Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta t lesné kultury

NÁVRH OPTIMÁLNÍ METODIKY VÝUKY ZÁKLADKITEBOARDINGU

Diplomová práce(bakalá ská)

Autor: Pavel Bedná DiS

Vedoucí práce: Mgr. Rudolf Rozsypal

Olomouc 2011

Jméno a p íjmení autora: Pavel Bedná DiS

Název diplomové práce: Návrh optimální metodiky výuky základ kiteboardingu

Pracovišt : Katedra Rekreologie

Vedoucí: Mgr. Rudolf Rozsypal

Rok obhajoby: erven 2011

Abstrakt: Stanoveným cílem této práce bylo navrhnout a posoudit optimální metodiku

výuky základ kiteboardingu s d razem na bezpe nost. Metodika je sestavena na základ

vlastních zkušeností a p edevším na základ zkušeností instruktor škol kiteboardingu na

ostrov Rhodos a Mykonos. Tito instrukto i, kte í v daných školách p sobili, pocházejí

z r zných zemí (Brazílie, ecko, Izrael a Francie). Navržený postup výuky základ byl poté

aplikován v centru BlueBay. Vyhodnocení správnosti metodiky prob hlo posouzením

výsledk student ze zmín ného centra a centra konkuren ního, ve stejné lokaci. Posouzení

bylo provedeno vlastním pozorováním získaných dovedností student a dotazníkem. Vliv

aplikace navrhované metodiky je v této práci také uveden.

Klí ová slova: metodika, výuka, kite, kiteboarding,extrémní sport

Souhlasím s p ováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

Author`s first name and surname: Pavel Bedná DiS

The title of thesis: Návrh optimální metodiky výuky základ kiteboardingu

Department: Katedra Rekreologie

Supervisor: Mgr. Rudolf Rozsypal

Thesis Defence Year: 2011

Abstrakt: The goal of this thesis was to evaluate the optimal proposal of methodology of

teaching basics of kiteboarding, with an emphasis on safety. The methodology is built up on

the basis of own experience and especially on experience instructors of kiteboarding schools

from Rhodos and Mykonos island. These instructors, who worked in these schools, come

from different countries (Brazil, Greece, Israel and France). The proposed methodology for

teaching have been applied in the center of BlueBay. Evaluation of the methodology accuracy

was done by evaluation of students results in center BlueBay and rival center in the same

location. Assessments were done by own observation of acquired skills of students and from

a questionnaire. Effect of application of the proposed methodology is described in thesis as

well.

Key words: methodology, lessons, kite, kiteboarding, extreme sports

I agree the thesis to be loan within library service.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatn s použitím uvedené

literatury a s pomocí pana Mgr. Rudolfa Rozsypala. Použil pouze uvedenou literaturu a

odborné zdroje a ídil se zásadami v decké etiky.

V Praze dne …………………. ……………………………

Pavel Bedná , DiS

kuji panu Mgr. Rudolfu Rozsypalovi za jeho pomoc a rady p i tvorb práce. Dále

kuji Alexanderu Kuzolitzovi za konzultace a odborné rady, které mi poskytl p i sestavování

metodiky. Díky pat í také ostatním instruktor m z centra BlueBay.

1 ÚVOD ....................................................................................................................... 82 P EHLED POZNATK ......................................................................................... 92.1 Metodika .................................................................................................................... 92.2 Kite ............................................................................................................................ 92.3 Extrémní sport ........................................................................................................... 92.4 Historický vývoj ...................................................................................................... 102.5 ROZD LENÍ POWERKITINGOVÝCH AKTIVIT ........................................... 152.5.1 Kiteboarding, Kitesurfing ......................................................................................... 152.5.2 Lendkiting ............................................................................................................... 162.5.3 Buggykiting ............................................................................................................. 162.5.4 Snowkiting ............................................................................................................... 173 CÍL PRÁCE ........................................................................................................... 183.1 Hlavní cíl práce ........................................................................................................ 183.2 Díl í cíle .................................................................................................................. 184 METODIKA ........................................................................................................... 184.1 Tvorba návrhu............................................................................................................ 194.2 Použitá metoda sb ru dat............................................................................................ 195 NÁVRH OPTIMÁLNÍ METODIKY VÝUKY ZÁKLAD KITEBOARDINGU – TEORIE ............................................................................ 205.1 Kiteboardingové vybavení ....................................................................................... 225.1.1 Kite (Drak) – jak kite funguje .................................................................................. 225.1.2 Nafukovací Kite ....................................................................................................... 275.1.3 Komorový Kite ........................................................................................................ 325.1.4 Bar ........................................................................................................................... 345.1.5 Uchycení - Chicken loop, konstrukce ....................................................................... 355.1.6 Jišt ní – Leash ......................................................................................................... 355.1.7 Nastavení ................................................................................................................. 365.1.8 Hlavní š ry – lines ................................................................................................. 365.1.9 Harness – Trapézy (rozd lení, využití) ..................................................................... 365.1.10 Board ....................................................................................................................... 375.1.11 Ostatní kite vybavení ............................................................................................... 395.2 Základní bezpe nost ................................................................................................. 395.2.1 Základní bezpe nostní opat ení p ed jízdou – kontrola ............................................. 395.2.2 B hem jízdy .............................................................................................................. 405.2.3 Bezpe nostní prvky kitu ............................................................................................ 405.2.4 Signalizace ................................................................................................................ 425.3 Vítr ........................................................................................................................... 445.3.1 Sm r a rychlost v tru ................................................................................................ 445.3.2 Beaufortova stupnice síly v tru ................................................................................. 465.4 Kite – výb r .............................................................................................................. 475.5 Ovládání kitu ............................................................................................................ 485.5.1 Jak se kite ovládá ...................................................................................................... 485.5.2 Depower systém ........................................................................................................ 495.5.3 P edstartovní opat ení, zásady ................................................................................... 495.5.4 Místo pro start – jak startovat v závislosti na v tru .................................................... 495.5.5 Start z vody, re-start ................................................................................................... 505.5.6 P istání kitu ............................................................................................................... 525.5.7 Self rescue ................................................................................................................ 54

6 NÁVRH OPTIMÁLNÍ METODIKY VÝUKY ZÁKLAD KITEBOARDINGU – PRAXE .............................................................................. 556.1 Tréninkový kite – r zné velikosti ............................................................................. 556.2 Nácvik ízení ve vod - body draging ....................................................................... 566.3 Nácvik ízení - tzv. osmi ky, nadzvednutí t la, atd .................................................. 596.4 Self rescue - praktický nácvik .................................................................................. 606.5 Start – rozjezd a jízda ............................................................................................... 606.6 Rozjezd z vody ........................................................................................................ 606.7 První ujeté metry ...................................................................................................... 616.8 Jízda, vedení kitu ..................................................................................................... 636.9 Jízda proti v tru ....................................................................................................... 667 VÝSLEDKY ........................................................................................................... 677.1 Výsledky k díl ím cíl m práce .................................................................................. 678 DISKUZE ............................................................................................................... 729 ZÁV R ................................................................................................................... 7310 SOUHRN ................................................................................................................ 7411 SUMMARY ............................................................................................................ 7512 REFEREN NÍ SEZNAM ..................................................................................... 7613 P ÍLOHY .............................................................................................................. 77

8

1. Úvod

Kitesurfing je sport, kterému se v posledních letech dostává více pozornosti.

Zjednodušení a zlevn ní vybavení k tomuto sportu láká stále více lidí. N kte í si ale

neuv domují, že se stále v jistých ohledech jedná o sport extrémní. Impulzem pro tvorbu

práce na toto téma, jsou vlastní zkušenosti s nebezpe nými situacemi, kdy si jezdec nedokázal

poradit. Tomuto se dá p edcházet již v samotném po átku, a to vhodnou výukou základ .

Cílem této práce je navrhnout optimální postup, jak kitesurfing (kiteboarding) vyu ovat tak,

aby si budoucí jezdec dokázal ve v tšin situací pomoci a znal základní pravidla. Tato

metodika vychází ze zkušeností profesionálních instruktor .

9

2. P ehled poznatk

2.1 Metodika

Metodika - z ec. Methodikos, teoreticko-praktické schéma ur ující postup provád ní

odborné innosti. Vychází z v deckého poznání a empirie, p esn vymezuje jednotlivé

postupy pro výkon dané innosti. (Všeobecná encyklopedie ve ty ech svazcích.Díl 3,m/r.)

Metodika v oblasti pedagogiky je nauka o metod vyu ování v ur itém oboru (teorie

vyu ování). Ve výuce kiteboardingu metodika p edstavuje souhrn doporu ených praktik a

postup u ení. Slovo metodika by se zde mohlo n kdy také zam ovat za slovo technika

výuky. (www.wikipedia.cz).

2.2 Kite

Tažný drak (zkrácen nazývaný kite) je sportovní nástroj využívaný p i r zných

obdobách powerkitingu. Drak dokáže díky své konstrukci a velikosti (obvykle 3-16 m²)

vyvinout velký tah, což umož uje jezdci získat rychlost, p ípadn se nechat vynést do

vzduchu. Síla draka s sebou ale také nese ur ité riziko úrazu (p edevším pro za ínající kitery),

což adí powerkiting k extrémním sport m. (www.wikipedia.org)

2.3 Extrémní sport

Extrémní sport je v p vodním významu sport, jehož provozování je spojené s vyšším

rizikem a je doprovázený domn lým zvýšením hladiny adrenalinu v krvi (ve skute nosti jde

o endorfin, dopamin a serotonin). V dnešní dob jsou k extrémním sport m azeny také

sporty, které nejsou p íliš propagovány i podporovány na komer ní úrovni a jejichž

provozování se omezuje na nep íliš po etné skupiny nadšenc , které však u ostatních vyšší

riziko evokují i p es to, že s jejich provozováním asto není spojeno. I takový sport se ovšem

asem m že prom nit v masovou záležitost, o emž sv í nap . snowboarding, který byl v

roce 2002 za azen do programu olympijských her. (www.wikipedia.org)

Kiteboarding je objektivn nebezpe ný sport, který se svým charakterem adí do kategorie

extrémních sport . V sou asné dob je na svém vzestupu a mnoho jezdc jeho rizika

podce uje. Ve srovnání s windsurfingem je zde v tší riziko možného zran ní. Je tedy t eba

k této aktivit takto p istupovat.

10

2.4 Historický vývoj

Novodobá historie drak

Jedno z prvních zaznamenaných použití tažného draku (kite) v novodobé historii se datuje

k roku 1822. Toho roku jistý u itel George Pocock používal pár drak k pozemní p eprav

rychlostí až 20 kilometr za hodinu. N které z jeho cest byly zdokumentovány a trasa m ila

více než 100 kilometr . A protože silni ní da v té dob byla odvozena od po tu koní, povoz

byl osvobozen od mýtného!

Další v tší použití nastalo b hem první sv tové války. Britské, francouzské, italské i ruské

armády používaly kity draky) pro pozorování nep ítele a signalizaci. Nicmén se zavedením

letoun tyto pozorovací metody rychle zastaraly. N mecké námo nictvo i nadále používalo

pozorovací draky s jedno lennou posádkou, a to pro zvýšení rozsahu pozorovaného povrchu

mo e. Americké námo nictvo našlo n kolik zp sob

využití pro draky i ve druhé sv tové válce. Nap íklad jako

signalizaci pro letadla, která hledala piloty ztracené na

mo i. Dále pak velké iditelné draky byly používány jako

ter e pro st elbu letadla p i nácviku boje na mo i. Draky

byly mén využívány pro v decký výzkum nebo rekrea ní

létání. (www.ikiteboarding.com) obr.1

V posledních 60 letech se zájem jo kiting obnovuje. Nové materiály jako je nylon ripstop,

sklolaminát a grafit (uhlíková vlákna) p isp ly k výrob

drak siln jších, leh ích, barevn jších a trvanliv jších.

ležité vynálezy jako flexi-wing Francise Rogalla a

parafoil kites Domina Jalberta pomohly vyvinout moderní

paraglide - kluzáky a sportovní padáky.

V roce 1972 p edstavil Peter Powell hra ku - dvou-lineový

stunter a ve ejnost za ala létat s draky nejen pro zábavu, ale i

pro sport. N kte í nadšenci experimentovali s novými

konstrukcemi, s nimiž aby se daly zvládat p esn jší manévry,

šlo létat rychleji nebo provád t složité triky. Sout že, v nichž

astníci provád ly triky na hudbu, se staly rychle populární.

(www.ikiteboarding.com) obr.2

11

Postupn byly konstruovány a zkoušeny draky v tší a siln jší. V roce 1980 Peter Lynn z

Nového Zélandu p edstavil draka, který pohán l buggy. V roce 1999 dokonce jeden tým

použil draky, které mu pomohly táhnout sán na severní pól.

Historie kiteboardingu

Kitesurf, kiteboard, kiteboarding nebo také flysurf, - ozna ení m že být v r zných

zemích odlišné, je fantastický a relativn nový sport, který se rozvíjí každý den. Co do

dynamiky rozvoje jej lze p irovnat ke snowboardingu. N kte í sportovní nadšenci se

myšlenkou jízdy na vod pomocí draku zabývali individuáln již v šedesátých letech. Ale

trvalo to až do roku 1984, kdy se jízda na vod pomocí draku stala realitou.

V tomto roce brat i Dominique a Bruno Legaignouxovi, Francouzi, posedlí placht ním a

vodními sporty, za ali pracovat na principu pln iditelného kitu a požádali o patent pro jejich

zak ivené k ídlo nafukovací konstrukce. (www.ikiteboarding.com)

Vizie

Dominique a Bruno Legaignouxovi se um ní plachtit na mo i u ili již od útlého v ku.

Velmi brzy za ali závodit s malými luny a v roce 1979 se stali francouzskými juniorskými

mistry. Po 10 letech sout žení s luny (Optimist, Vaurien, Laser, 420, 470) se rozhodli opustit

závodní úrove a plachtit pouze pro pot šení.

Obr.3 windsurfu ze d evo-epoxidové desky – 1982 obr.4 BirdSail

V roce 1983 Dominique a Bruno Legaignouxovi p icházejí s myšlenkou rozší it tradi ní

formy placht ní o placht ní s použitím draku. P i návrhu vybaveni se inspirují výtvorem

Rolanda Le Baila ,, BirdSail,, jehož k ídlo je n co mezi windsurfingovou plachtou a kitem.

Tento systém patentoval již zmín ný Roland Le Bail v roce 1982. Jeho zám rem bylo

zvednout jezdce z vody a dosáhnout tak vyšších a delších skok než se standardní

12

windsurfingovou plachtou. Nicmén výrazn jšímu rozší ení zabránily závažné nedostatky v

použitelnosti systému.

Brat i Legaignouxovi za ali zjiš ovat možnosti pohybu s drakem proti v tru tak, jak to do té

doby bylo možné pouze s plachtami, až dosp li k nafukovací konstrukci namísto do té doby

používané pomocné konstrukce z ty í. Podobný patent podal N mec Dieter Strasilla už v roce

1979. Protože ale konstrukce bratr Legaignouxových byla odlišná, nechali si vlastní systém

také patentovat

Obr.5 Ú ední nákres patentu obr.6 Dominiqueova skica – 1984

Obr.7 Obr.8

Na obrázku 7, je Dominique b hem své první zkušební plavby s dvouš rovým drakem. Na

obrázku 8 je jeden z pokus s n kolika draky a pevnou konstrukcí z laminátových latí v

ervnu 1984. Tato konstrukce byla vyhodnocena jako nepoužitelná a dále se nerozvíjela.

(www.ikiteboarding.com)

13

První nafukovací draky vznikají v íjnu 1984. První pokusy byly provád ny s prknem (board).

Vzhledem k obtížnosti startu však byl nutný p echod na vodní lyže. Draky nemají Depower-

systém a tak je jejich sila zna ná. S p esv ením o potenciálu jejich návrhu podávají brat i

Legaignouxovi zmín ný patent na nafukovací konstrukci, a to 16. listopadu 1984. Prioritou

i vývoji bylo dosáhnout opakovaného startu z vody, jet rovn a proti v tru. Zkoušejí se

všelijaké tvary.

Brat i Legaignouxovi se zárove snaží p esv it r zné výrobce o vzniku nového sportu.

Bohužel je to p íliš brzy. Windsurfingový trh dosahuje svého vrcholu a všichni se domnívají,

že tento sport je ten správný a kone ný. Zde je znovu vid t jistá analogie se snowboardingem.

V tomto období jsou k ídla drak bratr Legaignouxových stále ve stádiu prototypu a je

nemožné s nimi jezdit proti v tru.

Obr. 9 - Dominique p i zkoušce kitu Obr.10 - P edch dce Big Foot, Zá í 1985

Obr.11 - Bruno na demonstraci v La Torche

v roce 1987, b hem Funboard mistrovství sv ta.

Nakonec po dlouhém období výzkumu a tém stu prototyp (období od roku 1988 do roku

1989), p icházejí brat i Legaignouxovi s opravdu stabilním drakem, který je také leh í (má

jeden povrch) a jednodušší. Poprvé se objevuje možnost znovu odstartování z hladiny.

14

ídlo je tém p ipraveno pro sériovou výrobu, ale schopnost tehdejších board a lyží

stoupat proti v tru stále ješt není dostate ná, aby myšlenka bratr Legaignouxových

prom nila v nový sport.

V roce 1990 za al Peter Lynn prodávat kitebuggy, t íkolku ur enou k pohonu drakem.

Sou asn s tímto rozmachem pozemního provozování powerkitingu (buggykitingu) zárove

pokra uje i vývoj drak ur ených na vodu. Velkým mezníkem byl model „Wipika“ bratr

Legaignouxových z roku 1997. Tento model zavedl revolu ní konstrukci tvarovaných

nafukovacích komor a zjednodušený systém ukotvení š r, což výrazn vylepšilo možnost

odstartovat draka z vody. Model Wipika se velmi podobal dnešním drak m tvaru C. Bruno

Legaignoux pokra oval ve vývoji drak sám a pozd ji se stal autorem designu nazvaného

„Bow kite“, který je dnes v sortimentu v tšiny výrobc .

Školy kitesurfingu existovaly od roku 1998 a tento sport se pomalu za ínal rozši ovat. První

závody se konaly na ostrov Maui v zá í 1998, vít zem byl Flash Austin.

Zm nami prošly i designy kiteboard . V roce 1999 se za ala používat jednostranná prkna

odvozená od prken na windsurfing, ale b hem p íštích dvou let p evládla prkna oboustranná

podobná wakeboardu. I jednostranná prkna se však dodnes využívají, nap íklad p i „wave

ridingu“ (www.ikiteboarding.com)

15

2.5 Rozd lení powerkitingových aktivit

Kiteingové disciplíny se d lí podle povrchu, na kterém se provozují. Podle povrchu, na

mž jsou tyto disciplíny provozovány, m žeme tedy rozlišovat kitesurfing, landkiting,

buggykiting a snowkiting.

2.5.1 Kiteboarding, kitesurfing

Kitesurfing, n kdy také nazývaný kiteboarding, je sport, p i kterém je použito tažného

draku pro jízdu na vod , a to na k tomuto ur eném prknu (kiteboardu) - viz obr 13. Dá se íci,

že je to hlavní disciplína powerkiteingu. Je to jeden z nejrychleji se rozvíjejících vodních

sport . Díky technickému zdokonalení a inovacím se v sou asnosti tento sport stává více

bezpe ným a dostupn jším. Název kitesurfing v sob skrývá další samostatné disciplíny,

kterými jsou: speed, up-wind, wake style, wave riding, freestyle atd. Tento vý et není a

nem že být kone ný, protože tento sport se stále vyvíjí. Nejvíce je tento sport rozší en

v p ímo ských státech, ve kterých jsou pro provozování tohoto sportu vhodné podmínky.

S nadsázkou se dá íci, že v eské republice ideální podmínky pro tento sport tém nejsou.

Obr. 12

16

2.5.2 Landkiting

Landkiting je disciplína, v níž se používá, stejn jako u kitesurfingu, tažného draku

k pohybu. Tento pohyb se ale provádí po pevné zemi, proto tedy název landkiteing - viz

obrázek 14. K pohybu na zemi se používají r zné prost edky. Nej ast ji to je mountainboard,

travní lyže a brusle.

Drak je u landkitingu podobný nebo stejný jaký se využívá pro kitesurfing. Velikost draku je

rozdílná podle druhu použitého prost edku pro pohyb na zemi. Objektivn je u landkitingu

tší pravd podobnost zran ní než u kitesurfingu. Landkiting je populární p edevším

v zemích, které k tomu skýtají vhodné podmínky, tedy dostatek rozlehlých plání bez zástavby

a strom atd. V eské republice se landkiting také provozuje. (www.wikipedia.org)

Obr.13

2.5.3 Buggykiting

Buggykiting je, jak je výše uvedeno, odvozen od powerkitingu. K jízd se zde využívá

speciáln konstruované buggy - viz obrázek 14 a 15.

Obr.14 Obr.15

17

Buggy je lehká jednomístná t íkolka iditelná p edním kolem. Zadní kola iditelná nejsou.

Jezdec sedí na buggy uprost ed a sm r jízdy m ní natá ením p edního kola spolu

s manévrováním drakem. V této disciplín lze dosahovat pom rn vysoké rychlosti- na

rovném povrchu b žn 90km/h, rychlostní rekordy se pohybují okolo 110km/h.

Buggykiting se objevil už p ed kitesurfingem, v tší popularit se ale za al t šit až s rozvojem

kitesurfu. (www.wikipedia.org)

2.5.4 Snowkiting

Snowkiting je další disciplína odvozená od powerkitingu, provozovaná na pevné zemi. Jak

už název sám napovídá, jedná se o zimní sport. Ze všech významných powerkitových aktivit

je relativn nejmladší. Tažný drak je op t obdobný jako u buggykitingu nebo kitesurfingu.

Jako kontaktní prost edek s povrchem se používají lyže nebo snowboard, p ípadn speciální

snowkiteboard. Nejvhodn jším místem k provozování této aktivity je op t rozsáhlá rovina bez

tšího množství terénních p ekážek

(plán , zamrzlá jezera).

Tento sport však lze provozovat také

v horách, kde je dostate stabilní

vítr a p ijatelný terén. V eské

republice jsou pro provozování

snowkitingu p ijatelné podmínky,

ale vítr bohužel není tak stabilní

jako je tomu na rozsáhlých

otev ených pláních severských zemí.

(www.wikipedia.org) Obr. 16

18

3. Cíl práce

3.1 Hlavní cíl práce

Cílem této práce je navrhnout optimální metodiku, jak kitesurfing (kiteboarding)

vyu ovat, tj. navrhnout takovou metodiku, která by názorn a jednoduše popsala vybavení a

postupy p i nácviku a byla použitelná pro široké spektrum student . P i tomto návrhu

metodiky je zejména kladen d raz na bezpe nost.

3.2 Díl í cíle

Ov it v praxi, zda použitím navrhované metodiky dochází k rychlejšímu pochopení

zákonitostí kiteboardingu a k bezpe nému a rychlejšímu a osvojení základ ovládání.

Vyhodnotit vliv zavedení rozsáhlejší teoretické p ípravy na celkový as kurzu.

Zjistit a porovnat názory absolvent kurzu na optimalizovanou metodiku výuky s

názory absolvent kurzu v konkuren ní škole.

Ov it, zda má širší výuka bezpe nostních zásad vliv na bezpe nost reálnou.

19

4. Metodika

4.1 Tvorba návrhu

Návrh optimální metodiky výuky vychází z vlastních zkušeností autora s tímto sportem a

ze zkušeností lektor kitecenter z Brazílie, ecka, Izraele a Francie.

S instruktory byly konzultovány jednotlivé postupy a uspo ádání osvojovaných dovedností

v optimálním ase pro výuku p i sou asném spln ní požadavku na bezpe nost výuky. Od

každého osloveného aktivního instruktora bylo získáno množství informací o používaných

metodách, o asovém fondu pro nácvik dovedností, o zp sobech zabezpe ení žáka, o

používaném vybavení, i o p írodních podmínkách místa, kde je výcvik provád n. Jednotlivé

metody byly shrnuty a ve spolupráci s instruktory byl sestaven návrh optimální metodiky.

4.2 Použitá metoda sb ru dat

Dle nov vypracované metodiky vyu oval v kitecentru BlueBay instruktor Alexander

Kuzolitz, zatímco instruktor Marcelo Dias v konkuren ním centru AirRiders, nadále vyu oval

dle své obvyklé metodiky. Ob centra se nacházejí na ostrov Rhodos. Pokroky žáku byly

pr žn pozorovány a zaznamenávány.

Pozorování je výzkumná metoda, p i níž se sleduje a zaznamenává nebo popisuje innost

lidí, p edm , se kterými manipulují, prost edí aj. Je to nejstarší výzkumná metoda

používaná v p írodních i sociálních v dách. Je vždy subjektivní. (Gavora, 2000)

Pozorování jako v decká metoda je cílev domé, soustavné, plánovité sledování (vnímání)

jev a proces , které sm uje k odhalování podstatných souvislostí a vztah sledované

skute nosti (Skalková, 1983)

Po absolvování kurz byl žák m v centrech BlueBay a AirRiders p edložen dotazník.

Vybráni byli studenti za áte níci v pr hu letní sezóny roku 2010. Jednalo se o šest muž a

dv ženy z každého centra. Vzor dotazníku p ikládám v p íloze.

Dotazník je nej ast ji používanou a nejrozší en jší metodou p i zjiš ování

informací v bec. Jedná se o „strukturovaný sled otázek, navržených za ú elem zjišt ní

názor a fakt a následného zaznamenání t chto údaj (Hague, 2003, 103).

20

5. Návrh optimální metodiky výuky základu kiteboardingu

V sou asné dob již existuje a dále vzniká celá ada kitecenter po celém sv . Princip

fungování vybavení je stejný, metoda výcviku a osvojování ovládání jsou r zné. N kdy se

neliší jen v detailech, ale v celém pojetí výcviku. Nez ídka dochází i po absolvování kurzu

k nezvládnutí kitu a k nedodržování bezpe nostních zásad. Takové jednání pak zp sobuje

v lepším p ípad pouze materiální škody.

Nezodpov dné jednání jen prohlubuje rozkol, který ve sv panuje mezi kitesurfa i a

windsurfa i. V mnoha aspektech p ipomíná rozkol a nepochopení, které svého asu panovaly

mezi vyznava i snowboardu a lyža i. Následným problémem je, že je poté kitesurf vytla ován

z míst, která jsou pro n j jako stvo ená. Z tohoto d vodu je již b hem samotného kurzu t eba

postupovat tak, aby potencionální budoucí jezdec zcela bezpe ovládal svoje vybavení a

hem tréninku absolvoval také nácvik krizových situací, jako je nap íklad self rescue, ztráta

prkna nebo pád kitu do vody.

Metodika je zam ena na výuku kiteboardingu, tedy jízdy po vodní hladin , nikoli

snowkitingu nebo lendkitingu. Je zde obsažena jak teoretická ást, tak ást praktická. Práv

teorie toho, jak jednotlivé ásti vybavení fungují a také bezpe nostní zásady, jsou asto

podce ovány, p ípadn se o nich b hem výuky n kte í lekto i zmi ují jen okrajov .

Zaznamenal jsem i p ípady, kdy se žák o teorii krom bezpe nostních prvk kitu nic

nedozv l a zapo al ihned trénink. V následných okamžicích se dostal do vážných problém

a vzhledem k neznalosti zásad ohrozil sebe i ostatní osoby ve své blízkosti. Z tohoto d vodu

je teoretická ást velmi d ležitá a mimo jiné pom že žákovi lépe pochopit zákonitosti

kiteboardingu.

Teoretická ást mimo jiné obsahuje i popis jednotlivých ástí a typ kit , vybavení, p íklady

signalizace a zásady bezpe nosti. Další ást návrhu se v nuje již samotnému tréninku

s popisem toho, jak se jednotlivé dovednosti, vedoucí k bezpe nému ovládání kitu, provádí.

Pot ebné dovednosti jsou v návrhu uspo ádány chronologicky v po adí, ve kterém je vhodné

je trénovat. Neosvojení n které dovednosti m že negativn ovlivnit kone ný výsledek a také

bezpe nost tréninku.

21

Teorie

Teoretické informace jsou prvními informacemi, které by se za ínající jezdec m l od

svého u itele dozv t. Teoretické informace by m ly zahrnovat vysv tlení principu, na

kterém kite pracuje a jednotlivé typy kit . Pro lepší pochopení v trného okna je vhodné použít

malou tabuli nebo obrázky. Je velmi vhodné na konci teoretické ásti žáka vyzkoušet a za

pomocí obrázk s draky v r zných pozicích se ujistit, že žák vše pochopil. P edejde se tak

problém m, které by nastaly v následující ásti u ení.

Sou ástí teorie musí také být bezpe nost. Názorné ukázání bezpe nostních prvk kitu,

následované vlastním vyzkoušením (bez p ipojení ke kitu). Dále je také nutné seznámit

studenta s bezpe ností na vod .

Velmi podstatnou ásti by m lo byt vysv tlení, jak se zachovat v krizových situacích a popis

vlastní záchrany (self rescue). To je v c, kterou mnoho student i zkušen jších jezdc neumí

provést. Školy tento manévr nevysv tlují, p ípadn se mu v nují jen okrajov . Je to ale

manévr, který m že zachránit život i vybavení.

Ideální blok teorie nemusí být delší než 1,5 maximáln 2 hodiny, optimáln by na n j m lo

navazovat samostudium

Teoretický blok by m l obsahovat následující:

Teoretické seznámení s principem kitu a ostatního vybavení

Základní bezpe nost

Bezpe nostní prvky vybavení

Signalizace

Zákonitosti v tru

Teorie ovládání kitu

Self rescue

22

5.1. Kiteboardingové vybavení

Znalost kiteboardingového vybavení a toho jak funguje, pat í k základu, který musí každý

potencionální jezdec znát. V následující ásti je popsáno vybavení a jeho funkce. Znalost

funkce vybavení je bezpodmíne ná pro správné ovládání jak kitu, tak ostatních sou ástí

výstroje.

5.1.1 Kite (Drak) – jak kite funguje

Powerkite, esky drak, není drakem v pravém slova smyslu. Princip jeho fungování je

podobný jako u k ídla letadla, nebo ješt lépe, jako u paraglideoveho k ídla. V následujícím

textu je princip, jak draci létají a vytvá ejí tah, vysv tlen.

Kite získává energii dv ma zp soby:

- vztlakem

- deflekcí – nastavením plochy kitu proti v tru

Celkový výkon draka je kombinací t chto dvou jev , ale každý z jev má oblast, kde je

siln jší než jev druhý. Nyní si vysv tlíme, jak tyto jevy vznikají.

Vztlak

Následující obrázky ukazují, jak vzduch proudí okolo profilu draku. Proud ní je, stejn

jako u k ídla letadla, rozd leno na dva proudy, kde horní proud proudí po delší dráze p es

zak ivený profil. Toto ho zrychluje a ztrácí tlak. Snížený tlak vzduchu nad drakem tedy

vytvá í podtlak.

Spodní proud vzduchu, proudící kratší drahou, se snaží o vyrovnání tlak a pohybuje se tedy

sm rem k oblasti, kde je tlak nižší. Vytvá í se tak vztlak, v n mž je kite nadleh ován,

zjednodušen eno ,,nasáván“ vzh ru. Vztlak kitu je rovnob žný k proud ní vzduchu a

sobí na celý zak ivený povrch. (www.kiteboardingevolution.com)

23

Obr. 17

Na obrázku 17 je znázorn no, jak proudí vzduch a vztlak vzniká

Obr 18

i zv tšení úhlu náklonu kitu vzhledem k proud ní vzduchu se dosáhne zv tšení vztlakové

síly, viz obrázek 18. Pokud je ale tento úhel náklonu p íliš velký, dojde k p erušení proud ní

vzduchu p es horní povrch draku a vznikne proud ní turbulentní. Toto zap iní ztrátu

vztlakové síly. Viz obrázek 19. (www.kiteboardingevolution.com)

Obr. 19

24

Nastavení plochy kitu proti v tru – tah

Tah je znázorn n na následujícím obrázku. Ve chvíli kdy, je plocha kitu nastavena proti

tru v úhlu, je plocha odtla ována v daném sm ru silou úm rnou rychlosti proud ní

vzduchu. V takovém postavené kitu je síla v tru v tší než síla vztlaková a kite funguje vice

jako padák než jako k ídlo. Vítr kite odtla uje sm rem vzad a zárove vzhledem k zak ivení

plochy sm rem vzh ru a mírn dop edu (kite je v power zón - má tah). Kite v této pozici má

tendenci stoupat vzh ru a postupn se dostane do pozice, kde na n ho op t p sobí vztlaková

síla.

Velikost sil, které na kite p sobí, závisí na rychlosti v tru a také na rychlosti s jakou se jezdec

pohybuje. Obecn platí, že síla, která p sobí na plochu kit,u je zna v tší než síla vztlaková.

Celkový výkon draku je dán kombinací sou tem) t chto sil.

(www.kiteboardingevolution.com)

Obr.20

25

trné okno

V trné okno je oblast v prostoru p ed a nad jezdcem, kde kite funguje. Na následujícím

obrázku jsou znázorn ny n které z možných pozic draku a také, jaké síly v t chto pozicích

sobí. V trné okno si lze p edstavit jako horní ást ciferníku hodin a stejn tak jako na

ciferníku, lze jednotlivé pozice o íslovat.

Vlevo dole je tedy 9 hodin, naho e uprost ed 12 hodin, úpln vpravo dole 3 hodiny.

Obr. 21

Tento obrázek znázor uje pozice kitu a na nich závislé síly, které na kite p sobí.

Následující obrázky 22 a 23 je nezbytné pochopit pro správné a bezpe né používání kitu.

Na obrázku 22 je prostorov

znázorn no v trné okno a

jednotlivé pozice kitu v n m.

Ve v trném okn jsou dv

hlavní ásti – hrana v trného

okna (edge of the wind

window), power zóna a jedna

st ední ást. Drak produkuje

zné množství energie v každé

zón , pro r zné ú ely se tedy

používají všechny.

Obr. 22

26

Hrana v trného okna je zóna, kde je kite nadleh ován vztlakovou silou a nevytvá í tah. Pozice

draku na 12 hodinách, na hran okna, je také n kdy nazývána jako zenit. Tato pozice je

využívána jako klidová. Hrana okna se také používá pro vzlety a p istání.

St ední zóna v trného okna je p echodná oblast, mezi hranou okna a power zónou. Kite v této

zón nabírá rychlost, krom vztlakové síly za íná p sobit i sila p sobící na plochu kitu, (kite

za íná mít tah). Kombinací t chto dvou sil lze vytvo it velké množství energie využitelné pro

jízdu atd. (www.kiteboardingevolution.com)

Power zóna, znázorn ná na

obrázku 23 je oblast, kde má kite

nejv tší tah a maximální výkon. Je to

místo, v n mž se drak pohybuje

nejrychleji a má nejv tší sílu.

Manipulováním draku p es tuto zónu

lze získat extrémní množství energie.

Nicmén ponechat drak v power zón

delší as je vzhledem k síle, kterou

dokáže generovat, nebezpe né. Obr. 23

27

5.1.2 Nafukovací Kite

Obr. 24

Nafukovací draky, anglicky Inflatable kites, jsou draky speciáln konstruované pro

použití na vod , kde je t eba, aby se drak po pádu do vody nepotopil a bylo možné ho znovu

odstartovat. Jak už z názvu vyplývá, tyto draky se nafukují. K nafukování je používáno

ru ních dvoj inných pump. Je zde n kolik základních tvar drak , na které se v následujícím

ehledu zam íme. Základní konstrukce je pro všechny tvary stejná. Nafukovací drak je

jednovrstvý a pro zachování požadovaného tvaru je vyztužen nafukovacími komorami. Ty mu

dávají definované zak ivení povrchu. Hlavní nafukovací komora tvo í také p ední náb žnou

hranu kitu. K náb žné hran jsou p ipojena kolmá žebra, jejichž po et závisí na konkrétním

provedení kitu a samoz ejm na výrobci. Cele vyztužení je tvo eno vnit ní duší (bladder),

která je chrán na látkovým tubusem. Tubus je s povrchem kitu pevn spojen, duše se dají

vyjmout, což je nezbytné pro opravy, které jsou n kdy t eba.

(www.kiteboardingevolution.com)

28

C- shape

C-drak je p vodní - originální kitesurfový kite. Až do nedávné doby to byl jediný

nafukovací kite, který se vyráb l, tj. je to základní druh.

C-drak má tvercové rohy a svým tvarem tvo í tvar hlubokého C. Tento tvar je tvo en

uchycením draku práv v jeho rozích. Drak je v základu 4 – lajnový, (š rový). Š ry jsou

ední (front lines) a zadní (back lines). (www.kiteboardingevolution.com)

Obr. 25

Obr. 26

ti lajnový (š rový) C kite

Tyto C-kity jsou vybaveny extra š rou, která se váže k

ední náb žné hran draka. Tato š ra pomáhá jezdci

s restartem draku z vody a zárove tvo í další bezpe nostní

systém. Protože tato linka nenese žádné nap tí, tvar p ti

lajnového C-kitu je p esn stejný jako tvar klasického C-kitu.

Všechny funk ní vlastnosti z stávají stejné (krom de-poweru

a schopnosti restartu z vody).

které hybridní draky mají pátou lajnu, která vypadá jako u

C-kitu, ale tato lajna je pod zatížením. Na hybridu m že být

tato š ra využita k držení tvaru draku, na rozdíl od normálního

C-kitu. (www.kiteboardingevolution.com)

Obr. 27

29

Takové uspo ádání umož uje celou adu nových konstruk ních zm n, které mají vliv na

výkon draku. Za p edpokladu, že všechny ostatní aspekty jsou totožné, nejsou žádné rozdíly

ve výkonnosti a chování mezi p ti lajnovými C-kitem a klasickými C-kity.

Nicmén , p i srovnání s hybridním nebo Bow drakem se klasické C chová jinak.

(www.kiteboardingevolution.com)

Hybridní draci

Obr. 28

Kiteboardingový hybridní drak byl vyvinut s cílem slou it výhody C a Bow drak do

jednoho univerzáln jšího draku. Vzhledem k tomu, že hybridní draky jsou fúzí dvou r zných

styl drak , jejich specifický design se velmi liší - n které jsou tém identické s C-kity,

ostatní jsou podobné Bow kit m, zbývající jsou n ím mezi tím.

už jsou více podobní tomu nebo onomu, hybridní draky mají n které charakteristické

vlastnosti spole né.

Mají ,, leading edge bridles, tedy podporu náb žné hrany (n kdy jsou nazývány též SLE

kites - supported leading edge ).

Pokud drak letí je náb žná hrana pod neustálým nap tím. Podpora této hrany je tvo ena

pátou lajnou (uzda – bridles), která je p ipojena k této hran . Protože tato lajna je pod

zatížením, ovliv uje tvar draku. P ípadn je podpora této hrany tvo ena i více uzdami

(bridles), které jsou spojeny s touto náb žnou hranou a s p edními lajnami - viz. obrázek

29. Lajny p enášejí síly a zárove mají vliv na tvar draku ve vzduchu. To znamená, že

hybridní a Bow draky jsou považovány za SLE kity, i když jsou to r zné styly. C-drak

není SLE kite, protože nemá uzdy. (www.kiteboardingevolution.com)

30

Mají konvexní odtokovou hranu. Tvar odtokové hrany hybridních drak je to, co je

odlišuje od bow drak . Hybridní draky mají konvexní odtokovou hranu, zatímco Bow

draky mají konkávní odtokovou hranu – obrázek 29 zobrazuje rozdíl.

Obr. 29

Krom t chto dvou základních charakteristik mohou být hybridní draky velmi odlišné

designem. Obecn platí, že hybridy se více blíží jednomu ze dvou styl : tomu, kdy jsou více

jako C-kite, nebo tomu, kdy jsou více jako bow -kite. (www.kiteboardingevolution.com)

31

C-hybrid styl

Tento styl hybridního draku se snaží udržet pocit a výkon

C-draka a zárove získat n kterou z výhod, které má podpora

náb žné hrany. (v tší de-power rozsah, v tší v trný rozsah,

atd. ). Podpora náb žné hrany u tohoto stylu draku m že být

velmi jednoduchá, což je d vod, pro je asto myln

zam ován s p ti lajnovými C-draky.

(www.kiteboardingevolution.com)

Obr. 30Bow Hybrid styl (nazývaný také SLE kite)

Tento styl hybridního draku obecn inklinuje být více jako

bow kite, aniž by vlastn bow kitem byl. Má výrazn složit ji

uspo ádanou podporu náb žné hrany ve srovnání s C-

stylem. To co n kdy nejvíce odlišuje tento druh od bow kitu, je

tvar odtokové hrany. A koliv se to nezdá, je to velmi podstatný

rozdíl, který se projevuje ve výkonnosti draku v r zných

kritériích. (www.kiteboardingevolution.com)

Obr. 31Bow draky

Tento design powerkit je nov jší než C-shape. Jeho

hlavní ur ující vlastností je tvar odtokové hrany, která je

konkávní.

Bow kit má také relativn velkou podporu náb žné hrany.

Tato podpora je tak ka v celé délce hrany a ur uje tvar celého

draku. Z tohoto d vodu má drak ve vzduchu jiný tvar než

hybridní, nebo C-draky. Vypadá mnohem plošší a to je také

vod, pro je tento typ draku n kdy nazýván „flat“, tedy

plochý drak. Tato konstrukce dává draku ve srovnání

s ostatními draky velký de-power rozsah, tém 100%, a

velký v trný rozsah. (www.kiteboardingevolution.com)

Obr. 32

32

5.1.3 Komorový kite

Komorové draky nemají žádné nucen nafukované segmenty (duše), jako draky

nafukovací. Místo toho jsou komorové draky složeny ze dvou vrstev materiálu, který je

propojen vnit ním žebrováním vytvá ejícím v tší po et segment – komor. Tyto komory mají

nej ast ji tvercový nebo obdélníkový pr ez. Za letu draku se tyto komory plní vzduchem a

spole s velkým po tem š r, uchycených k celé spodní stran kitu, tvo í požadovaný tvar.

Výkon draku je na rozdíl od nafukovacích drak dán p edevším rozdílem statického tlaku nad

a pod k ídlem daným profilem k ídla. Komorový kite je p i stejné velikosti leh í a výkonn jší

než kite nafukovací, není ale tolik stabilní p i poryvech v tru. Výhodou je také možnost startu

i p istání bez asistence. Díky konstrukci je tento druh také více odolný proti poškození.

(www.kiteboardingevolution.com)

Klasický komorový drak

Tento drak je konstruk velmi

podobný paraglidovému k ídlu. Není vhodný

k použití na vod , protože jeho komory jsou

v p ední ásti náb žné hrany otev eny.

V p ípad pádu do vody se komory zaplní

vodou a op tovný start je pak nemožný. Mezi

jeho výhody naopak pat í snadný start ze

zem bez asistence. Jeho nejvhodn jší použití

je pro snowkiting a landboarding.

(www.kiteboardingevolution.com) Obr. 33

Komorový drak s uzav enou náb žnou hranou

Tento drak se od klasického

komorového liší v tom, že jeho náb hová

hrana není zcela otev ena. Drak je pln n

vzduchem pouze omezeným po tem otvor

(2-8 - dle výrobce), které jsou upraveny

tak, aby se zabránilo rychlému úniku

vzduchu z komor. S tímto drakem je do

ur ité míry možno odstartovat z vody. Je to

ale t eba ud lat neprodlen .

(www.kiteboardingevolution.com) Obr. 34

33

I p es tuto vlastnost není na kitesurfing zcela vhodný, jeho doménou je op t snowkiting a

landboarding.

Shrnutí hlavních výhod a nevýhod jednotlivých nafukovacích konstrukcí drak .

Vzhledem k tomu, že tato práce pojednává p edevším o kitesurfingu, nejsou zde uvedeny

draky komorové z d vodu jejich jiného ur ení.

C-kite výhody

- ímý pocit spojení jezdce a draku- poskytují vyšší výkon pro specifický v trný rozsah- jsou skv lé pro unhooked ježd ní- mají v tší výbušnou sílu pro skákání

C-kite nevýhody

- mají velmi specifický v trný rozsah- obtížn jší re-start na vod- menší schopnost de-poweru, nebezpe ný pro za áte níky

Bow kite výhody

- tak ka 100% de-power, bezpe jší a jednodušší pro za áte níky- velký v trný rozsah- snadný re-start z vody

Bow kite nevýhody

- nejsou p íliš vhodní pro unhooked ježd ní

Hybrid kite

Vzhledem k tomu, že hybridní kite je syntézou obou výše uvedených typ , je t žké obecn

vypo íst výhody a nevýhody. Každý drak se bude lišit podle toho, k jakému typu má blíže.

Obecné vlastnosti jsou:

- mají v tší schopnost de-poweru než C-kite, ale mén než bow kite- lepší pro unhooked ježd ní než Bow kite- jednodušší re-start z vody než C-kite.

34

5.1.4 Bar

Anglické slovo Bar, je název pro za ízení, pomocí kterého se kite ovládá. U tréninkových

kit nebo kit na hraní se m žeme setkat také s dvouš rovým ovládáním, které je zakon eno

ne barem, ale madly. Slovo bar se nep ekládá.

koli každý bar je jedine ný, všechny sdílejí stejné obecné vlastnosti. Existuje n kolik

druh bar :

Dvouš rový bar

Nej ast ji je užíván ve spojitosti s tréninkovými kity, nebo

iditelnými draky na hraní. Má jednoduché uspo ádání, kde

jsou lajny p ipojeny ke konc m baru. N kdy se také používá

k jízd ve vysokých vlnách.

Obr. 35

íš rový bar

Velmi z ídka využívaný systém. Žádný významný výrobce tento systém ani neprodukuje.

Dv š ry jsou p ipojeny ke konc m baru, t etí prochází barem a je p ipojena k prost edku

odtokové hrany. Slouží jako bezpe nostní systém.

ty rový bar

V poslední dob s rozvojem bow a hybrid kit je tento

systém velmi používaný. N kte í výrobci p ešli u svých bow a

hybrid pouze na ty rové uspo ádání. Lajny p ipojené ke

konc m baru jsou back lines (zadní š ry), lajny procházející

barem jsou front lines (p ední š ry). Front lines jsou spojeny

s jezdcem (viz popis uchycení). Pohybem baru od a k jezdci

se m ní úhel náb hu draku proti v tru a zkracují nebo

prodlužují se tak back lines vzhledem k front lines.

Obr. 36

35

tiš rový bar

Je obdobou ty rového baru, ke kterému je p ipojena pátá š ra. Pátá š ra (lajna) je

ipojena k náb žné hran kitu, eventueln u n kterých mén rozší ených typ na odtokovou

hranu. P i p ipojení š ry k odtokové hran dochází k p esunu výkonu do st edu kitu, což má

za následek zvýšení výkonu.

ra p ipojená k náb žné hran slouží jako de-power, k usnadn ní startu z vody a u

hybridních kit také k podpo e náb žné hrany.

5.1.5 Uchycení - Chicken loop, konstrukce

Chicken loop je za ízení, pomocí n hož je jezdec a drak

spojen s trapézovým pásem (Harness), obrázek 37. Chicken

loop se do eštiny také nep ekládá.

Toto uchycení slouží také jako jedno z bezpe nostních

za ízení kitu. Více v ásti „bezpe nost“. P esná konstrukce

bezpe nostní ásti uchycení je rozdílná podle jednotlivých

výrobc , její funkce je ale vždy stejná – p erušit spojení

jezdce a draku.

K chicken loopu jsou uchyceni front lines, které dále

procházejí barem. (www.kiteboardingevolution.com) Obr. 37

5.1.6 Jišt ní – Leash

Leash, neboli vodítko, je další bezpe nostní opat ení, obrázek

38. Leash spojuje sekundárn jezdce a kite. Nej ast ji je p ipojen

k páté lajn nebo k p edním lajnám a to tak, aby v p ípad

erušení spojení Chicken look – Harness, došlo k de-poweru kitu.

Také zajiš uje, aby nedošlo k necht né ztrát kitu atd. Více v ásti

,,bezpe nost“.

Konstrukce leash je u všech výrobc obdobná, jedná se o delší

pružné vodítko opat ené na jednom konci karabinou a na druhém

konci karabinou s bezpe nostní pojistkou. ást s bezpe nostní

pojistkou se p ipojuje k trapézu.

(www.kiteboardingevolution.com) Obr.38

36

5.1.7 Nastavení (adjustment, trim)

Nastavení nebo také trim, popisované v následující ásti, se týká

edevším baru pro nafukovací kity. Provedení trim , stejn jako

ostatního vybavení, je konstruk op t rozdílné dle jednotlivých

výrobc , avšak jeho funkce je stejná. Trim zkracuje nebo prodlužuje

front lines, ímž m ní výkon draku. Díky trimu má drak v tší v trný

rozsah. Trim je také velmi d ležitý z bezpe nostního hlediska p i

silném v tru. Na obrázku 39 je jedno z možných ešení trimu.

Obr. 39

5.1.8 Hlavní š ry – lines

A koliv se zdá, že š ry používané pro kiteboarding jsou jednoduché a oby ejné, není

tomu tak. Je to velmi d ležitá sou ást vybavení, o kterou je nutné náležit se starat. Poškození

r má zásadní vliv na bezpe nost. Více v ásti „bezpe nost“.

ry jsou vyrobeny z materiálu s obchodním ozna ením Spectra nebo Dyneema. Je to

základní materiál o vysoké molekulární hmotnosti - polyuretan (UHMWC).

Spektra (Dyneema) je 15 krát pevn jší než ocel, je leh í než voda (plave), je odolný v i UV

zá ení. To jej iní ideálním pro použití ve více oborech: balistické vesty, rybá ské sít a

kiteboardingové š ry. (www.kiteboardingevolution.com)

5.1.9 Harness – Trapézy (rozd lení, využití)

Kitesurfing (kiteboarding) je spíše v c rovnováhy než síly. Síla, kterou vytvá í kite, je

rozložena a následn p enášena do trapézu a do baru. Prost ednictvím trapézu se pak síla

enáší na jezdcovo t lo. Samotný kite je k trapézu p ipojen prost ednictvím háku (hook),

který je základní sou ástí. Pro vzp ímený kitesurfový postoj existují dva hlavní typy trapéz .

Je to trapéz bederní (waist haress) a trapéz sedací. Oba typy mají svoje výhody a nevýhody.

37

Bederní trapéz

Bederní trapéz podporuje dolní ásti zad a umož uje

velkou volnost v pohybu jezdce. Na druhou stranu ale záda

více zat žuje a n které trapézy mají tendenci jezdit po t le

jezdce nahoru. Tato vlastnost již však byla n kterými výrobci

vhodnou konstrukcí eliminována.

Obr. 40

Trapéz sedací

Sedací trapéz trochu p ipomíná horolezecký sedák, nebo šortky. V dnešní dob již existují

sedací trapézy, které na první pohled vypadají skoro jako šortky (jedná se ist o to, že sedací

trapéz nevypadá p íliš atraktivn ). Na rozdíl od bederního je sedací trapéz pohodln jší,

nenamáhá záda a necestuje sm rem nahoru.

Naopak je ale sedací trapéz objemn jší a

nedovoluje takovou svobodu pohybu.

Tento druh je vhodný pro za áte níky, a to

vzhledem k e svým vlastnostem. Pokro ilí jezdci

preferují bederní trapézy.

Obr. 41

5.1.10 Board

Board – prkno, je stejn d ležité jako drak. Je to kontaktní prost edek s povrchem, po

kterém se jezdec pohybuje. Pro u ení i rozvoj jezdcových dovedností je board d ležit jší, než

si mnoho lidí myslí. Je to obdobné jako u snowboardingu. Existuje n kolik typ board , zde

je krátký vý et používaných typ .

Twin tip board – obousm rné prkno

Twin tip kitesurf board je nejb žn jší a uživatelsky p ív tivý typ.

Pro za áte níky je zdaleka nejvhodn jší. Konstruk je toto prkno podobné wakeboardu, má

však jiné rozložení ploutvi ek a rozdílné pružnosti. Twin tip se užívá pro ježd ní za r zných

styl a je použitelný tak ka za všech podmínek.

38

Prkna mají jeden ze dvou druh vázání:

Volné vázání – nožní popruhy (Slip-In foot straps)

Je to nejb žn jší typ vázání vhodný

pro všechny kiteboardové aktivity. Jeho

výhodou je jednoduchost, skladnost a

snadné nasazení prkna ve vod .

Nevýhodou je, že prkno se m že uvolnit,

ztratit.

Obr. 42

Pevné vázání (Wake-style foot straps)

Tento druh, jak už sám název íká, se

používá p edevším pro wake styl. M že se

samoz ejm používat i jako náhrada klasického

vázání. Jeho výhodou je lepší držení nohou.

Hlavní nevýhoda je nasazování p ed startem a

možnost poran ní p i nekontrolovaném pádu.

Obr. 43

Sm rová prkna, prkna na wave styl

Sm rová prkna vypadají jako menší klasická surfová

prkna do velkých vln. Je to specializovan jší typ než twin

tip. Jejich hlavní využití je ve vlnách (wave styl), dají se ale

samoz ejm používat i na ploché vod . Tato prkna ale

vyžadují odlišný postoj než twin tip a zm nu postavení na

prkn po každé zm sm ru. Nejsou proto p íliš vhodná

pro za áte níky. Obr. 44

Mutant board

Jedná se o nejmén rozší ený typ prkna. Prkno je více

ur eno pro jízdu ve vlnách, zárove je ale twin-tipové pro širší

využití. Nevyniká však ani v jedné oblasti. Pro b žné ježd ní je

klasický twin tip lepší volba.

(www.kiteboardingevolution.com)

Obr. 45

39

5.1.11 Ostatní kite vybavení

K ostatnímu vybavení pat í ochranné pom cky, jako je helma, plovací vesta, neopren,

chráni e t la a speciální n ž na p ezání š r. Pro jízdu na vod se ochranných pom cek

používá mnohem mén než je tomu u land nebo snowkitingu. Pro za áte níky je ale používání

helmy a plovací vesty nezbytností.

5.2 Základní bezpe nost

Kitesurfing je nebezpe ný sport. I z tohoto d vodu je na mnoha plážích sv ta zakázán.

vodem je princip kitesurfingu a použití pevnostních š r, které se mohou pohybovat

velkou rychlostí. V rukou nezodpov dného lov ka se kite snadno stane velmi nebezpe nou

cí. Nebezpe ný není bohužel jen pro osobu, která s kitem zachází, ale také pro ostatní

osoby, které se vyskytují v blízkosti uživatele kitu. Mnoho jezdc p ece uje svoje dovednosti

a schopnosti. Nebezpe né je i p esv ení za áte ník , že se všechno nau í sami, n jak to

okoukají atd. Tito jedinci draky nezvládají a za nou v lepším p ípad ohrožovat jenom sebe.

Za n kolik let, co kitesurfing provozuji, jsem se setkal s celou adou t chto p ípad . Z praxe

znám p ípad z ecka, kdy lov k po nezavin ném st etu s takovým jedincem ochrnul na dolní

kon etiny. Proti odhodlání nau it se novým dovednostem bez pomoci instruktor (zkušených

koleg ) nic nenamítám, není však vhodné toto init mezi ostatními jezdci, protože vzniká

spousta situací, které pokazí náladu a kitesurf má být zábavný.

Tedy pár pravidel, která je dobré p i kitesurfu dodržovat.

5.2.1 Základní bezpe nostní opat ení p ed jízdou – kontrola

Jezd te jenom na vyzna ených plážích, pokud možno s možností záchranného vodního

skútru nebo lodi.

Kontrola vybavení

Velmi d ležitá je kontrola vybavení p ed jízdou. Kontrola se týká celého vybavení. Je

nutné zkontrolovat natažené lajny, zda na nich nejsou uzly a zda se net epí. Uzly snižují

pevnost, proto je lepší pokud se n jaký vytvo í, zav as ho odstranit než se zatáhne p i

používání.

Zkontrolovat nastavení de-poweru na baru.

Zkontrolovat navázání lajn na kitu a jeho správnost. U v tšiny kit jsou jednotlivé š ry

vyvedeny v rozdílných barvách, které korespondují s barevným provedením protikus na kitu.

Stejn tak je rozlišena pravá a levá strana baru. Levá strana bývá ervená, pravá modrá. Toto

se ale m že lišit dle jednotlivých výrobc . Je nutné zkontrolovat kite, zda neztrácí tlak

40

vzduchu. Opravdu je pak velmi nep íjemné, když na to lov k p ijde 3OO metr od b ehu a

drak se mu zhroutí do vody. Dále také zkontrolovat trapéz, zda veškeré p ezky drží a zda se

pas nerozepíná. A dále zkontrolovat board, jmenovit šroubky upevn ní vázání.

5.2.2 B hem jízdy

T chto pár pravidel je dobré dodržovat v kitecentrech, kde sdílí jeden prostor více

surfa . Pro za áte níky je vždy dobré používat ochranné helmy. B hem jízdy je d ležité

sledovat okolí. Startovat je nutné vždy tak, abychom se nep ipletli do cesty již jedoucímu

surfa i. Je d ležité nezapomínat, že v okolí m že být kolega provád jící skok nebo jinou

innost – nap . doskok, pro n ž bude pot ebovat n jaký prostor. Dále také respektovat kolegy

ed sebou, nevidí dozadu tak dob e jako my dop edu a mohou se náhle za ít otá et. Také je

dobré pamatovat na p ípadné jezdce za sebou a p ed oto kou nebo t eba skoky je nutné se

vždy ohlédnout.

Skoky, triky a jiné v ci, (u kterých hrozí, že t eba jen na moment ztratíte kontrolu nad kitem)

je vhodné provád t i trénovat v prostoru, kde tím nebudete ohrožovat jiné jezdce.

5.2.3 Bezpe nostní prvky kitu

Již v p edešlých ástech byly popsány jednotlivé sou ásti vybavení. Tyto jednotlivé

sou ásti ve vzájemné sou innosti vytvá ejí základní t i stupn zabezpe ení - bezpe nosti. Pod

slovem bezpe nost se zde rozumí zp soby, jak se dostat z krizových situací.

De-power

Pokud se jezdec dostane do krizové situace, ztratí kontrolu nad kitem a kite nadále

generuje energii, je nutné pustit bar! Moderní draky jsou konstruovány tak, aby p i úplném

pušt ní baru došlo k absolutnímu možnému de-poweru.

Obr.46

41

Pojistka na Chicken look

Pokud i nadále krizová situace trvá, druhým stupn m bezpe nosti kitesurfera je pojistka

na uchyceni baru (chicken loop) k trapézu. Po odjišt ní pojistky dojde k tzv. odst elení kitu.

Kite z stane p ichycen k jezdci prost ednictvím pružného leash. Následné chování kitu záleží

na konstrukci, zda je kite ty rový nebo p tiš rový. Pokud je drak ve vzduchu a je

ty rový, ztratí po odst elení veškerou energii a snese se do vody, kde negeneruje sílu.

Pokud je drak p tiš rový, záleží na výrobci, jak má sv j systém navržený. N které draky

(nap íklad od firmy North) se po odst elené poslušn oto í na záda a z stanou viset ve

vzduchu, aniž by generovaly energii (stejn jako když se drak oto ený p enáší po pláži). Jiné

draky se snesou do vody. Jezdec má kite stále pevn p ipoutaný.

Obr.47

Pojistka na Leash

V p ípad , že ani odst elení kitu nepom že vzniklou situaci vy ešit, je další jišt ní na

leash. Po zatažení pojistky na leash dojde k p erušení poslední vazby mezi jezdcem a drakem.

Dojde tak sice ke ztrát draku, ale co je d ležit jší, k záchran jezdce.

Obr.48

Speciální n ž

Jestliže je jezdec zamotán ve vod do š r, m že použít speciální n ž

(obdobný jako na p ezávání pás automobilu) a p ezat š ry. Dojde tak

sice k nevratné destrukci, ale op t je t eba v první ad myslet na vlastní život.

42

5.2.4 Signalizace

Znalost signalizace je velmi d ležitá. Opravdu se n kdy v kitecentru najdou jedinci, na

které m žete signalizovat z vody co chcete a oni vám nerozumí.

Velmi dob e a anima zpracovaná signalizace se nachází na webu:

http://www.ikiteboarding.com, a http://www.actionsportsmaui.com

chytit kite, p istání p ipraven - vypustit kite položit kite

jsem ok uvolnit chicken loop pustit bar

jsem ok uvolnit chicken loop pustit bar

Dívej se na m stop poj ke m

43

Kite na 12 hodin kite na 2 hodiny kite na 10 hodin

Oto it pokra uj tímto sm rem SOS, mám problémy

44

5.3 Vítr

Vítr je to, co je pro kitesurfa e nejd ležit jší. Pokud by vítr nefoukal, neexistoval by ani

tento sport. Kitesurfing je sport na v tru závislý, a proto je dobré znát jeho zákonitosti.

Vítr je prvek popisující pohyb vzduchu v ur itém míst atmosféry v daném asovém

okamžiku vzhledem k zemskému povrchu. Za vítr se považuje jen horizontální složka vektoru

tru. Ur uje se sm r a rychlost. (www.wikipedia.org)

5.3.1 Sm r a rychlost v tru

Sm rem v tru se rozumí sm r, odkud vítr vane. Udává se obvykle v úhlových stupních

(nap .: 90° = východní vítr, 180° = jižní vítr, 270° = západní vítr, 360° = severní vítr, 0° =

bezv í atp.). Sm r v tru se ur uje pomocí v trných sm rovek, které se umís ují na stožárech

ve výšce 10 metr nad zemským povrchem. V této výšce je rušivý vliv místních p ekážek a

terénu výrazn menší než v t sné blízkosti povrchu. (www.meteocentrum.cz)

Rychlost v tru je vzdálenost, kterou urazí pohybující se vzduch za jednotku asu, nej ast ji se

udává v metrech za sekundu. Rychlost v tru se m í pomocí anemometru.

(www.meteocentrum.cz)

Vítr se m í v metrech za sekundu (m/s), kilometrech za hodinu(Km/h), uzlech (kt).

To jede tedy definice v tru dle odborné literatury.

Pro surfing v Evrop je rychlost v tru nej ast ji uvád na v uzlech (knots), v eské republice

je to v m/s .

Co se tý e sm ru, je pro kitesurfing d ležit jší informace, než jestli je vítr jihovýchodní nebo

severní, zda fouká k pláži (on shore), od páže (off shore) , bo k pláži, nebo od pláže (side

on shore, side off shore). Pro za ínající jezdce je nejvhodn jší side on shore, a to kv li

bezpe nosti.

45

Pro p esn jší zjišt ní síly v tru se používají anemometry, které pracují na t chto

principech:

mechanickém - v trem se roztá í oto né miskové nebo vrtulové idlo, jehož po et

otá ek za jednotku asu je ve známé závislosti na rychlosti v tru.

aerodynamickém - rychlost v tru se ur í rozdílem mezi dynamickým tlakem ve

speciáln konstruované aerodynamické trubici obtékané vzduchem a statickým tlakem

v téže trubici za bezv í.

zchlazovacím - idlem anemometru je drát vyh átý na vyšší teplotu než je teplota

okolního vzduchu. ím v tší vítr, tím více se sníží teplota drátu.

(www.meteocentrum.cz)

Pro pot eby kitesurfingu a windsurfingu se používají prvn

jmenované mechanické anemometry. Toto vybavení se dá b žn po ídit

v obchodech se surfa ským vybavením. Znát rychlost v tru je dobré pro

volbu draku, se kterým se bude jezdit. Je ale také t eba pamatovat na to,

že vítr je živel a jako takový je asto nevyzpytatelný. Proud ní v tru také

ovliv ují místní geografické podmínky. Pokud vítr proudí p es p ekážku,

za p ekážkou dochází k narušení proud ní – ví ení. Ví ení je až

sedminásobn delší než velikost p ekážky a trojnásobn vyšší. S tímto

jevem se m žeme setkat na plážích, kde jsou v blízkosti za pláží stromy

nebo budovy. Ze stabilního v tru na vod se pak na pláži stane vítr

turbulentní. Na plážích se tomuto jevu íká Beach efekt. Obr.48

46

5.3.2 Beaufortova stupnice síly v tru

Beaufortova stupnice síly v tru slouží k odhadu rychlosti v tru bez použití p ístroj .

vodní stupnici sestavil v letech 1805 - 1808 anglický admirál F. Beaufort, stupnice m la 14

stup a vycházela z ú inku r zné síly v tru plachty lodi. (www.meteocentrum.cz)

Stupe Ozna ení Rozpoznávací znaky Rychlost(m/s)

0 Bezv í kou stoupá kolmo vzh ru 0,0 - 0,2

1 Váneksm r v tru je poznatelný podle pohybukou e, vítr neú inkuje na v trnoukorouhev

0,3 - 1,5

2 Slabý vítr vítr je cítit ve tvá i, listy stromu šelestí 1,6 - 3,3

3 Mírný vítr listy strom a v tvi ky jsou v trvalémpohybu 3,4 - 5,4

4 Dostierstvý vítr

vítr zdvihá prach, pohybuje slabšímitvemi 5,5 - 7,9

5 erstvý vítr listnaté ke e se za ínají hýbat, na vodníchplochách se tvo í menší vlny 8,0 - 10,7

6 Silný vítr vítr pohybuje siln jšími v tvemi, je t žképoužívat deštník 10,8 - 13,8

7 Prudký vítr vítr pohybuje celými schody, ch ze protitru je obtížná 13,9 - 17,1

8 Bou livý vítr vítr ulamuje v tve, ch ze proti v tru jetém nemožná 17,2 - 20,7

9 Vich ice vítr zp sobuje menší škody na stavbách 20,8 - 24,4

10 Silnávich ice

vyvrací stromy, zp sobuje v tší škody nastavbách 24,5 - 28,4

11 Mohutnávich ice sobí rozsáhlá zpustošení 28,5 - 32,6

12 Orkán ni ivé ú inky 32,7 a více Tabulka 1 (www.meteocentrum.cz)

47

5.4 Kite – výb r

P i výb ru správného kitu je dobré poslouchat rady zkušen jších koleg a také mít

alespo n jakou zkušenost. Opravdu se vyplatí absolvovat kurz aby m l jezdec p edstavu, co

od svého vlastního kitu bude o ekávat. Pokud n kdo zakoupí jako sv j první kite divoké C,

bude se na n m u it mnohem déle a obtížn ji než kolega, který se u í s Bow kitem,

vhodn jším pro za áte níky.

Dnes už existuje spousta velmi dobrých drak , se kterými se dá zvládnout u ení a zárove

neurazí ani zkušené jezdce.

Zde jsou n která doporu ení, jak co nejlépe zvolit kite:

Vyberte správnou velikost draka

Jednoduše eno, nekupujte draka, který je pro vás p íliš velký nebo p íliš malý.

V p íloze této práce je zpracována tabulka. Z tabulky se dá dle vlastní váhy a stylu

kitu vybrat správná velikost pro r zné podmínky. Nejuniverzáln jším drakem se jeví

typ Bow o velikosti 12m2.

Kde nej ast ji budete kite užívat

Uv domte si, ve které lokalit budete nej ast ji jezdit. Zjist te si na internetu, jaké

jsou ve vaší lokalit p evažující rychlosti v tru, zda kite využijete i na snowkiting atd.

Zvažte, zda chcete ty nebo p tiš rový bar

Pro za áte níky na vod je vhodn jší za ínat s p tiš rovým barem, a to kv li

snadn jším re-start m po pádu draku. Nicmén ani moderní ty rové draky nemají

s re-starty problémy. O tomto se pora te s kolegou nebo instruktorem.

(http://www.kitesurfnow.eu/images/pdftext/Wind-kiteChartBooklet.pdf)

48

5.5 Ovládání Kitu

Princip fungování kitu byl popsán v p edešlých kapitolách. Výše také bylo popsáno v trné

okno, které je velmi d ležité pro pochopení principu powerkitu. Na následujícím obrázku je

trné okno vyobrazeno znovu.

Obr. 49

5.5.1 Jak se kite ovládá

Kite se ovládá pomocí baru. Bar ovládá sm r draku, jeho sílu. Toto se d je prost ednictvím

pohyb , které barem provádíme. N kte í za ínající jezdci s barem pohybují jako by to byla

idítka motocyklu nebo volant automobilu, to je však špatn . Vzhledem k délce š r a jejich

mírnému provisu kite reaguje na povely z baru s mírným zpožd ním.

Bar se drží v horizontální poloze. Jezdec široce roztáhne ruce a uchopí bar ve stejné

vzdálenosti od st edu. ízení draka se provádí nestejnom rným napínáním tj. p itahováním

ídících š r (bar se neovládá jako volant). Drak se ídí ohýbáním paže v lokti a ramena jsou

i tom v pravém úhlu k draku. Drak se ídí vlevo a vpravo potažením levé nebo pravé

strany baru. Otá ením baru se ízení draka neovlivní. Jezdec by m l za ít velmi pomalým

ízením s pohyby ídící hrazdy v rozsahu pouze n kolika centimetr . Draku se musí

poskytnout as, aby mohl zareagovat na ízení. Drak se ídí rozdíln p i r zných rychlostech

tru a délky ídících š r. Ve slabém v tru je ízení pomalé, v siln jším v tru rychlejší. V tší

drak se ídí pomaleji než drak menší. Rychlé ízení draku zvyšuje výkon, protože se zvyšuje

rychlost letu a tím také vztlak. (www.snowkiting.cz/Clanky/Ovladani-draka/v/princip-a-

ovladani-draka)

49

5.5.2 Depower systém

Výkon kitu m že být snížen zkrácením p ední vodících š r (zmenšení úhlu náb hu) a

zvýšen jejích prodloužením (zv tšení úhlu náb hu). Toto zkrácení nebo prodloužení p edních

vodících š r m že být provedeno pomocí baru, nebo de-power systému (trim na baru).

De-power pomocí baru provádíme tak, že bar p itáhneme (více síly) nebo povolíme (mén

síly).( www.snowkiting.cz/Clanky/Ovladani-draka/v/princip-a-ovladani-draka)

Obr. 50

5.5.3 P edstartovní opat ení - zásady

Nejd ležit jším p edstartovním opat ením je kontrola vybavení a dodržování všech

bezpe nostních pravidel (výše popsaných). Je t eba zajistit si dostate ný prostor pro start kitu

a požádat o asistenci. (Nafukovací kity asistenci ke startu pot ebují, sice existuje zp sob jak

odstartovat bez asistence, nemohu ale doporu it).

5.5.4 Místo pro start – jak startovat

Startovat je nutné vždy tak, aby byla dodržena již popsaná bezpe nostní pravidla.

Startovat je nutné pokud možno sm rem k vod . Minimalizuje se tak p ípadné poškození kitu,

pokud nastanou n jaké problémy. Dalším d vodem je beach efekt. Vítr blíže k vod je mén

turbulentní.

Startuje se na okraji v trného okna. Start nafukovacího draku se neobejde bez asistence.

Kolegovi, který pomáhá, je t eba vysv tlit signalizaci, jak drak uchopit, jak pustit. Toto je

nutné proto, že p i nesprávné manipulaci m že dojít k poran ní asistenta i vás. Pokud je to

tedy možné, vyberte jako asistenta n jakého jiného kitesurfa e.

i startu je nej ast jší chybou, že jezdec nedrží bar v poloze maximálního de-poweru. Ve

fázi startu je drak nadnášen vztlakovou sílou, p itažením hrazdy se celý start zt žuje a dochází

ke komplikacím. Samotný start probíhá tak, že asistent drží kite na okraji v trného okna,

v pozici která je na obrázku 51. Pokud kite „nechytá“ vítr, jd te mírn proti v tru tak, aby

50

byly lajny napnuty a m nil se úhel proti v tru. Poté co drak ,,chytí vítr“, nesp chejte se

stoupáním na 12 hodin. Ponechte kite na okraji okna, zjist te, jestli je vše v po ádku a až poté

esu te kite na 12 hodin. Pr h startu je znázorn n na následujících obrázcích

Obr. 51

5.5.5 Start z vody, re-start

Samoz ejm nastávají situace, kdy kite spadne do vody a jezdec ho pro další jízdu

pot ebuje dostat op t do vzduchu. S moderními draky není vodní re-start žádný problém. Sta í

následovat následující postup. Tento postup se týká jak ty tak p tiš rových drak . Rozdíl u

tiš rových drak je v tom, že po p itáhnutí páté š ry se kite snadn ji p esune na okraj

trného okna.

51

Postup restartu z vody

Obr. 52

Drak po pádu do vody z stává na náb žné hran . Pokud kite není na náb žné hran ,

zatáhn te za š ry baru na jedné stran a po kejte, až vítr kite oto í. Vítr, který se do kitu

opírá, napne postupn š ry a kite setrvává v power zón . Srovnejte bar tak, aby ervená

strana byla správn na levé stran , v tuto chvíli jsou lajny p ek íženy, obrázek 53.

Obr. 53

Poté, co jsou š ry napnuty, nechte bar v maximálním de-poweru a zatáhn te za jednu krajní

ru, obrázek 54.

Obr 54

Krajní š ru držte až do doby, než se kite dostane ke kraji v trného okna a za ne se

nap imovat, obrázek 55.

Obr. 55

52

Ve chvíli, kdy se kite za ne nap imovat, pus te pomalu krajní š ru a chy te op t bar, který

nechte v pozici maximálního de-poweru, aby m l kite ideální letový tvar. Obrázek 56.

Obr. 56

Poté, co se kite za ne zvedat, postupn kite p emíst te na 12 hodin. Obrázek 57.

Obr. 57

P i restartu z vody je dobré zvýšit odpor, kterým vás kite ve vod táhne. To provedete

tak, že p ed sebe dáte nohy s prknem. Tím urychlíte celý start. Samoz ejm je možné startovat

ímo z power zóny, takové starty vás ale budou velmi dynamicky táhnout vodou, než kite

vystoupá na 12 hodin. Tyto starty nejsou vhodné pro za áte níky a také zvyšují riziko ztráty

prkna. (www.kiteboardingevolution.com)

5.5.6 P istání kitu

Bezpe né p istání je obdobné jako start, jen v opa ném sledu. Také je k n mu t eba

asistenta. Asistent a vy poté ud láte pár krok k sob , aby nebyly lajny napnuté a drak ztratil

sílu. Poté asistent drak položí na zem a zajistí jej proti pohybu, dá na n ho nap íklad trochu

písku. Poloha kitu musí být eln proti v tru, který tak kite p itla uje k zemi.

53

I z tohoto d vodu je dobré tento sport provozovat v centrech, nebo na místech kde máte

podporu pro starty i p istání.

Obr. 58

istát se dá také do vody, uvedením kitu na kraj v trného okna a zbavením kitu síly. To se dá

ud lat r zn dle konstrukce jednotlivých kit . Nejjednodušší je kite odst elit. Není to ale

vhodné ani bezpe né p istávání.

54

5.5.7 Self rescue

Self rescue je zp sob, kterým se m žete

v p ípad , že p estane foukat vítr, dostat na b eh.

Používá se také v p ípadech, kdy se nepoda í re-start

kitu nebo se zkrátka dostanete do jakýchkoliv jiných

potíží, které znemož ují let.

Tento manévr není ur en k tažení proti v tru, jedná se

o postupné klouzání na kraji v trného okna sm rem

ke b ehu. Tento pohyb je samoz ejm také po v tru

dol . Tento manévr nelze zcela úsp šn d lat

v p ípad , že vítr fouká p ímo rovn od b ehu na

vodu.

Provedení:

Pokud je kite ve vod , má stále sílu a nelze

restartovat, potom ho odst elte. Z stane na leash.

Postupn smotejte š ry na bar a zajist te je. Pokud

jste již do š r zamotáni a neda í se vám rozmotat je,

nechte je být. Vaším cílem je nyní doplavat k

nebližšímu rohu kitu a vylézt na n ho. Poté je nutné

chytit kite za oba dva rohy a dostat ho do polohy mezi

vás a pláž, jak znázor uje obrázek.

Kite nyní funguje jako plachta a vy jste postupn

odtla ováni sm rem ke b ehu. Pokud se vám kite

uvolní, opakujte uchycení jeho konc . N kdy je tento

manévr zdlouhavý, zachrání ale život i vybavení

(www.kiteboardingevolution.com)

Obr. 59

55

6 Návrh optimální metodiky výuky základu kiteboardingu - praxe

P edchozí ást teoreticky popisuje princip fungování power kite, ovládání, jak se s ním

startuje a p istává a také popis vybavení a bezpe nost.

Následující ást se v nuje návrhu praktického postupu výuky pro zvládnutí základní

kitesurfové dovednosti, kterou je jízda. Jízda proti v tru (stoupání) je dalším krokem v u ení

se na kitesurfu. Po zvládnutí jízdy proti v tru u v tšiny surfa dochází k rychlému rozvoji

ostatních dovedností a za ínají si s kitem více v it a hrát, protože už neztrácejí spoustu metr

jízdou po v tru dol .

Je mnoho center a škol, které n jakým zp sobem u í své žáky kitesurfingu. Kvalita a úrove

chto škol je r zná. Cílem výuky je žáky nau it co nejvíce tak, aby se mohli sami nadále

rozvíjet.

Praktický nácvik zabírá nej ast ji 6-8 hodin, a to podle možností žáka a centra. Doporu uje se

rozložit výuku do více lekcí po dvou hodinách.

Lekce obsahují následující:

Tréninkový kite - nácvik

Nácvik ízení ve vod - body draging

Nácvik ízení - tzv. osmi ky

Self recscue – praktický nácvik

Start – rozjezd a jízda - nácvik

Jízda, vedení kitu

6.1 Tréninkový kite – r zné velikosti

První praktické seznámení by optimáln m lo prob hnout s drakem, který nemá plnou

velikost, ale s drakem tréninkovým. V dnešní dob už výrobci kit vyrábí i malé nafukovací

tréninkové draky. Jedná se o plnohodnotné draky (cca 3m2), v etn ovládacích š r a baru,

který je stejný jako mají plnohodnotné kity. P ípadn se m že ve slabším v tru použít i kite o

velikosti 6-7 m2, který je primárn ur en do velmi silného v tru.

i tomto tréninku by m l žák vst ebat první vlastní zkušenosti, jak se drak chová, jak se

ovládá a jak prakticky funguje v trné okno. Dále se s tímto drakem dají natrénovat starty a

istání, stejn jako start z vody. To lze provézt tím, že jezdec stojí v m lké vod a nechá kite

na okraji v trného okna spadnout do vody. Potom ho za neustálé asistence instruktora znovu

56

odstartuje. Je tu také prostor prakticky ukázat, jak fungují jednotlivé úrovn zabezpe ení u

vybavení. Instruktor je v této fázi neustále se studentem, jistí ho a vše vysv tluje a ukazuje.

Tato innost zabere jednu hodinu.

6.2 Nácvik ízení ve vod - body draging

Upwind body draging, neboli tažení t la proti v tru, je velmi d ležitá dovednost pro

každého kitera. Jedná se o tažení drakem ve vod bez toho, aby jezdec stál na prkn . Body

dragingu se využívá v celé ad p ípad , nap íklad když se jezdec dostává dále od b ehu pro

start, když se pot ebuje dostat na b eh a nem že použít prkno, p ípadn pokud pomáhá jinému

kolegovi v nesnázích. Zkušení jezdci body draging nej ast ji vyžívají, když se snaží získat

zp t prkno, které ztratili t eba p i provád ní n jakého triku.

Jak se body draging provádí

Ze základní pozice pro draka na 12 hodinách p esu te drak na 10 hodin pro pohyb

doleva, nebo na 2 hodiny pro pohyb doprava.

Obr. 60

ekn me, že jste drak umístili na 2 nebo 10 hodin. Poté si lehn te na bok, jedna ruka bude ve

vod , jedna nad vodou (pro pohyb doleva bude pod vodou levá, doprava pravá). Udržujte své

lo rovn a te draka volnou rukou. Ruka pono ená do vody a natažená bude sloužit jako

kormidlo. Celé t lo nato te v malém úhlu proti v tru a sledujte místo, kam chcete doplout.

Obr. 61

57

Úhel nato ení vašeho t la proti v tru by nem l být v tší než 10 -15 stup . Pokud se t lo

nastaví ve v tším úhlu, stává se pohyb proti v tru problematický, vytvo í se tak velký odpor a

nebudete cestovat proti v tru v bec.

Pro zm nu sm ru p esu te drak zp t na 12 hodin a poté plynule na druhou stranu, nap íklad

tedy: 10hodin – 12hodin – 2 hodiny. P i p esouvání se mohou na bar dát ob ruce. Po

esunutí draku na druhou stranu narovnejte t lo a opakujte p esn stejný postup jako na

stranu p edešlou. (www.kiteboardingevolution.com)

Po zvládnutí této dovednosti je dobré si toto vyzkoušet také s boardem. Vezm te si tedy do

vody board, zopakujte celý postup s tím rozdílem, že v pono ené ruce budete držet také ješt

board. Ke kormidlování a vytvá ení odporu se pak používá práv boardu. Celý pohyb proti

tru je pak efektivn jší.

Obr. 62

58

P ijde také as, kdy jezdec ztratí prkno, a už po skoku a špatném dopadu, nebo z jiného

vodu. Stává se to velmi asto a není to ani trochu d vod k panice.

Práv body draging je nejjednodušší zp sob jak se k n mu znovu dostat.

Po ztrát prkna je d ležité uv domit si, kde zhruba prkno je a zbyte se nenechat táhnout po

tru. Pokud je prkno za jezdcem, je dobré ihned zahájit body draging proti v tru (a to t eba i

sm rem od prkna), po p ekonání vzdálenosti 10-15 metr se oto it a toto opakovat tak dlouho,

dokud se k prknu nedostanete.

Celý postup je vid t na následujícím obrázku.

Obr. 63

Pokud je prkno p ed jezdcem, není t eba nic ešit a jen se nechat k prknu donést. Pokud se

chcete nechat unášet rovn , nechte drak na 12 ti hodinách, pokud chcete doprava nebo doleva,

esu te drak na p íslušnou stranu. Pro p ípad, že pot ebujete zvýšit rychlost pohybu po v tru,

(nap íklad doprava) pohybujte drakem v letovém oknu, jak je znázorn no na obrázku 64.

ím hloub ji budete drakem pohybovat v letovém okn , tím rychleji se budete pohybovat.

Obr. 64

Zvládnutí body draging je velmi d ležité a tuto ást tréninku nelze podce ovat, a koliv to

mnoho instruktor i student považuje ze za átku za ne zcela pot ebnou v c. Nicmén to

docení hned, jak p estanou používat jišt ní svého prkna a ztratí ho.

59

P i t chto cvi eních je také podstatná komunikace mezi

studentem a instruktorem. Nesta í mít pouze domluvené

signály, nebo na studenta pok ikovat povely ze b ehu.

Student se mnohdy m že dostat do situace, kdy s ním drak

„zamává“a v tu chvíli nebude nic ze b ehu vnímat nebo

nebude mít as instruktora sledovat. Pokud je voda k u ení

ideální (rozsáhlá m ina), m že být instruktor se studentem

ímo ve vod . Pokud je voda hlubší, doporu uji používat

vod odolnou vysíla ku p ipevn nou na p ilb . Instruktor pak

že íkat p esn , co v dané situaci d lat. Používání

vysíla ek p i výuce celkov velmi pomáhá. Obr. 65

6.3 Nácvik ízení - tzv. osmi ky, nadzvednutí t la, atd

Dalším pokrokem p i osvojování si kitesurfových dovedností je trénink tzv. osmi ek.

Jedná se o pohyb drakem v r zných ástech v trného okna pro natrénování a zautomatizování

ur itých pohyb , které jezdec následn bude pot ebovat pro start z vody a jízdu samotnou.

Jde o jednoduchý trénink s malým cvi ným kitem, kdy student za asistence instruktora

vykružuje nad svojí hlavou pomyslnou íslici osm. Po zvládnutí tohoto pohybu pokra uje se

stejnou inností tentokrát ale lehce na jednu stranu od 12 hodin a postupn více ke kraji

trného okna. Tato innost se d lá pro to, aby student pochopil a pocítil, kde a jak drak

získává energii, kde nejvíce zrychluje atd. Po vyzkoušení tohoto na b ehu, se pokra uje

s tréninkem ve vod za asistence instruktora.

Vykružování osmi ek ve vod m že být rychlejší než na b ehu, aby drak získal v tší rychlost

a sílu. Tu student pocítí, když mu drak za ne nadzvedávat t lo z vody.

Po zvládnutí body dragingu a osvojení si letových vlastností a zákonitostí draku ve

vzduchu, je možné p ejít na další stupe tréninku. Je nutno ale p ihlédnout k tomu, že ne

všichni studenti se u í stejn rychle a délku tréninku jednotlivých dovedností je tak t eba

izp sobit.

60

6.4 Self rescue – praktický nácvik

Self rescue, neboli záchrana sama sebe, je velmi d ležitá dovednost, již popsaná

v teoretické ásti. Tento manévr je t eba minimáln jednou také vyzkoušet v praxi. Instruktor

navede žákovi kite na vodní hladinu a za asistence ho tento manévr nechá provést. P ed

nácvikem je vhodné si p ipomenout správný postup a zd raznit zachování klidu.

6.5 Start – rozjezd a jízda

Vodní start je dalším krokem ve výuce. Pod vodním startem se rozumí schopnost

zvednout se z vody na prkno a pokra ovat dále v jízd na prkn . U ení této dovednosti mohou

velmi usnadnit p ípadné studentovy zkušenosti ze snowboardu. Tyto zkušenosti ale

podmínkou. U ení vodních start vyžaduje trp livost jak ze strany instruktora, tak ze strany

žáka. N kterým jedinc m zabere u ení se vodních start nejdelší dobu. Pro zvládnutí startu je

pot eba dobrá synchronizace kitu, t la a prkna.

6.6 Rozjezd z vody

Pozice t la p i vodním startu

P ed jakýmkoliv pokusem o vodní start, zkontrolujte, zda máte správnou pozici t la,

pozice by m la odpovídat obrázku 66.

Obr. 66

itáhn te kolena k hrudníku a zárove p itáhn te

paty k pozadí.

Prodlužte si p ední nohu (nohu na stran , kam

chcete jet) a to tak, aby bylo prkno naklon no

zhruba 45 stup po v tru dol .

Udržujte své paty co nejblíže k pozadí, jak je to

možné. M jte p ední ást prkna z vody. Obr. 67

61

Provedení vodního startu

Pro samotné nadzvednutí z vody a provedení vodního startu poslouží již d íve nau ené

osmi ky, p esn ji jedna ást osmi ky. Pohyb, který je t eba s drakem u init, znázor uje

následující obrázek 68.

Pro start doleva se drak se p i samotném startu p esune z 12 hodin zhruba na 1 hodinu, toto se

nesmí provád t p íliš pomalu, p i tomto pohybu má drak tendenci jezdce mírn otá et

sm rem, kam se pohybuje. Jakmile se drak dostane na 1 hodinu, zm ní se plynule sm r

(vykružuje se pravý oblouk ležící osmi ky) a p es power zónu se drak dynamicky p esune na

druhou stranu letového okna. Pokud se toto nepovede napoprvé, innost se opakuje.

V p ípad , že drak neprodukuje dostatek síly ke zvednutí t la z vody, je t eba drakem

pohybovat hloub ji v power zón , viz. obrázek 68.

Tímto manévrem jezdec dostane dostatek energie k vyzvednutí z vody a následné jízd .

Pokud po zvednutí z vody drak nemá dostatek síly k jízd , musí se s ním pohybovat v té

stran v trného okna, kam jezdec mí í. Více o tomto v následující ásti.

Obr. 68

6.7 První ujeté metry

Ve stejnou chvíli, kdy drak za ne nadzvedávat t lo jezdce, je t eba aby jezdec za al

natahovat nohy a postavil se na prkno. P i tomto rovnání nohou je pot eba, aby p ední noha

byla více natažena než zadní. Poté, co se jezdec postaví na prkno, jeho první metry jsou

samoz ejm po v tru dol . Váha je rozložena rovnom rn , trochu více na zadní noze.

Postavení t la je popsáno v následující ásti „postavení t la“

62

Možné problémy a komplikace p i vodních startech

Jezdec se nedokáže postavit na prkno

Problémem m že být že, jezdec má p íliš napnuté nohy. Je t eba nohy více pokr it a paty co

nejvíce p iblížit k pozadí.

Dalším d vodem m že byt nedostatek energie draku. Zde je t eba d lat hlubší oblouk drakem

es power zónu, p ípadn celý manévr d lat rychleji.

Jezdec padá dozadu

inou m že být, že se jezdec staví na prkno p íliš brzy, musí po kat, až ucítí, že prkno

vyjelo z vody.

Jezdec je naklon ný p íliš dozadu, to m že zp sobovat nedostatek síly draku (špatný pohyb

drakem atd.) nebo postoj s velkým záklonem poté, co se na prkno postaví.

Jezdec padá dop edu

íliš mnoho energie v draku.

Jezdec vstává na prkn p íliš brzo.

Jezdci se povede start, ujede pár metr a padá

Toto je spole ný problém mnoha za áte ník . Je to zcela normální, p irozené.

Za ínající jezdec se soust edí na start a po jeho úsp šném provedení p ijde stagnace, kdy drží

kite v ur ité pozici, aniž by s ním hýbal. Druhou p inou m že být, že se n kte í snaží jet

proti v tru a brzdí se tak. Je proto lepší ze za átku nejezdit proti v tru a snadn ji získat

rychlost.

63

6.8 Jízda, vedení kitu

Jak bude vypadat jízda, hodn závisí na tom, jak jezdec kite vede.

Z pohledu jezdce (pokud je dostate ný vítr) se drak p i jízd jeví stacionární, je to ale jenom

zdání, protože drak je od jezdce po ád ve stejné vzdálenosti. Ve skute nosti se drak i jezdec

irozen pohybují stejnou rychlostí. Velmi astá chyba je, že jezdci po úsp šném startu

umístí kite ke kraji v trného okna a ztratí energii. I pro klidnou jízdu bez skoku atd. je t eba

s kitem n kdy p i jízd pohybovat v závislosti na v tru, rychlosti, poloze a sm ru jízdy.

Základem samotné plynulé jízdy je udržet kite v zón , kde má dostate ný tah. V p ípad

dostate silného v tru není n kdy t eba s kitem po startu už více hýbat, jen ho držet ve

správné pozici a regulovat tah de-powerem. Toto ale není pravidlem. Pokud nejsou podmínky

ideální, musí se kitem hýbat. Na následujících obrázcích je názorn zobrazeno, jak

postupovat.

Obr. 69

Obr. 70

64

Toto je základní pohyb s drakem, který je t eba pro jízdu vykonávat. Samoz ejm p i pot eb

jet rychleji, získat více síly se m že s drakem ve v trném okn pohybovat tak, aby se toho

dosáhlo. V p edchozích lekcích se u ilo, jak kite ovládat a nacvi ovaly se tzv. „osmi ky“.

Nyní je as toto prakticky aplikovat. „Osmi ky“ se využívají pro získání více síly p i jízd .

Jezdec vykresluje utažené (ploché) osmi ky kolmo ke sm ru jízdy. Zp sob pohybu je na

následujících obrázcích. Na obrázku 71, 72 je znázorn no, jak toto vypadá z perspektivy

jezdce a z perspektivy pozorovatele. Jezdec ze svého pohledu vidí pohyb který obkresluje

osmi ku, pozorovatel vidí jezdce jak se pohybuje po vod a kite vytvá í dlouhou sinusoidu.

Tento zp sob pohybu získává více síly, protože drak se pohybuje mnohem rychleji.

Obr. 71

Obr. 72

65

V p ípad , že jezdec chce získat nejv tší množství síly pro jízdu, je zde možnost s kitem

pohybovat hloub ji do power zóny v trného okna. Z pohledu jezdce se jedná o agresivn jší

vykreslování osmi ky, která je ale více položená než v p edešlém p ípad . Tento pohyb

znázor uje obrázek 73.

Obr. 73

Obr. 74

i této technice je ale t eba pohybovat drakem jenom tak, aby se nedostal a do ervené

oblasti (znázorn né na obrázku 73), která se nachází za dvanáctou hodinou v trného okna.

V takovém p ípad by drak dostal velké množství síly v opa ném sm ru a to by vedlo

v lepším p ípad k náhlé zm sm ru, p ípadn ke skoku a pádu.

66

6.9 Jízda proti v tru

Jízda proti v tru je obdobná jako body draging proti v tru, jen s tím rozdílem, že už

probíhá na prkn . Pro stoupání proti v tru je d ležité držet správnou pozici t la a ze

za átku si vybrat n jaký pevný orienta ní bod, který je mírn proti v tru. Mírn proto, aby

se nejelo proti v tru p íliš a nedošlo ke ztrát rychlosti. P i jízd potom tento bod sledovat

a tak pomalu stoupat. Pro co nejv tší „nastoupání“ je také dobré p íliš neotálet p i otá ení a

být co nejvíce na prkn , aby nedošlo ke ztrát získaných metr .

Z praxe vyplývá, že mnoho jezdc má i po zvládnutí všeho

ostatního problém s jízdou proti v tru. Problém mnohdy tkví ve

vybavení, zejména v prkn a trapézu. V p ípad používání

výhradn sedacího trapézu tento problém p i kitesurfingu n kdy

opravdu vzniká. Doporu uji tedy používat vhodné trapézy. Na

základní výcvik použít trapéz sedací a postupn p ejít

k bedernímu, p ípadn moderní kombinaci bederního pásu

s popruhy pro nohy, které zajiš ují stálou polohu na t le.

Obr. 75

67

7 Výsledky

7.1 Výsledky k díl ím cíl m práce

Vyhodnocení vlivu navrhované metodiky vychází ze sledování pokrok osmi student

ze kitecentra BlueBay a osmi student z konkuren ního centra AirRiders. V Centru

BluBay se instruktor držel metodiky. Student m byla vysv tlena teorie i praxe. V centru

AirRiders byl teorii v nován minimální prostor, instruktor p i výuce postupoval dle své

vlastní zavedené metodiky. Studenti, kte í absolvovali kurz v BlueBay, si p i osvojování

praktických dovedností po ínali rychleji, než jejich kolegové. Ob centra s provedením

srovnání souhlasila.

Kurzy v obou centrech trvaly stejnou dobu. Ekonomické hledisko tedy z stalo pro ob

školy stejné.

Absolvent m kurz ve dvou školách na ostrov Rhodos byl p edložen dotazník. Ob

centra se nacházejí na jedné pláži, ve vzdálenosti zhruba p ti set metr od sebe. Tímto je

zaru eno, že studenti obou škol m li stejné p írodní podmínky.

V dotazníku byly následující otázky:

1. Jste spokojen(a) s pr hem kurzu?

2. Pochopil(a) jste ovládání kitu?

3. Dokážete vysv tlit, jak kite funguje?

4. Zvládnete provést self rescue?

5. Dokážete po absolvování kurzu ujet na prkn alespo deset metr ?

6. Víte, jak se zachovat, když ztratíte ve vod prkno?

7. Rozumíte signalizaci?

8. Máte pocit, že jste se nau ili základ m jízdy v dostate né mí e?

Na otázky mohli studenti odpov t ANO, SPÍŠE ANO, SPÍŠE NE, p ípadn NE

V následujících grafech je vyhodnocení:

Modrou barvou jsou ozna eny odpov di student z centra BlueBay, ve kterém se

postupovalo dle navrhované metodiky. ervenou barvou jsou ozna eny odpov di student

z centra AirRiders.

68

Graf 1.

012345678

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Otázka 1. Jste spokojen(a) s pr hem kurzu?

BlueBay

AirRiders

Graf 2.

012345678

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Otázka 2. Pochopil(a) jste ovládání kitu?

BlueBay

AirRiders

Graf 3.

012345678

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Otázka 3. Dokážete vysv tlit jak kite funguje?

BlueBay

AirRiders

69

Graf 4.

012345678

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Otázka 4. Zvládnete provézt self rescue?

BlueBay

AirRiders

Graf 5.

012345678

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Otázka 5. Dokážete po absolvování kurzu ujet na prkn alespo deset metr ?

BlueBay

AirRiders

Graf 6.

012

345

678

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Otázka 6. Víte jak se zachovat když ztratíte ve vod prkno?

BlueBay

AirRiders

70

Graf 7.

012345678

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Otázka 7. Rozumíte signalizaci?

BlueBay

AirRiders

Graf 8.

012345678

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Otázka 8. Máte pocit, že jste se nau ily základ m jízdy v dostate né mí e?

BlueBay

AirRiders

Graf 9.

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Celková etnost odpov dí

BlueBay

AirRiders

71

V grafech 1-8 jsou znázorn ny odpov di na otázky z dotazníku. Je patrné, že studenti z

centra BlueBay jsou s výsledky kurzu více spokojeni a ve v tšin p ípad odpov li na

kladené otázky pozitivn . Od student Air Riders bylo zaznamenáno více záporných

odpov dí.

Po skon ení kurzu byli n kte í absolventi nadále pozorováni. U student BlueBay byl

progres v u ení rychlejší a ve vztahu k ostatním jezdc m si po ínali zodpov dn ji. Toto je

dle mého názoru p ímý d sledek informování o bezpe nostních zásadách. To potvrzuje, že

navrhovaná metodika, je správn sestavena.

Tabulka se záznamem odpov dí je sou ástí p ílohy.

72

8 Diskuze Cílem této diplomové práce bylo navrhnout optimální metodiku výuky základ

kiteboardingu. Sport, ke kterému se metodika vztahuje, se každý rok vyvíjí, po et jedinc

kte í se mu v nují, neustále nar stá. Dochází však také k problém m, které rozvoj s sebou

ináší. Tím je zapl ování kitecenter a vzájemné nerespektování jezdc . Mnohdy

za ínající, ale i pokro ilí jezdci neví, jak jejich vybavení funguje. Nez ídka je na plážích

také vid t, jak se jezdci proplétají mezi plavci a fakticky je ohrožují. Samostatnou

kapitolou je neznalost základních dovedností, jako je technika startu kitu – nap . tak, že

jezdci na baru drží maximální power, ihned po startu krotí drak a poletují po centru mezi

ostatními kity na zemi. To je jen jeden z mnoha p íklad .

V p ípad , že bude instruktor postupovat dle navrhované metodiky, je velká

pravd podobnost, že se budoucí jezdci nebudou dopoušt t chyb, které jsou dnes k vid ní.

Každý žák ale vyžaduje individuální p ístup, dle svých možností. Dovednost, kterou si

jeden osvojí v krátkém ase, jinému zabere dvojnásobek. Velmi proto záleží na

individuálním p ístupu instruktora. Žádná metodika nezaru í stoprocentní úsp ch.

Aplikováním optimálního p ístupu ve vztahu k aktuálnímu vývoji sportu lze ale dosáhnout

mnohem v tšího procenta úsp šnosti a zárove tak u init tento sport bezpe jším.

Je zde samoz ejm i mnoho samouk , kte í se snaží základ m kiteboardingu s r znou

úsp šností nau it.

Nelze to odsuzovat, lze jen doporu it, než se do tohoto sportu vrhnete naplno, je vhodné

svoje za átky konzultovat se zkušen jším kolegou i absolvovat alespo základní kurz

ovládání v kitesurfové škole.

73

9 Záv r

Hlavním cílem této diplomové práce bylo navrhnout, aplikovat a posoudit optimální

metodiku výuky základ kiteboardingu. Navržený postup výuky obsahuje teoretickou i

praktickou ást. V teoretické ásti je popsáno, jaké se používá vybavení, princip funkce

vybavení a také postup, jak kite ovládat. Praktická ást se v nuje nácviku dovedností, které

jsou popsány v ásti teoretické. Chronologický postup výuky byl aplikován na studentech

školy BlueBay. Výsledek byl vyhodnocen p ímým srovnáním se studenty konkuren ního

centra. Studenti, kte í byli více seznámeni s teorií a bezpe ností, toto hodnotili pozitivn a

celkov byli s výukou více spokojeni. Zárove byla u t chto student pozorována v tší

míra pokroku v následném samostatném tréninku, kdy byli schopni rychleji ešit vzniklé

situace. To jim umožnilo se rychleji rozvíjet.

Na základ t chto výsledk bylo možné usoudit, že metodika je správná a metodika byla

nadále aplikována až do konce letní sezóny 2010.

Dle navrhované metodiky bude v sezon 2011 na ostrov Mykonos pracovat kitesurfová

škola Kiteloop. Dojde tak k dalšímu ov ení správnosti, p ípadn k upravení postup tak,

aby pln vyhovovaly aktuálnímu vývoji vybavení.

74

10 Souhrn

Úvodní ást práce v p ehledu poznatk zmi uje mimo jiné historický vývoj tohoto

sportu.

Kiteboarding není novým sportem, dostává se mu však v tší pozornosti širší ve ejnosti až

v posledních letech. Následující ásti jsou zam eny na stanovení cíle práce a tou je tvorba

samotného postupu a p edevším snaha o ut íd ní informací s názorným vyobrazením. Toto

je rozd leno na teorii a praxi. Navržená metodika je následn aplikována a hodnocena na

vzorku student . V samotném procesu školy, kde se tak stalo, se jednalo o dopln ní lekcí,

edn o teorii ve v tším rozsahu. V praktickém výcviku to znamenalo nasazení

komunika ních za ízení, která studentovi a instruktorovi uleh ila komunikaci. Výsledky

optimalizace programu kurzu byly pr žn sledovány. Student m byl p edložen dotazník.

Po vyhodnocení vlastních poznatk a poznatk z dotazníku bylo potvrzeno, že za azením

teoretické ásti s navazujícím vlastním tréninkem, se docílilo rychlejšího u ení žák .

Celková doba kurzu se nezm nila. V rámci kurzu tak vzniklo více prostoru pro trénink

samotné jízdy.

75

11 Summary

The introductory part in compendium findings mentioned, inter alia, historical progression

of this sport.

Kiteboarding is a new sport, but he gets more attention to the general public in recent

years. The following parts are focused on the establishment of objectives and that is

creation of process itself, and especially the effort to organize information in a vivid

illustration. This is divided into theory part and practice part. The proposed methodology is

then applied and evaluated on a sample of students. In the actual process of the school,

where it happened, it was a supplementation of lesson on the theory, primarily to a greater

extent. In practical training it was employment of communications equipment, which

makes communication easier for studentand and instructor too. The results of the

optimization of program were monitored continuously. Students were asked to fill

questionnaire .

After evaluation of their knowledge and findings from the questionnaire confirmed that the

inclusion of theoretical parts with subsequent of their own practically training, was

achieve faster learning of students. The total duration of the course has not changed. In

timing of the course, thus creating more space for the training of the ride.

76

12 Referen ní seznam

ihovský, J. (2006), Sociologický výzkum – Studijní text pro poslucha e FTK UP Olomouc

Gavora, P.(2000). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido

Hague, P. (2003). Pr zkum trhu: p íprava, výb r metod, provedení, interpretace výsledk .

Brno: Computer Press

Kolektiv autor ,(1999). Všeobecná encyklopedie ve ty ech svazcích.Díl 3. (1999), Diderot

Skalková, J. a kol. (1983). Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 2.vyd.

Praha : SPN

Publikace pravidel IKO 2010

http://www.actionsportsmaui.com

http://www.actionsportsmaui.com

http://www.powerkiteshop.com

http://www.bestkiteboarding.com

http://www.bladekites.com

http://www.google.com

http://www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi

http://www.inflatablekite.com - obr.1-11

http://www.ikiteboarding.com

http://www.meteocentrum.cz

http://www.kiteboardingevolution.com - obr. 17-23, 25-27, 29-32, 46, 49-57, 59-64, 66-74

http://www.kitesurfingboards.org/kitesurfing-kites/foil-kitesurfing-kites-vs-inflatable-kites

http://www.snowkiting.cz/Clanky/Ovladani-draka/v/princip-a-ovladani-draka

http://kitesurfingschool.org/equipments.htm

http://www.wikipedia.cz

77

13 P ílohy

1. Vyhodnocení dotazníku

2. Dotazník

78

P íloha . 1

Vyhodnocení dotazníku

Otázka .

StudentBlueBay

StudentBlueBay

StudentBlueBay

StudentBlueBay

StudentBlueBay

StudentBlueBay

StudentBlueBay

StudentBlueBay

1 ANO ANO ANO SPÍŠEANO

ANO ANO ANO ANO

2 ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

3 SPÍŠEANO

ANO ANO ANO SPÍŠEANO

ANO ANO ANO

4 SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

ANO ANO ANO ANO ANO ANO

5 ANO ANO SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

SPÍŠENE

NE ANO ANO

6 ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

7 ANO SPÍŠEANO

ANO ANO SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

ANO SPÍŠEANO

8 ANO ANO ANO SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

ANO SPÍŠEANO

ANO

Otázka .

StudentAirRiders

StudentAirRiders

StudentAirRiders

StudentAirRiders

StudentAirRiders

StudentAirRiders

StudentAirRiders

StudentAirRiders

1 ANO NE SPÍŠENE

SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

ANO SPÍŠEANO

ANO

2 ANO SPÍŠEANO

ANO SPÍŠEANO

SPÍŠENE

ANO ANO ANO

3 SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

SPÍŠENE

ANO ANO ANO

4 NE SPÍŠENE

SPÍŠEANO

SPÍŠENE

NE SPÍŠENE

SPÍŠEANO

SPÍŠENE

5 ANO ANO SPÍŠENE

SPÍŠEANO

SPÍŠENE

SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

6 ANO SPÍŠEANO

ANO ANO SPÍŠEANO

ANO SPÍŠEANO

ANO

7 SPÍŠEANO

ANO ANO SPÍŠEANO

ANO SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

8 SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

SPÍŠEANO

SPÍŠENE

ANO SPÍŠEANO

SPÍŠENE

79

íloha . 2

Dotazník pro absolventy kurzu.Dotazník je dobrovolný, informace z n ho budou použity do absolventské práce,

která má za cíl navrhnout optimální metodiku výuky základ kiteboardingu.

CZ verze.

Odpov , která se nejvíce blíží vašemu pocitu (názoru) z kurzu, zaškrtn teížkem.

1. Jste spokojen(a) s pr hem kurzu?

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Vlastní komentá :

2. Pochopil(a) jste ovládání kitu?

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Vlastní komentá :

3. Dokážete vysv tlit, jak kite funguje?

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Vlastní komentá :

4. Zvládnete provést self rescue?

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Vlastní komentá :

80

5. Dokážete po absolvování kurzu ujet na prkn alespo deset metr ?

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Vlastní komentá :

6. Víte, jak se zachovat, když ztratíte ve vod prkno?

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Vlastní komentá :

7. Rozumíte signalizaci?

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Vlastní komentá :

8. Máte pocit, že jste se nau il(a) základ m jízdy v dostate né mí e?

ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Vlastní komentá :