gické kombinaoe slov a smys| béŽnlch Syntagmat. Pocit ireality' záhady, ta.Jemství sugeruje jednak zasnoubením současnosti s minulostí, jeclnak pňímymiznaky dekadentně symbolistické poezie: tajuplnymi postavami imezi nimrŽ jsounoční pose|, noční chodec, ženaběŽici do neznáma) , záhadn!,mi hlasy' o nichŽnevíme, komu patií, neurčit]/mi zájmeny a pňíslovci (kamsi, kdesi, kdosr,).

Ale Nezval se nevyh]ibá ani pňímému konstatování - pojmenování piíčinvšeobecného Zmatku a zoufání, které na konci tÍicátych let, káyž píše svŮj Ě1is.toricky obrclz, básnicky ohlas na mnichovskou smlouvu' pŤeplřují Histclrickyobraz. M|havá a mnohoznačná situace, tísnivé ovzduší krystalizují v jasnycha jednoznačn ch slovech, mnohokrát opakovan ch' Vyh]/baje se retorrce, Ne.zval si bere za pĚíklad Hlaváčkovu ,'Iexikální monotonii.. (termín J. MukaŤov-ského, Z' Pešata), jenŽe ji primitivizuje a zjeclnodušuje. Celé Ťádky Historickě-ho obrazu se skládají z téhoŽ slova (mezi slovy, která se zmnožují, jsou ,,běda..,,,z|e je,,, ,,zrada,.,,,válka.., ,,čas.. a jiná).

Hlaváček pomocí opakování slov, slabik, Íbném zesiloval lrudebnost a ná-ladovost verše, jeho krásu, i když šlo o věci nepěkné, jako napňíklad o krysaŤe,ktery ,,a v krajině báz|ivé, v krajině temné, a v krajině dusné [. ..) /je|na herccvychrtlé, na herce zpocené, na herce hnusné [...]... Nezvalovi š1o o to. aby po..;menoval věci jejich jmény. Jeho monotonie jsou sice jednotvárnější a hrubšíneŽ u Hlaváčka, vyplyvají však z celkové atmosÍéry skladby ají také odpovída.jí. Klíčová slova se opakují jakoby V Zmateném nervÓzním stavu nebo v bezvě-clomí. Verše, které toto opakování vyznačuje, znějí buď jako somnambulickyproJev' jako zaklinadla, jako proroctví, nebo jako Ťac|a v stŤelri.

A tu vyvstává otázka, proč se Nezval opŤel v bezprostŤedním ohlasu na Mni-chov a konec první republiky o Hlaváčka, o jeho Mstivou kantilénu,J PŤedevšírnsnad proto, Že její ná|ada odpovídala náladě Nezvalov;Ích současníkri. Mimo todávala možnost postavit moderní situaci clo historického kcrntextu. Nezval ne-vedl otevÍenou analogii mezi koncem l9. století a koncem první republiky, me.zi současností a stŤedověkem. Udělaly to za něho rozmnoŽené intonace, rymy'rytmy, obrazy Mstivé kantilén1,. Evokovaly v skladbě z roku 1939 atmosféru de-vadesát;íoh let zašlého věku a ještě hlubší minulosti' kdy gézové prohráli svépovstání. Svou beznadějí a silou lyrického prožitku jedno z nejtragičtějších dělčeské poezie pomohlo optimisticky zaloŽenému básníkovi ztělesnit jedn U Z neJ.tragičtějších stránek česk11;ch dějin.

A konečrrě ještě jedna, hlubší pňíčina. opora v Hlaváčkovi dávala pňi zbás.nění aktuálních politickych událostí absolutní garanci' že do poetického textunepronikne publicistika, rétorika, deklarativní prvek. Právě poetika dekadentněsymbolistické poezie ve spojení s mimoŤádnym Hlaváčkovym talentem (,,nej-

228

větším |yrickym talentem naší generace..) by|o takovou zárukou. Tato symbiÓ.

,^ iuk,bv vládla tajemstvím ,,čisté.. (ve smyslu ,'abso|utní..) poezie, která je s to

- iuy,y.áza|a Mstiva kantiléna - lyricky pŤetavit i nejžhavější matertá|, zv|ád-

nout i společenskou tematiku ryze poetickymi prostňedky. Poetika náznaku, ne-

určitosti, tajemství, kterou vyuŽil i Nezval' tomu napomáhala.

L i t e r a t u r a

JAKOBSON, Roman1987 ,,Novejšaja russkaja poezija. Nabrosok I..., in R. J.: Raboty po poetike

(Moskva: Progress)

MUKAŘoVSKÍ Janl966 [l936] ,,Estetická f-unkce, norma a hodnota jako sociální fakty.., in J. M.:

Studie z estetiky (Praha: Odeon), str. 7-65l966a Il938] ,,Sémantick1Í rozbor básnického díla: Nezvalr]v Absolutní hro-

baŤ.., in I.}{': Studie z estetil<y (Praha: odeon), str. 380-99

PEŠAT, Zdeněkl985 ',Protikladnost a jednota poezie Kar|a Hlaváčka.., in Z. P.: Dialog, s poe-

zií (Praha: Čs. spisovatel)

PRoCHÁZKA' Arnoštl896 ',K poslední Íázi české poezie.., Almanach secese (Praha: S. K. Neumann)

TEIGE, Karel1911 [1924),,Poetismus.., Host 3, str. 1g.7_2O4, knižně in AvantPardcl známa

a neznrimri I (praha: Svoboda)

L

229

o symbo|ismu v ruské a české poezii

V IKTOR IE KAMENSKA

V kátkém referátu není možno podat podrobnou analyzu tohoto problému. Pro-

to se pokusím označit jen jeho nejmarkantnější aspekty a píedevším shodné

arozdilné rysy symbolistického básnictví v Rusku a v Čechách.Rozhraní 19. a20. století se vyznačuje krizovou situací v evropské kultuŤe,

coŽ se muselo nevyhnutelně odrazit v literatuŤe' jmenovitě v poezii' Andrej Bě-lyj v článku Symbolismus a současnost z r, l9|0 konstatoval hluboce charakte-ristické jevy pŤedchozích desetiletí - estetismus, vliv Schopenhauerrjv a Nietz-scheho na evropskou společnost a obrat k vnitÍnímu zÍeni, k duchovnímu po-znáninapozaďi,,materializace vnějších podmínek života..,,'rostoucí mechanič-nosti, stírající osobnost.. (Bělyj 1994: l56).

V17značn]im jevem v evropské literatuŤe se stal symbolismus. KdyŽ se urču.jí literární prameny tohoto směru' setkáváme se' v několika variacích, se stej-n m jmennlm qičtem: Baudelaire, Poe' Verlaine' Rimbaud, Maeterlinck, Ver-haeren, ve filozofii Kant, Schopenhauer' Nietzsche. To však v bec neznamená,Že ruští a čeští symbolisté byli epigony nebo pŤímymi pokračovateli symbolisttizápadoevropskfch. V mnohém se opírali o národní tradice. Podle Jana Mácha-la nepokládal Vjačeslav Ivanov vliv evropského symbo|ismu pŤi zrodu symbo.lismu ruského v bec za rozhodujíci, nlbrž hledal jeho koŤeny v ruské pridě(Ťutčev' Vladimir Solovjev)' Zárodky symbolistického básnického myš|ení na-|éza| j1ž u Puškina, Baratynského, Lermontova (Máchal 1935: 137). Podobn1yvztah měli BÍezina' Sova a Hlaváček k Máchovi'

V Rusku a v Čechách byli teoretikové a kritikové, kteŤí zdtivodřovali teore-tické základy symbolismu: v Rusku pŤedevším Vladimir Solovjev, VjačeslavIvanov, Andrej Bělyj, v Čechách F. X. Šalda.

Je zcela pŤirozené, že q/voj ruského a českého symbolismu by| v něčem po-dobn!, v něčem se lišil.

V Rusku se symbolismus zrodi| v r. 1892, kdyŽ Merežkovskij pŤednesl refe-rát o pŤíčinách poklesu a o novych směrech v soudobé ruské literatuŤe' Dalšímmezníkem byl Minského článek Stary spor z r' 1894.'V následujícím roce Seobjevila první básnická sbírka Va|erije Brjusova Chefs d, oeuvre, posléze do dě-' viz také Kšicová (l998: I l_l2)' Maxinrov (|986: 33-3Ó), Minc (|989)'

L

231

o symbolismu v ruské a české poezii

V IKTOR IE KAMENSKA

V krátkém referátu není moŽno podat podrobnou anal zu tohoto problému. Pro-

to se pokusím označit jen jeho nejmarkantnější aspekty a pňedevším shodné

arozďí|né rysy symbolistického básnictví v Rusku a v Čechách.Rozhraní 19. a20, století se vyznačuje krizovou situací v evropské kultuňe,

což se muselo nevyhnutelně odrazit v literatuŤe, jmenovitě v poezii. Andrej Bě-lyj v článku Symbolismus a současnost zr,1910 konstatoval hluboce charakte-ristické jevy pŤedchozích desetiletí - estetismus, vliv Schopenhauerriv a Nietz-scheho na evropskou společnost a obrat k vnitňnímu zŤení, k duchovnímu po-znáninapozadi,,materializace vnějších podmínek života,,,,,rostoucí mechanič-nosti, stírající osobnost.. (Bělyj l994: l56).

V;i značnym jevem v evropské literatuŤe se stal symbolismus. KdyŽ se urču.jí literární prameny tohoto směru, setkáváme se, v několika variacích, se stej-nlm jmenn m v1ičtem: Baudelaire, Poe, Verlaine, Rimbaud, Maeterlinck, Ver-haeren, ve Íilozoťri Kant, Schopenhauer, Nietzsche. To však v bec neznamená,Že ruští a čeští symbolisté byli epigony nebo pÍímymi pokračovateli symbolistrizápadoevropskfch. V mnohém se opírali o národní tradice. Podle Jana Mácha.la nepokládal Vjačeslav Ivanov vliv evropského symbolismu pňi zrodu symbo.lismu ruského v bec za rozhodující, n,lbrž hledal jeho koÍeny v ruské pridě(Ťutčev, Vladimir Solovjev). Zárodky symbolistického básnického myšlení na-|éza| jlž u Puškina, Baratynského' Lermontova (Máchal 1935: |31). Podobnyvztah měli BŤezina' Sova a Hlaváček k Máchovi.

V Rusku a v Čechách byli teoretikové a kritikové, kteŤí zdrivodĎovali teore-tické Základy symbolismu: v Rusku pňedevším Vladimir Solovjev' VjačeslavIvanov, Andrej Bělyj, v Čechách F' X. Šalda.

Je zce|a pŤirozené, Že vyvoj ruského a českého symbolismu byl v něčem po-dobn!, v něčem se lišil.

V Rusku se symbolismus zrodil v r. 1892, když Merežkovskij pŤednesl refe-rát o pŤíčinách poklesu a o novych směrech v soudobé ruské literatuŤe. Dalšímmezníkem byl Minského článek Star1/ spor z r. 1894'| V následujícím roce Seobjevila první básnická sbírka Valerije Brjusova Chefs d,oeuvre' posléze do dě-, V i z take Kš icová ( l998: | |_|2) . Max imov ( l986: 33-3Ó) , M inc ( l989) .

L

231

jin ruské poezie vstupují MereŽkovskij, Gippiusová, Sologub, Balmont, méněv!,znamni A. Dobroljubov, Ellis, Baltrušajtis a později ,,mladší symbolisté..,kteií uveŤejnili své první sbírky na počátku 20. století: V. Ivanov, A. Bě|yj,A. Blok. Pak se objevilo ve|ké mnoŽství jejich napodobitelri a epigonri. V čes-ké poezii je symbolismus jevem časově omezenějším a reprezentovan m men-ším počtem básníkr]. Je to pňedevším Otokar BŤezina, jehož čtyii symbolistickésbírky vyšly během několika let; je to Antonín Sova, jehož symbolistické obdo-bí je reprezentováno jen dvěma sbírkami; je to Karel Hlaváček, kter,! brzy ze-mŤel a stačil vydat jen dvě symbolistické sbírky; a je to Íada méně v1j'znamn]ichbásníkrj z okruhu Moderní revue (JiÍí Karásek ze Lvovic, Emanuel Lešehrad)a Kato|ické moderny (Xaver DvoŤák)' NěkteŤí literární vědci sem Ťadí též S. K.Neumanna, avšakjeho poezie tohoto období by se dala charakterizovat spíšeja-ko dekadentní. V r. l 894 vyšlo první číslo časopisu Moderní revue, budoucí baš-ty dekadence a symbolismu v Čechách. V r. 1895 byl uveŤejněn manifest Čes.ké moderny' I když označoval symbolismus, stejně jako dekaden ci, jen za efe-mérní mÓdní heslo, byl to driležit;y mezník českého symbolismu, protoŽe zahlavní ričel umění označil vnitŤní pravdu. Mezi signatáĚi najdeme BŤezinu a So-vu' BŤezina, Hlaváček a Karásek ze Lvovic byli zastoupeni rovněž v Almana-chu secese (l896). Na rozdíl od rusklch básníkri, kteŤí svou tvŮrčí cestu zapo-čali pŤímo v rámci symbolistického směru, BŤezina a Sova získa|i básnické re-nomé ještě pŤed začátkem své symbolistické periody.

V tvorbě největšího českého básníka konce l9. Století otokal.a BŤeziny sym-bolismus vzniká bez zvláštních senzací. V r' l892 dostává tvorba o. BŤeziny, kte-r! jtŽ vyda|knihuTajemné dáuq, pod vlivem francouzské poezie a F. X. Šaldy ji-n směr' Symbolistou se stává také A. Sova, jehož první tŤi sbírky rovněž nijakzvliášť nevybočova|y z tehdejšího všeobecného básnického rizu. ,,PŤípad Sovrivnení bez podoby s pŤípadem Bňezinovlm [...] oba pňekonávají Svou prvotnou me-|ancholii v vyšší sty|ovou formu; oba dorťrstají Z prvotné dojmovosti a náladovostivizionáŤského patosujedinečné sí|y v,lrazové (Šatda 1947; 123). Snad právě pro.to, že už byli oba znám mi básníky, nepotÍebovali nijak okázale získávat čtenáÍ.skou pozornost, zatímco ruští symbolisté, aby získali popularitu, začína|i |iterár-ními provokacemi (známáBdusovovajednoveršová báseř o zakroj svoji bledny-je nogi, apologie zlého a ošklivého, byla ve sborníku Russkije symvolisty zr. |895vytištěna na Samostatné stránce; provokor'al také už sám názevjeho první sbírky).

Ruští i čeští symbolisté pociťova|i odpor ke své době, byl jim společn1i tragickypocit. Nejméně je to cítit v BĚezinově poezii. o první symbolistické sbírce SovověŠalda napsal: ,,Mravní hodnota VybouŤen!,ch smutk jest v jejich nesmlouvavéma nepodplatném pesimismu, jak vede k němu jen zraněny idealism, kter! nezná

z ) z

a nepíipouští kompromisri a polovičatosti..(Šalda |947: |25). Bolestí abeznaději

z pŤedtuchy b|iŽici se smrti jsou pŤeplněny sbírky Karla Hlaváčka Pozdě k ruinu( l-896) a Mstivti kantiléna (tato sbírka vyšla v r. l 898 jen několik měsícri pÍed je-

ho smrtí)' Hlaváček, pocházejici z nižších společenskych vrstev, podle slov F. V.I3ejčího: ,,Došel k dekadentnímu umění ne z pŤesycení, ale z hladu.. (Iftejčí l898:867). v závérečné básnijeho pŤedsmrtné sbírky čteme tyto tragické verše:

Po polích sirné p|ameny nad mrtvo|ami svítí -

oh moje Manon ješitná - h|e konec, konec Žítí.(Hlaváček l898: 100)

Tirké u Karáska zeLvovic, básníka méně samostatného, tvoňila základní motivyjeho lyriky z devadesátych let témata osamocení, zkázy, odporu k životu. Kni-hy jeho verš a pr6zy maji pochmurné názvy: Bezcestí (1893), ZazděntÍ okna(1894)' Sodoma (1895)' Stojaté vody (1895).

V letech rusko-japonské války, v pňedvečer první ruské revoluce a po ní, do-sahují pesimistické tÓny v poezii ruskych symbolistri opravdové tragičnosti, je-jí ráz a vyzněni jsou apoka|yptické. Vladimír Svatoř píše o tomto období v dě-jinách ruské literatury: ,'[...] není to ochablost a nedostatek zodpovědnosti, alenaléhav! pocit, že všechny racionální činnostijsou špatně založeny.Ztéhožpo-citu vychÍaí pak apokalyptické očekávání konce očekávání ,konce. nynějšíchpoŤádkú a,vzkŤísení. nového člověka ['..]..(Svatoř |998:42). Právě díky tomuRusko, které bylo všeobecně pokládáno za ,'zemi zaostalou.., patŤilo ,,k ohnis-krim nejmodernější problematiky...

PŤedtucha tragicklch událostí v blízké budoucnosti určuje myšlení ruské in-teligence. Krizov! stav ve společnosti a kultuŤe se odráží v tvorbě všech sym-bolistú. l.'.) zazné|a slova D. S. MereŽkovského o apoka|yptické mrtvolnostievropského života, kter]Ý slibuje zjeveni Velkého Cháma,.. píše A. Bělyj v člán-ku Apokalypsis v ruské poezii (Bě|yj |994a:377).

My - plenennyje zverigolosim, kak umejemGlucho zaperty dverimy otkyt ich ne smejem, -

(Sologub 1975:313)

Tak zachycuje F. Sologub tragičnost osudu své generace. Vidina zkázy lidstva,blížící se karastrofy je l fiznačnápro ranou tvorbu V. Brjusova. Pesimistické ná-

L

233

jin ruské poezie vstupují Merežkovskij, Gippiusová, Sologub, Balmont, méněv,lznamni A. Dobroljubov, Ellis, Baltrušajtis a později ,,mladší symbolisté..,kteňí uveŤejnili své první sbírky na počátku 20. století: V' Ivanov, A. Bělyj,A. Blok' Pak se objevilo velké množství jejich napodobitelri a epigon . V čes-ké poezii je symbolismus jevem časově omezenějším a reprozentovanym men-ším počtem básníkr]. Je to pŤedevším otokar BÍezina, jehož čtyŤi symbolistickésbírky vyšly během několika let; je to Antonín Sova, jehož symbolistické obdo-bí je reprezentováno jen dvěma sbírkami; je to Karel Hlaváček, kter,! brzy ze-miel a stačil vydat jen dvě symbolistické sbírky; a je to Ťada méně vyznamn chbásníkr] z okruhu Moderní revue (JiÍi Karásek ze Lvovic, Emanuel Lešehrad)a Kato|ické moderny (Xaver DvoŤák)' NěkteŤí literární vědci sem Ťadí též S. K.Neumanna, avšakjeho poezie tohoto období by se dala charakterizovat spíšeja-ko dekadentní. V r' l 894 vyš|o první číslo časopisu Moderní revue' budoucí baš-ty dekadence a symbo|ismu v Čechách' V r. l895 byl uveŤejněn manifest Čes-ké moderny' I když označoval symbolismus, stejně jako dekadenci, jen za eÍ.e-mérní mÓdní heslo, byl to dŮležit1/ mezník českého symbolismu, protoŽe zahlavní ričel umění označil vnitŤní pravdu. Mezi signatáŤi najdeme BŤezinu a So-vu. BŤezina, Hlaváček a Karásek ze Lvovic byli zastoupeni rovněž v ALmana.chu secese (l896). Na rozdíl od rusklch básník ' kteŤí svou tvrirčí cestu zapo-čali pňímo v rámci symbolistického směru, Bňezina a Sova získa|i básnické re-nomé ještě pĚed začátkem své symbo|istické periody.

V tvorbě největšího českého básníka konce l9. století otokara BŤeziny sym-bolismus vzn1ká bez zvláštních senzaci. V r. l892 dostává tvorba o' BŤeziny, kte-ry j1Ž vyda|knlhu Tajemné ddlb' pod vlivem francouzské poezie a F. X. Šaldy ji-n! směr. Symbolistou se stává také A. Sova, jehož první tŤi sbírky rovněž nijakzvlášť nevybočovaly z tehdejšího všeobecného básnického rizu. ,,PŤípad Sovrivnení bez podoby s pĚípadem BÍezinov m [...] oba pŤekonávají Svou prvotnou me-lancholii v vyšší stylovou formu; oba dorristají z prvotné dojmovosti a náladovostivizionaÍského patosujedinečné síly v,lrazové (Ša|da 1947: l23). Snad právě pro.to,Žeuž byli oba znám!,mi básníky, nepotŤebovalinijak okázale získávat čtenáÍ-skou pozornost, zatímco ruští symbolisté, aby získali popularitu, začínali literár-ními provokacemi (známá Brjusovovajednoveršová báseř o zakroj svoji bledny-je nogi, apologie z|ébo a ošklivého, by|a ve sborníku Russkije symvolisty zr. 1895Vytištěna na Samostatné stránce; provokoval také už sám názevjeho první sbírky).

Ruští i čeští symbolisté pociťova|i odpor ke své době, byljim společn! tragick!pocit. Nejméně je to cítit v BÍezinově poezii. o první symbolistické sbírce SovověŠalda napsa|: ,Mravní hodnota VybouŤenjch smutk jest v jejich nesmlouvavéma nepodplatném pesimismu, jak vede k němu jen zraněn idealism, kter1i nezná

232

a nepÍipouští kompromisri a po|ovičatosti.. (Šalda |941: |25). Bolestí a beznadějí

z oÍduchy blížící se smrti jsou pŤeplněny sbírky Karla H|aváčka Pozdě k ninu

rt.sso) a Mstivti kontiléna (tato sbírka vyšla v r. l898 jen několik měsícrj pŤed je-

ho smrtí). Hlaváček, pocbázejici z niŽších společensk;ich vrstev, podle slov F. V.

Krejčího: ,,Došel k dekadentnímu umění ne z pňesycení, ale z hladu.. (Iftejčí l898:

867). V závérečné brásni jeho pÍedsmrtné sbírky čteme tyto tragické verše:

Po polích sirné plameny nad mrtvolami svítí _

oh moje Manon ješitná - hle konec' konec Žítí.(Hlaváček l898: 100)

Také u Karáska zeLyovic, básníka méně samostatného, tvoŤila zák|adní motivyjeho lyriky z devadesátych let témata osamocení, zkázy, odporu k Životu. Kni-hy jeho verš a prÓzy mají pochmurné názvy: Bezces'í (1893)' hzděruÍ okna(1894)' Sodoma (l895)' Stojaté vody (1895)'

V letech rusko-japonské války' v pňedvečer první ruské revoluce a po ní, do-sahují pesimistické tÓny v poezii rusk1ich symbolistti opravdové tragičnosti, je-ji ráz a vyzněni jsou apokalyptické. Vladimír Svatoř píše o tomto období v dě-jinách ruské literatury: ,,[...] není to ochablost a nedostatek zodpovědnosti, alenaléhavf pocit, že všechny racionální činnostijsou špatně založeny.ZtéhoŽpo-citu vychází pak apokalyptické očekávání konce očekávání ,konce. nynějšíchpoŤádk a ,vzkŤísení. nového člověka ['.'].. (Svatoř |998: 42). Právě díky tomuRusko, které bylo všeobecně pok|ádáno za ,,zemi zaostalou.., patŤilo ,,k ohnis-krim nejmodernější problematiky...

PŤedtucha tragick;ich událostí v blízké budoucnosti určuje myšlení ruské in-teligence. Krizov;i s[av ve společnosti a kultuŤe se odráŽí v tvorbě všech sym-bolistrj. ,{',.] zazně|a slova D. S. Merežkovského o apokalyptické mrtvolnostievropského života, kter1/ slibuje zjevení Velkého Cháma,.. píše A. Bělyj v člán-ku Apokalypsis v ruské poezii (Bělyj |994a:377).

My - plenennyje zverigolosim, kak umejemGlucho zaperty dverimy otkyt ich ne smeiem, -

(Sologub 1915:313)

Tak zachycuje F. Sologub tragičnost osudu své generace. Vidina zkázy lidstva,b|ížící se katastrofy je pÍiznačnápro ranou tvorbu V. Brjusova. Pesimistické ná-

E

233

lady, oslava smrti _ to jsou hlavní témata Z. Gippiusové a prvních sbírek K. Bal-monta. Trochu později, v letech porevoluční reakce, se objevují apokalyptickémotivy také v tvorbě ,,mladších symbolistri..A. Bělého a zvláště A. B|oka. Bě-lého sbírku Popel (|909) otvírá pesimistická báseř Zoufalství, jej íž začátek zní:

Dovolho: no ne ždi, ne nadejsja _Rassejsja, moj bednyj narod!V prostranstvo padi i razbejsjaZa godom mučitelhyj god!

(Bělyj 1940: 96)

Ještě tragičtějšíje Blok v cyklus Strašn! suát. ,,Lhostejn;/ [.'.] 'strašného světa.- to je riplné vítězství smrti nad životem a lidsk]/m štěstím,.. piše Z. G. Minco-vá. ,,Č|ověk ,strašného světa, také ztrácí všechny duchovní hodnoty, jmenovitěsvobodu" (Minc 1999: 203,257).

Za dábelského p vodce mystického zla současnosti Blok, stejně jako mnozíjiní ruští symbolisté, pokládá měšťáckou civi|izaci, velkoměsto. To je vridčí mo-tiv básnick;ich cyklti Město, Strašnj, svět, odptata.Y známé Brjusovově básniK ř bled1i' která |íčí obraz mystického města budoucnosti, se oz,lváapokalyp-tická zvěst ob|íŽící se všeobecné zkáze:

Ulica byla kak burja. Tolpy prochodili,slovno ich presledoval neotvratimyj Rok.Mčalis omnibusy, keby i avtomobiliByl neisčerpajem jarostnyj ludskoj potok...

(Brjusov 1955:213)

Toto měSto, na tehdejší Rusko fantastické, je symbolem zkázonosné techniky'Podobny ráz má také Blokova báseř Poslední den'

Apokalyptická tematika v ruské poezii na začátku 20. sto|etí měla reálnézdrjvodnění v historickych pŤedtuchách ruské inteligence.

Ruští symbolisté byli většinou obyvateli velkoměst - Petrohradu a Moskvy'Tím se vysvětluje jejich většinou městská tematika' Tím je také vyvolána touhaŤady symbolistick;/ch básníkri (Balmont, V. Ivanov) nechat město za zády a jitdo polí a lesri. Do pÍízračné mystické dálky utíká z města mlad! Blok ve Ver.ších o krásné paní.

Jin]Í poměr mezi městem a vesnicí je v tvorbě česk;rch symbolistri. Zdalekane všichni z nichjsou obyvateli velkoměsta. Po cely život dlel na venkově oto-

234

kar BÍezina. Dětství a jinošství strávil na venkově Sova. obrazy pŤírody, jeho

kosmické vize, jsou nezbytnlm prvkem bňezinovské symboliky. To je zvlášé pa-

trné v takov1ich básních, jako jsou PŤíroda a Láska z knihy Větry od pÓlú ( l 897)

aZpév staletími bloudící..., Pozdravujeme Jaro! nebo Stavite|é chrámu ze sbír-

ky Stavitelé chrdmu (1899). U Sovy patŤí rustikální motivy spíše do pre- a post-

symbolistick1fch etap tvorby. Jsou zvláště charakteristické pro jeho rané sbírky

Kvěry intimních ndlad ( l 89 l ) a Z mého kraje (1892). ZaÍimco ruští symbolisté

se jen zŤídka obracejí k pŤírodě, jak to bylo pŤíznačné pro ruskou klasickou po-

ezli |9. století, BŤezina a Sova jdou v tomto směru po stopách česk ch klasikti,pÍedevším K. H. Máchy.

Existuje ještě jeden rozdíl mezi ruskymi a českymi symbolisty' První ruštísymbolisté se vyznačovali vypjatlm individualismem, kter1/ napŤ. proklamovalBrjusov v básni Mladému básníkovi: ,,nikomu ne sočustvuj, sam že sebja pol-jubi bezrazdelno..(Brjusov l955: 68). , 'Já,, je u rusklch symbolistti _ dokoncei u tzv. ,,mladších.. Bloka a Bělého - ve stŤedu jejich světového názoru' V tvor-bě symbolistú česk1/ch se od počátku odráŽely problémy okolního světa, vše-lidské a sociální ideje, témata práce a porobeného proletáŤe' ,,Pro BÍezinu jestvelmi karakteristické, že jeho sen, touha a pojetí vykupitelského lidství nebylynikdy individualistické, nlbrž hned od počátku hromadné..(Šalda 1947a: 14l).Později také ruští symbolisté stále více opouštěli individualistické postojea sbližovali se s potiebami lidu, se sociální problematikou. Touto sociální pro-blematikou se rusk;/ a česk! symbolismus liší od západoevropského, kde se po-dobná témata vyskytqí jen v jimečně (Verhaeren).

Ruští a čeští symbolisté značně obohatili a obnovili poetiku a básnick! ja-zyk. Měli nov1/ vztah ke slovu, k jeho magii. Bělyj napsal o Brjusovovl:''[...] PŤekvapuje jeho jasná, jednoduchá, lakonická mluva.. (Bělyj 1994: 285).Šalda vidí v BÍezinově jazyku vjraz básníkovy filozofie. V každém slově jeskyto tajemství. Vnější, materiální svět splyvá se světem vnitŤním, duchovnímv kosmické vidině. Tím se vysvětluje metaforičnost jeho poezie, mnoŽství ne-obvykllch novlch slovních spojení (Šalda l947a: |41),, Slovo tu má symbolic-k)i v1tznam. Tak napň. u Bloka je slovesná tkář jeho první symbolistické sbírkypropojena motivem setkání s Krásnou paní _ \ěčnym Ženstvím'

Symbolisté zhudebnili verš. ,,Symbol probouzí hudbu duše.. (Bělyj l994a;207). To dosvědčuje napÍ. Bělého báseř Serenáda ze sbírky Zlato v azuru,me|o.dické Blokovy básně (Ravenna, Svirel zapěla na mostu a další)' BrjusovŮv As-sargadon s kovov m zněním' Melodičností se vyznačuje poezie K' Hlaváčka'

! Jako pňekladatelka Biezinovy poezie to mohu dosvědčit: pŤek|ad žádného českého básníka není tak těžkÝ, pro.

tože u Bieziny je každé slovo spojeno se symbo|ickfm vlznamem básně.

L

235

lady, oslava smrti * to jsou hlavní témata Z. Gippiusové a prvních sbírek K. Bal-monta. Trochu později, v letech porevoluční reakce, se objevují apokalyptickémotivy také v tvorbě ,,m|adších symbolistri..A. Bělého a zvláště A. Bloka. Bě-lého sbírku Popel (|909) otvírá pesimistická báseř Zoufalství,jejiŽzačátekznÍ:

Dovolho: no ne ždi, ne nadejsja _Rassejsja, moj bednyj narod!V prostranstvo padi i razbejsjaZa godom mučitelhyj god!

(Bělyj l9a0: 96)

Ještě tragičtějšíje BlokŮv cyklus Srrašny svět. ',Lhostejn;/ [..'] ,strašného světa.- to je riplné vítězství smrti nad životem a lidsk1/m štěstím,.. piše Z, G. Minco-vá. ,,Člověk ,strašného světa. také ztrácí všechny duchovní hodnoty, jmenovitěsvobodu" (Minc 1999: 203,257).

Za ďábelského privodce mystického zla současnosti Blok, stejně jako mnozíjiní ruští symbolisté, pokládá měšťáckou civilizaci, velkoměsto' To je vridčí mo-tiv básnicklch cyklri Město, Strašnj svět, odplata,Y známé Brjusovově básniK ř bled!' která |íčí obraz mystického města budoucnosti, se oz1lvá apokalyp-tická zvěst ob|ižicí se všeobecné zkáze:

Ulica byla kak burja. Tolpy prochodili,slovno ich presledoval neotvratimyj Rok.Mčalis omnibusy, keby iavtomobiliByl neisčerpajem jarostnyj ludskoj potok..'

(Brjusov 1955:213)

Toto město' na tehdejší Rusko fantastické, je symbolem zkázonosné techniky.Podobn1y ráz má také Blokova báseř Poslední den.

Apokalyptická tematika v ruské poezii na začátku 20. století měla reálnézd vodnění v historick;ích pŤedtuchách ruské inteligence.

Ruští symbolisté byli většinou obyvateli velkoměst - Petrohradu a Moskvy.Tím se vysvětluje jejich většinou městská tematika. Tím je také vyvolána touhaÍady symbolistickych básníkri (Balmont, V. Ivanov) nechat město za zády a jitdo polí a lesri. Do pÍízračné mystické dálky utíká z města mlady Blok yeVer-ších o krdsné paní.

Jinf poměr mezi městem a vesnicí je v tvorbě českfch symbolistri. 7Áa|ekane všichni z nichjsou obyvateli velkoměsta. Po cel! život dlel na venkově oto-

234

kar Bíezina. Dětství a jinošství strávil na venkově Sova. obrazy pŤírody' jeho

kosmické vize, jsou nezbytnym prvkem bÍezinovské symboliky. To je zvlášť pa-

trné v takovlch básních, jako jsou PŤíroda a Láska z knihy Větry od pÓLú (l897)

aZpév staletími bloudící..., Pozdravujeme Jaro! nebo Stavitelé chrámu ze sbír-

ky Stavitelé chrdmu (1899). U Sovy patŤí rustikální motivy spíše do pre- a post-

symbolistickjch etap tvorby. Jsou zvláště charakteristické pro jeho rané sbírky

Kvěry intimních ndlad (l89l ) a Z mého kraje (|892)' ZaÍimco ruští symbolisté

sejen zÍídka obracejí k pÍírodě,jak to bylo pňíznačné pro ruskou k|asickou po-

ezii |9, století, BŤezina a Sova jdou v tomto směru po Stopách česklch klasikri,

pŤedevším K' H. Máchy.Existuje ještě jeden rozdíl mezi rusklmi a česklmi symbolisty. První ruští

symbolisté se vyznačovali vypjatlm individualismem, kter;/ napŤ. proklamoval

Brjusov v básni Mladému básníkovi: ,,nikomu ne sočustvuj, sam že sebja pol-jubi bezrazdelno.. (Brjusov l955: 68). ,,Já., je u rusk ch symbolistti - dokonce

i u tzv. ,,mladších.. Bloka a Bělého - ve stŤedu jejich světového názoru. V tvor-

bě symbolistri česk1fch se od počátku odráŽely problémy okolního světa' vše-

lidské a sociální ideje, témata práce a porobeného proletáŤe. ,,Pro BŤezinu jest

velmi karakteristické, že jeho sen, touha a pojetí vykupitelského lidství nebyly

nikdy individualistické, n1íbrž hned od počátku hromadné..(Šalda l947a: 141).Později také ruští symbolisté stále více opouštěli individualistické postoje

a sbližovali se s potÍebami lidu, se sociální problematikou. Touto sociální pro-blematikou se rusky a česk! symbolismus liší od západoevropského, kde se po-dobná témata vyskytují jen vyjimečně (Verhaeren).

Ruští a čeští symbolisté značně obohati|i a obnovili poetiku a básnick1/ ja-

zyk. Měli nov! vztah ke slovu, k jeho magii. Bělyj napsal o Brjusovovi:

,,[...] Pňekvapuje jeho jasná, jednoduchá, lakonická mluva.. (Bělyj 1994: 285).Šalda vidí v BŤezinově jazyku vjraz básníkovy Íilozofie. V kaŽdém slově je

skyto tajemství. Vnější, materiální svět spllvá se světem vnitÍním' duchovnímv kosmické vidině. Tím se vysvětluje metaforičnost jeho poezie, množství ne-obvykllch nov1ich slovních spojení (Šalda l947a: |47)., Slovo tu má symbolic.k! vfznam. Thk napÍ. u Bloka je slovesná tkář jeho první symbolistické sbírkypropojena motivem setkání s Krásnou paní _ \ččn;fm Ženstvím.

Symbolisté zhudebnili verš. ,,Symbol probouzí hudbu duše.. (Bělyj 1994a:207). To dosvědčuje napÍ. Bělého báseř Serenáda ze sbírky Zlato v azuru,me|o.dické Blokovy básně (Ravenna, Svirel zapěla na mostu a da|ší), Brjusovriv As-sargadon s kovoq/m zněním. Melodičností se vyznačuje poezie K. Hlaváčka.

! Jako pŤekladatelka BŤezinovy poezie to mohu dosvědčit: pŤek|ad Žádného českého básníka není tak těžk/' pro-

tože u Bieziny je každé slovo spojeno se symbolicklm vlznamem básně.

235

V básni Hrál kdosi na hoboj vytváňí opakování ,,hrál kdosi na hoboj.., ',hrál dlou-ze na hoboj.., ,,hrál smutně na hoboj.. smutnou a kouzel],nou mollovou hudbu.Sklon k takovému opakování u Hlaváčka konstatoval J1.. Mukaňovskj (|941:294_302), Ruští a čeští symbolisté všestranně využívali mrožnosti eufonie, obno.vovali rym, obohacovali básnicky rytmus. Zv|ášÍé je tňeba :zd raznit jejich záslu-hu jako prukopníkri volného verše. Arthur Rimbaud napsa| volnlm veršem báseĎMarine již v r. |872.V Čechách voln verš ustavili BÍezina a Sova (MukaŤovsky|94|a: 282_85). Poměrně mnoho pokusri o volny verš najdeme také u ,,mlad-ších..rusklch symbolistri, zvlaště u Bloka (Volnyje mysli, Ona prišla s moroza...aj.). Dalším krokem byla rytmizovanáprÓza (,,symfonie.. A. Bělého).r

Rusk1i symbolismus a rusk stňíbrn1/ věk byly do značné míry spojenys rozkvětem náboŽenské filozofie. Právě tato filozoÍ.ie pŤitahovala i symbolistyčeské. 29. bŤezna |9l2 napsal Šalda pŤekladaÍe|ce z ruštiiny a angličtiny ŽofiiPohorecké k jejím pŤekladrim z Merežkovského knihy Tbktoj a Dostojevskija pŤekladu článku I. Annenského Co jesí poezie: ,,[...] rrejprve opožděn1i, aleproto neméně upÍímn! dik zaMercŽkovského; Že jsem četx jej místy s utajenlmdechem, nemusím Vás jistě ujišťovat. V bec: dnešní Rusko _ tak pomlouvané,a pňece pÍi všem chaosu jedinečné, prostějedinečné. Kdybych si mohl dnes vo.lit vlast, zvolil bych je a jen je.o Článkem Innokentije Annenského Co jest poe-zie nejsemjiž tak nadšen - Snad proto' že všecko, co Se tam vykládá, promysliljsem již pŤed lety a jest mně samozŤejmé jako vzduch a voda.. (Šalda 1969;252). Je velice pŤíznačné, co Šalda píše o náboŽensk;ích a filozofick!,ch názo-rech BŤezinovfch: ''[...] nejbližší b1/valy tyto jeho náZoÍy rusk;im konzervativ-ním myslitelrim teokratickym, at Solovjevu, ať Berd'ajevu. Ale _ pozor na toa rozum do hrsti| - těchto myslitel neuruI BÍezina mlad!, kdyŽ psal své bás-nické dílo veršem; a pŤece v něm in nucejsou! Ty poznal až v pozdních letech,namnoze studiem z originálri, když se byl, myslím, že z podnětu lektora ruštinyna české pražské univerzitě Morkovina, naučil rusky. A nyní k stáru, kdyžje po.znal, hle, co se mu neobjevilo: že jeho dílo básnické je s nimi v lecčems pod-Statném spŤízněno; Že má Íyž myslitelsk podklad' totéž mys|itelské klenutí ja-ko dílo teokratick1ich myslitelŮ rusk;/ch, že má s nimi společn1/ t!ž hodnotícía interpretující pohled na svět a společnost lidskou. To, co vyslovil v stáŤí v ně-kterlch svlch esejích prÓzou a co nalezl v stáŤí u těchto Rus , neodporovalonikterak tomu, co instinktivně na|ez| a vyslovil veršem ve svém mládí.. (Šalda

. Necháuám zde symbolistickou prÓzu stranou. omezuji se poure na konstatoviání' že největší vfznam v českémsymbo|ismu mají eseje. v ruském román.

. obdobnf vztah měl k Rusku na rozhraní století i R. M. Ri|ke.

236

1987 |4-15). Avšak pro BŤezinovu poezii pÍíznačny kosmismus nemá v rus-kém symbolismu obdobu. Vyskytuje se jen zÍídka (u Balmonta, u Litevce Balt-rušajtise). V tomto ohledu má Bňezina snad nejblíže k litevskému malíŤi a hu-debnímu skladateli Čiurlionisovi.5

Čeští symbolisté měli všeobecnou pňedstavu o ruském symbolismu (Kamen-

skaja-Malevič |993, Kšicová akol.199.1:92_95). Ruští symbo|isté se o českémsymbolismu dozvěděli ex post prostÍednictvím K. Balmonta, ktery v emigracidosvědčil pŤíbuznost ruského a českého symbo|ismu' K jeho nejobtíbenějšímčeskym básníkrim patŤili BŤezina a Sova.o

Rusky a česk;i symbolismus jsou v znamn mi jevy nejen v poezii obou ze-mí, ďe i v měÍítku světovém. Evropskou s|ávu získal A|exandr Blok' do ně-meckého prostŤedí pronikl BÍezina, ktery byl něko|ik let nejnadějnějším česk1irnkandidátem na Nobelovu cenu, a myslím, Že širší popularitě jeho poezie bráníjen její obtíŽná pŤevoditel nost.

L i t e r a t u r a

BALMONT, Konstantin1927 ,,obrazci češskoj poezi|,,, Voťja Rossiji, č. 4, str.2944|929 ,,Iz otokara BrŽeziny,,, Rossija i slavjanstvo 2, č. 491929a ,,Iz otokara BrŽeziny,, , Rossija i slavjanstvo 2, č. 54

BĚLYJ, Andrej1940 St ichotv o renij a (Len i ngrad ; Sovetskij pisatel')1994 Kritika. Estetika. Teoria simvolizmal (Moskva: Iskusstvo)1994a Kritika. Estetika. Teoria simvotizmall (Moskva: Iskusstvo)

BRIUSOV Valerij|955 lzbrannyje sočinenija v dvuch tomach I (Moskva: Gosudarstvennoje izda-

telStvo chudoŽestvennoj literatury)

BŘEZINA, otokar1929,,Vino silnych. Perevod K. Balmonta,,, Rossija i slavjanstvo 1, č' 35

o pňíbuznosti Biezinovy poezie s tvorbou mladších symbolistŮ viz Kšicová ( l 998: 206-|2).

Viz Balmont |927 , 1929a:, Bíezina |929: Červinka | 930: Vinaňová l 972; Kšicová |978: Laptéva |991

25 I

V básnr Hrál kdosi na hoboj vytváŤí opakování ',hrál kdosi na hoboj.., ,'hrál cllou.ze na hoboj..' ,'lrrál smutně na hoboj.. smutnou a kouzelnou tn,olLovou hucIbu.Sklon k takovému opakování u Hlaváčka konstatova| J. MukaŤovsky (|94t:294-302). Ruští a čeští symbolisté všestranně využíva|i moŽnosti eutbnie, obno.vova|i rym, obohacovali básnicky rytmus' Zv|áště je tŤeba zdrjraznit jejich záslu-lru jako prrikopníkri vo|ného verše. Arthur Rimbaud napsal vo|n m veršem báseĚMarine již v r.1872. V Čechách voln verš ustavil i BŤezina a Sova (Mukaňovsk|941a: 282_85). Poměrně mnoho pokusri o voln1i verš najdeme také u ,,mlad-ších.. ruskych symbolistri, zvláště u Bloka (Volnyje mysli, ona prišta s m()roza...a.1. ). Dalším krokenr byla rytmizov aná prÓza (,'sym íbnie.. A' Bělého).r

Rusky symbolisnrus a rusky stŤíbrn1i věk byly do značné nríry sp<l.jenys rozkvětem náboŽenské ÍllozoÍle' Právě tato ÍrIozolle pŤitahova|a i symbolistyčeské. 29. bŤezna l9l2 napsal Salda pŤekladatelce z ruštiny a angličtiny ŽoÍliPohorecké k jejím pŤekladrim z MereŽkovského knihy Tolstoj a Dostojevskija pňekladu článku I' Annenského Co jesí poezie: ,,[...] nejprve opožc|ěn1i' aleproto neméně upňímny rlikzaMerežkovského; Že jsem četl jej místy s utajenymdeclrem, nemusím Vás jistě ujišťovat. V bec: dnešní Rusko - tak pomlouvané,a pňece pŤi všem chaosu jedinečné, prostějedinečné. Kdybych si mohl dnes vo-lit vlast, zvoli l bych je a jen je'. Článkem Innokentije Annenského Co jest poe-zie nejsem již tak nadšen - snad proto' Že všecko, co se tam vykládá, prornysli ljsem jiŽ pŤed lety a jest mně samozÍejmé jako vzduch a voda.. (Šalda l969:252). Ie velice pňíznačné, co Ša|da píše o nábožensk ch a fl lozoflckych názo.rech Bňezinovych: ,,[...] nejbliŽší b1/valy tyto jeho názory rusk;Ím konzervativ-ním myslitel m teokratick117m' ať Solovjevu, ať Berd'ajevu. Ale - pozor na toa rozum do hrsti! - těchto myslitelri neznal Bňezina mtady, kdyŽ psal své bás-nické dílo veršem; a piece v něm in nucejsou! Ty poznal aŽ v pozdních lctech,namnoze studiem z originálŮ, když se byl' mys|ím, Že z podnětu |ektora ruštinyna české praŽské univerzitě Morkovina' naučil rusky. A nyní k stáru, kdyŽje ptl.znal, hle, co se mu neobjevilcl: že jeho dílo básnické je s nimi v lecčenrs pod-statném spiízněno; že má tyŽ mys|itelsk11i podklad, totéž myslitelské klenutí ja-ko dílo teokratickych myslitelri ruskych, Že má s nimi spo|ečny Íyžhodnoticia interpretující poh|ed na svět a společnost l idskou. To, co vyslovil v stáŤí v ně'kterlch svlch esejích prÓzou a co na|ezl v stáňí u těchto Rusťr, neodporovalonikterak tomu, co instinktivně na|ezl a vys|ovil veršem ve svém rnládí.. (Ša|da

] Necbávánl zde synrbolistickou prÓzu stranou. omezuji se pouze na konstatování, že největší vyznant v t:cskérl

symbo| i smu Ina jí ese je . v ruskénr román '

. Obdobny vztah mě] k Rusku na rozhraní století iR' M' Ri|ke'

236

,n87: 14-15). Avšak pro BŤezinovu pclczii pŤíznačn;í kosmismus nemá v rus-

ia' ,v'uoli 'mu obdobu. Vyskytuje se jen ziídka (u Balmonta, u Litevce Balt-

,usoiti '. l ' V tomto ohledu nrá BŤezina snad nejblíže k l itevskému malíči a hu-

aeunimu sk ladate l i Čiur| ion isov i .5

Čeští symbolisté mě|i všeobecnclu pÍedstavu o ruském symbolismu (Kamen-

skaia-Ma|evič |993, Kšicová akol.1997:92-95), Ruští symbolisté se o českém

symbo|ismu dozvěděli ex post prostŤednictvírn K. Balmonta, ktcry v ernigraci

dosvědčil pňíbuznost ruského a českého symbolisnlu' K.jeho nejoblíbenějším

česklm básníkrirn patŤi|i BŤezina a Sova'.'

Rusky a česk1i symbo|ismus jsou vlznamn nli jevy ne.jcn v poczii obtlu ze-mí, ale i v měŤítku světovém. Evropskou s|ávu získal Alexandr Blok, dcl ně-meckého prostňedí pronik| BŤezina. ktery byl několik let nejnadě.jně.jším česk1i rnkandidátem na Nobe|ovu cenu, a ntyslím, že širší popularitě jeho poezie bráníjen její obtiŽná pÍevoditel nost.

L i t e r a t u r a

BALMONT, Konstantin|927 ,,Obrazci češskoj poezii.., Voťja Rossiji, č. 4, str.29441929 ,,Iz otokara Bržeztny*, Rossijtt i slavjttnstvo 2, č. 49|929a ,,Iz otokara BrŽeziny,., klssija i slavjansrvo 2, č' 54

BĚLYJ, Andrej1,9 40 S t i c hotv o re nij a (Len i n grad : Sovetskij pisatel')1994 Kritika. Estetika. Teorict sintvoliznnI lMoskva: Iskusstvo)1994a Kritika. Estetika. Teoria simvoliatta II (Moskva: Iskusstvo)

BRJUSOV Vaterii|955,Izbrannyje iočinettija v dvuclt totlach I (Moskva: Gosudarstvennoje izda.

telstvo chudoŽestvennoj I iteratury)

BŘEZINA' otokar|929,,Vino silnych. Perevod K. Ba|monta.,, Rossijct i slclvjeutstvo l, č' 35

opiíbuznostiuff i istt ivizKšicová(l998:2O6_|2)

Viz Balmont ,|927, |929a:Bňezina l929; Cervirrka t930: VinaĚová |972: Kšicovli |978: Laptěva l997

.á---

z-1 I

i

l

ČpRvINra. Vincencl930 ,,Dva Ba|montovy pŤek|ady básní o. BŤezinov ch.,, Listvl fi lologické 5.|'

stÍ.299-302

HLAVÁČEK, Karel1918 Hrdl kdosi na hoboj (Praha: Čs. spisovatel)

KAMENSKAJA, Viktorie _ MALEVIČ, olegl993,,B|ok v Čcchoslovakiji.., in ALeksctndr Blok. Novyje matericl ly i issLeclo-

vanija 5, Literaturnoje nasledstvo 92 (Moskva: Nauka), str. 453-58

KREJČÍ, František Václav1898,,Za Kar|em Hlaváčkem.. , Rozhledy1,č. |9, str .867

KŠICOVÁ. Danuše. a kol.|991 Vichodosknanské literaturv v českém pros edí do vaiku ČSR (Brno:

Masarykova un iverzita )

KŠICOVÁ. Danušel978, ,BalmontovypŤekladyJaros lavaVrch1ického.. ' SLc lv ia4] 'č.4,str .4 l1_ l81998 Secese. SLovo a tvar (Brno'. Masarykova univerzita)

LAPTĚVA. L. P.l997 ,,Slavjanskrje svjazi AdolÍa Čornogo..' Slavia 66, str. 204

l,lÁcHAL' lan|935 o syntbolisnlu v liÍercltuŤe polské a ruské (Praha: Slovansk! tistav-orbis)

MAXIMOV D. J.|986 Russkije poety načala věka (Leningrad: Sovetskij pisate|')

MINC, Zara Grigorjevnal989,,Staťja N' Minskogo Starinnyj spor ijejo mesto V stanovleniji russkogtl

symvolizma,., in BLokovskij sbornik (Tartu: Tartuskij univerzitet), stÍ' 44-5.l1999 ,,Lyrlka Aleksandra Bloka", in Z. G. M.: Bktk i russkij simvoliTm lSankl

Peterburg), str.2-332

MUk.aft6y5KÍ Jan|94| ,,pgg'ig Kar|a H|aváčka.., in J. M.: Kapilol\, z české poetik:, 2 (Praha: Me-

lairtrich), str. 29 | -302

194|q ,,g rytmu v moderním českém básnictví a o českénl volném veršr... inJ. M,: Kapitoly z české poetiky 2 (Praha: Me|antrich), str. 2]9-90

SOL(161r3, Fjodor197 5 Stichotvorenija (Leningrad: Sovetskrj pisatel')

sVAl'oŇ, Vladimírl998,,Masarykovo myšlení a Rusko.., Svět l iteratury l5, str. 35.45

ŠALDA, František Xaverl94] ,,Ant'onin Sova, sensitiv a visionáŤ.., in Soubor tlíla F. X. Šakty 2 (Praha:

Melantrich), str. I l7-301947a,'Y!voj a integrace v poezii otokara BŤezrny.., in Soubor díta F. X. Sttl-

dy 2 (Praha: Melantrich), srr. I 3 l_561969 in Bohumír Lifka: ,,F. X' Šalda aŽolje Pohorecká.., Litertirní archiv 3/4.str 238-77l987 ''o smyslu literárních dějin česk;ich... in F. X' Š': Z období Zripisttíku 2(Praha: Odeon), str. 9_29

vINAŘoVÁ, Mi|enal972 ,'Dopisy Konstantina Balmonta J. S. Macharo vt z let |933_34,,, Litertirttíarchiv 7, str. 95-l l4

238

- I - -

239

l l

ČERVINKA. Vincencl930 ,Dva Balmontovy pŤeklady básní o. BŤezinov]ich.,, List1,fi lotogické 5],

stÍ.299_302

HLAVÁČEK' Karel1978 HrtiL kdosi na hoboj (Praha: Čs. spisovatel)

KAMENSKAJA, Viktorie - MALEVIČ' olesl993,,Blok v Čechoslovakr.1i.., in Aleksanttr BLok. Nov.,je materialy i issletlo-

vanijet 5, Literaturnoje nasledstvo 92 (Moskva: Nauka), str. 453_5g

KREJČÍ, František Václav|898, ,Za Kar lem Hlaváčkem.. , Roz 'h led1,1,č. |9, str .867

KŠICOVÁ, Danuše' a kol.|997 V.1:chodosklvattské literatury v českém prostíedí clo vz'niku ČsR (Brno:

Masarykova univerzita)

KŠICOVÁ, Danušel 978 ,,Balmontovy pŤeklady Jaroslava Vrchlického.., Stavia 4] , č. 4, str' 4 l 1- 1 81998 Secese. Slovo ct tvar (Brno: Masarykova univerzita)

LAPTĚVA, L. P.l997 ,,Slavjanskije svjazi AdolÍ.a Čornogo.., Slavia 66, str. 204

MÁCHAL, Jan|935 o sym'bolisnlu v literatuŤe polské a ruské (Praha: Slovansk stav-orbis)

MAXIMOV D. J.|986 Russkije poery načala věka (Leningracl: Sovetskij pisatel')

MINC, Zara Grigorjevnal989 ,,Staťja N. Minskogo Starinnyj spor ijejo mesto v stanovleniji russkogo

symvolizma.. , in Blokovskij sbornik (Tartu: Tartuskij univerziteÍ), sft. 44-5.71999 ,,Lyrika Aleksandra Bloka", in Z. G. M.: Btok i russkij simvoliTm (SankL

Peterburg), str.2-332

MUKAŘoVSKÍ Jan|94| ,,Poezie Karla Hlaváčka.., in J . M ': Kapitoly z, české prletiky 2 (Praha: Me-f antrich), str. 29 | -302

l94|a ,,o rytmu v moderním českém básnictví a o českénr volném verši.., inJ,M.: Kapitoly z české poetiky 2 (Praha: Melantrich), ,t,. z"l.9_go

SOLOGUB, Fjodor1 91 5 S t ic ho tv o re nij a (Len i ngrad : Sovetskij pi satel,)

SVAToŇ, V|adimírl998 ,,Masarykovo myšlení a Rusko.., Svět litercttut.v l5' str. 35_45

Šaloe, František Xaverl94] ,,AnÍonín Sova' sensitiv a visionáŤ..' in Soubor díta F. X. Šatcly 2(Praha:Melantrich), srr. I l7_30I941a ,,Y!voj a integrace v poezii otokara Bieziny.., in Soubor rtíta F. X. Šatdy 2 (Praha: Melanrrich), str. I3l_56|969 in Bohumír LiÍka: ,,F. X. Šalda aŽoÍiePohorecká.., Litercirní archiv 3/4.str 239_77l987 ,,o smyslu literárníc'h dějin českych.., in F. X. Š.: Z období Zripisníku 2(Praha: Odeon), str. 9_29

VINAŘoVÁ, Milenal972 ,,Dopisy Konstantina Balmonta J. S. Macharo vi z |et 1933_34.,, Literuirníarchiv j, str. 95_l l4

238

-N--

239