O b s a h

Ekova Číslo zakázky : 003/2007

Ing. Jaroslav Václavík Dolní Nětčice 104

EKOVA 753 54 Soběchleby

Poskytování služeb okr. Přerov

v oblasti ekologie tel. / fax : 581 627 342

Oznamovatel : ČEPRO, a.s.

Dělnická 12, č.p. 213

170 04 Praha 7

Příslušný úřad : Ministerstvo životního prostředí

Vršovická 65

100 10 Praha 10

Obnova skladovacích kapacit PH - sklad PH Třemošná

Oznámení záměru zpracované ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí s obsahem a rozsahem dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění zák. č. 93/2004 Sb. a zák. č. 163/2006 Sb.

Dolní Nětčice, březen 2007

Název akce:

„Obnova skladovacích kapacit PH – sklad 02 Třemošná“

Zakázkové číslo:

003 / 2007

Oznamovatel:

ČEPRO, a.s.

Dělnická 12, č.p. 213

170 04 Praha 7

Projektant:

PIK s.r.o.

Na Hrázi 781/15

750 02 Přerov 1 - Město

Příslušný úřad:

Ministerstvo životního prostředí

Vršovická 65

100 10 Praha 10

Investor:

ČEPRO, a.s.

Dělnická 12, č.p. 213

170 04 Praha 7

OZNÁMENÍ

Zpracované podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí s obsahem a rozsahem dle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb.

stavby:

„Obnova skladovacích kapacit PH - sklad 02 Třemošná“

Zpracovatel:

Ing. Jaroslav Václavík - EKOVA

Dolní Nětčice 104, 753 54 Soběchleby

Osvědčení o odborné způsobilostidle Vyhlášky MŽP ČR č. 499 / 1992 Sb.

č.j. 3340 / 512, OPV / 93 ze dne 15.6.1993

Oznámení bylo zpracováno za odborné spolupráce :

RNDr. Zuzany Kadlecové - ZK eko Zlín - zpracování rozptylové a hlukové studie

Ing. Jiřího Kalába, CSc., UNKAS Engineering Pardubice v oblasti posouzení následků

možné havárie stavby

Číslo vyhotovení : 1

Obsah :

ÚVOD…………………………………………………………………………..……………

5

ČÁST A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI……………………………………….……………

6

A.I. Obchodní firma……………………………………………………………....………

6

A.II. IČO

6

A.III. Sídlo (bydliště) …….……………………………………………………………..

6

A.IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele………....

6

ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU……………………………..……………….……………

7

B.I. Základní údaje…………………………...…………………………………………...

7

B.II. Údaje o vstupech……….…...…...………………………………………………….

20

B.II.1. Půda………….…………………………………………………………………….

20

B.II.2. Voda……………………………………………………………………………….

21

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje…………………………………………..

22

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu …………………………………….……..

24

B.III. Údaje o výstupech……………………………………………………...…………..

28

B.III.1. Ovzduší………….………………………………………………………………..

28

B.III.2. Odpadní vody……………………..……………………………………...……….

42

B.III.3. Odpady…………………………………………………………………...…….....

45

B.III.4. Hluk………………..………………………………………………………...……

48

ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

55

C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území…………

55

C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území…...…..….

56

ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ………………………............................................................…....

72

D.I. Charakteristika možných vlivů………...………………………………………...…...

72

D.II. Rozsah vlivů……...………………………………………..……………….……......

86

D.III. Možné vlivy přesahující státní hranice……………………………………………..

89

D.IV. Charakteristika enviromentálních rizik havárií

89

D.V. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů…...

92

D.VI. Charakteristika použitých metod prognózování

95

D.VII. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí…...……..…………….......

95

ČÁST E – POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU………………......…………...

96

ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE…...………………………………………………..……

97

ČÁST G – VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO

CHARAKTERU………...………………………...……............................……

97

PŘÍLOHOVÁ ČÁST

PŘÍLOHOVÁ ČÁST:

1. Vyjádření Městského úřadu Třemošná, stavebního odboru

2.Popis výrobního území pro průmysl (Vp) z úz. plánu města Třemošná

3.Mapa územního plánu zájmového území

4. Legenda k mapě územního plánu

5.Stanovisko KÚ Plzeňského kraje k NATUŘE 2000

6. Letecký snínek zájmového území

7. Přehledná situace zájmového území

M - 1 : 10 000

8.Celková situace areálu ČEPRO, a.s. Třemošná

M - 1 : 2 000

9.Celková situace stavby „Obnova skladovacích kapacit“

M - 1 : 1 000

10.Úložiště PH – nádrž 10 000 m3

M - 1 : 100

11.Úložiště PH – nádrž 6 000 m3

M - 1 : 100

12.Katastrální mapa zájmového území

M - 1 : 1 000

13.Informace o dotčených parcelách

14. Mapa územního systému ekologické stability

15.Závěrečná zpráva o výsledcích monitoringu a ochranném

sanačním čerpání podzemní vody a areálu a v okolí skladu

ČEPRO, a.s. Třemošná v roce 2005

16.Obraty skladu ČEPRO, a.s. Třemošná v letech 2005 a 2006

16/1Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2006

17.Rozptylová studie

17/1 Situace referenčních bodů

M - 1 : 5 000

17/2 Přehledná situace zdrojů emisí

17/3 Situace stávajících a nových bodových zdrojů znečištění

ovzduší z provozu ČEPRO, a.s. Třemošná

17/4 Větrná růžice pro lokalitu Třemošná

17/5 Protokol o autorizovaném měření jednorázovém měření emisí

č.A054/2006

17/6 Protokol o autorizovaném měření plynných emisí CO a NOx

č.6/2006 u kotelny objekt 102 - „Kotelna garáží HZS“

17/7 Protokol o autorizovaném měření plynných emisí CO a NOx

č.7/2006 u kotelny objekt 103 - „Kotelna strojní dílny“

18.Hluková studie

18/1 Situace referenčních bodů

M - 1 : 5 000

18/2 Přehledná situace stávajících zdrojů hluku

18/3 Situace stávajících a nových bodových zdrojů hluku z 

provozu z provozu ČEPRO, a.s. Třemošná

19.Studie následků možné havárie

20.Bezpečnostní listy nafty motorové

21Bezpečnostní listy benzínu automobilového

22.Fotodokumentace

23.Seznam nejčastěji používaných zkratek

24.Osvědčení odborné způsobilosti

25.Stanovisko MŽP ČR k procesu posuzování

ÚVOD

ČEPRO, a.s. Třemošná je řešeno jako distribuční středisko umístěné na produktovodu, zabezpečující příjem ropných produktů z produktovodu a po železnici, jejich rozdělení do příslušných potrubních řádů vedoucích do distribučního skladovacího bloku včetně oddělení směsí a měření množství čistých produktů.

Předmětem tohoto oznámení vlivů záměru na životní prostředí je stavba "Obnova skladovacích kapacit PH v areálu ČEPRO, a.s. Praha, střediska 02 Třemošná" na katastrálním území Třemošná, v okrese Plzeň. Zpracované oznámení hodnotí nově projektovaný provoz, včetně stávajícího provozu ČEPRO, a.s. Třemošná, z důvodů, že projektovaný a stávající provoz spolu úzce souvisí, projektovaná stavba bude využívat většiny stávající infrastruktury. Oznámení hodnotí jednak vlastní zabezpečení stavby z hlediska ochrany životního prostředí, jednak také vliv provozu stavby na okolní aspekty životního prostředí.

Dle zákona č. 100/2001 §4, odst. 1, písmeno c) se jedná o navýšení stávajících skladovacích kapacit ČEPRO, a.s. Třemošná o více než 50 %, záměr tedy podléhá zjišťovacímu řízení.

Dle zákona č.100/2001 Sb. je stavba posuzována dle bodu č. 7.4. „Zařízení pro skladování ropy nebo ropných produktů s kapacitou 5 000 - 100 000 tun“ – Kategorie II. (záměry vyžadující zjišťovací řízení) přílohy č.1 k zákonu č.100/2001 Sb. Záměr je uveden ve sloupci A, tudíž posuzování záměru zajišťuje ministerstvo životního prostředí.

Pro zpracování zadaného úkolu zapůjčil objednatel postupně podklady, jejichž seznam je uveden v kapitole D.VI. - Výchozí podklady pro hodnocení vlivů.

Dokumentace byla zpracována v kooperaci se specialisty v příslušných oblastech životního prostředí.

Zájmové území je zobrazeno na listu základní mapy 1 : 50 000, list 12-33 Plzeň. Pro splnění úkolu byly dále využity také archivní materiály firmy ČEPRO, a.s. Praha, středisko 02 Třemošná, výsledky terénního šetření, prohlídky již realizovaných obdobných staveb, dále informace získané na orgánech státní správy a konzultace na Městském úřadě v Třemošné a na Krajském úřadě v Plzni.

ČÁST A

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.I. Obchodní firma

ČEPRO, a.s.

A.II. IČ

IČ: 60193531

DIČ: CZ60193531

A.III. Sídlo (bydliště)

Dělnická 12, č.p. 213

170 04 Praha 7

A.IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Oprávněný zástupce oznamovatele:Ing. Jan Šimanský

Sídlo firmy:

PIK s.r.o.

Na Hrázi 781/15

750 02 Přerov 1 - Město

Telefon:

+420 581 288 111

E-mail :

www.simansky@pik.cz

IČ:

47122150

DIČ:

CZ547122150

Telefon

+420 581 288 111

Mobil :

+420 602 739 600

Projektant :

PIK s.r.o.

Na Hrázi 781/15

750 02 Přerov 1 - Město

Telefon :

+420 581 288 111

Mobil :

+420 602 739 600

E-mail :

www. simansky@pik.cz

ČÁST B

ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název záměru

"Obnova skladovacích kapacit v areálu ČEPRO, a.s. Praha, středisko 02 Třemošná" (dále jen "Obnova skladovacích kapacit“) o celkové kapacitě 52 000 m3. Stavba navazuje na stávající skladovací bloky 411 a 230.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru

Celková stávající skladovací kapacita PH obchodního střediska 02 Třemošná je 85 600 m3. Z toho je kapacita 39 200 m3 umístěna v podzemním úložišti se sestavou nádrží 4 x 7 800 m3 a 5 x 1 600 m3. Zbývající část skladovací kapacity je zajištěna v nadzemních nádržích v kovových havarijních jímkách. Nadzemní úložiště je sestaveno z nádrží 4 x 10 000 m3 a 2 x 3 200 m3.

Kapacita nově projektovaného úložiště je 52 000 m3 PH, z toho:

BA 95 (benzin automobilový NATURAL)2 x 10 000 m3

1 x 6 000 m3

NM (nafta motorová)

2 x 10 000 m3

1 x 6 000 m3

Novostavba skladovacích nádrží řeší rozšíření skladovacích kapacit ČEPRO, a.s. OS Třemošná o 6 ks nadzemních skladovacích nádrží o celkovém objemu 52 000 m3 s členěním na jednotlivé nádrže (4 x 10 000 m3 a 2 x 6 000 m3). Uskladněnými produkty budou nafta motorová a benzin automobilový v poměru 50 % NM a 50 % BA.

Nádrže budou projektovány tak, aby mohlo docházet k 100 % záměně skladovaných ropných produktů.

Provozní soubory a objekty, které budou realizovány v rámci stavby "Obnova skladovacích kapacit", budou sloužit pro obnovu a rozšíření skladovací kapacity ČEPRO, a.s., střediska 02 v Třemošné. Koncepčně je uložiště navrženo jako sestava šesti nadzemních nádrží s pevnými střechami v kovových záchytných jímkách. Příjem a výdej PH bude prováděn přes potrubní rozvody pomocí čerpadel, které budou napojeny na stávající potrubní rozvody střediska. Nově bude realizován objekt SO 402.1 - čerpací stanice, která bude situovaná vedle stávajícího objektu SO 222 - čerpací stanice. To znamená, že pro manipulaci na příjmu a výdeji PH budou využívány stávající provozní soubory, stavební objekty a produktovod včetně nově realizované čerpací stanice SO 402.1. Nově bude realizován také objekt SO 410 - požární nádrž a SO 412 - strojovna SCHZ a SHZ.

B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Kraj: Plzeňský

Okres: Plzeň

Obec: Třemošná

Katastrální území: 770698 Třemošná

Navrhovaná stavba bude umístěna do stávajícího areálu firmy ČEPRO, a.s. Praha, středisko 02 Třemošná na pozemcích č. 809/2, 809/6, 809/15, 809/27, 809/37, 809/38, 809/39, 809/40, 809/41, 809/42, 809/43, 813/1, 813/2, 813/3, 813/4, 814 a 816.

Přehledná situace umístění areálu ČEPRO, a.s. Třemošná. je znázorněna na následujícím obrázku.

Areál skladu se nachází na jižním okraji města Třemošná u Plzně v okrese Plzeň-sever, východně od silnice Plzeň - Třemošná, mimo obytnou část obce. Je napojen na železniční vlečku ze stanice Třemošná - zastávka (trať č. 160 Plzeň – Obrnice). Přesun ŽC z železniční stanice je řešen lokotraktorem ve vlastní režii.

Zájmové území leží v mírně zvlněném terénu s generelním sklonem k severovýchodu. Průměrná nadmořská výška je okolo 355 m n.m.

Areál firmy je vhodně napojen na silnici I/27, která je příjezdovou komunikací do města Třemošná ze směru od Plzně. Areál skladu Třemošná je téměř ze všech stran částečně ohraničen bariérou jehličnaté zeleně, převážně borovic.

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Jedná se o stavbu nevýrobního charakteru, situovanou v severovýchodní části areálu skladu ČEPRO, a.s. - středisko 02 Třemošná.

Středisko 02 Třemošná je řešeno jako distribuční středisko umístěné na produktovodu, zabezpečující příjem produktů z produktovodu, jejich rozdělení do příslušných potrubních tras, vedoucích do distribučního skladovacího bloku, včetně oddělení směsí a měření množství čistých produktů.

Koncepčně je úložiště navrženo jako sestava šesti nadzemních nádrží s pevnými střechami v ocelových záchytných jímkách. Příjem a výdej pohonných hmot bude prováděn přes nové nadzemní potrubní rozvody, které budou napojeny na stávající rozvody střediska přes nový objekt SO 402.1 - čerpací stanice. Pro manipulaci na příjmu i výdeji pohonných hmot budou dále využívány stávající provozní soubory a stavební objekty, produktovod, stáčení pohonných hmot ze železničních cisteren a výdejních lávek do autocisteren.

Stavba navazuje na stávající skladové hospodářství, tj. skladovací bloky č. 411 a 230. Stavba řeší obnovu skladovacích kapacit ČEPRO, a.s. - střediska Třemošná a bude tvořit státní rezervu pohonných hmot, kterou je nutno zabezpečit v souvislosti se vstupem České republiky do NATO a Evropské unie. Po realizaci stavby budou nádrže naplněny a budou tvořit státní hmotnou rezervu. V určených časových horizontech budou skladované pohonné hmoty pravidelně obměňovány (jedná se o cca 80 % objemu). Přibližně 20 % objemu skladovacích kapacit je určeno pro provozní účely ČEPRO, a.s.

Všechny pohonné hmoty budou naskladněny stávajícím produktovodem, také při jejich vyskladnění bude převážně použito produktovodu (cca 80 %), zbytek určený pro provozní účely bude distribuován autocisternami. Tento produktovod je součástí produktovodní sítě ČEPRO, a.s. Praha.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

1. Zdůvodnění potřeby záměru

Hlavní důvody umístění:

● požadavek na zvýšení kapacit státních hmotných rezerv PH v dané lokalitě

● přímá návaznost na stávající infrastrukturu skladovacích a výdejních kapacit PH

● přímá návaznost na trasy stávajícího produktovodu

● využití stávajících pracovních sil

● vhodná plocha v oploceném areálu

● zajištěná bezpečnostní ochrana areálu (sklady státních rezerv)

● dostatečná vzdálenost od nejbližší souvislé obytné zástavby

2. Zdůvodnění umístění záměru

Projektovaná stavba "Obnova skladovacích kapacit" je situována v severovýchodním rohu areálu střediska 02 Třemošná. Základními podmínkami výběru stanoviště pro "Obnovu skladovacích kapacit" bylo umístění nových skladovacích nádrží na pozemcích uvnitř areálu střediska a maximální využití stávající infrastruktury střediska. Situování navržených nádrží je řešeno vedle stávajících skladovacích bloků č. 411 a 230, na které koncepčně navazuje.

Staveniště "Obnovy skladovacích kapacit" je navrženo v dokumentaci zadání stavby pouze v jedné variantě, řešící proces stáčení a skladování pohonných hmot v areálu střediska v Třemošné v návaznosti na stávající produktovod PH. Místo bylo vybráno v návaznosti na sousedící skladovací bloky č. 411 a 230. Koncepčně se "Obnova skladovacích kapacit" začlení do skladovacích kapacit ČEPRO, a.s. a bude tak splněn požadavek státních orgánů na zvýšení kapacity státních hmotných rezerv v dané lokalitě.

Řešení případných dalších variant úzce souvisí s napojením na stávající produktovodní síť ČEPRO, a.s. Praha a využití stávající infrastruktury a volných pozemků v areálu střediska 02 Třemošná pro nové skladovací nádrže. Proto je velmi obtížná volba jiné vhodné lokality v blízkosti stávající trasy produktovodu.

Dalším důvodem jsou ekonomická porovnání "Obnovy skladovacích kapacit" s výstavbou celého nového skladovacího areálu, včetně inženýrských sítí.

Projektované skladovací nádrže jsou navrženy v severovýchodní části areálu obchodního střediska Třemošná v prostoru mezi stávajícími objekty stáčení ŽC 360 a skladovacím blokem 230. V současné době jsou v provozu skladovací bloky č. 411 a 230 s devíti podzemními nádržemi o celkové kapacitě 39 200 m3 a šesti nadzemními nádržemi o celkové kapacitě 46 400 m3.

Tato varianta řešení vychází ze stávajícího stavu zájmového prostoru, který je z převážné části tvořen zpevněnými betonovými plochami, pouze z malé části je území tvořeno stávajícími objekty olejového hospodářství a skladovacích hal, které budou demontovány a odstraněny.

Vzhledem k situování záměru a ke skutečnosti, že posuzovaná stavba se stane součástí již realizovaných staveb, souvisejících převážně se skladováním a následnou distribucí PH, lze stavbu považovat za akceptovatelnou.

3. Přehled zvažovaných variant

Jak je uvedeno a zdůvodněno v předcházející kapitole, variantní umístění skladovacích nádrží se s ohledem na stávající zástavbu areálu a jeho velikost nepředpokládá.

Pro variantní posouzení stavby jsou zvažovány následující varianty :

1. Pasivní nulová varianta

2. Aktivní nulová varianta

3. Varianta umístění v jiné lokalitě

4. Varianta ekologicky optimální

5. Varianta předkládaná oznamovatelem

ad 1. Pasivní nulová varianta

Při této variantě by se předpokládalo ukončení stávajícího provozu skladování a distribuce PH. To však nelze předpokládat, protože se v současné době jedná o provozovanou oficiálně povolenou stavbu, zásobující pohonnými hmotami celý přilehlý region a dále tvořící státní hmotné rezervy pohonných hmot, které budou projektovanou stavbou dále navýšeny.

ad 2. Aktivní nulová varianta

Varianta nulová by předpokládala ponechat areál střediska v současném stavu. Vzhledem ke vstupu ČR do západních struktur (NATO) je nutné zajistit zvýšení státních rezerv skladovaných PH. Vzhledem ke stáří skladovacích nádrží č. 411 a 230 je nutná obnova skladovacích kapacit s vyšším stupněm zabezpečení proti případným únikům ropných látek.

Nulová varianta je tedy možná, ale za předpokladu řešení problematiky navýšení státních rezerv na jiné lokalitě. Nerealizace stavby by nebyla v souladu se státním zájmem.

Z hlediska vlivu na životní prostředí je tato varianta nejpříznivější. Otázku případného vlivu jiné stavby na životní prostředí nelze nyní posoudit.

ad 3. Varianta - umístění v jiné lokalitě

Pro účely posouzení lze předpokládat možnost realizovat záměr v jiné lokalitě. Investor po důkladném zvážení možností s takovou variantou nepočítá zejména z důvodů termínových (výběr nové vhodné lokality) a finančních (následné průzkumy, nutnost vybudování inženýrských sítí a nové infrastruktury pro distribuci PH). Lokalita by musela být vybrána v okolí cca 30 km a musela by ležet na trase produktovodu.

Z hlediska zásahu do krajiny a výše investičních nákladů není o této variantě dále uvažováno. Každopádně by znamenala podstatný zásah do životního prostředí zejména z důvodu vybudování infrastruktury nového skladu.

ad 4. Varianta ekologicky optimální

Žádná činnost spojená se stavebními pracemi v jakémkoliv rozsahu není ekologicky optimální. Za ekologicky přijatelnou lze považovat tu činnost, která eliminuje nepříznivý vliv jednotlivých záměrů na životní prostředí a zároveň umožňuje realizaci záměru investora a v konečném důsledku i zájmu obyvatelstva nejbližších okolních obcí.

V případě zájmové lokality je třeba vzít v úvahu stávající stav (vybudovaný oplocený areál obchodního střediska v Třemošné) a stavbu provést tak, aby tato odpovídala požadavkům na minimalizaci vlivů provozu na životní prostředí v oblasti stavební i provozní a zároveň umožňovala podnikatelský záměr investora.

Minimalizace vlivu provozu i stavby skladu PH je technicky realizovatelná a je nutné určit parametry minimalizace uvedených impaktů.

V severním směru od projektovaných nádrží doporučuji výsadbu co nejvíce vzrostlých stromů, eventuálně doplnit výsadbou k vytvoření přirozené zábrany vůči migraci par hořlavin a k eliminaci účinku možné vzdušné rázové vlny hlavně směrem k nejbližší obytné zástavbě města Třemošná.

Minimální význam má rovněž impakt dopravních tras a možnost ovlivnění zejména antropogenních systémů tímto impaktem. Jak již bylo uvedeno výše, k dopravě PH bude použito produktovodu a po cca 5-ti letech budou skladované produkty opět přepraveny produktovodem.

Stávající provoz autocisteren zůstane zachován na stejné úrovni, popřípadě se mírně navýší (o cca 10 %). Imisní situace je řešena v rozptylové studii. Hlukové poměry jsou řešeny v hlukové studii.

Značný význam má ochrana podzemních vod. Z těchto důvodů jsou skladovací nádrže umístěny v havarijní jímce, dimenzované na celý obsah nádrže. Plochy záchytných jímek nádrží budou napojeny na zaolejovanou dešťovou kanalizaci.

Zabezpečení jednotlivých objektů a technologií je technicky řešitelné a je dáno požadavky na řešení celého záměru. Do značné míry je také záležitostí technologické kázně provozovatele zařízení. Navrhovaná technologie patří v současnosti mezi nejčastěji používané u těchto druhů staveb.

Za předpokladu dodržení podmínek, stanovených pro vlastní výstavbu, dále dodržení technologické kázně při realizaci záměru a během provozu, je možné považovat záměr za ekologicky přijatelný.

ad 5. Varianta předkládaná oznamovatelem

Varianta předkládaná oznamovatelem je navržena na standardní úrovni a v mnoha aspektech se blíží k ekologicky optimální variantě. Navrženou variantu je možno hodnotit jako vhodnou. Pokud budou brána v úvahu doporučení a navržená opatření, uvedená v kapitole D.V., dojde k maximálnímu přiblížení varianty předkládané k variantě ekologicky optimální.

Podstata předkládaného hodnocení vlivů na životní prostředí spočívá ve vzájemném porovnání současného stavu (nulová varianta) a prognózy impaktu nové stavby na okolní prostředí, volené ve formě varianty ekologicky přijatelného (optimálního) řešení.

B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru

Stavba "Obnova skladovacích kapacit" je stavbou nevýrobní. Provozní soubory a objekty, které budou realizovány v rámci stavby "Obnova skladovacích kapacit", budou sloužit pro obnovu a rozšíření skladovací kapacity střediska ČEPRO, a.s. v Třemošné. Koncepčně je uložiště navrženo jako sestava šesti nadzemních nádrží s pevnými střechami v kovových záchytných jímkách s indikací případného úniku PH. Příjem a výdej PH bude prováděn přes potrubní rozvody pomocí čerpadel nebo gravitace, které budou napojeny na stávající potrubní rozvody střediska. To znamená, že pro manipulaci na příjmu a výdeji PH budou využívány stávající provozní soubory, stavební objekty a produktovod.

Pro vyskladňování zboží z nádrží bude v rámci stavby realizována nová čerpací stanice SO 402.1. s předpokládanými rozměry cca 10 x 4 m. Skladovací nádrže jsou řešeny jako jednoplášťové, s dvojitým dnem, s trvalou kontrolou těsnosti meziprostoru.

Základní parametry nádrže 10 000 m3 jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1

Skladovaný produkt

Nafta, benzin

Specifická hmotnost

720-860 kg.m-3

Průměr nádrže

30 250 mm

Výška nádrže

13 940 +2 985 mm

Průměr havarijní jímky

33 850 mm

Výška havarijní jímky

11 960 mm

Materiál

Ocel 11523, 11375, 11373

Provozní teplota

-30 až +35°C

Max. provozní přetlak nad hladinou

5 kPa

Max. provozní podtlak

-5 kPa

Izolace

Tepelná izolace na střeše a částečně (30 mm) na plášti nádrže

Havarijní hladina

13 400 mm

Minimální hladina

700 mm

Maximální hladina vody v nádrži

150 mm

Průměr sání z nádrže

250 mm

Přívod do nádrže

200 mm

Průlezy (2 x horní, větrací, boční)

600 mm

Hrdlo odvzdušnění

250 mm

Příslušenství

-signalizace hladiny v havarijní jímce

- indikace netěsnosti dna

Základní parametry nádrže 6 000 m3 jsou uvedeny v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2

Skladovaný produkt

Nafta, benzin

Specifická hmotnost

720-860 kg.m-3

Průměr nádrže

21 000 mm

Výška nádrže

18 000 + 2 500 mm

Průměr havarijní jímky

25 000 mm

Výška havarijní jímky

17 000 mm

Materiál

Ocel 11523, 11375, 11373

Provozní teplota

-30 až +35°C

Max. provozní přetlak nad hladinou

5 kPa

Max. provozní podtlak

-5 kPa

Izolace

Tepelná izolace na střeše a částečně (30 mm) na plášti nádrže

Havarijní hladina

16 630 mm

Minimální hladina

700 mm

Maximální hladina vody v nádrži

250 mm

Průměr sání z nádrže

200 mm

Přívod do nádrže

200 mm

Průlezy (2 x horní, větrací, boční)

600 mm

Hrdlo odvzdušnění

250 mm

Příslušenství

-signalizace hladiny v havarijní jímce

- indikace netěsnosti dna

Na následujícím obrázku je patrné provedení nádrže 10 000 m3.

Na následujícím obrázku je patrné schéma zapojení nádrže.

Odvětrání nádrží bude provedeno přes neprůbojnou rohovou protidetonační armaturu PROTEGO DR/ES-T DN 150/PN 16 a odvětrávacím potrubím DN 150 a 250, zaústěným do rekuperační jednotky VRU se stávajícím výkonem 250 m3. hod-1 od firmy ATEKO. Tato jednotka pokryje plně výkon produktovodu.

Měření výšky hladin bude prováděno pomocí radarového hladinoměru. Systém měření hladin je doplněn sondou havarijního maxima LIGUIPHANT II FTL 366 případně jejím ekvivalentem. Signalizace minimální a maximální hladiny je indikována radarovým hladinoměrem.

Plnění nádrží je omezeno na 97 % jmenovitého objemu, tj. na 9 700 m3 u každé nádrže o objemu 10 000 m3 a na 5 820 m3 u každé nádrže o objemu 6 000 m3. Skladovací nádrže jsou dále vybaveny tlakoměry, zařízením pro indikaci těsnosti dvojitého dna a zařízením pro odběr vzorků.

Přístup k jednotlivým nádržím a k zařízení nádrží, umístěných na střeše, je zajištěn obslužnými plošinami, venkovním schodištěm a vnitřním schodištěm do prostoru kovové ochranné jímky.

Potrubí, která jsou součástí nádrže, jsou běžného typu, bezešvá, ocelová, pro jmenovitý tlak PN 40 z oceli jakosti 12021.1 (normalizačně žíhané). Volba materiálu potrubí je dána předpokladem, že potrubí bude provozováno i při teplotě stěny potrubí pod 0°C.

Kompenzace potrubí je přirozená tvarem potrubních tras a dvoukloubovými laterálními kompenzátory. V prostoru mezi stěnou nádrže a stěnou kovové ochranné jímky je potrubí opatřeno kompenzátory.

Armatury jsou také dodávkou nádrží. U všech armatur je třeba při objednávce požadovat speciální zkoušku na těsnost (petrolejem nebo ekvivalentní).

Rozdělení produktů v jednotlivých nádržích je zaměnitelné. Zaměnitelnost je řešena pomocí rozdělovačů s kulovými kohouty.

Produkty jsou dopravovány od stávající čerpací stanice pomocí čerpadel a přes uzavírací servoarmaturu plněny do nádrží. Kulové kohouty na rozdělovačích budou opatřeny mikrospínačovým snímačem uzavřené polohy pro vyhodnocení příslušné nádrže, která je plněna.

Na základě tohoto vyhodnocení (otevření kolového kohoutu na plnícím potrubí) bude zaktivováno příslušné měření limitních hodnot hladin (maximální, příp. havarijní), které při dosažení úrovně maximální hladiny dá signál pro uzavření elektroarmatury na plnícím hrdle nádrže a v rámci řídícího systému bude vypnuto stáčecí čerpadlo tak, aby nemohlo dojít k přeplnění skladovací nádrže. Dosažení maximální a havarijní hladiny je rovněž signalizováno do velínu. Další stáčení (otevření elektroarmatury) je možné až po uzavření kulového kohoutu na plnícím potrubí naplněné nádrže a otevření jiného kohoutu k nádrži, jejíž naplnění je pod úrovní maximální hladiny. Systém plnění je navržen tak, aby bylo možno do každé nádrže dopravit celý sortiment skladu.

Při čerpání pohonných hmot z produktovodu do nádrží jsou páry rekuperačním potrubím odvedeny na vstup rekuperační jednotky (VRU), která je předem nastartována a aktivována a v ní jsou páry zkapalňovány a čerpadly je takhle získaný produkt vracen do nádrží. VRU jednotka je stávající s výkonem 250 m3. hod-1 od firmy Ateko. Max. čerpací výkon produktovodu je 250 m3. hod-1. VRU jednotka tedy pokryje plně výkon produktovodu.

Při výdeji PH do autocisteren (v případě, že není v provozu VRU jednotka) je do nádrží zavedeno mimo plnícího, výdejní a odkalovacího potrubí také potrubí pro vracení benzinových par z železničních a automobilových cisteren (rekuperace benzinových par I. a II. stupně - tzn. vyloučení úniku par do ovzduší).

Zabezpečení nádrží proti přeplnění ve smyslu ČSN 65 0201 je provedeno pomocí el. armatur a sondou havarijního maxima. Stav max. hladiny bude signalizován do prostoru velínu.

Projektované nádrže budou pravidelně odkalovány. Odkalování bude prováděno gravitačně odkalovacích potrubím do odkalovací nádrže 2 x 10 m3, (jedna část pro naftu, jedna pro benzín). Zaolejovaná voda z odkalovacích nádrží je odváděna do zaolejované kanalizace a dále na chemickou ČOV. Část s převahou ropné frakce je odvážena k regeneraci.

Nádrže budou vybaveny zařízením MaR (SŘTP) s napojením na řídící systém - PS 071.1 Nádrže budou napojeny přes plamenojistky potrubím na stávající rekuperaci benzinových par a budou střeženy zařízením elektrické požární signalizace PS 334.1 a zabezpečovacího systému PS ?336.1. Spodní část nádrží, části potrubí k sání čerpadel budou v zimě otápěna elektrickými topnými kabely proti ztrátě tepla.

Střechy a část pláště (5 m) nádrží budou opatřeny tepelnou izolací. Tepelná izolace zajišťuje ochranu proti oslunění nádrží, jak je doporučeno v ČSN 65 0201.

Střecha a plášť skladovacích nádrží jsou vybaveny stabilním hasícím zařízením, které je předmětem SO 412 - strojovna SCHZ a SHZ. Signalizace protipožární ochrany je řešena samostatně, s přenosem dat do velínu skladu.

Automatizovaný systém řízení technologie provozu (ASŘTP) je navržen tak, aby byly respektovány zásady koncepce stávajícího ASŘTP. To znamená, že dálkově ovládané armatury, kontinuální měření hladiny, havarijní hladina, podtlak, přetlak a teplota média ve skladovacích nádržích budou svedeny do elektrorozvodny. Zde bude umístěna programovatelná podstanice, přes kterou požadované signály a povely budou sériovou linkou předány na dispečink OS a zpět z dispečinku do programovatelné podstanice.

Členění stavby na provozní soubory a stavební objekty je navrženo podle následujících jednotlivých ucelených částí.

Členění stavby na provozní a stavební soubory

Provozní soubory

PS 001 - Demontáž

PS 071.1 - MaR, RS

PS 194 - Výdejní lávka TOL

PS 303.1 - Vnější silnoproudé rozvody

PS 401 - Úložiště PH

PS 402.1 - Čerpací stanice

PS 412 - Strojovna SCHZ a SHZ

PS 500.1 - Potrubní rozvody

Stavební soubory

SO 101 - Demontáž

SO 010 - Oplocení

SO 032.1 - Vnitrozávodní komunikace a zpevněné plochy

SO 194 - Výdejní lávka TOL

SO 303.1 - Vnější silnoproudé rozvody

SO 312.1 - Kanalizace dešťová

SO 313.1 - Kanalizace zaolejovaná

SO 333.1 - Vnitrozávodní osvětlení

SO 334.1 - Elektrická požární signalizace

SO 336.1 - Elektrické zabezpečovací zařízení

SO 401 - Úložiště PH

SO 402.1 - Čerpací stanice

SO 410 - Požární nádrž

SO 412 - Strojovna SCHZ a SHZ

SO 500.1 - Potrubní rozvody

Situování jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů je patrné v přílohách č. 8 a 9 - celková situace stavby.

Vlastnosti skladovaných ropných látek

Toxické vlastnosti ropných produktů jsou si velmi podobné. Do organismu mohou proniknout vdechováním, požitím nebo sliznicí a pokožkou po potřísnění. Akutní účinky těchto látek lze přirovnat k účinkům amoniaku nebo benzenu, chronické účinky k propandienu nebo toluenu.

Benziny - vdechování par má narkotický účinek, který může vést až ke křečím. Životu nebezpečné jsou koncentrace kolem 40 mg.l-1, vdechované po dobu 5-10 min. NPK benzinových par v pracovním ovzduší je stanovena na 0,5 mg.l-1, nárazová mezní na 2,5 mg.l-1.

Benziny s vyšším obsahem aromátů a olefínů jsou biologicky účinnější než benziny s uhlovodíky nasycenými. Při chronickém působení mohou mít za následek obtíže žaludeční nebo i poruchy nervové soustavy.

Nafty - mají, pokud jde o místní účinek, intenzivnější účinky na horní cesty dýchací, než jsou uvedeny u benzinu. Přímé požití většího množství může být i smrtelné. Při přímém styku MN s pokožkou mohou vzniknout kožní onemocnění, zejména za přítomnosti aromatických a sirných sloučenin. U některých osob může delší styk vyvolat chronickou přecitlivělost.

Fyzikální vlastnosti - ropné produkty jsou látky za normální teploty kapalné, polotuhé nebo tuhé konzistence, ve vodě nerozpustné, avšak emulgovatelné. Mají charakteristický vzhled a zápach. Dobře se rozpouštějí v různých organických rozpouštědlech, např. v aromatických uhlovodících. Zahřátím se vypařují, vyšší teplotou se rozkládají.

Chemické vlastnosti - ropné produkty jsou směsi uhlovodíků acyklických, cyklických, nasycených i nenasycených, širokého rozmezí bodu varu. Mohou obsahovat malá množství síry, kyslíku nebo dusíku a stopová množství kovů. Na vzduchu jsou při normální teplotě různě stálé v přímé závislosti na stupni rafinace, zapáleny hoří. Postupným účinkem kyslíku za zvýšených teplot se rozkládají na těkavé a netěkavé sloučeniny kyselého charakteru s korozivními vlastnostmi a na olejonerozpustné látky pryskyřičnatého charakteru, přičemž rozklad katalyzuje kovy, nejvíce železo a měď.

Potřebné zásady ochrany zdraví a života pracovníků před nepříznivými účinky ropných produktů jsou uvedeny ve směrnici na ochranu zdraví při práci s ropnými produkty a s výrobky ze dne 4.11.1964, které vypracovala Benzina s.p. a odsouhlasil hygienik ČSR rozhodnutím č. HE 343.5 ze dne 4.11.1964.

Kromě výrazných toxických vlastností mají benziny, nafta některé další vlastnosti, které nelze přehlédnout :

● Benzin automobilový může za normálních provozních teplot vytvářet se vzduchem hořlavé a výbušné směsi. Pro jejich manipulaci, skladování a příjem platí ČSN 65 0201. Tyto směsi lze snadno iniciovat k hoření nebo k výbušné reakci. Výbušná reakce těchto směsí je doprovázena detonační vlnou (až 8 kp .cm-2), která má značně destrukční účinky a může ohrozit životy pracovníků.

Nafta a letecký petrolej jsou z hlediska tvorby výbušných směsí par se vzduchem podstatně méně nebezpečné než benzin automobilový.

● Obsah benzinu v pracovním ovzduší může snadno za normálních provozních podmínek přestoupit NPK, nafta je z tohoto hlediska poměrně bezpečná.

● Benzin automobilový, nafta a petrolej mají poměrně nízkou teplotu vznícení (220-260°C) a mohou být snadno iniciovány k hoření (otevřený oheň, dostatečně horké předměty, apod.).

● Vzhledem k vysoké hodnotě měrného elektrického odporu (4,62 . 1012 až 1,46 . 1013 ohm . cm) je benzin náchylný k tvorbě nábojů statické elektřiny při proudění této látky potrubím, zejména při vyšších rychlostech.

● Elektrostatický náboj, přiváděný do skladovací nádrže čerpanou kapalinou, se hromadí uvnitř masy kapaliny a zejména při povrchu kapaliny a může za příznivých okolností (vysoký elektrický gradient mezi povrchem kapaliny s vodivou součástí zařízení) vyvolat jiskrový výboj, který má dostatek energie k zažehnutí par skladované kapaliny ve směsi se vzduchem, je-li tato směs schopná zažehnutí (dolní a horní mez výbušnosti).

Aby bylo riziko ohrožení pracovníků a technologických zařízení při běžném provozu sníženo na minimum, jsou v projektové dokumentaci řešeny a při provozu musí být dodrženy následující opatření :

● jsou vyloučeny zdroje, které by mohly iniciovat směs par k hoření nebo výbuchu

● elektrická zařízení pro jednotlivá pracoviště jsou volena tak, aby vyhovovala požadavkům ČSN 33 0300, ČSN 33 2310, ČSN 33 2320 a navazujících předpisů

● dodržovat zákaz kouření, používat otevřeného ohně a svařovat na pracovišti pouze s písemným povolením vedoucího provozu a bezpečnostního technika závodu

● pro údržbu a opravy zařízení používat nejiskřícího nářadí

● k osvětlování pracovních prostor s možností výskytu výbušných plynů a par používat svítidel v nevýbušném provedení

● vstup pracovníků do těchto prostor může být povolen pouze s účinnými ochrannými pomůckami a s nevýbušným nářadím

● je zajištěno větrání a detekce přítomnosti hořlavých par v prostorách, kde dochází k jejich účinkům (přenosný analyzátor pro meziprostor nádrží)

Skladované produkty patří mezi látky, ohrožující jakost a zdravotní nezávadnost podzemních vod. Ochrana před znečištěním vod těmito látkami musí být řešena podle ČSN 75 3415, ČSN 65 0201, ČSN 83 0915 - 17 a dále podle podmínek "Metodického doporučení k provádění vyhlášky č. 6/78 Sb. o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.

Nároky na pracovní síly:

V areálu skladu v současné době pracuje celkem 52 pracovníků. Stávající sociální zařízení je dimenzováno na cca 70 osob. Stavbou „Obnovy skladovacích kapacit“ nevzniknou žádná nová pracovní místa.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Termín dokončení projektu stavby : 4.Q. 2007

Termín zahájení stavby : 3.Q. 2008

Termín dokončení stavby : 3.Q. 2010

Termín provozu :

4.Q. 2010

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Kraj: Plzeňský

Okres: Plzeň

Obec: Třemošná

Katastrální území: 770698 Třemošná

Navrhovaná stavba bude umístěna do stávajícího areálu firmy ČEPRO, a.s. Praha, středisko 02 Třemošná, na pozemcích č. 809/2, 809/6, 809/15, 809/27, 809/37, 809/38, 809/39, 809/40, 809/41, 809/42, 809/43, 813/1, 813/2, 813/3, 813/4, 814 a 816.

Případné negativní vlivy se mohou projevit jednak při výstavbě, jednak při provozu stavby „Obnova skladovacích kapacit“.

Při výstavbě bude určitým negativním vlivem doprava stavebního materiálu, což se projeví především zatížením území exhalacemi (NOx, PA), hlukem a vyšší prašností. Doprava stavebního materiálu bude prováděna po stávajících komunikacích. Zasažena bude především oblast podél komunikace I/27 ve směru na Plzeň.

Případnými negativními vlivy z provozu stavby „Obnova skladovacích kapacit“ bude s ohledem na vzdálenost cca 100 m zasažena nejbližší přilehlá zástavba při jižním okraji města Třemošná.

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat.

1.Stavební povolení

2.Kolaudační rozhodnutí

Příslušným správním úřadem je stavební odbor Městského úřadu Třemošná

B.I.10. Zařazení záměru podle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Dle zákona č.100/2001 Sb. je stavba posuzována dle bodu č. 7.4. „Zařízení pro skladování ropy nebo ropných produktů s kapacitou 5 000-100 000 tun“ – Kategorie II. (záměry vyžadující zjišťovací řízení) přílohy č.1 k zákonu č.100/2001 Sb. Záměr je uveden ve sloupci A, tudíž posuzování záměru zajišťuje ministerstvo životního prostředí.

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda

Stavba je navržena při severovýchodním okraji oploceného areálu firmy ČEPRO, a.s. Praha. - středisko 02 Třemošná.

Projektované nádrže budou umístěny na pozemku uvnitř areálu střediska a přitom budou maximálně využívat jeho stávající infrastruktury. Jedná se o níže citované parcely uvedené v tabulce č.3. Nádrže jsou navrženy vedle stávajícího skladovacího bloku 230. Investor je majitelem všech dotčených parcel což je doloženo v kopii katastrální mapy v příloze č. 12 a v informacích o dotčených parcelách v příloze 13 -13/17.

Staveniště pro „Obnovu skladovacích kapacit“ je téměř rovinné. Na západní straně je zájmové území ohraničeno nádržemi na bloku 230, na severu oplocením areálu ČEPRO, a.s. Třemošná, na východě železniční vlečkou ČD a na jihu dalšími stávajícími provozy v areálu ČEPRO, a.s. Třemošná.

Stavba je navržena na části parcel uvedených v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3

Parcela č.

Druh pozemku

Výměra (m2)

809/2

Zastavěná plocha a nádvoří

577

809/6

Zastavěná plocha a nádvoří

853

809/15

Zastavěná plocha a nádvoří

161

809/27

Zastavěná plocha a nádvoří

212

809/37

Zastavěná plocha a nádvoří

331

809/38

Zastavěná plocha a nádvoří

443

809/39

Zastavěná plocha a nádvoří

487

809/40

Zastavěná plocha a nádvoří

107

809/41

Zastavěná plocha a nádvoří

309

809/42

Zastavěná plocha a nádvoří

195

809/43

Zastavěná plocha a nádvoří

58

813/1

Zastavěná plocha a nádvoří

2 207

813/2

Zastavěná plocha a nádvoří

3 243

813/3

Zastavěná plocha a nádvoří

592

813/4

Zastavěná plocha a nádvoří

111

814

Zastavěná plocha a nádvoří

57

816

Zastavěná plocha a nádvoří

952

Zemědělský půdní fond

V souvislosti s realizací stavby "Obnova skladovacích kapacit" nedojde k trvalému záboru zemědělské půdy. Vzhledem k tomu, že se nejedná o zemědělský půdní fond, nemá zájmové území číslo bonitačních půdně ekologických jednotek.

Lesní půdní fond

Stavba nebude realizována na pozemcích vedených v lesním půdním fondu.

Podle prozatímních výpočtů lze předpokládat vyrovnanou bilanci zemin. Případný nepatrný přebytek zeminy bude použita v rámci areálu OS Třemošná, popřípadě uložen na skládku. Nezpevněné plochy budou ohumusovány a osety trávním semenem. Plochy pro skládku zeminy a mezisklad stavebního materiálu budou vyhrazeny přímo na parcelách investora v areálu ČEPRO, a.s. Třemošná.

Kontaminace půdy

Kontaminace půd a podzemních vod je podrobně řešena v následujících kapitolách (půda a voda).

Chráněná území

Zájmové území není součástí žádného chráněného území. V bezprostřední blízkosti lokality není území, které by bylo dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chráněným územím. Stavba se nenachází v chráněném ložiskovém území ve smyslu zákona č. 439/1992 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

Ochranná pásma

Plánovaná stavba nenaruší žádná stávající ochranná pásma. Dojde však ke kontaktu s některými inženýrskými sítěmi. V uvedené lokalitě výstavby je dále nutno respektovat stávající i nově navržená pásma jednotlivých inženýrských sítí a potrubních rozvodů

B.II.2. Voda

(zdroj vody, spotřeba)

Dodávky vody do areálu ČEPRO, a.s. Třemošná zajišťuje VaK Plzeň, a.s. Rozvodná soustava skladu Třemošná je tvořena potrubím o světlosti JS 150, 125, 80 a 50 uloženým z větší části pod zemí. Pouze úsek řadu, který zásobuje objekty za vlečkou (ČOV a laboratoř), je veden po potrubním mostě a je tepelně izolován a vyhříván. Soustavou jsou zásobovány objekty zdravotechniky (sociální zařízení), požární hydranty a mycí box. Nejvyšší odběr byl zaznamenán v dubnu 1997 - průměrně 412 m3 za den, což odpovídá odběru 4.77 l.s-1 za 24 hodin (14.31 l.s-1 za 8 hodin). Současný průměrný odběr za den je 20 m3.

Spotřeba vody v období výstavby

Množství vody bude záviset na počtu pracovníků a rychlosti stavebních prací. Předpokládaná spotřeba vody na jednoho pracovníka je ve výši 120 l.den-1. Výstavba bude probíhat po dobu cca 24 měsíců s průměrným počtem 30 pracovníků z různých dodavatelských firem. Předpokládaná maximální spotřeba vody pro sociální účely během výstavby je uvedena v tabulce č. 4.

Tabulka č. 4

Průměrný stav pracovníků výstavby

30

Denní spotřeba vody (m3)

7,2

Měsíční spotřeba vody (m3)

216

Doba výstavby (měsíce)

24

Celková spotřeba vody (m3)

5 184

Voda pro účely výstavby bude použita ze stávajících zdrojů. Sociální zázemí si zajistí dodavatelé sami, případně uzavřou dohodu se zadavatelem a bude moci být využito rovněž stávající sociální zázemí (šatny, WC, apod.).

Spotřeba vody pro vlastní proces výstavby bude stanovena v prováděcích projektech na základě požadavků hlavního dodavatele stavby. Z hlediska množství se však bude jednat o nevýznamný odběr.

Pro vlastní provoz stavby nebude dle projektu spotřeba pitné voda navýšena. Je však nutno se ještě zmínit o potřebě vody pro fázi výstavby v rámci tlakových zkoušek.

Spotřeba vody pro zabezpečení stavby a tlakových zkoušek se předpokládá 11 000 m3.

Voda bude pro účely stavby odebírána z vodovodní sítě, zvažována je realizace vystrojené studny, která by částečně kryla spotřebu vody pro tlakové zkoušky. Na základě prováděcího projektu bude dále upřesněné období maximálního odběru vody, které lze v současné době obtížně časově odhadnout.

Pro účely tlakových zkoušek nádrže bude voda také odebrána postupně ze stávající vodovodní sítě a v případě realizace studny také z této studny. Tato voda bude postupně přečerpávána do všech nádrží. Po provedení tlakových zkoušek u všech nádrží bude použitá voda vedena přes filtrační zařízení do kanalizace. Toto řešení musí být odsouhlaseno příslušným vodohospodářským orgánem.

Vlastní stavba vyžaduje pouze zásobování požární a chladící vodou. Systém zásobování je řešen v SO 410 - požární nádrž. Pro tyto účely je v rámci nového úložiště projektována rekonstrukce stávající nádrže požární vody o objemu 2 000 m3 s navazujícím požárním rozvodem k novým skladovacím nádržím.

Rozvody požární a chladící vody "Obnovy skladovacích kapacit" budou nadzemní, z ocelového potrubí DN 80, DN 100 a DN 150.

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

(například druh, zdroj, spotřeba)

Suroviny potřebné při výstavbě "Obnovy skladovacích kapacit"

Při výstavbě vznikne potřeba surovin v rozsahu a sortimentu obvyklém pro srovnatelné stavby, a to zejména :

- výkopová zemina pro vyrovnání terénu

- drcené kamenivo, štěrkopísek pro podsypy nádrží a asfalt pro konstrukci vozovek

- kamenivo a štěrkopísek pro betonové konstrukce

- železobetonová konstrukce

- ocelové konstrukce nádrží

- další běžné stavební hmoty

V rámci zemních prací se předpokládá vyrovnaná bilance výkopových zemin, případný nepatrný přebytek zeminy bude použit v areálu střediska Třemošná, zbytek bude odvezen na skládku.

Elektrická energie

Napojení rozvodů elektrické energie bude provedeno v objektu 071. Odtud bude napojen rozvaděč čerpací stanice produktů. Přes čerpací stanice produktů bude prováděno vyskladnění produktů z nádrží úložiště pomocí čerpadel, která budou sloužit i jako podávací pro hlavní čerpadlo produktovodů. Areál skladu PH Třemošná je napojen na el. rozvodnou síť ze dvou nezávislých rozvodných sítí. Proto není uvažováno o realizaci nouzového el. zdroje v rámci této stavby.

Pro nezbytně nutné elektrické obvody v případě ztráty napětí je bude provozován stávající dieselagregát).

Celková bilance energie je uvedena v tabulce č. 5.

Tabulka č. 5

Technologie, SCHZ a SHZ

Instalovaný výkon

Pi = 1,4 MW

Soudobý výkon (výpočtové zatížení)

Ps = 0,9 MW

Roční spotřeba el. práce

A = 746 MWh

Poznámka : Vzhledem k tomu, že spotřeba elektrické energie v nových SO a PS je vztažena na obraty zboží z roku 2006, bude nutno nové rozvody el. energie realizovat, roční spotřeba el. energie by se však oproti stávající spotřebě neměla příliš zvýšit.

Proudová soustava

3 NPE - 50 Hz, 400 V/TN-S

Měření spotřeby elektrické energie

Měření pro celý areál střediska Třemošná

Stupeň důležitosti dodávky

podle ČSN 34 1610 je 3

Požární čerpadla včetně příslušenství SHZ jsou řazena v 1. stupni důležitosti podle ČSN 34 1610 a jsou napájena ze dvou nezávislých zdrojů (el. distribuční síť a nouzový zdroj)

Veřejné osvětlení

K osvětlení důležitých komunikačních prostupů a uzlů bude užito svítidel se sodíkovými výbojkami SHC 150 W na jednoramenných výložnicích, umístěných na ocelových stožárech. Ovládání je navrženo ruční nebo automatické z ovládací skříně MS-VO.

Instalovaný příkon

Pi = 30 kW

Proudová soustava

3 NPE - 50 Hz, 400 V/TN-S

Připojení na slaboproudé rozvody

Areál ČEPRO, a.s. Třemošná je napojen na stávající slaboproudý rozvaděč. Pro vlastní stavbu "Obnovy skladovacích kapacit" se nepředpokládají nové kapacity.

Připojení na plynovodní síť

Teplo pro temperování projektovaných SO, PS 402.1 - čerpací stanice a SO, PS 412 - strojovna SCHZ a SHZ bude zabezpečeno elektrickým ohřevem.

Ve stávajícím areálu střediska je v provozu řada malých nízkotlakých plynových kotelen. Jako palivo je používán zemní plyn, zavedený do předmětného areálu vybudovanou přípojkou plynu odbočkou z vysokotlakého rozvodu plynu přes regulační stanici na středotlaký rozvod.

Pro vytápění jednotlivých objektů, ohřev vody a pro temperaci stávající řady objektů je podle průměrné bilance z roky 2005 a 2006 roční spotřeba 214 420 m3 zemního plynu. Spotřeba jednotlivých objektů je uvedena v tabulce č.12 na straně č. 29.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

(například potřeba souvisejících staveb)

Posuzované území leží cca 10 km severně od Plzně, v přímé návaznosti na komunikaci I/27 Plzeň - Kaznějov.

Budoucí provoz "Obnovy skladovacích kapacit" bude požadovat zabezpečení přísunu potřebného množství PH pouze produktovodem, také vyskladnění po 5 letech bude prováděno z převážné části (cca z 80 %) produktovodem. Z těchto důvodů nejsou žádné nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.

Při distribuci menší části kapacity skladovaných PH (cca 20 %) bude využito dopravy autocisternami.

Mapa dopravního napojení je patrná na následujícím schématu:

Pro stávající i nově projektovaný provoz „Obnovy skladovacích kapacit“ v areálu ČEPRO, a.s. Třemošná jsou a budou nafta motorová i benzín automobilový dopravovány hlavně produktovodem, pouze z malé části (cca 3 %) po železnici v železničních cisternách a budou stáčeny na stávajícím stáčišti z ŽC - objekt 102.

V  železniční stanici Třemošná využívá sklad ČEPRO, a.s. Třemošná dvě koleje, které slouží jako předávkové koleje prázdných a plných ŽC mezi ČD a skladem ČEPRO, a.s. Třemošná. Tyto předávkové koleje navazují na přípojnou kolej do areálu skladu, která je vlastnictvím ČEPRO, a.s. Třemošná.

Nově projektované nádrže nafty motorové a benzínu automobilového jsou určeny hlavně pro potřeby SSHR (cca 80 % obratů), takže pro výdeje do AC (výjimečně do ŽC) se předpokládá pouze 20 % skladovaných obratů. Kvůli zachování kvality NM a BA bude nutné je obměňovat v pravidelných, nejvýše 5-letých intervalech. Pokud nebude orgány SSHR rozhodnuto jinak, předpokládá se vyexpedování NM a BA do spotřební sítě všemi dostupnými způsoby, tj. produktovodem přes objekt 222, v AC a ŽC přes stávající objekty SO 102 - stáčení ŽC.

V této kapitole je však nutné se zmínit o stávajícím dopravním provozu v areálu skladu ČEPRO, a.s. Třemošná, přestože přímo nesouvisí s posuzovanou stavbou.

Při posuzování tohoto aspektu byl počet vozidel vypočítán z obratu ročního příjmu skladu Třemošná (jedná se o obraty skladového hospodářství v roce 2005 a 2006).

Celkové obraty v roce 2005 jsou uvedeny v následující tabulce č. 6.

Tabulka č. 6

Druh dopravy

Druh

průměrný měsíční obrat (m3)

roční obrat

(m3)

1. Příjem produktovodem

NM

26 957

323 485

BA

17 263

207 161

2. Příjem po železnici

NM

858

10 301

BA

1 173

14 076

3. Výdej produktovodem

NM

542

6 500

BA

0

0

4. Výdej do autocisteren

NM

25 597

307 164

BA

16 789

201 465

5. Celkový obrat

NM

53 954

647 450

BA

35 225

422 702

Celkové obraty v roce 2006 jsou uvedeny v následující tabulce č. 7.

Tabulka č. 7

Druh dopravy

Druh

průměrný měsíční obrat (m3)

roční obrat

(m3)

1. Příjem produktovodem

NM

23 249

278 987

BA

15 273

183 277

2. Příjem po železnici

NM

214

2 571

BA

261

3 129

3. Výdej produktovodem

NM

2 344

28 125

BA

0

0

4. Výdej do autocisteren

NM

21 190

254 275

BA

16 045

192 545

5. Celkový obrat

NM

46 997

563 958

BA

31 579

378 951

Průměr celkových obratů za rok 2005 a 2006, včetně předpokládaného 10 % navýšení je uvedeny v následující tabulce č. 8.

Tabulka č. 8

Druh dopravy

Druh

Průměrný roční obrat za roky

2005 a 2006 (m3)

Obraty použité do výpočtů (navýšení průměrných obratů o 10%)

1. Příjem produktovodem

NM

301 236

331 960

BA

195 219

214 941

2. Příjem po železnici

NM

6 436

7 080

BA

8 603

9 464

3. Výdej produktovodem

NM

17 313

19 045

BA

0

0

4. Výdej do autocisteren

NM

280 720

308 792

BA

197 005

216 706

5. Celkový obrat

NM

605 704

666 275

BA

400 827

440 910

Tyto obraty jsou doloženy v příloze č. 16.

Na základě doložených příjmů ropných produktů do skladu ČEPRO, a.s. Třemošná v průběhu roku 2005 a 2006 lze konstatovat, že 97 % pohonných hmot je dopravováno produktovodem, pouhé cca 3 % jsou naskladňována železničními cisternami. Podíl ropných produktů dopravovaných po železnici bude nadále klesat.

Celkový průměrný obrat PH naskladňovaných železničními cisternami (ŽC)

Pro příjem NM 7 080 m3 . rok-1 je nutno stočit a naplnit 7 080 : 50 = 142 ŽC za rok.

Pro příjem BA 9 464 m3 . rok-1 je nutno stočit a naplnit 9 464 : 50 = 189 ŽC za rok.

Průměrný objem jedné ŽC je 50 m3. Celkem to představuje 332 ŽC za rok.

Pro 332 ŽC za rok (po 50 m3) při 250 pracovních dnech to představuje 1,33 ŽC za den. Vzhledem k tomu, že cisterny jsou přepravovány v počtu 3-5 ŽC v jedné soupravě, to představuje přesun po železniční vlečce cca 83 krát ročně.

Celkový obrat PH (2005) vyskladňovaných autocisternami (AC)

Celkový obrat PH přepravovaných autocisternami činí u NM 308 792 m3 . rok-1 : 33 m3 . na AC-1 = 9.358 AC.

Celkový obrat PH přepravovaných autocisternami činí u BA 216 706 m3 . rok-1 : 33 m3 . na 1 AC-1

= 6.567 AC.

Při celkovém množství 15.925 AC za rok (po 33 m3) při 250 pracovních dnech, tj. cca 63,7 AC za den. Expedice PH pomocí AC je a bude zabezpečena cizími odběrateli smluvně. Expedice pomocí AC je a bude prováděna po stávajících komunikacích. Trasy rozvozu PH jsou odsouhlaseny odborem dopravy OÚ Plzeň a příslušným vodohospodářským orgánem.

Pro hlukovou a rozptylovou studii byly použity výsledky sčítání dopravy na silniční a dálniční síti v roce 2005, které provedlo ředitelství silnic a dálnic ČR. Jedná se o sčítací úseky číslo 3-0580, 3-0586 na komunikaci I/27 a (viz následující obrázek).

Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2005

Celoroční průměry intenzit za 24 hod jsou uvedeny v tabulce č. 9.

Tabulka č. 9

Kom.

sčítací úsek

nákladní

osobní

motocykly

celkem

I/27

3-0580

2861

5554

37

8452

I/27

3-0586

3377

8130

80

11587

Intenzita dopravy je přepočtena pomocí koeficientů růstu dopravy na r. 2009.

Výhledové koeficienty růstu dopravy dle ŘSD ČR jsou uvedeny v tabulce č. 10.

Tabulka č. 10

Rok

komunikace

osobní

nákladní

motocykly

2005 – 2009

I.

1,112

1,104

0,96

Celoroční průměry intenzit za 24 hod – rok 2009 - jsou uvedeny v tabulce č. 11.

Tabulka č. 11

Kom.

sčítací úsek

nákladní

osobní

motocykly

celkem

I/27

3-0580

3159

6176

36

9371

I/27

3-0586

3728

9041

77

12846

Počty vozidel zaměstnanců a návštěv, přijíždějících na parkoviště před areál skladu, zůstanou zachovány na stávající úrovni.

Zde podle údajů z vrátnice v současné době denně přijede na parkoviště ke skladu a do skladu ČEPRO, a.s. Třemošná 40 osobních vozidel a dále je nutno denně počítat se 3 nákladními vozidly denně spojenými s činností skladu ČEPRO, a.s. Třemošná. Do areálu skladu ČEPRO, a.s. Třemošná přijede podle průměrných obratů za rok 2005 a 2006, navýšených o 10 %, denně cca 63,7 autocisteren, zajišťujících distribuci PH. Po železniční vlečce přijede pomocí lokotraktoru 3-5 cisteren 7 x za měsíc, to představuje intenzitu přísunu PH po železnici cca 83 x ročně.

Po uvedení stavby „Obnovy skladovacích kapacit“ do provozu dojde k  navýšení příjezdu a odjezdů autocisteren (maximálně však o cca 10 %).

Celkové navýšení obratů NM a BA přepravovaných AC v případě potřeby SSHR

Celková kapacita projektované „Obnovy skladovacích kapacit“ je 4 x 10 000 m3 a 2 x 6 000 m3 . Při projektovaném stáčení do AC na čtyřech stáčecích místech při rychlosti stáčení čerpadel 4 x 90 m3 za hodinu to představuje 6 autocisteren za hodinu vč. manipulačních časů při odbavení AC.

Celkový obsah 52 000 m3 NM a BA lze teoreticky při nepřetržitém provozu plnění AC vyprázdnit během 262 hodin, to je za 11 dní při nepřetržitém provozu stáčení.

Obecně lze konstatovat, že stavba bude v převážné míře využívat stávající dopravní infrastrukturu.

Jedná se zejména o:

dálkovod pro přepravu produktů

příjezdové komunikace a železniční vlečku

instalované potrubní rozvody PH

stávající výdejní zařízení do autocisteren a železničních cisteren

bude nové v celém rozsahu

systém odvodů a likvidace odpadních vod

Dopravní napojení areálu na stávající komunikační a železniční síť je patrné v příloze č. 1 v hlukové a rozptylové studii.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší

Tato kapitola byla zpracována ing. Janem Šimanským, pracovníkem PIKu s.r.o. Přerov, držitelem osvědčení pro technologická zařízení staveb ČKAIT - 1200191.

B.III.1.1. Stávající stacionární zdroje znečišťování ovzduší

Vytápění stávajícího areálu skladu ČEPRO, a.s. Třemošná je řešeno plynovým vytápěním. Zdroje znečišťování ovzduší v tabulce č.12. uvedené zdroje patří mezi střední zdroje znečišťování ovzduší.

Tabulka č. 12

Umístění

Výška komína (výduchu)

Číslo

objektu

Rok 2005

(m3)

Rok 2006

(m3)

Poznámka

Průměrná spotřeba za rok 2005 a 2006

Administrativní budova

komín

20 m

050

38 957

31 725

35 346

Garáže hasiči autodílna

komín

8 m

102a

19 327

18 956

19 142

Strojní dílna pronájem

komín

8 m

103

33 258

29 545

31 402

Nová strojní dílna

komín

12 m

340

5 968

4 954

5 461

Šatny

komín

5 m

570

23 728

20 965

22 346

ČOV

boční výduch

5 m

320

11 339

9 568

10 454

Nová laboratoř

komín

5 m

091

7 238

5 850

6 544

Remíza LOKO

12 m

122

11 398

6 255

8 827

Garáže hasiči

boční výduch

5 m

111

19 256

14 432

16 844

Velín

Komín

20 m

071

25 069

22 986

24 986

Baufeld

Boční výduch

5 m

400

6 389

4 097

5 243

Benzina

Komín

7,0 m

20 869

16 418

18 644

Celkem

239 009

189 830

214 420

B.III.1.2. Hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší při výstavbě

Při výstavbě bude areál staveniště plošným zdrojem prašnosti s dočasným působením o rozloze cca 2 ha. Množství emisí z plošných zdrojů znečišťování nelze v současné době stanovit, neboť závisí na době výstavby a ročním období, povětrnostních podmínkách, apod.

Provoz stavebních mechanismů a nákladní dopravy bude dočasným liniovým zdrojem znečištění ovzduší. Působení zdroje bude nahodilé, celkové množství emitovaného prachu lze odhadnout na 1,2 t.rok-1.

Tato zvýšená prašnost bude po dobu výstavby, tj. 24 měsíců. Bude se projevovat přednostně ve směru převažujících větrů, její koncentrace však neohrozí životní prostředí blízkého okolí a bude možné ji potlačit vhodnou organizací práce. Příjezdové komunikace v nejbližším okolí stavby budou během výstavby zkrápěny vodou a čištěny.

B.III.1.3. Hlavní bodové zdroje znečištění ovzduší

Emise skladu ČEPRO, a.s. Třemošná (průměr za roky 2005 a 2006 navýšený o 10 %) :

Přehled příjmu a výdeje PH

Příjem PH železničními cisternami (ŽC)

Nafta motorová

7 080 m3.rok-1

Benzín automobilový 9 464 m3.rok-1

Výdej PH automobilovými cisternami (AC)

Nafta motorová

308 792 m3.rok-1

Benzín automobilový 216 706 m3.rok-1

Předpokládané celkové navýšení obratů PH

Celková stávající kapacita skladu ČEPRO, a.s. Třemošná:

a) Stávající skladovací kapacita

NM 46 400 m3

BA 39 200 m3

Nádrže budou provozovány pro skladování BA a NM ve 100 % záměně

b) Projektovaná „Obnova skladovacích kapacit“

NM 20 000 m3 (2 x 10 000 m3)

NM 12 000 m3 (2 x 6 000 m3)

BA 20 000 m3 (2 x 10 000 m3)

Nádrže budou navrženy pro skladování BA a NM ve 100 % záměně

Při navrženém výdeji u skladovací kapacity SSHR do AC na čtyřech místech při rychlosti výdeje 4 x 90 m3.hod-1 to představuje 6 AC.hod-1 včetně manipulačních časů při odbavení AC.

Celkový obsah 52 000 m3 NM a BA lze teoreticky při nepřetržitém provozu plnění AC vyprázdnit během 262 hodin, to je za 11 dní při nepřetržitém provozu stáčení.

B.III.1.4. Hlavní bodové zdroje znečištění ovzduší (stávající provoz)

Ke znečištění ovzduší emisemi pohonných hmot může dojít při technologických procesech stáčení, skladování a výdeje pohonných hmot.

Ve smyslu zákona 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami v platném znění, dle § 4, odst.4, písm. a, bodu 2 a vyhlášky 355/2002 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, § 14, odst. 2, je distribuční sklad PH velkým zdrojem znečišťování ovzduší.

Podle vyhlášky MŽP 355/2002 Sb., ve znění zákona 509/2005, jsou stanoveny požadavky na technicky dostupné opatření ke snížení úniku par do ovzduší :

Při skladování ropných výrobků s tlakem nasycených par rovným nebo větším než 1,32 kPa při teplotě 20 oC musí být skladovací zařízení o objemu nad 1 000 m3 nebo skladovací zařízení s  ročním obratem nad 10 000 m3 uspořádány a vybaveny takto:

u zařízení s  pevnou střechou musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených kapalin s  účinností nejméně 99 %.

K dosažení této účinnosti nesmí být použito spalování s výjimkou případů, kdy je zpětné zkapalňování nebezpečné nebo technicky neproveditelné. Spalování smí být také použito jako druhý stupeň čistění.

střecha a vnější stěny nádrží musí být opatřeny reflexním nátěrem s celkovou odrazivostí sálavé tepelné energie nejméně 70 %.

Dle čl. 6.1.3 Vyhlášky 355/2002 Sb. ve znění zákona 509/2005: při přečerpávání benzinu a při jeho stáčení z mobilních kontejnerů nebo při plnění mobilních kontejnerů v terminálech, musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par benzinu s  účinností nejméně 99 % a dále je nutné zajistit, aby:

a) byla používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek, například s mechanickou ucpávkou,

b) alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků musí být uzpůsobeno k 

plnění silničních mobilních cisteren spodem,

c) při plnění mobilních kontejnerů s vrchním plněním bylo ústí plnícího ramene u dna kontejneru a

zamezilo se rozstřiku benzinu

Podmínky uvedené výše jsou splněny následovně:

Odvzdušnění všech nádrží, stávajících i nově budovaných, je přes protidetonační plamenojistky napojeno na společné odvzdušňovací rekuperační potrubí. Přitom u nádrží s uskladněnou NM je napojení na rekuperační potrubí zaslepeno a rekuperace par NM se neprovádí.

Při čerpání benzinu produktovodem do nádrží jsou páry z nádrží odvedeny rekuperačním potrubím na vstup rekuperační jednotky (VRU), která je předem aktivována a v ní jsou páry zkapalňovány a čerpadly je vyzískaný produkt vracen do nádrží. VRU jednotka je stávající s výkonem 150 m3. rok-1 od firmy ATEKO. Max. čerpací výkon produktovodu je 150 m3.hod-1 VRU jednotka tedy pokryje plně výkon produktovodu.

Při současném čerpání z ŽC i z produktovodu je nutno oba způsoby kombinovat, což je řešeno vnitřními provozními předpisy.

Výdej je prováděn do AC na výdejních lávkách pomocí spodního (85 %) i vrchního (15 %) plnění. Spodní i vrchní plnění jsou vybaveny zařízením pro jímání a vracení par.

Dle požadavku Vyhlášky 355/2002 Sb. ve znění zákona 509/2005 je splněna podmínka, že alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění silničních cisternových vozidel (AC) musí být uzpůsobeno k  plnění spodem.

Systém rekuperace par je realizován napojením "parních" prostorů všech nádrží na společné potrubí, kterým jsou páry (směsi par uhlovodíků se vzduchem) buďto vraceny do parních prostorů nádrží nebo jsou pomocí tohoto potrubí vedeny k rekuperační jednotce (VRU), kde jsou zachycovány a zkapalňovány. Rekuperační potrubí od nádrží v nichž je momentálně skladována NM je zaslepeno.

Emise uhlovodíkových par jsou způsobovány:

1) manipulacemi s produkty při plnění nádrží, ŽC, AC, rozplňování, ap. - velké dýchání

2) změnou objemu plynné fáze při změně atmosférických podmínek (tlak, teplota) při

skladování - malé dýchání.

Obsah uhlovodíkových par ve vzduchu pro oba druhy emisí je dosti obtížné stanovit, neboť je závislý na teplotě kapaliny a na ustanovení rovnováhy kapalina - pára v celém objemu zásobníku.

1.Emise vznikající při manipulacích s  produkty - “velké dýchání”

Celkové emise se vypočítají z obratů ročního příjmu a výdeje, které byly předány ze střediska 04 ČEPRO, a.s. Třemošná za rok 2005 a 2006. Tyto obraty jsou doloženy v příloze č. 16.

Pro výpočet emisí při manipulaci s ropnými produkty byly použity průměrné hodnoty obratů za rok 2005 a 2006, včetně 10 % navýšení.

Celkové obraty PH

1.1. Příjem z produktovodu

Příjem BA produktovodem činí 214 941,0 m3 . rok-1

Příjem NM produktovodem činí 331 960,0 m3 . rok-1

Expedice do produktovodu

Expedice BA produktovodem činí 0,0 m3 . rok-1

Expedice NM produktovodem činí 19 045,0 m3 . rok-1

1.2. Příjem z ŽC

Průměrný objem jedné ŽC je uvažován 50 m3.

Pro příjem BA 9 464 m3 . rok-1 je nutno stočit 9 464 : 50 = 18960 ŽC . rok-1

Pro příjem NM 7 080 m3 . rok-1 je nutno stočit 7 080 : 50 = 142 ŽC . rok-1

Celkem příjem představuje 331 ŽC . rok-1

Pro příjem ŽC při 250 pracovních dnech v roce to představuje 1,3 ŽC za den. Vzhledem k tomu, že cisterny jsou přepravovány v počtu 4-6 ŽC v jedné soupravě, to představuje přesun do skladu po železniční vlečce cca 66 krát ročně.

1.3. Expedice PH autocisternami

Průměrný objem jedné AC je uvažován 33 m3.

Pro expedici BA do AC 216 706,0 m3 . rok-1 je nutno naplnit 216 706,0 : 33 = 6 567 AC . rok-1

Pro expedici NM do AC 308 792,0 m3 . rok-1 je nutno naplnit 308 792,0 : 33 = 9 358 AC . rok-1

Celkem expedice představuje 15 925 AC za rok.

Pro expedici AC při 250 pracovních dnech v roce to představuje průměrně 63,7 AC za den.

Expedice pomocí AC je zabezpečena cizími odběrateli smluvně a vlastními AC podle potřeby zákazníků. Expedice pomocí AC je provedena po stávajících komunikacích.

Poznámka: benzin je definován dle Vyhlášky 355/2002 Sb., § 2, odst. aa: benzinem se rozumí jakýkoliv ropný výrobek, s aditivy nebo bez aditiv, jehož tlak nasycených par při teplotě 293,15 °K (20 °C) je roven nebo je větší než 1,32 kPa a který je určen pro použití jako palivo motorových vozidel; vyjma kapalného propanbutanu (LPG).

Dle této definice tudíž nafta motorová není benzinem a proto u ní nemusí být u ní zajištěno zachycování, zpětné vracení a odstraňování par tak jak je to přikázáno dle čl. 6.1.3 Vyhlášky 355/2002 Sb. pro přečerpávání benzinu a při jeho stáčení z mobilních kontejnerů nebo při plnění mobilních kontejnerů v terminálech.

1.1.Emise při příjmu produktů z produktovodu

1.1.1. Příjem benzinu (BA)

Produktovodem je přijímáno celkem 214 941,0 m3 . rok-1 benzinu. Výkon produktovodu je max. 150 m3 . hod-1, výkon rekuperační jednotky VRU je 150 m3 . hod-1, takže VRU jednotka je schopna zpracovat veškeré uniklé páry BA a nedochází k úniku par a tedy k žádným emisím BA.

EBA1 = 0,0 kg BA . rok-1

EBA (

1.1.2. Příjem nafty (NM)

Produktovodem je přijímáno celkem 331 960 m3 . rok-1 NM. Nádrže s NM nejsou napojeny na rekuperační systém, její páry z plněných nádrží ve směsi se vzduchem jdou tedy do ovzduší. Průměrný obsah par NM je 4 g/1 Nm3 vzdušiny.

Emise par při příjmu NM z produktovodu pak je:

ENM1 = 331 960,0 . 0,004 kg/Nm3 = 1 327,84 kg NM . rok1 ENM1 (

1.1.3.Emise při příjmu, tj. při stáčení produktů z  ŽC

Průměrný objem 1 ŽC je uvažován 50 m3.

K  úniku UV par dojde:

1)uvolněním přetlaku v  ŽC při otevření dómu ŽC a jeho vyrovnáním na tlak okolí

2) difúzí z  otevřeného dómu ŽC do okolí

3) při vlastním stáčení produktu

1.1.3.1. Emise uvolněním přetlaku v  ŽC a jeho vyrovnáním na tlak okolí před stáčením

Tyto emise jsou určeny z následujících předpokladů:

1.1.3.1.1. - Pro emise par BA uvolněním přetlaku v  ŽC

ŽC jsou osazovány plamenojistkami Adast s  uvolňovacím přetlakem 0,15 Mpa, max. absolutní tlak v  parním prostoru ŽC tedy může být 0,25 MPa abs., avšak takovou hodnotu tlak v  ŽC nemůže dosáhnout.

Při skutečném provozu může max. reálná teplota hladiny produktu v  ŽC dosáhnout max. teploty 45 °C v  letním období.

Při této teplotě 45 °C má BA tenzi par 46 000 Pa a v  ŽC dojde ke zvýšení tlaku parovzdušné směsi na 0,146 Mpa abs. = 1,46 baru. Při otevření dómu ŽC při vyrovnávání tohoto tlaku s  okolím se uvolní a tím i unikne 1,125 m3 parovzdušné směsi.

Koncentrace par BA v  této směsi s  M = 80 kg.kmol-1 je K = 1,1 kg/Nm3. Emise pro páry BA pro teplotu při 45 °C tedy činí EBA 2 = 1,125 . 1,1 = 1,2375 kg BA z 1 ŽC.

Teploty 45 °C může být dosaženo v  létě, pro celoroční přísun BA v  ŽC možno uvažovat průměrnou roční teplotu BA v  ŽC 20 C.

Při t = 20 °C je tenze par BA 25 000 Pa, tlak v  ŽC je cca 0,125 Mpa abs.= 1,25 baru. Koncentrace par BA v  této parovzdušné směsi s  M = 70 kg. kmol-1 je K = 0,6 kg/Nm3.

Při otevření dómu ŽC při vyrovnání tohoto tlaku s  okolím unikne 0,35 m3 parovzdušné směsi. Emise par BA pro průměrnou roční teplotu 20 °C tedy činí

EBA2(1ŽC) = 0,35 . 0,6 = 0,21 kg BA z 1 ŽC.

Emise par BA uvolněním přetlaku v ŽC pro 189 ŽC.rok-1 jsou:

EBA2 = 189 ŽC . 0,21 kg BA .1 ŽC-1 = 39,7 kg BA . rok-1

EBA2 (

1.1.3.1.2. - Pro emise par NM uvolněním přetlaku v ŽC platí následující předpoklady:

Při tenzi par 30 Pa při 20 °C vznikne v  ŽC větší tlak prostým ohřevem velké většiny vzduchu v  ŽC nežli vlivem tenze par NM. Budeme-li uvažovat rovněž uvolnění 0,35 m3 směsi při otevření dómu ŽC, jsme na straně větší bezpečnosti. Koncentrace par NM s  M = 180 kg. kmol-1 je 4g/Nm3. Emise par NM pak činí ENM2(1ŽC) = 0,35 . 4g/ Nm3 = 1,4 g par NM z 1 ŽC.

Emise par NM uvolněním přetlaku z 142 ŽC . rok-1 jsou:

ENM2 = 142 ŽC .1,4 g z 1ŽC = 198,8 g par NM . rok-1 = 0,198 kg NM . rok-1 ENM2 (

1.1.3.2. Emise difúzí par UV otevřeným dómem ŽC do okolí (Dle Dioxin Service, Neratovice)

Vzhledem k  velmi krátké době od otevření dómu ŽC před zahájením stáčení, jsou tyto emise velmi malé (únik za 60 s  difúzí činí cca 2 g UV par z 1 ŽC).

Pro 189 ŽC s BA za rok jsou roční emise difúzí

EBA3 = 189. 0.002 = 0,378 kg BA . rok-1

EBA3 (

Emise difúzí z ŽC pro NM je s rezervou uvažována stejná jako pro benzin BA.

Pro 142 ŽC s NM za rok jsou roční emise difúzí

ENM3 = 0,284 kg NM . rok-1

ENM3 (

1.1.3.3. Emise při vlastním stáčení produktu:

1.1.3.3.1. Při stáčení benzinu (BA) z ŽC

Při stáčení benzinu BA z ŽC jsou páry vytlačené ze skladovací nádrže vráceny zpět do ŽC nebo jsou jímány do VRU jednotky. Proto jsou emise při vlastním stáčení = 0.

EBA4 = 0,0 kg BA . rok-1

EBA4 (

1.1.3.3.2. Při stáčení NM z ŽC

Při vlastním stáčení NM z ŽC nejsou páry vytlačené ze skladovací nádrže vráceny zpět do ŽC ani do VRU jednotky. Proto emise za předpokladu koncentrace 4 g NM/Nm3 z 1 ŽC o objemu 50 m3 jsou 50 x 4 = 200 g NM .1 ŽC-1.

Při stočení 142 ŽC . rok-1 s NM jsou emise

ENM4 = 142 x 0,2 kg = 28,4 kg. rok-1

ENM4 (

1.2.Emise při plnění produktů do AC

Benziny i nafta mohou být plněny do AC spodním (85 %) i   vrchním (15 %) plněním.

Pro výdej BA do AC je při objemu 33 m3 na 1 AC pro splnění obratu 216 706,0m3. rok-1 třeba

6 567 AC. rok-1.

Pro výdej NM do AC je při objemu 33 m3 na 1 AC pro splnění obratu 308 792m3. rok-1 třeba 9 357 AC. rok-1.

1.2.1. Emise při vlastním plnění

Parní prostory AC, do nichž, bude plněn benzin BA spodním i vrchním plněním budou spodem nebo přes těsnící desku (kónus) vrchního ramene napojeny přes “parní” potrubí na parní prostor nádrží, z  nichž je produkt, plněný do AC, vyčerpáván.

Při vlastním procesu plnění tudíž nevznikají žádné emise UV par BA, ale jen emise při plnění NM.

EBA5 = 0,0 kg BA . rok-1

EBA5 (

Parní prostory AC, do nichž bude plněna NM nebudou napojeny na rekuperaci par a emise NM jsou:

ENM5 = 46 318,8 m3. rok-1 . 0,004 kg NM/Nm3 = 185,27 kg NM . rok-1 ENM5 (

1.2.2. Dále emise vznikají při přípravě plnění AC vrchem a po ukončení procesu plnění:

1.2.2.1. Uvolněním přetlaku par v komoře AC při otevření dómu před vrchním plněním.

Při průměrné velikosti komory 6 m3, a max. dovol. přetlaku 500 mm v. sl. v  AC, unikne 0,3 m3 par.

Pro BA při koncentraci k = 0,6 kg/Nm3 to znamená emise:

EBA = 0,3 m3 . 0,6 kg/Nm3 = 0,18 kg UV na 1 komoru. Pro 5 komor, tj. 1 AC je to

EBA6 = 5 . 0,17 = 0,85 kg BA par .1 AC-1.

Pro NM při koncentraci k = 4 g. N-1. m-3 to znamená emise

ENM = 0,3 m3 . 4 g. m-3 = 1,2 g na 1 komoru.

Pro celou AC s 5-ti komorami jsou emise

ENM6 = 5 . 1,2 g = 0,006 kg par NM .1 AC-1

Vrchním plněním je plněno 15% AC.

Pro BA to znamená

EBA6 = 0,15. 6 567 AC . 0,85 kg BA.1 AC-1 = 837,29 kg BA . rok-1 EBA6 (

Pro NM to znamená

ENM6=0,15. 9 358 AC. 0,006 kg NM.1AC-1 = 8,42 kg NM . rok-1 ENM6 (

1.2.2.2. Difúze otevřenými dómy (dle Dioxin Service Neratovice)

Průměr dómu 300 mm => plocha F = 0,07 m2

Doba otevření dómu 1 min, tj. 60 sec

Celkový odpar dómem VA = F . ksí . 4 . DAB . = 0,07 . 0,277 . 4 . 8 . 10-6 . 60 = 0,00085 m3.1 min-1

EBA7 = 0,00085 m3 . 0,6 kg/Nm3 = 0,0005 kg .5 dómů = 0,003 kg .1AC-1

Pro 15% AC plněných vrchem to znamená

EBA7 = 6 567 . 0,15. 0,003 kg .1 AC-1 = 2,95 kg BA . rok-1

EBA7 (

Pro větší bezpečnost je tatáž hodnota difúze uvažována i pro NM.

ENM7 = 0,00085 m3 . 0,6 kg/Nm3 = 0,0005 kg .5 dómů = 0,003 kg .1AC-1

Pro 15 % AC plněných vrchem to znamená

ENM7 = 0,15 . 9 358 . 0,003 kg .1 AC-1 = 4,21 kg NM . rok-1

ENM7 (

1.2.2.3. Odpar ze smočené části plnící roury

Dle měření přímo ve skladě ČEPRO, a.s. Třemošná. ulpí na 1 m2 cca 21 g. m-2 produktu, který se odpaří za cca 30 min. Plocha roury F = 0,54 m2, pak emise

EBA8 = 0,54 . 21 = 11,5 g.

Tedy EBA8 = 11,5 . 5 komor = 0,058 kg BA par na 1 AC.

Pro 15 % AC plněných vrchem to znamená

EBA8 = 6 567 AC. 0,15 . 0,058 kg .1 AC-1 = 57,13 kg BA . rok-1

EBA8 (

Dtto pro NM.

Pro 15 % AC plněných vrchem to znamená

ENM8= 9 358 AC.0,15. 0,058 kg .1 AC-1 = 81,41 kg NM . rok-1

ENM8 (

A.3.2.d) Přetlak z dómu komor po naplnění AC jenž unikne po oddálení těsnící desky po ukončení plnění vrchem:

Velikost AC 30 m3, z toho parní prostor při plnění 97 % je Vo = 30 . 0,03 = 0,9 m3 s přetlakem 500 mm v.sl., pak

945

,

0

10000

9

,

0

.

10500

.

=

=

=

p

Vo

po

V

m3

delta V = 0,945 - 0,9 = 0,045 m3.

Při koncentraci par k = 0,6 kg/Nm3 pro BA jsou emise BA par z 1 AC:

EBA9 = 0,045 m3 . 0,6 = 0,027 kg BA par .1 AC-1

Pro 15% AC plněných vrchem to znamená

EBA9 = 0,15 . 6 567 AC . 0,027 kg .1 AC-1 = 26,59 kg BA . rok-1

EBA9 (

Pro NM jsou tyto emise již zahrnuty v emisích při vlastním plnění, protože dómy při plnění NM nejsou utěsňovány, proto

ENM.9 = 0,0 kg NM . rok-1

ENM9 (

Celkové emise bodu 1 - velké dýchání ze stávajícího provozu tedy jsou:

Benzín automobilový(BA): = ( (

Celkem emise BAEBA1 + EBA2 + EBA3 + EBA4 + EBA5 + EBA6 + EBA7 + EBA8 + EBA9 = 0,0 + 39,7 + 0,378 + 0,0 + 837,29 + 2,95 + 57,13 + 26,59 = 964,0