální služby lze rozdělit do tří kategorií. Jedná se o dodatečné náklady na samotný provoz dotčených informačních systémů, náklady plynoucí ze snížení příjmů ze správních poplatků a dále náklady na soudní řízení vyvolaná uživateli veřejných služeb domáhajících se svých práv soudní cestou.

Dodatečné náklady na provoz informačních systémů veřejné správyCelkové předpokládané náklady: 150 mil. KčDodatečné náklady na provoz informačních systémů veřejné správy, které zabezpečí spolehlivé naplňování funkcionalit plynoucích z ustanovení zákona o právu na digitální služby, budou opět soustředěny na systém eGov Service Bus. Vzhledem k očekávanému postupnému náběhu rozsahu služeb poskytovaných v digitální formě lze počítat s tím, že tyto provozní náklady po dobu pětileté implementace rovnoměrně porostou až na konečnou hodnotu 50 mil. Kč ročně. Celkem tak bude v prvních pěti letech postupné implementace zákona na provoz systému eGSB dle kvalifikovaných odhadů vynaloženo dodatečných 150 mil. Kč.

Tabulka 14: Dodatečné provozní náklady na ISNáklady na provoz eGSB

(tis. Kč)rok 1 10 000rok 2 20 000rok 3 30 000rok 4 40 000rok 5 50 000celkem 150 000

§15 Právo na finanční zvýhodnění vyžití digitální službyCelkové předpokládané náklady: 280 – 326 mil. Kč

743. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮParagraf 15 návrhu zákona o právu na digitální služby předpokládá, že uživatel digitální služby poskytované orgánem veřejné moci bude mít právo na slevu ze správních poplatků ve výši 20 procent ze sazeb stanovených platnými právními předpisy. Zatímco občana má toto ustanovení motivovat k využití digitálních služeb, pro veřejné rozpočty bude jeho naplňování představovat snížení příjmů z těchto poplatků. Pro kalkulaci v této zprávě RIA bude s tímto snížením příjmů nakládáno jako s náklady.Jak vyplývá z dat rozpočtového MONITORU Ministerstva financí ČR, vybraly obce v roce 2017 na správních poplatcích celkem 2 329,64 mil. Kč. Dle dat Eurostatu a Českého statistického úřadu lze dále předpokládat, že podíl rozhodnutí učiněných v agendách ústřední státní správy digitální formou, tedy podíl rozhodnutí, u nichž bude možné uplatnit slevu ze správního poplatku, se bude pohybovat mezi 60 a 70 procenty.17 Bude-li tedy u této části správních rozhodnutí uplatněna sleva na správním poplatku, pak se výpadek příjmů na straně veřejných rozpočtů bude pohybovat mezi 280 a 326 miliony Kč. Tabulka 15: Pokles příjmů veřejných rozpočtů – správní poplatky (státní správa)

Sleva na správní poplatky Min. Max.Výše správních poplatků (tis. Kč) 2 329 636 2 329 636Podíl rozhodnutí v digitální formě 60 % 70 %Výše slevy (tis. Kč) 279 556 326 149Je-li obecným záměrem implementovat výhledově právo na digitální služby také na úrovni samospráv, je nutno počítat s poklesem příjmů nejen ze správních poplatků, ale také z místních poplatků, jež jsou na samosprávné úrovni vybírány. Za použití stejné metodologie jako pro odhad ztráty na správních poplatcích lze předpokládat, že výpadek příjmů z místních poplatků by se v rozpočtech obcí projevil každoroční ztrátou v intervalu 806 až 940 milionů Kč.

§16 Právo na soudní ochranuCelkové předpokládané náklady: 3 – 80 mil. KčParagraf 16 návrhu zákona o právu na digitální služby dává potenciálním uživatelům služeb veřejné správy vymáhat tyto služby v digitální formě. V případě, že uživateli nebude orgánem veřejné moci v digitální formě poskytnuta služba, jež by v takové formě mohla býti poskytnuta, má uživatel právo domáhat se svého práva na digitální službu u správního soudu. Případné soudní vymáhání neposkytnuté veřejné služby je pak pochopitelně spojeno s náklady na řízení správních soudů. Pokud totiž orgán veřejné moci soudní řízení prohraje (což lze předpokládat, nebude-li skutečně plnit svou povinnost nabídnout veřejnou službu v digitální podobě), bude povinen uhradit soudní výlohy na dotyčné řízení.

17 Více ke zdrojům odhadu míry využití služeb veřejné správy v digitální formě lze nalézt v kapitole přínosů, konkrétně v oddíle 3.3.1 Přínosy plynoucí z časové úspory na straně uživatelů veřejné služby.

753. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮK vypočtení odhadu výše takto vyvolaných nákladů by bylo nutné předjímat počet případů, kdy uživatel veřejné služby skutečně podá žalobu na orgán veřejné moci pro neplnění jeho zákonných povinností. Takový odhad lze však jen s velkými obtížemi poskytnout, a proto zpracovatel v tomto bodě zvolil přístup nastínění několika scénářů. Pro všechny scénáře pak platí, že průměrné náklady na jedno rozhodnutí správního soudu se ve věci žaloby podané proti rozhodnutí správního orgánu pohybují mezi 15 a 20 tisíci korun.Nastíněné scénáře jsou uvedeny v následující tabulce.Scén

ářPočet soudních řízení

/ rokCelkové náklady (tis.

Kč)S1 200 3 000 – 4 000S2 500 7 500 – 10 000S3 1000 15 000 – 20 000S4 2000 30 000 – 40 000S5 4000 60 000 – 80 000V nejoptimističtějším scénáři, kdy bude proti orgánům veřejné moci vedeno jen 200 úspěšných soudních řízení, se budou náklady na tato řízení nesené dotyčnými OVM pohybovat mezi 3 a 4 miliony korun. Naopak ve scénáři pesimistickém, podle něhož budou OVM usvědčeny z nedodržení zákonných povinností ve 4000 případů, mohou náklady jdoucí na vrub provinilým úřadům dosáhnout až 80 milionů korun.3.2.3 Administrativní náklady

S předkládaným návrhem zákona jsou spojeny jen minimální náklady administrativního rázu. To ostatně vyplývá charakteru návrhu a jeho hlavních cílů, mezi něž patří mimo jiné právě snížení administrativní zátěže jak na straně veřejné správy, tak na straně jejích uživatelů. Administrativní náklady se tak de facto omezí pouze na náklady potřebné k proškolení zaměstnanců veřejné správy tak, aby byl schopni efektivně pracovat a plnit své úkoly v prostředí eGovernmentu. Vzhledem k odhadovanému počtu zaměstnanců, u nichž by bylo potřeba provést školení, je výše těchto jednorázových nákladů stanovena kvalifikovaným odhadem v intervalu 200 až 400 milionů korun.Vzhledem k následnému zefektivnění procesů veřejné správy a možnosti jejich optimalizace (včetně personálních úspor), jež elektronizace správních agend přinese, dojde na straně orgánů veřejné moci rovněž k uvolnění podstatného počtu pracovních úvazků. Cílem předkládaného návrhu zákona je tyto uvolněné úvazky relokovat od administrativní činnosti s nízkou přidanou hodnotou směrem k produktivnějším činnostem v rámci veřejné správy. V optimálním případě by pak mělo jít o relokaci směrem k hlavní činnosti orgánů veřejné moci na úrovni ústřední státní správy, tedy zejména naplnění rolí vyplývajících z paragrafů 20 až 23 kompetenčního zákona (tj. zákona č. 2/1969). To znamená, že by tyto uvolněné pracovní síly měly zůstat ve strukturách orgánů veřejné moci, avšak jejich role by spočívala primárně ve správě agend, navrhování kroků k optimalizaci jejich výkonu a modernizaci, navrhování vhodných

763. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮlegislativních úprav a obecně k vylepšování veřejné správy v paradigmatu služby pro občany.3.3 Přínosy

Následující kapitola představuje hlavní kategorie přínosů plynoucích z implementace návrhu zákona o právu na digitální služby (tj. Varianta 1), a to zejména takových přínosů, které lze kvantifikovat na základě reálných dat. Přínosy jsou kalkulovány vůči Variantě 0, tedy zachování současného stavu.Největší prostor je věnován přínosům plynoucím z časové úspory na straně uživatelů veřejné služby. Všechny kalkulace v této kapitole byly provedeny na konzervativní bázi se zásadou profesionálního skepticismu. Lze tak očekávat, že skutečné přínosy, jež by předmětný zákon potenciálně přinesl, by byly ve skutečnosti výrazně vyšší, a to zejména díky multiplikačním efektům přesahujícím téměř do všech sektorů tuzemské ekonomiky. Stejně tak lze předpokládat, že přínosy plynoucí z digitalizace veřejné správy v čase porostou spolu s tím, jak bude růst podíl IT gramotné populace, jež bude digitální služby pro kontakt s veřejnou správou využívat. Podobně jako je tomu v celé zprávě, je i kapitola pojednávající o přínosech z implementace zákona o právu na digitální služby zpracována se zásadou profesionálního skepticismu. U všech kalkulací, do nichž vstupují údaje vyčíslené na základě kvalifikovaných odhadů, jsou tak použity jen konzervativní varianty. Důsledkem tohoto přístupu je, že reálné přínosy implementace zákona jsou v této zprávě signifikantně podhodnocené (a naopak pro náklady jsou použity údaje blížící se spíše k horní hranici intervalů, v nich byly odhadnuty).3.3.1 Přínosy plynoucí z časové úspory na straně uživatelů veřejné služby

Tento oddíl má za cíl odhadnout, jakým způsobem se časové úspory plynoucí z možnosti využívání služeb veřejné správy v digitální formě přímo promítnou do hrubého domácího produktu. Kalkulace je rozdělena do tří částí dle typů potenciálních uživatelů služeb veřejné správy. Těmi jsou fyzické osoby nepodnikající (tj. občané jednotlivci), fyzické osoby podnikající (tj. osoby samostatně výdělečně činné) a právnické osoby (tj. zejména obchodní společnosti).

I. FYZICKÉ OSOBY NEPODNIKAJÍCÍPro kalkulaci přínosu časové úspory na straně fyzických osob nepodnikajících k hrubému domácímu produktu jsou využita následující základní východiska:Tabulka 16: Fyzické osoby nepodnikající – základní předpoklady

Kategorie – FO v roli občana Hodnota ZdrojPočet obyvatel ČR ve věku 16 a více let: 8 845 401 ČSÚ, ke 31. 12. 2017Podíl občanů využívajících internetové bankovnictví (16 a více

52,00 % ČSÚ, 2017

773. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮlet)Průměrný časový náklad jedné FO v roli občana na jedno rozhodnutí veřejné správy

2,517 h MD, Aptara, kvalifikovaný odhad

Hodnota HDP na 1 odpracovanou hodinu 729 Kč OECD, 2017

V následující tabulce jsou uvedeny počty vydaných rozhodnutí ve vybraných agendách. Jedná se o výběr nejčastějších a nejtypičtějších rozhodnutí spadajících do obsahově nejrozsáhlejších agend veřejné správy, s nimiž občan jako fyzická osoba přichází nejčastěji do styku. V tabulce jsou použita reálná čísla ze statistik příslušných ministerstev, orgánů veřejné moci či výzkumných agentur a zároveň kvalifikované odhady založené na znalostech problematiky veřejné zprávy na straně zpracovatele a konzultujících odborníků.Tabulka 17: Odhad počtu rozhodnutí – FO nepodnikající

Činnost Data 2017 ZdrojPočet vydaných občanských průkazů 1 525 545 MV Počet vydaných cestovních dokladů 870 909 MV Počet vydaných řidičských průkazů 982 676 MV Počet zápisů vozidel do RSV 569 120 MV Počet vyřazení vozidel z RSV 257 276 MV Počet prvozápisů do matriky 228 794 MV Počet nově vydaných ŽL 63 805 Bisnode

Počet výpisů přes CzechPoint 1 274 894Czech Point, kval. odhad

Počet stavebních povolení a ohlášení 84 164 ČSÚDalší kontakty s veřejnou správou 5 774 110 Kvalifikovaný odhadPočet vydaných potvrzení o studiu 373 818

MŠMT, kvalifikovaný odhad

Podaných přiznání k DPFO 1 169 123 Finanční správaz toho již nyní elektronicky - 18

celkem rozhodnutí ročně13 297

057

18 Jelikož se pro účely této studie nepodařilo získat aktuální údaje o počtu elektronicky podaných přiznání k DPFO rozložené zvlášť mezi fyzické osoby nepodnikající a podnikající, nýbrž pouze za obě skupiny dohromady, bude tento souhrnný počet zohledněn jako celek v kalkulaci přínosů na straně fyzických osob podnikajících. Takový postup si zpracovatel ctící zásadu profesionálního skepticismu může dovolit za podmínky, že přínos jedné odpracované hodiny k HDP na straně fyzických osob nepodnikajících není vyšší než na straně OSVČ a zároveň prevalence využívání digitálních služeb státu nebude na straně FO nepodnikajících vyšší než na straně OSVČ. Jak je popsáno v dalších krocích kalkulace, platnost obou těchto nerovností v České republice lze na základě relevantních argumentů předpokládat, a proto přesun počtu elektronicky podaných přiznání k DPFO do kapitoly fyzických osob podnikajících nemůže očekávanou časovou úsporu v žádném případě nadhodnotit. Skutečným dopadem tohoto metodologického opatření na celkovou kalkulaci pak může být pouze podhodnocení reálných přínosů návrhu, nikoliv jejich nadhodnocení.

783. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮV rámci vybraných nejvýznamnějších agend tak bylo spočteno, že na každého občana ve věku 16 a více let je každoročně vyneseno v průměru 1,50 správního rozhodnutí.Je pochopitelné, že nikoliv každý občan využije pro kontakt s veřejnou správou digitální formu, i když bude mít tu možnost. Vždy (alespoň v blízké budoucnosti) bude určitá část společnosti, jež upřednostní osobní návštěvu na úřadě, ať už z jakéhokoliv důvodu. Lze však předpokládat, že možnost kontaktu s veřejnou službu v digitální formě osloví zhruba stejnou množinu populace, jaká v současné době využívá podobné služby nabízené soukromým sektorem, tedy například internetové bankovnictví či možnost nakupování online. Vzhledem k tomu, že rozšíření těchto dvou služeb v tuzemské společnosti je dle statistik Eurostatu a ČSÚ podobné (viz kapitola 1.2.1.3 Využívání internetových služeb v ČR ), byl jako aproximace podílu uživatelů digitálních služeb veřejné správy použit podíl populace starší 16 let využívající služeb internetového bankovnictví. Tento podíl činí 52 procent. Za předpokladu, že 52 procent kontaktů s veřejnou správou bude občany realizováno v elektronické podobě, bude v České republice touto formou vykonáno 6,91 milionu správních rozhodnutí ročně. Pochopitelně lze předpokládat, že spolu s rostoucí IT gramotností obyvatel a dospíváním mladších a informačně zdatných ročníků bude podíl kontaktů realizovaných v digitální podobě růst, což se bude projevovat také v postupném nárůstu digitálně učiněných úkonů v absolutní hodnotě.Podíl digitálně učiněných kontaktů s veřejnou správou 52,00 %

Celkem digitálně učiněných kontaktů 6 914 470

Dalším vstupem do celkové kalkulace je průměrná časová náročnost jednoho uživatele služeb veřejné správy na vynesení jednoho správního rozhodnutí. Jedná se o velmi obtížně měřitelnou veličinu. Data k časové náročnosti tohoto typu nejsou v kompletní podobě dostupná a jejich získání výzkumnými metodami by bylo dalece nad rámec této studie RIA. Proto je výsledná hodnota časové náročnosti složena z několika částí, jež jsou buď samostatně získány na základě dostupných dat či odhadnuty pomocí kvalifikovaného odhadu. Výsledná průměrná časová náročnost jedné fyzické osoby v roli občana na získání jednoho rozhodnutí ústřední státní správy je tak odhadnuta na 2,517 hodiny. Tato doba zahrnuje hledání a shromažďování potřebných podkladů, cestu na úřad a zpět, dobu strávenou na úřadě čekáním a dobu strávenou opakovaným vyplňováním stejných údajů či jejich prokazováním na úřadě (u poslední položky plyne úspora z toho, že využití služeb v digitální formě nabídne uživateli předvyplněné formuláře a nebude po něm vyžadovat opakované vyplnění a prokázání údajů, které již v minulosti orgánům veřejné moci poskytl). Zároveň je třeba mít na paměti, že v některých životních situacích musí uživatel podniknout pro získání jediného rozhodnutí více než jednu osobní návštěvu na příslušných

793. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮúřadech. Konstrukci tohoto odhadu po jednotlivých složkách poodhaluje tabulka níže. Čísla v jednotlivých řádcích představují průměrný časový náklad jedné fyzické osoby v roli občana na příslušnou část procesu směřujícího k získání jednoho rozhodnutí orgánu veřejné moci.Tabulka 18: Kalkulace časových nákladů vynaložených na jedno rozhodnutí – FO nepodnikající

Složka Časová náročnost Zdroj

Hledání potřebných dokumentů 0:15 Aptara Corp. kval. odhad19

Kompletace a příprava podkladů 0:15 Kvalifikovaný odhadCesta na úřad a zpět (někdy nutno vícekrát) 1:26 MD, kvalifikovaný

odhadČekání na úřadě 0:25 Kvalifikovaný odhadPodání (úspora plyne ze samovyplnění) 0:10 Kvalifikovaný odhadPrůměrná časová náročnost celkem 2:31 tj. 2,517 hodiny

Za výše uvedených předpokladů a při dříve vypočteném počtu správních rozhodnutí vykonaných v digitální podobě by tedy občané využívající digitální služby státu ušetřily dohromady každoročně zhruba 17,40 milionu hodin, které by tak mohly věnovat produktivní činnosti, ať už se jedná o práci, vzdělávání či odpočinek, jenž v důsledku přispěje ke zvýšení jejich produktivity. Posledním vstupem do celkové kalkulace je pak podíl každé jedné odpracované hodiny na hrubém domácím produktu. Zde slouží jako podklad data OECD za rok 2017. Z nich vyplývá, že každá odpracované hodina v České republice se podílela na 752 Kč hrubého domácího produktu. Tato hodnota byla pro platnost na množinu nepodnikajících fyzických osob ponížena o 3 procenta, čímž bylo dosaženo příspěvku každé odpracované hodiny k HDP ve výši 729 Kč. Vynásobením posledních dvou čísel je pak již dopočítán celkové příspěvek časové úspory občanů k HDP.Celkem uspořených hodin 17 401 416Podíl 1 odpracované hodiny na HDP v ČR 729 Kč

Přírůstek k HDP 12 689 663 091 Kč

Na základě dostupných dat a s přispěním kvalifikovaných odhadů bylo se zásadou profesionálního skepticismu vypočteno, že časová úspora plynoucí z využití digitálních služeb veřejné správy na straně nepodnikajících fyzických osob se promítne do zvýšení ročního HDP České republiky ve výši 12,69 mld. Kč.

19 Hledání každého dokumentu v listinné podobě trvá dle společnosti Aptara Corp. v průměru 12 minut (viz např. https://www.aptaracorp.com/blog/10-advantages-digitization-and-data-capture-you-must-know).

803. 12. 2018

https://www.aptaracorp.com/blog/10-advantages-digitization-and-data-capture-you-must-know



A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮII. FYZICKÉ OSOBY PODNIKAJÍCÍ

Pro kalkulaci přínosu časové úspory na straně fyzických osob podnikajících, tedy osob samostatně výdělečně činných, k hrubému domácímu produktu jsou využita následující základní východiska:Tabulka 19: Fyzické osoby podnikající – základní předpoklady

Kategorie – FO v roli podnikatele (OSVČ) Hodnota Zdroj

Počet aktivních OSVČ 1 008 356 ČSSZ, ke 30. 6. 2018Podíl občanů využívajících internetové bankovnictví (16–64 let) 63,60 % ČSÚ, 2017Průměrný časový náklad jedné FO v roli OSVČ na jedno rozhodnutí veřejné správy

1,8 h MD, Aptara, kvalifikovaný odhad

Hodnota HDP na 1 odpracovanou hodinu 789 Kč OECD, 2017

Pro celkový počet osob spadajících do této kategorie je použit pouze počet aktivních OSVČ, tedy těch živnostníků, kteří svoji živnost aktivně provozují, a nikoliv celkový počet držitelů živnostenského oprávnění, jenž je dle dat MPO téměř dvojnásobný.20 Zda tito živnostníci provozují samostatně výdělečnou činnost jako hlavní či vedlejší, nehraje pro účely této kalkulace významnou roli.V následující tabulce jsou uvedeny počty vydaných rozhodnutí ve vybraných životních rolích aktivního živnostníka. Jedná se o výběr nejčastějších a nejtypičtějších rozhodnutí, s nimiž OSVČ přichází nejčastěji do styku. V tabulce jsou použita reálná čísla ze statistik příslušných ministerstev, orgánů veřejné moci či výzkumných agentur a zároveň kvalifikované odhady založené na znalostech problematiky veřejné zprávy na straně zpracovatele a konzultujících odborníků.Tabulka 20: Odhad počtu rozhodnutí – FO podnikající

Činnost Data 2017 ZdrojPřehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ 1 008 356 ČSSZ

z toho již nyní podáno elektronicky - 74 400 ČSÚPodaných přiznání k DPFO 1 008 356 ČSSZ

z toho již nyní podáno - 261 70021 ČSÚ 20 K 31. 12. 2018 bylo dle dat MPO v České republice celkem 2 009 927 fyzických osob s živnostenským oprávněním. 21 Jelikož se pro účely této studie nepodařilo získat aktuální údaje o počtu elektronicky podaných přiznání k DPFO rozložené zvlášť mezi fyzické osoby nepodnikající a podnikající, nýbrž pouze za obě skupiny dohromady, je tento souhrnný počet zohledněn jako celek v kalkulaci přínosů na straně fyzických osob podnikajících. Takový postup si zpracovatel ctící zásadu profesionálního skepticismu může dovolit za podmínky, že přínos jedné odpracované hodiny k HDP na straně fyzických osob nepodnikajících není vyšší než na straně OSVČ a zároveň prevalence využívání digitálních služeb státu nebude na straně FO nepodnikajících vyšší než na straně OSVČ. Jak je popsáno v dalších krocích kalkulace, platnost obou těchto nerovností v České republice lze na základě relevantních argumentů předpokládat, a proto přesun počtu elektronicky podaných přiznání k DPFO do kapitoly fyzických osob podnikajících nemůže očekávanou časovou úsporu v žádném případě nadhodnotit. Skutečným dopadem tohoto metodologického opatření na celkovou kalkulaci pak může být pouze podhodnocení reálných přínosů návrhu, nikoliv jejich nadhodnocení.

813. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮelektronickyRozhodnutí na živnostenském úřadě 683 154 Vzorek reálných dat

Počet výpisů přes CzechPoint 387 560 Czech Point, kval. odhad

Další kontakty s veřejnou správou 3 025 068 Kvalifikovaný odhadcelkem rozhodnutí ročně 5 776 395V rámci vybraných nejvýznamnějších agend tak bylo spočteno, že na každou podnikající fyzickou osobu je každoročně vyneseno v průměru 5,73 správního rozhodnutí.Stejně jako v případě fyzických osob nepodnikajících je zřejmé, že nikoliv každý živnostník využije pro kontakt s veřejnou správou digitální formu, i když bude mít tu možnost. Vždy (alespoň v blízké budoucnosti) bude určitý podíl živnostníků, kteří upřednostní osobní návštěvu na úřadě, ať už z jakéhokoliv důvodu. Lze však předpokládat, že možnost kontaktu s veřejnou službu v digitální formě osloví zhruba ty z nich, kteří v současné době využívají podobné služby nabízené soukromým sektorem, tedy například internetové bankovnictví či možnost nakupování online. Zároveň lze však u podnikajících osob předpokládat poptávku po digitálních technologiích o něco vyšší než v průměrné populaci, což je dáno zejména třemi důvody:

(i) Průměrná podnikající osoba má vyšší náklady na kontakt s veřejnou správou (časová, finanční, logistické) než osoba nepodnikající, a tudíž i potenciál úspory těchto nákladů je vyšší, což se promítá do vyšší motivace tuto úsporu realizovat;

(ii) Mezi podnikajícími osobami je oproti celkové populaci významně nižší podíl osob v důchodovém věku, tedy kategorie se zdaleka nejnižší prevalencí využívání digitálních služeb (např. ve věku nad 64 let používá internetové bankovnictví dle ČSÚ jen 12,2 procent lidí);

(iii)Podnikající fyzické osoby mají pro zefektivnění vlastních podnikatelských procesů větší motivaci učit se novým věcem a obecně je jejich IT gramotnost na vyšší úrovni než u běžné populace.

Z těchto důvodu je tak pro další kalkulaci přínosů na straně fyzických osob podnikajících využita jiná aproximace budoucí míry využití služeb veřejné správy v digitální podobě. Opět je tak zde uvažována míra využití služeb internetového bankovnictví, avšak nyní je zúžena pouze na osoby ve věku mezi 16 a 64 lety. Tato míra dle aktuálních dat ČSÚ činí 63,60 procenta.Za předpokladu, že 63,60 procenta kontaktů s veřejnou správou bude podnikajícími fyzickými osobami realizováno v elektronické podobě, dosáhne počet digitálně vykonaných správních rozhodnutí týkajících se živnostníků každoročně na 3,67 milionu. Pochopitelně lze předpokládat, že spolu s rostoucí IT gramotností obyvatel a dospíváním mladších a informačně zdatných ročníků bude podíl kontaktů realizovaných

823. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮv digitální podobě růst, což se bude projevovat také v postupném nárůstu digitálně učiněných úkonů v absolutní hodnotě.Podíl digitálně učiněných kontaktů s veřejnou správou 63,60 %


Dalším vstupem do celkové kalkulace je průměrná časová náročnost uživatele služeb veřejné správy na vynesení jednoho správního rozhodnutí. Jedná se o velmi obtížně měřitelnou veličinu. Data k časové náročnosti tohoto typu nejsou v kompletní podobě dostupná a jejich získání výzkumnými metodami by bylo dalece nad rámec této studie RIA. Proto je výsledná hodnota časové náročnosti složena z několika částí, jež jsou buď samostatně získány na základě dostupných dat či odhadnuty pomocí kvalifikovaného odhadu. Průměrná časová náročnost na straně podnikající fyzické osoby na získání jednoho úředního rozhodnutí je odhadnuta podobným způsobem jako v případě občana nepodnikajícího. Také zde zahrnuje výsledná doba hledání a shromažďování potřebných podkladů, cestu na úřad a zpět, dobu strávenou na úřadě čekáním a dobu strávenou opakovaným vyplňováním stejných údajů či jejich prokazováním na úřadě (u poslední položky plyne úspora z toho, že využití služeb v digitální formě nabídne uživateli předvyplněné formuláře a nebude po něm vyžadovat opakované vyplnění a prokázání údajů, které již v minulosti orgánům veřejné moci poskytl). Zároveň je třeba mít na paměti, že v některých životních situacích musí uživatel podniknout pro získání jediného rozhodnutí více než jednu osobní návštěvu na příslušných úřadech. Na druhou stranu však lze předpokládat, že podnikající osoba jedná v administrativních záležitostech o něco efektivněji a také logistiku je schopna optimalizovat lépe než jednotlivec v roli občana. Její výsledný časový náklad na získání jednoho úředního rozhodnutí je pak ve srovnání s občanem-jednotlivcem v průměru nižší. Konkrétně byl odhadnut na 2,117 hodiny. Konstrukci tohoto odhadu odhaluje tabulka níže. Čísla v jednotlivých řádcích představují průměrný časový náklad jedné fyzické osoby v roli podnikatele (OSVČ) na příslušnou část procesu směřujícího k získání jednoho rozhodnutí orgánu veřejné moci.Tabulka 21: Kalkulace časových nákladů vynaložených na jedno rozhodnutí – FO podnikající

Složka Časová náročnost Zdroj



odhad22 Hledání každého dokumentu v listinné podobě trvá dle společnosti Aptara Corp. v průměru 12 minut (viz např. https://www.aptaracorp.com/blog/10-advantages-digitization-and-data-capture-you-must-know).

833. 12. 2018




A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮČekání na úřadě 0:25 Kvalifikovaný odhadPodání (úspora plyne ze samovyplnění) 0:10 Kvalifikovaný odhadPrůměrná časová náročnost celkem 2:07 tj. 2,117 hodiny

Za výše uvedených předpokladů a při dříve vypočteném počtu správních rozhodnutí vykonaných v digitální podobě by tedy fyzické osoby v roli podnikatelů (OSVČ) využívající digitální služby státu ušetřily dohromady každoročně zhruba 7,78 milionu hodin, které by tak mohly věnovat produktivní činnosti, ať by šlo o práci, vzdělávání či odpočinek, jenž v důsledku přispěje ke zvýšení jejich produktivity. Posledním vstupem do celkové kalkulace je pak podíl každé jedné odpracované hodiny na hrubém domácím produktu. Zde slouží jako podklad data OECD za rok 2017 a kvalifikovaný odhad zpracovatele. Z nich vyplývá, že každá odpracované hodina v České republice se podílela na 752 Kč hrubého domácího produktu. Tato hodnota byla pro platnost na množinu podnikajících fyzických osob povýšena o 5 procent (živnostníci vykazují obecně mírně vyšší produktivitu práce než osoby nepodnikající), čímž bylo dosaženo příspěvku každé odpracované hodiny k celkovému HDP ve výši 789 Kč. Vynásobením posledních dvou čísel je pak již dopočítán celkové příspěvek časové úspory občanů k HDP.Celkem uspořených hodin 7 776 182Podíl 1 odpracované hodiny na HDP v ČR 789 Kč


Na základě dostupných dat a s přispěním kvalifikovaných odhadů bylo se zásadou profesionálního skepticismu vypočteno, že časová úspora plynoucí z využití digitálních služeb veřejné správy na straně podnikajících fyzických osob se promítne do zvýšení ročního HDP České republiky ve výši 6,14 mld. Kč.

III. PRÁVNICKÉ OSOBYPro kalkulaci přínosu časové úspory na straně právnických osob, tedy primárně obchodních společností, k hrubému domácímu produktu jsou využita následující základní východiska:Tabulka 22: Právnické osoby – základní předpoklady

Kategorie Hodnota Zdroj

Počet obchodních společností 480 591 Bisnode, 1. čtvrtletí 2018

Podíl obchodních společností zasílajících faktury elektronicky 80 % Eurostat, 2017,

kvalifikovaný odhadČasový náklad právnické osoby na 1,8 h MD, Aptara,

843. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮjedno rozhodnutí veřejné správy kvalifikovaný odhadHodnota HDP na 1 odpracovanou hodinu 865 Kč OECD, 2017

V následující tabulce jsou uvedeny počty vydaných rozhodnutí ve vybraných životních rolích firmy v pozici klienta služeb veřejné právy. Jedná se o výběr nejčastějších a nejtypičtějších rozhodnutí, s nimiž obchodní společnost přichází nejčastěji do styku. V tabulce jsou použita reálná čísla ze statistik příslušných ministerstev, orgánů veřejné moci či výzkumných agentur a zároveň kvalifikované odhady založené na znalostech problematiky veřejné zprávy na straně zpracovatele a konzultujících odborníků.Tabulka 23: Odhad počtu rozhodnutí – PO

Činnost Data 2017 ZdrojPodaných přiznání k DPPO 480 591 ČSÚ

z toho již nyní podáno elektronicky - 212 600 ČSÚ

Počet výpisů přes CzechPoint 461 786 Czech Point, kval. odhad

Další kontakty s veřejnou správou 3 025 068 Kvalifikovaný odhadcelkem rozhodnutí ročně 5 535 687V rámci vybraných nejvýznamnějších agend tak bylo spočteno, že na každou právnickou osobu je každoročně vyneseno v průměru 11,52 správního rozhodnutí.Stejně jako v případě fyzických osob je zřejmé, že nikoliv každá firma využije pro kontakt s veřejnou správou digitální formu, i když bude mít tu možnost. Vždy (alespoň v blízké budoucnosti) bude určitý podíl firemních představitelů, kteří upřednostní osobní návštěvu na úřadě, ať už z jakéhokoliv důvodu. Lze však předpokládat, že podíl obchodních společností, pro něž bude digitální podoba preferovanou formou kontaktu s veřejnou správou, bude vyšší než u fyzických osob (ať už jde o fyzické osoby v roli občana či podnikatele). Proto je pro další kalkulaci přínosů na straně právnických osob jakožto základ pro odhad budoucí míry využití služeb veřejné správy v digitální podobě využita velikost podílu obchodních společností, jež v současnosti zasílají odběratelům faktury v elektronické podobě. Tento podíl dle dat ČSÚ v roce 2017 činil 75 procent, přičemž trend je stále rostoucí. Vzhledem k vyšší preferenci k nalézání optimalizovaných řešení na straně firem ve srovnání s fyzickými osobami pak byla tato míra mírně navýšena o kvalifikovaným odhadem stanovených 5 procentních bodů na konečných 80 procent. Další kalkulace tak vychází z předpokladu, že čtyři z pěti firem upřednostní po implementaci zákona možnost kontaktu s veřejnou správou v digitální podobě.Za předpokladu, že 80 procent kontaktů s veřejnou správou bude právnickými osobami realizováno v elektronické podobě, dosáhne počet digitálně vykonaných správních rozhodnutí týkajících se firem každoročně na 4,43 milionu. Pochopitelně lze předpokládat, že spolu s rostoucí IT

853. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮgramotností obyvatel a dospíváním mladších a informačně zdatných ročníků bude podíl kontaktů realizovaných v digitální podobě růst, což se bude projevovat také v postupném nárůstu digitálně učiněných úkonů v absolutní hodnotě.Podíl digitálně učiněných kontaktů s veřejnou správou 80,00 %


Dalším vstupem do celkové kalkulace je průměrná časová náročnost uživatele služeb veřejné správy na vynesení jednoho správního rozhodnutí. Jedná se o velmi obtížně měřitelnou veličinu. Data k časové náročnosti tohoto typu nejsou v kompletní podobě dostupná a jejich získání výzkumnými metodami by bylo dalece nad rámec této studie RIA. Proto je výsledná hodnota časové náročnosti složena z několika částí, jež jsou buď samostatně získány na základě dostupných dat či odhadnuty pomocí kvalifikovaného odhadu. Průměrná časová náročnost na straně právnické osoby na získání jednoho úředního rozhodnutí je odhadnuta podobným způsobem jako v případě osob fyzických. Také zde tedy celková doba zahrnuje hledání a shromažďování potřebných podkladů, cestu na úřad a zpět, dobu strávenou na úřadě čekáním a dobu strávenou opakovaným vyplňováním stejných údajů či jejich prokazováním na úřadě (u poslední položky plyne úspora z toho, že využití služeb v digitální formě nabídne uživateli předvyplněné formuláře a nebude po něm vyžadovat opakované vyplnění a prokázání údajů, které již v minulosti orgánům veřejné moci poskytl). Zároveň je třeba mít na paměti, že v některých životních situacích musí uživatel podniknout pro získání jediného rozhodnutí více než jednu osobní návštěvu na příslušných úřadech. Na druhou stranu lze předpokládat, že obchodní společnost jedná v administrativních záležitostech o něco efektivněji než jednotlivec (ať už je v roli občana či podnikatele), a to zejména tehdy, má-li podobné procesy systematizované, což je již u větších společností spíše standardem. Stejně tak logistiku je firma schopna optimalizovat lépe než jednotlivec a také lze předpokládat, že zástupci právnických osob, kteří do kontaktu v orgány veřejné moci přicházejí v průměru častěji, s vyšší pravděpodobností využijí možnosti rezervace termínu k přijetí na úřadu online, což zkrátí jejich dobu čekání. Zejména z těchto důvodů je tedy výsledná časová náročnost na získání jednoho úředního rozhodnutí ve srovnání s fyzickou osobou menší. Konkrétně byl časový náklad právnické osoby na vyřízení jednoho rozhodnutí státní správy vyčíslen na 1,8 hodiny. Konstrukci tohoto odhadu odhaluje tabulka níže. Čísla v jednotlivých řádcích představují průměrný časový náklad jedné právnické osoby na příslušnou část procesu směřujícího k získání jednoho rozhodnutí orgánu veřejné moci.Tabulka 24: Kalkulace časových nákladů vynaložených na jedno rozhodnutí – PO

Složka Časová Zdroj

863. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮnáročnost



odhadČekání na úřadě 0:20 Kvalifikovaný odhadPodání (úspora plyne ze samovyplnění) 0:10 Kvalifikovaný odhadPrůměrná časová náročnost celkem 1:48 tj. 1,8 hodiny

Za výše uvedených předpokladů a při dříve vypočteném počtu správních rozhodnutí vykonaných v digitální podobě by tedy právnické osoby využívající digitální služby státu ušetřily dohromady každoročně zhruba 7,97 milionu hodin, které by tak mohly věnovat produktivní činnosti, ať už se jedná o práci, vzdělávání či odpočinek, jenž v důsledku přispěje ke zvýšení jejich produktivity. Posledním vstupem do celkové kalkulace je pak podíl každé jedné odpracované hodiny na hrubém domácím produktu. Zde slouží jako podklad data OECD za rok 2017 a kvalifikovaný odhad zpracovatele. Z nich vyplývá, že každá odpracované hodina v České republice se podílela na 752 Kč hrubého domácího produktu. Tato hodnota byla pro platnost na množinu právnických osob povýšena o 15 procent (právnické osoby vykazují obecně nejvyšší produktivitu práce ve srovnání s fyzickými osobami, ať už v roli občana či podnikatele), čímž bylo dosaženo příspěvku každé odpracované hodiny k HDP ve výši 865 Kč. Vynásobením posledních dvou čísel je pak již dopočítán celkové příspěvek časové úspory občanů k HDP.Celkem uspořených hodin 7 971 389Podíl 1 odpracované hodiny na HDP v ČR 865 Kč


Na základě dostupných dat a s přispěním kvalifikovaných odhadů bylo se zásadou profesionálního skepticismu vypočteno, že časová úspora na straně právnických osob plynoucí z využití digitálních služeb veřejné správy se promítne do zvýšení ročního HDP České republiky ve výši 6,89 mld. Kč.

Celkový dopad časové úsporyNa základě dostupných dat a s přispěním kvalifikovaných odhadů bylo se zásadou profesionálního skepticismu vypočteno, že v přímé návaznosti na plnou implementaci předmětného zákona dojde v tuzemské ekonomice

23 Hledání každého dokumentu v listinné podobě trvá dle společnosti Aptara Corp. v průměru 12 minut (viz např. https://www.aptaracorp.com/blog/10-advantages-digitization-and-data-capture-you-must-know).

873. 12. 2018




A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮdíky využití digitálních služeb státu k časové úspoře v rozsahu 17,40 mil. hodin na straně fyzických osob v roli občana, 7,78 mil. hodin na straně fyzických osob v roli podnikatelů a 7,97 mil. hodin na straně právnických osob. Celkem tedy bude v ekonomice ušetřeno více než 33 milionů hodin. Tyto významné časové úspory se následně projeví dodatečným přírůstkem k ročnímu hrubému domácímu produktu České republiky v celkové výši 25,72 miliardy korun. To znamená zvýšení ročního HDP v přímém důsledku zákona o právu na digitální služby o zhruba 0,51 procenta nad rámec růstu projektovaného makroekonomickými prognózami.Tabulka 25: Celkový přírůstek HDP díky časovým úsporám z digitalizace služeb státní správy

Kategorie dotčených subjektů Přírůstek k HDP (tis. Kč/rok)

Fyzické osoby nepodnikající 12 689 663 Fyzické osoby podnikající 6 138 320 Právnické osoby 6 891 689 Celkový přímý přínos k HDP 25 719 672 Hrubý domácí produkt ČR (2017) 5 051 742 000Nárůst HDP jako důsledek ZoPDS 0,5091 %Za zmínku také rozhodně stojí, že onen počet 33 milionů ušetřených hodin odpovídá rozsahem téměř 19 tisícům plných pracovních úvazků.24 Obzvláště v době, kdy na pracovním trhu v České republice chybí dle analýzy Hospodářské komory ČR až 440 tisíc pracovníků na různých pozicích a napříč různými sektory, má tak možnost takto rozsáhlých časových úspor na straně produktivních jedinců napříč ekonomikou o to větší váhu.25

Možnost rozšíření zákona na služby při výkonu samostatné působnostiV případě, že bude v budoucnu působnost zákona o právu na digitální služby rozšířena také na úroveň samospráv, je pochopitelně možné počítat s významným navýšením přínosů. Také na úrovni samosprávy je totiž realizována celá řada správních, přesněji samosprávních, rozhodnutí s reálným dopadem na život obyvatel. Digitalizovány by tak mohly být procesy jako odpadové hospodářství, zábory a pronájmy veřejného prostranství, poplatky za psy či obecně agenda místních poplatků. Také zde by došlo k významným časovým úsporám, a to navzdory tomu, že časové náklady na jedno rozhodnutí by zde byly o poznání nižší díky menší dojezdové vzdálenosti (samospráva je vykonávána až na výjimky na 24 Vypočteno na základě údajů OECD pro rok 2017, podle nichž odpracuje každý zaměstnanec v České republice za jeden rok průměrně 1776 hodin. Dostupné online např. na: https://data.oecd.org/emp/hours-worked.htm. 25 Výsledky analýzy Hospodářské komory ČR dostupné online např. na: https://byznys.ihned.cz/c1-66290980-v-cesku-chybi-440-tisic-zamestnancu-podniky-to-uz-ani-nehlasi-uradu-prace-podle-hospodarske-komory-lidi-odcerpava-stat-a-nemecko.

883. 12. 2018

https://byznys.ihned.cz/c1-66290980-v-cesku-chybi-440-tisic-zamestnancu-podniky-to-uz-ani-nehlasi-uradu-prace-podle-hospodarske-komory-lidi-odcerpava-stat-a-nemecko



https://data.oecd.org/emp/hours-worked.htm


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮúrovni každé obce (městské části), zatímco většina agendy ústřední státní správy je vykonávána na úrovni obcí s rozšířenou působností či městských částí). Odhad hodnoty přínosů pro situaci, kdy by byla platnost zákona o právu na digitální službu tak není uveden, jelikož není jasné, jaké všechny agendy by mohly být potenciálně digitalizovány a ani kdy by k tomu mělo dojít.3.3.2 Zvýšení daňových příjmů

Přírůstek k hrubému domácímu produktu, jenž je popsán v kapitole výše, se pochopitelně pozitivně promítne také do inkasa veřejných rozpočtů skrze daně a povinné odvody. Pro stanovení celkové výše takto vyvolaného přírůstku veřejných rozpočtů lze vycházet z dat sledujících poměr mezi daňovými příjmy státu a hrubým domácím produktem, tzv. tax-to-GDP ratio, a dále poměr mezi výší povinného pojistného a HDP. Tabulka níže představuje hodnoty těchto dvou poměrů stanovené na základě třech různých zdrojů – tj. dle dat Finanční správy a Českého statistického úřadu, dále na základě dat OECD a nakonec podle dat Eurostatu. Tabulka 26: Poměr daňových příjmů a povinných odvodů pojistného vůči HDP

Zdroj Daně/HDP Pojistné/HDP CelkemFinanční správa, ČSÚ 201726 15,57 % 16,26 % 31,83 %

OECD 2016 19,35 % 14,65 % 34,00 %Eurostat 2016 20,10 % 14,70 % 34,80 %Za předpokladu, že poměry daňových příjmů k HDP i povinného pojistného k HDP jsou v čase konzistentní, lze z procentních údajů výše lehce dopočítat přírůstky ve výběru daní i povinného pojistného. Jak ukazují data Finanční správy a ČSÚ, poměr daňových příjmů k HDP (tax-to-GDP ratio) se v letech 2010 až 2017 pohyboval mezi 13,9 a 15,6 procenty. Poměr příjmů z povinných odvodů na HDP se pak v letech 2010 až 2016 dle dat ČSÚ pohyboval mezi 15,7 a 16,4 procenty. Na základě těchto údajů lze oba poměry bezpečně považovat za v čase konzistentní, a nic tak nebrání jejich použití pro kalkulaci pozitivních dopadů ZoPDS na veřejné rozpočty.Tabulka níže obsahuje finální zjištění ohledně navýšení příjmů veřejných rozpočtů plynoucích z navýšení výstupu ekonomiky. Jelikož pro výpočet je použita trojice zdrojů s lehce odlišnou metodologií i časovým rámcem, jsou výsledky prezentovány ve formě intervalů. Odrazí-li se plná implementace zákona o právu na digitální služby v dodatečném navýšení hrubého domácího produktu o 25,72 miliardy korun (tj. o zhruba 0,51 procenta), jak vyplývá z kalkulace v předešlé kapitoly, přinese tento dodatečný výstup do státní kasy celkem 4,00 až 5,17 mld. Kč v podobě dodatečného daňového inkasa a 3,77 až 4,18 mld. Kč v podobě povinných odvodů na pojistné.26 Data k výši daňových příjmů jsou platná k roku 2017 a jejich zdrojem je Finanční správa. Data k výši povinného pojistného pocházejí od ČSÚ, avšak jsou platné k roku 2016.

893. 12. 2018



Tabulka 27: Nárůst daňových příjmů a povinných odvodů pojistného v důsledku ZoPDS

Zdroj Daně/HDP(tis. Kč)

Pojistné/HDP(tis. Kč)

Celkem(tis. Kč)

Finanční správa, ČSÚ 2017 4 004 961 4 181 521 8 186 482

OECD 2016 4 976 756 3 768 961 8 745 717Eurostat 2016 5 169 654 3 780 792 8 950 446Jak vyplývá z kalkulací a tabulky výše, implementace zákona o právu na digitální služby přinese do veřejných rozpočtů skrze navýšení daňových příjmů a povinných odvodů na pojistné částku v intervalu 8,19 až 8,95 miliardy korun.

3.3.3 Přenesení zvýšené poptávky v sektoru ICT do dalších odvětví ekonomiky

Investice, jejichž vynaložení je nutným předpokladem pro zajištění funkcionalit plynoucích z návrhu zákona o právu na digitální služby, nemají pozitivní dopad pouze na výstup v sektorech informačních služeb a programování. Naopak díky provázanosti mezi jednotlivými sektory ekonomiky a jejich vzájemné závislosti se tento pozitivní dopad přenáší do jiných odvětví. Primárně do těch, které dodávají vstupy právě do sektorů ICT a programování, sekundárně pak do dalších navázaných odvětví. Tento jev se v ekonomické teorii označuje jako multiplikační efekt a vypovídá o dynamice, s jakou se aktivita přenáší sektory napříč ekonomikou. Sílu multiplikačního efektu prvního stupně pak udává multiplikátor produkce. Jeho hodnota představuje míru, s jakou se aktivita v primárním sektoru přenáší do sektorů na něj navazujících. Je-li tak hodnota multiplikátoru rovna například dvěma, znamená to, že 1 mil. Kč investovaný v primárním sektoru (např. výroba nábytku) vzbudí poptávku v hodnotě 1 mil. Kč v sektorech na něj navazujících (tedy např. v sektoru zpracování dřeva).Avšak i poptávka vzbuzená v těchto navazujících sektorech pak podněcuje další aktivitu v sektorech na ně navázaných (v ilustračním příkladu např. těžba dřeva) a tento řetězec pokračuje i dále. V této, další fázi pak již hovoříme o multiplikačním efektu druhého a dalších stupňů, jejichž sílu měří multiplikátor indukovaného dopadu. Ten nabývá zpravidla nižších hodnot než multiplikátor produkce. Je-li tak jeho hodnota například rovna jedné, znamená to, že 1 mil. Kč investovaný v primárním sektoru (výroba nábytku) podnítí skrze přímo navazující odvětví (zpracování dřeva) dodatečnou poptávku i v sektorech dalších (těžba dřeva, ale i např. výsadba dřevin), a to v hodnotě 1 mil. Kč.Hodnotu multiplikátorů pro jednotlivé sektory ekonomiky lze počítat za použití Leontiefovy metody z tzv. input-output tabulek, jež pro ČR zpracovává Český statistický úřad. Pro výpočet, jenž je obsahem této kapitoly, jsou použity údaje z aktuálně nejnovější symetrické input-output

903. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮtabulky, jež je založena na datech z roku 2015 (tabulky nejsou zpracovávány každoročně).Dopad zvýšené aktivity v sektorech ICT na ekonomiku ČR byl odhadnut zvlášť pro dvojici sektorů, tj. ‚Služby v oblasti programování a poradenství‘ (kód CZ-CPA: 62) a ‚Informační služby‘ (kód CZ-CPA: 63).

Služby v oblasti programování a poradenstvíNásledující tabulky představují základní provazby sektoru na jiná odvětví v české ekonomice. První část informuje o tom, kam produkce ze sektoru služeb v oblasti programování a poradenství směřuje. Jak je vidět, více než polovina produkce míří rovnou ke konečnému užití, z největší části pak pro účely tvorby kapitálu. Necelých 45 % produkce pak míří jako vstup do jiných odvětví (mezispotřeba).Tabulka 28: Směřování výstupu – Služby v oblasti programování a poradenství

Oblast směřování produkceHodnota produkce (mil. Kč)

Mezispotřeba 84 738Konečné užití celkem: 104 737

konečná spotřeba (domácnosti, stát, NNO) 1tvorba kapitálu 79 953export 24 783

Užité zdroje celkem 189 475Druhá tabulka pak naopak nabízí přehled odvětví, které jsou pro sektor služeb v oblasti programování a poradenství nejvýznamnějšími dodavateli vstupů. Jak je patrné, nejvíce vstupů sem proudí ze stejného odvětví, dalšími významnými jsou pak například služby v oblasti nemovitostí, velkoobchod a maloobchod (bez motorových vozidel), vedení podniků či informační a telekomunikační služby. Tabulka 29: Nejvýznamnější odvětví vstupů – Služby v oblasti programování a poradenství

Navázané odvětví ekonomikyHodnota vstupů

(mil. Kč)Služby v oblasti programování a poradenství 32 397Služby v oblasti nemovitostí 7 051Velkoobchod a maloobchod (kromě motorových vozidel) 3 770

Vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 2 365Informační služby 2 272Telekomunikační služby 2 243Služby související se stavbami a úpravou krajiny 2 237Ostatní odborné, vědecké a techn. služby 1 725Počítače, elektronika a optické přístroje 1 535

913. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮSlužby v oblasti pronájmu a oper. leasingu 1 427Na základě dat v input-output tabulce ČSÚ za rok 2015 byly hodnoty multiplikátorů v sektoru služeb v oblasti programování a poradenství stanoveny následovně:

Hodnota multiplikátoru produkce měřícího podnícení aktivity v přímo navazujících sektorech byla spočtena na 1,4483.

Hodnota multiplikátoru indukovaného dopadu měřícího podnícení aktivity v dalších navazujících sektorech byla spočtena na 0,6550.

Multiplikátor produkce (přímý + nepřímý efekt) 1,4483Multiplikátor indukovaného dopadu 0,6550celkový dopad 2,1033

Hodnota celkového multiplikačního efektu pro sektor služeb v oblasti programování a poradenství tak činí 2,1033. To znamená, že na každých 10 mil. Kč produkce v sektoru služeb v oblasti programování a poradenství a souvisejících služeb připadá dodatečný výstup ekonomiky v hodnotě 11,03 mil. Kč.

Informační službyNásledující tabulky představují základní provazby sektoru na jiná odvětví v české ekonomice. První část informuje o tom, kam produkce ze sektoru informačních služeb směřuje. Jak je vidět, více než 70 procent veškeré produkce míří v podobě vstupu do jiných odvětví. Zbývající podíl nachází uplatnění v konečném užití, a to zejména v rámci exportu.Tabulka 30: Směřování výstupu – Informační služby

Oblast směřování produkceHodnota produkce (mil. Kč)

Mezispotřeba 30 325Konečné užití celkem: 12 505

konečná spotřeba (domácnosti, stát, NNO) 220tvorba kapitálu -export 12 285

Užité zdroje celkem 42 830Druhá tabulka pak naopak nabízí přehled odvětví, které jsou pro sektor informačních služeb nejvýznamnějšími dodavateli vstupů. Jak je patrné, nejvíce vstupů sem proudí ze stejného odvětví, dalšími významnými jsou pak například služby v oblasti programování a poradenství, velkoobchod a maloobchod (bez motorových vozidel), služby v oblasti nemovitostí, sektor elektrických zařízení či odvětví telekomunikačních a reklamních služeb.

923. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮTabulka 31: Nejvýznamnější odvětví vstupů – Informační služby

Navázané odvětví ekonomikyHodnota vstupů

(mil. Kč)Informační služby 8 571Služby v oblasti programování a poradenství 2 205Velkoobchod a maloobchod (kromě motorových vozidel) 290

Služby v oblasti nemovitostí 250Elektrická zařízení 215Telekomunikační služby 183Reklamní služby a průzkum trhu 141Vydavatelské služby 94Finanční služby 94Tiskařské a nahrávací služby 80Na základě dat v input-output tabulce ČSÚ za rok 2015 byly hodnoty multiplikátorů v sektoru informačních služeb stanoveny následovně:

Hodnota multiplikátoru produkce měřícího podnícení aktivity v přímo navazujících sektorech byla spočtena na 1,1419.

Hodnota multiplikátoru indukovaného dopadu měřícího podnícení aktivity v dalších navazujících sektorech byla spočtena na 0,5197.

Multiplikátor produkce (přímý + nepřímý efekt) 1,1419Multiplikátor indukovaného dopadu 0,5197celkový dopad 1,6616

Hodnota celkového multiplikačního efektu pro sektor služeb v oblasti programování a poradenství tak činí 1,6616. To znamená, že na každých 10 mil. Kč produkce v sektoru informačních služeb připadá dodatečný výstup ekonomiky v hodnotě 6,62 mil. Kč.

Jak je vidět z tabulky níže, vypočítané hodnoty multiplikátorů jsou konzistentní s hodnotami multiplikátorů v podobných či totožných sektorech v jiných zemích EU – např. Chorvatsko, Skotsko, Malta.

Graf 26: Hodnota multiplikátorů – mezinárodní komparace

3.3.4 Úspory na

straně orgánů veřejné moci

Díky zefektivnění procesů v orgánech veřejné správy budou mít tyto

933. 12. 2018

Země Sektor Hodnota multiplikátoru

Chorvatsko Informační a komunikační služby 1,58

Skotsko 62 - Služby v oblasti programování a poradenství 1,32

Skotsko 63 - Informační služby 1,29Malta Služby v IT a rozhlas 1,42


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮorgány možnost realizovat významné úspory především v personální oblasti. Stejně jako elektronizace správních agend ušetří čas jejich uživatelů, sníží se časové náklady v přepočtu na jedno rozhodnutí také na straně úředníků (např. budou muset trávit méně času na přepážkách s klienty, nebudou muset konvertovat dokumenty z listinné podoby do elektronické apod.). V důsledku tak dojde na straně orgánů veřejné moci k uvolnění podstatného počtu pracovních úvazků. Cílem předkládaného návrhu zákona je tyto uvolněné úvazky relokovat od administrativní činnosti s nízkou přidanou hodnotou směrem k produktivnějším činnostem v rámci veřejné správy. V optimálním případě by pak mělo jít o relokaci směrem k hlavní činnosti orgánů veřejné moci na úrovni ústřední státní správy, tedy zejména naplnění rolí vyplývajících z paragrafů 20 až 23 kompetenčního zákona (tj. zákona č. 2/1969). To znamená, že by tyto uvolněné pracovní síly měly zůstat ve strukturách orgánů veřejné moci, avšak jejich role by spočívala primárně ve správě agend, navrhování kroků k optimalizaci jejich výkonu a modernizaci, navrhování vhodných legislativních úprav a obecně k vylepšování veřejné správy v paradigmatu služby pro občany.

3.3.5 Další přínosy

Dle výsledků studie ICT Unie a Cevro Institutu přinesly datové schránky po pěti letech od zavedení (systém funguje od roku 2009) čisté ekonomické přínosy přesahující 3,5 miliardy korun. Orgánům veřejné správy ušetřil Informační systém datových schránek dle této studie více než 2,7 miliardy korun. Úspora firem pak činila cca půl miliardy korun, podnikatelé ušetřily okolo čtvrt miliardy a nepodnikající fyzické osoby zhruba 18 milionů korun. Dle studie mohou být reálné přínosy dokonce ještě vyšší, neboť některé další výhody a přínosy datových schránek lze jen velmi těžce číselně vyjádřit.Dle dat Ministerstva vnitra přesahoval celkový počet transakcí základních registrů za první tři roky provozu (systém spuštěn 1. července 2012) hodnotu 600 milionů. Počet datových zpráv týkajících se základních registrů činil necelých 9 milionů. V polovině roku 2016 pak došlo k překročení hranice jedné miliardy uskutečněných transakcí.Nedávno vydaná publikace společnosti McKinsey nazvaná The Rise of Digital Challengers ve své kapitole týkající se potenciálu digitalizace v České republice představuje odhad potenciálního přínosu akcelerace v oblasti digitalizace k tuzemskému HDP. Soudí, že díky této akceleraci může hrubý domácí produkt do roku 2025 narůst dokonce o 26 miliard euro (tj. 675 miliard korun) více, než tvrdí stávající makroekonomické prognózy. Nutno však podotknout, že tato studie předpokládá urychlený rozvoj digitalizace a IT edukace také v soukromém sektoru, zatímco tato zpráva má za cíl předložit přínosy a náklady týkající se pouze působnosti jednoho z hlavních zákonů českého eGovernmentu.

943. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů Varianty 1 oproti Variantě 0

Následující tabulka přináší ucelený přehled všech přínosů a nákladů vyplývajících z implementace zákona právu na digitální službu, jež byly v této kapitole identifikovány a kvantifikovány. Z tabulky je jasně patrné, že přínosy předkládaného návrhu zákona významně přesahují náklady spojené s jeho implementací, a to ve všech hlavních kategoriích. K tomu je nutné dodat, že vzhledem k užití zásady profesionálního skepticismu jsou přínosy spíše podhodnocené. Jiné přínosy pak pro účely této analýzy RIA ani nebyly kvantifikovány.Tabulka 32: Přehled kvantifikovaných nákladů a přínosů Varianty 1 oproti Variantě 0

Náklady Přínosy

Kategorie Hodnot

a (mil. Kč)

Kategorie Hodnota (mil. Kč)

Administrativní náklady – jednorázové

200 – 400 Zvýšení HDP (ročně) 25 720

Jednorázové investiční náklady 4 761 z toho FO

nepodnikající 12 690

Nevyvolané ZoPDS (2 480) z toho FO podnikající 6 138

Vyvolané ZoPDS 4 761 z toho právnické osoby 6 892

Změnový zákon 15 Nárůst daňových příjmů (ročně)

8 146 – 8 950

Provozní náklady (ročně)

433 – 556 z toho daně 4 005 – 5

170

IT systémy (ročně) 150 z toho povinné pojistné

3 769 – 4 182

Sleva na digitální službu (ročně)

280 – 326

Multiplikátor – Služby v oblasti programování a poradenství

2,1033

Vymahatelnost (ročně) 3 – 80 Multiplikátor –

Informační služby 1,6616

4 Návrh řešeníNáplní předešlých kapitol této zprávy RIA bylo nejprve uvedení do problematiky eGovernmentu v České republice. Bylo ukázáno, že ačkoliv orgány veřejné moci disponují díky dřívějším investicím technologickým zázemím na vynikající úrovni a většina občanů je zvyklá a schopná digitální technologie využívat, v rozvoji elektronických služeb veřejné správy Česká republika výrazně zaostává, a to nejen za zeměmi západní či severní Evropy, ale také za některými zeměmi bývalého východního bloku

953. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮči jižní Evropou. Podle předkladatele je přitom právě rozvoj eGovernmentu jedním ze zásadních předpokladů pro udržení konkurenceschopnosti domácí ekonomiky na mezinárodních trzích.V další části jsou popsány hlavní cíle návrhu předkládaného zákona a identifikovány subjekty, na něž bude mít potenciální implementace dopad. Jelikož uživatelem služeb veřejné správy jsou takřka všichni obyvatelé, ať už v roli občana či podnikatele, obchodní společnosti i subjekty neziskového sektoru, bude mít zákon reálný dopad na celé spektrum subjektů v České republice. Hlavním cílem zákona je dobudovat strukturu eGovernmentu tak, aby během implementačního období mohly být uživatelům nabídnuty v digitální formě téměř všechny služby ústřední státní správy (kde tomu nebrání jiný veřejný zájem), a zároveň dát uživatelům veřejných služeb možnost jejich poskytnutí v digitální podobě vymáhat, a to i s pomocí soudů. Ono dobudování struktur eGovernmentu si pochopitelně oproti zachování současného stavu vyžádá významné náklady, a to jak jednorázového investičního, tak provozního charakteru. Jejich kalkulací se tak zabývala kapitola 3.2, jež identifikovala následující významné náklady:

Jednorázové investiční náklady vyvolané předkládaným zákonem ve výši 4 761 mil. Kč;

Jednorázové investiční náklady nevyvolané předkládaným zákonem ve výši 2 480 mil. Kč;

Jednorázové investiční náklady vyvolané souvisejícím změnovým zákonem ve výši 15 mil. Kč;

Provozní náklady v celkové výši 433 – 556 mil. Kč ročně; Jednorázové administrativní náklady ve výši 200 – 400 mil. Kč.

Celkově si tedy implementace vyžádá jednorázové náklady ve výši 7 456 – 7 656 mil. Kč a provozní náklady ve výši 433 – 556 mil. Kč. Proti vynaloženým nákladům je však nutné postavit přínosy, jež má implementace zákona o právu na digitální službu potenciál přinést oproti variantě zachování současného stavu. Kvantifikaci těchto přínosů se věnovala kapitola 3.3, jež přišla s následujícími hlavními zjištěními:

Implementace předkládaného zákona se odrazí ve zvýšení ročního HDP České republiky o 25 720 mil. Kč, tj. zhruba o 0,51 procenta, nad rámec makroekonomických prognóz;

Toto zvýšení HDP se projeví dodatečným příjmem ve výši 8 146 – 8 950 mil. Kč do veřejných rozpočtů ve formě daňových příjmů;

Úspora 33 milionů hodin, jež bude možné vynaložit produktivně; Přenesení zvýšené poptávky do různých odvětví napříč ekonomikou

skrze multiplikační efekt; Umožnění orgánům veřejné moci přesunout pracovní kapacity

z administrativní činnosti směrem k činnostem více produktivním.Celkové hodnocení zvažovaných variant představuje tabulka níže. Dopady obou variant jsou rozděleny na pozitivní dopady (na zeleném podkladu) a negativní dopady (na červeném podkladu).

963. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮTabulka 33: Vyhodnocení variant

V0 – Stávající stav V1 – Implementace ZoPDSNevyžaduje vynaložení dodatečných nákladů

Přináší signifikantní přírůstek k DPH (0,51 %)

Nepřináší riziko nákladů na soudí spory kvůli vymáhání digitální služby

Přináší signifikantní příjmy do veřejných rozpočtů

Nepřináší snížení příjmů ze správních poplatků

Přináší úsporu 33 mil. odpracovaných hodin a snižuje deficit chybějících pracovníků

Nevytváří nový tlak na pracovníky orgánů veřejné moci

Dává uvolněným kapacitám možnost věnovat se produktivnějším činnostemPřenáší aktivitu a poptávku do mnoha sektorů napříč ekonomikouPodporuje rozvoj IT a využívá dostatečné gramotnosti obyvatelPodporuje zvýšení produktivity práce a mezinárodní konkurenceschopnostiDává ČR možnost zařadit se mezi lídry v rozvoji digitalizaceDíky významnému zvýšení transparentnosti snižuje korupční potenciálUmožňuje export know-howDává občanům možnost po OVM vymáhat služby, jež již dle zákonů mají fungovatPřináší snížení ekologické stopy veřejné správyDává lidem možnost volby, jakou formu kontaktu s veřejnou správou využívatPodporuje vytvoření dobrého vztahu mezi občanem a státemUsnadňuje přístup k veřejným službám pro osoby s omezenou pohybovou schopností

Prohlubuje zaostávání ČR v oblasti eGovernmentu

Vyžaduje významné investiční náklady a provozní náklady

Neřeší problém neexistence mechanismů pro sledování výkonnosti veřejné správy

Snižuje výši vybraných správních poplatků

Podráží růst konkurenceschopnosti ekonomiky ČR a českých podniků

Přináší riziko nákladných soudních sporů v případě nečinnosti vlády a nedodržení

973. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮlhůt pro implemetaci

Podráží růst produktivity práce Vyžaduje proškolení či přesun pracovníků veřejné správy

Učiní z prostředků již investovaných do rozvoje IT infrastruktury zmařenou investici

Může (jen pocitově) vytvořit obavu z „Velkého bratra"

Nedává občanům možnost vymáhat služby, které již dle zákonů mají fungovat

Má nepříznivé ekologické důsledky

Na základě údajů uvedených výše bylo vyhodnoceno, že nejvhodnější variantou pro řešení problému je Varianta 1, tedy schválení a implementace zákona o právu na digitální službu. Hlavním argumentem je výrazný převis přínosů tohoto návrhu nad náklady. Zároveň je nutno brát v potaz také přínosy, které nebyly kvantifikovány, jako je například podpora rozvoje IT gramotnosti obyvatelstva, zvýšení konkurenceschopnosti v mezinárodních měřítcích či podpora dobrého vztahu mezi občanem a státem.

5 Implementace doporučené varianty a vynucování Implementaci zákona by měla říditi a koordinovat vláda a jednotlivé odpovědné orgány veřejné moci, zejména Ministerstvo vnitra, kkteré dle § 12 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., Kompetenční zákon plní koordinační úlohu v oblasti organizace a výkonu veřejné správy.Předpokládá se účinnost od 1. 7. 2019.

Konkrétní postupu elektronizace agend:Vláda stanoví nařízením do 31. 12. 2019 Katalog služeb orgánů veřejné moci, poskytovaných orgány veřejné moci v rámci výkonu státní správy v přímé i přenesené působnosti, poskytované občanům ve fyzické, asistované či digitální formě a zajistí jeho aktualizaci pro každý následující rok. Katalogem služeb orgánů veřejné moci se rozumí soubor označení, popis nabídky nebo rozsahu služeb poskytovaných orgánem veřejné moci z moci úřední nebo na žádost občana na základě zákonného zmocnění v rámci agend veřejné správy nebo veřejných služeb, včetně určení formy, v jaké je daná agenda vykonávána a v podobě jakého výstupu je občanům poskytována. Katalog služeb orgánů veřejné moci bude sloužit pro popis a určení rozsahu a podmínek poskytování služeb veřejné správy a veřejných služeb. Stanoví základní nabídku toho, jaké služby veřejné správy a veřejných služeb a za jakých podmínek daný orgán veřejné moci nabízí, včetně určení, zda je konkrétní agenda určena

983. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮk digitalizaci, nebo odůvodnění, které skutečnosti její digitalizaci neumožňují.Vláda by měla svým nařízením každoročně určit podrobný výčet vybraných služeb, obsažených v Katalogu služeb orgánů veřejné moci, které budou v následujících 12 měsících digitalizovány za podmínek a v rozsahu dle tohoto zákona. Předpokládá se, že služby veřejné správy a veřejných služeb uvedené v Katalogu služeb orgánů veřejné moci, budou poskytovány jako digitální služby do 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

5.1 Vynucování

Uživatel služby bude mít právo domáhat se u soudu svého práva na poskytnutí digitální služby orgánem veřejné moci.Orgán veřejné moci ponese důkazní břemeno o tom, že nemohl digitální službu poskytnout.

6 Přezkum účinnosti regulace Vyhodnocení účinnosti právního předpisu bude probíhat ve spolupráci s dotčenými subjekty na národní úrovni formou konzultací, vyhodnocování námětů a připomínek či dotazníkových šetření. Výsledkem přezkumu pak může být, prokáže-li neplnění stanovených cílů, návrh na další úpravu právního předpisu. Pro přezkum účinnosti se vzhledem ke lhůtám stanoveným v zákoně jeví optimální horizont 5 let. Každý rok by mělo proběhnout srovnání seznamu položek z Katalogu služeb a elektronizovaných agend a učiněny závěry ohledně naplňování a možnosti dosažení cílů dle lhůt stanovených zákonem

7 Konzultace a zdroje dat Návrh zákona byl průběžně konzultován a projednáván se zástupci politických subjektů zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Pod gescí předsedy Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP ČR se uskutečnila již 3 pracovní jednání se zástupci všech poslaneckých klubů zastoupených v Poslanecké sněmovně. Tato jednání, uskutečněná ve dnech 19. září 2018, 14. října 2018 a 1. listopadu 2018, byla zaměřena výhradně na přípravu a projednání Návrhu zákona o právu na digitální služby. Kluby byly na těchto jednáních zastoupeny poslanci, kteří jsou zároveň odbornými gestory problematiky veřejné správy a její digitalizace nebo se dané problematice aktivně věnují. Přípravě a projednávání návrhu zákona se účastnili PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., Ondřej Profant (Česká pirátská strana), Mgr. Barbora Kořanová, Robert Králíček, prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., Ing. Adam Kalous (ANO 2011), Ing. Zbyněk Stanjura, Marek Benda, Mgr. Martin Kupka (ODS), MUDr. Jiří Běhounek, Jan Birke (ČSSD), Ing. Vladimír Koníček (KSČM), Ing. Věra Kovářová (STAN), Ing. Marian Jurečka (KDU-ČSL),

993. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮIng. Pavel Jelínek, Ph.D (SPD) a Mgr. Helena Langšádlová (TOP 09). Průběžně byly za jednotlivé poslanecké kluby uplatněny k návrhu připomínky. K návrhu uplatnily konkrétní připomínky poslanecké kluby ANO 2011, ODS a České Pirátské strany. Ostatní poslanecké kluby k návrhu neuplatnily žádné připomínky. Uplatněné připomínky byly v převážné míře akceptovány a do návrhu zapracovány. Vypořádání připomínek se uskutečnilo v rámci jednoho z uvedených jednání a na samostatných jednáních s autory připomínek.Jednání se dále zúčastnili zmocněnec vlády pro digitalizaci a ICT Ing. Vladimír Dzurilla. Digitální šampion ČR Ing. Ondřej Felix, ředitel odboru Hlavního architekta Ministerstva vnitra Ing. Petr Kuchař, Ing. Michal Bláha a autoři návrhu zákona, tj. prezident ICT Unie, z.s., Mgr. Zdeněk Zajíček a Mgr. František Korbel, Ph.D., partner AK Havel a partneři a člen Legislativní rady vlády.Návrh zákona byl déle více než osm měsíců připravován ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR, Sdružením pro internetový rozvoj, Českou asociací pojišťoven, Českou bankovní asociací. Českou asociací elektronických komunikací, Asociací provozovatelů mobilních sítí, CZ.NIC, CACIO a dalšími odborníky na oblast veřejné správy a digitalizaci.Návrh zákona byl v průběhu července a srpna 2018 konzultován a projednáván v rámci orgánů Rady vlády pro informační společnost a jejich stálých pracovních výborů, tedy i se zástupci klíčových resortů (ministerstev), které zajišťují nejvyšší počet existujících nebo budoucích digitálních služeb.

Dne 22. května 2018 došlo k prvotnímu představení návrhu členů Stálého pracovního výboru pro digitálně přívětivou legislativu Rady vlády pro informační společnost.

Dne 17. července 2018 došlo k předání návrhu zákona RVIS k připomínkám.

Dne 3. srpna 2018 došlo k prvotní prezentaci návrhu členům RVIS. Dne 5. září 2018 uběhl termín pro uplatnění připomínek k návrhu

zákona. Následně došlo k osobnímu vypořádání připomínek členů RVIS a

odborů MV a zapracování do textu návrhu.V souvislosti s návrhem předmětného zákona proběhly dále individuální konzultace se zástupci Ministerstva vnitra, konkrétně s JUDr. Jaroslavem Strouhalem, Mgr. Michalem Herudkem, JUDr. Vítem Štastným, Ing. Ondřejem Felixem, Ing. Petrem Kuchařem a Ing. Romanem Vrbou. Návrh zákona byl průběhu července a srpna 2018 konzultován a projednáván v rámci orgánů Asociace krajů České republiky a Svazu měst a obcí České republiky.

Dne 21. května 2018 proběhlo zasedání Komise informatiky AKČR v Jihlavě.

Dne 12. července 2018 proběhlo jednání s místopředsedou Rady AKČR MUDr. Jiřím Běhounkem.

1003. 12. 2018


A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ Dne 3. září 2018 proběhlo jednání Komise informatiky AKČR

v Mikulově.

7.1 Zdroje dat a literatura

AKAMAI. Akamai’s [state of the internet]: Q3 2015 report. 2015.

CENTRAL BANK OF MALTA. ESTIMATES OF INDUSTRY SPECIFIC MULTIPLIERS. Quarterly Review 2017:2. 2017.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT – ČASOVÉ ŘADY UKAZATELŮ ČTVRTLETNÍCH ÚČTŮ. 2018

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V DOMÁCNOSTECH A MEZI JEDNOTLIVCI. 2018.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH. 2018.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. VYUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V PODNIKATELSKÉM SEKTORU. 2017.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. TABULKY DODÁVEK A UŽITÍ. 2018.

ČTÚ Pravidelné roční výroční zprávy

EUROSTAT. Data Explorer: Individuals – internet activities. 2018.

EUROPEAN COMMISION. The Digital Economy and Society Index (DESI). 2018

Finanční správa. inkasa vybraných daní v ČR v letech 1993-2017. 2018

KEČEK, D., HRUSTEK, N. Ž., A DUŠAK., V. Analysis of multiplier effects of ICT sectors – a Croatian Case. Croatian Operational Research Review. 2016

MF. Monitor-Státní rozpočet

OECD. OECD Productivity Statistics: GDP per capita and productivity growth. 2018

SCOTTISH GOVERNMENT RIAGHALTAS NA H-ALBA. Economy Statistics – Input-Output Tables – Multipliers. 2018.

Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o

1013. 12. 2018



změně některých dalších zákonů

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky

7.2 Seznam zkratek

ADSL Asymmetric digital subscriber lineČR Česká republikaČSÚ Český statistický úřadEU Evropská unieFTTB Fiber To The BuildingFTTH Fiber To The HomeFTTx Any type of fiber IA Evropské Hodnocení dopadů MD Ministerstvo dopravy ČRMDVR Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvojaMMR Ministerstvo pro místní rozvoj ČRMPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČRMV Ministerstvo vnitra ČRMze Ministerstvo zemědělství ČRORP Obce s rozšířenou působností FO Fyzická osobaPO Právnická osobaRIA Hodnocení dopadů regulacexDSL Any type of digital subscriber lineRVIS Rada vlády pro informační společnostAISVS Agendový informační systém veřejné správyeGSB eGovernment Service BuseGON eGovernmentZoPDS Zákon o právu na digitální službyRPP Registr práv a povinnostíHDP Hrubý domácí produktOSVČ Osoba samostatně výdělečně činnáDPPO Daň z příjmu právnických osob

1023. 12. 2018



DPFO Daň z příjmu fyzických osobDPH Daň z přidané hodnotyOECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvojČSSZ Česká správa sociálního zabezpečeníRSV Registr silničních vozidelŽL Živnostenský listIT Informační technologieICT Informační a komunikační technologiePDFOVM Propojený datový fond orgánů veřejné moci

1033. 12. 2018

národní 981/ 17, praha 1 –staré město, 110 08, Česká republika · web viewjak navíc...

Documents