oblastní plán rozvoje lesů - lesní oblast č.38 - bílé ... · hospodářských plánů (lhp)...
TRANSCRIPT
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Úvod
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 1
1. ÚVOD Podle zákona č. 289/1995 Sb., § 23, odst. 1 jsou oblastní plány rozvoje lesů (OPRL), metodickým
nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Zmíněný zákon a následná vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb., stanoví pro vymezenou (dle přílohy č.
1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.) přírodní lesní oblast, rámcové zásady hospodaření, které jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO).
Cílem OPRL je vytvořit předpoklady pro minimalizaci střetů veřejných a vlastnických zájmů v lesích a nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření, orientovaných na dosažení cílového stavu. Uplatněny byly „Základní pr inc ipy státní lesnické pol i t iky“ schválené v usnesení vlády ČR č. 249 ze dne 11.5.1994, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu.
Na základě „Rozhodnutí“ MZe ČR č.j. 2671/96 – 1000 ze dne 30.12.1996 o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, byl „Ústav“ pověřen vyhotovením oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vypracoval harmonogram zpracování OPRL pro pobočky s určeným garantem jednotlivých lesních oblastí. Rovněž zpracovaná metodika Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů byla pro OPRL schválena OLH MZe ČR.
Vyhotovení OPRL PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 2 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
2. VYHOTOVENÍ OPRL PRO PLO – 38 BÍLÉ KARPATY A VIZOVICKÉ VRCHY A VYMEZENÍ HRANIC (BAREVNÁ MAPA) 2.1. Organizace pověřená vyhotovením
MZe ČR jako zadavatel zpracování OPRL pověřilo Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem č.j. 1056/96 – 5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně metodiky.
Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast Bílé Karpaty a Vizovické vrchy (PLO – 38) zpracuje ÚHÚL – pobočka Kroměříž, náměstí Míru 498, 767 01 Kroměříž.
Odpovědným pracovníkem za zpracování je ing. Jaroslav Zatloukal (vedoucí projektant) a ing. Antonín Kusbach (specialista typolog).
2.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení
OPRL se zpracovává pro celou plochu lesů v PLO – 38 a má platnost od 1.1.1999 do 31.12.2018. Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe svolal na 3.9.1997 základní šetření, které se konalo v budově pobočky Kroměříž ÚHÚL. K základnímu šetření byla vypracována „Předběžná zpráva“, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL a zápis ze šetření byl sepsán 3.9.1997 a je závazným dokumentem pro zpracování přírodní lesní oblasti Bílé Karpaty a Vizovické vrchy.
2.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL
Na základě § 1, odst. 3, Vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku č. 2/96 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro stanovené PLO a byl vyhlášen i termín do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své případné připomínky. Mezi vyjmenovanými přírodními lesními oblastmi byla i PLO – 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy. Připomínky v průběhu zpracování OPRL zaslal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště – Strnady a týkaly se „Doporučených přenosů reprodukčního materiálu“ pro vybrané lesní dřeviny (SM, BO, MD) a ostatní lesní dřeviny (JD, BK, DB, LP, JV, JS). Dále své stanovisko formulovalo i Ministerstvo zdravotnictví ČR pro přírodní léčebné lázně.
2.4. Výstupy OPRL
Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové a digitální formě. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (disketa, streamer) GIS. Další výstupy jsou grafické a tabelární přehledy a textová část sestavená podle členění vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb.
2.5. Vymezení hranice PLO – 38 a její výměra
PLO – 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy je jednou z 41 vymezených přírodních lesních oblastí pro ČR. Rámcový popis hranice je uveden v příloze č. 1 Vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
Podrobný popis : a) Západní hranice – Probíhá od státní hranice po silnici II. třídy přes obec Sudoměřice – směrem
na Petrov přes železnici do obce Petrov a odtud po silnici I. třídy přes obce Strážnice – Vnorovy – Veselí nad Moravou – Uherský Ostroh – Ostrožská Nová Ves – Kunovice – Uherské Hradiště, kde přechází po silnici II. třídy směrem severovýchodně přes obec Jarošov do Bílovic. Zde uhýbá severním směrem po silnici přes obec Topolnou do Napajedel a Kvítkovic.
b) Severní hranice – Od obce Kvítkovice – Louky – Zlín přes Želechovice nad Dřevnicí – Lípu – Zádveřice do Vizovic, údolnicí řeky Dřevnice.Dále po údolnici potoka Bratřejovky přes Bratřejov – a sedlo do povodí Valašské Bečvy přes obce Pozděchov a Prlov až k údolnici říčky Senice do obce Lužná.
c) Východní hranice – Po toku Senice od obce Lužná přes Lidečko – Horní Lideč – (Lyský průsmyk) – Střelnou ke státní hranici a odtud po státní hranici se Slovenskem přes osadu Sidonie do Vlárského průsmyku.
d) Jižní hranice – Od Vlárského průsmyku po státní hranici se Slovenskem přes Květnou – Javorník u Sabotů až po obec Sudoměřice.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Vyhotovení OPRL
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 3
Přesná hranice PLO – 38 je zachycena v digitální formě tak, aby byla zajištěna návaznost na sousední PLO. Hranice PLO byla vedena po identifikovaných hranicích :
PLO – 38 sousedí s : PLO – 35 – Jihomoravské úvaly na Západě. PLO – 41 – Hostýnské a Vsetínské vrchy a Javorníky na Severu.
PLO – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy má plochu : 55 251 ha porostní půdy; 56 332, 66 ha PUPFL 98.4% spadá do Jihomoravského regionu a 1.6% do Severomoravského regionu. Přibližná rozloha PLO činí : 154 800 ha Lesnatost oblasti činí : 35.69%.
Organizačně správní údaje PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 4 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE
3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti Ministerstvo zemědělství ČR – Těšnov 17, Praha 117 05 • Územní odbor Mze Olomouc – Wellnerova 5, Olomouc 772 00 • Územní odbor Mze Brno – Kotlářská 53, Brno 602 00 • Územní odbor Mze Frýdek – Místek – 4.května 217, Frýdek – Místek 738 01 • OkÚ Hodonín – Národní třída 25, Hodonín 695 32 • OkÚ Uherské Hradiště – Svatováclavská 586, Uherské Hradiště 686 01 • OkÚ Zlín – Třída T. Bati 3792, Zlín 760 01 • OkÚ Vsetín – Horní náměstí 31, 755 01 Vsetín I. Ministerstvo zemědělství (Mze)
• je ústředním orgánem státní správy lesů • kompetence jsou stanoveny § 49 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. • OPRL zadává a schvaluje • Lesní hospodářské plány (LHP) a jejich změny schvaluje u lesů nad výměru 1000 ha prostřednictvím
územních odborů Mze (§ 49 odst. 3 písm. g zákona č. 289/1995 Sb.) • v PLO – 38 je působnost územních odborů (ÚO) :
a) Frýdek – Místek (okres Vsetín) b) Olomouc (okresy – Zlín, Uherské Hradiště) c) Brno (okres Hodonín)
II. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) • vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle § 50 zákona č. 289/1995 Sb. • v PLO – 38 je působnost územních odborů (ÚO) :
a) pro olomouckou oblast (okresy – Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště) b) pro brněnskou oblast (okres Hodonín)
III. Česká inspekce životního prostředí • působnost inspekce je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její
působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny • v PLO – 38 je působnost oblastních inspektorátů (OI) :
a) Olomouc (okresy – Zlín, Vsetín) b) Brno (okresy – Hodonín, Uherské Hradiště)
IV. Okresní úřady (OkÚ)
Na území PLO – 38 se podílí několik okresních úřadů, které vykonávají státní správu lesů v hranicích své územní působnosti.
Kompetence OkÚ je dána § 47 zákona č. 289/1995 Sb. a specifikována § 48 téhož zákona. OkÚ schvalují lesní hospodářské plány (LHP) pro lesy o výměře menší než 1000 ha, povolují jejich
změny (§ 48 odst. 2 písm. c) a zajišťují zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvody (§ 48 odst. 2 písm. b).
V Severomoravském regionu : OkÚ Vsetín V Jihomoravském regionu : OkÚ Zlín OkÚ Uherské Hradiště OkÚ Hodonín
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Organizačně správní údaje
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 5
3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Ministerstvo životního prostředí ČR – Vršovická 65, Praha 100 10 Správa CHKO Bílé Karpaty – Nádražní 318, Luhačovice 763 26 Územní odbor MŽP : pro olomouckou oblast – Wellnerova 5, Olomouc 779 00 pro brněnskou oblast – Žerotínovo nám. 3/5, Brno 602 00 pro ostravskou oblast – Nová radnice, Prokešovo nám. 7, 727 90 Ostrava Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Oblastní inspektorát (OI) - Olomouc – Tovární 41, Olomouc 772 00
- Brno – Žerotínovo nám. 1/2, Brno 602 00 I. Ministerstvo životního prostředí • je ústředním orgánem státní ochrany přírody a jeho kompetence jsou vyjmenovány v § 79 zákona č.
114/1992 Sb. • působnost územních odborů (ÚO) :
a) pro olomouckou oblast (ZL, UH) b) pro brněnskou oblast (HO) c) pro ostravskou oblast(VS)
II. Česká inspekce životního prostředí • orgánem státní správy ochrany přírody (její kontrolní složkou) je i Česká inspekce životního prostředí ze
zákona č. 114/1992 Sb. • působnost oblastních inspektorátů (OI) :
a) ČIŽP – OI Olomouc (ZI, VS) b) ČIŽP – OI Brno (HO, UH)
III. Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty
Pro CHKO Bílé Karpaty vykonává státní správu Správa CHKO se sídlem v Luhačovicích, Nádražní 318.
IV. Okresní úřady
Mimo území CHKO a její ochranná pásma, vykonávají pro území své působnosti, státní správu v ochraně přírody příslušné okresní úřady přes své referáty životního prostředí (RŽP) V. Obecní úřady
Obce mají vymezené kompetence dle § 76 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
3.3. Seznam katastrů zasahujících do oblasti Region Okres Katastrální území Rozloha
ha
S
ever
o-
mor
avsk
ý
Vsetín Horní Lideč (č.) Lačnov Lidečko (č.)
Lužná (č.) Pozděchov Prlov (č.)
Střelná (č.) Študlov Valaš. Příkazy
4 812 ha
3%
Organizačně správní údaje PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 6 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Region Okres Katastrální území Rozloha ha
Jih
omor
avsk
ý Zlín Biskupice Bohuslavice n/Vl. Bohuslavice u Zl. Bratřejov (č.) Brumov Březnice Březůvky Bylnice Divnice Dorbrkovice Dolní Lhota Doubravy Drnovice Haluzice Horní Lhota Hrádek n/Vl. Dráze Hřivinův Újezd Jaroslavice Jestřabí Kaňovice
Karlovice Kelníky Kladná-Žilín Kochavec Komárov Křekov Kudlov Kvítkovice Lhota Lhotsko (č.) Lípa (č.) Lipina Lipová Loučka Louky (č.) Ludkovice Luhačovice Malenovice (č.) Mirošov Napajedla (č.)
Návojná Nedašov Nedašova Lhota Nevšová Oldřichovice Petrůvka Podhradí Pohořelice Polichno Popov Poteč Pozlovice Pradlisko Provodov Prštné (č.) Příluky (č.) Rokytnice Rudimov Řetechov Salaš
Sehradice Sidonie Slavičín Slopné Smolina Svatý Štěpán Šanov Štítná n/Vláří Tichov Újezd u Val.Kl. Valašské Kl. Velký Ořechov Vizovice (č.) Vlachova Lhota Vlachovice Vrbětice Vysoké Pole Zádveřice (č.) Zlín (č.) Želechovice n/D(č.)
59 988 ha
39%
Uherské Hradiště
Bánov Bílovec Bojkovice Boršice u Bl. Březolupy Březová Bystřice p/Lop. Bzová Částkov Dolní Němčí Drslavice Havřice Hluk Horní Němčí Hostětín Hradčovice Chylice (č.)
Jarošov (č.) Javorovec Kněžpole (č.) Komňa Korytná Krhov Kunovice (č.) Kvačice (č.) Květná Lhotka Lopeník Maršov Mařatice Míkovice Mistřice Nedachlebice Nezdenice
Nivnice Ostrožská Lhota Ostrož.Nová Ves (č.)Pašovice Pitín Podolí Popovice Prakšice Přečkovice Rudice Sady Slavkov Starý Hrozenkov Strání Suchá Loz Svárov Šumice
Těšov Topolná (č.) Uherský Brod Uh.Hradiště (č.) Uh. Ostroh (č.) Újezdec Vápenice Včelary Veletiny Vésky Vlčnov Vyškovec Záhorovice Zlámanec Žítková
62 088 ha
40%
Hodonín Blatnice Blatnička Hroznová Lhota Hrubá Vrbka Javorník Kněždub Kozojídky
Kuželov Lidéřovice (č.) Lipov Louka Malá Vrbka Milokošť (č.) Nová Lhota
Petrov (č.) Radějov Strážnice (č.) Sudoměřice (č.) Suchov Tasov Tvarožná Lhota
Velká n/Vel. Veselí n/Mor. (č.) Vnorovy (č.) Zarazice (č.) Žeraviny
27 912 ha
18%
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 7
4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické 4.1.1. Geomorfologie oblasti
Na současném vzhledu krajiny se rozhodujícím podílem účastnily tři etapy – geomorfologické cykly a dvě období zarovnávání. V první etapě – panonské došlo k destrukci starého reliéfu, zbytky jsou dnes patrné ve výškách 490 – 600 m.n.m. . V druhé etapě došlo k vytvoření základních makroforem – předchůdců dnešních. Koncem svrchního pliocénu začíná poslední etapa – valašská fáze. Vyzdvihnutím pohoří začala nová vlna hloubkové eroze a jí odpovídající akumulace na úpatí, která trvá dodnes. Prohloubením údolí z druhé vývojové etapy vznikla údolí tvaru ostrého „V“. Výsledkem periglaciální modelace v pleistocénu je systém náplavových kuželů, mocných podsvahových deluvií, soliflukčně přemístěné bloky, periglaciální úvaliny, suťové kužele a sutě vůbec. V poslední době (holocénu) se vytvořily menší náplavové kužele, sesuvy a travertinové (tufové) usazeniny. Základním znakem krajiny je členitost povrchu s velmi kolísavou amplitudou reliéfu, sklonitostních poměrů a nadmořských výšek. Celkově dominují vypuklé tvary nad vyhloubenými. Dalším znakem je bystřinný charakter toků se značným spádem a převahou eroze nad akumulací. Jsou vytvořeny příznivé podmínky pro tvorbu zářezů a výmolů. Holocenní zářezy začínají pramennými výklenky, pokračují úzce zařezanými stržemi o hloubce i přes 10 – 15 m a mohou mít i úzkou nivu. EROZE – na území PLO se výrazně projevují rychlá geomorfologická nebezpečí v podobě vodní eroze, větrné eroze, svahových sesuvů a transportů splavenin. Kromě výrazného projevu eroze půdy se uplatňuje i tzv. utajená eroze, která probíhá skrytě a nepozorovaně. (Bližší viz část Funkční potenciál půdoochranný.) Geomorfologické členění lesní oblasti podle Regionálního členění reliéfu ČSR (Geografický ústav ČSAV Brno, 1971), viz mapka č.1. IX. Vnější západní Karpaty IXE. Moravsko - slovenské Karpaty IXE – 1. Bílé Karpaty IXE – 1A. Žalostinská vrchovina IXE – 1B. Javořinská hornatina IXE – 1C. Straňanská kotlina IXE – 1D. Lopenická hornatina IXE – 1E. Chmelovská hornatina IXE – 2. Vizovická vrchovina
IXE – 2B. Zlínská vrchovina IXE – 2C. Komonecká hornatina IXE – 2D. Luhačovická vrchovina IXE – 2E. Hlucká pahorkatina
Mapka č.2 Vyšší geomorfologické jednotky ČR 4.1.2 Hydrografie oblasti Území PLO patří hydrologicky k povodí řek Moravy a Váhu. Rozvodnice jde z větší části po hlavním hřebenu Bílých Karpat. Výjimku tvoří tok Vláry se svými přítoky, které zpětnou erozí prořízly hlavní hřeben a odvádějí vody do řeky Váhu. Nejdelší řekou oblasti je Vlára (47,6 km), pramení SV od Pozděchova a ústí do Váhu. Dalšími významnými toky jsou řeky Olšava a Velička. Hydrologické poměry povrchových vod jsou sledovány na 13 vodoměrných stanicích ČHMÚ. Základní informace o vodnosti toků zjistíme porovnáním vodních průtoků. Nejvodnatější je podle něho Vlára s dlouhodobým ročním průtokem 3,38 m3/s. Nejvodnatější měsíce spadají do období jarního tání s povodněmi s velkými průtokovými objemy. Nejnižší měsíční průtoky se pak vyskytují v měsíci září. Pro toky Bílých Karpat a Vizovických vrchů je typická značná rozkolísanost průtoků. Tu zapříčiňuje malá retenční schopnost flyšového území spolu s morfologií terénu a také klimatické poměry. Přitom větší rozkolísanost je na jihu území, kde dochází v suchých letech k častému vysychání toků (široká štěrkovitá koryta, vysoký výpar). Naopak kulminační průtoky jsou zaznamenávány v červenci po bouřkových lijácích. Zvýšené průtoky jsou zaznamenávány i za jarního tání. Snížená retenční schopnost flyše je příčinou vysokých odtoků. Na
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 8 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
nich se podílí mimo klimatických faktorů nevhodné hospodaření v krajině (odlesnění, odstranění mezí, zcelování lánů, změna skladby lesů, polaření na příkrých svazích, používání těžkých mechanismů, regulace toků, meliorace). Snížená retence má za následek zvýšenou erozi, která je v karpatském flyši více než charakteristická. Celkově je flyšové území PLO charakterizováno celkovým nedostatkem vody. Pramenné vývěry jsou málo časté, existují v místech výchozů nepropustných (pískovcových, jílovcových) vrstev na povrch a vytváří charakteristické mokřady s pohyblivou svahovou vodou. Vydatnost takových pramenů je však malá. Na území LO se v souvislosti s geologickým vývojem vytvořily podmínky pro tvorbu minerálních pramenů. Vývěry jsou vázány na nezdenický zlom na linii Březová-Suchá Loz-Nezdenice-Luhačovice-Biskupice. Největší množství vývěrů je vázáno na Luhačovické údolí. Dále jsou to vývěry u Suché Loze a Březové. Sirné prameny jsou četné na Brumovsku (Brumov, Lipová, Podhradí, Vlachovice), ve Strání, Korytné a v Javorníku pod masivem Velké Javořiny. 4.2. Poměry klimatické Podle klimatické rajonizace ČSR (E.Quitt,1975) je na území PLO vylišeno několik klimatických oblastí. Rozhodující význam má mírně teplá oblast s krátkým mírně suchým létem, mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná se sněhovou pokrývkou spíše kratší. SV části PLO a vrcholové části Bílých Karpat (Javořina, Lopeník, Mikulčin vrch) jsou řazeny do chladné klimatické oblasti pro niž je charakteristické krátké, mírně chladné, vlhké léto, mírně chladné jaro, mírný podzim, zima je mírně chladná s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Západní část PLO je již teplou oblastí. Nejteplejší jsou nejnižší území v JZ části PLO reprezentované stanicí Strážnice s dlouhodobým teplotním ročním průměrem 8,9°C. Směrem na V a SV teplota klesá, do 500 m n.m. více, nad 500 m n.m. méně. V nejvýše položených místech klesá průměrná roční teplota pod 6°C. Jaro je ve vyšších polohách chladnější než podzim. Je to způsobeno delším trváním sněhové pokrývky na jaře. V údolních částech není teplotní rozdíl mezi podzimem a jarem patrný. Pro členitý terén PLO je typické i tvoření teplotních inverzí, které jsou projevem zvrstvení vzduchu za silného vypařování zemského povrchu. Tyto pak ovlivňují i inverzní „zvrstvení“ lesních vegetačních stupňů. Extrémní teploty vzduchu jsou značně ovlivňovány místními specifickými podmínkami. Maxima v nížinách překračují 35°C, absolutní maximum bylo naměřeno v Luhačovicích 6. července 1932 – 36,8°C. Absolutní minimum –32,4°C bylo změřeno v Brumově 25. února 1961. Srážky jsou velmi proměnlivým a důležitým vegetačním prvkem. Pro území PLO je dobře reprezentativní měření srážkoměrných stanic od 170 m n.m. do 952 m n.m.(V. Javořina). Srážkové úhrny se pohybují od 550 mm (Strážnice) do 900 mm (Javořina) ročně. Nejdůležitějšími činiteli ovlivňujícími srážky je nadmořská výška, konfigurace terénu a expozice. Údaje o srážkových úhrnech platí pro sledované období 1951 – 1980. Po roce 1980 v relativně suchém období srážkové úhrny poklesly, v letech 1982 – 83 v nížinách nedosáhly ani 400 mm. Doposud nebyl srážkový deficit uplynulých 15 let vyrovnán. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je na území PLO velmi proměnlivý, v teplé oblasti je to 30 – 50, v chladných vrcholových partiích až 120 dnů. Větrné poměry – jsou ovlivňovány horským masivem Bílých Karpat jak v rychlosti i směru. Konkrétní směry jsou pak v jednotlivých lokalitách určovány orografickými poměry a jejich zjištění, obzvláště u bořivých a přepadových větrů, je předmětem důkladného ochranářského šetření. V zimním období je charakteristickým znakem zvýšení východní složky četnosti větrů, letní období je charakterizováno více západními větry. Podzim a jaro jsou větrně nestabilní v důsledku četných povětrnostních změn, vyskytuje se nejméně bezvětří ze všech ročních období. Zajímavostí oblasti je zesilování J a JV větrů po přechodu masivu Bílých Karpat. Tyto větry – teplé a sestupné proudění, se vyskytují v zimě a časně z jara, méně pak v suchém období pozdního léta a podzimu. Vyvolávají v důsledku tzv. föhnového efektu silnou větrnou erozi i zdravotní potíže obyvatel. Pro podrobnější hodnocení mikroklimatických a mezoklimatických poměrů členitého území PLO by bylo nutno detailně studovat tvary reliéfu, expozice a sklony svahů. Kromě topografie je nutno dále analyzovat i úlohu vegetačního krytu a jeho specifické hospodaření s teplem a vláhou. Tato úloha je pouze doplňujícím faktorem. Vegetační kryt, zejména lesní společenstva, jejich charakter a druh, je dalšími prioritními podmínkami makroklimatu, mezoklimatu i mikroklimatu rozhodujícím způsobem ovlivňován. Je dále vyjádřen určením lesního vegetačního stupně, půdní kategorií a detailním průzkumem fytocenózy (lesní typ). I. Podle Atlasu podnebí ČSSR(1958) se na území lesní oblasti nachází: A - teplá oblast s následujícími okrsky A3 - teplý, mírně suchý, s mírnou zimou (zaujímá západní nížinnou část oblasti podél řeky Moravy) A5 - teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 9
(část přiléhající v západní části oblasti na okrsek A3) B - mírně teplá oblast s následujícími okrsky
B3 - mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinný (předhůří Bílých Karpat a Vizovické vrchoviny)
B5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný (zaujímá západní část Vizovických vrchů)
B6 - mírně teplý, vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinný a rovinný (úzké pruhy na hranici s okrskem B8 v horní části povodí Dřevnice, Vláry a Olšavy a v části
revírů Radějov a Javorník) B8 - mírně teplý, vlhký, vrchovinný (převážná většina hřebenové části Vizovických vrchů a Bílých Karpat) B10 - mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinný (nejvyšší partie Bílých Karpat)
C - chladná oblast C1 - mírně chladný (nejvyšší polohy Bílých Karpat) II. Podle klimatického členění - Quitt, E. (Klimatické oblasti ČR, 1971), na území lesní oblasti převažuje mírně teplá oblast (MT 10, MT 9, MT 7, MT 5, MT 3), západní nížinná část náleží do teplé oblasti (T2), nejvyšší partie Vizovických vrchů a Bílých Karpat zaujímá chladná oblast (CH 7). Viz mapka č. 3. Tab. 4.1. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY – QUITT, E. (1971)
Charakteristiky T2 MT 10 MT 9 MT 7 MT 5 MT 3 CH 7 Počet letních dnů 50 - 60 40 - 50 40 - 50 30 - 40 30 - 40 20 - 30 10 - 30 Počet dnů nad 10°C 160 - 170 140 - 160 140 - 160 140 - 160 140 - 160 120 - 140 120 - 140 Počet mrazových dnů 100 - 110 110 - 130 110 - 130 110 - 130 130 - 140 130 - 160 140 - 160 Počet ledových dnů 30 - 40 30 - 40 30 - 40 40 - 50 40 - 50 40 - 50 50 - 60 Prům. teplota v lednu -2 až -3 -2 až -3 -3 až -4 -2 až -3 -4 až -5 -3 až -4 -3 až -4 Prům. teplota v červenci 18 - 19 17 - 18 17 - 18 16 - 17 16 - 17 16 - 17 15 - 16 Prům. teplota v dubnu 8 - 9 7 - 8 6 - 7 6 - 7 6 - 7 6 - 7 4 - 6 Prům. teplota v říjnu 7 - 9 7 - 8 7 - 8 7 - 8 6 - 7 6 - 7 6 -7 Prům. počet dnů se srážkami nad 1mm
90 - 100 100 - 120 100 - 120 100 - 120 100 - 120 110 - 120 120 - 130
Úhrn srážek ve veg. době 350 - 400 400 - 450 400 - 450 400 - 450 350 - 450 350 - 450 500 - 600 Úhrn srážek v zimě 200 - 300 200 - 250 250 - 300 250 - 300 250 - 300 250 - 300 350 -400 Srážky celkem 550 - 700 600 - 700 650 - 750 650 - 750 600 - 750 600 - 750 850 - 1000 Počet dnů se sněhem 40 - 50 50 - 60 60 - 80 60 - 80 60 - 100 60 - 100 100 - 120 Počet dnů zamračených 120 - 140 120 - 150 120 - 150 120 - 150 120 - 150 120 - 150 150 - 160 Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50 40 - 50 40 - 50 50 - 60 40 - 50 40 - 50
4.3. Poměry geologické a pedologické 4.3.1. Geologie oblasti Území patří k Západním Karpatům vnějším. Jejich stavba je výsledkem horotvorných pohybů v druhohorách a třetihorách. Vnější Karpaty mají výraznou pásemnou stavbu a poloobloukovitý tvar. Tvoří složitý příkrovový systém dalekosáhle přesunutý za třetihorního vrásnění k severozápadu na Český masív. Na jejich stavbě v území PLO se podílejí geotektonické celky: flyšové pásmo (magurský flyš) a vídeňská pánev (velmi malou částí). Magurský flyš je budován intenzívně zvrásněnými terigenními mořskými sedimenty křídy a starších třetihor s dominancí flyšové facie. Flyšem rozumíme mnohonásobné střídání jílovců, prachovců, pískovců a slepenců ve vrstvách silných zpravidla od několika cm až do několika metrů. Flyšové sedimenty dosahují mocnosti až přes 100 m. Geologická historie flyše spadá do alpinského vývojového cyklu, který začíná druhohorním uložením křemenného detritu. Pokračuje sedimentací karbonátovou, která kulminuje v juře. Důkazem karbonátové sedimentace ve flyšovém pásmu jsou pouze sedimentární klasty (valouny či bloky). Ve starších třetihorách (paleogénu) pak pokračuje flyšová detrická sedimentace. Sedimenty jsou pak formovány horotvornými pohyby helvetskými (svrchní oligocén), sávskými (rozhraní paleogén – neogén) a štýrskými (miocén). Koncem miocénu měla pak oblast ráz zarovnané pahorkatiny, která byla v pliocénu rozlámána vertikálními pohyby, jež daly vzniknout intermontánním depresím (kotlina kuželovská) a modifikovaly říční síť. Ve
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 10 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
čtvrtohorách (pleistocén, holocén) dochází pak k dalšímu morfologickému modelování území, zahlubování údolí, vzniku sesuvů na jílovcových horninách. Na základě faciálního vývoje vrstev magurské flyše jsou v něm vyděleny od vnějšího okraje tektofaciální jednotky račanská, bystrická a bělokarpatská . Ty se pak podle doby vzniku a složení dále člení. Pro račanskou jednotku jsou charakteristické soláňské souvrství (spodní soláňské - ráztocké vrstvy – střídání vápnitých pískovců a šedých a zelenošedých jílovců, svrchní soláňské – lukovské vrstvy – arkózové pískovce a slepence), bělověžské souvrství (spodní bělověžské vrstvy – střídání složitých vložek jílovců a pískovců s šedými a zelenými jílovci a křemitovápnitými pískovci), zlínské souvrství – středně až hrubě rytmický flyš s glaukonitickými pískovci a šedými vápnitými jílovci (vsetínské vrstvy). V zóně luhačovické jsou vyvinuty hrubě lavicovité křemenné pískovce s glaukonitem a arkózové pískovce se středněeocenními nummulity (luhačovické vrstvy). Tyto pískovce vystupují u Luhačovic, Březůvek i jinde, bývají řazeny do soláňského souvrství. Směrem do nadloží přecházejí luhačovické vrstvy do drobně rytmických flyšových vrstev újezdských. Společně se pak luhačovické i újezdské vrstvy nazývají spodní zlínské vrstvy.
Bystrická jednotka probíhá v úzkém pruhu mezi Valašskými Klobouky a Nedašovem přes Rokytnici k Záhorovicím, kde končí v nezdenickém zlomu. Nejstaršími jejími sedimenty jsou paleocenní pískovce soláňského souvrství. Zlínské souvrství je označováno jako bystrické vrstvy, vyznačuje se vyšší vápnitostí pískovců a jílovců a jednotnou facií. Bělokarpatská jednotka zaujímá největší část Bílých Karpat. Flyšová sedimentace, která je velmi proměnlivá, dovoluje vyčlenit vývoj hlucký a vlárský. Hlucký vývoj se oproti vlárskému vyznačuje větším zastoupením jílovců, které také určují mírnou morfologickou modelaci krajiny. Podle stáří a složení vrstev se v hluckém vývoji vylišuje např. svodnické, nivnické či kuželovské souvrství. Vlárský vývoj buduje horskou část Bílých Karpat. Je vytvořen javorinským, svodnickým a chabovským souvrstvím. Ve stavbě magurského příkopu se výrazně uplatňuje příčná i podélná zlomová tektonika projevující se zlomy (nezdenický, hlucký) a výrony CO2 a NH4. Na nezdenický zlom je vázán andezitový či bazaltický vulkanismus.
Vídeňská pánev zasahuje na území oblasti jen okrajově svými severovýchodními výběžky. Má charakter pískovců, slepenců, prachových vápnitých jílů a písků. V kvartéru se na skalním podkladě vytvořila vrstva fluviálních, proluviálních a deluviálních sedimentů. Plošně nejrozšířenější jsou svahové (deluviální) uloženiny. Pokud tvoří skalní podklad jílovce, ve styku s vodou se rychle rozpadají a vytváří se jílovito - písčité půdy. V místech pískovcového podloží mají deluviální sedimenty charakter hlinito-kamenitých nebo kamenitých sutí (S svahy Velké Javořiny). Mocnost deluvií je až 3m. Proluviální sedimenty se ukládají při vyústění vodních toků do hlavních údolí v podobě náplavových kuželů. Fluviální sedimenty se akumulují v údolích větších toků. Příkladem rozsáhlých fluviálních sedimentů jsou náplavy řeky Veličky o mocnosti několika metrů. V kvartéru (pleistocénu) vznikají i různě mocné vrstvy sprašových hlín (větrné akumulace), které jsou hojnější v bezlesých částech PLO. Viz mapka č.5. 4.3.2. Pedologie oblasti Rozlišení půd na zemědělskou a lesní je záležitostí poměrně mladou související až s poslední vlnou valašské kolonizace v 17. a 18. století. Nynější rozloha zemědělské půdy je v porovnání se stavem v 18.století menší o značné rozlohy pastvin zejména v nadmořských výškách nad 450 – 500 m, které byly zpětně zalesněny v drtivé většině nepůvodními smrkovými a borovými monokulturami (viz degradace lesních stanovišť). Rozložení lesní a zemědělské půdy se stabilizovalo od tereziánských dob. Lesní půdy oblasti je možno z velké části pokládat za půdy v přirozeném stavu, neboť se na nich uchovaly přirozené listnaté porosty. Ani lesní půdy se však nevyhnuly antropogennímu ovlivnění. Bylo to zejména ochuzováním selských půd a půd singulárních lesů vyhrabáváním steliva. Takové půdy mají desítky let narušen přirozený proces akumulace a rozkladu humusu, což se projevuje nedostatkem přístupných organických látek, ústupem živin a celkovou degradací stanoviště. Mimo to jsou tato stanoviště často postižena změněnou druhovou skladbou dřevin se prospěch monokultur borovice a smrku. Důsledky hrabání v minulosti a nepříznivého vlivu jehličnatých monokultur v současnosti vytváří celkovou výslednici půdních podmínek, která ovlivňuje jednak půdní fytocenózu a dále kvalitu lesních porostů na těchto půdách rostoucích. Takto degradovaná stanoviště se vyskytují na celém území PLO, převážně v nižších částech v okolí lidských sídel, zejména vesnic na okrajích lesních komplexů. Jsou to např. porosty v oblasti Radějov – Lučina, Velká nad Veličkou , Boršice, Hluk, Uherský Brod, celý jižní okraj komplexu Vizovických vrchů od obce Zlámanec přes Hřivínův Újezd, Řetechov, Horní Lhotu, Loučku až k Lidečku. Dále jsou to porosty v ploché části Slavičínska od Nevšové přes Lipovou, Vlachovu Lhotu, Tichov až po Horní Lideč. Na stav a kvalitu lesních půd má značný vliv také změněná druhová skladba porostů. I mimo bývalé selské lesy byly v minulosti zakládány monokultury, zejména smrkové. Takové porosty, naprosto neodpovídající přírodním podmínkám oblasti, s sebou přinesly zápory, které se ve svých důsledcích projevují v posledních desetiletích. Od počátku své existence však způsobují svým pomalu rozložitelným odpadem postupné okyselování půd a jejich postupnou podzolizaci. Za působení kyselých imisí byla značná plocha
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 11
lesních půd oblasti takto biologicky degradována. Jako příklad slouží smrkové porosty v revíru Radějov (v současnosti jsou již téměř zničeny a rozvráceny kalamitami), vrcholové partie Lopeníku, Mikulčina vrchu, oblasti mezi obcemi Žitková, Bzová, Šanov, masiv Jeleňovské a Královce nad Valašskými Klobouky a v podstatě celá linie Vizovických vrchů s počátkem na Komonci a koncem v Lidečku. V neposlední řadě byla kvalita půd značně ovlivněna nevhodnými těžebně dopravními technologiemi, zejména pojezdem těžkých mechanismů s důsledkem ve zhutňování půd a nastartování erozní činnosti vody. Převládajícím půdním typem je kambizem. Podle charakteru půdotvorného substrátu je pak rozlišena do několika subtypů. K nejzastoupenějším pak patří kambizem typická mezotrofní a oligotrofní, kambizem eutrická a kambizem luvická, kambizem dystrická, kambizem rankerová atd. K méně zastoupeným půdním typům patří luvizemě, rankery či podzoly. Vzhledem ke geologickým a geomorfologickým podmínkám je pro magurský flyš typická téměř úplná absence semihydromorfních a hydromorfních půd. Vlivem značné příměsi jílových minerálů v půdách jsou tyto z hlediska zrnitosti většinou středně těžké až těžké a hůře prostupné pro vodu. Ta v půdním profilu stagnuje a vytváří charakteristické znaky oglejení. Většinou bývá toto oglejení vytvořeno ve větších hloubkách (v průměru od 40 cm níže) a nijak neovlivňuje fytocenózu na povrchu. Vylišení takovýchto lokalit při typologickém mapování je velmi obtížné, není možno spoléhat na rostlinné indikátory ani na šetření pomocí zkusných vpichů sondýrkou. Zastoupení oglejných půd (kambizemí pseudoglejových) je velmi malé – bodové a nemá vliv na způsob hospodaření na převažujících lesních typech. K semihydromorfním půdám lze zařadit i nivní půdy – fluvizemě v okolí větších toků, které vytváří zcela specifické podmínky pro hospodaření na úzkých dlouhých plochách. Bodový charakter mají i hydromorfní půdy na svahových mokřadech s přítomností proudící vody a svahových glejů. Také tato stanoviště vcelku neovlivní způsob hospodaření v rámci dominantního hospodářského souboru. Pokud se týká trofnosti lesních stanovišť oblasti, převládají živná stanoviště půdních kategorií S, B, H, D. Specifický ráz má hřeben Vizovických vrchů, kde na zvětralinách soláňských vrstev vznikají chudší půdy rázu typických kambizemí oligotrofních, kambizemí dystrických až podzolů kambických či podzolů typických. Zde jsou pak hojná stanoviště s půdními kategoriemi K, N. Na živnost lesního stanoviště má v oblasti rozhodující vliv poměr pískovcové a jílovcovité složky v půdotvorném substrátu. Životnost značně ovlivní rovněž složení pískovcového tmelu. Obecně lze říci, že zastoupení skeletu (pískovce) nad 30% v půdním profilu ovlivní posun trofnosti od živných ke kyselým stanovištím. Výjimku tvoří obohacená kamenitá stanoviště kategorií A, kde došlo z různých příčin k obohacení půdního profilu humusem. Tato stanoviště se vyskytují jak v chudší části vizovického hřebene, tak v bohatší části bělokarpatské. Za zmínku stojí i obsah CaCO3 v půdách. Ten je v půdách oblasti velmi proměnlivý a závisí na obsahu Ca v jílovcích či tmelu pískovců. Na stanovištích s podložím karbonátových jílových břidlic jsou půdy bohaté, vápnité s výskytem vápnomilných rostlinných druhů. Ve svahových mokřadech zde dochází ke vysrážení CaCO3 ze studených roztoků a vzniku charakteristických vápenných tufů. Bohatost půd na vápník je příznačná pro celou oblast centrálních Bílých Karpat od Radějova až po Sidonii. Základní půdní vlastnosti charakterizují fyzikální a chemické rozbory půdních vzorků odebraných v půdních sondách v celé oblasti. Půdní soudy byly vybrány tak, aby byla podchycena dominantní lesní stanoviště a zároveň zdůvodněna nutnost diferenciace způsobu hospodaření na nich. Půdní sonda připadá asi na 1000 ha porostní půdy. Syntetickým vyjádřením pedologického průzkumu lesních stanovišť je pak upřesnění charakteristik lesních typů (viz kapitola 4.5.4.1. Typologické plochy). Zobecnění půdních rozborů typologických ploch Reakce půd : je velmi proměnlivá v závislosti na hloubce. V horní části (do 15 cm) jsou půdy vesměs silně až středně kyselé. Směrem dolů kyselost klesá. Na půdách s dobrou až vysokou zásobou Ca (karbonátové jílovce či vápnité tmely pískovců) je reakce půd mírně kyselá až neutrální. Vyšší skeletnatost půd a tedy vyšší obsah pískovců zvyšují půdní kyselost. To platí o kyselých a kamenitých půdách Vizovického hřebene, kde dominují kyselé a kamenité bučiny na podzolech, podzolových kambizemích či rankerech. Vyšší zastoupení půd s neutrální až alkalickou reakcí je v oblasti centrálních Bílých Karpat.
Sorpční kapacita : je obecně velmi vysoká až vysoká, u kyselých půd klesá směrem dolů na velmi nízkou. Sorpční nasycenost : roste s klesající kyselostí. Půdy nahoře silně kyselé jsou také výrazně sorpčně nenasycené, s poklesem kyselosti směrem dolů roste sorpční nasycenost, půdy neutrální jsou sorpčně nasycené až plně sorpčně nasycené.
Zrnitost : půdy jsou většinou středně těžké, větší podíl rozloženého pískovce půdy vylehčuje, naopak na čistých jílovcích jsou půdy těžké, špatně propustné, slehlé. Živiny : Dusík – v průměru střední zásoba
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 12 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Fosfor – velmi nízká, místy střední zásoba Draslík – střední až dobrá zásoba Vápník – velmi proměnlivá zásoba (nízká – vysoká) Hořčík – dosti proměnlivá, většinou dobrá až vysoká zásoba TAB 4.2. ZASTOUPENÍ PŮDNÍCH TYPŮ A NIŽŠÍCH JEDNOTEK Půdní typ subtyp výskyt Celkem
% LITOZEM výchozy skeletu 0.04
typická oligotrofní pískovce, jílovce, hřbety 11.60 typická mezotrofní jílovce, pískovce 42.20 eutrická svahové hlíny 6.97 luvická jílovce 19.89 rankerová pískovce, jílovce 0.30
KAMBIZEM
pseudoglejová jílovce, pískovce 0.05 PODZOL pískovce, jílovce, hřbety 1.72 HNĚDOZEM sprašové hlíny 13.46 FLUVIZEM aluviální naplaveniny 0.59 PSEUDOGLEJ kambický pískovce, jílovce + RANKER pískovce, jílovce 3.02 GLEJ pískovce, jílovce 0.16 celkem 100 4.4. Poměry biogeografické
Nové regionálně fytogeografické členění ČR (Skalický, Slavík 1988) bere jako základní kriterium
přítomnost respektive absenci teplomilných nebo horských prvků. Na území oblasti zasahují čtyři fytogeografické okresy. Do oblasti Termofytika náleží Bílé Karpaty stepní, které zaujímají nižší, téměř bezlesé části mezi Sudoměřicemi a Bojkovicemi. Větší části zabírají okresy Mezofytika, hlavně Bílé Karpaty lesní. Pouze hřeben Královce je vzhledem k přirozenému výskytu jedle řazen k fytogeografickému okresu Javorníky. V severní části oblasti dominuje jednotka Zlínských vrchů.
Starší regionálně fytogeografické členění : Domin (1930) – samostatný okres Bílé Karpaty jako součást Západních Karpat
Dostál (1959) – území Carpaticum, obvod Praecarpaticum moravicum
Biogeografické členění (Culek a kol., 1996) vylišuje biogeografické regiony náležející do Karpatské podprovincie: viz mapka č.4. 3.3. Hlucký – jihozápadní část oblasti 3.6. Bělokarpatský – pohoří Bílých Karpat 3. 7. Zlínský - severní část Vizovické vrchoviny
Sosiekologické členění (Petříček 1982, Míchal, Petříček 1988) vylišuje na území lesní oblasti sosiekoregiony:
2.27 Hlucká pahorkatina 3.26 Zlínsko – Luhačovická vrchovina 3.28 Bílé Karpaty
4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL (ÚHÚL, 1971) Komentář:
Podle vyhlášky č.83/1996 Sb. se pro typologické mapování využívá přehled souborů lesních typů České republiky podle přílohy č.2 této vyhlášky. Je to typologický systém ÚHÚL (1971).
Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, t.j. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Jako jednotka jediného systému je lesní typ charakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 13
typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Mapovací jednotkou je tato geografická varianta lesního typu, popřípadě jeho degradační stadium.
Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště. 4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů Komentář: Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (lvs) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (Plíva 1971).
Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úpravu vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko - sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (Plíva 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku.
Hlavními nositeli vegetační stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglaciálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (Plíva 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitosti). Pro označení stupně je rozhodující skladba souborů živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (Plíva 1971). Zonal i ta:
Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí posloupnost lesních vegetačních stupňů vzniklých pod vlivem makroklimatu se zvyšující se nadmořskou výškou od nížin do hor v území pozvolně se zvyšujícím, kde se neuplatňuje expoziční a inverzní mezoklima. Konstrukce používaného typologického systému ÚHÚL a parovinný charakter hercynské oblasti vytváří více méně mozaikovitý či velmi členitý charakter vegetační stupňovitosti. V koncepci vegetační stupňovitosti se totiž nevychází z nadmořské výšky, ale především ze složení vegetace a navíc druhová skladba ve vegetačním stupni není jednotná (rozdíly půdní, reliefové, mezo a mikroklimatické). K tomu je proto zapotřebí rozlišovat při interpretaci typologické mapy a mapy lesních vegetačních stupňů následující pojmy: Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstvev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, N, F Inverze lesních vegetačních stupňů (a tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně (úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy);
Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů a vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs) a kde první číslo znamená zařazení do souboru společenstev: bory - 0; edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L, případně Z; Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních zpravidla o jeden stupeň (dolu) posunutých lvs: edafické kategorie: Q, P, O, T, G Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se z většiny pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů: edafické kategorie: A, C, F, Y, V, Z, M případně H, I, D, a dále jsou takto nazývány případné další odlišnosti v mapování. 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně a vegetační poměry PLO 38 je řazena podle mapy variant vegetační stupňovitosti (Zlatník 1975) k teplé mediteránní oblasti (ekologické variantě bukové a chorologické variantě panonské a subpanonské).
Rozvržení lesních vegetačních stupňů odpovídá sousedním flyšovým pohořím jako jsou Chřiby či Hostýnské vrchy, na slovenské straně Myjavská pahorkatina. Typickou vegetací oblasti jsou bohaté dubové bučiny a bohaté bučiny a vlivem lidské společnosti v posledních stoletích vzniklé dubové či bukové habřiny či dubové a bukové pařeziny, které se staly jako známé bělokarpatské louky druhotnou, ale specifickou složkou přírodních společenstev Bílých Karpat a Vizovických vrchů. V těchto lesních společenstvech dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa), na sušších a skeletnatějších stanovištích je nahrazována strdivkou jednokvětou (Melica uniflora). Tyto dominantní traviny jsou doprovázeny svízelem Schultesovým (Galium schultesii), pryšcem mandloňovým (Tithymalus amygdaloides), čistcem lesním (Stachys silvatica), mařinkou vonnou (Galium odoratum), violkou lesní (Viola silvatica), kyčelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) atd. Bohatá eutrofní stanoviště jsou pak indikována bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis), hvězdnatcem čemeřicovým (Hacquetia epipactis), kopytníkem evropským (Asarum
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 14 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
europaeum), kakostem smrdutým (Geranium robertianum), kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos) atd. Přitom v bělokarpatské části, díky bazickým flyšům (jílovcům), převažují tyto bohaté druhy vegetace, kdežto v části Vizovických vrchů s převahou pískovcové složky flyše převládají acidofilní typy vegetace – kyselé dubové bučiny a bučiny, pro které je typický výskyt biky hajní (Luzula nemorosa), borůvky lesní (Vaccinium myrtillus), jestřábníku lesního (Hieracium silvaticum) či kapradě rakouské (Dryopteris austriaca). Zajímavým jevem je absence jedle ve velké části oblasti. Původní je zde přítomna pouze v severovýchodní části na Valašskokloboucku, kam proniká z Beskyd a Javorníků (blíže kapitola 4.5.10. Historické rozšíření buku a jedle). Lesní oblast tak zahrnuje dominantní část bezjedlovou a část s jedlí (viz mapa lvs.). V jedlové části je vytvořeno specifické lesní společenstvo – dubová bučina s jedlí, kde dochází ke smíšení dubu s jedlí. Jeho charakteristiku a zdůvodnění podává ing. Prudič (1990) v návaznosti na práce v 60. letech lektorované prof. Zlatníkem. Toto zdůvodnění se opírá o Zlatníkův předpoklad výskytu jedle v přirozených porostech vyšších a chladnějších poloh společenstev Querceto – Fageta. Takovéto podmínky existují právě v SV části PLO, kde chybí typický vegetační stupeň bukový a je nahrazen právě společenstvem dubové bučiny s jedlí, které je řazeno ještě do 3. lesního vegetačního stupně. Proto má zde tento stupeň reprezentovaný konkrétními lesními typy větších vertikálních rozšíření a ve výjimkách dosahuje na teplých jižních stráních nadmořské výšky až 700 m. Poté přecházejí přímo do 5. lesního vegetačního stupně jedlobukového. Tento stupeň je rozšířen v nejchladnější části oblasti zhruba od nadmořské výšky 650 – 680 m na slunných expozicích, na S a SV svazích klesá podstatně níže. Je potřeba připomenout i značný vliv Vizovických vrchů jako důležitého klimatického předělu, v němž vyznívají teplé vlivy jižních oblastí (panonie) a nastupuje studenější a krutější klima beskydské. Tento fakt je dokladován nejen po stránce vegetační, ale i faunou (mezní výskyt teplomilného hmyzu). V nejedlové části má největší vliv na porostní skladbu expozice a jí podmíněné mezo či mikroklimatické rozdíly. Diferenciace půdních vlivů je malá. V polohách do 650 – 700 m n.m. zaujímají dubové bučiny (3.lvs) slunné svahy, zatímco stinné náleží bučinám (4.lvs). Typickým příkladem je hřebem Vizovických vrchů. V nižších polohách (200 – 400 m n. m.) se na stinných svazích vyvinuly dubové bučiny (3.lvs), slunné svahy zaujímají bukové doubravy (2.lvs). Nejteplejší partie na okrajích lesních komplexů s vysychavým stanovištěm patří k habrovým doubravám (1.lvs). V nadmořských výškách nad 700 m se vliv expozice uplatňuje již méně. Zde je typický výskyt bučin (4.lvs) v bezjedlové části a jedlových bučin (5.lvs) v jedlové části.
Zastoupení lesních vegetačních stupňů v PLO 38:
lvs Zastoupení (%) 1.dubový 0.4 2.bukodubový 19.8 3.dubobukový 53.9 4.bukový 16.2 5.jedlobukový 9.7 0.bory +
Všeobecně lze říci, že oblast patří k nejzachovalejším lesním celkům ve vztahu k původnosti lesních společenstev. Zachovaly se zde ve větší míře původní listnaté a smíšené porosty. Od nejnižších nejteplejších poloh jsou to bohaté, hlinité a obohacené bukové doubravy, uléhavé bukové doubravy a potoční luhy, dále kyselé či kamenité dubové bučiny, svěží, bohaté, hlinité a obohacené dubové bučiny, lipodubové bučiny, lipové javořiny, bodově jedlodubové bučiny, kyselé, bohaté, svěží, hlinité či obohacené dubové bučiny s jedlí, jasanové olšiny, kamenité, kyselé, svěží, svahové, bohaté, hlinité, obohacené bučiny, bodově podmáčené a lipové bučiny, v nejvyšších polohách kamenité, kyselé, svěží, svahové, bohaté a obohacené jedlové bučiny, klenové bučiny, vlhké jedlové bučiny a podmáčené jedliny. V úvodu pedologické části je zmínka o změnách dřevinné skladby porostů a souvislosti s půdními změnami. Z ní je zřejmé, že jako na většině území i v PLO 38 tvoří většinu plochy porosty s nevhodnou dřevinou skladbou. Podle databáze LHP a PLO je dřevinná skladba PLO tvořena těmito porostními typy :
smrkový (SM monokultury + porosty s převahou SM) borový (BO monokultury + porosty s převahou BO) jedlový (JD monokultury + porosty s jedlí nad 20%) dubový (doubravy + směsi s převahou DB) bukový (bučiny + směsi s převahou BK) les nízký – kvalitní (DB, směsi DB+HB – často s jedinci semennými) les nízký – horší (DB, směsi DB+HB, HB – špatná kvalita)
olšový (JS) (olšové nebo jasanové porosty na aluviích)
Bližší viz. Zhodnocení stupně přirozenosti porostních směsí v kap. 6. Okrajově se vyskytují skupiny cenných listnáčů (LP, KL), které byly založeny většinou uměle.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 15
Zvláštní zmínku zaslouží borovice, která se v oblasti vyskytuje na 12% plochy. Tvoří však porosty nevhodných monokultur na bývalých selských a obecných pozemcích. Její kvalita je průměrná až podprůměrná. V torzech se však vyskytuje cenný a kvalitní ekotyp Malenovické borovice – jedná se spíše jen o jednotlivé výstavky, souvislejší porosty byly již vytěženy. Ojediněle se vyskytuje na bývalém polesí Malenovice – ve směsích s DB a HB a na polesí Slavičín – ve vojenských objektech. Pokud nebude v zájmu vlastníka udržet tento ekotyp v zastoupení (sběr semen a umělý výsev), v dohledné době vymizí. Poměrně kvalitní borovice se vyskytuje na kyselých stanovištích SLT 3K, 4K, 3N, 4N, na extrémních stanovištích 3Y a jako relikt (původní borovice) na OZ. V jedlové části se vyskytuje ve směsi BK, BO, JD. Cílem diferencovaného hospodaření by měla být postupná přeměna nevhodných (nestabilních, nepůvodních) monokultur SM, BO na porosty produkční s víceméně přirozenou skladbou dřevin. Hlavním principem těchto přeměn je pak trvale udržitelné hospodaření přírodě blízké. Rámcem pro takovéto hospodaření je vytvoření hospodářských souborů a jejich rámcových směrnic hospodaření (viz kapitola 9). Mapa lesních vegetačních stupňů Jedním z výstupů OPRL je mapa zonálních vegetačních stupňů v duchu pojetí použitého typologického systému (ÚHÚL 1971). Jedná se o jakousi generalizaci v rámci mozaikovitého rozšíření lesních vegetačních stupňů. 4.5.2.2. Soubory lesních typů TAB 4.3. ZASTOUPENÍ SLT V PLO ( %) 56 332.66 ha
ekologická řada % extrémní kyselá živná obohacená oglejená podmá
čená humusem vodou ra
še
linná
l. v. s.
edafické kategorie X Z Y M K N I S F C B W H D A J L U V O P Q T G R Σ 9
8
7
6
5 + 0.6 0.6 2.0 0.4 4.3 1.1 0.3 0.4 + + + 9.7
4 1.1 0.1 2.7 0.3 8.6 1.1 2.3 + + 16.2
3 + 3.5 0.4 5.7 17.2 18.8 7.6 0.1 0.1 0.5 + 53.9
2 0.2 0.4 0.9 3.4 12.7 1.9 0.3 19.8
1 + 0.1 0.3 + 0.4
0 +
Σ + + + 5.2 1.4 0.4 11.3 0.7 0.3 33.5 32.6 12.9 0.4 0.5 0.8 + + + + 100
Převládajícími soubory lesních typů jsou: 3B, 3H, 2H. 4.5.3 Zastoupení přirozených lesních společenstev
zastoupení v %
BORY: + DOUBRAVY: 19.9 BUČINY: 78.8 JEDLINY: + OLŠINY: 0.5 LUHY: 0.3 JAVOŘINY: 0.5 4.5.4. Typologické plochy, trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a ostatní výzkumné plochy
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 16 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
4.5.4.1. Typologické plochy V rámci PLO je k dispozici celkem 992 zápisů (typologických zápisníků) z typologických ploch, které byly zakládány již v roce 1956 a postupně v dalších letech I. cyklu mapovacích prací (Prudič a kol.). Tyto plochy o velikosti 5arů (prům. 25m) byly z větší části revidovány počátkem 70. let (1971), kdy se sjednotil typologický systém na nynějším stavu. K další revizi došlo až o 20 let později. Mnohé sondy zanikly vývojem porostů – v porostech se nedaly fyzicky identifikovat, a proto byly založeny plochy nové (cca 16 ploch). Fytocenologické zápisy a půdní vzorky byly pořízeny a odebrány podle nové metodiky šetření přírodních podmínek (Macků 1990). V současné době jsou typologické plochy zakládány v hustotě 1 sonda na přibližně 1000 ha porostní plochy, to znamená, že na 41 plochách je provedena revize již potřetí. Jsou pořizovány fytocenologické zápisy, vyhodnoceno dřevinné patro a odebrány půdní vzorky v hlubokých sondách. Vzorky jsou pak zpracovány pedologickou laboratoří ÚHÚL. V tabulce jsou uvedeny nejnovější půdní rozbory na typologických plochách po celém území PLO. Jejich zhodnocení je provedeno v kapitole 4.3.2. Pedologie oblasti. TAB. 4.4. PŮDNÍ ROZBORY TYPOLOGICKÝCH PLOCH
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení; Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 500
Brumov 551 E7z
480 m SSZ
Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem typická (oligo- mezotrofní) Písčitohlinitá
bez vegetace
Horizonty: Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 5 - 7 4,82 5,97 0,165 - 24,1 44,4 120 100 738 117
Bv 7 - 15 4,41 1,33 0,049 - 15,9 29,6 64 68 169 83
Bv 15 - 60 4,73 0,43 0,031 - 14,7 37,4 29 86 351 149
3S7 svěží
dubová bučina
biková s ostřicí
chlupatou na
vrcholech, hřbetech a plošinách Bv/Cd(g) 60 + 5,08 0,31 0,030 - 14,3 64,3 28 86 725 215
T 389 501 Brumov 552 E7y
450m V - JV
Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem typická, mezotrofní Písčitohlinitá
bez vegetace
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost
%
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Oh, Aol 3 - 7 4,98 23,55 0,819 - 61,0 55,7 209 539 2525 290
Bv 7 - 20 4,42 1,97 0,057 - 15,6 25,0 28 82 163 75
Bv 20 - 50 4,57 0,53 0,035 - 18,9 31,7 20 98 210 119
3S7-3D5 svěží
dubová bučina
biková s ostřicí
chlupatou na přechodu k obohacené
dubové bučině Bv/Cd(g) 50 + 4,91 0,50 0,034 - 18,5 52,4 13 119 560 310
T 389 502 Brumov 586 B9
450 m SV
Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem pelická Písčitohlinitá
Asperula odorata 2, Rubus caesius 2, Senecio fuchsii +, Oxalis acetosella 1, Veronica officinalis +, Stachys silvatica +, Mycelis muralis +, Carex silvatica 3, Brachypodium silvaticum 1, Festuca gigantea +, Poa nemoralis +, Carex pendula +, Luzula pilosa +, Melica uniflora +, Luzula nemorosa +, Dryopteris austriaca 1, Dryopteris filix-mas +, Athyrium filix-femina +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 3 - 6 4,26 3,07 0,188 - 19,4 36,1 60 106 372 96
Bvp 6 - 20 4,55 1,24 0,069 - 16,7 33,5 24 91 202 80
Bvp 20 - 60 5,04 0,55 0,059 - 18,6 59,7 14 106 796 268
3B8 bohatá dubová bučina s jedlí na svazích
Bvp/Cd(g) 60 + 5,13 0,48 0,041 - 23,7 74,3 20 123 1426 416
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 17
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení; Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 503 Brumov 586 E9
470 m V
Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem rankerová (podzolovaná) Hlinitopísčitá
Rubus caesius 1, Hieracium silvaticum +, Moehringia trinervia +, Senecio nemorensis +, Mycelis muralis +, Luzula nemorosa 1, Calamagrostis epigeios 1, Festuca gigantea -, Dryopteris austriaca -, Dicranum scoparium -, Hypnum cupressiforme -, Polytrichum formosum -, Plagiothecium undulatum -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Of, Oh 1 - 4 4,09 35,74 1,055 - 83,2 24,2 96 142 1653 129
Aol(e) 4 - 12 3,71 5,07 0,100 - 16,1 18,6 14 46 202 35
Bsv 12 - 40 4,33 1,09 0,030 - 7,8 17,9 14 35 54 23
3N3 kamenitá
kyselá dubová
bučina na svazích a hřbetech
Bv/Cd 40 - 100 4,47 0,26 0,015 - 6,8 25,0 7 42 54 22
T 389 504 Brumov 220 A12
710 m V - SV
Magurský flyš- jílovce a pískovce (Soláňské vrstvy) Ranker podzolový var. podzolový Písčitá
Rubus caesius +, Maianthemum bifolium -, Luzula nemorosa 5, Poa nemoralis +, Calamagrostis epigeios +, Carex pilulifera +, Dryopteris austriaca -, Hypnum cupressiforme -, Dicranum scoparium -, Polytrichum formosum -, Plagiothecium undulatum -
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Of, Oh 3 - 7 4,18 28,55 0,906 - 60,4 20,7 146 291 537 111
Ae 7 - 10 3,78 9,95 0,274 - 27,5 16,7 39 80 139 34
Bsv/Cd 10 - 30 3,72 3,14 0,108 - 14,1 12,1 41 60 100 28
5N1 kamenitá
kyselá jedlová
bučina s kapradí
rakouskou na svazích a
hřbetech
Bsv/Cd 30 + 4,34 2,50 0,094 - 7,2 - 43 36 44 12
T 389 505 Brumov 220 C11
665 m JV
Magurský flyš- jílovce a pískovce (Soláňské vrstvy) Podzol typický- středně výrazný Písčitá
Luzula nemorosa +, Festuca altissima -, Dryopteris austriaca +, Hypnum cupressiforme -
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Oh 6 - 10 4,14 31,27 0,773 - 65,5 21,7 156 183 860 99
Ae 10 -12 3,95 8,22 0,233 - 26,2 19,5 35 89 234 31
Ep 12 - 27 3,74 1,74 0,062 - 10,3 27,2 14 32 61 9
Bs 27 - 40 4,15 1,59 0,045 - 12,6 5,6 18 44 60 12
5K9 kyselá jedlová bučina
biková na svazích a hřbetech
Bs 40 - 50 4,36 1,33 0,044 - 5,5 - 14 27 62 9
T 389 506 Brumov 219 A11
590 m JV
Magurský flyš- jílovce a pískovce (nevápnité) Kambizem typická (mezotrofní) Písčitohlinitá
Viola silvatica 1, Euphorbia amygdaloides +, Rubus caesius +, Mercurialis perennis 3, Salvia glutinosa +, Senecio fuchsii +, Asperula odorata 1, Oxalis acetosella +, Petasites albus +, Sanicula europaea -, Actaea spicata +, Cephalanthera ensifolia -, Circaea lutetiana +, Stachys silvatica +, Geranium robertianum +, Mycelis muralis +, Melica uniflora -2, Carex silvatica +, Brachypodium silvaticum +, Festuca altissima -, Plagiothecium undulatum +, Athyrium filix-femina -, Dryopteris filix-mas -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 3 - 15 4,43 3,60 0,188 - 15,4 33,1 30 75 738 178
Bv 15 - 30 4,88 1,12 0,067 - 10,8 38,9 28 61 532 172
Bv 30 - 45 5,26 0,53 0,050 - 11,8 61,9 23 80 805 305
5B1 bohatá jedlová bučina
mařinková na svazích
Bv(g)/Cd 45 + 5,55 0,52 0,044 - 12,6 70,6 18 86 973 342
T 389 507 Brumov 110 B9
540 m SZ
Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem rankerová, podzolovaná Hlinitopísčitá
Prenanthes purpurea -, Mercurialis perennis +, Euphorbia amygdaloides +, Asperula odorata -, Viola silvatica -, Oxalis acetosella +, Stachys silvatica -, Salvia glutinosa -, Actaea spicata -, Ajuga reptans -, Lamium galeobdolon -, Maianthemum bifolium -, Moehringia trinervia -, Luzula nemorosa +, Melica uniflora +, Luzula pilosa +, Kapraďorosty 2 :Dryopteris filix mas, Gymnocarpium dryopteris, Polystichum lobatum, Dryopteris austriaca, Athyrium filix-femina,, Hypnum cupressiforme -
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Ol, Of, Oh 0 - 4 4,45 42,57 1,218 - 87,2 27,5 393 548 4105 289
Ao 4 - 10 3,86 10,90 0,338 - 30,5 11,1 69 116 587 72
Bv 10 - 25 4,35 0,74 0,026 - 5,4 - 17 26 56 14
Bv 25 - 50 4,54 0,40 0,015 - 4,1 - 16 28 49 14
5A1 klenová bučina
bažanková s jedlí na
svazích a hřbetech
Bv/Cd 50 + 4,45 0,24 0,013 - 3,8 - 17 33 52 15
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 18 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení; Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 508 Brumov 110 B9
550 m SZ
Magurský flyš- jílovce a pískovce Podzol kambický Hlinitopísčitá
Rubus caesius -, Luzula nemorosa 1, Luzula pilosa +, Dryopteris austriaca 2, Hypnum cupressiforme -, Polytrichum commune -, Leucobryum glaucum -, Plagiothecium undulatum -, Dicranum scoparium -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Of, Oh 2 - 5 4,07 30,10 0,927 - 83,3 11,6 196 226 1121 115
Ac, Ep 5 - 10 3,71 3,24 0,068 - 11,6 - 11 36 112 13
Bsh 10 - 25 3,79 1,21 0,036 - 7,9 - 7 25 81 14
Bs 25 - 45 4,34 0,78 0,028 - 4,6 - 16 21 35 8
5K9 kyselá jedlová bučina
svahová
Bs 45 - 80 4,55 0,45 0,021 - 4,0 - 17 20 37 7
T 389 509 Brumov 322 D10
455 m SV
Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem typická -mezotrofní Hlinitá
Senecio nemorensis +, Veronica montana +, Asperula odorata 1, Geranium robertianum +, Mycelis muralis +, Oxalis acetosella +, Impatiens noli-tangere, Circaea lutetiana +, Petasites albus +, Carex silvatica 1, Carex pilosa 1, Athyrium filix-femina 1, Dryopteris filix-mas +, Hypnum cupressiforme -
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2 - 11 4,71 5,34 0,215 - 17,4 47,1 76 131 1434 163
Bv 11 - 20 4,56 1,72 0,070 - 12,7 22,0 30 96 424 66
Bv 20 - 65 4,61 0,98 0,044 - 12,7 14,2 37 59 364 40
5B9 bohatá jedlová bučina
svahová
Bv/Cd 65 + 4, 86 0,47 0, 041 - 12,7 33,1 45 75 678 67
T 389 510 Brumov 320 C12
505 m JV
Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem typická -mezotrofní Hlinitá
Senecio nemorensis +, Mycelis muralis +, Impatiens noli - tangere +, Viola silvatica +, Asperula odorata +, Atropa bella-donna -, Eupatorium canabinum +, Circaea lutetiana +, Salvia glutinosa -, Carex pilosa 5, Melica uniflora +, Poa nemoralis +, Brachypodium silvaticum -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2 - 10 4,27 5,17 0,195 - 21,0 32,9 47 142 962 125
Bv 10 - 20 4,55 1,93 0,092 - 15,7 21,0 10 89 409 65
Bv 20 - 45 4,58 0,60 0,057 - 22,3 22,0 8 108 466 134
3B8 bohatá dubová bučina s jedlí na svazích
Cd 45 + 4,63 0,38 0,039 - 19,7 25,4 8 112 501 157
T 389 511 Brumov 436 E14
580 m JZ
Magurský flyš- jílovce a pískovce Kambizem typická - mezotrofní Písčitohlinitá
Urtica dioica 3, Senecio fuchsii 1, Mercurialis perennis+, Asperula odorata +, Salvia glutinosa 1, Stachys silvatica +, Pulmonaria officinalis +, Moehringia trinervia +, Lathyrus vernus -, Cephalanthera ensifolia -, Melica uniflora 3, Brachypodium silvaticum +, Hordelymus europaeus 1, Milium effusum -, Dryopteris filix-mas +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 1 - 25 4,18 4,02 0,191 - 16,1 21,1 105 126 700 77
Bv1 25 - 45 4,66 1,16 0,067 - 10,2 19,6 40 94 377 55
Bv2 45 - 65 5,31 0,45 0,036 - 10,9 67,0 22 101 1051 156
3B1
bohatá dubová bučina
strdivková na svazích
Bv2 /Cd 65 + 5,34 0,55 0,050 - 18,2 79,1 16 117 1793 262
T 389 512 Brumov 436 D13
605 m Z
Magurský flyš- jílovce a pískovce (nevápnité) Kambizem eutrofní - mullová Písčitohlinitá
Urtica dioica 1 - 2, Salvia glutinosa 1, Asperula odorata 4, Oxalis acetosella -2, Actaea spicata +, Geranium robertianum -, Mercurialis perennis 3, Circaea lutetiana +, Impatiens noli tangere+, Pulmonaria officinalis +, Aegopodium podagraria +, Lamium galeobdolon +, Primula elatior -, Rubus caesius +, Stachys silvatica 1, Senecio fuchsii +, Carex silvatica +, Brachypodium silvaticum +, Melica uniflora +, Dryopteris filix- mas +, Athyrium filix-femina -
Horizonty: Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 1 - 10 5,00 4,12 0,202 - 18,0 57,8 70 176 2104 180
Al 10 - 45 5,56 2,03 0,113 - 15,1 65,6 24 77 1397 124
Bv1 45 - 60 5,86 0,67 0,046 - 12,8 79,8 12 97 1500 199
4B4 bohatá bučina
javorová na svazích
Bv2/Cd 60 + 5,83 0,72 0,049 - 16,2 80,2 22 121 1746 244
T 389 513 Brumov 437 C6
540m SV
Magurský flyš- jílovce a pískovce Fluvizem typická, karbonátová Hlinitopísčitá
Salvia glutinosa 1, Geranium robertianum +, Solanum dulcamara, -2, Asperula odorata 3, Scrophularia nodosa -, Atropa bella - dona +, Circaea lutetiana -2, Eupatorium canabinum +, Ajuga reptans +, Pulmonaria officinalis +, Senecio fuchsii +, Euphorbia amygdaloides +, Stachys silvatica +, Carex pendula 1, Brachypodium silvaticum +, Carex silvatica +, Melica uniflora -, Dryopteris filix - mas +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost
%
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
AlCa 0 - 13 7,60 8,03 0,324 23,20 - - 42 44 7347 484
CaAl 13 - 30 7,61 4,81 0,261 79,20 - - 33 53 7312 272
M1Ca 30 - 60 7,74 3,74 0,152 76,40 - - 32 30 7312 344
3L4 jasanová olšina na
mokřinách s tvorbou
vápenného tufu
CdG 60 + 7,83 1,93 0,113 23,40 - - 28 52 6777 341
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 19
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení;Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 514 Brumov 440 E17/2
520 m JZ
Magurský flyš- jílovce a pískovce (nevápnité) Kambizem eutrická Písčitohlinitá
Viola silvatica +, Euphorbia amygdaloides -, Geranium robertianum +, Circaea lutetiana +, Asperula odorata 1, Impatiens noli tangere +,
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2 - 25 5,60 2,40 0,127 - 17,2 58,1 12 108 1382 192
Bv 25 - 40 7,16 0,71 0,059 0,11 19,0 95,3 9 97 2134 494
Bv 40 - 60 7,68 0,55 0,052 0,27 27,7 99,3 27 98 4403 658
4B4 bohatá bučina
javorová na svazích
Bvg 60 - 80 7,70 0,90 0,061 3,54 - - 27 102 4376 825
T 389 516 Brumov 219 B11
550 m VJV
Magurský flyš- jílovce a pískovce (nevápnité) Kambizem rankerová, podzolovaná Hlinitopísčitá
Rubus caesius -2, Dentaria bulbifera +, Senecio fuchsii +, Luzula nemorosa 1, Festuca altissima -3, Melica uniflora +, Dryopteris austriaca +2, Dryopteris filix-mas +, Athyrium filix-femina +, Polytrichum formosum -, Plagiothecium undulatum -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 3 - 11 3,99 5,14 0,202 - 14,3 9,1 24 86 163 39
Bvh 11 - 25 4,13 1,28 0,058 - 8,6 4,7 21 44 68 29
5N1 kamenitá
kyselá jedlová
bučina s kapradí
rakouskou na hřbetech
Bvs 25 - 45 4,41 0,55 0,029 - 7,4 1,4 8 34 64 18
T 389 517 Brumov 220 B12
645 m V
Magurský flyš- jílovce a pískovce (Soláňské vrstvy) Ranker podzolový Písčitá
Rubus caesius 1, Oxalis acetosella +, Prenanthes purpurea -, Festuca altissima +, Luzula nemorosa +, Dryopteris austriaca -2, Plagiothecium undulatum -
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Of, Oh 2 - 6 3,98 45,31 1,131 - 104,1 13,0 202 317 983 132
Ae 6 - 8 3,88 6,07 0,175 - 16,9 9,5 27 78 164 23
Ep 8 - 15 3,67 1,43 0,057 - 5,4 3,7 7 29 50 7
Ep 15 - 48 3,90 1,19 0,032 - 5,8 - 10 28 52 7
5N1-5S9 svěží
jedlová bučina
svahová (přechod)
Bs/Cd 48 + 4,10 1,78 0,047 - 9,1 - 11 39 55 9
T 389 001 Luhačovice167 A11/5z
410 m Z
Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem luvická - oglejená Hlinitá
Galium schultesii +2, Viola silvatica +, Fragaria vesca +, Hieracium murorum +, Solidago virgaurea, +, Asperula odorata +1, Galium vernum +, Ajuga reptans +, Lathyrus niger +, Scrophularia nodosa +, Pulmonaria officinalis +, Lathyrus vernus +, Hypericum perforatum +, Veronica officinalis -, Sanicula europaea -, Campanula persicifolia -, Convallaria majalis -, Impatiens parviflora +, Mycelis muralis +1, Carex montana +1, Luzula nemorosa +1, Carex digitata +, Festuca ovina +1, Dactylis glomerata +, Luzula pilosa +, Poa nemoralis +2, Melica nutans +, Hypnum cupresiforme -, Dicranum undulatum +
Horizonty: Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Alo 3 - 8 4,17 9,67 0,300 - 28,5 33,3 78 171 845 202
Bv, Bvt(g) 8 - 75 4,53 1,81 0,120 - 17,6 43,8 48 115 556 319
2H3 hlinitá
buková doubrava s
ostřicí chlupatou
na plochých hřbetech
Bvt/Cd 75 + 6,46 0,71 0,078 - 35,1 95,2 188 132 3438 983
T 389 002 Luhačovice 176 C11/4
320m JZ
Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická (mezotrofní) Hlinitá
Galium schultesii +2, Fragaria vesca +, Pulmonaria officinalis +, Symphytum tuberosum +, Viola sp. +, Solidago virgaurea +, Chrysanthemum sp. +, Campanula trachelium -, Vincetoxicum hirundaria -, Astragalus glycyphyllos -, Verbascum sp. -, Asarum europaeum +, Dactylis glomerata -2, Carex montana +, Melica nutans +, Festuca heterophylla +, Brachypodium silvaticum +, Carex silvatica +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost
%
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 2 - 12 5,34 7,88 0,400 - 31,9 73,4 53 322 2303 652
Bv 12 - 55 5,16 1,46 0,120 - 26,8 72,0 14 148 1415 634
2B4 bohatá buková
doubrava válečková na svazích
Bv/Cd(g) 55 + 5,88 0,59 0,085 - 32,6 91,4 31 119 2526 766
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 20 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení;Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 003 Luhačovice 163 A11/6
340 m V
Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Luvizem pseudoglejová Hlinitá
Genista tinctoria +, Convallaria majalis +1, Rubus sp. +, Galium schultesii +, Lathyrus niger +, Scrophularia nodosa -, Veronica chamaedrys -, Hieracium murorum -, Fragaria vesca -, Campanula patula -, Veronica officinalis -, Calamagrostis arundinacea +4, Carex montana +1, Carex digitata +, Festuca heterophylla +, Anthoxanthum odoratum +, Luzula nemorosa +, Poa nemoralis +, Dicranum scoparium +, Hypnum cupressiforme +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Ao 2 - 7 4,49 6,57 0,240 - 30,8 36,4 33 168 838 290
El1 7 - 15 4,54 4,95 0,190 - 23,2 24,6 22 115 282 148
El2 15 - 40 4,67 1,50 0,088 - 22,7 27,3 11 80 425 227
Btg 40 - 80 4,95 0,57 0,065 - 29,9 63,5 13 136 1117 410
2I5 uléhavá kyselá buková
doubrava se třtinou
rákosovitou na plošinách
a mírných svazích
Cd 80 + 5,51 - 0,120 - 33,5 78,5 58 90 3738 800
T 389 004 Luhačovice 163 D11/7
290 m S
Magurský flyš- Karbonátové flyšové břidlice Kambizem eutrická Hlinitá
Hacquetia epipactis +1, Primula elatior +, Asarum europaeum +1, Dentaria bulbifera +, Oxalis acetosella +1, Geum urbanum +, Circaea lutetiana +, Senecio fuchsii +, Polygonatum odoratum +, Aegopodium podagraria +, Paris quadrifolia +, Mycelis muralis +, Campanula trachelium +, Mercurialis perennis +3, Alliaria officinalis +, Lilium martagon -, Maianthemum bifolium -, Pulmonaria officinalis +, Lamium maculatum +, Lamium galeobdolon +, Ajuga reptans +, Galium odoratum +1, Milium effusum -, Carex pilosa +3, Dactylis glomerata +, Carex silvatica +, Dryopteris filix - mas -, Athyrium filix - femina -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2 - 20 4,94 2,16 0,160 - 16,1 62,1 21 205 877 229
Bv, Bvt 20 - 75 5,23 0,81 0,085 - 22,5 80,9 15 142 1609 495
3D5 obohacená
dubová bučina s ostřicí
chlupatou
Bvt/Cd 75 + 5,68 0,53 0,059 - 13,6 86,0 16 76 1365 325
T 389 005 Luhačovice 219 B10/6
300 m JV
Magurský flyš- Karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická mezotrofní Hlinitá
Galium schultesii +1, Hieracium murorum +, Galium vernum +, Veronica officinalis +, Lathyrus niger +, Lathyrus vernus +, Hieracium sabaudum +, Clinopodium vulgare +, Solidago virgaurea +, Viola silvatica -, Chrysanthemum sp. -, Fragaria vesca +, Pulmonaria officinalis -, Veronica chamaedrys -, Convallaria majalis -, Poa nemoralis -4, Dactylis glomerata +2, Carex digitata +1, Carex pilosa +1, Melica nutans +, Hypnum cupressiforme +
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Alo 2 - 10 5,52 6,62 0,350 - 28,8 77,1 72 418 2372 688
Bv 10 - 50 4,92 1,88 0,140 - 20,4 63,2 19 111 1042 553
2B4 bohatá buková
doubrava válečková na svazích
Bvt(g)/Cd 50 + 5,04 0,53 0,068 - 26,1 77,4 22 151 1524 762
T 389 006 Luhačovice 218 B10/6
320 m JZ
Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem luvická, oglejená Hlinitá
Galium schultesii +1, Galium odoratum +, Solidago virgaurea +, Hieracium murorum +, Genista tinctoria +, Veronica officinalis +, Fragaria vesca +, Campanula patula +, Convallaria majalis +1, Melampyrum pratense +, Galium vernum +, Veronica chamaedrys +, Hypericum perforatum +, Campanula trachelium +, Lathyrus vernus +, Carex montana -, Carex pilosa +1, Calamagrostis arundinacea +, Poa nemoralis +4, Carex digitata +2
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Alo 2 - 12 5,12 1,60 0,110 0,0 24,5 67,3 13 123 1827 219
Bv 12 - 30 6,82 0,69 0,076 4,6 52,3 97,5 17 115 24800 669
2H3 hlinitá
buková doubrava s
ostřicí chlupatou
na plochých hřbetech
Bvt 30 - 75 7,30 3,07 0,170 3,2 50,5 99,2 39 152 6070 429
T 389 007 Luhačovice 355 D11/7
350 m J
Magurský flyš- flyšové břidlice (jílovce) Kambizem luvická, oglejená Hlinitá
Galium vernum +, Hieracium murorum +, Hieracium sabaudum +, Veronica officinalis -, Symphytum tuberosum -, Hypericum perforatum -, Mycelis muralis +, Pulmonaria officinalis -, Impatiens parviflora -, Carex montana 1, Poa nemoralis 1, Luzula nemorosa +, Brachypodium silvaticum +, Dactylis polygama 1, Carex digitata +, Carex pilosa +2, Hypnum cupressiforme -, Polytrichum commune -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 3 - 6 5,08 8,03 0,310 - 38,2 61,5 58 211 2702 251
Bv 6 - 55 4,84 0,81 0,061 - 31,4 58,3 16 102 1593 161
2H3 hlinitá
buková doubrava s
ostřicí chlupatou
na plochých hřbetech
Bvt/cd 55 + 5,98 0,98 0,079 - 25,3 88,1 43 87 2627 186
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 21
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení;Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 008 Luhačovice 361 D9/6
420 m SZS
Magurský flyš- flyšové břidlice (jílovce) Mezotrofní kambizem Hlinitá
Aegopodium podagraria 1, Primula elatior +, Hacquetia epipactis 2, Campanula trachelium +, Phyteuma spicatum +, Solidago virgaurea +, Lathyrus vernus +, Veronica chamaedrys +, Symphytum tuberosum +, Myosotis silvatica +, Viola silvatica 1, Asarum europaeum 1, Galium schultesii +, Lilium martagon +, Euphorbia amygdaloides +, Fragaria vesca +, Pulmonaria officinalis +, Dryopteris filix mas +, Hedera helix +, Polygonatum odoratum +, Ajuga reptans +, Maianthemum bifolium +, Melittis melissophyllum +, Scrophularia nodosa +, Lapsana communis +, Geranium robertianum +, Galium odoratum 2, Carex pilosa -3, Milium effusum +, Melica nutans +, Dactylis glomerata +, Carex silvatica -, Carex digitata -, Luzula pilosa -, Poa nemoralis -, Hypnum cupressiforme +, Brachythecium sp. 2,
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2 - 15 5,07 2,50 0,150 - 16,1 59,0 16 104 964 140
Bv 15 - 70 5,70 0,49 0,049 - 13,2 81,1 8 77 1221 96
3H6 hlinitá
dubová bučina s ostřicí
chlupatou a bršlicí na mírných svazích
Bv/Cdg 70 + 5,89 0,62 0,058 - 21,1 87,7 39 89 2197 70
T 389 009 Luhačovic
e 315 D9
690 m S
Magurský flyš- flyšové břidlice a pískovce Kambizem typická, mezotrofní Písčitohlinitá
Galium odoratum +, Oxalis acetosella +1, Mercurialis perennis +, Mycelis muralis -, Pulmonaria officinalis -, Viola silvatica -, Hieracium murorum -, Senecio fuchsii -, Rubus sp. -, Carex pilosa +1, Luzula nemorosa +, Dryopteris spinulosa -, Athyrium filix - femina +1
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 3 - 20 4,03 5,28 0,210 - 22,1 19,5 60 93 412 66
Bv 20 - 65 5,01 0,90 0,014 - 12,7 50,4 9 33 533 59
4B4 bohatá bučina
javorová na svazích
Bv/Cd 65 + 5,52 0,59 0,051 - 18,4 78,8 10 74 1608 135
T 389 010 Luhačovice 408 A6
570 m VJV - V
Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická -mezotrofní
Asarum europaeum 1, Fragaria vesca +, Daphne mezereum -, Astrantia major -, Pulmonaria officinalis +, Angelica silvestris +, Galium schultesii +, Euphorbia amygdaloides +, Rubus sp. +, Campanula trachelium -, Viola silvatica +, Solidago virgaurea +, Polygonatum odoratum -, Hypericum hirsutum -, Convallaria majalis -, Chrysanthemum corymbosum -, Clinopodium vulgare -, Epilobium montanum -, Galium odoratum +, Melittis melissophyllum -, Mycelis muralis -, Lathyrus niger -, Pimpinella saxifraga -, Carex pilosa +5, Festuca heterophylla +, Calamagrostis arundinacea +, Luzula nemorosa +, Melica nutans +, Carex digitata +, Bromus ramosus -, Carex montana -
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 2 - 15 4,35 5,98 0,270 - 25,5 36,1 31 172 977 132
Bv 15 - 35 4,62 1,57 0,120 - 13,5 26,7 6 85 449 71
3H2 hlinitá
dubová bučina s ostřicí
chlupatou
Bvt 35 - 70 5,51 0,69 0,060 - 18,2 78,0 5 87 1822 144
T 389 011 Luhačovice 420 G10
520 m JVJ
Magurský flyš- flyšové břidlice a pískovce Kambizem typická, oligotrofní Hlinitá
Vaccinium myrtillus +2,Convallaria majalis +, Hieracium murorum 1, Lembotropis nigricans +, Anthericum liliago +, Viola silvatica +, Hieracium sabaudum +, Calluna vulgaris +, Lathyrus niger +, Solidago virgaurea +, Neottia nidus - avis +, Genista tinctoria +, Calamagrostis arundinacea -, Luzula nemorosa -2, Carex pilulifera +, Dicranum scoparium -2, Polytrichum formosum -2, Hypnum cupressiforme -2, Polytrichum juniperinum +
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční Nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Ao 4 - 12 4,19 3,61 0,100 - 16,3 9,2 8 61 136 45
3K9 kyselá dubová bučina
borůvková svahová
Bv 12 - 60 4,46 1,94 0,070 - 19,0 16,8 6 67 391 102
T 389 012 Luhačovice 445 B11
650 m JV
Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice a pískovce Kambizem typická, mezotrofní Písčitohlinitá
Galium odoratum +1, Epilobium montanum +, Oxalis acetosella 3, Mercurialis perennis -, Mycelis muralis +, Rubus sp. +, Viola silvatica +, Senecio fuchsii -, Pulmonaria officinalis +, Geranium robertianum +, Stachys silvatica +, Campanula trachelium +, Polygonatum odoratum -, Scrophularia nodosa -, Sanicula europaea -, Veronica montana -, Euphorbia amygdaloides -, Hieracium murorum -, Veronica officinalis -, Athyrium filix femina 1, Carex silvatica +, Poa nemoralis +, Luzula silvatica 1
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 3 - 10 4,04 7,74 0,260 - 25,4 17,3 35 95 664 90
Bv1 10 - 40 4,28 0,92 0,055 - 11,3 8,9 5 28 85 23
4S7 holá bučina s ostřicí lesní na svazích
Bv2 /Cd 40 + 5,10 0,37 0,028 - 12,1 47,1 4 42 609 207
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 22 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení;Porost
Nadm. výška; Expozice
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 013
Luhačovice 516 D10
580 m S
Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem pseudoglejová Hlinitá
Galium odoratum +2, Oxalis acetosella +, Stachys silvatica +, Impatiens noli-tangere -2, Senecio fuchsii +, Euphorbia amygdaloides +, Daphne mezereum +, Pulmonaria officinalis +, Mycelis muralis +, Asarum europaeum +, Geranium robertianum +, Scrophularia nodosa +, Viola silvatica +, Circaea lutetiana +,Rubus sp. +, Salvia glutinosa -1, Aegopodium podagraria -, Allium ursinum -, Dentaria bulbifera -, Athyrium filix-femina +, Atropa bella-donna -, Carex pilosa -4, Hordelymus europaeus +, Brachypodium silvaticum +, Bromus asper +, Carex silvatica +, Festuca gigantea +, Melica nutans -
Horizonty: Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 4 - 25 5,33 3,79 0,200 - 23,2 72,4 40 87 1832 226
Bvg 25 - 60 5,82 1,30 0,096 - 21,2 82,6 14 114 2031 203
3O3 jedlodubová
bučina s ostřicí
chlupatou
Bm/Cdg 60 + 7,56 0,83 0,060 - - - 14 65 22990
466
T 389 014 Luhačovice 528 D11
550m V
Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická, mezotrofní Hlinitá
Galium odoratum -, Euphorbia amygdaloides -, Impatiens parviflora -, Atropa bella - dona +, Circaea lutetiana +, Viola silvatica +, Senecio fuchsii +, Scrophularia nodosa -, Veronica montana -, Mycelis muralis -, Fragaria vesca +, Geranium robertianum -, Stachys silvatica -, Rubus idaeus -, Epipactis latifolia -, Myosotis silvatica -, Lapsana communis -, Oxalis acetosella +1, Athyrium filix - femina -, Campanula persicifolia -, Asarum europaeum +, Carex pilosa +4, Carex silvatica +, Hordelymus europaeus -, Brachypodium silvaticum +, Carex pendula +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost
%
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2 - 27 6,79 6,42 0,310 0,10 41,6 93,0 24 104 5640 287
Cvt 27 - 60 6,97 1,33 0,110 0,02 26,2 93,9 24 83 3058 231
4D5 obohacená
bučina netýkavková na svazích
Bvt/Cd 60 + 7,21 0,87 0,075 0,02 26,8 95,9 267 85 3107 261
T 389 015 Luhačovice 553 A17/9
860 m SVS
Magurský flyš- flyšové břidlice a pískovce Kambizem rankerová Hlinitopísčitá
Lunaria rediviva +1, Urtica dioica +, Lamium maculatum +, Galium odoratum -2, Oxalis acetosella +, Mercurialis perennis +, Seneci fuchsii +2, Impatiens noli - tangere +1, Pulmonaria officinalis +, Heracleum sphondilium +, Polystichum lonchitis +, Dryopteris filix - mas +3, Athyrium filix - femina +2, Polygonatum verticillatum -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 4 - 25 4,14 3,71 0,210 - 16,8 20,8 119 87 271 51
5A1 klenová bučina
bažanková na
kamenitých svazích
Bv 25 - 60 4,57 1,80 0,130 - 13,5 25,9 54 74 454 67
T 389 016 Luhačovice 691 E9
530 m JV
Magurský flyš- karbonátová flyšová břidlice - pískovce Kambizem typická mezotrofní - pseudoglejová Hlinitá
Galium odoratum 1, Oxalis acetosella 2, Dentaria bulbifera 1, Dryopteris filix-mas +, Impatiens parviflora +, Melica uniflora +5, Luzula pilosa +, Luzula nemorosa -, Carex silvatica +, Festuca gigantea +, Asperula odorata +, Daphne mezereum +, Sanicula europaea -2, Lysimachia nummularia +, Viola silvatica +, Senecio fuchsii +, Symphytum tuberosum +, Rubus sp. +, Pulmonaria officinalis +, Mellitis melissophyllum +, Cephalanthera alba +, Ajuga reptans +,
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2 - 5 4,12 4,79 0,230 - 19,3 28,5 121 83 660 125
Bv (Eu) 5 - 25 4,31 1,16 0,069 - 14,1 19,9 43 40 305 77
Bvm 25 - 90 5,34 0,34 0,042 - 15,4 72,1 16 89 1164 385
3B1 bohatá dubová bučina
strdivková na svazích
Bvg/Cg 90 + 5,59 0,32 0,011 - 30,0 86,3 18 152 1597 687
T 389 017 Luhačovice 691 C12
520 m JZJ
Magurský flyš-istebské vrstvy flyšové břidlice a pískovce Podzol kambický Hlinitopísčitá
Vaccinium myrtillus 3, Calluna vulgaris +, Hieracium silvaticum -, Dryopteris spinulosa -, Calamagrostis arundinacea -, Luzula nemorosa +, Dicranum scoparium 1, Hypnum cupressiforme 1, Polytrichum sp. +, Cetraria sp. 1, Leucobryum glaucum 1
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Ae 1 - 4 4,13 14,14 0,350 - 36,9 21,4 38 281 474 175
(Ep) 4 - 13 3,80 4,81 0,120 - 14,5 7,6 13 128 167 32
3K9 kyselá dubová bučina
borůvková svahová
Bsv 13 - 55 4,47 1,00 0,035 - 5,1 17,7 4 45 160 15
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 23
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení;Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 018 Luhačovice 663 B10
395 m V
Magurský flyš - istebské vrstvy karbonátové flyšové břidlice - pískovce Kambizem rankerová - pseudoglejová Jílovitohlinitá
Hieracium sabaudum +, Hieracium murorum +, Maianthemum bifolium +, Veronica chamaedrys +, Vaccinium myrtillus +, Mycelis muralis -, Convallaria majalis -, Luzula nemorosa 1, Leucobryum glaucum +, Polytrichum commune 1, Hypnum cupressiforme 1, Dicranum scoparium 1, Rubus sp. +, Impatiens parviflora 1, Dentaria bulbifera 1, Galium odoratum 1, Galium sp. +, Athyrium filix-femina -, Viola silvatica +, Senecio fuchsii +, Carex pilosa 4 (sonda na rozhraní chudého žebra a bohatého stanoviště)
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2 - 5 4,28 9,50 0,320 - 30,8 32,5 37 264 954 155
Bv 5 - 50 4,31 2,34 0,083 - 21,6 16,2 9 93 282 76
3N3 kamenitá
kyselá bučina na svazích a hřbetech
(přechod k 3O3)
Bvg 50 - 65 4,96 0,65 0,077 - 33,0 51,8 5 169 1454 180
T 389 019 Luhačovice 661 B11(14)
515 m JZZ
Magurský flyš-istebské vrstvy flyšové břidlice a pískovce Podzol typický - středně výrazný Hlinitopísčitá
Vaccinium myrtillus 2, Calluna vulgaris -, Melampyrum pratense -, Luzula nemorosa 1, Dicranum scoparium +, Leucobryum glaucum +, Hypnum cupressiforme +, Polytrichum commune +, Polytrichum juniperinum +, Cladonia sp. +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Ae 6 - 9 3,96 5,09 0,120 - 13,6 16,2 9 92 205 37
Ep 9 - 20 4,03 2,51 0,060 - 7,6 6,6 6 55 190 17
Bs 20 - 60 4,56 1,28 0,029 - 5,4 - 4 27 103 14
4K6 kyselá
bučina (s dubem)
borůvková na svazích a
hřbetech
Bs(g)/Cg 60 + 4,82 0,28 0,017 - 6,7 37,3 3 41 230 89
T 389 020 Luhačovice 648 B12
590 m SZZ
Magurský flyš-istebské vrstvy flyšové břidlice a pískovce Podzol typický Hlinitopísčitá
Vaccinium myrtillus 4, Calluna vulgaris -, Hieracium silvaticum -, Galium rotundifolium -, Luzula nemorosa 1, Polytrichum commune 1, Polytrichum juniperinum 1, Dicranum scoparium 2, Hypnum cupressiforme 1, Hylocomium splendens +, Leucobryum glaucum 1, Cladonia sp.+
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Ae 8 - 12 3,94 11,82 0,350 - 32,1 12,2 72 197 754 98
Ep 12 - 28 3,90 2,38 0,047 - 8,8 13,6 8 64 138 21
4K9 kyselá bučina
borůvková svahová
Bs 28 - 60 4,20 1,45 0,036 - 6,6 4,6 6 16 58 6
T 389 021 Luhačovice 650 D12
600 m Z
Magurský flyš - istebské vrstvy karbonátové flyšové břidlice - pískovce Ranker podzolový Hlinitopísčitá
Vaccinium myrtillus +, Galium rotundifolium -, Rubus sp. +, Athyrium filix-femina -, Dentaria bulbifera -, Luzula nemorosa +, Polytrichum commune +, Polytrichum juniperinum 1, Dicranum scoparium 1, Lichenes 1, Cladonia sp. +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Oh 5 - 8 3,92 44,08 1,052 - 77,5 24,8 720 457 2316 332
Ae 8 - 25 4,07 4,83 0,120 - 11,8 14,4 61 41 361 55
3N3 kamenitá
kyselá dubová
bučina na svazích a hřbetech
Bs/Cd 25 + 4,14 1,76 0,064 - 13,1 15,3 27 55 209 43
T 389 022 Luhačovice 713 A9
470 m JV
Magurský flyš- karbonátové flyšové břidlice Kambizem mezotrofní, oglejená Hlinitá
Galium odoratum -1, Dentaria bulbifera +3, Rubus fruticosus -, Cephalanthera damasonium +, Platanthera bifolia +, Mycelis muralis +1, Veronica officinalis +, Veronica chamaedrys +, Hieracium murorum -, Scrophularia nodosa -, Ajuga reptans -, Hypericum perforatum -, Viola silvatica +, Lathyrus vernus +, Melittis melissophyllum -, Oxalis acetosella -Anthericum ramosum -, Carex pilosa +4, Carex silvatica +
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Bv 15 - 45 4,86 2,61 0,133 - 23,6 45,8 11 136 1026 190
Bvm 45 - 65 5,13 0,80 0,159 - 36,6 60,4 5 110 1619 202
3B5 bohatá dubová bučina s ostřicí
chlupatou na svazích
Bvg/Cdg 65 + 7,44 0,52 0,056 17,70 51,4 99,6 19 53 6396 144
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 24 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení;Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 023 Luhačovice 717 A7
390 m V
Magurský flyš karbonátové flyšové břidlice a pískovce Ranker podzolový - kyselý Hlinitopísčitá
Impatiens parviflora +2, Moehringia trinervia +2, Galium odoratum +3, Mycelis muralis -2, Dentaria bulbifera + (už mimo žebro), Senecio nemorensis +, Rubus idaeus +, Melica uniflora +, Luzula nemorosa +2, Polytrichum commune +, Hypnum cupressiforme +, Dicranum scoparium +
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Ae 6 - 7 5,63 14,11 0,391 - 44,6 54,9 95 117 2880 99
Ep 7 - 16 4,49 2,13 0,042 - 6,8 10,3 5 20 176 11
3N3 kamenitá
kyselá dubová
bučina na svazích a hřbetech
Bsv 16 - 35 4,65 0,98 0,028 - 7,7 10,4 4 17 214 20
T 389 024 Luhačovice 755 E14
360 m V
Magurský flyš-istebské vrstvy flyšové břidlice a pískovce Kambizem typická oligotrofní až rankerová Písčitohlinitá
Hieracium murorum +, Luzula nemorosa 4, Dicranum scoparium 1, Dicranodontium denudatum (na balvanech) -2, Polytrichum commune +, Polytrichum juniperinum 1, Polytrichum formosum +, Hypnum cupressiforme 1
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Ao 5 - 11 4,28 4,30 0,100 - 14,5 15,9 11 43 293 33
Bv 11 - 40 4,61 0,78 0,032 - 7,2 20,8 3 40 109 20
3K3 kamenitá
kyselá dubová
bučina na svazích a hřbetech
Bv/Cd 40 + 5,17 0,41 0,032 - 16,7 66,5 3 161 806 429
T 389 025 Luhačovice 812 A9y
410 m Z
Magurský flyš- flyšové karbonátové břidlice Kambizem pseudoglejová Písčitohlinitá
Galium odoratum +1, Lathyrus vernus +, Euphorbia amygdaloides +, Galeobdolon luteum +1, Scrophularia nodosa -, Veronica chamaedrys +, Ajuga reptans +, Rubus fruticosus 1, Mycelis muralis -, Viola silvatica +, Hieracium murorum +, Veronica officinalis +, Fragaria vesca +, Hypericum perforatum +, Neottia nidus-avis -, Campanula patula -, Petasites albus +3, Cardamine impatiens -, Impatiens parviflora 2, Alliaria officinalis -, Moehringia trinervia -, Carex pilosa +5, Carex silvatica +, Carex digitata +, Luzula pilosa +, Melica uniflora +2, Luzula nemorosa 1, Deschampsia caespitosa -, Hypnum cupressiforme +, Brachythecium sp. -, Mnium hornum -, Mnium affine -
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 1 - 20 4,66 2,44 0,120 - 16,1 48,5 108 96 876 145
Bv 20 - 40 5,03 0,47 0,046 - 12,3 58,5 97 180 963 194
3O3 jedlodubová
bučina s ostřicí
chlupatou
Bm/Cd 40 + 5,00 0,29 0,042 - 20,7 72,0 25 229 1364 293
T 389 026 Luhačovice 818 B11
300 m J
Magurský flyš- flyšové břidlice - pískovce Kambizem typická - oligotrofní Písčitohlinitá
Hieracium murorum +1, Lembotropis nigricans -, Cephalanthera damasonium -, Melampyrum silvaticum +1, Melampyrum pratense -, Melandrium album +, Luzula nemorosa +4, Carex montana +, Poa nemoralis +, Anthoxanthum odoratum 2, Polytrichum juniperinum +3, Polytrichum formosum -3, Leucobryum glaucum 1, Hypnum cupressiforme 1, Cetraria sp. 2, Dicranum scoparium 1, Pleurozium schreberi 1
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 1 - 6 4,32 6,44 0,190 - 20,7 16,4 27 233 421 65
Bv1 6 - 45 4,09 1,55 0,064 - 14,1 13,5 5 140 135 27
3K3 kyselá dubová bučina
biková na svazích
Bv2 /Cd 45 + 4,78 0,70 0,061 - 26,9 66,2 7 229 1677 199
T 389 027 Luhačovice 850 B10y
245 m JV
Magurský flyš karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická, mezotrofní, slabě oglejená Písčitohlinitá
Convallaria majalis +2, Euphorbia amygdaloides +, Pulmonaria officinalis 1, Oxalis acetosella +, Galium odoratum 3, Viola silvatica 1, Fragaria vesca +, Geum urbanum +, Galeobdolon luteum 2, Asarum europaeum +, Scrophularia nodosa +, Clinopodium vulgare +, Galium schultesii +, Mycelis muralis +, Rubus idaeus +, Hypericum perforatum +, Ajuga reptans +, Platanthera bifolia +, Maianthemum bifolium +, Geranium robertianum +, Hieracium murorum +, Veronica chamaedrys +, Sanicula europaea -, Moehringia trinervia +, Alliaria officinalis 1, Symphytum sp. +, Polygonatum sp. -, Brachypodium silvaticum +, Brachypodium pinnatum +, Carex pilosa 1, Deschampsia caespitosa -, Carex digitata -, Poa nemoralis 2, Dactylis glomerata -, Festuca ovina -, Luzula pilosa +, Melica nutans +, Carex silvatica +, Polytrichum commune -, Mnium affine -, Brachythecium velutinum -
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2,5 - 12,5 4,16 5,83 0,260 - 23,5 27,2 44 167 403 65
Bv 12,5 - 40 4,54 0,97 0,070 - 13,7 48,2 9 147 555 179
Bvm 40 - 60 - - - - - - - - - -
2D3 obohacená
buková doubrava
bršlicová na úpatí svahů a mírných svazích
Bvg/Cd 60 - 4,99 0,56 0,055 - 16,6 73,5 10 160 1143 319
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 25
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení;Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 028 Luhačovice 849 B12/8
290 m Z
Magurský flyš karbonátové flyšové břidlice Kambizem typická mezotrofní, dole oglejená Písčitohlinitá
Euphorbia amygdaloides +, Galium odoratum 2, Viola silvatica 1, Veronica officinalis +, Neottia nidus-avis -, Pulmonaria officinalis +, Ajuga reptans +, Veronica chamaedrys +, Sanicula europaea +, Convallaria majalis +, Scrophularia nodosa -, Impatiens parviflora 2, Geranium robertianum +, Maianthemum bifolium -, Alliaria officinalis -, Mycelis muralis -, Galium aparine -, Carex pilosa 5, Carex digitata +, Brachypodium silvaticum +, Deschampsia caespitosa +, Carex silvatica +, Poa nemoralis +, Luzula pilosa +, Melica uniflora 1, Melica nutans +, Brachythecium velutinum +, Mnium undulatum +, Hypnum cupressiforme +
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2,5 - 10 (12) 4,82 4,59 0,092 - 22,0 63,6 35 162 1608 275
Bv 10 (12) - 45 4,70 1,49 0,075 - 16,3 55,8 11 76 938 200
3H2 hlinitá dubová bučina s ostřicí
chlupatou na mírných
svazích
Bvm 45 - 80 5,21 0,51 0,067 - 37,2 84,7 18 113 2700 472
T 389 515 Luhačovice 658 B12
580 m SSZ
Magurský flyš pískovec a jílovec Podzol typický, málo výrazný Hlinitopísčitá
Maianthemum bifolium +, Vaccinium myrtillus -, Luzula nemorosa -2, Dryopteris austriaca 1, Dryopteris filix-mas +, Athyrium filix-femina +, Gymnocarpium dryopteris +, Dicranum scoparium +, Polytrichum formosum +
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Of + Oh 5 - 11 4,53 26,36 0,671 - 64,6 26,5 159 359 1479 145
Ae 11 - 13 4,09 6,64 0,132 - 15,9 12,6 47 112 269 49
Ep 13 - 18 3,86 2,05 0,045 - 8,4 4,8 16 46 46 12
Bsh 18 - 30 4,17 1,10 0,039 - 5,8 - 18 37 51 10
Bs 30 - 70 4,27 0,86 0,028 - 5,6 - 18 29 26 6
4K9 kyselá bučina
borůvková, svahová
Bs/Cd 70 - 4,23 0,62 0,030 - 6,3 - 19 45 65 12
T 389 518 Luhačovice 656 D10
625 m SSZ
Magurský flyš pískovec a jílovec Ranker podzolový Písčitá
Oxalis acetosella -2, Maianthemum bifolium 1, Prenanthes purpurea 1, Rubus caesius -2, Vaccinium myrtillus -2, Anemone nemorosa +, Hieracium silvaticum +, Luzula nemorosa -2, Melica uniflora 1, Dicranum scoparium +, Plagiothecium sp. +, Dryopteris austriaca -2, Dryopteris filix-mas -2, Athyrium filix-femina +, Gymnocarpium dryopteris 1
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Of+Oh 3 - 6 4,28 48,57 1,308 - 89,5 21,9 337 467 1372 166
Ae 6 - 8 4,48 11,26 0,417 - 27,2 13,6 130 218 271 61
Ep 8 - 26 4,29 2,59 0,084 - 7,7 5,2 32 59 91 16
4N1 kamenitá
kyselá bučina s kapradí
rakouskou
Cd/Bs 26 + 4,11 0,88 0,018 - 3,9 - 25 25 33 7
T 389 400
Strážnice 556 B6
530 m Z
Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Organozem typická - mezická - mezotrofní Hlinitá
Solanum dulcamara +, Cardamine amara +, Chaerophyllum sp. +, Euphorbia amygdaloides +, Galium odoratum +, Lamium purpureum +, Glechoma hederacea +, Mercurialis perennis +, Carex remota +, Brachypodium silvaticum +, Hordelymus europaeus +, Carex silvatica +, Carex pendula +, , Milium effusum +, Arum carpaticum +
Horizonty: Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
T1 2 - 40 7,42 30,46 1,224 37,40 - - 43 72 9535 710
T2 40 - 60 7,34 31,00 1,097 12,20 - - 48 66 9990 850
T3 60 - 80 7,01 22,12 0,793 2,68 144,2 98,3 89 98 29300 1014
3L4 jasanová olšina na
mokřinách s tvorbou
vápenného tufu
G 80 + 7,46 3,34 0,149 0,95 46,4 98,7 120 153 10670 451
T 389 401 Strážnice 446 E10
465m S
Magurský flyš- vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem pelická- nasycená- akumulovaná Hlinitá
Euphorbia amygdaloides 1, Rubus caesius +, Moehringia trinervia +, Daphne mezereum +, Veronica officinalis +, Alliaria officinalis +, Senecio nemorensis +, Urtica dioica +, Impatiens parviflora +, Aegopodium podagraria +, Brachypodium silvaticum 3, Carex silvatica +, Hordelymus europaeus +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost
%
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Alh 2 - 10 5,52 6,52 0,354 - 33,8 77,5 47 225 3165 297
Al 10 - 30 6,91 3,40 0,219 0,06 34,3 94,2 24 131 4069 297
Bp 30 - 55 7,60 2,15 0,157 0,06 32,3 97,5 22 116 3816 278
4D5 obohacená
bučina netýkavková na svazích
Bp/Cd 55 + 7,94 0,67 0,077 0,29 32,3 99,1 86 99 5105 260
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 26 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení;Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 402 Strážnice 446 D11
465 m SZ
Magurský flyš- Vápnité jílovce a drobové pískovce Glej rašelinový, karbonátový Hlinitopísčitá
Eupatorium canabinum 1, Lysimachia nummularia +, Solanum dulcamara +, Cardamine amara +, Festuca gigantea +, Brachypodium silvaticum 2, Deschampsia caespitosa +, Carex remota 1, Scirpus silvaticus +, Dryopteris filix-mas +, Dryopteris austriaca +, Plerozium schreberi -, Mnium affine -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
At 1 - 30 7,43 5,95 0,232 47,40 0,2 0,0 78 58 7920 562
3L4 jasanová olšina na
mokřinách s tvorbou
vápenatého tufu
G 30 + 6,98 4,24 0,154 3,80 83,5 99,2 35 80 25900 545
T 389 405 Strážnice 426 A12z
340 m JZ
Magurský flyš vápnité jílovce a drobové, vápnité pískovce Kambizem rankerová Písčitohlinitá
Veronica officinalis -, Mycelis muralis -, Brachypodium silvaticum 2, Poa nemoralis +, Luzula nemorosa +, Dactylis glomerata -, polytrichum formosum -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 5 - 8 5,14 14,14 0,436 - 41,9 50,4 55 188 3147 244
Bv 8 - 35 5,03 3,55 0,141 - 25,4 65,0 16 163 2278 161
2N1 kamenitá,
kyselá buková
doubrava se třtinou
rákosovitou na svazích, hřbetech a vrcholech
Bv/Cd 35 + 5,67 2,97 0,115 - 28,3 83,0 14 121 3199 145
T 389 406 Strážnice 426 B12
380 m JZ
Magurský flyš- jílovce a pískovce Luvizem typická Hlinitá
Galium schultesii 1, Galium odoratum +, Hypericum perforatum +, Dactylis glomerata 2, Melica uniflora 2, Poa nemoralis 3, Calamagrostis arundinacea 1, Brachypodium pinnatum +
Horizonty; hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 4 - 6 4,58 10,55 0,403 - 32,7 33,6 38 146 1525 162
El 6 - 25 4,41 2,48 0,098 - 19,1 27,2 14 114 506 111
Bvt 25 - 45 4,80 1,40 0,080 - 26,4 53,0 11 131 1588 192
Bvt 45 - 75 5,51 0,95 0,074 - 35,1 82,9 14 151 3019 274
2I5 uléhavá kyselá buková
doubrava se třtinou
rákosovitou na plošinách
a mírných svazích
Bvt/Cd 75 + 7,74 1,02 0,077 10,10 223,8 100,0 49 72 6400 408
T 389 417 Strážnice 530 D17
875 m SZ
Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem rankerová Hlinitopísčité
Galium odoratum 1, Rubus caesius 4, Oxalis acetosella 1, Glechoma hederacea 1, Lunaria rediviva +, Lamium purpureum +, Ajuga reptans +, Rubus idaeus +, Dactylis glomerata 1, Poa nemoralis +, Dryopteris austriaca 1, Dryopteris filix - mas +, Polytrichum formosum +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 3 - 25 4,17 4,72 0,232 - 20,9 5,3 213 104 259 69
Bv 25 - 55 4,73 0,91 0,059 - 9,5 24,2 97 83 275 53
5A4 klenová bučina
kapradinová na svazích a
hřbetech
Bv/Cd 55 + 4,90 0,72 0,054 - 10,4 37,5 70 104 489 83
T 389 418 Strážnice 559 C8
615 m S - SV
Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem pelická, oglejená Hlinitá
Mercurialis perennis +, Hedera helix -, Galium odoratum +, Carex pilosa -2 , Carex silvatica +, Festuca altissima -
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 3 - 18 4,10 7,65 0,333 - 32,1 26,2 50 164 1070 143
Bvp 18 - 40 4,98 1,33 0,108 - 21,1 56,9 7 114 1328 150
Bvp 40 - 65 5,20 1,09 0,098 - 25,3 70,4 9 147 1942 217
4B4 bohatá bučina
javorová na svazích
Bvp9 65 + 5,97 1,02 0,097 - 27,6 85,5 8 145 2712 270
T 389 419 Strážnice 553 B9
480 m S
Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem rankerová Písčitohlinitá
Oxalis acetosella -3, Dentaria bulbifera +2, Mercurialis perennis +2, Lamium galeobdolon +2, Galium odoratum -2, Viola silvatica +, Geranium robertianum +, Alliaria officinalis +, Polygonatum multiflorum +, Senecio nemorensis -2, Mycelis muralis +, Paris quadrifolia +, Impatiens noli - tangere +2, Ficaria bulbifera +, Pulmonaria officinalis +, Euphorbia amygdaloides +, Carex -3, Melica uniflora +, Carex silvatica +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Al 2 - 17 4,45 9,02 0,274 - 29,5 28,1 37 161 1232 128
Bv 17 - 30 4,68 1,71 0,064 - 14,2 23,9 12 67 482 71
3N3 kamenitá,
kyselá dubová
bučina na svazích a hřbetech
Bv(g) 30 - 65 4,72 2,28 0,090 - 18,7 47,1 30 69 1264 128
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 27
Lesní typ Číslo plochy
LHC; Oddělení;Porost
Nadm. výška; Exp.
Substrát; Půdní typ; Půdní druh;
Fytocenoza
T 389 420 Strážnice 532 H13
735 m J - JZ
Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem typická, mezotrofní, dole slabě oglejená Hlinitá
Galium odoratum 1, Viola silvatica 1, Oxalis acetosella 1, Asarum europaeum +, Veronica officinalis +, Luzula nemorosa -2, Carex pilosa -5, Milium effusum +, Calamagrostis epigeios +, Poa nemoralis +, Brachypodium silvaticum +, Athyrium filix-femina +, Dicranum scoparium +
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Aol 2 - 5 4,04 7,21 0,312 - 25,5 13,7 24 107 343 73
Bv 5 - 30 4,46 1,34 0,081 - 12,4 17,7 16 80 125 48
Bv/Cd 30 - 90 4,91 0,79 0,057 - 11,1 36,0 7 65 406 115
4S4 svěží bučina
biková s mařinkou na hřbetech
a svazích
Cd 90 + 5,28 0,53 0,057 - 19,8 73,2 67 103 1540 406
T 389 421 Strážnice 532 H13
735 m J - JZ
Magurský flyš vápnité jílovce a drobové pískovce Kambizem typická, mezotrofní, dole slabě oglejená Hlinitá
Luzula nemorosa -4, Calamagrostis epigeios +, Avenella flexuosa +, Vaccinium myrtillus +, Polytrichum, Dicranum
Horizonty; Hloubky /cm/:
Půdní reakce /pH H2O/
Humus %
Dusík %
CaCO3 %
Sorpční Kapacita /mval/100g/
Sorpční nasycenost %
Přístupné živiny /mg/kg/ P2O5; K2O; CaO; MgO
Ao 3 - 5 3,76 20,89 0,675 - 42,9 4,0 42 103 341 60
Bv 5 - 20 4,22 3,34 0,083 - 15,2 5,9 7 31 24 17
Bv 20 - 40 4,28 1,93 0,052 - 10,7 5,6 6 40 25 11
4K6 kyselá bučina
borůvková (s dubem)
na svazích a hřbetech
Bv/Cd 40 - 80 4,37 0,78 0,044 - 16,5 11,5 7 80 23 55
Vysvětlivky:
Půdní reakce pHH2O Obsah humusu (oxidovatelný uhlík)% Celkový dusík % < 3,5 velmi silně kyselá < 0,5 velmi slabě humózní < 0,03 velmi chudá
3,5 – 4,5 silně kyselá 0,5 – 1,0 slabě humózní 0,03 – 0,06 chudá 4,5 – 5,5 středně kyselá 1,0 – 2,0 mírně humózní 0,06 – 0,20 střední 5,5 – 6,5 mírně kyselá 2,0 – 3,0 středně humózní 0,20 – 0,30 dobrá 6,5 – 7,2 neutrální 3,0 – 5,0 humózní > 0,30 bohatá 7,2 – 8,0 mírně alkalická 5,0 – 15,0 silně humózní 8,0 – 8,5 středně alkalická 15,0 – 30,0 humusová 8,5 – 9,0 silně alkalická > 30 rašelinná půda
> 9,0 velmi silně alkalická
Obsah CaCO3 % Sorpční kapacita (mval/100g) Sorpční nasycenost % < 0,3 velmi slabě vápnitá < 8 velmi nízká < 10 extrémě sorpčně
nenasycená 0,3 – 3,0 slabě vápnitá 8 – 13 nízká 10 – 30 výrazně sorpčně
nenasycená 3,0 – 10,0 středně vápnitá 13 – 25 střední 30 – 50 sorpčně nenasycená
10,0 – 20,0 silně vápnitá 25 – 30 vysoká 50 – 75 slabě sorpčně nasycená 20,0 – 60,0 velmi silně vápnitá > 30 velmi vysoká 75 – 90 sorpčně nasycená
> 60,0 vápenatá půda 90 - 100 plně sorpčně nasycená
Přístupné živiny mg/kg (výluh 1% kyselinou citronovou) P2O5 K2O CaO MgO zásoba < 40 < 35 < 200 < 30 velmi nízká
40 – 80 35 – 60 200 – 500 30 – 70 nízká 80 – 160 60 – 120 500 – 1000 70 – 150 střední 160 – 250 120 – 160 1000 – 2000 150 – 250 dobrá
> 250 > 160 > 2000 > 250 vysoká
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 28 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
4.5.4.2. Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP) a ostatní výzkumné plochy
Na území ČR byly v minulosti založeny dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch. Jsou to trvalé
zkusné plochy (TZP) a poloprovozní výzkumné plochy (PVP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách pod vlivem imisí.
V současné době probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch soubor bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa.
V lesní oblasti 38 existuje v současné době 23 ploch PVP a 24 ploch TZP. Nejstarší plocha, pro kterou existují záznamy, byla založena již v roce 1966.
V letech 1994-1998 se uskutečnila revize všech existujících ploch PVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit jejich aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje o ploše a hodnotil se také se rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu. Na základě údajů zjištěných na ploše byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření.
TAB. 4.5. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PLOCHÁCH TZP A PVP V LESNÍ OBLASTI 38 (STAV V ROCE 1999)
Plocha Typ X_JTSK Y_JTSK Nadmořská výška
Dřevina Rok založení
Stáří porostu
Zápoj (%)
Klasifikace*
3801 TZP -499974.3 -1168949.7 608 SM 1982 99 85 3 3802 TZP -502448.1 -1188021.9 570 SM 1982 72 100 1 3803 TZP -502702.9 -1188393.5 567 SM 1982 92 100 1 3804 TZP -498039.5 -1179831.9 495 SM 1982 82 95 1 3805 TZP -489485.8 -1177151.5 627 SM 1982 82 100 1 3806 TZP -489750.6 -1177423.6 573 SM 1982 92 75 3 3807 TZP -490786.3 -1176916.6 730 SM 1982 92 100 2 3808 TZP -492426.3 -1183008.0 719 SM 1982 95 100 1 3809 TZP -502430.2 -1181050.9 379 SM 1983 92 100 1 3810 TZP -502186.3 -1181426.7 452 SM 1983 92 80 4 3811 TZP -501943.6 -1181913.0 441 SM 1983 92 100 1 3812 TZP -503372.6 -1180497.8 391 SM 1983 92 100 2 3813 TZP -503243.7 -1180392.4 412 SM 1983 94 100 1 3814 TZP -545464.2 -1207370.9 400 SM 1983 68 95 1 3815 TZP -545671.4 -1207479.0 404 SM 1983 71 100 1 3817 TZP -506082.7 -1180002.2 404 SM 1983 74 100 1 3819 TZP -513671.7 -1177809.1 404 SM 1983 76 100 1 3820 TZP -513440.3 -1178114.4 470 SM 1983 87 100 1 3821 TZP -500403.1 -1169454.7 597 SM 1967 88 100 3 3822 TZP -501493.8 -1169855.6 585 SM 1967 93 80 3 3823 TZP -510679.5 -1171236.8 527 BK 1972 55 100 3 3824 TZP -519551.9 -1201255.5 476 BK 1973 121 100 2 3825 TZP -506596.7 -1189847.7 641 BK 1973 70 100 1 3826 TZP -526835.3 -1204602.2 527 BK 1995 33 100 1
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 29
Plocha Typ X_JTSK Y_JTSK Nadmořská výška
Dřevina Rok založení
Stáří porostu
Zápoj (%)
Klasifikace*
3827 TZP -535001.5 -1201057.3 460 BK 1995 32 100 1 3828 TZP -522950.3 -1185174.2 330 DB 1995 46 100 1 60101 PVP -499863.8 -1169344.4 593 SM 1967 79 100 2 60104 PVP -490675.2 -1183013.8 594 BK 1967 121 100 1 60105 PVP -497366.3 -1188990.2 474 BK 1967 72 100 1 60106 PVP -496838.2 -1189140.2 570 BK 1967 87 100 1 60107 PVP -495917.6 -1189350.6 540 BK 1967 152 100 2 60108 PVP -500318.9 -1188091.8 568 BK 1967 126 100 1 60802 PVP -521726.5 -1183439.0 383 DB 1973 69 100 1 60803 PVP -527937.5 -1173005.2 335 BK 1970 69 100 1 60804 PVP -514201.6 -1172223.7 510 BK 1970 59 100 1 60805 PVP -510689.2 -1171161.7 499 BK 1972 64 100 1 60807 PVP -524908.0 -1199884.3 596 BK 1973 124 95 2 60809 PVP -525089.9 -1201721.1 633 BK 1973 85 100 1 60810 PVP -519713.7 -1203187.8 497 BK 1973 102 100 1 60812 PVP -520720.8 -1203543.3 419 BK 1973 112 100 1 60813 PVP -525020.0 -1201948.3 642 BK 1973 78 100 1 60815 PVP -506236.7 -1190306.8 646 BK 1973 86 100 1 61315 PVP -526842.6 -1202217.5 630 BK 1966 126 100 1 61316 PVP -525957.0 -1205186.4 607 BK 1966 125 100 1 61317 PVP -524888.9 -1202830.2 662 BK 1966 67 100 1 61318 PVP -525989.6 -1204529.1 639 BK 1966 91 100 1 61319 PVP -525511.5 -1203696.5 653 BK 1966 95 100 1 61320 PVP -526660.8 -1202808.7 588 BK 1966 114 100 1
* Klasifikace plochy podle její kvality:
1. Velmi vhodná - ideální, přehledná, dobře stabilizovaná, přístupná. 2. Vhodná - kvalitní plocha s drobnými nedostatky; částečně prolámaná, méně
přehledná, ohrožená škodami větrem, sněhem, zvěři, na okraji porostu, hůře přístupná, apod.
3. Vyhovující - plocha je pro další měření použitelná jen s výhradami 4. Nevyhovující - plocha je pro další měření nepoužitelná, po přečíslování lze však
plochu, nebo její část znovu obnovit
5. Zcela nevhodná - plocha je pro další měření nepoužitelná a není možné ji obnovit (vytěžení porostu, nejasné hranice)
Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou dále vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového
souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou dále doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin a v mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3-5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu a nebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů.
Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice.
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 30 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
TAB 4.6. PŘEHLED PARAMETRŮ SLEDOVANÝCH PŘI HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A MĚŘENÍ PŘÍRŮSTU NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH
Skupina parametrů Parametr Objekt Dendrometrické charakteristiky
tloušťka výška
všechny stromy 40 stromů
Sociální postavení stromu
sociální post. stromu všechny stromy
Mechanická pošk. kmene
zlom všechny stromy
mech. pošk. obvodu kmene všechny stromy Zdravotní stav porostů defoliace celé koruny stromy na kruhové ploše r=16 m defoliace 1/3 koruny stromy na kruhové ploše r=16 m vitalita vrcholu stromy na kruhové ploše r=16 m výskyt suchých větví stromy na kruhové ploše r=16 m typ barevných změn stromy na kruhové ploše r=16 m intenzita barevných změn stromy na kruhové ploše r=16 m výskyt sekundárních výhonů 10 stromů stáří jehlic 10 stromů výskyt šišek 10 stromů úhel větvení 10 stromů typ větvení 10 stromů poškození hmyzem všechny stromy
Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů:
dendrometrické měření stromů a hodnocení zdravotního stavu. Dendrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Sem je zahrnuto také hodnocení sociálního postavení stromu a hodnocení mechanického poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 40 stromů.
Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci trvalé zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0.08 ha). Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60 stromů, což je dostatečný počet pro charakteristiku zdravotního stavu celého porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu Kruhová plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen na jedné straně stromu.
Kromě hodnocení stavu porostu se na plochách TZP provádí také odběr půdních vzorků. Údaje o půdním chemismu jsou využívány pro hodnocení růstových podmínek na jednotlivých plochách.
Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi. Správu souboru TZP a PVP a jejich přebudování do cílového systému výzkumných ploch zajišťuje Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) ve spolupráci s ÚHÚL.
Na území PLO se také nacházejí trvalé pokusné plochy útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady (VÚLHM). TAB. 4.7. PŘEHLED EVIDENCE VÝZKUMNÝCH PLOCH ÚTVARU BIOLOGIE A ŠLECHTĚNÍ LESNÍCH DŘEVIN
Dřevina Evid.č. Útvaru
Označení Lesní správa Lokalita Porost Rok. založ.
Výměra ha
Počet pok.čl.
BO 322 test. por. Luhačovice Salaš 819 G2 1994 0,41 28 DG 255 proven. Luhačovice
(D. Orosy a sp.)Horní Lhota
685 D4 1959 0,99 11
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 31
4.5.5. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL Typologické mapování probíhalo v těsném spojení s vývojem lesnické typologie u nás. K prvnímu mapování v PLO došlo koncem 50. let, provedl jej ing. Prudič a kol.. Následná revize proběhla počátkem 70. let, kdy vznikla jednotná typologické klasifikace (tzv. 2. etapa typologie lesů) a bylo vlastně provedeno nové mapování v tomto systému (Typologický systém ÚHÚL – 1971). V další letech byla prováděna jen hrubá revize typologického mapování v rámci obnov LHP, tedy jednou za 10 let v rámci jednoho LHC. Po roce 1990 bylo přistoupeno k důkladnější revizi na bývalém LHC Luhačovice, Strážnice a Brumov. Došlo ke sjednocení charakteristik lesních typů, detailnímu zmapování svážných území a sesuvy ohrožených lokalit. V SV části PLO (bývalé LHC Brumov) došlo k místním úpravám vegetační stupňovitosti a respektování přírodních podmínek s principem předběžné opatrnosti v rámci globální změny klimatu. 4.5.6. Přehled a charakteristiky lesních typů (LT) V následných tabulkách je uveden přehled lesních typů s plochami a v příloze pak úplné charakteristiky lesních typů, které jsou s typologickou mapou stěžejním produktem OPRL. TAB 4.8. PŘEHLED LESNÍCH TYPŮ 56 332.66 ha
Slt název lesního typu AVB cílový
Plocha lesní p.
ha
lesní typ
Plocha lesní p.
ha ( souboru lesních typů) /bonita / přirozená druhová skladba
hospodářský soubor
0. lesní vegetační stupeň - azonální - BORY 0Z 0.16 0Z1 0.16 RELIKTNÍ BOR SKALNATÝ
BO 12-22 BO 8, BK 2, BŘ, DB, LP, JD 01 – Mimořádně
nepříznivá stanoviště 1. lesní vegetační stupeň - v PLO 38 extrazonálně 1X 3.62 1X5 3.62 DŘÍNOVÁ DOUBRAVA s habrem
na svazích a svahových žebrech DB 16-20 HB 12-16
DB 7, HB 2, LP 1, BŘK, BB, keře
01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště
1N 34.19 1N2 34.19 KAMENITÁ (HABROVÁ) DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na svazích a hřbetech
DB 20-22 BO 20-24 HB 14-16
DB 7, BO 2, HB 1, LP, BŘ
1C 198.67 1C3 198.67 SUCHÁ HABROVÁ DOUBRAVA s válečkou prapořitou na svazích
DB 20-24 BO 20-24 HB 16-18
DB 7, BO 1, LP 1, HB 1, BŘK, BB, keře
21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh
1P 0.65 1P1 0.65 SVĚŽÍ BŘEZOVÁ DOUBRAVA ostřicová na mírných padlinách
DB 22-26
DB 6, BO 1, BŘ 2, OS 1, SM 25 – Živná stanoviště nižších poloh
2. lesní vegetační stupeň - BUKODUBOVÝ - planární - nižší pahorkatinný 2N 94.88 2N1 94.88 KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ
DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na svazích
DB 20-22 BO 20-22
DB 6, BO 2, BK 1, HB 1, LP, BŘ
21 – Exponovaná stanoviště nižších poloh
2I 222.71 2I5 222.71 ULÉHAVÁ KYSELÁ BUKOVÁ DOUBRAVA se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích
DB 22-26 BO 22-26
DB 6, BO 2, BK 1, HB 1, LP, BŘ
2S 496.40 2S2 496.40 SVĚŽÍ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí prstnatou na plošinách, hřbítcích a svazích
DB 22-24 BO 22-24 BK 24
DB 6, BO 2, BK 1, HB 1, LP
23 –Kyselá stanoviště nižších poloh
2B2 964.14 BOHATÁ BUKOVÁ DOUBRAVA strdivková na svazích
DB 22-26 HB 16-20
DB 6, BK 2, HB 1, LP 1, JV, BŘK, BB, keře
2B4 896.90 válečková na svazích DB 22-24 HB 16-20
DB 6, BK 2, HB 1, LP 1, JV, BŘK, BB, keře
2B 1931.03
2B6 69.99 strdivková na hřbetech DB 22-26 HB 16-20
DB 6, BK 2, HB 1, LP 1, JV, BŘK, BB
2H2 1791.61 HLINITÁ BUKOVÁ DOUBRAVA s ostřicí chlupatou na mírných svazích
DB 24-28 BK 26-28 HB 18-22
DB 7, BK 2,LP 1, HB, JV, BŘK, BB
2H3 2136.58 s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech
DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20
DB 7, BK 1, LP 1, HB 1, JV, BŘK, BB
2H4 2641.03 s ostřicí horskou a chlupatou na mírných svazích
DB 24-26 BK 24-26 HB 18-20
DB 7, BK 1, LP 1, HB 1, JV, BŘK, BB, keře
2H 7158.96
2H8 589.74 strdivková na plošinách a mírných svazích
DB 24-26 BK 24-28 HB 18-22
DB 7, BK 1, LP 1, HB 1, JV, BŘK, BB, keře
25 – Živná stanoviště nižších poloh
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 32 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
2D3 559.51 OBOHACENÁ BUKOVÁ DOUBRAVA bršlicová na úpatí svahů a mírných svazích
DB 26-28 BK 28-30 HB 18-22
DB 6, BK 2, LP(KL) 1, HB 1, JL, BB, BŘK
2D4 402.55
s ostřicí chlupatou na krátkých příkrých svazích
DB 26-28 BK 26-28 HB 18-20
DB 6, BK 2, LP(KL) 1, HB 1, JL, BB, BŘK
2D 1064.22
2D5 102.16
strdivková na plošinách a plochých hřbetech
DB 24-26 BK 26-28 HB 18-20
DB 5, BK 3, LP(KL) 1, HB 1, BB
25 – Živná stanoviště nižších poloh
2L 147.77 2L1 147.77
POTOČNÍ LUH PAHORKATINNÝ
DB 26-32
DB 5, JS 3, JV 1, OL 1, OS, JL, TŘ
29 – Podmáčená stanoviště nižších poloh
3. lesní vegetační stupeň - DUBOBUKOVÝ - suprakolinní - vyšší pahorkatinný 3Y 11.11 3Y 11.11 SKELETOVÁ DUBOVÁ BUČINA
(sběrný typ) DB 16-20 BK 18-24
BK 5, DB 2, BO 2, HB 1, BŘ, JŘ
01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště
3K3 976.53 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková
BK 22-26 BO 24-26
BK 7, DB 2, BO 1, HB, BŘ, JŘ
3K6 321.98 na hřebenech BK 22-26 BO 24-26
BK 6, DB 2, BO 2, HB, BŘ, JŘ
3K7 96.01 s jedlí na svazích a hřbetech BK 22-26 BO 24-26
BK 6, DB 2, BO 1, JD 1, BŘ, JŘ, SM
43 – Kyselá stanoviště středních poloh
3K 1980.86
3K9 586.34 borůvková svahová BK 22-26 SM 26-28
BK 6, DB 2, BO 2, HB, BŘ, JŘ
3N 233.93 3N3 233.93 KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA na svazích a hřbetech
BK 18-24 SM 22-26
BK 7, DB 2, BO 1, BŘK, BŘ, JŘ
41 – Exponovaná stanoviště středních poloh
3S5 1392.06 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA biková se šťavelem na hřbetech a svazích
BK 26-28 SM 26-30
BK 7, DB 2, HB 1, LP, KL
3S7 1447.57 biková s ostřicí chlupatou na vrcholech, hřbetech a plošinách
BK 24-26 SM 26-28
BK 7, DB 2, HB 1, LP, KL
3S 3209.02
3S8 369.39 s jedlí na hřbetech a svazích BK 26-28 SM 26-30
BK 7, DB 1, JD 1, HB 1, KL, LP, SM
3B1 1027.60 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA strdivková na svazích
BK 28-34 SM 28-34
BK 7, DB 2, KL(LP) 1, HB, TŘ
3B5 5414.08 s ostřicí chlupatou na svazích
BK 28-34 SM 28-34
BK 7, DB 2, KL(LP) 1, HB, TŘ, JS
3B6 621.16 strdivková na hřbetech BK 28-32 SM 28-32
BK 6, DB 2, LP(KL) 1, HB 1, JD, TŘ, JS
3B8 1607.46 s jedlí na svazích BK 28-34 SM 28-34
BK 7, DB 1, KL 1, JD 1, LP, HB, TŘ, SM
45 – Živná stanoviště středních poloh
3B 9683.87
3B9 1013.57 BOHATÁ DUBOVÁ BUČINA svahová
BK 28-34 SM 28-34
BK 7, DB 2, KL 1, LP, JD, HB, JS, TŘ
41 – Exponovaná stanoviště středních poloh
3H2 8288.17 HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou na mírných svazích
BK 28-34 SM 28-34
BK 7, DB 2, HB 1,LP, KL, TŘ, JS
3H6 1537.81 s ostřicí chlupatou a bršlicí na mírných svazích
BK 28-34 SM 28-34
BK 7, DB 2, HB 1, LP, KL, TŘ, JS, JL
3H7 371.87 strdivková na plošinách a mírných svazích
BK 28-34 SM 28-34
BK 7, DB 2, HB 1, LP, KL, TŘ
3H 10585.3
3H8 387.47 s jedlí na mírných svazích BK 28-34 SM 28-34
BK 6, DB 2, JD 1, HB 1, LP, KL
3D2 20.43 OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA bažanková s vápenatým tufem
BK 30-36 SM 30-36
BK 8, DB 1, KL(LP) 1, JS, JL, TŘ
3D5 3020.00 s ostřicí chlupatou (sběrný typ) BK 30-36 SM 30-36
BK 8, DB 1, KL(LP) 1, JS, JL, HB
3D8 207.78 s jedlí na úpatí svahů BK 30-36 SM 30-36
BK 6, JD 2, DB 1, KL(LP) 1, HB, JS, JL
45 – Živná stanoviště středních poloh
3D 4268.88
3D9 1020.67 na uvezlinách BK 30-34 SM 28-34
BK 8, DB 1, KL(LP) 1, JS, JL, HB, TŘ
41 – Exponovaná stanoviště středních poloh
3A 40.91 3A1 40.91 LIPODUBOVÁ BUČINA (s klenem) bažanková na kamenitých hřbetech a svazích
BK 24-28
BK 7, KL 2, LP 1, DB, JV, JD
3J2 5.19 LIPOVÁ JAVOŔINA kapradinová na suti
BK 26-30
BK 4, KL 3, JV 1, LP 1, DB 1, JL, JS, TŘ, BB
3J 55.54
3J9 50.35 roklinová BK 26-30
BK 5, DB 1, KL(JV) 1, LP 2, HB 1, JS, JL, TŘ
01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště
3O 14.88 3O3 14.88 JEDLODUBOVÁ BUČINA s ostřicí chlupatou
BK 28-34
BK 7, DB 2, LP 1, HB, JS, KL 45 – Živná stanoviště středních poloh
3L 267.94 3L1 183.21 JASANOVÁ OLŠINA potoční
OL 24-26 JS 28-32
OL 7, JS 3, TP, OS, VR, SM, DB
29 – Podmáčená stanoviště nižších poloh
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 33
3L2 45.50 JASANOVÁ OLŠINA prameništní
OL 22-24 JS 26-30
OL 7, JS 3, SM
3L4 39.23 na mokřinách s tvorbou vápenatého tufu
OL 22-26 JS 26-30
OL 7, JS 3, KL, JV Alt. JS 8, KL 2, JV, OL
29 – Podmáčená stanoviště nižších poloh
4. lesní vegetační stupeň - BUKOVÝ - submontánní - vrchovinný 4K6 328.19 KYSELÁ BUČINA (s dubem)
borůvková na svazích a hřbetech BK 24-26 SM 24-26
BK 9, BO 1, DB, BŘ, JŘ
4K7 87.92 biková na úpatí svahů
BK 26-28 SM 26-28
BK 9, BO 1, DB, BŘ, JŘ
43 – Kyselá stanoviště středních poloh
4K 647.13
4K9 231.02 borůvková svahová BK 22-26 SM 24-26
BK 9, BO 1, DB, BŘ, JŘ
4N 39.32 4N1 39.32 KAMENITÁ KYSELÁ BUČINA s kapradí rakouskou
BK 24-26 SM 22-26
BK 9, DB 1, HB, KL, BŘ, JŘ
41 – Exponovaná stanoviště středních poloh
4S4 588.24 SVĚŽÍ BUČINA biková s mařinkou na hřbetech a svazích
BK 26-28 SM 26-28
BK 9, KL 1, DB, LP Alt. BK 10
4S7 579.21 s ostřicí lesní na svazích BK 26-28 SM 26-28
BK 10, BŘ
45 – Živná stanoviště středních poloh
4S 1502.95
4S9 335.50 svahová BK 26-28 SM 26-28
BK 9, KL 1, DB, LP, JD Alt. BK 10
4F 155.10 4F1 155.10 SVAHOVÁ BUČINA kapradinová
BK 28-32
BK 7, KL 2, JS 1, LP, TŘ, JL Alt. BK 10
41 – Exponovaná stanoviště středních poloh
4B2 680.20 BOHATÁ BUČINA mařinková s ostřicí chlupatou na svazích
BK 28-34 SM 30-34
BK 8, DB 1, KL 1, LP, TŘ, JL, BŘK
4B4 2930.19 javorová na svazích BK 28-34 SM 32-34
BK 8, KL 2, JS, JL, TŘ, DB, BŘK
4B5 179.28 strdivková na svazích BK 28-34 SM 30-34
BK 8, DB 1, KL 1, LP, TŘ, BŘK
4B6 323.37 javorová na hřbetech BK 26-32 SM 28-32
BK 8, KL 2, JS, DB, TŘ, LP, BŘK
45 – Živná stanoviště středních poloh
4B 4863.52
4B9 750.48 svahová BK 26-34 SM 28-34
BK 8, KL 1, JS 1, LP, JL, TŘ, BŘK
41 – Exponovaná stanoviště středních poloh
4H 616.45 4H2 616.45 HLINITÁ BUČINA s ostřicí chlupatou na mírných svazích a plošinách
BK 26-34 SM 28-34
BK 7, DB 1, LP 1, KL 1, TŘ, BŘK
4D2 87.21 OBOHACENÁ BUČINA bažanková s vápenatým tufem
BK 28-36 SM 28-36
BK 6, KL 2, JS 1, LP 1, SM, JD, TŘ
4D7 664.47 (sběrný typ) BK 28-36 SM 28-36
BK 7, KL 1, JS 1, LP 1, JD, TŘ
45 – Živná stanoviště středních poloh 4D 1330.08
4D9 578.40 na uvezlinách BK 28-34 SM 28-34
BK 7, KL 2, JS 1, DB, JD, LP, JL, TŘ
4A1 1.94 LIPOVÁ BUČINA bažanková
BK 24-28
BK 7, KL 1, LP 1, JD 1, HB, DB,
4A 15.36
4A6 13.42 LIPOVÁ BUČINA s klenem na hřbetech
BK 24-28 JS 26-28
BK 7, KL 2, LP 1, JS, JL, TŘ
41 – Exponovaná stanoviště středních poloh
4V 3.51 4V9 3.51 PODMÁČENÁ BUČINA s ostřicí převislou na plošinách a mírných svazích
BK 28-36
BK 9, JS 1, OL 45 – Živná stanoviště středních poloh
5. lesní vegetační stupeň - JEDLOBUKOVÝ - montánní - podhorský 5Y 8.83 5Y 8.83 SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA
BK 20-24 SM 20-24
BK 6, JD 4, BO, BŘ, JŘ 01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště
5K3 261.14 KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA biková na svazích a hřbetech
BK 24-26 SM 26-30
BK 8, JD 2, BO, BŘ, JŘ 53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh
5K 318.54
5K9 57.40 svahová BK 24-26 SM 26-30
BK 8, JD 2, BO, BŘ, JŘ
5N 313.64 5N1 313.64 KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA s kapradí rakouskou na svazích a hřbetech
BK 24-26 SM 26-30
BK 8, JD 2, BO, BŘ, JŘ
51 – Exponovaná stanoviště vyšších poloh
5S1 449.02 SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová na svazích
BK 26-30 SM 28-32
BK 8, JD 2, KL, BŘ, JŘ
5S3 349.68 s ostřicí prstnatou na hřbetech BK 26-30 SM 28-32
BK 8, JD 2, KL, BŘ, JŘ
55 – Živná stanoviště vyšších poloh
5S 1122.42
5S9 323.72 svahová BK 26-30 SM 28-32
BK 8, JD 2, KL, BŘ, JŘ
5F 225.58 5F1 225.58 SVAHOVÁ JEDLOVÁ BUČINA kapradinová
BK 26-32 SM 28-34
BK 7, JD 2, KL 1, JS, JL
51 – Exponovaná stanoviště vyšších poloh
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 34 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
5B1 1129.79 BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA mařinková na svazích
BK 28-34 SM 28-34 JD 30-34
BK 7, JD 2, KL 1, JS, LP, TŘ
5B3 438.17 BOHATÁ JEDLOVÁ BUČINA s kostřavou nejvyšší na svazích
BK 28-34 SM 28-34 JD 30-34
BK 7, JD 2, KL 1, JS, LP, TŘ
5B5 15.57 s ostřicí chlupatou na svazích BK 28-34 SM 28-34
BK 7, JD 2, KL 1, JS, LP, TŘ
5B6 206.54 javorová na svazích a hřbetech BK 30-34 SM 32-36
BK 6, KL 3, JD 1, JS, LP, TŘ
5B7 165.86 na hřbetech BK 28-32 SM 28-34
BK 7, JD 2, KL 1, JS, LP, TŘ
55 – Živná stanoviště vyšších poloh
5B 2425.72
5B9 469.74 svahová BK 28-34 SM 30-34 JD 30-34
BK 6, JD 2, KL 1, JS 1, LP, TŘ
51 – Exponovaná stanoviště vyšších poloh
5D5 118.54 OBOHACENÁ JEDLOVÁ BUČINA devětsilová na úpatí svahů
BK 30-36 SM 32-38
BK 7, JD 2, KL(JS) 1, JL, LP, SM
5D6 430.81 netýkavková v úžlabinách BK 30-36 SM 32-38
BK 7, JD 2, KL(JS) 1, JL, LP, SM
55 – Živná stanoviště vyšších poloh
5D 629.84
5D9 80.49 na uvezlinách BK 30-36 SM 32-38
BK 7, JD 2, KL(JS) 1, JL, LP
5A1 44.34 KLENOVÁ BUČINA bažanková s jedlí na svazích a hřbetech
SM 26-30 BK 26-30
BK 6, JD 2, KL 2, JL, JS
5A4 107.75 kapradinová na kamenitých svazích SM 26-30 BK 26-30
BK 6, KL 2, JS 2, JL, JV
5A 178.79
5A6 26.70 s jasanem na hřbetech BK 22-28 KL 22-28 JS 24-28
BK 4, KL 3, JS 3, JL
51 –Exponovaná stanoviště vyšších poloh
5J 211.86 5J5 211.86 SUŤOVÁ JAVOŘINA kapradinová na svazích a hřbetech
BK 22-28 KL 22-26
BK 5, KL 3, JD 2, JL, JS, LP 01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště
5L 4.38 5L2 4.38 MONTANNÍ OLŠINA prameništní (s vápenatým tufem)
OL 20-22 JS 24-28
OL 8, JS 2 29 – Podmáčená stanoviště nižších poloh
5V 10.62 5V3 10.62 VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA devětsilová na svazích a jejich bázích
BK 30-36 SM 32-38
BK 6, JD 3, KL 1, JS, JL
5G 3.50 5G1 3.50 PODMÁČENÁ JEDLINA přesličková na glejích
JD 28-36 SM 30-36
JD 5, SM 3, OL 2, BK, OS, BŘ
55 – Živná stanoviště vyšších poloh
Poznámka: Uvedené plochy lesních typů a SLT jsou výsledkem digitalizace typologických map a zaplochování je provedeno nad hospodářskými mapami platných LHP. Jedná se tedy o nevyrovnanou zjištěnou plochu lesní půdy (s bezlesím): 56 332.66 ha (celkem za PLO 38). 4.5.7. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů a ukázkové přirozené porosty K ujednocení převodů SLT na skupiny typů geobiocénů (STG), které se používají při mapování ÚSES je uvedena následující převodní tabulka. TAB.4.9. PŘEVOD SLT NA STG
SLT Název SLT STG Skupina typů geobiocénů 0. BORY 0Z Reliktní bor 2A1 Querceta pinea humilia - zakrslé borové doubravy 1. lvs - DUBOVÝ 1X Dřínová doubrava 1BD1 Ligustri - qurceta humilia - zakrslé doubravy (s keři) 1N Kamenitá (habrová) doubrava 2AB3 Fagi - querceta - bukové doubravy 1C Suchá habrová doubrava 1B2 Querceta petraeae - suché doubravy 1P Svěží březová doubrava 1B4 Querceta roboris - vlhké doubravy 2. lvs - BUKODUBOVÝ 2N Kamenitá kyselá buková doubrava 2AB3 Fagi - querceta - bukové doubravy 2I Uléhavá kyselá buková doubrava 2AB3 Fagi - querceta - bukové doubravy 2S Svěží buková doubrava 2B3 Fagi - querceta typica - typické bukové doubravy 2B Bohatá buková doubrava 2BD3 Fagi - querceta tiliae - lipové bukové doubravy 2H Hlinitá sprašová buková doubrava 2B3 Fagi - querceta typica - typické bukové doubravy 2D Obohacená buková doubrava 2BC3 Fagi - querceta tiliae - aceris - lipojavorové bukové doubravy 2L Potoční luh pahorkatinný 2BC5 Ulmi - fraxineta carpini - habrovojilmová jasenina
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 35
SLT Název SLT STG Skupina typů geobiocénů 3. lvs - DUBOBUKOVÝ 3Y Skeletová dubová bučina 3AB2 Pini - querceta arenosa - zakrslé borové doubravy 3K Kyselá dubová bučina 3AB3 Querci - fageta - dubové bučiny 3Ke (3K9) Kyselá dubová bučina svahová 3AB3 Querci - fageta - dubové bučiny 3N Kamenitá kyselá dubová bučina 3AB3 Querci - fageta - dubové bučiny 3S Svěží dubová bučina 3B3 Querci - fageta typica - dubové bučiny typické 3B Bohatá dubová bučina 3BD3 Querci - fageta tiliae - lipodubové bučiny 3Be (3B9) Bohatá dubová bučina svahová - javorová 3BD3 Querci - fageta tiliae aceris - lipojavorové dubové bučiny 3H Hlinitá dubová bučina 3B3 Querci - fageta typica - dubové bučiny typické 3D Obohacená dubová bučina 3BC3 Querci - fageta aceris - javorové dubové bučiny 3A Lipodubová bučina 3BC3 Querci - fageta tiliae aceris - lipojavorové dubové bučiny 3J Lipová javořina 3BC3 Querci - fageta tiliae aceris - lipojavorové dubové bučiny 3Ju (3J9) Roklinová javořina nižšího stupně 4CD3 Acereta - fagi - bukové javořiny 3L Jasanová olšina 3BC5 Fraxini - alneta - jasanové olšiny 3O Jedlobuková doubrava 4B3 Querci - abieta - dubová jedlina 4. lvs - BUKOVÝ (DUBOJEHLIČNATÝ) 4K Kyselá bučina 4AB3 Fageta paupera - holé bučiny 4Km (4K6) Kyselá bučina borůvková - přechod 4A3 Fageta quercino - abietina - dubojedlové bučiny 4Ke (4K9) Kyselá bučina svahová 4AB3 Fageta paupera - holé bučiny 4N Kamenitá kyselá bučina 4AB3 Fageta paupera - holé bučiny 4S Svěží bučina 4B3 Fageta paupera typica - typické holé bučiny 4Se (4S9) Svěží bučina šťavelová svahová 4B3 Fageta paupera typica - typické holé bučiny 4F Svěží kamenitá svahová bučina 4BC3 Fageta tiliae aceris - lipojavorové bučiny 4B Bohatá bučina 4BC3 Fageta tiliae aceris - lipojavorové bučiny 4Be (4B9) Bohatá bučina svahová javorová 4BC3 Fageta tiliae aceris - lipojavorové bučiny 4H Hlinitá bučina 4B3 Fageta paupera typica - typické holé bučiny 4D Obohacená bučina 4BC3 Fageta tiliae aceris - lipojavorové bučiny 4A Lipová bučina 4BC3 Fageta tiliae aceris - lipojavorové bučiny 4V Vlhká bučina 4B4 Querceta roboris - fagi - vlhké bukové doubravy 5. lvs - JEDLOBUKOVÝ 5Y Skeletová jedlová bučina 5AB2 Abieti - fageta humilia - zakrslé jedlové bučiny 5K Kyselá jedlová bučina 5AB3 Abieti - fageta - jedlové bučiny 5Ke (5K9) Kyselá jedlová bučina svahová 5AB3 Abieti - fageta - jedlové bučiny 5N Kamenitá kyselá jedlová bučina 5AB3 Abieti - fageta - jedlové bučiny 5S Svěží jedlová bučina 5B3 Abieti - fageta typica - typické jedlové bučiny 5Se (5S9) Svěží jedlová bučina svahová 5B3 Abieti - fageta typica - typické jedlové bučiny 5F Svěží kamenitá svahová jedlová bučina 5B3 Abieti - fageta typica - typické jedlové bučiny 5B Bohatá jedlová bučina 5BC3 Aceri - fageta - javorové bučiny 5Be (5B9) Bohatá jedlová bučina svahová -
javorová 5BC3 Aceri - fageta - javorové bučiny
5D Obohacená jedlová bučina 5BC3 Aceri - fageta - javorové bučiny 5A Klenová bučina 5CD3 Aceri - fageta - javorové bučiny 5J Suťová jilmová javořina 5C3 Fraxini - acereta - jasanové javořiny 5V Vlhká jedlová bučina 5BC4 Aceri - fageta alni - olšovojavorové bučiny 5L Montánní (jasanová) olšina 5CD5 Fraxini - alneta - jasanové olšiny 5G Podmáčená jedlina 5AB4 Abieti - piceeta equiseti - přesličkové jedlové smrčiny
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 36 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Skupina typů geobiocénů je vymezena třemi základními faktory. První znak udává vegetační stupeň, písmena udávají trofickou řadu a číslo na konci udává hydrickou řadu. Vegetační stupeň: Trofická řada: 1. Dubový A - půdy oligotrofní (chudé živinami) 2. Bukodubový AB - půdy hemioligotrofní (polochudé živinami) 3. Dubobukový B - půdy mezotrofní (středně bohaté živinami) 4. Bukový BC - půdy heminitrofilní ( polobohaté dusíkem) 5. Jedlobukový BD - půdy hemialkalofilní (polobohaté vápníkem) 6. Smrkobukojedlový C - půdy nitrofilní (bohaté dusíkem) 7. Smrkový CD - půdy nitroalkalofilní (bohaté dusíkem a vápníkem) 8. Klečový D - půdy alkalofilní (bohaté vápníkem) 9. Alpinský Hydrická řada: 1 - půdy suché řady 2 - půdy omezené řady 3 - půdy normální řady 4 - půdy zamokřené řady 5 - půdy mokré řady 4.5.8. Předpokládané změny klimatu a jejich vliv na rozšíření dřevin a na lesní prostředí Za předpokladu, že se obal skleníkových plynů v ovzduší zdvojnásobí, je možno na základě určitých předpokladů a modelů usuzovat, že dojde ke globálnímu vzestupu teplot o 1,5 až 4 o C (Burschel, Weber 1988). Podle jiných autorů půjde o jiné hodnoty, např.: 3 +- 1,5o C (Charney 1979), 1,5 až 2,0o C (Schönwiese 1988). Brouwer a Falkenberg (1989) odhadují, že změny srážkových úhrnů se budou v Evropě pohybovat v mezích +- 300 mm. Předpokládané oteplení má řadu aspektů, které mají souvislost s genetickou konstitucí lesních dřevin. Jde jednak o velikost předpokládaných teplotních změn a jednak o průběh těchto změn. Existují názory, že teplotní změny 2 - 4o C se pravděpodobně vymykají možnostem adaptace většiny lesních dřevin (Fanta 1992). Tato hodnota odpovídá přibližně rozdílu mezi dnešní teplotou a nízkými teplotami během poslední doby ledové asi před 20 tisíci lety. Některé výsledky výzkumu z poslední doby (Šindelář 1993) naznačují, že některé druhy dřevin mají relativně širokou toleranci ke změnám průměrných ročních teplot a že jsou schopny za určitých podmínek prosperovat v podmínkách teplotně značně odlišných od místa původu. Je však nutno uvážit, že se tak děje v prostředí a podmínkách ovlivněných člověkem. Není ovšem zatím vůbec jasná otázka reakce těchto populací na extrémní klimatické faktory. Změny se mají uskutečňovat v odhadovaných rozmezích - podle názorů různých autorů během 50 až 100 let, podle některých předpokladů až 200 let. Ve srovnání s vývojem vegetace na zemském povrchu jde o období velmi krátké. Během tohoto období se adaptační procesy populací lesních dřevin jako důsledek přirozeného výběru a migrace budou moci uskutečnit jen ve velmi malém rozsahu nebo vůbec ne. Tak např. smrk ztepilý by při zvýšení teplot o 2o C mohl být ohrožen v těch případech, kdy současná průměrná roční teplota lokality, kde je vysazován, je dnes větší než 7o C (Thomasius 1992). Areály lesních dřevin jsou určovány klimaticky. Omezujeme-li se pouze na dva ze souboru základních klimatických charakteristik, t.j. průměrnou roční teplotu a vlhkost prostředí (tj. rozdíl úhrnu srážek a ročního výparu v mm), je např. areál přirozeného rozšíření smrku ztepilého limitován intervalem průměrných ročních teplot asi 4 až 8o C a minimální vlhkostí asi 320 - 350 mm. Ekologické koordináty přirozeného rozšíření borovice lesní představuje interval 5 až 10o C a vlhkost prostředí asi 220 až 330 mm (Thomasius 1992). Podobně by bylo možno charakterizovat i některé další dřeviny, např. jedli bělokorou aj. V geografickém prostředí střední Evropy představuje zvýšení průměrné teploty o 1o C posun v geografické šířce o 100 až 150 km od jihu k severu. Na bázi modelování vlivu globálních změn teplot se předpokládá v podmínkách ČR posun vegetační stupňovitosti. Zatímco v současnosti je podíl plochy lesů ve vegetačním lesním stupni dubovém pouze necelé 2 %, při posunu o 1o C by se zvýšil na 18 %, při posunu o 4o C by pak teoreticky vzrostl dokonce na 77 %. Plocha lesního vegetačního stupně jedlobukového a vyšších stupňů by z dnešních asi 32 % při zvýšení teploty o 1o C poklesla jen asi na 6 %, při zvýšení průměrných teplot o 4o C pak teoreticky na necelé 2% (Kopecká, Buček 1992). V případech, že by došlo k oteplení, mohly by se změny zřetelně projevit na kontaktech vegetačních lesních stupňů a na specifických, zejména extrémních stanovištích Stejně by mohlo dojít k výrazným změnám v lesích na chudých, suchých, písčitých stanovištích (např. vznik zakrslých borů, plochy s převládajícími druhy čeledi Ericeae aj.).
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přírodní podmínky oblasti
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 37
V této souvislosti byly již stručně charakterizovány výsledky modelového postupu orientovaného na posuny vegetačních lesních stupňů na území ČR (Kopecká, Buček 1992). Podle Fanty (1992) by dlouhodobé oteplení asi o 4oC mohlo s určitou pravděpodobností vést k posunu vegetačních lesních stupňů asi o 300 m. Lesy hercynských pohoří (Šumava, Bavorský les, Schwarzwald, Harz aj.) by se pravděpodobně změnily v lesy podobného typu, jako jsou dnes např. Vogézy, s převahou buku a jedle ve vyšších polohách a dubu v polohách nižších. Smrk by se pravděpodobně mohl udržet pouze v nejvyšších polohách, na níže položených lokalitách jen tam, kde se vytvořily specifické podmínky místního klimatu (úzká údolí). Nutno konstatovat, že v současnosti i budoucnosti je a bude charakter lesů v rámci určitých genekologických limitů především obrazem hospodářské činnosti člověka. Tuto skutečnost bude nutno mimo jiné vzít v úvahu při představách a sledování důsledků očekávaných klimatických změn na lesy a lesní hospodářství. Názory, které naznačují nebo zdůrazňují nutnost redukce zastoupení smrku v druhové skladbě lesních porostů ve středoevropských podmínkách (Prudič 1990, Šindelář 1993, Thomasius 1991) v ČR, především ve vegetačních lesních stupních 1 až 4, mají proto racionální základ. Scénář předpokládaných změn teplot, srážek a posun vegetační stupňovitosti ukazují mapy 6 až 16 podle klimatických modelů GISS a XCCM k časovým horizontům: současný stav, rok 2010 a 2030 (Kalvová 1995). 4.5.9. Antropicky podmíněné změny prostředí PLO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy patří k oblastem s nejlépe zachovaným přírodním prostředím. Zásahy člověka v historii byly spojeny vždy pouze s důvodem zajištění obživy (valašská kolonizace – kácení lesů). Éra zakládání smrkových a borových monokultur souvisí s rozvojem průmyslu a požadavkem na rychlou obnovu dříví jako suroviny. Existence těchto monokultur, z toho vyplývající biologické degradace lesních stanovišť a jejich snížená ekologická stabilita jsou nejplošnější a nejdůležitější antropickou změnou přírodního prostředí PLO (blíže v kap. 4.3.2. Pedologie oblasti). Jako změny menšího významu lze označit místní těžbu kamene v lomech po celém jejím území. 4.5.10. Historické rozšíření buku a jedle Rozšíření druhů v Evropě v současnosti je výsledkem migrace dřevin v obdobích po poslední době ledové, adaptační schopnosti druhů dřevin podmínkám prostředí, mezidruhové kompetice, resp. konkurenční schopnosti jednotlivých druhů dřevin a zejména pak zásahů člověka. Lesní společenstva ve střední Evropě nejsou v takovém složení, jak je známe dnes ze zbytků zachovalých původních lesů, patrně starší než 16 tisíc let, v horách pravděpodobně ne více než 6 až 8 tisíc let (Fanta 1992). Během dlouhodobé adaptace k podmínkám prostředí, zejména klimatickým a jiným faktorům, vznikaly v důsledku přirozeného výběru specifické regionální nebo místní populace označované jako geografické rasy, odrůdy, ekotypy. S ohledem na tyto skutečnosti existuje v současnosti značná proměnlivost, zvláště u dřevin, které osídlily rozsáhlé areály. PLO je územím přirozeného výskytu buku jako dominující lesní dřeviny (viz zastoupení lvs a SLT). Přirozený areál buku lesního (Fagus sylvatica L.) zaujímá velkou část Evropy, především střední a západní. Vyhovuje mu mírně atlantické podnebí. Jeho východní hranice rozšíření je prakticky shodná se začátkem vysloveně kontinentální oblasti. Buk tedy chybí v oblastech se suchým vzduchem, pozdními mrazy, nebo kontinentálnějším klimatem. U nás chybí buk v xerothermní oblasti mezi Hradcem Králové a Žatcem, v Dyjskosvrateckém úvalu na jih od Brna a v malé části (okrajích) Drahanské vrchoviny (viz varianty vegetační stupňovitosti – mapka 3.) Buk si v PLO 38 na rozdíl od ostatních oblastí republiky zachoval dominantní postavení. Patří ke klimatypu tzv. buku karpatského (Svoboda), který zaujímá celý oblouk Karpat až do Rumunska. V rozsáhlém areálu bučin jsou rozeznávány tři podoblasti. Buk v PLO 38 patří do podoblasti buku slovenského. Buk přežil jako pozůstatek evropských horských lesů z konce třetihor dobu ledovou v několika refugiích v jižní Francii, Itálii a na Balkáně. Je též pravděpodobné, že i u nás se buk udržel po celou dobu ledovou ve středočeském refugiu a na úpatí Českého středohoří (Domin 1933). Jiní autoři ukazují, že i v chráněných polohách jižní Moravy a také Moravského krasu přežily relikty náročnějších lesních společenstev s bukem. Přežívání buku na těchto chráněných lokalitách potvrzuje i jeho ranný výskyt v době poledové v masívech moravských Karpat a na Českomoravské vrchovině. K většímu rozšíření buku ve střední Evropě došlo až v atlantiku a epiatlantiku, kdy se rozšířil přirozenými cestami z refugií jižní Evropy či refugií místních. V karpatské oblasti naší republiky však na rozdíl od sudetské oblasti bylo zastoupení buku v lesích pouze poloviční - 10%. Teprve až v subboreálu a subatlantiku doznává buk největšího rozmachu a ustálila se dnešní skladba lvs i v karpatské části. Buk na své cestě z jižních refugií, tedy od JZ vytvářel společenstva s dubem a cennými listnáči. Sám v nich
Přírodní podmínky oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 38 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
dominoval a při svém šíření zřejmě omezil jedli bělokorou, která se zřejmě rozšířila východní větví, tedy z opačného směru. Historie šíření jedle bělokoré (Abies alba Mill.) je dokladována na základě pylových analýz. Podle nich byly na území republiky zkonstruovány mapky rozšíření jedle na území České republiky v období před 5000 až 500 lety. Z nich je zřejmé, že zastoupení jedle na převážná části území PLO nepřesáhlo 2%. V SV části – dnešní jedlová část PLO, zastoupení vzrůstalo až na 10% podle toho, jak jedle postupně osídlovala území ČR. V postglaciálu se jedle rozšířila do střední Evropy z apeninských refugií (Mayr 1985). Východní větví se dostala do moravských Karpat a západní do sudetské části. Mezi těmito větvemi vznikla tzv. oblast bez jedle (viz mapa lvs). „Hranice jedle je linií, kam tato dřevina dospěla při svém šíření tzv. Karpatskou cestou. Její další postup byl pravděpodobně zamezen cenotickými poměry – převahou bukových společenstev. Podle historických dokladů je dnešní hranice souvislého rozšíření jedle v Moravských Karpatech a tedy i v PLO 38 poměrně stabilní již 300 let. Probíhá v nadmořské výšce 255 až 650m.“ (Prudič 1990).
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 39
5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti
5.1.1. Vývoj lesního hospodářství
Hlavní částí lesní oblasti 38 je pohraniční hřeben Bílých Karpat. Tato oblast byla až do 17. století neklidným a nebezpečným pásmem mezi Uhrami a Moravou s četnými vpády cizích vojsk (Uhři, Tataři, Turci) i s pohraničními spory.
Pro lesní hospodářství měla základní význam tzv. „valašská kolonizace“ t.j. osídlování hornatých území různorodými obyvateli ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska probíhající od 15. – 16. století. Tato kolonizace přinášela do kraje valašskou kulturu chovu dobytka – budování rozptýlených sídel – tzv. pasek nebo kopanic. S tím souviselo rozsáhlé rozrušování lesních komplexů – klučení a přeměny na pastviny a ostatní zemědělskou půdu. Vlastní hospodaření v lesích v té době bylo extenzívní výběrného charakteru s toulavými sečemi a přirozenou obnovou.
Od konce 17. století se projevuje přechod od nájemního systému k hospodaření režijnímu. V okolí velkostatků pak přistupuje i intenzivnější exploatace lesů (18. – 19. století), když k zemědělské výrobě přibývají i přidružené výroby – zakládání mlýnů, pil, pivovarů a lihovarů.
Zásadní nepříznivý význam pro les, související s „pasekářstvím“, mělo hrabání steliva, pasení v lese (a to nejen traviny a listnáče ale i „pastva na bukvici a žaludu“) a sklizeň krmného klestu a trávy. (Toto sloužilo majitelům lesa jednak pro vlastní dobytek a jednak jako vedlejší výtěž, místy konkurující i výnosu z těžby dříví.) Tyto nepříznivé vlivy se podařilo odstranit u velkostatků již v 2. polovině 19. století ale u lesů obecních, singulárních a hlavně selských přetrvávalo zejména hrabání steliva až do nedávné doby.
Po stránce dřevinné skladby převládaly v oblasti značně listnaté porosty a to především buk. Dub s ostatními listnáči byl zastoupen více v nižších polohách. S tím souviselo i značné procento výskytu lesa výmladkového s kratší dobou obmýtí (40 – 60 r.).
S vývojem intenzivního lesního hospodářství – zhruba od 1. poloviny 19. století – začíná se s převody na les sdružený a vysokokmenný. Rovněž dochází i k přeměnám druhové skladby. Jsou zaváděny jehličnany především smrk a borovice i modřín. Smrk více v severní části oblasti, borovice v jižní. Z původních bukových porostů zůstaly plně zachovány hlavně dvě významné lokality v oblasti Vlárského průsmyku a Velké Javořiny.
Co do způsobů hospodaření je v tomto období znatelný přechod od výběrného způsobu na způsob pasečný. Zaváděno je hospodářství holosečné v kombinaci se sečí clonnou s přirozenou obnovou a podsíjemi či síjemi.
5.1.2. Vývoj hospodářské úpravy
Počátky hospodářské úpravy lesa lze datovat do druhé poloviny 18. století, kdy byly vydávány různé „lesní instrukce“ obsahující některá doporučení a zákazy a dále pak „oceňovací eleboráty“ různící se podle majetků.
V r. 1787 po vyhotovení josefínského katastru byla vydána „Lesní fasse josefského katastru“, kterou lze pokládat za první jednoduchý hospodářský plán. Obsahovala údaje o výměrách, dřevinné skladbě, hmotě v době sklizně a ročním výnosu roztříděné podle majitelů, katastrů a tratí.
První zařizovací elaboráty vycházely z „lánové soustavy“ t.j. ročního pasečného rozdělení lesa (např. VS Vizovice z r. 1792, revír Bohuslavice z VS Malenovice z r. 1799).
V dalších letech se začala používat novější metoda – staťová soustava hmotová a především staťová soustava kombinovaná. V nich se již začala sledovat výnosová vyrovnanost a snaha o normalitu věkových tříd.
Metodou staťové soustavy kombinované byly např. zpracovány tyto hospodářské plány :
VS Strážnice : První zařizovací elaborát (tzv. Forstgrundbuch) je z roku 1800 – 1801. Podrobnější následuje až r.
1846, který již obsahoval podrobné mapy v návaznosti na stabilní katastr z r. 1827. Modernější plány jsou z let 1867, 1901 a 1910. VS Malenovice :
Plán z r. 1828 obsahuje více prvků staťové soustavy plochové (převažující pařeziny). V r. 1872 je již vyhotoven podle kombinované staťové soustavy.
Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 40 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
VS Světlov : První zařízení je z let 1833 – 36 pro pět světlovských revírů. Obsahuje nejen zavádění
umělé obnovy (- modřín, dub, borovice a posléze smrk) ale i budování lesních komunikací. Novější hospodářský plán je až z r. 1908. VS Lhota :
První zařízení z roku 1833 je zpracováno metodou staťové soustavy kombinované. Další plán z r. 1885 obsahuje rozdělení lesa na pevné „mýtosvazy“ s ohledem na radikální zavádění smrku. Při jeho revizi r. 1897 se zavádí rozdělení lesa s využitím terénních linií. Až plán z r. 1921 zdůrazňuje uchování buku tam, kde se přirozeně zmlazuje.
VS Vizovice :
Plán z r. 1848 je již značně detailní a jeho revize následovaly v roce 1870 a 1922.
VS Luhačovice : První hospodářský plán je až z r. 1880 a další z r. 1900 s platností na 20 let. Pestré majetkové i růstové poměry oblasti přinášely různorodost ve zpracování hospodářské úpravy.
Také autoři plánů byli různého původu i názorů. Tak se vyskytuje v plánech velká rozmanitost v aplikovaných dobách obmýtních, ve způsobech obnovy a těžebních postupech.
5.1.3. Diferencované způsoby hospodaření Komentář: Po 2. světové válce dochází k prvním snahám o diferencované hospodaření na základě stanovištního průzkumu a jeho typizace. Rámcem je stanovena přírodní lesní oblast (dříve také vzrůstová oblast) a jednotkou stanovištní nebo lesní typ. O začátku úplného a systematického mapování pro potřeby diferenciace hospodaření se dá hovořit od roku 1956, kdy byly publikovány dvě systematiky mapování (Zlatník – geobiocenologické pojetí skupiny lesních typů) a (Mezera – Mráz – Samek – stanovištní pojetí lesního typů). Jednotný systém mapování, částečně kombinující obě pojetí lesního typu pak pro ČR platí od r. 1970 (Plíva, Průša). Na základě typologických jednotek existovaly postupně různé nadstavbové soubory pro odlišení hospodaření. Podle přírodních podmínek se rozlišoval postupně: Obhospodařovací typ – hospodářský soubor lesních typů – cílové hospodářství – cílový hospodářský soubor (nyní). Přidáním porostního typu (převládající dřevina) se pak rozlišovat provozní typ – provozní soubor – hospodářský soubor (nyní). Na tyto Hospodářské jednotky se potom začaly vyhotovovat rámcové směrnice hospodaření, které vymezovaly cíle a způsoby hospodaření a hlavně tzv. základní rozhodnutí (hospodářský tvar, hospodářský způsob, obmýtí, obnovní doba) a cílovou druhovou skladbu (dříve provozní cíl, výhledový cíl, dosažitelný cíl), která se od prvopočátku diferencovaného hospodaření stanovovala zprvu jen na jednotlivé lesní typy a postupně pak na hospodářské soubory. Rámcem pro provozní hospodaření pak byly lesní hospodářské celky, které se postupně zvětšovaly až na dvojnásobek. V současných platných právních normách byla zachována podoba hospodářského souboru a dřívější složky základního rozhodnutí spolu s cílovou druhovou skladbou jsou součástí tzv. základních hospodářských doporučení. Pro dokumentování návaznosti hospodářsko úpravnického plánování v oblasti jsou uvedena nejdůležitější hospodářsko úpravnická doporučení z předchozích dvou lesních hospodářských plánů (LHP) na bývalém Lesní závodě BRUMOV, nyní Lesní správa LUHAČOVICE na nejvíce zastoupených stanovištích v dané oblasti: ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKOÚPRAVNICKÁ DOPORUČENÍ V PŘEDCHOZÍCH PLÁNECH NA LHC BRUMOV LHC BRUMOV – LHP 1978-1986
SM porosty s jedlí a borem (i ostatní) na živných půdách vyšších a středních poloh Provozní soubor 4 obmýtí:100 let obnovní doba: 30 let
(o.č. 3.3.4) O.C. SM 6, JD(DG)1, MD 1, BK 2, využít pro přiroz.obnovu, vtr. BK, DB, KL – podpora
BK(DB) porosty na živných a kyselých půdách středních poloh Provozní soubor 3 obmýtí:120 let obnovní doba: 30 let
(o.č. 2.3.5) O.C. I. BK 10, MD+, KL+ II. SM 7, MD 1, BK 2, JD, DG BK 9, MD 1 – přiroz. Obnova +doplnění
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 41
LHC BRUMOV – LHP 1987-1996 SM (BK) hospodářství živných stanovišť středních poloh Hospodářský
soubor 451 obmýtí:100 let obnovní doba: 30 let
cíl.dr. skladba: SM 6, MD 2, BK 2, JD alt.: DG, JDO – do 5% plochy HS
SM (BK) hospodářství živných stanovišť obmýtí:120 let obnovní doba: 30 let cíl.dr.skladba: BK 6, MD 2, SM 2, KL
Hospodářský soubor 456
Maxim. Snaha o přirozenou obnovu BK (KL) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ V NEJROZŘÍŘENĚJŠÍCH HS PLATNÝCH LHP: 25 DB hospodářství živných stanovišť, živná a bohatá stanoviště nižších poloh
Platný LHP Obmýtí Obnovní doba
Cílová druhová skladba Poznámka 251
LHC Luhačovice 1994-2003
100 20 DB 6, MD 2, BK(LP) 2, SM Kval. BO porosty Malenov.BO 110/20/ BO 8, MD 1, LP 1, BK
255 LHC Luhačovice 1994-2003
160 30 DB 7, MD 2, BK (LP) 1, HB Nekval. DB porosty, Tracheomykosa 120/30
255 LHC Strážnice 1997-2006
140 30 DB 7, BK(LP) 2, MD 1, HB Nekval. DB porosty, Tracheomykosa 120/30
41 BK hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh + exponovaná stanoviště vyšších poloh, kyselá až bohatá (svahová), uvezliska vyšších poloh (4D5), kamenitá a bohatá stanoviště vyšších poloh
Platný LHP Obmýtí Obnovní doba
Cílová druhová skladba Poznámka
LHC Luhačovice 1994-2003
110 30 SM 5, BK 3, MD 1, JD 1, JV Svážná 4D5, 3V5, DB 1, JD, SM, HB Území LT 3D8, JS 2 JV 1, MD 1, BK 5
411
LHC Brumov 1998-2007
110 30 SM 5, BK 3, MD 1, KL 1, BO, DB, JS, LP
BK nad 20% 120/30 BK 8, SM 2, KL, MD
LHC Luhačovice 1994-2003
120 30 BK 7, SM 2, MD 1, JV, LP, JD, TR
LHC Brumov 1998-2007
130 30 BK 6, KL 2, DB 1, JS 1, JLH, JV, MD, BRK
Kyselá stanov. 3K9, 4K9, 3a3, 4a1 BK 8, BO 1, DB 1, KL, MD, BR, JR
416
LHC Strážnice 1997-2006
120 30 BK 6, KL 2, DB(LP) 1, JS 1, JL, TR, SM, MD, JD
45 BK (SM) hospodářství živných stanovišť středních poloh LHC Luhačovice 1994-2003
100 30 SM 5, BK 3, MD 2, JD, LP, JV
LHC Brumov 1998-2007
100 30 SM 5, BK 2, KL 1, LP 1, MD 1, JD, DB, HB, JS, JLH, TR
451
LHC Strážnice 1997-2006
100 30 SM 5, BK 2, KL 1, MD 1, LP 1, JD, TR, DB
LHC Luhačovice 1994-2003
120 30 BK 6, MD 2, SM (DB) 2, JV, JS, KL, TR
LHC Brumov 1998-2007
120 30 BK 7, KL (LP) 1, DB 1, MD 1, HB, JV, JS, JLH, TR, JD
456
LHC Strážnice 1997-2006
120 40 BK 6, KL (LP) 2, DB 1, MD 1, HB, JV, JS, JL, TR, JD
Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 42 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
55 SM (BK) hospodářství živných stanovišť vyšších poloh 551 LHC Brumov
1998-2007 110 30 SM 5, BK 2, KL 1, JD 1, MD 1,
LP, JS, JLH S vyšším zast. BK (+ 20%), BK 5, SM 2,JD 1, KL 1, MD 1
5.2. Údaje o stavu lesa 5.2.1. Zastoupení dřevin Vývoj dřevinné skladby
Současný stav porostů je výsledkem vlivů působících na les po řadu různých generací. Ze všech dostupných podkladů, nejstarších ze dne 25. srpna 1754 – urbariátní seznam poddanských obcí panství Brumova, z oceňovacího operátu panství Brumova z roku 1834 a nejstaršího lesního plánu z roku 1835 pro část polesí Vlára – Sv. Štěpán, vyplývá, že ve složení dřívějších přirozených lesů byl převládající dřevinou buk. Menší lokality byly porostlé dubem, značné zastoupení měla jedle, hlavně ve středním horském pásmu mezi Brumovem a Val. Klobouky. V tehdejších původních lesních společenstvech měly menší zastoupení ostatní listnáče jako javor, jilm, lípa, osika, bříza atd. Výskyt dubového lesa je dokladován v několika lokalitách bývalého polesí Vlára a Val. Klobouky. Byl pěstován i uměle, aby bylo dosaženo možnosti žíru a pastvy vepřového dobytka. Jedle tvořila hlavní dřevinu v oblasti bývalých polesí Návojná, Brumov a Val. Klobouky.
Z historických pramenů vyplývá, že v 17. – 18. století byla rozloha lesů v oblasti mnohem nižší než dnes (kolonizace, pasekářství, sklářské hutě). Po přepočtu starých měr lze konstatovat, že rozloha lesů činila asi jednu třetinu výměry současné. V polovině 19. století je v oblasti intenzívně zaváděn smrk bez ohledu na stanovištní podmínky, který postupně vytlačoval a nahrazoval jedli v zastoupení. Rovněž opětné zalesňování vyklučených ploch bylo prováděno smrkem. V důsledku těchto zásahů došlo ke změně druhové skladby, která činila na počátku 19. století – jehličnany do 40 % (z toho jedle téměř 30 %). listnáče přes 60%, na současný stav v PLO 38 – jehličnany 51 %, listnáče 49 %. SOUČASNÁ DRUHOVÁ SKLADBA (HA / %) (55 251 ha porostní půdy) Jehličnany SM JD BO MD DG Holina
27 639 17 412 953 6 566 2 641 66 478 51 32 2 12 5 +
Listnáče DB BK HB JV JS BR LP OL TP OST.L. 27 134 8 007 11 932 3 207 610 664 745 1 048 448 259 214
49 15 22 6 1 1 1 2 1 + + Poznámka: Současná druhová skladba je výsledkem zpracování popisů porostů ze současných platných LHP, přičemž je třeba upozornit, že při zjišťování taxačních údajů se zastoupení dřevin zpravidla uvažuje s přesností nad 5%.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 43
SM32%
JD2%
BO12%
MD5%
DB15%
BK22%
OST.L.+
HB6% JV
1%BR1%
TP+
OL1%
JS1%
LP2%
Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 44 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
5.2.2. Zastoupení věkových stupňů Věková porostní skladba Věková skladba současných porostů je značně nevyrovnaná a je odvislá od dlouhodobého vývoje hospodaření v lesní oblasti. Z uvedené tabulky a grafu vyplývá vysoce nadnormální zastoupení 6. až 9. věkového stupně. Tento stav je hlavně zapříčiněn předržováním pařezin z původním obmytím 30 a 40 let na počátku století a převodem kvalitnějších pařezin výchovou na les vysoký. Nedostatečná výměra 1. až 4. věkového stupně je způsobena nenaplňováním plochy normální paseky v důsledku nárůstu nahodilých těžeb v posledních decenniích. VĚKOVÁ POROSTNÍ SKLADBA
Rozložení věkových stupňů (ha) Věkové stupně
Hol 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Σ
Plochy věk.stup.
478 3565 2989 3825 3722 5082 7980 6418 5687 5933 4110 2618 1614 729 313 72 27 89 55251
Normální rozl. v.s.
480 4980 4980 4890 4976 4976 4975 4959 4925 4845 4157 2906 1616 901 473 325 182 91
Odchylka od normál.
v %
-28,4
-39,9
-23,2
-25,2
+ 2,1 + 60,3 + 29,4 + 15,4 + 22,4
-1,1
-9,9
-0,1
-19,1
-33,7
-77,9
-85,2
-2,0
Střední věk: jehličnaté - 57 roků listnaté - 65 roků průměr celkem - 61 roků Normální paseka: 480 ha
Hol 2 4 6 8 10 12 14 16
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
9000
ha
Věkové stupně v desítkách let
Zastoupení ploch věkových stupňů
Plochy věkových stupňů Normální rozloha věkových stupňů
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 45
5.2.3. Zásoba, zakmenění, přírůsty 5.2.3.1. Porostní zásoby Z provedených rozborů současného stavu lesa v PLO 38 byly zjištěny následující hodnoty zásob hroubí bez kůry. m3 % Jehličnaté 8 353 000 57,2 Listnaté 6 259 000 42,8 Celkem 14 612 000 100,0
Údaje o průměrných zásobách a zakmeněních podle věkových stupňů Věkové stupně 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+ Průměr Průměrné zásoby na ha
- 13 91 158 212 265 299 360 403 427 422 437 405 453 429 398 381 267
Průměrné zakmenění
81
96
95
95
92
91
90
88
88
87
90
88
88
91
92
88
86
90
Podíl zásob jehličnanů a listnáčů v % podle věkových stupňů Jehličnany + 0,3 1,7 2,3 3,8 7,7 6,7 9,2 12,1 7,8 3,1 1,5 0,6 0,2 + + + 57 Listnáče + + 0,7 1,7 3,6 6,8 6,4 4,8 4,3 4,2 4,5 3,3 1,5 0,8 0,2 + 0,2 43 Celkem + 0,3 2,4 4,0 7,4 14,5 13,1 14,0 16,4 12,0 7,6 4,8 2,1 1,0 0,2 + 0,2 100
Průměrné zakmenění činí 9,0. Ve věkových stupních se pohybuje v rozmezí 8,1 až 9,6.
Průměrná zásoba na 1ha porostní půdy činí 267 m3. Průměrné zakmenění je 9,0. Průměrné obmýtí současných vymezených HS 115 roků. Zásoby porostů jsou rozmístěny úměrně k značně nerovnoměrnému rozložení ploch věkových stupňů a jsou soustředěny v porostech středního věku a dospívajících porostech v 6. – 10. věkovém stupni, což představuje 70,00% z celkové zásoby dřevní hmoty v oblasti. Pro srovnání lze uvést: - průměrnou zásobu lesů celé ČR: 229 m3 / ha (1995 bez les MNO)
230 m 3 / ha (1995 s lesy MNO)
231m3 / ha (1996 bez lesů MNO)
- celková těžba v ČR: 4,01m3/ ha (1995 bez lesů MNO) 4,04 m3 /ha (1995 s lesy MNO) 4,06 m3/ ha (1996 bez lesů MNO)
- průměrné obmýtí v ČR: 114 let (1996 i 1995)
Podíl zásob jehličnanů a listnáčů dle věkových stupňů
0%
20%
40%
60%
80%
100%
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+
Cel
kem
Věkové stupně v desítkách let
Jehličnany Listnáče
Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 46 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
R o z l o ž e n í z á s o b d l e v ě k o v ý ch s t u p ň ů
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
500
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+
Prům
ěr
V ě k o v é s t u p n ě v d e s í t k á ch l e t
m3/
ha
Za k m e něn í d le věk o v ý c h s tu pňů
70
75
80
85
90
95
100
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17+
Prů
měr
Vě ko v é s tu p n ě v d e s ítkách le t
Zakm
eněn
í
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 47
ZÁSOBY JSOU SLOŽENY Z TĚCHTO HLAVNÍCH DŘEVIN V %: SM JD BO MD JEHL. DB BK HB JV JS BR LP OST.L. LIST. Σ
37 3 11 6 57 12 22 3 1 1 1 2 1 43 100
5.2.3.2. Rozbor vývoje očekávaných porostních zásob na další období Byl proveden na podkladě současného stavu lesa, přírůstových poměrů, současných mýtních těžeb, posunu zásob ve věkových stupních a předpokládaných těžeb v dalších obdobích.
Období Porostní zásoby (v 1000 m3) Průměrné zásoby na 1 ha v m3
(průřezový rok) Jehličnaté Listnaté Celkem Jehličnaté Listnaté Celkem
1993
8.353
6.259
14.612
153
114
267
2001
8.664
6.914
15.578
156
125
281
2011
8653
7.299
15.952
156
132
288
2021
8.852
7.585
16.437
160
137
297
Nadměrné zastoupení plochy 6. – 10. věkového stupně a příznivé přírůstové poměry porostů
středního věku mají značný vliv na dlouhotrvající trend nárůstu celkových dřevních zásob. Přestože i hodnoty etátu mají strmý nárůst v příštím decenniu a v dalších dvou poměrně vyrovnanou vysokou úroveň (1993 – 1.997.000 m3, 2001 – 2.588.000m3, 2011 – 2.390.000 m3, 2021 – 2.467.000 m3) má trend vývoje zásob stále vzestupný směr. Uvedené hodnoty zásob na 1 ha jsou značně vysoké a vzhledem k celostátním údajům nadprůměrné.
SM JD BO
MD
JEH
L. DB
BK
HB JV JS BR LP
OST
.L.
LIS
T.
0
10
20
30
40
50
60%
P o d í l z á s o b d l e d ř e v i n
Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 48 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
5.2.3.3. Přírůstové poměry v oblasti Na podkladě rozložení ploch hospodářských souborů a stanovených obmýtí, současného zakmenění porostů, zastoupení dřevin, jejich věku a bonitních stupňů byly zjištěny z databáze platných LHP hodnoty očekávaných přírůstů v současném období. Roční přírůsty na 1ha činí : PMP– průměrný mýtní přírůst 4,09 m3 hr. b. k. CPP – celkový průměrný přírůst 6,83 m3 hr. b. k. CBP – celkový běžný přírůst 8,02 m3 hr. b. k. Průměr obmýtí současných vymezených HS činí 115 let. PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ v m3 na 1 ha v převládajících HS porostních typů
Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP CBP 21 - Exponovaná stanoviště nižších poloh 215 - dubový 3,2 5,0 5,8 23 - Kyselá stanoviště nižších poloh 231 - smrkový 4,8 7,9 8,6 233 - borový 3,3 5,1 5,9 25 - Živná stanoviště nižších poloh 251 - smrkový 4,4 7,1 7,3 253 - borový 3,9 6,0 6,9 255 - dubový 2,9 4,5 6,1 257 - dubový -nepr.kmen. 3,2 4,7 7,0 41 - Exponovaná stanoviště středních poloh 411 - smrkový 4,7 8,3 9,4 416 - bukový 2,8 6,1 7,2 45 - Živná stanoviště středních poloh 451 - smrkový 5,1 8,8 9,3 453 - borový 3,6 5,9 6,9 456 - bukový 3,9 6,4 7,9 457 - dubový -nepr.kmen. 3,4 5,3 7,3
Vývoj porostních zásob
13500
14000
14500
15000
15500
16000
16500
17000
Průřezový rok
1000
m3
1993 2001 2011 2021
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 49
Cílový hospodářský soubor Porostní typ PMP CPP CBP 459 - nízký les 0 0 5,1 51 - Exponovaná stanoviště vyšších poloh 511 - smrkový 4,5 8,6 10,0 516 - bukový 2,9 4,8 7,5 55 – Živná stanoviště středních poloh 551 - smrkový 4,9 8,9 9,7 552 - jedlový 4,5 7,2 9,6 556 - bukový 4,2 7,3 11,1
5.2.4. Zastoupení porostních typů PŘEHLED ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ZÁKLADNÍCH DŘEVIN (V PŘEVLÁDAJÍCÍCH CÍLOVÝCH HS) Porostní směs Plocha v ha Zastoupení % Smrkové porosty čisté +90 4 545 8,2 Smrkové porosty dominantní 71 - 90, majoritní 51 - 70 9 246 16,7 Borové porosty čisté +90 924 1,6 Borové porosty dominantní 71 – 90, majoritní 51 – 70 2 515 4,5 Dubové porosty čisté +90 1 306 2,4 Dubové porosty dominantní 71 – 90, majoritní 51 – 70 3 212 6,0 Bukové porosty čisté +90 2 988 5,4 Bukové porosty dominantní 71 – 90, majoritní 51 – 70 6 033 10,9 Listnaté porosty dominantní 71 – 90, majoritní 51 – 70 1 283 2,3 Plochy do tabulky byly převzaty z přehledové tabulky zastoupení skladby porostních typů podle cílových HS.
Hodnoty ročních přírůstů dle HS
0
2
4
6
8
10
12
215
231
233
251
253
255
257
411
416
451
453
456
457
459
511
516
551
552
556
Prům
ěr
m3
/ ha
PMP CPP CBP
Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 50 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Zastoupení převažujících POROSTNÍCH SKLADEB v převládajících cílových hospodář. souborech Cíl. HS
Porostní skladba ( zastoupení v % )
Plocha v ha
Zastoupení v CHS %
Porostní skladba ( zastoupení v % )
Plocha v ha
Zastoupení
v CHS %SM +90 382 3,60 DB +90 908 8,58 SM(71 – 90) 291 2,74 DB(71 – 90) 540 5,10 BO +90 328 3,10 DB(71 – 90) BO(11 – 30) 108 1,02 BO(71 – 90) 277 2,61 DB(71 – 90) LI(11 – 30) 692 6,53 BO(51 – 70) DB(11 – 30) 185 1,75 DB(51 – 70) BO(11 – 30) 166 1,57 BO(31 – 50) DB(31 – 50) 163 1,54 DB(51 – 70) LI(11 – 30) 358 3,38 BO(51 – 70) SM(11 – 30) 126 1,19 DB(51 – 70) LI(31 – 50) 330 3,11 BO(71 – 90) DB(11 – 30) 100 0,95 DB(31 – 50) LI(31 – 50) 244 2,31 DB(31 – 50)LI(11 – 30)LI(31 – 50) 103 0,97 LI(71 – 90) DB(11 – 30) 230 2,17 LI(51 – 70) DB(11 – 30) 221 2,09
25
LI(51 – 70) DB(31 – 50) 248 2,34 SM +90 185 18,75 BK + 90 321 31,11 SM(71 – 90) 130 13,41 BK(71 – 90) 195 19,60 SM(51 – 70) BK(11 – 30) 104 10,35
41
BO +90 23 2,47 SM +90 152 8,47 BO(71 – 90) 57 3,16 SM(71 – 90) 243 13,57 BK +90 52 2,88 SM(51 – 70) BK(11 – 30) 87 4,85 BK(71 – 90) 44 2,47 SM(51 – 70) BO(11 – 30) 51 2,87
43
SM(71 – 90) MD(11 – 30) 46 2,54 SM + 90 2770 7,99 DB + 90 311 0,90 SM(71 – 90) 2443 7,05 DB(71 – 90) 229 0,66 SM(71 – 90) BO(11 – 30) 357 1,03 DB(71 – 90) LI(11 – 30) 238 0,69 SM(71 – 90) MD(11 – 30) 559 1,61 DB(51 – 70) LI(11 – 30) 224 0,65 SM(71 – 90) DB(11 – 30) 193 0,56 DB(51 – 70) LI(31 – 50) 162 0,47 SM(71 – 90) BK(11 – 30) 508 1,47 DB(31 – 50) LI(31 – 50) 251 0,72 SM(51 – 70) 203 0,59 BK +90 2615 7,54 SM(51 – 70) BO(11 – 30) 486 1,40 BK(71 – 90) 2117 6,11 SM(51 – 70) MD(11 – 30) 513 1,48 BK(71 – 90) SM(11 – 30) 965 2,78 SM(51– 70)MD(11 – 30)DB(11– 30) 151 0,44 BK(71 – 90) MD(11 – 30) 302 0,87 SM(51 – 70)MD(11– 30)BK(11 –30) 162 0,47 BK(71 – 90) DB(11 – 30) 363 1,05 SM(51 – 70) DB(11 – 30) 262 0,76 BK(51 – 70) SM(11 – 30) 783 2,26 SM(51 – 70) BK(11 – 30) 620 1,79 BK(51– 70)SM(11– 30)MD(11 –30) 253 0,73 SM(31 – 50)BO(11 –30)DB(11– 30) 139 0,40 BK(51 – 70) MD(11 – 30) 180 0,52 SM(51 – 70) BK(31 – 50) 259 0,75 BK(51 – 70) DB(11 – 30) 488 1,41 SM(31 – 50) BK(31 – 50) 426 1,23 BK(51 – 70) SM(31 – 50) 346 1,00 SM(51 – 70) BO(31 – 50) 154 0,44 LI(71 – 90) 226 0,65 BO(51 – 70) SM(31 – 50) 158 0,45 LI(71 – 90) DB(11 – 30) 136 0,39 BO +90 596 1,72 LI(51 – 70) DB(11 – 30) 222 0,64 BO(71 – 90) 482 1,39 BO(71 – 90) SM(11 – 30) 307 0,89 BO(71 – 90) DB(11 – 30) 135 0,39 BO(51 – 70) SM(11 – 30) 328 0,95 BO(51 – 70) DB(11 – 30) 164 0,47
45
SM(31 – 50) BO(31 – 50) 227 0,65 SM +90 1003 24,31 SM(51 – 70) BK(11 – 30) 106 2,57 SM(71 – 90) 847 20,53 JD(51 – 70) SM(11 – 30) 107 2,59 SM(71 – 90) JD(11 – 30) 172 4,17 JD(51 – 70) SM(31 – 50) 46 1,12
55
SM(71 – 90) BK(11 – 30) 212 5,13 BK(51 – 70) SM(11 – 30) 95 2,29 SM(51 – 70) JD(11 – 30) 204 4,94
Plochy byly převzaty z přehledové tabulky porostních typů.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 51
5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti Z lesních hospodářských plánů z poloviny minulého století (např. z r.1860) se dovídáme, že v oblasti se dosud hospodařilo hlavně způsobem výběrným či toulavým. Těmito těžbami byly z porostů vybírány žádané dřeviny DB, JD, JS, JLM a jiné. Buk byl využíván v té době jen jako palivo. V polovině 19. století je velmi intenzívně zaváděn smrk. V dalším období je postupně zaváděna seč clonná a holoseč. Specifikem obnovy clonnou sečí na brumovském panství bylo udržování velkého počtu podúrovňových jedinců v bukových porostech (zamezení zabuření půdy). Při obnově se nejprve provedl výběr jedinců v podúrovňovi, po kterém po semenném roku docházelo k potřebnému zmlazení. V druhé polovině tohoto století převládá v PLO 38 obnova holou sečí. Podrostní způsob obnovy je praktikován především na LHC Brumov, zejména na polesí Vlára, jinde jen lokálně. Podíl přirozené obnovy činil na LHC Brumov v letech 1968-77 21 %. V následujícím decenniu 1978-87 16% z toho na lesní zprávě Vlára 63 %. VÝSLEDKY TĚŽEB V OBLASTI
Těžba celková v m3 b.k. Těžba nahodilá v m3 b.k. TN ROK Jehličnatá Listnatá Celkem Jehličnatá Listnatá Celkem %
1985 128.910 86.490 215.400 72.000 10.200 82.200 38,2 1986 153.590 93.860 247.450 46.510 10.290 56.800 23,0 1987 143.180 93.470 236.650 48.860 11.250 60.110 25,4 1988 149.040 87.110 236.150 23.610 8.040 31.650 13,4 1989 133.770 95.580 229.350 39.510 10.130 49.640 21,6 1990 127.830 78.090 205.920 86.670 13.040 99.710 48,4 1991 81.520 52.150 133.670 38.180 13.710 51.890 38,8 1992 83.640 41.340 124.980 43.290 8.890 52.180 41,8 1993 138.400 42.250 180.650 128.010 14.690 142.700 79,0 1994 142.010 43.530 185.540 125.430 8.390 133.820 72,1 1995 183.710 53.100 236.810 168.350 12.230 180.580 76,3 Celkem 1.465.600 766.970 2.232.570 820.420 120.860 941.280 φ na rok 133.236 69.724 202.960 74.583 10.987 85.570
42,2
ROČNÍ VÝŠE TĚŽEB URČENÁ Z PLATNÝCH LHP V OBLASTI: 55 251 HA
Těžba Obnovní Výchovná Celková Jehličnaté 128 000 m3 47 000 m3 175 000 m3
Listnaté 72 000 m3 47 000 m3 119 000 m3
Celkem 200 000 m3 94 000 m3 294 000 m3
Na 1 ha 3,6 m3 1,7 m3 5,3 m3
5.4. Majetkové a organizační členění 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů
Majetková skladba lesů LO 38 byla velmi pestrá a složitá. Je to dáno již samotným regionálním charakterem oblasti, která zahrnuje většinu regionů Valašska a Slovácka. Jedním ze znaků tohoto území je značně rozdrobená lesnatost.
Počátkem 20. století se v oblasti nacházelo 15 velkostatků, z nichž 6 zasahuje do oblasti jen částí. Za velké (nad 3 000 ha) lze označit 5 VS (Brumov, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Strážnice, Světlov). Zbývající VS jsou různých výměr od 150 do 2 000 ha.
Určitou zvláštností této oblasti je existence tzv. singulárních společností, kterých již počátkem 20. století bylo 31 o výměrách od 60 do 200 ha (s jednou výjimkou – 600 ha sing. Vizovice). Značnou část již v té době vlastnily obce (cca 12%) a asi pětinu rozlohy tvořily drobné selské lesy.
Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 52 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
MAJETKY PŘED POZEMKOVOU REFORMOU – ROK 1919 Název objektu Vlastník Číslo
mapy Velkostatek Zlín (část) Rod Haupt-Buchenrode 38 Velkostatek Malenovice (část) Rod Šternbek 39 Velkostatek Napajedla (část) Baltazzi Marie a Aristid 26 Velkostatek Brumov I., II. (část) Dreher Antonín 40 Velkostatek Brumov III. Rod Cenntner – Manner 41 Velkostatek Slavičín Rod Wichterle 42 Velkostatek Vizovice (část) Rod Stillfried – Ratenitz 51 Velkostatek Horní Lhota Zelinský a Trdlica (do r. 1919 Bellegarde, Lubomírský) 52 Velkostatek Bílovice Rod Logothetti 53 Velkostatek Uherský Brod Palffy Josef (do r. 1919 Kounicové) 54 Velkostatek Luhačovice Rod Serenyi 55 Velkostatek Uherský Ostroh (část) Rod Liechtenstein 78 Velkostatek Strážnice (část) Rod Magnis 79 Velkostatek Březolupy Cukrovar A. Maye, Uherské Hradiště 402 Velkostatek Světlov Pozemková banka Praha (do r. 1919 Bellegarde, Lubomírský) 403 Návojná; Brumov; Bylnice; Singulární společnost 43-50 Šanov; Loučka; Slopné; Singulární společnost 56-70 Sehradice; Horní Lhota; Bojkovice; Singulární společnost 72-77 Bzová; Bratřejov; Komňa; Singulární společnost 87-89 Krhov; Lhotsko; Lípa; Singulární společnost Ludkovice; Luhačovice; Nedachlebice; Singulární společnost Nezdenice; Prakšice; Provodov; Singulární společnost Řetechov; Strání; Suchá Loz; Singulární společnost Uherský Brod; Vizovice; Zádveřice; Singulární společnost Záhorovice; Javorník; Singulární společnost Velká n/Vel.; Nová Lhota Singulární společnost ML Uherský Brod Město Uherský Brod 556 ML Valašské Klobouky Město Valašské Klobouky 533 ML Slavičín Město Slavičín 541 ML Strážnice Město Strážnice 599 + obecní lesy + 34 obcí 525-527
531,532, 534-540 542-555 557-562 611-612
Po první pozemkové reformě (zákon č. 215/1919 Sb.) v průběhu 20. a 30. let 20. století došlo k četným majetkovým změnám. Proběhly různé prodeje a dělení majetků, převody na stát, města, obce a lesní družstva.
MAJETKY V LETECH 1938 – 1945 ( - 1950) Název objektu Vlastník Číslo
mapy Velkostatek Zlín (část) Baťův podpůrný fond 900 Velkostatek Malenovice (část) Rod Šternberk 53 Velkostatek Napajedla (část) Baťův podpůrný fond 902 Velkostatek Brumov I., II. (část) Harbachová – Rainer Edeltruda 54 Velkostatek Brumov III. Rod Cenntner - Manner 55 Velkostatek Slavičín Rod Wichterle 56 Velkostatek Vizovice (část) Rod Stillfried - Ratenitz 68 Velkostatek Horní Lhota Dr. Gal, Poděbrady 69 Velkostatek Bílovice Rod Logothetti 70 Velkostatek Uherský Brod Palffy Josef 71 Velkostatek Luhačovice Rod Serenyi 73
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 53
Název objektu Vlastník Číslo mapy
Velkostatek Uherský Ostroh Rod Liechtenstein 99 Velkostatek Strážnice Rod Magnis 100 Velkostatek Březolupy Baťův podpůrný fond 902 Velkostatek Světlov Zbořil Ladislav a Jarmila 75 Haluzice Horáková Elsa 57 Obora Drslavice Kaunicová Josefa 72 Statek Seče Kuba Alois 74 Nezdenice Šilhánek Josef 76 32 objektů Singulární společnosti 60-67
77-91 93-98 107-109
13 objektů Lesní družstva 803-810 812-816
78 objektů Města a obce 525-527 531-577 579-592 594-597 599 611-621
Po roce 1945 došlo k dalšímu rozšíření státní držby a to nejprve dle dekretu prezidenta republiky č.
12/1945 Sb. Dále v roce 1948 na základě zákona č. 142/1947 Sb. o revizi pozemkové reformy, který postihl majetky přes 50 ha a podle zákona č. 46/1948 Sb.
Podle zákona č. 279/1949 Sb. a vládního nařízení č. 90/1950 Sb. byly převzaty státem lesy měst a obcí a podle vládního nařízení č. 81/1958 Sb.lesy lesních družstev. ZÁBOR MAJETKU OBCÍ A LESNÍCH DRUŽSTEV 1949 – 1958 Název objektu Vlastník OL Lačnov Lačnov OL Lidečko Lidečko OL Horní Lideč Horní Lideč OL Študlov Študlov OL Poteč Poteč ML Valašské Klobouky Valašské Klobouky OL Nedašova Lhota Nedašova Lhota ML Brumov Brumov OL Štítná Štítná OL Jestřabí Jestřabí OL Popov Popov OL Rokytnice Rokytnice OL Hrádek Hrádek ML Slavičín Slavičín OL Divnice Divnice OL Bohuslavice n/V. Bohuslavice n/V. OL Nevšová Nevšová OL Lipová Lipová OL Vlachovice Vlachovice OL Vrbětice Vrbětice OL Křekov Křekov OL Vlachova Lhota Vlachova Lhota OL Drnovice Drnovice OL Vysoké Pole Vysoké Pole OL Újezd Újezd OL Loučka Loučka OL Sehradice Sehradice OL Dolní Lhota Dolní Lhota
Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 54 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Název objektu Vlastník ML Uherský Brod Uherský Brod OL Bojkovice Bojkovice OL Bystřice p/L. Bystřice p/L. OL Horní Němčí Horní Němčí OL Březová Březová OL Strání Strání OL Suchá Loz Suchá Loz OL Bánov Bánov OL Biskupice Biskupice OL Bohuslavice Bohuslavice OL Boršice Boršice OL Bratřejov Bratřejov OL Březnice Březnice OL Březůvky Březůvky OL Dobrkovice Dobrkovice OL Hradčovice Hradčovice OL Hřivinův Újezd Hřivinův Újezd OL Kelníky Kelníky OL Komňa Komňa OL Korytná Korytná OL Lhota Lhota OL Lopeník Lopeník ML Luhačovice Luhačovice OL Nivnice Nivnice OL Pašovice Pašovice OL Pitín Pitín OL Popovice Popovice OL Prakšice Prakšice OL Rudice Rudice OL Rudimov Rudimov OL Starý Hrozenkov Starý Hrozenkov OL Šumice Šumice OL Veletiny Veletiny OL Vizovice Vizovice OL Vlčnov Vlčnov OL Velký Ořechov Velký Ořechov OL Zlámanec Zlámanec OL Pohořelice Pohořelice OL Polichno Polichno ML Strážnice Strážnice OL Suchov Suchov OL Blatnice Blatnice OL Velká n/Vel. Velká n/Vel. OL Nová Lhota Nová Lhota OL Javorník Javorník OL Kuželov Kuželov OL Hrubá Vrbka Hrubá Vrbka OL Hroznová Lhota Hroznová Lhota OL Tvarožná Lhota Tvarožná Lhota OL Radějov Radějov Lesní družstvo Slopné Lesní družstvo Loučka Lesní družstvo Újezd Lesní družstvo Vysoké Pole Lesní družstvo Haluzice
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 55
Název objektu Vlastník Lesní družstvo Planodíl Vlachovice Lesní družstvo Lačnov Lesní družstvo Slavkov Lesní družstvo Hroznová Lhota Lesní družstvo Hrubá Vrbka Lesní družstvo Javorník Lesní družstvo Velká n/Vel. Lesní družstvo Kněždub
Po roce 1989 došlo k úpravě vlastnických vztahů. Lesy České republiky postupně předávaly lesy oprávněným soukromým vlastníkům a to podle zákona č. 229/1991 Sb. a obcím podle zákona č. 172/1992 Sb. 5.4.2. Organizační členění LČR v oblasti
OI LČR k 1.1.1999
LS LHC K platnosti LHP
Revír Platnost LHP
Luhačovice Luhačovice LČR Uherský Brod 13 559 ha Bojkovice
Lopeník Strání Vizovice Provodov
Malenovice
1994-2003
Brumov *) Horní Lideč Střelná Návojná Brumov Sidonie Štítná Slavičín Vysoké Pole
Luhačovice
6 819 ha
Slopné
1998-2007
Strážnice Červené Domky Radějov Javorník Vápenky
2 095 ha
Lipov
1997-2006
Vsetín Pozděchov 1991-2000
Zlín Zlín Zlín
Strážníce
450 ha Celkem 22 923 ha
*) Údaje jsou z textové části nového LHP vyhotoveného soukromým subjektem podle zákona 289/1995 Sb. 5.4.3. Přehled větších vlastníků, obcí a fyzických osob
Název - vlastník Výměra ha Lokalizace Platnost LHPOL Dolní Lhota 64,60 LHC Luhačovice OL Pozlovice 42,90 LHC Luhačovice OL Rudimov 86,26 LHC Luhačovice
1994-2003
ML Slavičín 828,46 LHC Luhačovice LHC Brumov
1994-2003 1998-2007
OL Částkov 38,01OL Dobrkovice 124,06OL Drslavice 29,61OL Hradčovice 77,41OL Popovice 60,52OL Prakšice 72,62OL Veletiny 105,23
LHC Luhačovice 1994-2003
Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 56 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Název - vlastník Výměra ha Lokalizace Platnost LHPOL Vlčnov 80,57OL Starý Hrozenkov 94,72OL Boršice 50,42OL Liptál 85,47OL Březůvky 83,18OL Hřivinův Újezd 140,65
OL Ludkovice 36,35ML Zlín 537,35OL Lhota 60,55OL Pohořelice 78,07OL Kelníky 77,66OL Zlámanec 202,40OL Svárov 39,34Sdružení singulárních podílníků Bzoup 148,74OL Komňa 596,09ML Bojkovice 403,36OL Biskupice 186,71OL Bystřice pod Lopeníkem 407,66OL Pitín 95,16ML Luhačovide 262,03OL Suchá Loz 158,73OL Bánov 149,33ML Uherský Brod 296,29OL Šumice 226,97OL Březová 362,25Kroupová-Chrampová 395,09Tomešová 905,15Singulární spol. lesů Luhačovice 73,39OL Rudice 164 14OL Korytná 110,71OL Bohuslavice u Zlína 172,94OL Strání 214,76OL Nivnice 69,86Oroszová-Gál 714,88Sdružení singulár. podílníků Bojkovice 54,25Singul. společnost v Lípě 277,31Singul. společnost Bratřejov 276,81Singul. společnost Uherský Brod 134,99OL Velký Ořechov 145,84Singul. společnost Nezdenice 70,03OL Lopeník 73,47OL Vizovice 54,81
LHC Luhačovice 1994-2003
Singul. společnost Vizovice 609,31 LHC Luhačovice LHC Brumov
1994-2003 1998-2007
Singul. společnost Lhotsko 79,70OL Horní Němčí 382,70Šrámková-Šilhánci 102,46Singul. společnost Doubravy 178,03Singul. společnost Řetěchov 105,79Singul. společnost Nedachlebice 77,01Singul. společnost Prakšice 68,49Singul. společnost Krhov 84,01Singul. společnost Strání 102,63Singul. spol. Slavkov u Uh. Hradiště 98,53Singul. společnost Jasenná 93,04Singul. společnost Zádveřice 75,82Singul. společnost Provodov 86,53Singul. společnost Ludkovice 105,59
LHC Luhačovice 1994-2003
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Údaje o stavu lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 57
Název - vlastník Výměra ha Lokalizace Platnost LHPSingul. společnost Doubravy 178,03 Singul. společnost Brumov 210,84Singul. společnost Bylnice 208,00Revír E. Horákové-Hrejsové 116,22Lesní sdružení Horka 105,13Lesní singul. společnost Horní Lhota 70,30Lesní společnost Návojná 78,71
LHC Brumov 1998-2007
Sdružení vlastníků Plavodíl 54,81Společ. singularistů Sehradice 111,39Lesní singul. společnost Slopné 89,92Singulární společ. Šanov 202,46Lesní družstvo Vysoké Pole 113,66
LHC Brumov
Zbrojovka Vsetín 208,93 LHC Zbrojovka Vsetín Ing. Milan Wichterle 72,38Lesní správa WaS, s.r.o. 200,15Lesní společnost L.W. 269,61Sdružení vlast. Lesa Újezd 113,01PaP Partner (Broker, Cap) 76,00OL Bratřejov 56,14ML Brumov-Bylnice 195,19OL Dolní Lhota 50,33OL Drnovice 57,96OL Francova Lhota 270,63OL Horní Lideč 114,24OL Jestřabí 56,17OL Křekov 84,01OL Lačnov 150,83OL Lidečko 141,70OL Lipová 143,31OL Loučka 64,24OL Nedašova Lhota 103,92OL Poteč 191,69OL Sehradice 122,81OL Štítná nad Vláří 390,06OL Študlov 70,66ML Valašské Klobouky 513,85OL Valašská Senice 199,38OL Vlachova Lhota 106,75OL Vlachovice 209,07OL Vysoké Pole 61,84OL Újezd 64,64
LHC Brumov
1998-2007
Lesní družstvo Malinova stráň 84,99Lesní družstvo Slopné 149,41Lesní družstvo Haluzice 74,55
Sdružení singul. podílníků Nová Lhota 167,33Singular. Lesní spolek v Javorníku 140,65Lesní společnost Javorník 88,27Lesní sdružení Velká nad Veličkou 123,64Správa singul. maj. Velká nad Veličkou 210,79OL Nová Lhota 113,74OL Javorník 121,63OL Tvarožná Lhota 94,52OL Radějov 88,23OL Suchov 350,35
LHC Strážnice
Správa singul. jmění Hrubá Vrbka Lesní majetek obce Hrubá Vrbka
160,38 Sdružené hospodaření obce
Sdruž. Vlast. Lesa „Dubník“ Hroznová Lhota
58,35 LHC Strážnice
1997-2006
Údaje o stavu lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 58 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Název - vlastník Výměra ha Lokalizace Platnost LHPSdružení vlastníků na Kobylí hlavě V Hluku
214,76
5.4.4. Celkový podíl jednotlivých skupin vlastníků na výměře
Vlastník LČR Obce,singuláry, lesní družstvo,
sdružení
Soukromníci Celkem
Porostní plocha 22 923 ha 22 939 ha 9 389 ha 55 251 ha % 41,5 % 41,5 % 17,0 % 100,0 %
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 59
6. FUNKCE LESŮ
6.1. Funkční potenciál
Je podchycen na mapě potenciálních funkcí, jako přehled deklarovaných zájmů a kategorizace. Je určen přírodními podmínkami a současným stavem porostů a z toho vyplývajících možností plnění požadavků.
6.1.1. Funkce produkční 6.1.1.1. Produkční potenciál stanovištní
Nosnou kategorií podle převládající funkce lesa je les hospodářský (§ 9, zákon o lesích 289/1995
Sb.), jeho posláním je vyvážené plnění všech funkcí, včetně produkce dřevin. Produkční funkcí lesa se tak rozumí využívání dřevní suroviny při zachování trvalosti produkce, hospodárnosti a funkční stability.
Produkční potenciál stanoviště vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti (SLT). Tento fiktivní potenciál je možno zhruba vyjádřit odvozením z cílové druhové skladby, bonit cílových dřevin a stupnice hodnotového CPP. Tab.6.1. FIKTIVNÍ PRODUKČNÍ POTENCIÁL
Stupeň Označení CPP (Kč/ha) HS SLT 0 nevyužitelný < 390 01 0Z, 3Y, 3J, 5Y, 5J 1 velmi nízký 391 - 1170 21a 1N, 2a
21d 1C 2 nízký 1171 - 1755 23 2I, 2S 41a 3N, 4N, 3Ke, 4Ke 43a 3K, 4K 53 5K 51a 5N, 5Ke
3 průměrný 1756 - 2145
29c 5L 25 2B, 2H, 2D 41b 3Se, 4Se, 3Be, 4Be, 3A, 4A, 4F 45 3S, 4S, 3B, 4B, 3O 51c 5F, 5Se, Be, De, 5A
4 vysoký 2146 - 2730
29c 3L 19 2L 45 3D, 4H, 4D, 4V
5 velmi vysoký 2731 - 3510
55 5S, B, D, 5V, 5G Skutečnou představu o produkci PLO udává reálný produkční potenciál, který vychází z analýz databáze platných LHP, tedy cílových HS s přiřazením aktuálních porostních typů. Algoritmus tvorby porostních typů je uveden v tabulce.
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 60 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Tab. 6.2. TVORBA POROSTNÍCH TYPŮ Tvorba porostních typů (PT)
poř. Porostní typ dřevina poř. Porostní typ dřevina číslo ozn. kód číslo kód číslo ozn. kód ozn. kód 1 SM 1 SM 1 11 DBE 5e DBS 41 2 SME 1e SMP 2 DBC 43 SMC 3 DBX 47 SMS 4 OR 70 SMO 5 ORC 71 SME 6 12 BK 6 BK 50 SMX 9 JV 52 3 JD 2 JD 10 KL 53 4 JDE 2e JDO 11 TR 74 JDJ 12 13 JS 7 JS 57 JDK 13 JSU 59 JDV 14 14 AK 7e AK 63 JDX 16 15 OL 8 OL 83 DG 18 OLS 84 5 BO 3 BO 20 OLZ 85 6 BOE 3e BOC 21 16 TP 9 OS 86 BKS 22 TP 87 VJ 23 TPC 88 LMB 24 TPX 89 BOP 25 TPS 90 BOX 27 VR 92 7 MD 4 MD 30 17 LI 9x HB 51 MDX 31 BB 54 8 KOS 4k KOS 28 BR 64 BL 29 BRP 65 9 JX 4x TS 33 JR 66 JAL 35 BRK 67 JX 39 MK 68 10 DB 5 DB 40 STR 75 DBZ 42 HR 76 DBP 44 JB 77 DBB 45 LTX 79 CER 48 JIV 91 JL 60 LMX 97 JLH 61 KR 98 JLV 62 18 LIE 9e JVJ 55 LP 80 JVX 56 LPV 81 JSA 58 LPS 82 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95 Kvantifikace PT: monokultury: C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90%, M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50%, P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 61
Tento reálný potenciál je vyjádřen hodnotovým CPP jako roční přírůst vztažený k současným cenám dříví a jeho zařazením k určitému produkčnímu stupni na úrovni HS. V tabulce 6.3. je vyjádřeno zastoupení cílových HS v PLO s přiřazením dalších atributů – zásoby, ročního přírůstu, evapotranspirace a plochami. Z tabulky je zřejmé, že 97 % plochy PLO je tvořeno šesti nosnými cílovými HS, mezi kterými dominuje HS 45 (63,2 %). Těchto šest HS je nositelem vysokého až velmi vysokého produkčního potenciálu, přičemž 72,8 % plochy PLO má velmi vysoký produkční potenciál. TAB. 6.3. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HS PODLE PLOCH, ZÁSOBY, ROČNÍ PŘÍRŮST, EVAPOTRANSPIRACE
Cílový Zásoba RP RP ET Dřeviny Holiny Celkem Zastoupení Naplnění HS m3/ha Kč/ha Stupeň mm/rok/ha ha ha ha % 45 282 2798 5 675 34654,4 263,5 34917,9 63,2 63,2
25a 205 2421 4 595 10588,0 79,8 10667,8 19,3 82,555 296 2898 5 706 4125,0 71,7 4196,6 7,6 90,1
43a 257 2637 4 681 1791,6 11,2 1802,8 3,3 93,441b 308 3064 5 685 1072,4 6,2 1078,6 2,0 95,341a 279 2596 4 684 928,4 17,4 945,8 1,7 97,023b 224 2692 4 570 444,0 12,1 456,2 0,8 97,951b 300 2763 5 665 427,1 4,6 431,7 0,8 98,623a 197 2568 4 570 158,9 0,0 158,9 0,3 98,953 345 2871 5 687 142,0 4,2 146,2 0,3 99,2
21b 183 1995 3 578 141,7 3,1 144,8 0,3 99,519a 177 2609 4 627 85,8 1,4 87,2 0,2 99,629b 195 2765 5 676 72,9 1,0 73,9 0,1 99,751a 302 2529 4 700 70,9 0,0 70,9 0,1 99,921a 231 2707 4 566 56,2 1,5 57,6 0,1 100,0 1g 320 2914 5 683 9,8 0,0 9,8 0,0 100,059a 63 2580 4 695 2,5 0,0 2,5 0,0 100,019b 321 2575 4 692 1,5 0,0 1,5 0,0 100,047a 0 3490 5 668 0,9 0,0 0,9 0,0 100,0
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 62 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Poznámka: Tabulka 6.3. se opírá o databázi LHP s různou platností, neobsahuje a nezohledňuje nejnovější změny při revizích typologického mapování. Hodnoty tak nemusí úplně korespondovat s údaji v tabulkách cílových HS (kap.9). 6.1.1.2. Růstové poměry dle bonit (AVB) Velkou vypovídající schopnost má analýza četností AVB (příloha 4a) aktuálních porostních typů, umožňující produkční diferenciaci. V grafech zastoupení četností AVB jsou zhodnoceny růstové vlastnosti základních dřevin v nejzastoupenějších porostních typech podle tvorby - tab. 6.2. a podle HS a podsouborů. Zhodnocení analýzy četností AVB aktuálních porostních typů Čistý a dominantní smrk dosahuje v HS 25 nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 28, přičemž křivky jsou velmi strmé na obou stranách. Čistá a základní borovice (směs s DB) v HS 25 dosahuje nejvyšších zastoupení četností v bonitách 24 -26. Čistý a majoritní dub v HS 25 dosahuje nejvyšších zastoupení četností na bonitách 20 - 26 (max. 22 - 24), přičemž je z 9 grafů patrný posun směrem ke zvýšení produkce (vyšší četnosti AVB) ve směsi s listnáči i s borovicí jako složky přimíšené. Zajímavý je posun v zastoupení četností AVB v dubu ve směsi s borovicí jako základních složek. Zde produkce dubu stoupá, četnosti AVB se pohybují v maximech okolo 24 - 28. Dominantní buk v HS 23 dosahuje nejvyšších zastoupení četností na bonitách 24 - 30 (max. 26).
0,0
5000,0
10000,0
15000,0
20000,0
25000,0
30000,0
35000,0
40000,0
45 25a 55 43a 41b 41a 23b 51b 23a 53 21b 19a 29b 51a 21a 1g 59a 19b 47aCílový HS
ha
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0%
ha %
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 63
Čistý smrk v HS 41b (živnější podsoubor) dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 28 - 34. V HS 41a (chudší podsoubor) je to v bonitách 26 - 32. Je zde vidět zřetelný posun a závislost na trofnosti stanoviště. Čistý a dominantní BK v HS 41b dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 34 (max. 30), přičemž se zdá, že posun k lepší produkci existuje u směsi s dominantním BK. V HS 41b produkce podstatně klesá, nejvyšší zastoupení četností AVB je na hodnotách 22 - 30. Čistý, dominantní a majoritní smrk v HS 43a dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 32, nejlépe ve vztahu k produkci se pak opět jeví křivka průběhu četností bonit u směsi s bukem. Porosty s dominantní borovicí dosahují nejvyššího zastoupení četností u bonit 22 - 28. Čistý buk má nejvyšší zastoupení na bonitách 24 - 30. Čistý a dominantní smrk v HS 45 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 34 (max. 28 - 30). Nejvyšší hodnoty má pak smrk ve směsi s modřínem. Ve směsi majoritním až základním zastoupením smrku se nejvyšší zastoupení četností pohybuje ve stejném rozmezí 26 - 34, přičemž nejlépe vypadají směsi s modřínem a bukem, kde se maxima posouvají na 28 - 34. Zřetelný posun v zastoupení četností AVB u smrku je patrný ve směsích s bukem, kde maxima sledují bonity 30 - 32. Totéž se nedá říci o směsích smrku s borovicí, kde maxima zastoupení četností zůstávají stejná, průběh křivek je spíš nakloněn k poklesu četností u vyšších bonitních hodnot. Čistá a dominantní borovice v HS 45 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 22 - 28. Ve směsích s borovicí majoritní a základní nejvyšší zastoupení četností stoupá na 24 - 30. Čistý a dominantní dub v HS 45 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 20 - 28 (max. 22 - 24). Směsi s majoritním a základním dubem mají toto zastoupení posunuto na 22 - 30 (max. 28 - 32). Majoritní a základní buk má zastoupení přibližně stejné, nejlépe vypadají směsi BK+SM+MD a BK+MD. Čistý a dominantní smrk v HS 51b (živnější) dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 32 (max. 28). Dominantní a majoritní smrk v HS 53 dosahuje nejvyššího zastoupení četností v bonitách 26 - 32. Čistý, dominantní a majoritní smrk v HS 55 má nejvyšší zastoupení v rozmezí 26 - 34 (max. 28 - 32). Nejlepší se ukazují směsi s jedlí. Zobecnění. Porovnáním průběhů četností AVB u jednotlivých dřevin v různých HS, tedy jiných růstových podmínkách (hlavně lvs), snadno zjistíme chování dřevin ve vztahu k produkci: Nejzřetelnější je rozdíl růstu a produkce smrku ve 2. lvs, kde nedosahuje úrovně vyšších lvs ani úrovně listnatých dřevin. Oprávněné je produkční optimum dubu ve 3. lvs, kde dosahuje lepších hodnot než ve 2. lvs. Buk je po bonitní stránce možno porovnat se smrkem, na rozdíl od smrku je jeho pěstování ve 2. lvs oprávněno ekologicky i produkčně. Pěstování smrku ve 4. lvs případně i 3. lvs lze snad odůvodnit po stránce produkční, ne však z hlediska ekologického. Oprávněnost pěstování smrku v 5. lvs vzhledem k produkčnímu optimu i průběhu křivek AVB je zřejmá. Je však nutno říci, že nejlepší produkce ve všech cílových HS dosahují dřeviny ve směsích. Zvláště partné je to u dubu, menší rozdíly jsou u směsí se smrkem a bukem. 6.1.1.3. Produkční potenciál výhledový Rozbor očekávaných těžebních možností v oblasti Na podkladě rozboru porostních zásob lze očekávat v následných obdobích tyto VÝŠE ROČNÍ TĚŽBY :
Průřezový rok 1993 2001 2011 2021 Druh těžby v m3 hroubí b.k.
Mýtní - těžební % 280 000 282 000 260 000 269 000 - upravená 250 000 260 000 239 000 247 000 Předmýtní 118 000 114 000 122 000 123 000 Celková 368 000 374 000 361 000 370 000 Roční výše těžby /ha 6,7 6,8 6,5 6,7
U těžeb mýtních je patrný částečný propad ve třetím deceniu, který je ovšem nahrazen nárůstem těžby předmýtní. Je to způsobeno částečným nedostatkem zásob mýtních porostů, které nastupují do obnovy.
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 64 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
6.1.2. Funkce mimoprodukční Funkce mimoprodukční – členění :
a) ekologické - půdoochranné - klimatické
b) společenské - vodohospodářské - rekreační a zdravotní - ochrana přírody
- krajinotvorná - reprodukční - myslivost - výzkum a výuka - jiný důležitý zájem (armáda)
Ekologické
Půdoochranná funkce se dále dělí na protierozní, protideflační, protisesuvnou, vodoochrannou. U klimatické funkce lze počítat se zmírněním klimatu ať už srovnáním extrémů nebo vytvořením překážek (bariér).
Společenské
Tyto funkce obsahují využívání lesa, jako součásti životního prostředí, lidmi. Jedná se o využívání především ku prospěchu zlepšení zdraví lidí a pro další zlepšení životních a kulturních potřeb. 6.1.2.1. Funkce ekologicko-stabilizační
Les mimo svých dalších funkcí plní své místo v krajině jako nositel ekologické stability. Ekologická stabilita je definována jako schopnost ekologického systému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a reprodukovat své podstatné charakteristiky v podmínkách narušování zvenčí. Tato schopnost se projevuje buď minimální změnou za působení rušivého vlivu (rezistence) nebo spontánním návratem do výchozího stavu, resp. na původní vývojovou trajektorii po případné změně (resilience). Přítomnost jedné z těchto schopností stačí, aby ekosystém byl ekologicky stabilní. V rámci vývoje se vytvořila klimaxová stadia přírodního lesa, kde v přírodních podmínkách PLO jsou naplněna kriteria ekologické stability. Jim se blíží porosty s přírodě blízkou dřevinou skladbou.
Funkční požadavky se soustředí na odlišný způsob hospodaření, zejména na vhodnou druhovou a prostorovou skladbu, prodlouženou obnovní dobu a omezení některých technologií. Prodloužení obmýtí není žádoucí vzhledem k znehodnocování vložené práce v rámci výchovných zásahů, kdy prodloužením obmýtí
012345678
m3/
ha
Výhled roční výše celkové těžby
1993 2001 2011 2021
Průřezový rok
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 65
dochází k znehodnocení dřevní hmoty. Pro ekologickou funkci jako nositel ekosystémů vázaných na odumírající a odumřelé dřevo je možné ponechat aleje či výstavky na dožití, což je v PLO nesmírně důležité zejména pro zachování entomofauny.
Pro základní zatřídění se využívá koeficientu ekologické stability (KES) podle vzorce, kdy v čitateli je součet ploch lesní půdy, vodních ploch, luk, pastvin, ovocných sadů a vinic a ve jmenovateli součet orné půdy, zastavěné plochy a chmelnic. Jednotlivé typy krajin podle KES jsou následující:
KES krajina antropogenní do 0,7 krajina harmonická 0,7 - 2,9 krajina relativně přírodní nad 2,9
Lesní oblast má hodnotu KES 2,6, což ji řadí na horní hranici harmonické krajiny ke krajině relativně
přírodní. Hodnocení jednotlivých lesních porostů v rámci pětistupňového třídění podle následujících kriterií: 1 - plochy ekologicky nestabilní - se na lesních porostech nevyskytují 2 - plochy málo ekologicky stabilní - v PLO se na lesních porostech nevyskytují, jedná se o
degradovaná stanoviště zničená např. imisemi či rozsáhlé porosty invazivního introdukovaného druhu, např. Akátu.
3 - plochy středně ekologicky stabilní - jsou kulturní společenstava stanovištně nepůvodních dřevin
4 - plochy velmi ekologicky stabilní - jsou smíšená společenstva s významným zastoupením původní dřevinné skladby klimaxového stadia a různá sukcesní stadia s výjimkou borových monokultur na neborových stanovištích.
5 - plochy ekologicky nejstabilnější - jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené dřevinné skladby.
V rámci PLO mají převahu poslední dva stupně ekologické stability, tj porosty ekologicky velmi
stabilní a nejstabilnější. V rámco PLO je na lesní půdě vytvořen územní systém ekologické stability (ÚSES), což je soubor
účelně propojených přírodních a přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu a biodiverzitu krajiny. Nosnými systémy ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Charakteristika biocenter a biokoridorů a jejich hierarchické členění viz kap. 7.3.2.1. Interakční prvek je krajinný segment obvykle ekotonového charakteru, který zpravidla na lokální úrovni propojuje příznivé působení ostatních ekologicky krajinných segmentů. Jsou to lokality jako např. okraje lesů, porosty na mezích a kamenicích, ochranné lesní pásy, větrolamy a břehové porosty, rozptýlená zeleň apod.
Představa o zařazení biocenter do kategorie lesů je taková, že ve většině zůstávají v kategorii lesa hospodářského, dále jsou zařazeny do lesů zvláštního určení v rámci vyhlášených rezervací či genových základen. Zařazování do lesů zvláštního určení pouze z titulu prvku SES není účelné vzhledem k neexistenci přírodních lesů. Až na výjimky (prales Javořina) byly a jsou všechny porosty pod antropickým ovlivněním.
Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a maximální snahu o vytvoření přírodě blízkých porostů (nikoliv přirozených - umělé vytváření přirozených porostů je protimluv). Hlavní zásady hospodaření jsou tyto:
1. V zastoupení dřevin preferovat stanovištně původní dřeviny, pouze v biocentrech částečně unikátních (unikátních z důvodů antropických - historické bažantnice, obory, výsledky práce význačných lesníků apod.) je možné uplatnit výjimku např. pro modřín či jírovec maďal apod.
2. Zákaz introdukce exotických dřevin s výjimkou podobnou jako v bodě 1. 3. Prodloužení obnovní doby, nezvyšování obmýtí. 4. Bezeškodné ponechání části hmoty na dožití (aleje, výstavky). 5. Využití maximální možnosti přirozené obnovy. 6. Výchovu přizpůsobit stabilizační funkci (podpora ekonomicky méně kvalitní příměsi). 7. Zjemnění technologie těžby .
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 66 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
6.1.2.2. Funkce vodní
Jde o zlepšování vodního režimu usměrněním hospodaření a využívání lesa. Komentář : Účinky lesa :
- retenční infiltrační účinek lesa - zadržování srážek a zvýšení infiltrace do půdy a tím zmenšení povrchového odtoku ve prospěch podzemního odtoku;
- retardační účinek lesa – zpomalení odtoku vody (intercepce apod.) a tím zmenšení rozkolísanosti vodních toků;
- akumulační účinek lesa – zvýšení akumulace zimní vláhy hromaděním sněhu a oddalováním jeho tání;
- kondenzační účinek lesa – zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody prostřednictvím tzv. horizontálních srážek (ve výškách nad 800 m n.m. až 40% vertikálních srážek);
- samočistící filtrační (a protierozní) účinek lesa – vodoochranná funkce zabraňování před unikáním produktů eroze, organického materiálu a znečisťujících látek do toku a nádrže a ochrana zdrojů podzemních vod před znečištěním;
- desukční účinek – odvádění a odčerpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou – tato stanoviště jsou rozdělena do tzv. hydromel ioračních okrsků .
Les má obrovský význam jako transportér vody přijaté půdním povrchem zpět do ovzduší. Tzv. desukční funkce je významnější u tzv. semihydromorfních a hydromorfních půd. Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.3.2., je pro PLO 38 charakteristická jejich téměř úplná absence. Jejich zastoupení je zřejmé z tabulky.
ZASTOUPENÍ SLT OVLIVNĚNÝCH VODOU PLO : 56 332.66 ha Označení 3O 4V 5V 5G 2L 3L 5L Celkem Plocha (ha) 14.88 3.51 10.62 3.50 147.77 267.94 4.38 452.60 Zastoupení (%) + + + + 0.3 0.5 + 0.8
Plocha půd pseudoglejů (SLT 3O) a glejů (SLT 5G) je zanedbatelná, výskyt pouze bodový. Rovněž půdy s proudící svahovou vodou (SLT 4V, 5V) jsou vázány na bodový či liniový výskyt s nepatrným významem. Větší význam mají stanoviště s proudící podzemní vodou, která závisí na hladině ve vodním toku. Jsou to stanoviště luhů a potočních niv (SLT 2L, 3L, 5L). Na ně je vázáno diferencované hospodaření podle konkrétního HS (kapitola 9.). Zcela specifický režim hospodaření mají prameniště – LT 3L2, 3L4, 5L2. Tyto lokality o velikosti několika arů mají velký význam ve vodním režimu lesa i krajiny, jsou na ně vázána specifická rostlinná i živočišná společenstva a je celospolečensky žádoucí tyto bodové prvky ponechat vlastnímu vývoji bez jakéhokoliv zásahu. Zcela nežádoucí je jejich umělé odvodňování. Na půdách s obsahem vápníku (karbonátové jílové břidlice, vápnité jíly a jílovce, pískovce s obsahem glaukonitu) dochází na těchto prameništích k vysrážení uhličitanu vápenitého ve formě vápenného tufu.
Význam lesních porostů pro vodní bilanci v krajině lze posoudit porovnáním ročních srážkových úhrnů (viz. kapitola 4.2. Klima oblasti) a evapotranspirace (v mm) pro základní dřeviny podle cílových HS.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 67
Orientační hodnoty evapotranspirace pro SM
(zpracováno podle AMBROSE 1975) PT SM, JD
cílový evapotranspirace cílový evapotranspirace HS LO 1-31,33 LO 32,34-41 HS LO 1-31,33 LO 32,34-41
13a 698 751 53 683 732
b 696 752 55 683 732
c 692 741 57a 683 732
19a 692 741 b 683 732
b 698 751 59a 704 761
21a 692 741 b 689 744
b 692 741 71a 677 721
23a 692 741 b 677 721
b 692 741 73 677 721
25a 692 741 75 677 721
b 692 741 77 677 721
27a 692 741 79a 585 612
b 692 741 b 585 612
29a 692 741 1a 704 761
b 704 761 b 692 741
31a 704 761 c 698 751
b 704 761 d 683 733
35 704 761 e 585 612
39a 704 761 f 692 741
b 689 744 g 704 761
41a 698 751 h 677 721
b 698 751 i 683 723
43a 698 751 j 585 612
b 689 744 k 585 612
45 698 751 2a 585 612
47a 698 751 b 585 612
b 704 761 3 585 612
51a 683 732
b 683 732
c 689 744
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 68 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Orientační hodnoty evapotranspirace pro PT BO
(zpracováno podle AMBROSE 1975) PT BO, BOE, MD, KOS, JX
cílový evapotranspirace cílový evapotranspirace HS LO 1-31,33 LO 32,34-41 HS LO 1-31,33 LO 32,34-41
13a 595 645 53 590 641
b 590 641 55 590 641
c 563 639 57a 590 641
19a 527 617 b 590 641
b 595 645 59a 590 641
21a 527 617 b 590 641
b 527 617 71a 590 641
23a 527 617 b 590 641
b 527 617 73 590 641
25a 527 617 75 590 641
b 527 617 77 590 641
27a 527 604 79a 590 641
b 564 639 b 590 641
29a 564 639 1a 590 641
b 590 641 b 527 617
31a 590 641 c 595 645
b 590 641 d 590 641
35 590 641 e 590 641
39a 590 641 f 527 631
b 590 641 g 590 641
41a 595 641 h 590 641
b 595 641 i 590 641
43a 595 641 j 590 641
b 590 641 k 590 641
45 595 645 2a 590 641
47a 595 645 b 590 641
b 590 641 3 590 641
51a 590 641
b 590 641
c 590 641
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 69
Orientační hodnoty evapotranspirace pro DB (zpracováno podle AMBROSE 1975)
PT DB, DBE cílový evapotranspirace cílový evapotranspirace
HS LO 1-31,33 LO 32,34-41 HS LO 1-31,33 LO 32,34-41
13a 485 519 53 483 519
b 483 519 55 483 519
c 467 520 57a 483 519
19a 447 505 b 483 519
b 485 519 59a 483 519
21a 447 505 b 483 519
b 447 505 71a
23a 447 505 b
b 447 505 73
25a 447 505 75
b 447 565 77
27a 447 491 79a
b 467 520 b
29a 467 520 1a 483 519
b 483 519 b 447 505
31a 483 519 c 485 519
b 483 519 d 483 519
35 483 519 e
39a 483 519 f 447 520
b g 483 519
41a 483 519 h
b 483 519 i
43a 483 519 j
b 483 519 k
45 483 519 2a
47a 483 519 b
b 483 519 3
51a 483 519
b 483 519
c 483 519
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 70 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Orientační hodnoty evapotranspirace pro BK
(zpracováno podle AMBROSE 1975) PT BK, JS, AK, OL, TP, LI, LIE
cílový evapotranspirace cílový evapotranspirace HS LO 1-31,33 LO 32,34-41 HS LO 1-31,33 LO 32,34-4113a 618 668 53 546 594
b 598 648 55 546 594
c 574 650 57a 546 594
19a 528 632 b 546 594
b 618 668 59a 617 669
21a 528 632 b
b 528 632 71a 524 562
23a 528 632 b 524 562
b 528 632 73 524 562
25a 528 632 75 524 562
b 528 632 77 524 562
27a 528 632 79a 524 562
b 574 649 b 524 562
29a 574 649 1a 617 669
b 617 669 b 528 632
31a 617 669 c 619 668
b 617 669 d 551 594
35 617 669 e 524 562
39a 617 669 f 528 632
b 579 627 g 617 669
41a 619 668 h 524 562
b 619 668 i 552 594
43a 619 668 j
b 579 627 k
45 619 668 2a 524 562
47a 619 668 b 524 562
b 617 669 3 524 562
51a 546 594
b 546 594
c 579 627
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 71
6.1.2.3. Funkce půdoochranná • protideflační – jedná se o ochranu půdy před větrnou erozí, zvláště u sprašových a písečných půd.
Nástrojem ochrany je zřizování větrolamů (§ 8 ,odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) • protierozní – jde o ochranu půdy před destrukcí povrchu ať už plošnou nebo částečnou (rýhy) (§ 7 a §
8, odst. 2e, zákon č. 289/1995 Sb.) • protisesuvná – zpevnění půd kořenovým systémem i s odčerpáváním vody (§ 8, odst. 2e, zákon č.
289/1995 Sb.) • břehoochranná – ochrana před erozí vodních toků kořenovým systémem před vymíláním půdy. Komentář
Půdoochranný potenciál lesa je vymezen tzv. erozně uzavřenými celky. Erozně uzavřený celek (ČSN 750140) je souvislé území s lokálně uzavřeným erozním procesem,
t.j. denudací, transportem a akumulací půdy. V PLO 38 lze vylišit tři základní typy erozně uzavřených celků :
E – lesní půdy a půdy rekultivované, výrazně náchylné k vodní erozi. Riziko vzniká zejména porušením povrchu a pokryvu půdy při použití nevhodných těžebně-dopravních technologií a následnému působení vody. T – lesní půdy ohrožené větrnou erozí. S – lesní půdy ohrožené půdními sesuvy (svážná území). 6.1.2.3.a) Vymezení erozně uzavřených celků typu „E“
Pro vymezení erozně uzavřených celků „E“ byla použita metoda multikviteriální optimalizace (Macků, 1988) umožňující relativně kompletní hodnocení příčin a rizik ohrožení půd erozí.
a) Určení soustavy kritérií pro hodnocení náchylnosti půdy resp. odolnosti půdy vůči mechanickému
poškození : - průměrná roční četnost erozně účinných dešťů - tvar svahu - sklon svahu - erodovatelnost půd - hloubka půd.
b) Stanovení hodnotových relací z vybraných kritérií. c) Vlastní odvození kritického sklonu svahu.
Podle mapy ročních četností erozně nebezpečných dešťů (modifikace Stehlík, 1970) je na převážné části PLO hodnota do 1,2; pouze v severní a severovýchodní části do 1,6.
Na základě geomofologického hodnocení převládají více tvary konkávní a rovné nad konvexními. Při vylišování celku je však hodnocena zcela konkrétní území na základě vrstevnicového pohledu základních map ČR v měřítku 1:10.000 s intervalem vrstevnic 2 nebo 5 m.
Erodovatelnost lesních půd hodnotí tabulka podle Šályho, 1982 – Zachova, 1934 – Papánka, 1973. Podle ní většina půdních kategorií živných (S, B, D, A, F) náleží ke středně těžce erodovatelným půdám, ovšem půdy s ilimerickým procesem (kategorie H) jsou středně lehce až velmi lehce erodovatelné.
Hloubka půd je v PLO obecně značná – nad 120 cm. Podle určených kritérií a stanovených hodnotových relací mezi kritérii (bodové ohodnocení do stupně 10) byl z grafu „Stanovení kr i t ického sklonu“ stanoven kritický sklon podle tří typů tvaru svahu dvou oblastí různě ohrožených erozně účinným deštěm a dvou základních skupin půd dle typu. STANOVENÍ KRITICKÉHO SKLONU SVAHU V PODMÍNKÁCH PLO 38 NA ZÁKLADĚ BODOVÉHO HODNOCENÍ Četnost erozně Základní půdní typ Tvar svahu účinného deště konkávní rovný konvexní kambizem typická, entrická 3/35% 4/32% 5/28% do 1,2 kambizem luvická, rankerová 4/32% 5/28% 6/23% luvizem, renker kambizem typická, eutrická 4/32% 5/28% 6/23% 1,4 – 1,6 kambizem luvická, rankerová 5/28% 6/23% 7/19% luvizem, ranker
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 72 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Z tabulky je patrné, že kambizemě typické či eutrické jsou v oblasti ohrožení erozním deštěm do četnosti 1,2 ohroženy erozí na svazích nad 28 – 35% podle tvaru svahu. Obdobně kambizemě luvické, rankerové, luvizemě či rankery jsou v této oblasti ohroženy erozí na svazích nad 23 – 32%. Na menší části PLO více ohrožené erozně účinným deštěm (četnost 1,4 – 1,6) jsou kambizemě typické a eutrické ohroženy erozí na svazích již nad 23 – 32%, kambizemě luvické, rankerové, luvizemě a rankery na svazích od 19 – 28%.
Erozně uzavřené celky jsou graficky vyznačeny v mapě půdoochranného potenciálu. K jejich vymezení byl použit přepočet kritického sklonu svahu na vzdálenost (interval) vrstevnic. Základní mapy ČR s kalibrací na konkrétní podmínky podle typologické mapy (půdní kategorie). Erozně uzavřené celky byly tedy konstruovány na bázi základní mapy ČR (měřítko 1:10.000) a revidované typologické mapy.
Hlavní zásady hospodaření na erozně uzavřených celcích typu „E“
- preference šetřených ekologicky únosných těžebně dopravních technologií - omezení traktorových technologií na sezónní podmínky podle stavu půdy (sucho, mráz) - optimalizace LDS - vyloučit celoplošnou přípravu půdy, klučení pařezů - hospodářský způsob podrostní, výběrný či násečný - urychleně asanovat erozní poškození (erozní rýhy způsobené vodou ve flyšovém podloží, koleje po
pojezdech mechanismů na přibližovacích liniích atd.). 6.1.2.3.b) Vymezení erozně uzavřených celků typu „T“
Jedná se o lesní půdy ohrožené větrnou erozí v nižších partiích PLO na severozápadním úpatí Bílých Karpat. Na nich založené větrolamy, malé lesní části většinou dlouhého úzkého tvaru, sloužil jako ochrana před větrnou erozí zemědělské půdy. Jsou vymezeny SLT 2H a navrženy k zařazení do kategorie 3. – lesů zvláštního určení podle § 8, odst. 2, písmeno e, lesního zákona – lesů se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Jsou pro ně vypracovány rámcové směrnice hospodaření (kapitola 9.). Prioritou hospodaření je zde naléhavá obnova lesa se zachováním jeho podstaty tím, že větrolam by měl být obnovován postupně tak, aby nepřestal plnit svoji funkci. 6.1.2.3.c) Vymezení erozně uzavřených celků typu „S“ Komentář
Sesuvy (svážná území, uvezliny, uvezliska) patří ke gravitačním svahovým pohybům. Jsou důsledkem porušení rovnováhy, kdy dochází k pohybu svahových hmot dolů po svahu a k obnově rovnovážného stavu v jiném morfologickém uspořádání. Svahové pohyby jsou obecně členěny na : ploužení, sesouvání, stékání a řícení.
Sesouváním se označují relativně rychlé pohyby hornin po svahu, při nichž sesouvající se hmoty jsou odděleny od pevného podloží zřetelnou smykovou plochou či zónou. K příčinám svahových pohybů, tedy i sesouvání patří :
- geologická stavba svahu (složení hornin, sklon vrstev) - výška a sklon svahu (geomorfologické poměry) - změny obsahu vody (srážky – podmáčení) - činnost mrazu - zvětšení zatížení svahu technickými díly - porušení vodního režimu svahu technickými díly - vegetační kryt a jeho změny (lesní hospodaření). V zájmovém území PLO se svážná území vyskytují ve dvou hlavních podobách. Jsou to sesuvy
plošné a proudové. Podle stáří jsou to sesuvy staré – stabilizované, sesuvy aktivní činné, které vznikly v současnosti nebo znovuzaklíněním starých sesuvů.
Obecně lze říci, že PLO patří do jedné ze čtyř sesuvných oblastí v rámci ČR – do oblasti karpatského flyše. Hlavní příčinou vzniku sesuvů je vhodná geologická stavba – flyšové střídání vrstev jílové povahy (zvláště tzv. zlínské eocenní vrstvy) a příhodná geomorfologie – příkré svahy. Proto patří moravské Karpaty a tedy i PLO 38 v rámci ČR k nejrozsáhlejším územím s výskytem sesuvů. V rámci PLO byly při typologickém mapování vylišeny tři lesní typy sledující jediné kritérium – svahový pohyb. Ostatní znaky charakterizující další LT jsou druhořadé.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 73
ZASTOUPENÍ SVÁŽNÝCH ÚZEMÍ V PLO 38 PLO : 56 332,66 ha Označení LT 3D9 4D9 5D9 Celkem Název LT Obohacená dubová
bučina na uvezlinách Obohacená bučina
na uvezlinách Obohacená jedlová bučina na uvezlinách
Plocha (ha) 1 021 ha 578 ha 80 ha 1 679 ha % zastoupení 1,81% 1,03% 0,14% 2,98%
Z tabulky je zřejmé, že plocha svážných území tvoří téměř 3% rozlohy lesů PLO. Tento stav z let 1991 – 1996 však může být po extrémních deštích z července 1997 ještě vyšší. Vlivem obrovského nasycení půdy vodou došlo k zaktivnění již neaktivních sesuvů a vzniku nových. Jejich existence a lokalizace bude však předmětem dalších revizí.
Ve vrcholových partiích podélných hřebenů Bílých Karpat se povrchové sesuvy a zemní proudy téměř nevyskytují. Centrální i ústřední hřebeny jsou totiž vytvořeny z pískovcového flyše a odnos materiálu zde převládal nad přínosem. Sesuvy se tak nemají v čem tvořit. Naproti tomu podhůří deformuje řada mohutných sesuvů a zemních proudů. Ve flyšových vrchovinách převládala akumulace materiálu. Velké mocnosti svahových uloženin mají původ v intenzivním zvětrávání flyšového, hlavně břidličnatého podkladu. Na mnohých místech se mocné vrstvy svahových uloženin sesouvají nebo stékají do příčných údolí. Převládajícími typy svahových pohybů jsou ploužení, sesouvání nebo stékání.
Nejvýznamnější morfologické formy mají plošné sesuvy a zemní proudy, které se dají poměrně dobře identifikovat. Plouživé deformace, ze kterých se sesuvy vyvíjejí je těžší rozpoznat a prakticky je není možno plošně ani hloubkově ohraničit. Většina sesuvů a zemních proudů se však vyvinula z povrchových plouživých deformací, které tak tvoří zóny akutně i chronicky ohrožené sesuvy.
„Sesuvy se vyskytují ve všech porostech bez ohledu na dřeviny. Podle zkušeností z moravských Karpat nelze dobře tvrdit, že by výskyt půdních sesuvů byl ovlivněn určitým druhem dřeviny, prakticky se s nimi setkáme v porostech všech dřevin a troufám si tvrdit, že ani věk porostů není rozhodující. Lesník se musí vyrovnat se skutečností, že není v jeho silách, aby svými pěstebními opatřeními mohl podstatně ovlivnit a zamezit výskytu půdních sesuvů.“ (Prudič, 1971) K tomuto závěru došla většina autorů, kteří se problematikou sesuvů zabývali. Je však jasné, že je v lesníkově moci alespoň zčásti sesuvům předcházet vhodnou prevencí v ohrožených lokalitách či sanací k zabránění dalšího pohybu svahů. Z výše jmenovaných příčin svahových pohybů může lesník ovlivnit pouze vodní režim. A to jednak technickým zásahem (technická díla – odvodnění, trasování LDS), v těchto případech většinou negativně, nebo biologicky – zásahem do vegetačního krytu, tedy jeho změnami. Ovšem i zde je bohužel nutno konstatovat, že se tyto zásahy děly zatím vždy bez ohledu na možné negativní ovlivnění vodního režimu flyšových svahů.
6.1.2.3.d) Lokalizace sesuvů a plouživých deformací
Lokalizace svážných území a území s plouživým pohybem zemních hmot byla předmětem podrobné
revize typologického mapování. Jak již bylo výše uvedeno, jediným a hlavním kritériem pro zařazení do jednoho ze tří LT podle lvs byl svahový pohyb. Jeden lesní typ v rámci příslušného lvs tak sdružuje činné, dosud aktivní sesuvy i svahy bez zřetelných odtrhových hran, pouze se známkami plouživých pohybů (charakteristický povrch s muldami).
Souhrnný přehled svážných území v PLO dává mapa půdoochranného potenciálu společně s erozně uzavřenými celky typu „E“.
6.1.2.3.e) Prevence sesuvů
• Volba vhodného způsobu hospodaření
Vzhledem k nutnosti udržet co nejpřirozenější vodní režim, přirozené retenční a transpirační schopnosti lesního porostu, je nežádoucí v ohrožených lokalitách, ale i v jejich nejbližším okolí, hospodařit holosečným hospodářským způsobem a to i v jehličnatých monokulturách. Přeměnu druhové skladby porostů je nutno řešit pod ochranou starého porostu, tzn. nejlépe podsadbou s využitím přirozené obnovy žádoucí složky stávajícího porostu. Ve skupinách s více méně vhodnou dřevinnou skladbou hospodařit způsobem podrostním či výběrným a vyhnout se jakékoliv holoseči. Čím jemnější a šetrnější bude obnovný postup, tím více se sníží riziko vzniku sesuvu.
Lokality s plouživým pohybem zemní hmoty jsou právě těmi místy, ke kterým by měl lesní hospodář přistupovat velmi uvážlivě a s ohledem ke konkrétním poměrům (druhová skladba porostu, sklon svahu, vodní režim, ale i charakter nejbližšího okolí gravitujícího k ohroženému místu) stanovit takový postup hospodaření, který by možný vznik sesuvu alespoň nepodpořil. Je jasné, že prakticky lze velmi obtížně obnovit rozsáhlou smrkovou monokulturu na ohrožené lokalitě tak, aby byly zohledněny všechny zásahy prevence. Lesní hospodář by však měl učinit všechno proto, aby jeho potomci nemuseli řešit stejně obtížný
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 74 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
úkol, před jakým nyní stojí on. Na území PLO existuje řada příkladů nevhodného hospodaření na ohrožených svazích, které po vytěžení mýtního porostu holosečí byly zalesněny smrkem a po vydatných deštích ujely i se smrkovou mlazinou.
• Volba tvaru lesa a dřevinné skladby
Jednou z příčin vzniku sesuvu je přetížení svahovin jednak nasycením vodou, ale také vahou porostu. Řada autorů dokladuje menší riziko vzniku sesuvu pod nízkým lesem. Tam, kde je tato cesta reálná je možno ji využít. Důležitým závěrem všech šetření je zjištění, že nejvhodnějším společenstvem k zajištění stability a fixaci svahů je přirozené společenstvo, které odpovídá konkrétním stanovištním podmínkám. Dřeviny alespoň částečně fixují půdu svými kořeny a udržují normální vodní režim svahu, t.j. optimální poměr vody transpirované a vody, která odteče půdním profilem k nepropustné kluzné vrstvě. V normálních klimatických podmínkách je pak riziko možného vzniku sesuvu velmi nízké. Obecně platí, že listnáče mají větší potřebu vody než jehličnany a také jí více vytranspirují. Např. Skatula (1945) uvádí toto sestupné pořadí dřevin podle potřeby vody : jasan, jilm, javor, buk, dub, akát, bříza, smrk, jedle, modřín, borovice. Opírá se o zjištění autorů (Eidman, Höhnel, Pisek – Cartellieri). Ke dřevinám s velkou spotřebou vody se dále řadí i pionýrské dřeviny – osika, olše případně topol. Je tedy naprosto nevhodné zakládat na ohrožených svazích jehličnaté monokultury, zvláště smrkové. Dochází nejen k biologické degradaci půdy, změně její struktury, ale rovněž k nepříznivým změnám ve vodním režimu půdy a její slabé fixaci mělkým kořenovým systémem. Dochází i ke značnému zatížení podloží vlivem větší hmotnosti a tedy i váhy dříví. Vliv váhy porostu doporučuje Skatula vyloučit i u jinak vhodných směsí vysokého lesa nahrazením právě za les nízký a to na kriticky ohrožených prudkých a labilních svazích. Zamokřená místa se doporučuje udržovat ve vhodném vodním režimu vhodnými dřevinami s dobrými desukčními vlastnostmi, zejména olší a jasanem.
• Minimální narušení půdního povrchu
Vyloučit tak možnost vzniku eroze – viz. Vymezení erozně uzavřených celků typu „E“. Volit šetrné a ekologicky únosné technologie, zejména přibližovací. Těžit a přibližovat v zimním období nebo za suchého období, kdy dochází rovněž ke zpevnění jílovců a flyšových břidlic.
• Důležitým trasováním LDS s následným kvalitním zpracováním projektů pamatujících na technická řešení (odvodnění, propustky, opěrné zdi apod.). 6.1.2.3.f) Možná sanace sesuvů • Technická opatření
Velmi náročná a drahá opatření, která nemají v současnosti uplatnění na lesních půdách, snad s výjimkou lokalit bezprostředně ohrožujících lidský majetek. Jejich realizace předpokládá důkladný geologický a hydrologický průzkum konkrétního stanoviště, který přesahuje rámec tohoto díla.
• Biologická (vegetační) opatření
Sanací sesuvů se zabývá zejména Skatula (1945). Ten kromě osetí travinami, obložení drnem, budování zápletů či zakládání živých plotů doporučuje zalesnění po úplném odvodnění nebo jiných převážně mechanických úpravách půdy. Odvodnit sesuv se doporučuje dřevinami s vysokou vysoušecí – transpirační schopností, ideální jsou rychle rostoucí pionýrské dřeviny – olše, topoly, vrby, břízy. Porost nejen sesuv vysuší, ale ustálí i půdní poměry. Biologické odvodnění sesuvu lze samozřejmě kombinovat s jednoduchým technickým odvodněním pomocí drenáží. Sesuv by měl být po ustálení půdních a vodních poměrů, obnoven přirozenými dřevinami. Vodítkem by měly být stanovištní poměry v sousedních lokalitách (dle typologické mapy).
Cílová druhová skladba je pro svážná území řešena v rámcových směrnicích hospodaření v kapitole 9. v cílovém hospodářství 41 a 51. Je třeba připomenout, že zalesňovací projekt každého sesuvu by měl vyjít z důkladného šetření konkrétních poměrů včetně šetření možných příčin vzniku sesuvu. Teprve pak stanovit vhodné dřeviny k zalesnění a jejich rozmístění. Vzhledem k různým podmínkám na sesuvové ploše (část odtrhová, kluzná, akumulační) Pomocné meliorační dřeviny je nutno využít jako kryt, dřeviny cílové do něho podsazovat.
„Zvlněný terén sesuvů s velmi rozmanitými poměry co do půdy, vláhy i svahu si žádá podobně rozmanitou kulturu mozaikovitého typu. Při tom už víme, že pro úkoly lesa na sesuvu (vysoušecí a upevňovací) bude důležitý kořenový systém a transpirační mohutnost jednotlivých stromů, pokud se ovšem na svážných terénech daří a pokud vyhovují příslušnému pěstebnímu typu, který bude na sesuvných terénech pařezina až výběrný les“ (Sýkora, 1961).
Ve stanovištních podmínkách PLO 38 jsou základními klimatickými dřevinami i na sesuvech DB, HB, BK případně JD. Tyto by se měly objevit na všech sanovaných plochách. Ve 3. lvs by měl dominovat BK s DB a HB, ve 4. lvs BK s DB, v 5. lvs BK s JD. K těmto základním klimaxovým dřevinám pak přistupují možné přimíšené dřeviny, jejichž zastoupení by mělo být na sesuvech vyšší. Na vlhkých místech s proudící
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 75
vodou hlavně OLL a JS. Na obohacených místech akumulace pak náročnější listnáče JL, JV, LP, TŘ. Tyto dřeviny by měly být ve větší míře použity i k fixaci půdy v odtrhavých a kluzných částech sesuvů. Je znovu potřeba připomenout, že volba druhu dřevin a jejich rozmístění je předmětem důkladného poznání konkrétních podmínek sesuvu.
Jako přípravné dřeviny se doporučuje použít OS, BŘ případně TP, které rychle rostou, vysušují půdu a fixují půdu mohutným kořenovým systémem. Vytváří také kryt do něhož se dají snadněji vnést klimaxové druhy.
6.1.2.4. Funkce zdravotně rekreační
Rekreační funkce lesa se uplatňuje využíváním lesa po stránce zdravotně estetické pro nároky návštěvníků lesa.
Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zjevně zdravý les, odolný proti biotickým i abiotickým činitelům. Má umožnit rekreační aktivitu bez rušivých vlivů (motorová vozidla, odpadky …).
V oblasti příměstské (rekreační zástavba) se musí hospodaření v lesích přizpůsobit rekreačním požadavkům, které jsou obyčejně v těchto lesích prvořadé. I. Lesy pro rekreaci nevyužitelné Jedná se o lesy, kde je vstup veřejnosti zakázán nebo značně omezen. a) lesy v pásmu hygienické ochrany I. Stupně b) NPR, PR, NPP, PP (vstup omezen – jen po přístupových cestách) c) obory (oplocení) d) důležitý veřejný zájem (oplocené sklady armády apod.)
II. Lesy pro rekreaci podmíněně využitelné
a) lesy ochranné b) lesy na vnitřním PHO II. c) lesy vyhlášených přírodních parků
III. Lesy s převažující produkční funkcí
Hospodaření je zaměřeno na zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty a lze těchto lesů využít i pro plnění rekreační funkce. Jedná se o les hospodá řský.
IV. Lesy se zvýrazněnou zdravotně rekreační funkcí
Zde jsou zařazeny vyhlášené nebo navržené lesy zvláštního určení podle zákona č. 289/1995 Sb. o
lesích a § 8, odst. 2b – lázeňské a 2c – p ř íměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Jedná se o :
a) lesy lázeňské – zabezpečují příznivé klimatické podmínky lázní. Cílem hospodaření v těchto lesích je vyvážený les s vysokým účinkem na pacienty z hlediska zdravotně léčebného.
b) lesy příměstské a rekreační – zabezpečují především rekreační funkci s druhotnou funkcí produkční. Hospodaření a úpravy těchto lesů jsou řešeny samostatným projektem (okraje, volné plochy, lavičky apod.).
6.1.2.5. Funkce reprodukční
Jedním ze základních předpokladů úspěšné obnovy lesů, zabezpečení stability lesních ekosystémů, udržování a zvyšování schopnosti lesa (uchování a další zlepšování dědičné podstaty) je používání provenienčně a stanovištně vhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin. Porosty či soubory porostů původních geneticky vhodných lesních dřevin zajišťují reprodukční materiál těchto dřevin plní funkci lesa, kterou označujeme jako funkci reprodukční.
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 76 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Komentář Každý ekotyp má určitou plasticitu, která umožňuje větší či menší přizpůsobivost v daných
stanovištních podmínkách. V areálu přirozeného rozšíření na vyhraněných lesních typech je odpovídající ekotyp nejstálejší formou a proto i nejodolnější. Liší se od ostatních jedním nebo více znaky či vlastnostmi, které jsou dědičné. V rámci oblasti přicházejí i zvláštní původy, tzv. „lokální ekotypy“, které existují v prostorově úzce vyhraněných rajonech. Přírodní rezervace, národní parky, chráněná území a celé areály přirozeného rozšíření lesních dřevin jsou zdrojem rezerv reprodukčního materiálu. Zdrojem reprodukčního materiálu jsou porosty po dosažení příslušného fyzického věku a zařazení, v rámci uznávacího řízení, do uznaných porostů, výběrových stromů. Souvislejší plochy těchto porostů tvoří genové základny, které již mohou být zařazeny do lesů zvláštního určení. Jednotlivé uznané porosty, mimo obvod genových základen zůstávají zpravidla hospodářským lesem, i když se hospodářská opatření přizpůsobují reprodukční funkci, podobně jako v genové základně.
Cílem lesního hospodaření v uznaných porostech a genových základnách je zlepšovat hospodářskou hodnotu těchto porostů, zvyšovat jejich odolnost a vytvářet podmínky pro zvýšení produkce semen a přirozenou obnovu porostů. V zásadě to znamená zachování a využívání genofondu.
Uznané porosty Komentář :
Uznávání porostů jako jedna z forem selekce fyzicky zralých porostů vychází z předběžného návrhu
genetické klasifikace při LHP (LHO), respektuje individuální i zeměpisnou proměnlivost ekotypů, promítá výsledky provenienčních pokusů, řeší otázky plodnosti, sběru a přenosu semene a též sdružování porostů. Porosty pro tuto selekci by se měli třídit na : autochtonní, alochtonní a neznámého původu. Uznávají se všechny lesní dřeviny domácí i geograficky nepůvodní, které jsou předmětem hospodaření (výjma topolů černých, balzámových, bílých a vrb, u nichž se uznávají pouze vybraní jedinci jako stromy výběrové). Všeobecně se lesní porosty starší 60 let (douglaska, jedle obrovská, vejmutovka – 40 let, olše, bříza, osika – 30 let) třídí podle fenotypových znaků do fenotypových kategorií :
Uznané porosty : A – hospodářsky vysoce hodnotné porosty B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu C – porosty průměrné hospodářské hodnoty, vhodné pro přirozenou obnovu, nikoliv pro sběr semen D – porosty geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné porosty) určené k likvidaci (znehodnocují genofond).
PŘEHLED UZNANÝCH POROSTŮ A JEDNOTEK V PLO 38 PODLE DŘEVIN
Dřevina Klasifikace Počet karet Výměra A 22 92.54 SM B 254 956.89 A 9 6.28 JD B 41 31.59 A - - JDO B 1 0.20 A 1 0.24 DG B 17 2.98 A 1 0.51 BO B 33 51.45 A 0 0.00 VJ B 2 0.41 A 18 13.48 MD B 165 185.27 A 5 14.73 DB B 74 200.02 A 53 334.50 BK B 172 970.32 A 2 2.11 KL B 14 5.69 A 0 0.00 JS B 4 4.70
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 77
Dřevina Klasifikace Počet karet Výměra A - - JLM B 7 1.70 A 1 0.94 LP B 16 15.18
VS 3 - TR B 3 2.67
A + VS 115 465.33 B 803 2 429.07
Celkem
A + VS + B 918 2 894.40
Doporučené přenosy reprodukčního materiálu lesních dřevin Komentář :
Aby byla zajištěna minimálně shodná produkční schopnost a stabilita nově zakládaných lesních porostů jako je tomu u porostů stávajících, je nejvhodnější používat pro obnovu lesních porostů především místní zdroje reprodukčního materiálu. Za místní zdroje reprodukčního materiálu jsou považovány reprodukční zdroje z téže lesní správy. Není-li reprodukční materiál z místních zdrojů v dostatečném množství k dispozici, využívá se reprodukční materiál původem z PLO. Není-li dostatečné množství reprodukčního materiálu původem z příslušné PLO, je účelné využívat reprodukční materiál původem ze semenářské oblasti (pokud je vyhlášena a nebo alespoň navržena). Není-li k dispozici dostatečné množství reprodukčního materiálu ani ze semenářské oblasti, používá se reprodukční materiál jednotlivých lesních dřevin ve smyslu platných předpisů buď z jiných oblasti ČR a nebo i z dovozu ze zahraničí.
Pokud se v další části materiálu doporučuje respektování klimatických ekotypů lesních dřevin, znamená to, že tyto ekotypy by se měly využívat pouze v těch lesních vegetačních stupních, které tyto ekotypy také vylišují. Jedná se tedy o doporučené a tím i dobrovolné zpřísnění stávající vyhlášky č. 82/96.
Ze zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) vyplývá povinnost využívat reprodukční materiál vybraných lesních dřevin (t.j. smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého) pouze z uznaných zdrojů reprodukčního materiálu. Zařazení dalších dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. Pro tyto dřeviny jsou vymezeny semenářské oblasti a stanovena pravidla přenosu reprodukčního materiálu. Pro ostatní dřeviny jsou jako doporučení navrženy nezávazné semenářské oblasti.
Stávající legislativa se bude měnit očekávaným vstupem naší země do EU resp. při slaďování našich právních předpisů s právními předpisy EU. V případě reprodukčního materiálu lesních dřevin bude tato změna výrazná. Uváděná doporučení v následujícím textu ale nejsou s pravidly EU v rozporu.
Zpracovaný materiál vychází ze zastoupení lesních vegetačních stupňů v přírodních lesních oblastech podle autorů Plíva a Žlábek 1986. Současný typologický průzkum má novější poznatky, které neměl vždy autor k dispozici.
V materiálu nejsou zohledněny některé dosavadní výsledky provenienčního výzkumu, protože stávající vyhláška č. 82/96 některé přenosy reprodukčního materiálu nepovoluje. Genové zdroje v přírodní lesní oblasti (PLO) č. 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy (ing. Hynek CSc.,VÚLHM)
V rámci PLO č. 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy jsou vylišeny lesní vegetační stupně 1-5 (viz. Plíva a Žlábek 1986). I. Vybrané lesní dřeviny Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. VIII – západokarpatská tvořená PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy), 41 (Hostýnsko-Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V oblasti PLO č. 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy se doporučuje rozlišovat a respektovat klimatické ekotypy smrku :
a) horský (5. LVS) – malý podíl b) chlumní (1.–4. LVS)
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 78 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
V rámci PLO č. 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy resp. semenářské oblasti VIII – západokarpatské jsou zdroje reprodukčního materiálu. Určité problémy mohou nastat v 1. – 4. LVS, kde bude zapotřebí vylišit zbytky původního klimatického ekotypu, který se zde vyskytuje.
Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. X – jihomoravská tvořená PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 34 (Hornomoravský úval), 35a (Dyjskosvratecký úval), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko-Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy se podobně jako u smrku ztepilého doporučuje rozlišovat a respektovat 2 klimatické ekotypy (varianty) borovice :
c) chlumní (1. – 4. LVS) d) náhorní (5. LVS) – malý podíl V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, resp. semenářské oblasti č. X –
jihomoravská, jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní více méně dostatečné. Stávající legislativa neumožňuje přenosy reprodukčního materiálu z jiných semenářských oblastí. Modřín opadavý PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy je zařazeno do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posumen podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy je zařazeno do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz ze semenářské oblasti I – jesenické je povolen. II. Ostatní lesní dřeviny 2. Domácí dřeviny jehličnaté
Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/ 96 nebo její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy resp. v rámci navržené semenářské oblasti jsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré dostatečné. 2. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – Vsetínské vrchy a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu buku je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního dostatečné. Dub letní a dub zimní V lesnickém provozu se dosud oba druhy dubů rozlišují jen minimálně. Běžné jsou smíšené porosty obou těchto druhů jako důsledek umělé výsadby. V PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy by měl být převládajícím druhem dub zimní, pro který byla navržena semenářská oblast tvořená PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky).
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 79
Přirozeně se dub zimní vyskytuje v 1. – 4. LVS na sušších stanovištích ve srovnání s dubem letním. Dub letní se přirozeně vyskytuje v 1. – 3. LVS. Má výrazně vyšší požadavky na půdní vlhkost. Uměle se vysazuje na vlhčí stanoviště až do 5. LVS. U obou dubů je nutno respektovat jejich stanovištní nároky. Přenos reprodukčního materiálu dubu letního a zimního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy pro oba druhy dubů nejsou zdroje reprodukčního materiálu vždy dostatečné – viz obaleč a tracheomykóza. Proto bude nutné využívat zdroje v rámci moravské části Karpat s tím, že je nutno rozlišovat a dodržovat stanovištní nároky obou druhů dubu. Lípa malolistá Pro tuto dřevinu je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (kelečské pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu lípy malolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy malolisté dostatečné. Lípa velkolistá Pro lípu velkolistou je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 28 (Předhoří Hrubého Jeseníku), 29 (Nízký Jeseník), 32 (Slezská nížina), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 39 (Podbeskydská pahorkatina) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu lípy velkolisté je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebojejí novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu lípy velkolisté dostatečné. Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto dřeviny je navržena semenářské oblast obsahující PLO č. 38 (Bílé Karpaty a Vizovické vrchy), 36 (Středomoravské Karpaty), 37 (Kelečská pahorkatina), 3 (Pdobeskydská pahorkatina), 40 (Moravskoslezské Beskydy) a 41 (Hostýnsko – Vsetínská vrchovina a Javorníky). Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 neboj její novely. V rámci PLO č. 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, resp. navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné. 6.1.2.6. Funkce provozování myslivosti Komentář :
Zvěř je nedílná součást lesních ekosystémů, byla od nepaměti spjata s životem v přirozených lesích. Změny prostředí mají bezprostřední vliv na stavy a chování zvěře, která zpětně ovlivňuje les. Ke střetu zájmů provozování myslivosti a lesního hospodářství dochází při zvýšených stavech spárkaté zvěře, kdy dochází k poškozování lesů. Dosažení přijatelného souladu je podmíněno objektivním stanovením reálných normovaných stavů zvěře a jejich důsledným dodržováním.
Přestože přírodní lesní oblast Bílých Karpat a Vizovických vrchů pestrostí dřevinné a rostlinné skladby, úživností a celkovou příznivostí přírodních podmínek byla vždy velmi vhodná pro chov lovné zvěře, patřila až do 2. poloviny minulého století k oblastem myslivecky méně významným. V důsledku časté přítomnosti válčících a pustošících armád v minulých stoletích, následkem valašské kolonizace, roztroušeného osídlení – kopanic, pastvou dobytka v lesích a lovem zvěře z existenčních důvodů, byly stavy velmi nízké a některé druhy téměř vymizely. První obraz o stavech zvěře je zachycen v záznamech o úlovcích na panství Illesházyů v severovýchodní části Bílých Karpat. Jelení zvěř se téměř nevyskytovala, zvěř černá jen ojediněle, řídce se
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 80 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
vyskytoval tetřev. Poměrně hojná byla zvěř srnčí, vysoké byly úlovky jeřábků, zajíců a koroptví. Ze sazebníku „zástřelného“, který byl součástí lesního řádu vydaného na tomto panství v roce 1765 vyplývá, že se v oblasti lovil medvěd, vlk, rys, liška, kuna, vydra, jezevec, srnec, divočák, tetřev, tetřívek, bažant, jeřábek, koroptev, sluka, kvíčala. K záměrnému chovu zvěře dochází až v druhé polovině devatenáctého století v honitbách Serenyiů, Magnisů, Lichtenštejnů a zejména oborách průmyslníka Antona Drehera z Klein Schwechatu. Na jeho obory v slovenské části Bielych Karpat navazovala na moravské straně obora o výměře 1.186 ha založená v letech 1894-1897 v polesích Vlára a Kochavec. Byla v nich chována zvěř jelení, doplňována a oživována z chovu lanžhotského, z břeclavské obory Lichtenštejnské, z obory Leinzské u Vídně, z obory stupavské, koncem století vypuštěno na 60 ks jelena středoevropského z Harzu a maďarské Taty. Dále pak zvěř daňčí původem z Maďarska, zvěř mufloní, zvěř černá a srnčí. Pro vysoké škody na lesních porostech byla zvěř jelení v roce 1936 redukována. Koncem 2. světové války byla obora vážně poškozena a po roce 1945 už nebyla obnovena. Z celkového počtu osmi desítek druhů zvěře, které jsou vyjmenovány v zákoně o myslivosti se na území lesní oblasti 38 vykytuje v současném období přibližně 45 druhů. Hospodářsky významná je dnes pouze zvěř jelení, černá, srnčí, méně daňčí a mufloní. Ostatní druhy jsou v tak silné regresi, že jejich význam je nepatrný.
Jelen evropský (Cervus elaphus L.) se v současnosti vyskytuje na celém území LO 38. Původní zdejší zvěř byla značně zdecimována. Základem dnešní populace jsou potomstva oborních chovů a migrující zvěře z oblastí Vsetínských vrchů, revírů frýdeckých a ostravických. Prokázán je i vliv čistokrevné zvěře marmarošské (Cervus elaphus montanus), která pronikla z Malých Karpat, kde byla v minulosti vysazována. Jádrem výskytu jelena je severovýchodní část Bílých Karpat, kde byla v roce 1966 ustavena jelení oblast Vlára 29 s výměrou 15.717 ha. V roce 1976 byla hranice oblasti upravena a velikost činila 9.842 ha, kmenový stav byl stanoven na 60 ks. Poradní sbor koordinoval chov zvěře i v navazujících honitbách, takže cílený chov jelení zvěře byl prováděn na výměře 14.050 ha. Úživnost oblasti je velmi dobrá, což potvrdilo šetření ing. Zabloudila z roku 1980. Byla zjištěna únosnost 1,4 ks jelení zvěře na 100 ha ve 2. jakostní třídě. Normovaný stav 6ks/1000ha je tedy únosný i při potravní konkurenci ostatních druhů zvěře.
Daněk skvrnitý (Dama dama L.) je nepůvodní zvěří, ale v oblasti Bílých Karpat se vyskytuje již více než 100 let. Současný chov daňčí zvěře v PLO 38 je vázán na dvě oblasti na oblast Přečkovice – Bojkovice – Bánov a na oblast Hrubá Vrbka – Hroznová Lhota – Kněždub – Radějov. V prvé lokalitě byla zazvěřování prováděno v 80. letech zvěří z obory v Náměšti nad Oslavou a z maďarského Gyulaje. V druhé lokalitě v okolí Radějova byla prvá zvěř v počtu 5 ks vysazena v roce 1960 a dalších 13 ks v letech 1962 – 68. Původ zvěře byl z obor lesních závodů Kardašova Řečice, Židlochovice, Lány a Veltrusy. Z honitby Radějov, kde byl v roce 1967 kmenový stav 28 ks, se zvěř šířila do okolních honiteb, takže v celé oblasti bylo v roce 1989 již 300 ks daňčí zvěře. Koncem 80. let (1988) byla v honitbě Radějov vybudována obora pro chov daňků. Současná výměra obory činí 1.565 ha. Je řazena do 1. bonity s normovaným stavem 680 ks daňčí zvěře. Muflon (Ovis musimon Pall.) není původní zvěří. V oblasti se objevuje v oborách na přelomu minulého století. V roce 1948 bylo v polesí Vlára vypuštěno 5 ks zvěře ze Křtin. Úspěšně se rozmnožila, vzhledem k nízké trofejové hodnotě a narůstajícím škodám na lesních porostech byla koncem 80. let likvidována. Úspěšně proběhla introdukce v oblasti Bojkovice – Záhorovice – Komňa. Základ chovu pocházel z Českomoravské vysočiny. V roce 1985 zde byla vyhlášena mufloní oblast na výměře 6.800 ha. V období 1956 – 1961 byla mufloní zvěř vysazena v oblasti Velického háje. Původních 14 ks zvěře (11 ks z Mimoně, 3 ks z Karlových Varů) dala základ kvalitnímu chovu v oblasti Horňácka. Z obou oblastí zvěř rozšiřuje svůj areál do okolí, např. revír Vápenky – normované stavy 50 ks. V roce 1986 došlo k introdukci mufloní zvěře do Vizovických vrchů v lokalitách nad Vysokým Polem. Narůstající škody na lesních porostech vedou v posledním decenniu k redukci stavů této zvěře. Srnec obecný (Capreolus capreolus L.) je nejhojnější spárkatou zvěří v přírodní lesní oblasti 38, ve většině honiteb je zvěří hlavní, vyskytuje se od nížin až po nejvyšší polohy oblasti. Díky úživnosti a druhové pestrosti dřevin způsobuje škody okusem jen místně. Prase divoké (Sus scrofa L.) je původní zvěří Bílých Karpat, i když byl v minulosti výskyt vázán jen na několik lokalit. V posledních dvou deceniích stavy mnohonásobně vzrostly. Před vypuknutím prasečího moru v oblasti dosahovaly jarní sčítané stavy více než 200% stavů normovaných. I když vliv této zvěře na les je převážně pozitivní, způsobují nadměrné stavy černé zvěře vážné škody na zemědělských pozemcích. Jelenec viržinský (Odocoileus virginianus BODD.) byl v roce 1984 v počtu 10 ks chovné zvěře přivezené z Finska umístěn v obůrce ve Vizovických vrších v blízkosti Klášťova. Na přelomu 80. a 90. let dosáhly stavy v obůrce přes 30 ks. Část stáda byla poskytnuta jako chovný materiál a asi 20 ks bylo v roce 1991 vypuštěno do volnosti. Zajíc polní (Lepus europaeus Pall.) byl v minulosti nejrozšířenějším druhem, vyskytoval se v celé oblasti. Dobré ač kolísající stavy byly až do konce 70. let. Později dochází ke stálému úbytku. Srovnání
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 81
průměrů jarních sčítání v první polovině 90. let se sčítáním v roce 1973 představuje jen 38 %. Odstřely v 90. letech přestavují jen 5% roku 1973. V posledních letech jsou zaznamenávány, byť sporadicky, výskyty vzácných a chráněných druhů. Medvěd brtník (Ursus arctos L.), jehož výskyt byl mnohokrát zaznamenán, se nejčastěji vyskytuje v SV části oblasti, pozorován v lokalitách Cikán, Říčka, Peňažná, Sidonie, Sv. Štěpán, Študlov. Významné škody nebyly zaznamenány. Rys ostrovid (Lynx lynx L.) vyskytuje se převážně vzácně v SV části oblasti, vyjímečně vyvedena mláďata. Pozorován v lokalitách Končitá, Říčka, Sidonie, Javorník, Čerešienky. Častěji jsou zjišťovány škody na stržené srnčí zvěři. Kočka divoká (Felix silvestris Schreb.) vzácně se vyskytující ze Slovenska migrující druh. Několikrát spatřena v lokalitách Hložec a Návojná. Vlk (Canis lupus L.) migruje ze Slovenska, kde jeho populace narůstá. Evidovány úlovky vlka v roce 1985 v katastru obce Bánov a roce 1988 v katastru Sehradice. Vydra říční (Lutra lutra L.) se řídce a nepravidelně vyskytuje. Výskyt zjištěn 1975 v Hložci, 1989 u Vlachovic, počátkem 90. let opakovaně ve Vlárském průsmyku. 6.2. Funkce deklarované veřejným zájmem a stávající kategorie lesů
Deklarované veřejné zájmy se vztahují k lesním pozemkům a jsou stanoveny zákony (289/95 Sb., 114/92 Sb.) a jejich prováděcími vyhláškami, vládními nařízeními a směrnicemi. Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů a ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodaření. V některých případech se tyto zájmy překrývají.
O zařazování do kategorií lesů ochranných nebo zvláštního určení (dle § 7 a § 8, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb.), rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu. Lesy zvláštního určení podle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. jsou zařazeny přímo (automaticky).
V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8), kde jiný oprávněný zájem je nadřazen funkci produkční, jsou
vlastníci povinni strpět omezení hospodaření v nich, ale mají právo na náhradu za vzniklou újmu vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit náhradu osobám, v jejichž zájmu, o tomto omezení rozhodl (zákon č. 289/1995 Sb., § 11, odst. 3 a § 36, odst. 3-6).
6.2.1. Ochranné lesy
Do lesů ochranných se zařazují lokality na SLT vyjmenovaných v příloze č. 3, vyhlášky Mze 83/1996 Sb. Celá PLO 38 byla zrevidována po stránce typologické (zpřesněna). 6.2.1.1. Kategorie lesů ochranných
Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích podle § 7, odst. 1, zákona č. 289/95 Sb.
LHC – platný LHP Lokalizace (okres – rozdělení lesa) Výměra LHC Strážnice (1997-2006) UH odd. 501 A 3.05 6.2.2. Lesy zvláštního určení
Lesy zvláštního určení jsou lesy, u nichž je hospodaření řízeno či omezováno zvláštními předpisy, vyplývajícími ze specifických potřeb území na nichž rostou. 6.2.2.1. Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 1, zákona č. 289/1995 Sb. a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. 6.2.2.1.a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně (PHO I)
O pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů pojednává zákon č. 14 ze dne 7.1.1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/73 Sb. o vodách (vodní zákon). V § 19 zákona č. 14/98 Sb. se hovoří o ochranných pásmech, jako o územích stanovených k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou.
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 82 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Tato pásma se dělí na pásma prvého stupně (bezprostřední okolí) a pásma druhého stupně v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního podnětu. Zmíněný § 19 zákona č. 14/1998 Sb. se zároveň zmiňuje o činnostech, které jsou zakázány v ochranných pásmech a všeobecně pojednává o náhradách za prokázané omezení činnosti.
V PLO se jedná především o bodové zdroje (vrty, prameny) na lesních pozemcích, které jsou oplocené. Ve dvou případech, a to u Vodárenské nádrže Ludkovice a Vodárenské nádrže Bojkovice, PHO I. zaujímá plochu větší (vyznačenou v terénu) na obou březích jmenovaných nádrží.
6.2.2.1.b) Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod
Na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb. a § 70, odst. 1, zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, zřizuje ministerstvo zdravotnictví ČR na návrh Českého inspektorátu lázní a zřídel, přírodní léčebné lázně v místě, kde jsou přírodní zdroje prohlášeny za léčivé a jichž se má přímo v místě využívat k účelům lázeňské péče.
Ochrana přírodních léčivých lázní je zajištěna usnesením vlády republiky a určením lázeňského statutu. Dále jsou vymezena ochranná pásma, která mají zajistit ochranu před zhoršením kvality a snížením vydatnosti.
Lázně Luhačovice – jejich ochranná pásma jsou určena Vyhláškou JmKNV ze dne 13.12.1988. 6.2.2.1.c) Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 1. Národní přírodní park se v PLO nevyskytuje. 2. Národní přírodní rezervace :
NPR Javořina – UH, HO – vyhláška ministerstva kultury ČR ze dne 9.3.1951 NPR Čertoryje – HO – vyhláška ministerstva kultury ČR ze dne 17.6.1987 NPR Zahrady pod Hájem – HO – vyhláška ministerstva kultury ČR č.j. 9430/87-VI/2 Všechny NPR mají vypracované a schválené plány péče.
6.2.2.2. Lesy, jež lze zařadit do lesů zvláštního určení
Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy dle § 8, odst. 2, zákona č. 289/1995 Sb. u nichž
veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem mimoprodukčních funkcí je nadřazen funkcím produkčním.
Jedná se o lesy : a) v prvních zónách CHKO a lesy přírodních rezervací a přírodních památek (PR, PP) b) lázeňské c) příměstské a lesy se zvýšenou rekreační funkcí d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou f) potřebné pro zachování biologické různorodosti g) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích h) v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
6.2.2.2.a) Lesy v I. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách
Legislativa je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a vyhláška MŽP ČR č. 395/92 Sb. Specifikace požadovaná pro tyto území je podložena schválenými plány péče.
I. Chráněná krajinná oblast (CHKO)
Jedná se o rozsáhlé území s charakteristickým reliéfem a významným podílem lesních i travních porostů (původních karpatských luk) a se širokým spektrem rostlinných i živočišných druhů. Na území dochází k vyznívání mnohých panonských druhů, jako jedinečných pro celé území ČR.
CHKO Bílé Karpaty zasahuje do okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín byla vyhlášena výnosem MK ČSR č.j. 17644/1980 a ode dne 18.10.1996 je i biosférickou rezervací UNESCO.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 83
II. Přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP)
Jedná se o menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením typických ekosystémů pro příslušnou geografickou oblast.
Uvedeno v tabulce příloh.
6.2.2.2.b) Lesy lázeňské
Posláním lesů lázeňských a lesů v okolí zařízení léčebně preventivní péče, je vytvářet vhodné lázeňské prostředí a příznivě ovlivňovat léčebné procesy resp. vytvářet vhodné podmínky pro rehabilitační léčbu. Jsou-li tyto lesy vyhlášeny v oblastech přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod, plní současně s léčebnou funkcí i ochrannou funkci těchto zdrojů.
V subkategorii lesů lázeňských jsou v PLO zařazeny lesy v okolí lázeňského místa Luhačovice, jak vyplývá ze statutu schváleného usnesením vlády ČSR dne 18.1.1956 a schválené kategorizace č.j. OOLP/472/93.
6.2.2.2.c) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí
Funkcí těchto lesů je poskytovat obyvatelstvu možnost rekreace a aktivního odpočinku. Ovšem zvýšený pohyb lidí za účelem rekreace, působí na toto prostředí negativně. Z toho plyne, že hospodaření v těchto lesích je ovlivňováno a musí se v nich hospodařit podle speciálních podmínek a proto je lze zařadit i do lesů zvláštního určení.
Vyhlášeny jsou na revíru Malenovice lesy : Kalvarie k.ú. Napajedla odd. 835 A 5.12 Skalka k.ú. Malenovice odd. 817 A,B 17.33
6.2.2.2.e) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou I. Půdoochranná funkce
Na podkladě zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb. (příloha č. 3) a
revize typologického mapování, jsou již dříve vyhlášené lesy ochranné revidovány a převáděny. V tomto regionu se jedná především o změnu kategorie u tzv. větrolamů, které byly původně v lesích ochranných a nyní jsou zařazovány do lesů zvláštního určení (LHC Luhačovice). Na LHC Strážnice s platností hospodářského plánu od r. 1997, byla kategorizace těchto lesů revidována a tudíž, správná. LHC Luhačovice k.ú. Uherský Brod odd. 242B 0.14 k.ú. Bánov 360C 3.79 k.ú. Nivnice, Suchá Loz 401A,C, 29.01 402A,C k.ú. Nivnice, Korytná 524A,F,G,H,J 9.72 523J,H 525A,B,G --------------------------------------------------------------------------------------------- C e l k e m 42.66 LHC Strážnice k.ú. Ostrožské předměstí odd. 355B,C,D,E 12.60 k.ú. Ostrožská Lhota 357A,B 6.18 k.ú. Blatnice 357E 12.69 504B 585Bč. k.ú. Tvarožná Lhota 403H 5.18 404H k.ú. Kněždub 403J,T,U,V,X,Y,Z 4.90 k.ú. Hluk 503N 0.58
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 84 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
k.ú. Blatnička, Boršice 505A,B, bezl.102,111,D 506H, bezl.109,J,N,O,P 26.29 k.ú. Javorník 565G 581F 8.30 k.ú. Kuželov 575A,B 576A 578D, bezl.102,103 578E 581G,H 20.25 k.ú. Hrubá Vrbka 578B, bezl.101 579H 5.89 k.ú. Malá Vrbka 582B 5.10 k.ú. Louka 584C,E 585G 6.16 k.ú. Lipov 583F,H,J 585Bč.,C,D,E,F,J 7.21 --------------------------------------------------------------------------------------------- C e l k e m 121.33 Ú h r n e m 163.99 II. Vodoochranná funkce • PHO II. a III. stupně Tyto lesy mají plnit funkci ochrany vodních zdrojů. U PHO I. bylo stanoveno PHO II. někde rozlišeno na vnitřní (II.a) a vnější (II.b) a řídce PHO III. stupně. Tyto lesy bylo možno zařadit do lesů zvláštního určení, ale ani v jednom případě nebyl vznesen tento požadavek. • Vodárenské toky a jejich povodí Jsou to úseky vodních toků určené jako zdroj k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 28 MLVH ČSR ze dne 28.3.1975. Povodím vodárenského toku je území, ze kterého povrchové vody přirozeně stékají do vodního toku k profilu vymezujícímu ukončení vodárenského toku. Na šetřeném území to jsou :
Pořadové č. Název Č. hydrologického pořadí Ukončení (název) 62. Koleláč 4-13-01-087 Bojkovice 63. Ludkovický potok 4-13-01-106 Ludkovice 64. Velička 4-13-02-031 Javorník 73. Vlára 4-21-08-028 Vlachovice
• Vodohospodářsky významné toky Jsou takové toky, které jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 28 MLVH ČSR ze dne 28.3.1975. Na šetřeném území to jsou :
Pořadové č. Název Č. hydrologického pořadí 552. Bratřejovka 4-13-01-017 554. Březnice 4-13-01-065 555. Olšava 4-13-01-086 556. Kolelač (Vasilsko) 4-13-01-087 557. Kladenka 4-13-01-093 558. Luhačovický potok 4-13-01-101 559. Ludkovický potok 4-13-01-106 560. Nivnička 4-13-01-117 561. Dlouhá řeka 4-13-02-004 562. Okluky 4-13-02-009 563. Syrovinka 4-13-02-022 564. Velička 4-13-02-027 565. Radějovka 4-13-02-045
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 85
• Chráněné oblasti přírodní akumulace vod (CHOPAV) CHOPAV Vsetínské vrchy – její hranice je v oblasti vedena po hranici okresů Vsetín a Zlín až po státní hranici a území je nejsevernější část PLO. 6.2.2.2.f) Lesy potřebné k zachování biologické různorodosti I. Genové základny (GZ) II. Semenné porosty III. Územní systémy ekologické stability I. Genové základny
Jsou to komplexy převážně původních porostů nebo porosty s významným podílem původních lesních dřevin ne ploše, která postačuje k udržení biologické různorodosti (větší než 100 ha) a které jsou při vhodném způsobu hospodaření schopny autoreprodukce (vyhl. Mze č. 82/1996 Sb.).
GZ č. 211 – Valašské Klobouky – Poteč JD 146.04 ha GZ č. 156 – Vlára BK, KL, JD, JLM, TR 2 186.79 ha GZ č. 229 – Malenovice DBZ, HB 316.28 ha GZ č. 230 – Strání BK, KL, JS 1 289.12 ha GZ č. 155 – Vápenky BK, KL, JS 859.79 ha
II. Semenné porosty
Tyto porosty tvoří základnu, ze které by byl odebírán reprodukční materiál a zajišťována přirozená obnova. Tyto porosty se vyskytují především v GZ jako lesy zvláštního určení a na zbývající ploše jako uznané porosty ke sběru osiva kategorie A a B. III. Územní systémy ekologické stability
Jsou zpracovány v kapitole 7.3. a kapitole 7.4.1.
6.2.2.2.g) Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře V PLO 38 je v současné době uznána pouze obora Radějov rozhodnutím Okresního úřadu v Hodoníně, referátem životního prostředí č.j. 93/53/1020 ze dne 24. 3. 1993. Obora se nachází na souvislých pozemcích v k. ú. Radějov a Tvarožná Lhota. Celková výměra obory činí 1.564,8402 ha půdy, z toho 1.340 ha lesní půdy, 192 ha trvalých travních porostů, 31 ha políček, 1 ha vodních ploch a 1,4016 ostatních ploch. Z této výměry tvoří 306,58 ha lesní půdy vlastnictví města Strážnice, asi 1.033,50 ha lesní půdy je spravováno LČR Hradec Králové s.p.. Nadmořská výška se pohybuje od 300 do 580 m n. m.. Převažují živná stanoviště 3. vegetačního stupně, nižší partie 2. vegetačního stupně. Porostní poměry jsou příznivé - převažují bučiny, doubravy, pařeziny s výstavky s pestrou dřevinou skladbou, ve východní části jsou zastoupeny smrčiny. Hlavní zvěří v oboře je zvěř daňčí, zařazená do 1. bonity. Cílový normovaný stav je 680 ks, koeficient přírůstu 0,8. Další normovanou zvěří je zvěř srnčí, v počtu 50 ks, koeficient přírůstu 0,8. Vyskytuje se i zvěř černá. Celá obora byla budována koncem 80. let. Kolaudace oborního plotu proběhla 2. 12. 1988. V roce 1989 byla Výzkumným ústavem rostlinné výroby Praha Ruzyně – pracovištěm Otrokovice – Ing. Františkem Libosvárem zpracována „Studie úživnosti obory Radějov“. 6.2.2.2.h) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření
Sem lze zařadit lesy, kde je obecný zájem obrany státu a zvláště chráněné území druhu Národní
přirodní památka (NPP). Na území PLO se nachází : VS – Zbrojovka Vsetín – Střelnice 213.87 ha UH – Sklady – Popovice 77.04 ha UH – Zeveta Bojkovice 60.75 ha
Funkce lesů PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 86 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
6.2.2.3. Přehled stávajících kategorií
Kategorie a subkategorie lesa dle zákona č. 289/1995 Sb. Rozloha Kód Název ha % 10 Lesy hospodářské 44 991.63 79.9 21a
Lesy ochranné - na mimořádně nepříznivých stanovištích
3.05
-
31a 31b 31c
Lesy zvláštního určení - v pásmech hygienické ochrany I. stupně - v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod - na území národních parků a národních rezervací
32.12 3 257.30 100.64
- 5.8 0.2
32a 32b 32c 32e 32f 32g 32h
- v přírodních rezervacích a I. zónách - lázeňské - příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou - pro zachování biologické různorodosti - v uznaných oborách - v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření
1185.53 86.27 22.45 163.99 4 798.02 1 340.00 351.66
2.1 0.2 - 0.3 8.5 2.4 0.6
Lesy zvláštního určení 11 337.98 20.1 Lesy celkem 56 332.66 100.0 6.3. Přehled překryvu funkcí a střetu zájmů
Všechny významné deklarované funkce lesů jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí.
6.3.1. Překryvy funkcí lesů Lesy zvláštního určení
Vyhlášené lesy zvláštního určení se překrývají navzájem s jinými významnými funkcemi v lokalitách. Lokalita Lokalita NPR Javořina překryv I. zóna CHKO Ochranné pásmo léčivých a stolních min. vod překryv PHO 1 – Horní Lhota Ochranné pásmo léčivých a stolních min. vod překryv I. zóna CHKO (k.ú. Záhorovice, Lopeník
Březová, Suchá Loz) Ochranné pásmo léčivých a stolních min. vod překryv Lesy lázeňské (Luhačovice) Ochranné pásmo léčivých a stolních min. vod překryv Větrolamy (k.ú. Bánov, Suchá Loz) I. zóna CHKO překryv Genová základna Vlára (č. 156) I. zóna CHKO překryv Genová základna Strání (č. 230) I. zóna CHKO překryv Genová základna Vápenky (č. 155) I. zóna CHKO překryv Větrolam (k.ú. Kuželov 576 Ač.) I. zóna CHKO překryv Uznaná obora Radějov (418F) 6.3.2. Prioritní funkce lesa v rámci překryvů
Prioritní funkce lesa byly stanoveny ve smyslu Směrnice MZe č. 18/1997, č.j. 361/97 – 5010 ze dne
10.3.1997 k vyhlašování kategorií lesů v OPRL : a) les ochranný bude nadřazen lesům zvláštního určení b) les zvláštního určení dle § 8, odst. 1 (ze zákona) je nadřazen lesům zvláštního určení dle § 8, odst. 2 c) překryvy lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 1 mezi sebou navzájem budou řešeny následovně : - při vzájemném překryvu písmena a), b) i c) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene c) - při vzájemném překryvu lesů dle písmene a) b) budou navrženy k vyhlášení lesy dle písmene b) d) při vyhlašování lesů zvláštního určení dle § 8, odst. 2 bude následující pořadí priorit subkategorií :
1) písmeno a – lesy v I. zónách CHKO, PR, PP 2) písmeno b – lesy lázeňské 3) písmeno f – zachování biologické různorodosti – genové základny, prvky ÚSES 4) písmeno e – zvýšená funkce půdoochranná, vodoochranná, klimatická a krajinotvorná 5) písmeno h – jiný důležitý veřejný zájem (např. střelnice)
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Funkce lesů
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 87
6) písmeno c – příměstské 7) písmeno d – lesnický výzkum a výuka 8) písmeno g – uznané obory a bažantnice
6.3.3. Střety zájmů a výhledy v rámci překryvů I. Lesy ochranné
Hospodaření směřuje k ochraně půdy a střety zájmů vlastníka jsou limitovány ustanoveními zákona č. 289/1995 Sb. Vlastník má právo na úhradu újmy vzniklé omezením hospodaření vůči orgánu státní správy, který o omezení rozhodl.
II. Lesy zvláštního určení
Pokud při vyhlášení lesů zvláštního určení dojde ke střetu zájmů nebo omezení vlastníka, má tento právo na náhradu újmy vzniklé omezením hospodaření, podpořené rozhodnutím příslušného orgánu státní správy. a) V pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně se jedná o vymezené území kolem vodárenských nádrží Ludkovice i Bojkovice a většinou malé oplocené plochy kolem podzemních zdrojů vody, kde omezení spočívá ve využívání mechanizace, chemizace a provádění stavebních prací. b) V ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod je nutná ochrana před zhoršením jejich kvality a před snížením vydatnosti. Z toho důvodu je třeba : - soustavně zlepšovat infiltrační poměry srážkových vod při lesním hospodaření, zejména zákazem holosečného způsobu hospodaření (používat pouze maloplošný, podrostní způsob), obnovu lesa v co nekratší době a provádět důkladnou protierozní ochranu. - soustavně zpomalovat odtok povrchové vody zejména hrazením bystřin, budováním malých vodních nádrží a lesnické meliorace omezit pouze na území, kde jsou podmínkou obnovy lesa. - provádět protierozní ochranu budováním svážnic a lesních cest bez používání trhavin, neprovádět těžbu kameniva a sypkých surovin a pro odstraňování pařezů používat trhaviny jen po předchozím souhlasu Českého inspektorátu lázní a zřídel. c) Území národní přírodní rezervace Javořina se řídí schváleným plánem péče a je podřízeno zachování lesního ekosystému, který se vyvíjí bez zásahu člověka a má pralesovitý charakter. d) Lesy v přírodních rezervacích, přírodních památkách (PR, PP) a v I. zóně CHKO Bílé Karpaty jsou obhospodařovány podle schválených plánů péče a hospodaření se řídí především zájmy ochrany přírody (nepůvodní dřeviny). e) Lázeňský les Luhačovice – jeho posláním je především vytvářet vhodné lázeňské prostředí a příznivě ovlivňovat léčebné procesy využíváním zejména klimatických, fytocidních, estetických a jiných účinků lesa. Dále vytvářet vhodné podmínky pro rehabilitační léčbu v terénu. Tyto lesy : - musí chránit a izolovat lázeňské město před hlukem, větrem a exhalacemi - mají vytvářet a zachovávat klima lázeňského města a jsou součástí hydrologického systému přírodních léčivých zdrojů - jsou součástí lázeňského místa a spoluvytváří jeho estetické a psychotropní působení - zabezpečují terénní léčbu formou vycházkových cest a míst pro usměrněné cvičení v přírodě - nesmí mít vymezeny plochy pro žádné druhy rekreačních staveb. f) Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí – zdravotně rekreační využívání lesů vždy ovlivňuje lesní ekosystémy a střet narůstá s intenzitou a významem rekreačních území. Nejvíce jsou ovlivněny lesní části v bezprostřední blízkosti objektů (sportovní zařízení, blízkost měst apod.). Ke snížení produkčního potenciálu lesních částí dochází v souvislosti s účelovou těžbou, volbou dřevin, poškozováním kmenů apod. g) Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou – hospodaření v nich je podřízeno deklarování funkci a vyžaduje jemnější způsoby, ochranu půdního povrchu a omezuje stavební činnost. h) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti – jsou to především Genové základny, které mají specifický (jemnější) způsob hospodaření a omezení ve využívání reprodukčního materiálu. i) Uznaná obora Radějov – stav daňčí zvěře ovlivňují produkční i ekologické funkce a obnova lesa při dalším provozu bude vyžadovat zvýšené náklady pro vlastníka. j) Lesy v nichž jiný důležitý zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření – u všech podchycených se jedná o oplocená území s objekty do nichž je značně omezen vstup. Ten je regulován propustkami.
Ochrana lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 88 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
7. OCHRANA LESA
Předmětem ochrany lesa v OPRL je rozbor škodlivých činitelů a ohrožení těmito škodlivými činiteli včetně imisí. Vychází se ze stávajících ochranářských průzkumů v rámci decenálních obnov LHP a vlastního šetření OPRL. Údaje průzkumu ochrany lesa jsou z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM a vlastního terénního šetření. Výsledky terénního šetření jsou přepočítány na objem nahodilé těžby v PLO podle LHE. 7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli 7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti
Lesní porosty jsou poškozovány řadou biotických a abiotických činitelů, často v součinnosti s imisemi a dalšími antropogenními vlivy. 7.1.1.1. Poškození porostů prvního věkového stupně – rozbor nezdaru NEZDAR ZALESNĚNÍ 1966 - 1975 1976 - 1985 1986 - 1995 1996 - 2007 plánovaný - 20 20 25 skutečný 19,6 21,9 27,9 -
Zvýšení nezdaru zalesnění oproti minulým deceniím jde zejména na úkor jarních přísušků, dále na zvýšení škod zvěří z důvodu změny technologií ochrany kultur od oplocování k ochraně chemické. V současné době ale stoupá podíl oplocení v ochraně kultur proti zvěři. Vzhledem k převaze živných stanovišť se jako jedna z příčin nezdaru zalesnění ukazuje také buřeň, zejména na velkých plochách. Z toho důvodu je nutné zalesňovat ihned po provedených těžbách, tj. v prvním roce vzniku holiny, než dojde k silnému rozvoji buřeně. Příčiny nezdaru v % udává následující tabulka: příčina nezdaru % sucho 49,1 buřeň 14,3 zvěř 19,5 klikoroh 3,2 mráz 2,4 ostatní 11,5 celkem 100,0
Podíl přirozené obnovy činil 7,9 %, což je v oblasti optima buku velmi málo a je nutné podíl přirozené obnovy zvýšit. Sucho: se výrazně projevilo zejména v letech 1992-1994. Jarní přísušky se dostavují koncem dubna až v květnu, více se projevují na plochách otevřených k jihu, mělčích půdách na 2. a 3. vegetačním stupni a na velkých kalamitních plochách. Buřeň: se začíná rozvíjet již v rozvolněných narušených porostech zvláště na bohatých a živných stanovištích, což později značně znesnadňuje obnovu lesa. Ve vyšších polohách ji tvoří třtiny, maliník a ostružiník, Z keřů se nejvíce projevují svída krvavá, kalina sp., brslen bradavičnatý, krušina olšová a bez černý. Dřín se vyskytuje v jižní části oblasti, ale pro jeho relativní vzácnost jej nelze považovat za dřevinu škodící lesu. Silnou a nebezpečnou část buřeně tvoří zejména ve střední a jižní části oblasti plamének plotní (Clematis vitalba), schopný rozvrátit i porosty ve stadiu mlazin a tyčkovin. Z plevelných dřevin jsou v nižších polohách nejvýznamnější bříza, jíva a líska. Místy tyto tzv. plevelné dřeviny však mohou tvořit cennou příměs, např. jako pomocné dřeviny na obtížně zalesnitelných plochách nebo v prvcích systému ekologické stability (SES). Škody zvěří:v kulturách jsou způsobeny zejména okusem, který je intenzivní zvláště v polohách s vysokou koncentrací zvěře v zimních měsících. Jsou způsobeny zvěří srnčí, jelení případně daňkem (obora Radějov). Méně se objevují škody vytloukáním srnčí zvěří, zejména na modřínu a ostatních vtroušených dřevinách. Škody jsou lokální vzhledem k faktu, že hustota populace zvěře je nestejnoměrná.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Ochrana lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 89
Škody hospodařením:jsou souborem škodlivých příčin, které jsou podstatnou měrou soustředěny do počátečního období kultur a které značně ovlivňují ujímavost, vývoj a odolnost založených kultur vůči následným škodlivým činitelům.Tyto škody se týkají kvality sadebního materiálu .Tato kvalita může být ovlivněna způsoberm pěstování, délkou manipulační doby se sadebním materiálem a šetrným zacházením se sazenicemi .Dále má vliv na ujímavost kultur vlastní provedení zalesňovacích prací . Zde se negativně projevuje nedodržení technologické kázně při zalesňování (např. nekvalitně provedené založení, zaschnutí kořenů apod.). Mráz: způsobuje zejména škody v jarních měsících v mrazových polohách na předčasně vyrašených kulturách a na zmlazení buku a smrku převážně jižní osluněné expozici. Celkově mráz není významným činitelem ovlivňujícím nezdar zalesnění. Klikoroh: se vyskytuje pomístně. Hlodavci: se týkají zejména myšovitých hlodavců. Škodí na kořenových krčcích sazenic a zmlazení, až přibližně do tloušťky 5 cm. Poškozeny ohlodáváním kůry jsou zejména kmínky buku a klenu. Škody hlodavci (hryzec vodní) byly zaznamenány v oblasti obory Radějov. Ostatní hmyz: v letech 1992 - 1995 se pomístně vyskytl listohlod stromový na bukových sazenicích. 7.1.1.2. Poškození starších porostů PŘÍČINY NAHODILÝCH TĚŽEB V LETECH 1988 - 1995 UKAZUJÍ NÁSLEDUJÍCÍ TABULKA A GRAF: 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 celkem vítr 7283 35526 71298 32629 13520 4627 5239 8851 178973 sníh 11636 5274 5873 4965 11856 74374 47895 15965 177838 imise 163 443 2567 738 348 226 243 171 4899 sucho 4620 3798 2177 3017 10539 31409 32003 39625 127188 kůrovci 407 305 857 356 5442 14856 33546 89965 145734 hniloby 2245 374 1256 1152 713 662 313 218 6933 ostatní 5292 3924 15687 9032 9764 16543 14584 25787 100613 celkem 31646 49644 99715 51889 52182 142697 133823 180582 742178
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Ochrana lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 91
PODÍL DŘEVIN NA NAHODILÝCH TĚŽBÁCH PODLE DRUHU POŠKOZENÍ UKAZUJE NÁSLEDUJÍCÍ TABULKA: vítr sníh imise sucho kůrovci hniloby ostatní celkem smrk 161299 79226 4899 132369 148837 6107 18559 551296 borovice 3528 102950 0 2352 1474 0 13588 123892 dub 1586 0 0 1068 0 0 39079 41733 buk 18624 164 0 2664 0 352 255 22059 ostatní 11488 498 0 6916 523 480 35188 55093 celkem 196525 182838 4899 145369 150834 6939 106669 794073
U dubu největší podíl nahodilých těžeb tvoří odumírání dubů způsobené tracheomykózou, u ostatních dřevin je převaha nahodilých těžeb způsobená odumíráním jedle.
Údaje byly získány z LHE, hlášení o škodách pro VÚLHM, z textových částí LHP a vlastního terénního šetření. Textové části LHP byly zpracovány stejným autorem jako celá tato kapitola. 7.1.2. Poškození porostů imisemi
Stav poškození lesů se hodnotí podle dvojstupňového klasifikačního systému. Skládá se ze stupnice pro klasifikaci poškození jednoho stromu a stupnice pro klasifikaci poškození porostu. Dynamika poškozování lesních porostů imisemi je vyjadřována pomocí tzv. pásem ohrožení imisemi. 7.1.2.1. Pásma ohrožení imisemi
Systém pásem ohrožení byl vytvořen koncem padesátých let VÚLHM Jíloviště – Strnady a pásma v tomto systému byla charakterizována především roční střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a životností dospělých porostů smrku od začátku poškozování. Charakteristika pásem koncentracemi SO2 však není obecně platná pro všechny lesní oblasti, protože na poškození se podílejí i mnohé další škodliviny a vlivy. Při rozhodování o hospodaření v lese není nutné znát složení škodlivých látek, jejichž působení stejně není přesně známo a ani je hospodář nedokáže ovlivnit. Je však nutné poměrně spolehlivě odhadnout budoucí vývoj poškození. Proto je v současné době kladen hlavní důraz na životnost porostů. Pásmo ohrožení lesů imisemi je tedy chápáno jako území na kterém synergické působení imisí, klimatu, orografických a stanovištních podmínek (a také genetické vlastnosti porostů) má za následek zkrácení životnosti dospělých smrkových porostů.
Při posuzování poškození je nutné si uvědomit, že různé míry defoliace nejsou vždy způsobeny imisemi, zejména v nižších polohách (2. - 4. vegetační stupeň). Zde se na defoliaci podílí především sucho, dále houbové choroby, eventuelně oslunění v dospělých proředěných porostech a v porostních stěnách. 7.1.2.1.1.Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí
Ministerstvo zemědělství stanovilo s platností od 1. 1. 1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí (dále jen pásma ohrožení). Hranice pásem ohrožení jsou zakresleny v mapách 1 : 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech. atd
Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č.78 ministerstva zemědělství ze dne 18.března 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. (§ 1). (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen "pásmo ohrožení"). (2) Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č.78/1976Sb. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let.
Ochrana lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 92 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
- do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu borových porostů nebo listnatých porostů, přičemž : - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10% původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5% stromů. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2% původního počtu stromů. Dospělým porostem je porost po ukončení výchovy. Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odstavce 2 lesního zákona 289/1995 Sb.) jsou pásma A, B. 7.1.2.1.2. Přehled pásem ohrožení v oblasti. Pásmo ha % C 3912 7,1 D 51339 92,9
Lesní oblast je zařazena do dvou pásem imisního ohrožení. Převážná část je zařazena do pásma D, malá část je zařazena do pásma C. Zákresy pásem jsou na mapách dlouhodobých opatření ochrany lesa. Pásmo C zahrnuje pouze 7,1% plochy PLO. Maximální stupeň poškození porostů je 2. Tento stupeň poškození se vyskytuje řídce v dospělých silně proředěných porostech, vystavených i jiným stresujícím faktorům (oslunění, sucho, vítr, sníh a námraza). Zdroje imisního poškození jsou dálkové, zejména Ostravská aglomerace, dalšími zdroji imisního znečištění jsou Zlínsko-otrokovická aglomerace a elektrárna Hodonín. Na poškození se dále podílejí průmyslové podniky v městech sousedících s PLO. V rámci republiky se jedná o imisně málo poškozenou PLO. 7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí a ostatních negativních civilizačních faktorů
Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškozených a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden ve vyhlášce č.78/1996 Sb. STUPEŇ POŠKOZENÍ JEDNOHO STROMU (SMRK) : (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.) Stupeň poškození jednoho stromu
Popis poškození Defoliace koruny v %
0 Nepoškozený strom 0 1 Slabě poškozený strom 1 - 25 2 Středně poškozený strom 26 - 50 3 Silně poškozený strom 51 - 75 4 Odumírající strom 76 – 100 5 Odumřelý strom 100
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Ochrana lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 93
STUPEŇ POŠKOZENÍ POROSTU (SMRK) : Stupeň poškození Popis poškození porostu Stupeň poškození jednoho stromu Porostu 0 1 2 a větší 3 a větší 0 Nepoškozený porost 100 0 0 0 0/1 Porost s prvními
symptomy poškození 99 20 0 0
I Slabě poškozený porost 0 0 32* 5* II Středně poškozený porost 0 0 84* 30* III a Silně poškozený porost 0 0 0 50 III b Velmi silně poškozený porost 0 0 0 70 IV Odumírající nebo odumřelý
porost 0 0 0 100
*Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot(I,II). Tolik znění vyhlášky č. 78. Znovu je nutné zdůraznit, že defoliace neznamená nutně přítomnost imisí. 7.1.2.2.1. Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Charakteristika poškození porostů smrku
0 - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9-12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7-9 ročníků, v polohách nižších 5-7 ročníků jehlic. 0/1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 - 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. I - porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 - 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. II - stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 - 2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy 3 - 5 ročníků jehličí, převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5%. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 - 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 - 15% jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosýchání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak v borovici.Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by byla neschopná další delší existence. IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách. IVb - porosty odumřelé - cca 70% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č.78/1996Sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují. 7.1.2.2.2. Plošný přehled stupňů poškození v oblasti v ha Stupeň 0 1 2 3a jehl. list. jehl. list. jehl. list. jehl. list. Celkem ha 26920 26564 1350 289 109 19 0 0 55251 % 48,8 48,1 2,4 0,5 0,2 0 0 0 100
Ochrana lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 94 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
7.1.2.3. Přehled o imisním zatížení Vývoj emisí SO 2 v bývalé ČSSR : Počátkem 50.let .....................cca 1 mil. tun SO2/rok Počátkem 60.let .....................cca 2 mil. tun SO2/rok Počátkem 70.let ................…cca 2,5 mil tun SO2/rok Koncem 80. let ........................cca 3 mil tun SO2/rok V r.1995 - Česká republika 1,091 mil tun SO2/rok V r.1996 - Česká republika 0,973 mil tun SO2/rok PŘEHLED VÝVOJE EMISÍ ŠKODLIVIN V ČESKÉ REPUBLICE OD R. 1987 DO R.1996. (REZZO 1-4) (Zdroj: ČHMÚ Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1995, grafická ročenka) Rok Prach SO2 NOX CO CxH y 1987 951 2164 816 738 139 1988 840 2066 858 737 139 1989 673 1998 920 885 228 1990 631 1876 742 1055 225 1991 592 1776 725 1102 227 1992 501 1538 698 1045 205 1993 441 1419 574 967 204 1994 344 1270 368 978 143 1995 201 1091 413 874 117 1996 187 973 440 934 180
Údaje o emisích jsou uvedeny v 1000 tun/rok 7.1.2.4. Zhodnocení poškození porostů imisemi 7.1.2.4.1.Vývoj a rozsah exhalačních těžeb:
Exhalační těžby nebyly v PLO v LHP plánovány. Celkem bylo vykázáno bylo 4899 m3 exhalačních těžeb. Jednalo se jen o jednotlivé souše nebo skupiny poškozených stromů. Pokud byly prováděny nahodilé těžby jako možný důsledek imisí, byly vykazovány u jiných převládajících činitelů. 7.1.2.4.2.Současný zdravotní stav porostů :
Lesy v PLO jsou relativně málo poškozené imisemi. Současný zdravotní stav porostů je vyjádřen rozsahem stanoveného stupně poškození. V současné době nedochází ke zhoršování zdravotního stavu porostů a do budoucnosti lze očekávat postupné zlepšování. Větší poškození imisemi se vyskytuje na vrcholových hřebenech vyjma nejvyššího vrcholu (Javořina), dále v některých exponovanějších nižších polohách (oblast u Velké n. Veličkou). 7.1.3. Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho) 7.1.3.1. Poškození větrem
Největší škody větrem byly koncentrovány do lokality „Rasová“, nyní v majetku obce Komňa, kde je rozsáhlý blok smrkových porostů rovrácený přepadavými větry převážně z jižního směru. Silně je také ohrožena lokalita „Vasilsko“, kde je blok stejnověkých smrkových porostů silně napadených hnilobami (1. generace lesa).
Největší škody v severní části PLO působí převážně vítr západních směrů - Z, SZ, eventuelně ze severního směru. V jižní části PLO se na škodách větrem ve zvýšené míře podílí vítr z jižního směru, zejména na některých otevřených lokalitách.
Škody větrem se objevují v celé oblasti, nevyjímajíc ani listnaté porosty, ale kalamity jsou plošně omezené z důvodu druhové pestrosti porostů. Převážně se jedná o rozptýlené škody v porostech, eventuelně na menších plochách.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Ochrana lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 95
7.1.3.1.1. Zhodnocení historického vývoje škod větrem
Vzhledem k poměrně velké ekologické a statické stabilitě porostů v lesní oblasti nedošlo v historické době k rozsáhlým kalamitám zasahujícím rozsáhlé plochy lesa. Biotičtí a abiotičtí činitelé působili v plošně omezených lokalitách. 7.1.3.1.2. Vývoj škod větrem za posledních 20 let
Největší soustředěná kalamita byla v oblasti Rasová a během posledních 20 let dosáhla cca 28 000 m3. V této oblasti došlo k chybnému těžebnímu postupu a byly otevřeny stěny na návětrné straně jižnímu větru, který rozvrátil skoro čisté smrkové porosty ve stáří 80 - 90 let. Na této lokalitě je zřetelně patrné, že jakýkoliv stabilnější prvek je schopen zabránit škodám větrem. 7.1.3.1.3. Provedená opatření proti škodám větrem
Opatření proti větrným škodám v porostech prakticky na celé PLO nebyla prováděna. Na některých místech byly umístěny zpevňovací prvky kolmo na směr převládajícího větru, ale spíše jako vložení listnatých prvků při zahájení obnovy v porostech, než jako cílená prevence větrných škod. Po každé větší kalamitě je snaha zalesnit vzniklé holiny co nejdříve (i co nejlevněji) a tak opět vznikají stejnorodé jehličnaté (vesměs smrkové) kultury s minimální příměsí zpevňujícíh dřevin a s nedokonale vytvořeným systémem zpevňujících pásů. Během dalších cca 60ti let zdánlivě nehrozí bezprostřední nebezpečí a tak dochází k chybám a nedůslednosti při výchově a při nevčasném rozčleňování a vnitřním zpevňování porostů. V minulých deceniích byly dokonce některé bukové porosty obnovovány holosečemi s následným zalesněním čistého smrku a v pěstebních pracech byl podíl buku redukován. 7.1.3.2. Sníh a námraza
Na přelomu let 1992-3 a 1993-4 se vyskytly rozsáhlé škody závěsem mokrého sněhu. Poškozeny byly především čisté porosty borovice, méně smrku. U některých borových porostů bylo nutno přistoupit k těžbě z hospodářské nutnosti a předčasné obnově. Nejvíce byly poškozeny porosty na živných typech s velmi intenzivním výškovým přírůstem. Borovice ve smíšených porostech byla poškozena v menší míře. Jinak škody sněhem (někdy i námrazou) se vyskytují v oblasti méně často než škody větrem. Více bývají poškozovány mladé porosty (II.-III. věková třída), ale hlavně porosty neprobírané, nebo probírané opožděně. 7.1.3.3. Škody suchem
PLO je na rozhraní vlivu panonské oblasti, která zřetelně ovlivňuje místní klimatické podmínky. To se projevuje zejména v jižní části na svazích orientovaných od jihovýchodu po jihozápad. Zde jsou lesní porosty ohrožovány zejména jižními větry na jaře, kdy v období intenzivního růstu přichází perioda sucha. I typologicky je patrné, že nižší vegetační stupně se vyskytují relativně ve vyšších polohách. Tento vliv stresuje zejména smrk vyžadující vzdušnou a půdní vlhkost. Stresované porosty jsou málo odolné proti ostatním škodlivým faktorům, zejména proti kůrovcům. To se projevilo především v extremně suché periodě v letech 1992-1994, kdy byly rozvráceny zejména porosty v nižších vegetačních stupních. V některých porostech (oblast u Velké n. Veličkou) smrk reagoval defoliací do ponechání 2 - 3 ročníků jehličí. 7.1.4. Poškození biotickými činiteli 7.1.4.1. Poškození porostů zvěří
Škody jsou lokální vzhledem k faktu, že hustota populace zvěře je nestejnoměrná. Největší škody jsou v oblastech výskytu jelení a mufloní zvěře, dále jsou škody patrny v oboře Radějov určené k chovu zvěře dančí. Zvěř srnčí se vyskytuje v celé PLO 38. Jelení zvěř se koncentruje v severní části PLO (revíry Sidonie, Štítná n. Vláří a Bojkovice lesní správy Luhačovice), největší škody okusem a loupáním jsou v oblasti Vlárského průsmyku. Přesto, že v této oblasti jsou velmi dobré podmínky pro přirozenou obnovu buku a buk se také masově zmlazuje, škody okusem a loupáním narušují řádnou výchovu lesních porostů. U kultur a mlazin dochází ke zmnožení terminálních vrcholů, takže celá plocha vizuálně vypadá v pořádku s dostatečným množstvím jedinců, ale ve skutečnosti počet stromků na ploše neskýtá předpoklady pro řádnou výchovu.
Smrkové porosty jsou poškozeny loupáním, zejména v oblasti Sidonie a v oblasti Šanova.
Ochrana lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 96 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
V současné době jsou škody loupáním v nepatrné míře, škody jsou především okusem na přirozené obnově. Tento stav je vážnou překážkou pro dokonalou přirozenou obnovu. Velmi silné škody mufloní zvěří jsou na revíru Vápenky lesní správy Strážnice, kde na části revíru (3 oddělení) došlo koncem osmdesátých let k silné koncentraci mufloní zvěře a škody ohryzem a loupáním stouply na takovou míru, že v části porostů jsou nutné rekonstrukce. Na této lokalitě v současné době nejsou nové škody mufloní zvěří vzhledem k silnému snížení stavů. 7.1.4.1.1. Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří
Místy jsou proti loupání a ohryzu prováděny ochranné nátěry. Rozsah ošetření nemůže postihnout všechny ohrožené porosty a proto v posledních letech došlo ke značnému rozsahu poškození. Účinné opatření spočívá především ve snížení stavů zvěře a ochraně jen nejvíce ohrožených porostů. Chrání se jen cca 500 vybraných jedinců na 1 ha. Vybírání jedinců je z hlediska dalšího vývoje porostů velmi obtížné, protože prognóza vývoje a tím určení nadějných jedinců je krajně složitá, ne-li nemožná.
Proti okusu se provádějí zábrany vstupu zvěře (oplocenky), dále nátěry pro zimní období (osvědčený Morsuvin, Nivus a další novější přípravky). Na listnáčích je však citelný opakovaný letní okus, kterým stačí zvěř tyto dřeviny prakticky likvidovat. Proto musí být dosud většina ohrožených kultur (především listnatých), chráněna velice nákladným oplocováním. Používají se dřevěné oplocenky, využívající místní materiál, dále drátěné oplocenky s různou šíří ok. Účinnost oplocení je závislá na velikosti oplocenek, na jejich pravidelné kontrole a údržbě. Místy je využívána ochrana jednotlivých cenných sazenic (listnáčů nebo modřínu) pomocí rozsoch, chrániče z umělých hmot nebo jiných prostředků. Začínají se používat kontrolní oplocenky pro objektivní zjišťování vlivu zvěře na odrůstání lesních kultur. Sleduje se vývoj kultury v oplocené části a vývoj stejné kultury mimo oplocení. 7.1.4.2. Kalamitní škůdci - podkorní a listožraví
Z kalamitních hmyzích škůdců se vyskytují : lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý, klikoroh borový, pilatka smrková, ostatní viz níže. 7.1.4.2.1.Lýkožrout smrkový a lesklý (Ips typographus a Pityogenes chalcographus).
Lýkožrout smrkový se začal vyskytovat počátkem tohoto století v návaznosti na změně druhové skladby ve prospěch smrku. K přemnožení docházelo sporadicky po větrných kalamitách.
Výskyt lýkožroutů v posledním období.
Za poslední dvě decenia se však rychle zvyšuje podíl škod větrem, sněhem a námrazou a v posledních letech i suchem a v opakujících se polomech a vývratech nachází kůrovec vhodné podmínky pro svůj vývoj. Tím současně dochází k vytváření nových porostních stěn, nátrží a proředěných míst, kam se nálet kůrovců soustřeďuje. Kontrola výskytu se po zavedení feromonových lapačů soustředila výrazně na ně, použití klasických lapáků bylo omezeno. Suché a teplé období v letech 1992 - 1995 spolu s nedůslednou kontrolou a asanačními pracemi, zejména u menších majetků, způsobilo kalamitní rozmnožení kůrovců, který se stal nejzávažnějším škůdcem posledních let. Kalamita postihla všechny oblasti, nejvíce byly poškozeny smrčiny na 2. - 4. vegetačním stupni, zhruba po čáru 550 m n.m., kde je smrk nejvíce ohrožený přísušky. V oblasti Vizovických vrchů přemnožení zasáhlo i vyšší polohy. V současné době je kalamita na ústupu, mimo vlastních asanačních těžeb se na snížení populační hustoty podílelo nasazení kombinace lapáků a feromonových lapačů. Převážná část větších majetků se s kalamitou vypořádala, problematickými zůstávají některá ohniska kůrovců na drobných majetcích. Lýkožrout lesklý napadající mladší porosty doprovází lýkožrouta smrkového ve starších porostech. 7.1.4.2.2. Klikoroh borový (Hylobius abietis)
Výskyt na většině lokalit není zvýšený, nejedná se o závažného škůdce, nicméně jsou nutné kontroly pro zamezení lokálního přemnožení. 7.1.4.2.3. Pilatka smrková (Pristiphora abietina)
V minulosti nedocházelo k přemnožení tohoto škůdce pro malý výskyt smrku, v posledním deceniu došlo k přemnožení v roce 1992 v níže položených oblastech střední části PLO s těžištěm jižně od Zlína. Převážně byly poškozeny smrkové monokultury ve stadiu mlazin a tyčkovin, při kalamitním výskytu byly poškozeny i starší porosty. Proti pilatce bylo v nejvíce poškozených porostech použito chemických prostředků.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Ochrana lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 97
7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci Štětconoš ořechový (Dasychira pudibunda)
V letech 1993-4 se ve vrcholové partii závěru Filipova údolí na bukových porostech kalamitně rozmnožil štětconoš ořechový. Na ploše cca 200 ha způsobil holožíry. Nebylo zasahováno chemicky, kalamitní výskyt skončil v roce 1994 samoregulací populace. Poškození je pouze ztrátou přírůstu, v minimální míře došlo k úhynu stromů. Tesařík modřínový (Tetropium gabrieli)
V letech 1990 - 1993 se na modřínech silně přemnožil tesařík Tetropium gabrieli, který do té doby vystupoval jen jako sekundární technický škůdce dřeva. Při přemnožení se stává primárním škůdcem modřínů. Jako modřínový monofág je schopen při přemnožení silně ohrozit i rozptýlené modříny v porostech. Obaleč dubový (Tortrix viridana)
Škody jsou chronické, místy dochází k holožírům. Dochází k oslabení stromů, ale duby nasazují nové listy a škody nejsou významné, jedná se o ztrátu na přírůstu a oslabený jedinec může snáze podlehnout jiným patogenům. Dochází k tvorbě nepravého letokruhu, dřevo je kvalitnější pro dýhárenské výřezy. Výskyt během celého decenia, lokální maximum v roce 1996. Listohlod (Phyllobius sp.)
V letech 1991-2 se na bukových kulturách vyšších poloh (Velký Lopeník) rozmnožil listohlod, místy způsobující holožíry s následkem úhynu sazenic.
7.1.4.4. Hniloby
Prakticky v celé oblasti je hnilobami nejvíce poškozený smrk, jako místně nepůvodní dřevina v oblasti s převahou živných půd. Napadení houbovými patogeny je umocněno ještě tím, že smrk byl masově zaváděn na bývalé nelesní plochy, kde tvoří první generaci lesa. Základními houbovými patogeny na smrku jsou Heterobasidion annosus (červená hniloba) a václavky (Armillaria sp.) Podíl napadených jedinců stoupá s věkem porostů a v porostech starších 80 let je v průměru 25%. V PLO se vyskytují porosty se 100% napadením hnilobami.
V PLO je nejsilněji hnilobami ohrožena lokalita „Vasilsko“, kde se jedná o 1. generaci lesa na bývalých loukách (zalesnění v letech 1905-07). Nyní mýtní porosty jsou promořeny hnilobami z 80-90% a jejich statická stabilita je silně narušena.
Hniloby na listnáčích, zejména na buku jako nosné listnaté dřeviny, se projevují v mýtních porostech, kde mimo vlastní hniloby dřeva způsobují tzv.“nepravé jádro“, snižující kvalitu dřeva. Podíl stromů s nepravým jádrem v porostech starších 140 let dosahuje až 60%. Z toho důvodu je nutné v bukových porostech neprodlužovat obmýtí a obnovu porostů dokončit ve 130 - 140 letech porostu. Hlavními houbovými patogeny jsou troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) a dřevomor kořenový (Hypoxylon deustum). Dřevomor kořenový působí také jako faktor zřetelně snižující statickou stabilitu porostů.
V PLO, zejména v její střední části jsou rozšířeny lesy nízké a střední. V těchto lesích jsou hniloby výrazným fenoménem ovlivňujícím kvalitu dřeva a statickou stabilitu. Dospělé porosty jsou hnilobami napadené z 60-70% v důsledku předržení pařezin po opuštění tohoto způsobu hospodaření. 7.1.5. Ostatní škodliví činitelé Ochmet
Ochmet se vyskytuje zejména v nižších a jižních částech PLO. Napadá převážně výstavky nebo okraje starých mýtních porostů. Vlastní vliv ochmetu je spíše okrajový, ale v kombinaci s tracheomykózním onemocněním způsobuje menší odolnost napadených jedinců. Odumírání dubů (tracheomykóza)
Odumírání dubů způsobené tracheomykózním onemocněním (houby rodu Ophiostoma) se vyskytuje především v pařezinách, dále v jižní a nižší partii PLO. Probíhá ve vlnách, v oblasti souvisí vždy s oslabením dubů přísušky. Pokusně bylo použito proti tracheomykóze postřiků kyselinou boritou v roce 1989. V podílu nahodilých těžeb u dubu dosahuje tracheomykózní onemocnění 95%. Sesuvy
Sesuvy tvoří nezanedbatelnou část poškození lesa, zejména z důvodů podloží tvořeného magurským flyšem. Ten je tvořem jílovitými a pískovcovitými vrstvami, které velmi snadno podléhají sesuvům. Sesuvy se vyskytují pomístně po celém území, jejich aktivita roste s dešťovými srážkami, nejvíce
Ochrana lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 98 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
v roce 1997 při katastrofálních srážkách, zejména ve střední a severní části PLO. Předpokládalo s že se proti sesuvům nedá v podstatě bojovat, že sesuvům podléhají všechny věkové stupně lesa nízkého i lesa vysokého. Nicméně poslední empirické výzkumy ukazují, že i když váha stromového patra je výrazně nižší než váha sesouvané zeminy, hraje tato váha určitou roli. I staré zákonné předpisy z Rakousko-Uherské monarchie upozorňují na váhu porostů. Proto je nutné upřednostnit les nízký či střední, eventuelně zkrátit obmýtí (v historii se doporučovalo obnovit les do jeho 80ti let). Sesuvová čela je nutné zalesnit dřevinami schopnými je částečně odvodnit (JIV, VR, BR, OL, OS). Tato opatření platí pouze pro normální meteorologické podmínky. Pokud dojde k tak mimořádné situaci jako v červenci 1997 (stoletá voda) jsou veškerá pěstební opatření neúčinná. Odumírání jedle
Jedle bělokorá (Abies alba) je domácí nejprodukčnější dřevinou, v minulosti ceněnou, ale s nástupem smrku postupně opomíjenou. Navíc byl sledován trend postupného chřadnutí jedlových porostů a během 80tých let došlo na území k velmi rychlému odumírání jedlí. Stromy, zejména starší 70ti let, měly drasticky snížené ochvojení, zastavil se výškový přírůst a docházelo k tvorbě adventivních výhonů na kmenech. V rámci nahodilých těžeb byly těženy nejen jedle suché, ale i jedle přežívající. Na přelomu let osmdesátých a devadesátých je vizuelně patrné zlepšení zdravotního stavu jedle. Jako příčiny chřadnutí jedle byly různými autory uváděny různé vlivy, navzájem se popírající, ale při pěstování jedle se nebraly v úvahu její ekologické nároky, jako schopnost a patrně i nutnost v mládí přežívat v zástinu pod mateřským porostem či pionýrskou dřevinou. 7.2. Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa 7.2.1.Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi
Pásmo C imisního ohrožení je charakterizováno středním a nižším imisním zatížením při poměrně příznivých stanovištních podmínkách. Ve způsobu hospodaření jde především o stabilizaci porostů citlivých dřevin (smrk) tak, aby doba mezi počátkem poškození a rozpadem porostů se maximálně prodloužila. Jednoznačně převažují pozitivní vlivy výchovného zásahu. Uvolnění korun stromů poskytuje zvýšený světelný požitek a tedy lepší podmínky pro činnost asimilačních orgánů. Celkově přispívá ke zvýšení odolnosti i to, že se výchovným zásahem odstraní především poškození jedinci. S výchovou je nutné začít včas, tj. v době, kdy se porost začíná zapojovat. Současně je nutné vytvářet na okrajích porostů a v návětrných stranách hustý porostní plášť důležitý pro snížení rychlosti proudění vzduchu v porostech a tím i imisního toku. Je nutno zachovat celistvost porostů. Důležitou a prakticky významnou možností, jak snížit celkový vliv imisí na les, je snížit vliv dalších stresových faktorů (hmyzí škůdci, houbové choroby apod.). V rozpracovaných poškozených smrkových porostech je nutné snížit obmýtí a zkrátit obnovní dobu. Listnaté porosty neobnovovat předčasně, při jejich obnově důsledně využít přirozené obnovy. Ucelené smrkové porosty bez známek poškození předčasně nerozpracovávat. 7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli
Ochranu vůči abiotickým činitelům řešíme v rámci vnitřní a vnější prostorové úpravy lesa. 7.2.2.1. Vítr
Vnitřní prostorová úprava se provádí porostní výchovou (do věku 40 let),případně vylepšováním zpevňujícími dřevinami v nejmladších věkových stádiích.Cílem výchovy jsou hluboce zavětvené stabilní smrky (nedovolit po dobu výchovy odeschnutí spodních větví) v návětrných částech porostů. Zde je nutné zdůraznit, že se jedná jen o návětrné části porostů, nikoliv o porosty celé. Toho lze dosáhnou silnými zásahy v nejmladších věkových stupních. Účelem takových výchovných zásahů je snížení štíhlostního koeficientu (vhodného i z hlediska působení škod sněhem),větve částečně brání loupání vysoké zvěře, pokud dojde k ohryzu je tento rychleji zalit pryskyřicí díky větší asimilační ploše, která je také vhodnější z hlediska působení imisí. Při snížení štíhlostního koeficientu pod 0.8 dochází k omezování škod sněhem. Při tomto snížení ale dochází ke ztrátám na kvalitě, stromy se hůře čistí od odumřelých větví.
Základem pro vnější prostorovou úpravu je teorie mýtních článků. Mýtním článkem se chápe seskupení porostních skupin uspořádaných podle mýtního pořadí (s narůstajícím věkem), vzájemně na sebe organicky navazujících ve směru nebezpečného větru, chráněných postupným vzájemným krytím, doplněných ze stran porostním pláštěm a dále soustavou stabilizujících prvků. Mýtní článek je základní jednotkou pro rozmítění prvků statické stability lesa, která má dlouhodobou funkci. Velikost mýtního článku je v podstatě dána obnovní dobou a neměla by přesáhnout 5 ha. Zpevnění smrkových porostů můžeme provádět:
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Ochrana lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 99
a) Při zalesňování Zalesňováním zpevňujícími dřevinami a to nejen ve skupinách či pruzích orientovaných kolmo na
směr převládajívího větru, ale také pomocí řadových výsadeb (směs BK-SM). b) V kulturách
Doplňováním a vylepšováním zpevňujícími dřevinami c) V tyčovinách
Vytvářením závor,t.j. proředěním za účelem zpevnění kořenové soustavy a vytvoření podrostu. Vytváření závor však v oblastech koncentrace zvěře nelze jednoznačně doporučit vzhledem k častému poškození tyčovin zvěří. d) Mezi staršími a mladšími porosty kde je nebezpečí, že po smýcení staršího porostu by došlo k vyvrácení vedlejšího mladšího porostu. vytvářením odluk,t.j. obnovou pruhu staršího porostu podél mladšího porostu(holosečí nebo clonně)za účelem vytvoření pláště podél mladšího porostu.
Je nutné si uvědomit, že jakýkoliv zpevňující prvek zvyšuje odolnost porostů. Za příklad může sloužit situace zobrazená na mapce (šipka označuje směr převládajících větrů), kdy javorový větší kotlík (420 F 4) zvyšuje odolnost skupin 420 F 10, C 10, B10. Ostatní porosty byly rozvráceny větrem.
7.2.2.2. Výchova lesních porostů
Prořezávky jsou základním nejdůležitějším pěstebním úkonem, neboť rozhodují o dalším vývoji a osudu porostů, zvláště v oblastech ohrožených větrem, sněhem nebo imisemi. Sledují postupnou redukcí počtu jedinců vytváření pravidelných a dobře vyvinutých korun, zamezení předčasného usychání spodních
Ochrana lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 100 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
větví a tím prodlužování zelených korun, úpravu druhové skladby ve prospěch hlubokokořenných dřevin odolným proti větru (md, dg, bo, db, bk, dbč, kl, js, ol). Prořezávky je nutno provádět včas.
Probírky pokračují v cílech výchovy, tj. redukce počtu jedinců s důsledným uvolňováním cílových a odolných dřevin. Je nutné důsledně a intensivněji probírat návětrné okraje porostů a žebra (závory) uvnitř porostů. Intensitu volit vždy tak, aby porost příznivě reagoval zvýšením přírůstu a rychle se opět zapojil. Probírky ve starších porostech je třeba diferencovat s ohledem na dřeviny, věk porostu, stanoviště a konfiguraci terénu. Nikdy by nemělo dojít k negativní reakci a k prořeďování porostů. Podíl břízy a osiky by měl být v porostech přiměřeně nízký, protože tyto dřeviny v mládí silně omezují růst kvalitních a dlouhověkých dřevin a po svém přirozeném ústupu potom zanechávají v porostech nežádoucí mezery. Pokud se s příměsí těchto dřevin (cca do 5%) počítá, měli by být ponecháváni nejkvalitnější jedinci, nikoliv až výmladky po provedeném výseku. Výjimkou by bylo zalesňování nelesních či obtížně zalesnitelných lokalit, kdy je možné využít pionýrských dřevin a klimaxové dřeviny (jedle) vnášet do porostů postupně s využitím ochrany pionýrskými dřevinami. 7.2.2.3. Obnova porostů:
Včas zahajovat obnovu smrkových porostů, zajišťovat plynulost a dynamiku jejich obnovy a zamezit neodůvodněné tvorbě přestárlých porostů, často značně poškozených hnilobami, které jsou zpravidla nejvíce ohroženy větrem , imisemi i hmyzími škůdci.
Obnovní záměry a postupy realizovat v rámci promyšleného řazení porostů do mýtních článků s tím záměrem, aby obnova byla řešena prostorově i časově, započata od pokud možno zpevněných návětrných stěn sousedních porostů a počet východisek byl omezen na nejmenší možnou míru. Do obnovy zařadit a urychleně obnovovat porosty nebo jejich části poškozené silně hnilobou (I. generace lesa a porosty silně poškozené zvěří (loupáním a ohryzem). Dále porosty prolámané sněhem nebo zbytky po větrných nebo hmyzových kalamitách, které již neplní své funkce a jsou dalšími východisky škod větrem a imisemi nebo kůrovcem.
V mladších smrkových porostech, které jsou ještě převážně předmětem výchovy je nutné uskutečnit tato opatření : - návětrné okraje porostů nebo budoucích mýtních článků zpevňovat včas intensivní výchovou a důsledným uvolňováním md a zpevňujících listnáčů. Totéž provádět v pruzích uvnitř větších porostů, kolmo na směr větrů a vytvořit tak odolnější kostru z těchto dřevin, pokud jsou v porostech zastoupeny. 7.2.2.4. Sníh a námraza
Kalamity na počátku let devadesátých ukázaly, že dosavadní způsob pěstování jehličnanů, zejména borovice v hustých monokulturách vždy nese riziko devastace porostu závěsem mokrého sněhu. Protože nemůžeme vyloučit v budoucnu takové meteorologické situace, při kterých se tvoří námraza či mokrý sníh, je nutné změnit způsob pěstování borovice na živných půdách v PLO. Nebylo by účelné borovici vyloučit z obnovních cílů, ale praktické zkušenosti ukazují, že odolává sněhu jako příměs v listnatých porostech. Je tedy nutné ji do těchto porostů vkládat, nejlépe jako vylepšení stávajících kultur, mimo lokalit, kdy kultura je již příliš odrostlá a borovice by nestačila dorůst do zápoje. Dále je možné borovici pěstovat v jednotlivě smíšených porostech vzniklých řadovou výsadbou, kde je borovice v kombinaci s klenem, bukem nebo habrem. Do dubových kultur je doporučeno ji dostávat v rámci vylepšení.
7.2.3. Návrh opatření v lesích poškozovaných zvěří Ochrana proti škodám zvěří předpokládá tyto okruhy opatření: stavy, péče o zvěř, přímá ochranná opatření
1) snížení stavů zvěře jelení na stavy únosné, stálým loveckým tlakem donutit zvěř k rozptýlení po krajině, zamezit lokálním koncentracím zvěře.
2) únosné stavy zvěře odvozovat od kontrolních a srovnávacích ploch (KSP). Údaje o nasčítaných stavech nemusí být spolehlivé.
3) uplatnění přímých ochranných opatření (individuální, skupinová, velkoplošná ochrana-oplocenky). 4) ochrana jedle proti škodám zvěří musí být řešena všemi dostupnými prostředky včetně omezení
až vyloučení chovu jelení a mufloní zvěře na některých lokalitách. Jedle jako druh stínsnášející a dlouhodbě pěstovaný v zástinu v kombinaci s mimořádnou atraktivitou pro zvěř je nejvíce touto zvěří ohrožena. Jedná se totiž o zachování jedle jakožto druhu a proto jsou opatření proti škodám drastičtější než u ostatních dřevin.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Ochrana lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 101
7.2.4. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci
Ochrana vůči hmyzím škůdcům je propracována v jednotlivých oborových normách. Feromonové lapače nesmí být používány jen jako jediná metoda ochrany, ale vždy v kombinaci s lapáky. Lapače používat především pro kontrolu populace. Ochranná opatření předpokádají především :
1) preventivně dodržovat sanitární a hygienické minimum 2) permanentní zdravotní kontrolu lesních porostů, evidenci a prognózu výskytu škůdců 3) včasnou asanaci všech napadených stromů (i na podzim) 4) dočišťovat ohniska žíru 5) upřednostňovat stromové lapáky 6) využívat nových druhů feromonových odparníků proti celému spektru kůrovců ve spojení
s feromonovými lapači osvědčených typů nebo zvýšení atraktivity polomového dříví nebo lapáků. 7) upřednostňovat asanaci napadeného dříví odkorňováním
Zkušenosti s listožravými škůdci na listnáčích (Tortrix viridana, Dasychira pudibunda) vedou
k poznání, že ani holožíry nejsou prvkem schopným rozvrátit listnaté porosty. Regenerační schopnost stromů umožňuje překonání kalamity pouze se ztrátou na přírůstu, nikoliv se ztrátou způsobenou odumřením porostů. Není tedy nezbytně nutné používat chemické prostředky proti těmto škůdcům. Otázkou pouze zůstává, zda oslabení dubů žírem housenek Tortrix viridana nedochází k takovému stresu, že duby jsou více náchylné na onemocnění tracheomykózou. 7.2.5. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Vzhledem k předpokládané změně klimatu je vhodné vytvářet porosty smíšené snáze odolávající klimatickým výkyvům. Protože doposud trvá názorová roztříštěnost, jestli nastane oteplení či ochlazení, nebylo by žádoucí vytvářet porosty silně svázané ať už s první nebo druhou tendencí změny klimatu. Nicméně princip předběžné opatrnosti nutí volit takové směsi, kdy při případném výkyvu odolají některé dřeviny a nedojde k velkoplošnému rozpadu lesních porostů. Z toho důvodu je výhodnější vytvářet jednotlivě smíšené porosty než skupinově smíšené porosty. V zásadě je nutné kombinovat dřeviny slunomilné a stínsnášející. Pro praxi je možné využít řadových výsadeb doplněných vylepšeními, i když metodu řadových výsadeb není možno paušalizovat pro celé území PLO. STRUČNÝ NÁVRH SMĚSÍ VE VYBRANÝCH HS PODÁVÁ TATO TABULKA: HS směs při zalesnění (umělá obnova) směs v 80 letech porostu 253 BO20, DB30, HB20, LP20, BK(TR)10 BO10, DB40, HB10, LP20 BK(TR)20 255 BO10, DB40, HB20, LP20, BK(TR)10 BO5, DB60, HB10, LP15, BK(TR)10 411 BK20, KL20, SM30, MD10, DB10, LP10 BK50, KL20, SM5, MD10, DB10, LP5 416 BK20, KL20, SM30, MD10, DB10, LP10 BK50, KL20, SM5, MD10, DB10, LP5 451 BK20, KL10, SM50, MD10, DB5, LP5 BK60, KL10, SM10, MD10, DB5, LP5 456 BK20, KL10, SM50, MD10, LP10 BK65, KL10, SM10, MD10, LP5 551 BK20, KL5, SM55, MD10, JD10 BK55, KL5, SM20, MD10, JD10 552 BK20, KL10, SM40, MD10, JD20 BK30, KL10, SM20, MD10, JD30 556 BK20, SM50, MD10, JD10, LP10 BK50, SM20, MD10, JD10, LP10
Z návrhu je patrné, že až na výjimky není při výchově vyloučena žádná dřevina, pouze se mění jejich zastoupení ve prospěch odolnějších dřevin. Je zde dostatečný prostor pro reakci na posun klimatu prostřednictvím výchovných zásahů. 7.2.6. Jedle bělokorá
Jedle je patrně naše jediná stínsnášející dřevina podržující si svou růstovou schopnost do pozdního věku. Z této úvahy a na základě empirických zkušeností z terénního šetření vyplývá, že pro jedli je ideální výběrný způsob hospodaření, v minulosti praktikovaný v tzv. selských lesích. Toto obhospodařování nebylo na vědeckém základě, bylo intuitivní na základě potřeb malovlastníka, trpělo mnohými chybami, ale vyhovovalo ekologickým nárokům jedle. Jedle potřebuje v mládí zástin a postupné pomalé uvolňování do plného světelného požitku. Tím jedle vytváří delší, plně ochvojenou korunu a je schopna naplnit ekonomická
Ochrana lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 102 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
hlediska, tj. plnodřevný kmen, v dolní části bezsuký, s maximálním přírůstem kvalitní dřevní hmoty podle zásady, že dřevo roste na dřevě.
Dále výsledky výzkumu ze zkusných ploch na lokalitě Královec ukazují, že jedle se na bývalých nelesních plochách masově zmlazuje a odrůstá pod ochranou pionýrských dřevin, konkretně břízy, která má v dané lokalitě omezený fyzický věk (březové porosty se začínají rozpadat od 40 let věku) a tím se uvolňuje prostor pro klimaxovou dřevinu. Pro ochranu jedle a její další úspěšné přežívání je nutné se držet těchto zásad:
a/ Hospodářský způsob je nejlepší výběrný, pasečný způsob je možný pouze s velmi dlouhou obnovní dobou (60 roků) a pomalým uvolňováním mladého porostu z ochrany mateřského porostu.
b/ Nutné je vytváření vertikálního zápoje pro tvorbu delších, plně ochvojených korun. c/ Nahodilá těžba se týká pouze jedlí odumřelých. d/ Je nutné šetřit všechny jedle v podrostu včetně nárostů a přežívajících malých jedinců, i když
přežívá pouze několik větví a strom se jeví jako odumírající. e/ Jako dřevinu mimořádně atraktivní pro zvěř je nutné ji chránit proti zvěři (okus i ohryz) všemi
dostupnými prostředky i včetně vyloučení chovu v některých lokalitách. Pro udržení jedle je tento imperativ naprosto nezbytný. Je nutné dáti jedli čas na regeneraci a teprve potom upravit počty zvěře na únosné stavy. U takto citlivé dřeviny na škody zvěří nestačí jen snížení stavu pro její regeneraci, maximálně se dosáhne pouze stagnace, nikoliv regenerace jedle. 7.3. Ekologická stabilita lesů
Ekologickou stabilitou lesů rozumíme schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky. Tato stabilita je míněna pouze pro lesní ekosystémy, nikoliv pro stabilní náhradní ekosystémy vzniklé jako následek změněných podmínek (porosty třtiny v místech imisemi zničených horských smrčin). Dále není možné spojovat ekologickou stabilitu a statickou stabilitu (odolnost porostu proti mechanickému namáhání způsobeném abiotickými činiteli), kdy např. modřínová monokultura je staticky výrazně stabilnější než smrková, ale jejich míra ekologické stability je totožná..
V rámci ekologického systému je nutné od sebe izolovat jednotlivé ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, tak, aby byla trvale zajištěna možnost využívání všech produkčních a mimoprodukčních funkcí a nedocházelo k nevratnému narušení funkčních potenciálů. 7.3.1. Koncepce mapy dlouhodobých opatření Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa zahrnuje tyto vrstvy : a) vrstva podmáčených lokalit se sníženou statickou stabilitou b) vrstva porostů poškozených větrem včetně směrů převládajících větrů c) vrstva porostů poškozených sněhem na námrazou d) vrstva ohraničující lokality silně poškozené zvěří nebo lokality se silnou koncentrací zvěře e) vrstva ohraničující pásma imisního ohrožení. f) vrstva liniových stabilizačních prvků.
Systém ekologické stability lesů je zahrnut do mapy ÚSES. 7.3.1.1. Podmáčené lokality se sníženou statickou stabilitou
Jedná se o lokality na základě typologického průzkumu a vlastního terénního šetření, kdy zvýšený obsah vody v půdě snižuje statickou stabilitu. Jedná se především o ekologické řady O, P, Q, T, G, V. Tato vrstva upozorňuje na potencionální ohrožení větrem. 7.3.1.2. Porosty poškozené větrem
Na mapě nejsou označeny jen porosty viditelně poškozené (proředěné či rozvrácené), ale také následné zalesnění po kalamitě. Jsou označeny pouze výraznější lokality, nikoliv rozptýlená kalamita. 7.3.1.3. Porosty poškozené sněhem a námrazou
Prakticky totéž jako porosty poškozené větrem.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Ochrana lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 103
7.3.1.4. Koncentrace zvěře
Na mapě jsou označená místa koncentrace zvěře s koncentrací poškození. Jedná se i o lokality s historickými koncentracemi zvěře, kde škody přetrvávají nebo kde jsou škody pouze okusem (srnčí zvěř), ale koncentrace zvěře je vysoká (lesní komplexy uprostřed zemědělské krajiny). 7.3.1.5. Pásma imisního ohrožení
Jsou přejata z celorepublikového vyhodnocení a upravena terénním šetřením. Nerespektují rozdělení lesa a pro zatřídění porostů do příslušného pásma platí, že porost je v pásmu, pokud je v pásmu více jak polovina jeho výměry. 7.3.1.6. Liniové stabilizační prvky
Liniové stabilizační prvky jsou umístěny přímo do porostů tam, kde jejich založení má význam pro ochranu větších ploch labilních porostů. Není účelné je navrhovat pro ochranu plošně nevýznamných porostů. V PLO je lokalit vyžadujících umístění prvků velmi málo, PLO je poměrně stabilní oblast v rámci České republiky. 7.3.2. Mapa ÚSES
Pro zajištění ekologické stability je nutné vytvořit Územní systém ekologické stability (ÚSES) jako nepravidelnou síť ekologicky významných segmentů krajiny (lesa), které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií.
Těmito kriterii jsou : a/ rozmanitost potenciálních přírodních ekosystémů v území b/ jejich prostorové vazby c/ nezbytné prostorové parametry d/ aktuální stav krajiny e/ společenské limity a záměry Při tvorbě mapy byly jako podklady využity schválené generely a plány ÚSES archivované na
jednotlivých Okresních úřadech. V místech styků mezi katastry či okresy, tam, kde nebyla dořešena návaznost jednotlivých děl, byly prvky přejímané z generelů upraveny, aby návaznost byla zachována v celém průběhu na lesní půdě. Biocentra a biokoridory mimo les nebyly zakreslovány. Při úpravách byly respektovány všechny zásady tvorby ÚSES (minimální parametry, biologické bariéry apod.). Prvky přejímané z plánů ÚSES nebyly upravovány (jsou součástí územního plánu). 7.3.2.1. Definice prvků ÚSES
Území státu bylo rozčleněno na jednotky (bioregion, biochora, skupiny STG), které jsou reprezentovány prvky ÚSES (biocentrum, biokoridor).
Biocentra jsou tvořena ekologicky významnými částmi lesních geobiocenóz, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného genofondu při zachování účelného hospodaření v lese (obnova a výchova porostů).
Biokoridory jsou stabilizační prvky liniového charakteru, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují migraci organismů mezi biocentry. 7.3.2.2. Dokumentace ÚSES
Rozlišujeme 3 úrovně ÚSES a to nadregionální reprezentující sosiekoregion (bioregion), regionální reprezentující biochoru a lokální reperezentující skupinu typů geobiocénů.
V roce 1996 bylo vytvořeno zcela nové nadregionální členění republiky a nový nadregionální systém ÚSES. Tento systém bude ve zvláštní vrstvě nekorespondující s předešlými generely a plány ÚSES, pokud ovšem už do nich nebyl zapracován. V takovém případě bude tento systém do plánů ÚSES zahrnut.
Dokumentace je ve dvou úrovních. Jednak jako generely ÚSES, kdy prvky nejsou přesně vázány na terénní umístění a respektují pouze určitá kriteria tvorby ÚSES a pro vlastníka jsou orientační a dále jako plány ÚSES zahrnuté v územních plánech sídelních celků (územní plány obcí, měst, velkých územních celků). Zde jsou prvky ÚSES vázány na dané porosty a parcely a jsou závazné pro vlastníka.
Ochrana lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 104 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
7.4. Závěr 7.4.1. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření
Kapitola návrh dlouhodobách opatření lesa se přímo promítá do rámcových směrnic v jednotlivých hospodářských souborech.
Dále se do rámcových směrnic promítne hospodaření v prvcích ÚSES rozvedené níže. Návrh hospodářských opatření v prvcích ÚSES vychází z jednotlivých zpracovaných generelů a
plánů a je zobecněn pro celou PLO. Návrh se týká všech prvků ÚSES ve všech hierarchických stupních. V lese hospodářském se předpokládá řádné hospodaření s cílem produkce kvalitní dřevní hmoty,
kdy dřevinná složka odpovídá stanovištně původnímu rozmístění druhů. Základní rozhodnutí v hospodářských souborech zůstává nezměněno, mění se cílová druhová skladba. Základním rozhodnutím je myšleno obmýtí a obnovní doba. Způsob obnovy je kombinace všech druhů včetně holosečí při maximálním využití možností přirozené obnovy. V lesích ochranných a zvláštního určení je hospodaření podřízeno těmto kategoriím a dochází zde k posílení původní dřevinné skladby. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V PRVCÍCH ÚSES V JEDNOTLIVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORECH V KATEGORII LESŮ HOSPODÁŘSKÝCH : HS cílová druhová skladba 215 DB6, LP2, HB2, keře 231 DB6, LP1, BK1, BO1 233 DB6, BO2, LP1, HB1, BK 235 DB7, LP2, HB1, BK 251 DB6, LP1, BK1, HB2 255 DB7, LP2, HB1, BK, keře 257 DB5, LP1, HB1, BK2, KL1, TR, keře 259 DB5, LP1, HB1, BK2, KL1, TR, keře 297 OL6, JS3, BR1, OS 411 (bez JD) BK5, KL3, LP1, JS1, HB, JL, DB, TR 411 (s JD) BK5, KL2, JD2, LP1, TR 416 (bez JD) BK5, KL3, LP1, JS1, HB, JL, DB, TR 416 (s JD) BK6, KL2, JD1, LP1, TR 451 (bez JD) BK6, KL2, LP1, DB1, HB, JL, JS, TR 451 (s JD) BK7, KL1, DB1, JD1, JL, TR 453 (bez JD) BK6, KL2, LP1, DB1, HB, JL, JS, TR 453 (s JD) BK7, KL1, DB1, JD1, JL, TR 456 (bez JD) BK7, KL1, LP1, DB1, HB, JL, JS, TR 456 (s JD) BK8, KL1, JD1, JL, TR, DB 457 DB3, BK3, KL1, LP1, JS1, HB1, TR, BRK 459 BK5, DB3, LP1, HB1, KL, TR, BRK 516 (bez JD) BK7, KL2, JS1, JL 516 (s JD) BK5, KL2, JD3, JS. JL 551 (bez JD) BK8, KL1, JS1, JL 551 (s JD) BK6, JD3, KL1, JS, JL
Cílová druhová skladba vychází z typologického průzkumu, historických průzkumů a literárních
odkazů (Míchal, Ambros). Porosty se změněnou druhovou skladbou v prvcích ÚSES budou převáděny na původní dřevinnou
skladbu postupně, předpokládá se, že původní dřevinné skladby by bylo dosaženo během dvou obmýtí s mezistupněm smíšeného porostu s uplatněním stanovištně původních a nepůvodních dřevin. Pěstebně je nezbytně nutné ve stávajících porostech udržet podíl stanovištně původních dřevin a s využitím všech možností přirozené obnovy jej zvyšovat. Výběr ve výchovných zásazích v jednotlivých dřevinách se řídí dvěma zásadami v následném pořadí :
1. Udržení podílu dřeviny v porostu, v případě velmi malého zastoupení i ty jedince, kteří nesplňují kriteria produkce.
2. Klasický výběr v dřevině splňující kriteria dlouhodobé produkce kvalitní dřevní hmoty, tedy uplatnění v rámci dřeviny kvality nad kvantitou.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Ochrana lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 105
Ve vyhlášených chráněných územích, které jsou prvky ÚSES bez ohledu na kategorii lesů se hospodaření řídí schváleným plánem péče o příslušné chráněné území. 7.4.2. Souhrn specifik ochrany lesa
PLO je v rámci České republiky poměrně stabilní oblastí především díky své dřevinné složce. V minulosti trend nahrazování listnatých porostů jehličnatými nedosáhl takové míry jako v jiných PLO. Nicméně se tato PLO odlišuje od zbytku ČR.
Jedná se především o oblast rozšíření jedle, jedna z mála oblastí (severní část PLO), kde je jedle ještě natolik zastoupená v porostech, že její genofond není narušen. Dále je to oblast maximální vitality buku a v jižní a jihozápadní části dubohabrových lesů. V některých částech (Šarovy) se dub zmlazuje s habrem a v následných porostech dosahuje výrazného zastoupení i bez pěstebních zásahů v jeho prospěch.
Jižní stráně a závěry údolí jsou silně ovlivňovány teplým klimatem přicházejícím z panonské oblasti, kdy 3. Vegetační stupeň můžeme v některých lokalitách (Mikulčin vrch) vidět i ve výšce 750 m n.m. Tyto vlivy silně ovlivňují růstovou dynamiku jednotlivých dřevin a tím i jejivh uplatnění v porostech. Ovlivnění teplým klimatem je nutné brát v úvahu pro pěstování lesů, zejména smrku, který je výrazně citlivý na nedostatek půdní a vzdušné vlhkosti a vlivem oslabení snáze podléhá dalším patogenům.
Střední část PLO je charakterizována silným podílem nízkého a středního lesa jako důsledek minulého hospodaření, zejména v obecních a malovlastnických lesích. Tyto pařeziny vykazují sníženou stabilitu, ale jejich doprovodné keřové a bylinné patro je velmi cenné. Proto je nutné při převodu na les vysoký uplatnit takové systémy, aby tyto složky lesních biocénů byly pokud možno zachovány.
Cílem budoucího lesního hospodaření je sladění všech funkcí lesa, snížení vysoké míry nahodilých těžeb, upřednostnění produkce vysoce kvalitní dřevní hmoty před produkcí pouze kvantitativní (Vlára), omezení negativních vlivů včetně poškození zvěří. Tomuto cíli nejlépe odpovídají jednotlivě smíšené porosty (i s introdukovanými dřevinami), které mají největší potenciál vyrovnávat stresové vlivy.
Dopravní zpřístupnění lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 106 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA 8.1. Stav zpřístupnění Zahrnuje šetření základních údajů o lesní dopravní síti (LDS) – inventarizaci a globální zpřístupnění lesa (vymezení lesních odvozních celků (L.O.C.), transportních segmentů, odvození modelových hustot odvozních cest a návrh zpřístupnění lesa). Tento podklad je východiskem pro stanovení limitujících těžebně dopravních technologií. Inventarizaci podléhají všechny cesty procházející lesem nebo se ho dotýkající. Dělí se na cesty lesní, pod kterými rozumíme účelové komunikace vlastníka lesa a cesty ostatní, tedy účelové komunikace jiných vlastníků, místní komunikace a st. silnice 1. – 3. třídy. Inventarizace je spojena s klasifikací, tj. zatříděním odvozních cest do tříd 1L, 2L1 2L2. Pro zpracování této kapitoly byly použity dopravní elaboráty z jednotlivých bývalých LHC, které se nacházejí v této oblasti. V letním období r. 1996 byla provedena aktualizace současného stavu lesních odvozních komunikací na bývalém LZ Brumov nad Vlárou (nyní spadá pod LS Luhačovice) a na LS Strážnice. V červnu 1997 byla pak ještě provedena aktualizace LDS v oblasti původního LZ Luhačovice. Zpracovaná část LS Vsetín spadající do PLO 38 byla převzata z ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočky Frýdek-Místek. 8.1.1. Inventarizace odvozních cest Lesní cesty byly podle kritérií roztříděny do příslušných kategorií. Lesní cesty celoročně provozuschopné a tomu odpovídající vozovkou byly zatříděny do kategorie 1L, sezónně provozuschopné do kategorie 2L. Tato kategorie cest typu 2L se rozdělila na dvě třídy – třída 2L1 – inventarizované odvozní cesty obyčejně s provozním zpevněním a třída 2L2 – nyní nově dle ČSN 736108 roztříděné odvozní cesty na únosném podloží obyčejně bez provozního zpevnění, které byly v předchozích obdobích zhotoveny z neinvestičních prostředků a byly vedeny jako odvozní svážnice typu 1S. Tímto způsobem jsou rovněž vedeny i tabulky soupisů cest, návrhů výstavby a další přílohy členěné dle současných LS. Přehled současných odvozních cest po LS a L.O.C udává tab. S2. Odvozní cesty tříd 1L a 2L1 budou řazeny do jiných pozemků a odvozní cesty třídy 2L2 do bezlesí. Z celkového pohledu lze konstatovat, že lesní dopravní síť v zájmové oblasti bylo budována postupně a podle potřeby. V současné době s ohledem na neutěšenou finanční situaci ve všech rezortech národního hospodářství - lesnictví nevyjímaje se budování nových odvozních cest značně omezilo, někdy chybí finanční prostředky i na řádnou údržbu cest stávajících. Současná lesní dopravní síť využívá i účelové komunikace jiných vlastníků, místní komunikace a hlavně státní silnice 1.-3. třídy podléhající inventarizaci o celkové délce 166 km, což tvoří přes 24% z celkové délky komunikací sloužících k zpřístupnění lesa. Vzhledem ke značné rozloze PLO 38 je i v rámci jednotlivých LS dopravní situace dosti rozdílná. Vliv na současné dopravní zpřístupnění má geomorfologie terénu, v současnosti i majetkoprávní vztahy, odbyt dřeva, nákladnost výstavby i rozdělení bývalé ČSFR na Českou a Slovenskou republiku, protože touto skutečností se stala značná část lesních komplexů pohraničními horami se všemi negativními důsledky. Stav zpřístupněnosti lesa dle jednotlivých LS a L.O.C. lze vyčíst z tab. S4 porovnáním modelové a skutečné hustoty odvozních cest udávané v m/ha. Všeobecně lze konstatovat, že komplexy lesa v historii dobře a odborně obhospodařované vykazují podstatně vyšší stupeň zpřístupnění než ty části lesa, kde se hospodařilo neodborně či sporadicky, ať již byl důvod jakýkoliv.
PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST PO L.O.C. A LESNÍCH MAJETCÍCH tab. S2
L.O.C cesty lesní ( km ) cesty veřejné ( km ) cesty celkem ( km ) LS nebo les.majetek L1L L2L1 L2L2 Suma V1L V2L
1 Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 L2L2 Suma
LS LU 1 2,5 8,4 9,7 20,6 11,3 1,7 13,0 13,8 10,1 9,7 33,6
LUHAČOVICE LU 2 13,0 4,3 0,4 17,7 5,3 5,3 18,3 4,3 0,4 23,0
LU 3 16,5 5,7 22,2 8,1 8,1 24,6 5,7 30,3
LU 4 11,0 8,6 7,8 27,4 8,0 8,0 19,0 8,6 7,8 35,4
LU 5 1,0 8,3 0,8 10,1 5,7 5,7 6,7 8,3 0,8 15,8
LU 6 1,4 0,5 1,9 1,4 0,5 1,9
LU 7 0,5 5,5 6,0 0,5 5,5 6,0
LU 8 0,9 1,4 0,4 2,7 6,0 6,0 6,9 1,4 0,4 8,7
LU 9 9,3 12,6 4,5 26,4 14,3 0,8 15,1 23,6 13,4 4,5 41,5
LU 10 14,5 10,0 2,6 27,1 7,8 7,8 22,3 10,0 2,6 34,9
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 107
PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST PO L.O.C. A LESNÍCH MAJETCÍCH tab.S2
L.O.C cesty lesní ( km ) cesty veřejné ( km ) cesty celkem ( km ) LS nebo les. majetek L1L L2L1 L2L2 Suma V1L V2L
1 Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 L2L2 Suma
LS LU 11 13,7 17,3 14,6 45,6 12,6 12,6 26,3 17,3 14,6 58,2
LUHAČOVICE LU 12 1,1 1,8 2,9 4,8 4,8 5,9 1,8 7,7
LU 13 5,2 1,6 4,0 10,8 7,4 1,9 9,3 12,6 3,5 4,0 20,1
LU 14 17,2 7,6 1,0 25,8 5,0 1,7 6,7 22,2 9,3 1,0 32,5
LU 15 2,8 3,2 6,0 1,5 1,5 1,5 2,8 3,2 7,5
LU 16 14,7 9,2 23,9 14,7 9,2 23,9
LU 17 2,2 7,8 11,2 21,2 0,7 0,7 2,9 7,8 11,2 21,9
LU 18 27,4 1,9 3,1 32,4 27,4 1,9 3,1 32,4
LU 19 0,3 5,1 5,4 5,7 5,7 6,0 5,1 11,1
LU 20 2,7 1,4 4,1 1,6 1,6 4,3 1,4 5,7
LU 21 2,9 2,0 6,9 11,8 5,5 5,5 8,4 2,0 6,9 17,3
LU 22 15,8 5,3 21,1 1,2 1,2 17,0 5,3 22,3
LU 23 13,4 0,8 11,2 25,4 4,0 4,0 17,4 0,8 11,2 29,4
LU 24 15,1 2,3 0,8 18,2 0,5 3,4 3,9 15,6 5,7 0,8 22,1
LU 25 21,1 1,7 22,8 21,1 1,7 22,8
LU 26 3,4 0,5 3,9 8,1 0,2 8,3 11,5 0,2 0,5 12,2
LU 1- 26 578,2
LS STRÁŽNICE ST 27 18,4 12,1 4,6 35,1 3,4 1,2 4,6 21,8 13,3 4,6 39,7
ST 28 16,1 6,9 3,3 26,3 3,9 3,9 20,0 6,9 3,3 30,2
ST 29 11,0 10,7 5,5 27,2 7,5 7,5 18,5 10,7 5,5 34,7
ST 27-29 104,6
LS VSETÍN VS 31 5,5 4,9 10,4 5,5 4,9 10,4
CELKEM 276,4 149,4 116,6 542,4 139,9 10,9 150,8 416,3 160,3 116,6 693,2
8.1.2.Dopravně nepřístupné lokality Oblast PLO je tvořena převážně pahorkatinou, plošin či rovin je málo (jen 4%). Jsou zde ale v nezanedbatelné míře (12%) zastoupené i svahové partie zatříděné do transportních segmentů typu „D“ a „E“ s vysokou modelovou hustotou. Jsou to terény s krátkými, často velmi prudkými svahy a zaříznutou údolnicí, se značným vnějším omezením a relativně malým gravitačním územím a terény s členitými, dlouhými a bystřinami rozeklanými svahy s obtížnými vnějšími i vnitřními podmínkami. Jsou to terény spíše vhodné pro používání lanových dopravních systémů, což by bylo ekologičtější i finančně výhodnější než používání či budování nových přibližovacích cest a linek, jejichž výstavba je specielně v těchto partiích technicky i finančně nákladná. V ČR se využívá lanových dopravních systémů k přibližování jen asi 1% dřevní hmoty (před 10-ti lety ještě 3%), ačkoliv podle průzkumu by to mělo být asi 13% dřevní hmoty a bohužel i tato zpracovávaná PLO není výjimkou. Typy lanových dopravních systémů vhodných pro použití v dané oblasti jsou : Lanor 1, Lanor 3, VLU 5, VS2-500, DTN 4 traktorový, LS 1,5-303 a Steyer KSK 16. 8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Transportní segment je soubor porostů, které gravitují na jednu hlavní odvozní cestu. Dříví se soustřeďuje k jednomu nebo více odvozním místům. Transportní segment má mít přirozené hranice na gravitačních předělech (hřebenech, vodotečích, okrajích lesa) nebo umělé (odvozní cesty, železniční tratě, rozdělovací síť).
Dopravní zpřístupnění lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 108 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Odvozní celek (L.O.C.) je soubor transportních segmentů pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce případně k odběrateli. Velikost se stanoví podle konkrétních podmínek, nejméně transportní segment. Hranice jsou totožny s hranicemi transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků. Modelové typy transportních segmentů Typ 0: Oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají i když slouží lesnímu provozu a jsou i vlastní. Morfologie terénu není rozhodující. ho = 0 m . ha-1. Pokud navrhujeme do typu 0 odvozní cestu, přeřazujeme transportní segment do typu A až E. Typ A: Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících vnějších vlivů hA> 15 m . ha-1 Typ B:
Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažuje antigravitační přibližování ln.hB > 17.5 m . ha-1
Typ C: Odvozní síť na pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a v údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota hC > 22,5
Typ D: Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí; značné vnější omezení, relativně malá gravitační území. hD = 25 m . ha-1
Typ E: Odvozní síť - v pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížné limitující vnější i vnitřní podmínky. hE > 27,5 m . ha-1
8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa V rámci šetření LDS bylo pro zlepšení stávajícího stavu odvozní sítě navrženo k výstavbě celkem 85 km odvozních komunikací. S ohledem na finanční náročnost jde v naprosté většině o rekonstrukci již stávajících cest – svážnic typu 2S (tzv. „traktorek“) s nezpevněným, často málo únosným povrchem, které jinak splňují technické podmínky (max. spád, min. šířka koruny, min. R) odvozních cest 2L1, popř. i 1L. Přehled návrhů výstavby členěný dle LS je uveden v tab. S3. Nová výstavba je směřována do míst, jenž dopravní zpřístupnění postrádají či do míst, kde novou výstavbou (rekonstrukcí) dojde k podstatnému zlepšení parametrů odvozní sítě. Při rozhodování o realizaci nové výstavby konkrétní cesty je potřeba vypočítat ekonomickou efektivnost investice. Bohužel při současné cenové úrovni ekonomická efektivnost většinou nevychází, protože je nutné počítat s těmito hodnotami : Investiční náklady : 1L asfaltová 2.366.000,- Kč/km 2L 15cm VŠ 1.740.000,- Kč/km Při rozhodování o té či oné výstavbě konkrétní odvozní cesty je potřeba ještě zvážit ekonomické i jiné účinky z dopravního zpřístupnění lesa, které lze výpočtem jen těžko prokázat a zatím se ani nepočítají. Jsou to například zvýšení tržeb využitím materiálu z prořezávek (výroba vánočních stromků), možnost nasazení mechanizace v pěstební činnosti, úspora v těžební činnosti změnou technologie a nasazení mechanizačních prostředků, zpřístupnění lesa pro použití požární techniky při lesních požárech či rychlého převozu zraněných osob z pracoviště atd. Graficky jsou tyto návrhy uvedeny v mapové části přerušovanou linií dle příslušného klíče s číselným označením návrhu. Realizací těchto návrhů by mělo dojít ke zlepšení stavu odvozní sítě jako celku. Nutno podotknout, že zpřístupnění některých terénně komplikovaných lokalit je bez kombinace s použitím některého z lanových dopravních systémů přinejmenším sporné.
Mimo tyto návrhy se plánují ještě rekonstrukce stávajících odvozních cest třídy L2L2 na třídu L2L1, eventuelně L1L. Do ukazatelů cestní sítě (viz. tab. S5) se to ale nepromítne, protože odvozní cesty třídy L2L2 jsou stejně do všech výpočtů již zahrnuty. Půjde však o zkvalitnění a tím i zvýšení využitelnosti lesní dopravní sítě.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 109
Jde o rekonstrukci těchto cest třídy L2L2 : 1) SV Babuša LS Luhačovice Revír Horní Lideč cca 4,00 km 2) SV Bílá voda LS Luhačovice Revír Návojná cca 1,45 km 3) SV Vincůch I. LS Luhačovice Revír Brumov cca 1,50 km 4) SV Bařinčena LS Luhačovice Revír Brumov cca 1,65 km 5) SV Tratihůšť LS Luhačovice Revír Sidonie cca 1,50 km 6) SV Peklová LS Luhačovice Revír Vysoké Pole cca 1,60 km 7) SV Dolní Vařáková LS Luhačovice Revír Vysoké Pole cca 2,90 km 8) SV Hůrková LS Luhačovice Revír Vysoké Pole cca 1,60 km Celkem : 16,20 km
Všechny uvedené cesty jsou v majetku LČR s vyjímkou SV Dolní Vařáková, jejíž jižní třetina jde přes singulární a obecní lesy.
Sumář návrhů výstavby
tab. S3 Stupeň naléhavosti L S nebo
les. majetek L.O.C. Délka návrhů ( km )1 2 3
LU 2 5,6 1,5 4,1 LU 4 5,3 4,3 1,0 LU 5 0,7 0,7 LU 6 7,0 3,1 3,9 LU 7 1,1 1,1 LU 9 12,8 1,9 10,9 LU 10 6,4 0,6 5,8 LU 11 2,3 0,8 1,5 LU 12 5,4 2,2 3,2 LU 13 2,4 1,4 1,0 LU 14 4,3 2,1 2,2 LU 15 2,5 2,5 LU 18 2,8 2,8 LU 19 1,7 0,7 1,0 LU 20 2,2 2,2 LU 21 2,6 2,6 LU 23 0,5 0,5 LU 24 1,7 1,7 LU 25 0,6 0,6 LU 26 3,5 3,5
Suma LU 71,4
ST 27 2,0 2,0 ST 28 6,0 6,0 ST 29 2,0 2,0
Suma ST 10,00
VS 31 3,7 1,6 2,1
CELKEM 85,1 3,6 23,6 57,9
Dopravní zpřístupnění lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 110 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
8.2.2 Přehled transportních segmentů a porovnání hustot odvozních cest
POROVNÁNÍ MODELOVÝCH HUSTOT ODVOZNÍCH CEST tab.S4Plocha (ha) Model : typ transportního segmentu
0 A B C D E Délka cest skutečná (km) %
Modelová hustota ( m/ha )
Skutečnáhustota ( m/ha )
Po realizacinávrhů ( m/ha )
LS nebo lesní
majetek L.O.C
( číslo )
s návrhy (km) m/ha 2337 11,3 15,7 72,4 0,6 33,6 0 2,36 16,29 0,15 LU 1 33,6
18,80 14,38 14,38
1609 12,5 87,5 23 0 19,69 LU 2
28,6 19,69 14,29 17,78
2741 20,2 75,4 4,4 30,3 0 16,97 1,10 LU 3 30,3
18,07 11,05 11,05
2647 7,3 74,6 7,7 10,4 35,4 0 11,19 1,93 2,86 LU 4 40,7
15,98 13,37 15,38
1987 26 5,6 58,0 9,9 0,5 15,8 0 0,84 13,05 2,47 0,14 LU 5 16,5
16,50 7,95 8,30
1363 16,3 26,4 57,3 1,9 0 3,96 12,89 LU 6 8,9
16,85 1,39 6,53
1084 16,8 17,4 65,8 6 0 2,61 14,80 LU 7
7,1 17,41 5,54 6,55
1145 20,3 20,8 58,9 8,7 0 3,12 13,25 LU 8 8,7
16,37 7,60 7,60
3743 9 13,7 77,3 41,5 0 2,06 17,39 LU 9 54,3
19,45 11,09 14,51
2 446 9,6 6,4 84 34,9 0 0,96 18,9 LU 10 41,3
19,86 14,27 16,88
2 890 2,2 2 80,1 6,4 9,3 58,2 0 0,3 18,02 1,6 2,56 LU 11 60,5
22,48 20,14 20,93
1 949 13,4 86,6 7,7 0 19,48 LU 12
13,1 19,48 3,95 6,72
1 930 2,4 8,2 89,4 20,1 0 1,23 20,11 LU 13 22,5
21,34 10,41 11,66
1 819 0,5 4,7 76,9 17,9 32,5 0 0,71 17,3 4,92 LU 14 36,8
22,93 17,87 20,23
898 4 92,5 3,5 7,5 0 20,81 0,96 LU 15 10
21,77 8,35 11,14
1 630 3 82,9 14,1 23,9 0 18,65 3,88 LU 16 23,9
22,53 14,66 14,66
1 043 13,2 60,7 15,2 10,9 21,9 0 13,66 3,8 3 LU 17 21,9
20,46 21 21
2 580 6,5 59,2 10,4 23,9 32,4 0 13,32 2,6 6,57 LU 18 35,2
22,49 12,56 13,64
1 058 12,5 87,5 11,1 0 19,69 LU 19 12,8
19,69 10,49 12,1
1 036 12,3 87,7 5,7 0 19,73 LU 20 7,9
19,73 5,5 7,63
1 579 8,4 91,6 17,3 0 20,61 LU 21 19,9
20,61 10,96 12,6
834 12,7 87,3 22,3 0 19,64 LU 22 22,3
19,64 26,74 26,74
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 111
POROVNÁNÍ MODELOVÝCH HUSTOT ODVOZNÍCH CEST tab. S4Plocha (ha) Model : typ transportního segmentu
0 A B C D E Délka cest skutečná (km) %
Modelová hustota ( m/ha )
Skutečnáhustota ( m/ha )
Po realizacinávrhů ( m/ha )
LS nebo lesní
majetek L.O.C
( číslo ) s návrhy (km) m/ha
1 902 5,4 94,6 29,4 0 21,28 LU 23 29,9
21,28 15,46 15,72
1 932 7,4 66,2 26,4 22,1 0 14,89 7,26 LU 24 23,8
22,15 11,44 12,32
2 006 7,0 51,4 1,3 40,3 22,8 0 11,56 0,32 11,08 LU 25 23,4
22,96 11,37 11,67
1 513 8,5 6,3 85,2 12,2 0 0,95 19,17 LU 26 15,7
20,12 8,06 10,38
47702 578,2 SUMA 1 - 26 649,6
2 538 7,5 85,8 3,7 3,0 39,7 0 19,30 0,92 0,82 ST 27 41,7
21,04 15,64 16,43
2 087 18,1 64,9 5,9 11,1 30,2 0 14,60 1,47 3,05 ST 28 36,2
19,12 14,47 17,35
2 012 10,0 9,6 6,4 74,0 34,7 0 2,16 1,60 20,35 ST 29 36,7
24,11 17,25 18,24
1033 100 0 0 ST 30 0
0 0 0
7 670 104,6 SUMA 27 - 30 114,6
961 28,8 71,2 10,4 0 16,02 VS 31 14,1
16,02 10,82 14,67
56333 11,7 4,2 72,6 2,7 8,8 693,2 0 0,63 16,33 0,67 2,42 Celkem 778,3
20,05 12,31 13,82
Modelové hustoty v m/ha : A = 15 m, B = 17,5 m, C = 22,5 m, D = 25 m, E = 27,5 m 8.2.3. Přehled modelového, skutečného stavu a výhledu a) Dle současných LS
LS lesní plocha (ha)
optimální hustota
skutečná hustota
výhledová hustota
Luhačovice 47 702 20,18 12,12 13,62 Strážnice 7 670 19,05 13,64 14,94 Vsetín 961 16,02 10,82 14,67 CELKEM PLO 56 333 20,05 12,31 13,82
b) Za celou PLO
typy transportních segmentů v ha optimální hustota Ht
skutečná hustota
po výstavbě
O A B C D E PLO 38
0xpt 15xpt 17,5xpt 22,5xpt 25xpt 27,5xpt m/ha m/ha m/ha
zastoupení 56 333 ha 6 629 2 362 / 40 834 1 521 4 987 model 1 130 km 11,8% 4,2% / 72,4% 2,7% 8,9% skutečnost 693,2 km - 0,63 / 16,33 0,67 2,42 výhled 778,3 km
20,05 12,31 13,82
pt = zastoupení typů transportních segmentů v ha ht = modelové hustoty jednotlivých typů
Dopravní zpřístupnění lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 112 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
8.3. Návrh limitujících těžebně - dopravních technologií 8.3.1. Modelové těžebně-dopravní technologie TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE tab. A
Podloží únosné
trvale podmíněně nerovnosti terénu
Sklon svahu
% # #
Neúnosné
překážky
<10 11 12 13 F 15 16 23 25 26 11-20 U
21 S 22 29 E L
31 F 32 33 F 35
36 21-33
39 E 41 42 K 43 45 L 46 34-50
49 59 E 51-70
>71 69
Vysvětlivky: - Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné
nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 KPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrného tlaku ve stopě 50 KPa. (Hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standard). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 KPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují.
- Překážkami jsou nerovnosti terénu 0,5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky, při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu: 0,3 < 0,5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální lesní kolový traktor).
# < 0,3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro universální kolový traktor s lesnickou výbavou - UKT Profesional). Termínem UKT Profesional se rozumí universální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví - tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Pod termínem UKT - Horal se v technologické typizaci rozumí universální kolový traktor ve firemním provedení Horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standardní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu).
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 113
MODELOVÁ TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE Vysvětlivky: U…UKT se standardním vybavením S…LKT se standardním vybavením K…kůň L…lanové dopravní zařízení F…UKT - Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami E…erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace)
Technologické typy F, E, L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích jsou v tomto případě indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevného odlišení, a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější).
Výběr konkrétních druhů prostředků pro soustřeďování dříví lze také vztáhnout k ročnímu období, resp. k nasycení půdních horizontů vodou, a k edafickým kategoriím, které jsou v relativně úzkém vztahu k terénním a půdním podmínkám, včetně vodního režimu. Tento vztah demonstruje následující tabulka:
POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM OVLIVŇUJÍCÍM ÚNOSNOST PODLOŽÍ tab. B
Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky – tání sněhu podzemní voda
nasycení půdních horizontů edafická kategorie
zmrzlá zemina nebo sucho
povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové LH 4 2 5 6
O P Q 4 (5) 3 D
1 4 6
D svážné 6
- -
L V - 4 7 2 5 (6) 7
Vysvětlivky: 1…LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích 2…LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 3…LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcích s polopásem 4…UKT (měrný tlak ve stopě 160 kPa) 5…UKT - Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) 6…Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) 7…Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35 - 50 kPa) Vazba transportního segmentu (TS) a terénního typu (TT)
tab. C
TT TS U F S K E L
0 0U A AU AS B BF BS BK BE BL C CU CS CK CE CL D DF DE DL E EE EL
Dopravní zpřístupnění lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 114 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Modelové zastoupení TS a TT v HS tab. D
HS TS HS TS+TT HS TS+TT 13 AU 35 AU AS 57 CS BE 19 DF 39 DE DF 59 DE DL BE 21 CK CE CL 41 CK CE CL 71 EE EL
23, 25 AU 43, 45 CU 73 BS 27 AU AS 47 CU CS 75 BS 29 DE DF 51 CK CE BL 77 BS BE 31 CK CE CL 53, 55 CU 79 DE DL BE
Modelové parametry TS tab. E
TS model A B C D E H (m .ha-1) 15 17,5 22,5 25 27,5 dt= 10000 m 4H 166,6 142,8 111,1 100 90,9
U 245
S F 306
U 182
F L 188
E 428 dsm = dt . √2 m
(I<15%) S 313
K 565
S 209
E 207
L 360
E 619
K 440
L 337
E 482
dsm=dt I . √2 15
(I > 15%)
L 262
Vysvětlivky : H……hustota odvozních cest na ha dt……teoretická přibližovací vzdálenost v m dsm…modelová skutečná přibližovací vzdálenost Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU (dsm = 245 m).
MODELOVÉ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE
Typizace HS SLT terénní technologická
13 0M 1M 0C 11 21 U 0N 12 22 (16 26) S (L) 0Q 0P 0O 13 F 19 1-2L 1U (3L 5L) 13 (15) F (L) 3U 29 E 21 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A (11 21 31 41) 12 22 32 39 (U) S F E K EXP. 2-4M 2K 2S 2B 2D 39 41 42 49 59 K E 23 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 11 21 (31) U (F) 25 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W 11 21 U (1-2V 1-2O) (13) (F) 27 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 13 23 (11 21) F (U) 29 1T 1G 15 25 L (F) 3L 5L 13 15 F (L) 31 3-5C (3-5A 3-5W) 11 21 31 39 49 (22 32 42) U S F E 35 3-5W 11 21 (31) U (F) 39 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 15 25 L (F) 41 3-4N 3-4A (21 31 41) 12 22 32 42 39 49 59 (U) S K E EXP. 3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 41 39 49 59 S K E 43 3-5K 5M 3-4I (3-4S) 11 21 31 (39) U F (E) 45 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 11 21 (31) U (F) 47 3-4V 13 23 29 (33) F (E) 4P 4O 13 23 F 51 5-6N 5-6A (21 31 41) 22 32 39 49 59 (U) S F K E EXP. 5-6M 5-6K 5-6S 5-6B 5-6D 5-6F (31) 41 49 59 (F) E K 5U 13 15 F (L)
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 115
Modelové těžebně-dopravní technologie
Typizace HS SLT terénní technologická
53 5-6K 5-6I 11 21 31 (39) U F (E) 55 5-6S 5-6B 5-6D 5-6H 11 21 31 U 57 5-6V 13 23 29 (33) F (E) 5-6O 5-6P 5-6Q 13 23 F 59 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 15 (25) L (F) 3-6V 6G 15 25 (29) F (E) 71 7N 7A (8N 8A) (21 31 41) 12 22 32 39 (U) S E EXP. 7M 7K 7S (8M 8K 8S) 7-(8)F (31) 39 41 49 59 F E K 73 7M 7K (8M 8K) 11 21 31 (39) U F (E) 75 7-(8)S 7B 11 21 31 (39) U F (E) 77 7-8V 7-(8)O 7-(8)P 7Q 13 23 29 33 F E 79 (6)-8T 7-8G 8Q 8R 15 (25) L (F) (6G) 7-8V 15 25 (29) L E O1 0X 0Z 0Y 0N 16 26 36 39 46 49 59 69 E L 0Q 13 F 0C 0M (11) 12 16 U S 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 S E K L 6L 15 25 29 L 0R 8-9R 15 L O2 8M 8K 8S 11 21 31 (39) U (F E) 8N 8F 8A 12 22 32 39 42 49 S K E O3 9K 9Z 11 21 31 39 U F E
8.3.2. Ukazatelé cestní sítě
tab.S5
Délka cest v L.O.C. (km)
L.O.C.
Plocha L.O.C. ( ha )
H Hustota cest
( m/ha )
R Rozestup cest
( m )
dt. Teoretická p. vzdálenost1 str. přibližování ( m )
dt. Teoretická p. vzdálenost 2 str. přibližování ( m )
33,6 LU 1 2337
14,38 695 348 174
23,0 LU 2 1609
14,29 700 350 175
30,3 LU 3 2741
11,05 905 452 226
35,4 LU 4 2647
13,37 748 374 187
15,8 LU 5 1987
7,95 1258 629 314
1,9 LU 6 1363
1,39 7194 3597 1799
6,0 LU 7 1084
5,54 1805 903 451
8,7 LU 8 1145
7,60 1316 658 329
41,5 LU 9 3743
11,08 902 451 226
10,5 LU 10 2446
14,27 701 350 175
58,2 LU 11 2890
20,14 497 248 124
7,7 LU 12 1949
3,95 2532 1266 633
20,1 LU 13 1930
10,41 961 480 240
32,5 LU 14 1819
17,87 560 280 140
Dopravní zpřístupnění lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 116 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
UKAZATELÉ CESTNÍ SÍTĚ tab. S5
Délka cest v L.O.C. (km)
L.O.C.
Plocha L.O.C. ( ha )
H Hustota cest
( m/ha )
R Rozestup cest
( m )
dt. Teoretická p. vzdálenost1 str. přibližování ( m )
dt. Teoretická p. vzdálenost 2 str. přibližování ( m )
7,5 LU 15 898
8,35 1198 599 299
23,9 LU 16 1630
14,66 682 341 171
21,9 LU 17 1043
21,00 476 238 119
32,4 LU 18 2580
12,56 796 398 199
11,1 LU 19 1058
10,49 953 477 238
5,7 LU 20 1036
5,50 1818 909 455
17,3 LU 21 1579
10,96 912 456 228
22,3 LU 22 834
26,74 374 187 93
29,4 LU 23 1902
15,46 647 323 162
22,1 LU 24 1932 11,44 874 437 219
22,8 LU 25 2006
11,37 880 440 220
12,2 LU 26 1289
9,46 1057 529 264
39,7 ST 27 2538
15,64 639 320 160
30,2 ST 28 2087
14,47 691 346 173
34,7 ST 29 2012
17,25 580 290 145
0 ST 30 1033
0 0 0 0
10,4 VS 31 961
10,82 924 462 231
693,2 CELKEM 56333
12,31 812 406 203
Přibližovací vzdálenosti podle TS tab. I.
TS Model A B C D E
H ( m . ha-1 ) 15 17,5 22,5 25 27,5 R= 10.000 (m) H
667 572 444 400 364
Jednostranné přibližování dt = R (m) 2
334 286 222 200 182
It = 20 % Ic = 10 % dsm (m) - 572 444 - 364
It = 25 % Ic = 10 % dsm (m) 715 555 - 455
It = 33 % Ic = 10 % dsm (m) 944 733 - 601
It = 40 % Ic = 10 % dsm (m) 1144 888 - 728
It = 20 % Ic = 12 % dsm (m) 477 370 - 303
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy lesa
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 117
Přibližovací vzdálenosti podle TS tab.I.
TS Model A B C D E
It = 33 % Ic = 12 % dsm (m) 786 610 - 500
It = 40 % Ic = 12 % dsm (m) - 953 740 - 607
It = 20 % Ic = 15 % dsm (m) - 381 296 - 243
It = 25 % Ic = 15 % dsm (m) - 477 370 - 303
It = 33 % Ic = 15 % dsm (m) - 629 488 - 400
It = 40 % Ic = 15 % dsm (m) - 763 592 - 485
Přibližovací vzdálenosti podle TS tab. II.
TS model A B C D E
Oboustranné přibližování Dt = R . (m) 4
167 143 111 100 91
It = 20% Ic = 5% dsm (m) - 572 444 364
It = 25% Ic = 5% dsm (m) - 715 555 455
It = 33% Ic = 5% dsm (m) - 944 733 601
It = 40% Ic = 5% dsm (m) - 1144 888 728
It = 20% Ic = 8% dsm (m) - 358 278 228
It = 25% Ic = 8% dsm (m) - 447 347 284
It = 33% Ic = 8% dsm (m) - 590 458 375
It = 40% Ic = 8% dsm (m) 715 555 455
Přibližování LKT 80 tab.III.
spád Přibližování proti svahu m3 přibližování po svahu m3
33% 0,44
25% 1,24
20% 1,88
10% 3,65 12,36
8% 4,12 10,74
5% 4,29 8,94
8.4. Koncepce dopravní mapy Dopravní mapa 1:25 000 obsahuje : Inventarizaci odvozních cest, návrhy odvozních cest, odvozní celky, transportní segmenty a zákres zdrojů místního stavebního materiálu vhodného pro stavbu cest. V databázi každé odvozní cesty jsou uvedeny tyto atributy : TŘÍDA : L1L, L2L1, L2L2, V1L, V2L1 N (u navrhovaných cest)
Dopravní zpřístupnění lesa PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 118 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
VOZOVKA : Malé písmeno vyjadřuje druh a stav povrhu cesty podle následujícího klíče :
a = živičná vozovka p = panelová vozovka (betonová) k = kalená vozovka (2vrstvá vozovka, skládající se z podkladu a krytu, tvořeného
zakaleným nebo zapískovaným štěrkem z = dostatečně zpevněný povrch (tzv. provozní zpevnění, které nemá povahu vozovky
ve smyslu normy n = nedostatečně zpevněný povrch (vyžaduje zpevnění) t = nezpevněný povrch, který ani nevyžaduje zpevnění o = uvede se u navrhovaných odvozních cest
POŘADOVÉ ČÍSLO : Tvar LU 148, kde LU značí zkratku LS (číslování cest je průběžné po LS a L.O.C.) NÁZEV : Uvede se pokud existuje NALÉHAVOST VÝSTAVBY : 0 = stávající odvozní cesty 1 = neodkladné 2 = naléhavé 3 = odsunutelné EVIDENČNÍ ČÍSLO : Uvede se, pokud jde již o cestu evidovanou na LS VLASTNÍK : Může být i několik POZNÁMKA : Není povinným znakem LESNÍ OBLAST : 38 Odvozní cesty jsou barevně rozlišeny podle jednotlivých tříd, návrhy odvozních cest se provádějí čárkovaně, rovněž tak hranice odvozního celku, transportní segmenty jsou vylišeny plnou čarou, všechno podle závazného jednotného klíče pro mapovou část OPRL. Zdroje místního stavebního materiálu se značí bodovou značkou č. 3007.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 119
9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY (HS), ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ 9.1. Vymezení hospodářských souborů
(§ 2 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.) Komentář:
Při zpracování OPRL se v rámci PLO vymezují hospodářské soubory (HS), jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a/ z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů charakterizovaných přírodními podmínkami - lesními typy a jejich soubory - SLT (příloha č. 4 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.); b/ z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č. 289/1995 Sb.); c/ ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává (příloha č. 3 vyhlášky Mze č. 83/1996 Sb.);
V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (udáním výškové polohy a ekologické řady), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství druhá lichá číslice mění na nejbližší nižší číslici sudou:
TAB. 9.1. Přehled číselného označování HS
Cílové hospodářství Kategorie lesů Předčíslí 1.číslo 1) 2. číslo 3. číslo + specifika4)+5)
Subkategorie Uskupení LVS Ekologická řada Typy současných porostů 1 exponovaná
3 kyselá Hospodářské 1 až 9 2) 5 živná 1 smrkové
7 oglejená 2 jedlové(sm+jd+bk) 9 podmáčená 3 borové
1 až 7 0 exponovaná 4 ost. jehličnaté 2 kyselá 5 dubové
Zvl. určení 1 až 9 3) 4 živná 6 bukové 6 oglejená 7 ost. listnaté 8 podmáčená 8 topolové
1 mimoř.nepř.st. 9 nízký les Ochranné 1 až 9 5) 0 2 vysokohorské 0 ost. smíšené
3 klečový LVS
Hospdářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 120 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
1) Kódování cílových HS dle přílohy č.4 k vyhl. MZe ČR č.83/96 Sb. 2) Kód Subkategorie lesů hospodářských Kód Specifické údaje 4)
- bez.ozn. ost. funkce plněny úplavem 1 velmi kvalitní por. 1 PHO II., III, CHOPAV, pov.vod.toků, prefer.zóny 2 resonance 2 CHKO 1a 2zóna, PR, PP, VKP, ost. chráněné pl. 3 nekval.(nevhodné) 3 lázeňské lesy, rekreační lesy 4 pošk. zvěří 4 zvýšená půdoochranná f., OLP, krajinný ráz 5 pošk. hnilobou 5 genové základny, uznané por., prvky SES 6 proředěné 6 výzkum, výuka 7 těžko zalesnitelné 7 obora, bažantnice 8 imise C 8 Armáda 9 imise A, B 9 jiné 0 jiné
3) Kód Subkategorie lesů zvláštního určení Kód subkateg. 01 5)
- bez ozn. zpravidla plošně převládající subkategorie - bez rozlišení 1 PHO I., PHO II.vnitřní, léč.zdroje 1 a, b, c 2 NP, NPR, CHKO 1.zóna, PR, PP 2 d 3 lázeňské lesy, rekreační lesy 3 e 4 zvýšená půdoochranná funkce., OLP, krajinný ráz 4 f, g 5 genové základny, prvky SES 5 h 6 výzkum, výuka 6 i, j 7 obora, bažantnice 7 k 8 armáda 8 l 9 jiné 9 l, m, n, o, p
4) Základní algoritmus označení porostních typů lze doplnit o specifické údaje. 5) Subkategorie lesa ochranného (podle přílohy časopisu Lesnická práce) s rozdílným
zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 121
9.1.1. Zařazení souborů lesních typů a porostních typů do hospodářských souborů ( příloha č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. )
TAB. 9.2. TVORBA HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ
Stanovištní řada: Extrémní Exponovaná Kyselá Živná Oglejená Podmáčená Lužní Edafická
kategorie: J Y Z X C N A F exp. K S B D K I S B H D V O G L
0Z 3Y 1C 1N 3K9 4K9 5K9 2S 3K 4K 5K 2B 3S 4S 5S 3O 4V 5V 5G 2L 3L1X 3J 2N 3B9 4S9 5S9 2I 2H 3B 4B 5B 5L
5Y 3D9 4B9 5B9 2D 3H 4H 5D 5J 3N 4H9 5D9 2Bd 3D 4D 5Bd 3A 4N 5N 2Hd 3Bd 4A 5A 3Hd
Soubor lesních typů
(lesní typ)
4F 5F Základní
hospodářská dřevina:
BO List DB DB BK BK BK SM
DB BO
BK BO
BK BO
SM DB BK DB
BK BK SM
BK DB
BK BK SM
SM DB OL JS
Cílový HS: 01 21 41 51 23 43 53 25 45 55 45 55 55 29 Porostní typy: Smrkové 411 511 231 431 531 251 451 551 451 551 551
Jedlové 552 552 552
Borové 213 233 433 253 453 453
Dubové 215 235 435 255 455 455
Bukové 416 516 436 536 456 556 456 556 556
Les nízký – dobrá kvalita
257 257
Les nízký – horší kvalita
219
459
259 259 459
Listnaté ostatní
457 557 557 297
Kategorie 2: Les na mimořádně nepříznivých stanovištích 01 Rozdíly v zařazení SLT do CHS oproti příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.: pro malé zastoupení nebo nereprezentativnost byly zařazeny do příbuzných cílových hospodářských souborů tyto SLT: 1P do 25, 2L do 29, 3O do 45, 4V do 45, 5G do 55, 5V do 55. 9.1.2. Zastoupení cílových hospodářských souborů TAB 9.3. ZASTOUPENÍ CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ 56 332.66 ha
CÍLOVÝ HS 21 23 25 29 41 43 45 51 53 55 01 Plocha ha 327.74 719.11 10 154.86 420.09 5 000.60 1 810.63 32 379.86 1 649.36 261.14 3 318.15 291.12
Zastoupení % 0.58 1.27 18.03 0.74 8.88 3.21 57.48 2.93 0.46 5.89 0.51
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 122 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů TAB 9.4. RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HS
Cílový hospodářský Soubor:
Exponovaná stanoviště nižších poloh:
21 SLT(LT): 1N, 1C, 2N Plocha lesní půdy:
327.74 ha Zastoupení v %: 0.58
Cílová druhová skladba /základní/: DB 8, BO 1, HB 1, BK, LP, MD
Soubor stanovišť vysýchavých, kamenitých, exponovaných svahů se zhoršenou dostupností a erozně ohrožených. Převládá LT 1C3. Bonita je průměrná. Reliéf terénu: hřbítky, kamenité svahy, žebra. Nadmořská výška: 200 - 700 m n. m. Geologický podklad: Magurský flyš - jílovce, pískovce Půdní typ: podle podloží oligotrofní, mezotrofní kambizemě, rankerové kambizemě až rankery, rankery,hnědozemě Půdní druh: kamenité s hlinitopísčitou výplní až skeletové, hlinitopísčité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - DB, BK, LP, HB, BŘ, JD Cílový hospodářský Soubor:
Kyselá stanoviště nižších poloh:
23 SLT(LT): 2S, 2I Plochalesní půdy:
719.11 ha Zastoupení v %: 1.27
Cílová druhová skladba /základní/: DB 8, BO 1, (HB, BK, LP) 1, MD alt. BO 6, DB 3, (HB, BK, LP) 1, MD
Soubor chudších a ulehlých stanovišť středních poloh. Převládá LT 2S2. Bonita je průměrná. Reliéf terénu: dlouhé svahy, náhorní plošiny. Nadmořská výška: 250 - 500 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - jílovce, pískovce, místy překryvy sprašových hlín Půdní typ: hnědozem luvická až pseudoglejová, luvizem typická až pseudoglejová, typická (oligotrofní až mezotrofní) kambizem, kambizem rankerová Půdní druh: hlinitopísčité až jílovitohlinité, místy kamenité Minerální síla půdy: nízká Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘ, BB Cílový hospodářský Soubor:
Živná stanoviště nižších poloh:
25 SLT(LT): 1P, 2B, 2H, 2D, Plocha lesní půdy:
10 154.86ha Zastoupení v %:
18.03 Cílová druhová skladba /základní/: DB 6, BK 1, LP 1, HB 1, MD 1, JV, JL, BO
Soubor živných stanovišť nižších poloh. Převládá LT 2H4. Bonita je průměrná místy nadprůměrná Reliéf terénu: svahy až plošiny, úpatí svahů. Nadmořská výška: 200 - 700 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - pískovce, jílovce, místy překryv sprašových nebo svahových hlín Půdní typ: mezotrofní až eutrické kambizemě, hnědozemě Půdní druh: středně těžké, hlinitopísčité až hlinitojílovité, čerstvě vlhké Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 20 % - BK, LP, HB,J V, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘ, BB, DB Cílový hospodářský Soubor:
Podmáčená stanoviště nižších poloh:
29 SLT(LT): 2L, 3L, 5L Plocha lesní půdy:
420.09 ha Zastoupení v %:
0.74 Cílová druhová skladba /základní/: OLL 8, JS 2, VR, OS, BŘ, SM
Soubor zahrnující podmáčená přirozená olšová stanoviště aluviální v úžlabinách potoků a na prameništích. Převládá LT 3L1. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny. Nadmořská výška: 240 - 800 m n. m. Geologické podloží: aluviální naplaveniny nebo prameniště na různém podloží Půdní typ: fluvizem glejová až glej Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, vlhké až mokré, hluboké. Minerální síla půdy: vysoká Meliorační a zpevňující dřeviny: 70 % - JL, OLL, JS, OS, OLŠ, BŘ, VR
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 123
Cílový hospodářský Soubor:
Exponovaná stanoviště středních poloh:
41 SLT(LT): 3N, 3A, 4N, 4A, 4F, exp. typy 3B, 3K, 3D, 4B, 4K, 4S, 4D Plocha lesní půdy:
5 000.60 ha Zastoupení v %: 8.88
Cílová druhová skladba /základní/: SLT 3,4N, 3,4Ke: BK 8, BO 1, DB 1, LP, MD, SM SLT 3,4Be, 3,4De, 4Se, 3,4A, 4F: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JL, JV, MD, SM
Soubor stanovišť kamenitých, prudkých, exponovaných svahů se zhoršenou dostupností, erozně ohrožených ve středních polohách. Převládá LT 3D9. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: kamenité nebo prudké svahy, hřbety, uvezliny – svážná území. Nadmořská výška: 300 - 850 m n. m. Geologický podklad: Magurský flyš - jílovce, pískovce, místy překryvy svahových hlín Půdní typ: podle podloží rankery až kambizemě rankerové, typické (mezotrofní) kambizemě Půdní druh: hlinitopísčité až písčitohlinité, kamenité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - SLT 3K, 4K, 3N, 4N: BK, DB, LP, JD ostatní: BK, JD, KL, JS, JL, LP, HB Cílový hospodářský Soubor:
Kyselá stanoviště středních poloh:
43 SLT(LT): 3K, 4K Plocha lesní půdy:
1 810.63 ha Zastoupení v %: 3.21
Cílová druhová skladba /základní/: BK 8, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, BŘ, JŘ
Soubor normálních kyselých stanovišť středních poloh. Převládá LT 3K3. Bonita je průměrná Reliéf terénu: svahy a hřbety. Nadmořská výška: 300 - 750 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - pískovce, jílovce Půdní typ: kambizem typická až podzol kambický Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité, mírně vlhké, místy kamenité Minerální síla půdy: slabá Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, DB, LP, BŘ, HB, DG, JD Cílový hospodářský Soubor:
Živná stanoviště středních poloh:
45 SLT(LT): 3S, 3B, 3H, 3D, 3O, 4S, 4B, 4H, 4D, 4V Plocha lesní půdy:
3 2379.86 ha Zastoupení v %: 57.48
Cílová druhová skladba /základní/: BK 7, KL 1, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘK, JD alt. BK 10
Soubor stanovišť středně bohatých až bohatých středních poloh. Převládá LT 3H2. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: svahy, plošiny, hřbety, mělké úžlabiny, zářezy, úpatí svahů. Nadmořská výška: 280 - 850 m n. m. Geologický podklad: Magurský flyš - jílovce, pískovce, sprašové a svahové hlíny Půdní typ: podle podloží mezotrofní až eutrické kambizemě, luvické kambizemě, (pseudoglej kambický) Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité, místy mírně kamenité, středně hluboké Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, DB, LP, KL, JS, JL, HB, TŘ, JD, JDO Cílový hospodářský Soubor:
Exponovaná stanoviště vyšších poloh:
51 SLT(LT): 5N, 5F, 5A, exp. typy 5K, 5S, 5B, 5D Plocha lesní půdy:
1 649.36 ha Zastoupení v %: 2.93
Cílová druhová skladba /základní/: SLT 5N, 5Ke: BK 7, SM 2, JD 1, KL, SM, BO, DB, BŘ, JŘ, MD SLT 5Se, 5Be, 5De, 5A, 5F: BK 6, JD 2, KL 1, SM 1, JS, JL, MD
Soubor stanovišť na prudkých exponovaných svazích a kamenitých hřbetech vyšších poloh. Převládá LT 5B9. Bonita je průměrná až nadprůměrná. Reliéf terénu: kamenité hřbety, svahy, úvezliny – svážná území. Nadmořská výška: 500 - 1000 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - jílovce, pískovce, místy svahové hlíny Půdní typ: kambizem typická, ranker kambický až kambizem rankerová Půdní druh: písčitohlinité až jílovitohlinité, místy kamenité Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 30 % - BK, JD, KL, JS, LP, JL
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 124 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Cílový hospodářský soubor:
Kyselá stanoviště vyšších poloh:
53 SLT(LT): 5K Plocha lesní půdy:
261.14 ha Zastoupení v %:
0.46 Cílová druhová skladba /základní/: BK 7, SM 2, JD 1, MD, BŘ, JŘ alt. BK 10
Soubor kyselých stanovišť vyšších poloh. Převládá LT 5K3. Bonita je průměrná Reliéf terénu: svahy, hřbety. Nadmořská výška: 500 - 750 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - pískovce, jílovce Půdní typ: podzol typický až kambický Půdní druh: písčitohlinité až hlinitopísčité Minerální síla půdy: slabá Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, LP Cílový hospodářský soubor:
Živná stanoviště vyšších poloh:
55 SLT(LT): 5S, 5B, 5D, 5V, 5G, pro JD 3S, 3B, 3H, 3D Plocha lesní půdy:
3 318.15 ha Zastoupení v %:
5.89 Cílová druhová skladba /základní/: BK 6, SM 2, JD 1, KL 1, JS, JL, TŘ, MD
Soubor zahrnující středně bohatá až bohatá stanoviště vyšších poloh. Převládá LT 5B1. Bonita je nadprůměrná, místy průměrná. Reliéf terénu: svahy, hřbety, plošiny a úžlabiny. Nadmořská výška: 500 - 750 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - jílovce, pískovce, svahové hlíny Půdní typ: kambizem typická, kambizem eutrická, (glej) Půdní druh: písčitohlinitá až hlinitojílovitá Minerální síla půdy: střední Meliorační a zpevňující dřeviny: 25 % - BK, JD, KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ Cílový hospodářský soubor:
Mimořádně nepříznivá stanoviště:
01 SLT(LT): 0Z, 1X, 3Y, 3J, 5Y, 5J Plocha lesní půdy:
291.12 ha Zastoupení v %:
0.51 Cílová druhová skladba /základní/: Blízká přirozené
Soubor zahrnující ochranné lesy na sutích a skalnatých výchozech. Převládá LT 5J5. Bonita je velmi rozdílná podle stanoviště. Reliéf terénu: skalní útvary, sutě, suťové svahy. Nadmořská výška:300 - 750 m n. m. Geologické podloží: Magurský flyš - jílovce, pískovce Půdní typ: litozem typická, ranker Půdní druh: kamenitá až skeletová, místy písčitá výplň Minerální síla půdy: nízká Meliorační a zpevňující dřeviny: 0Z - 5 % - BK, BŘ, DB, JD 1X - 90% - DB, DBP, HB, LP, BB, BŘK, MK, BŘ, JV, JS, JL 3J - 90% - BK, JV, LP, DB, JS, JL, BŘ, MK, TS 3Y,5Y - 30% - BK, JD, BŘ, DB, JŘ, KL 5J - 60% - BK, JV, JD, JL, JS, LP 9.3. Základní hospodářská doporučení Komentář:
Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen základní hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č. 289/1995 Sb., který v § 23 odst. 1 říká
„Oblastní plány doporučují zásady hospodaření v lesích.“ S ohledem na význam této části „oblastního plánu“ (uvedené v § 1 odstavec 5 písmeno f, vyhlášky č. 83/1996 Sb. ) podrobněji specifikuje obsah této části ještě odstavec 7.
Základní hospodářská doporučení jsou syntézou poznatků získaných v průběhu zpracování „oblastního plánu“ a úzce váží na vymezení hospodářských souborů (§ 2 této vyhlášky). Zpracovávají se do podoby rámcových směrnic hospodaření pro hospodářské soubory (dále jen „rámcových směrnic“).
Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich praktickém naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních doporučených hodnot nebylo v podmínkách hospodářského souboru chybné. Základní hospodářská doporučení uvedená v“oblastních plánech“ jsou podkladem pro „rámcové směrnice“ zpracovávané pro hospodářské soubory „plánů“ a „osnov“. Pod písmeny a) až f) jsou uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 125
a) Cílová druhová skladba
V rámci cílového hospodářského souboru představuje základní cílovou druhovou skladbu ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám souboru. Nebere ohled na současný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučena upravená alternativní cílová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů.
V momentě dosažení základní cílové druhové skladby daného cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny takovýto porost pak prakticky plní téměř všechny sledované a požadované funkce lesa a dokonce splňuje i požadavek předběžné opatrnosti z očekávané změny klimatu k zajištění stability lesa v době obmýtí uvedených dřevin. b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů
Udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/1996 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (v nichž se stanoví závazně jejich podíl na dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa - § 10 vyhlášky č. 84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. Výchovou mladých porostů je možno ještě druhovou skladbu podle potřeby upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. V porostech poškozených imisemi se zvyšuje podíl melioračních a přípravných dřevin. Přiměřeně se podíl MZD snižuje na větších pokalamitních plochách.
MZD jsou dřeviny přirozené druhové skladby na daném stanovišti (kromě JDO, DG). c) Hospodářské způsoby I. PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se obnova clonná. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP – velkoplošná clonná seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu P – maloplošná clonná seč - nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu.
1. Okrajová seč clonná. Porost se obnovuje postupně od okraje clonnými pruhy. 2. Pruhová seč clonná. Porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu. Pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou seč clonnou. 3. Skupinová seč clonná. Uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru.
II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekračuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena s účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky. N - okrajová seč - podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje:
1. Prostá okrajová seč - porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče - násekem. 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč - vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru postupu obnovy se odlišuje: a) Odrubná seč - přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně. b) Obrubná seč - skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry.
III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého porostu. Používá se obnovy holosečné. HH – velkoplošná holá seč - je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu - pouze povolené výjimky dle § 31, odst. 2, zák. č. 289/1995 Sb. H – maloplošná holá seč - svoji šířkou přesahuje výšku těženého porostu.
1. Pruhová seč holá - mívá zpravidla obdélníkovitý tvar. Přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu. 2. Kulisová seč holá - má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu. Mají být nejméně trojnásobně širší než založená paseka.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 126 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) - uvnitř porostu se zakládají holé skupiny zpravidla eliptického nebo obdélníkovitého tvaru. Jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 4. Obnova semennými výstavky - na pasece se ponechává určitý počet výstavků převážně slunných dřevin. Výstavky se většinou odstraňují po vzniku žádoucího náletu.
IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro nastupující generaci. Používá se výběrná seč. V – výběrná seč 1. Jednotlivě výběrná seč - při obnově se těží převážně jednotlivé stromy. 2. Skupinovitě výběrná seč - při obnově se těží převážně skupiny stromů. Vzniká skupinovitá obnova. KOMBINOVANÉ OBNOVNÍ POSTUPY: Při obnově porostů se většinou používá současně dvou, někdy i tří základních obnovních sečí, které se vhodně prostorově a časově kombinují.
1. Skupinovitá seč clonná (Gayerova – bavorská seč) - je kombinací skupinové clonné seče, kterou se zahajuje obnova, s okrajovou obrubnou sečí, kterou se obnova rozšiřuje. 2. Skupinovitá seč holá - je kombinací skupinové seče holé (kotlíkové) s okrajovou obrubnou sečí, kterou se skupina rozšiřuje. 3. Bavorská kombinovaná seč - je kombinací skupinovité clonné seče s okrajovou odrubnou sečí. Předsunuté skupiny, založené většinou v předstihu uvnitř porostu, se rozšiřují okrajovou sečí obrubnou ještě dříve, než se k nim přesune porostní stěna okrajové seče odrubné. 4. Wagnerova clonně - okrajová seč - je kombinací okrajové nebo pruhové clonné seče s okrajovou odrubnou. Často se ještě uplatňuje skupinová nebo skupinovitá clonná seč uvnitř porostu. Clonná seč se zakládá pokud možno při severním okraji porostu a uskuteční se v ní přípravná a semenná seč. Místo prosvětlovací seče se porosty postupně uvolňují okrajovou sečí odrubnou. Současně se v dalším pruhu obnovovaného porostu uskutečňuje přípravná seč.
Předsunuté skupiny nebo úzké pruhy: Založené většinou v předstihu uvnitř porostu mají charakter: p – clonný ( pruhová clonná seč, clonná skupina) n – násečný ( násek, holá skupina – kotlík)
Jsou uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové
seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné. d) Obmýtní doba
Je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru. Je uvedeno věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce. Přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho reprodukce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C u porostů bukových se naopak zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Snižuje se také u porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít do přirozeného mýtního věku ( f – fyzického věku).
e) Obnovní doba
Je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení do ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského souboru udaná počtem let, zaokrouhleným na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá. f) Hospodářský tvar lesa Je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření.
I.vysoký (vysokokmenný), vzniklý ze semen nebo sazenic II.nízký (pařezina), vzniklý výmladností III. střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 127
9.4. Přehled základních hospodářských doporučení zastoupených HS TAB 9.5. ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ 56 332.66 ha
HS POROSTNÍ TYP (současné porosty)
ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )
MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY (Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)
Geografic. nepůvodní dřeviny %
21 Exponovaná stanoviště nižších poloh: 1N, 1C, 2N /pískovce, jílovce, sprašová hlína; ranker, kambizem, hnědozem/
327.74 ha 0.58%
213 borové nN,pN 120 110-140 20 111 BO 6, DB 3, HB 1, BK, LP, MD 215 dubové pH,N 130 110-150 30 111 DB 8, BO 1, HB 1, BK, LP, MD 219 les nízký (p)N 110 80-120 20 101 DB 8, HB 2, BK, LP, MD, TŘ
30 % - DB, BK, LP, HB, JD, BŘ
MD +-3 BO +-10
23 Kyselá stanoviště nižších poloh: 2I, 2S /jílovce, pískovce, sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem/
719.11 ha 1.27%
231 smrkové (nevhodné)
nH 100 80-110 20 91 DB 8, BO 1, HB 1, LP, BK, DG
233 borové p(n)H, N, pP
110 90-130 20 101 BO 6, DB 3, HB 1, LP, BK, MD, DG
235 dubové P, p(n)N
130 110-150 30 111 DB 8, BK 1, LP 1, HB, MD, BŘ
25 % - DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BB, BŘK
MD 1-4 DG +-1 DBČ +-1 BO +
25 Živná stanoviště nižších poloh: 1P, 2H, 2B, 2D /jílovce, (pískovce), sprašová hlína; kambizem, hnědozem/
10 154.86 ha 18.03%
251 smrkové (nevhodné)
nN, nH
100 80-110 20 91 DB 6, BK 1, LP 1, HB 1, MD 1, JV, JL, BO, SM
253 borové pN,pH 110 80-120 20 101 BO 6, DB 2, BK 1, LP 1, HB, MD, JV, JL 255 dubové nP,pN
, pH 140 130-200 30 121 DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK
257 nízký les (dobrá kvalita)
pN,pH nN,nH
110 100-130 30 91 DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK 3lvs. BK 6, KL(LP) 1, DB 1, MD 1, HB 1, TŘ, BŘK
259 Nízký les (horší kvalita)
pN,pH nN,nH
70 50-90 20 61 DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK 3lvs. BK 6, KL(LP) 1, DB 1, MD 1, HB 1, TŘ, BŘK
20 % - DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB
MD 8-10 JDO +-2 DG 1-4 BO +
29 Podmáčená stanoviště nižších poloh: 2L, 3L, 5L /aluviální naplaveniny; fluvizem, glej/
420.09 ha 0.74%
297 Ostatní listnaté
pN 90 80-100 20 81 OLL 8, JS 2, VR, OS, BŘ, SM
70% - JV, OLL, JS, OS, OLŠ, BŘ, VR
SM +
41 Exponovaná stanoviště středních poloh: 3N, 3A, 4A, 4F, 4N, exp. typy 3K, 3B, 3D, 4D, 4K, 4S, 4B, /pískovce, jílovce, sprašové hlíny; ranker, kambizem/
5 000.60 ha 8.88%
411 smrkové pN,pP nN,nP
110 100-130 30 91 Slt. 3N, 4N, 3K, 4K: SM 5, BK 3, MD 1, BO 1, DB, LP, KL, BŘ Slt. 3Be, 4Be, 3A, 4A, 4Se, 4F: SM 5, BK 3, KL 1, MD 1, DB, JS, JL
416 bukové pN,pP 130 120-150 30 111 Slt. 3N, 4N, 3K, 4K: BK 8, BO 1, DB 1, KL, MD, BŘ JŘ Slt. 3Be, 4Be, 3A, 4A, 4Se, 4F: BK 6, KL 2, DB 1, JS 1, JL, JV, MD, BŘK
30% - exp.3K, 4K, 3N, 4A: BK,LP,JD,DB ost.: BK, JD, KL, JS, JL, LP, HB
MD 8-10 BO 8-10 SM 30-50
43 Kyselá stanoviště středních poloh: 3K, 4K /jílovce, pískovce; kambizem,podzol/
1 810.63 ha 3.21%
431 smrkové n(p)P n(p)N n(p)H
110 100-130 30 91 BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ 4.lvs. SM 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ
433 borové nP,nH 110 100-130 20 101 BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ 4.lvs. SM 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ
435 dubové nP,pN 140 110-140 30 121 DB 8, BK 1, BO 1, LP, HB, MD, BŘ Alt. BK 7, DB 2, BO 1, LP, HB, MD, BŘ
436 bukové P,pN 130 120-150 30 111 BK 8, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ
25 % - DB, BK, LP, JD, HB, DG, BŘ
MD 6-10 DG 3-7 SM +-50 BO 10-50
45 Živná stanoviště středních poloh: 3S, 3B, 3H, 3D, 3O, 4S, 4H, 4B, 4D, 4V /jílovce, pískovce, sprašové hlíny; kambizem, luvizem, (pseudoglej)/
32 379.86 ha 57.48%
451 smrkové pN,pH nN,nH
100 90-120 30 81 SM 5, BK 2, KL 1, LP 1, MD 1, JD, DB, HB, JS, JL, TŘ
453 borové nH 100 90-120 20 91 SM 4, BK 3, KL 1, DB 1, MD 1, LP, HB 455 dubové nP,pN
pH 160 140-180 30 141 DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, KL, JL, TŘ, JS, BŘ
456 bukové pN,P 120 120-150 40 101 BK 7, KL(LP) 1, DB 1, MD 1, HB, JS, JL, TŘ, JD, BŘK Alt. BK 10
457 listnaté ostatní pN,P,pH
110 120-150 30 91 BK 5, KL(JS, LP) 4, MD 1, DB, HB, TŘ, BŘK
459 nízký les pN,pH nN,nH
70 50-90 20 61 BK 6, KL(LP) 1, DB 1, MD 1, HB 1, TŘ, BŘK alt. DB 10
25 % - BK,DB,LP,KL,JD,JS,JL, HB,TŘ,JDO
MD 8-13 DG 6-10 JDO +-3 SM +-50
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 128 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
HS POROSTNÍ TYP (současné porosty)
ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ 1 2 3 4 5
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA - alternativy (desítky % )
MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY (Příl. č.4 k vyhl.č.83/96)
Geografic. nepůvodní dřeviny %
51 Exponovaná stanoviště vyšších poloh: 5N, 5F, 5A, exp. typy 5K, 5S, 5B, 5D /pískovce, jílovce, sprašová hlína; ranker, kambizem, podzol/
1 649.36 ha 2.93%
511 smrkové nP, nN 120 110-130 30 101 LT 5N1, 5K9: SM 5, BK 3, JD 1, BO 1, LP, DB, KL, MD, BŘ, JŘ LT 5S9, 5B9, 5A1, 5F1: SM 5, BK 3, KL 1, JD 1, JS, JL
516 bukový nP, pN nN
140 120-150 40 121 LT 5N1, 5K9: BK 7, SM 2, JD 1, KL, BO, BŘ, DB, JŘ LT 5S9, 5B9, 5A1, 5F1: BK 6, JD 2, KL 1, SM 1, JS, JL
30 % - BK, JD, KL, JS, LP, JL
MD 8 -10 SM 10-50 BO 5-10
53 Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5K /jílovce, pískovce; podzol/
261.14 ha 0.46%
531 smrkové nP, nH nN
120 110-140 30 101 SM 5, BK 3, JD 1, MD 1, LP, BŘ, JŘ
536 bukové P, pN 140 120-150 40 121 BK 8, SM 1, MD 1, JD, BŘ, JŘ
25 % - BK, JD, LP
MD 6 - 10DG 3 – 7 SM + -50 BO 10-50
55 Živná stanoviště vyšších poloh: 5S, 5B, 5D, 5V, 5G (pro JD 3S, 3B, 3H, 3D) /jílovce, pískovce, sprašová hlína; kambizem, (glej)/
3 318.15 ha 5.89%
551 smrkové nP, nN nH
110 100-130 30 91 SM 5, BK 2, KL 1, JD 1, MD 1, LP, JS, JL
552 jedlové (SM+JD+BK)
P, pN, V
120 110-140 40 101 BK 6, JD 3, SM 1, MD, KL, JS alt SM, alt. JD
556 bukové P, nN, pN
130 120-150 40 111 BK 6, JD 2, SM 1, KL 1, MD, JS, JL, TŘ
557 listnaté ostatní
pN,P,pH
110 120-150 30 91 BK 5, KL(JS, LP) 4, MD 1, DB, HB, TŘ, BŘK
25 % - BK, JD, KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ
MD 5-9 DG 3-6 SM 10-50
01 Mimořádně nepříznivá stanoviště: 0Z, 1X, 3Y, 3J, 5Y, 5J /srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker/
291.12 ha 0.51%
Bez úmysl. těžeb. zásahů
150 -f
Nepře
trži
tá
Blízká přirozené, BK 6, JD 3 KL 1, SM, BO, JŘ, BŘ (JL, JS)
0Z - 5% - BK, BŘ, DB, JD 1X - 90% - DB, DBP, HB, LP, BB, BŘK, MK, BŘ, JV, JS, JL 3Y, 5Y - 30% - BK, JD, BŘ, DB, JŘ, KL 5J - 60% - BK, JV, JD, JL, JS, LP 3J - 90% - BK, JV, LP, DB, JS, JL, BŘK, MK, TS
VYSVĚTLIVKY:
- porostní typ: zařazení dle současných porostních skupin podle převládající dřeviny; porosty s převahou MD, JD, JDO, DG se zařazují do smrkových; porosty s převahou VJ, BOČ do borových; porosty LP, JV, KL, JL do bukových; DBČ do dubových; ostatní listnáče do porostního typu listnaté ostatní;
- základní doporučení: 1- hospodářský způsob: H - holosečný, P- podrostní, N - násečný, V - výběrný, n - násečný, p - clonný 2- doporučené obmýtí /detaily, odchylky a další doporučení jsou uvedeny v jednotlivých HS/ 3- rozsah přípustného obmýtí 4- obnovní doba 5- počátek obnovy
-cílová druhová skladba: Je uvedena v desítkách procent. Jsou uvedeny všechny skladby podle existujících porostních typů, které zároveň poukazují na možnost čistých porostů v případě bk a db. Porosty db a bk by se měly z celospolečenského hlediska obnovovat opět na db a bk. Alternativní cílová druhová skladba tedy zohledňuje současný stav lesa.
-meliorační a zpevňující dřeviny:
uvedeny minimální podíly dle přílohy vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. pro jednotlivé cílové HS
-geograficky nepůvodní dřeviny:
uvedeny v % maximální přípustné podíly introdukovaných dřevin dle požadavku odboru ochrany přírody MŽP ČR (č.j. 3139/96 ze dne 25.6.1996) pro PLO 38 (spodní hranice platí pro prvky ÚSES)
Poznámka: Jedná se o souhrnný modelový přehled celé oblasti. Odchylky a další detailní doporučení včetně funkcí jsou rozvedeny ve vlastních rámcových směrnicích hospodaření dle jednotlivých hospodářských souborů. Uvedené výměry cílových HS jsou podle současných platných LHP (k roku 1997) v dané oblasti.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 129
9.5. Rámcové směrnice hospodaření pro HS 9.5.1. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS TAB 9.6. STRUKTURA RÁMCOVÝCH SMĚRNIC HOSPODAŘENÍ 56 332.66 ha
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
21 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH (pískovce, jílovce, spraš. hlína; ranker, kambizem, hnědozem)
ha 327.74
% 0.58
Soubory lesních typů : (lesní typy) 1N, 1C, 2N Základní
dřeviny: DB(BO) Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD +-3, BO+-10
Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: DB 8, BO 1, HB 1, BK, LP, MD, alt. BO 6, DB 3, HB 1, BK, LP, MD ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 1x prům. výška 7 let 30 DB, BK, LP, HB, JD, BŘ DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO DB BK MD LP JD BŘ les vysoký, střední
(nízký) nN, pN, P
10 10 4 3 4 3 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -
POROSTNÍ TYP: 213 - BOROVÉ 215 – DUBOVÉ 219 – LES NÍZKÝ
Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 20 130 30 110 20
Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
111 pN, nN 111 pN, P 101 (p)N Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
DB 6, BO 3, HB 1, BK, LP, MD BO 6, DB 3, HB 1, BK, LP, MD
DB 8, HB 1, BK 1, LP, BŘ, BO, MD
Hodnocení porostů: ( AVB)
BO 20-24 DB 20-22 DB 16 - 20
Možnosti přirozené obnovy:
Průměrné. Průměrné (v závislosti na stavech zvěře). Průměrné (v závislosti na stavech zvěře).
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP) Výstavky kvalitní BO. Využít výmladnosti DB, LP, HB hlavně na přechodu k extrémním stanovištím.
Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP). Ponechat kvalitní výstavky, využít přirozeného zmlazení a výmladnosti DB, LP, HB.
Násek, postup po svahu od V, SV. Předsadit násečné skupiny (BK, LP). Ponechat kvalitní výstavky, využít přirozeného zmlazení a výmladnosti DB, LP, HB.
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Stabilita porostů. Kvantita produkce. Kvantita produkce.
- mladé porosty
Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i nadúrovni, podpora vitálních, redukce hustoty, pravidelné koruny, šetřit listnatou příměs a podúroveň.
Interval 5 - 10 let, kladný až kombinovaný výběr v podúrovni , úprava druhové skladby, šetřit podrost.
Interval 5 - 10 let, kladný až kombinovaný výběr v podúrovni , úprava druhové skladby, šetřit podrost.
-dospívající porosty
Interval 10 let, kladné úrovňové zásahy, podpora listnáčů a cílových dřevin.
Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový zásah, šetřit podrost.
Interval 10 - 15 let , kladný úrovňový zásah, šetřit podrost.
Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení suchem a erozí. Nutné správné hospodaření s vláhou. Neotevírat porosty přímému slunci. Maximálně využívat zmlazení a ochrany vegetačního krytu.
Ohrožení suchem a erozí. Nutné správné hospodaření s vláhou. Neotevírat porosty přímému slunci. Maximálně využívat zmlazení a ochrany vegetačního krytu.
Ohrožení suchem a erozí. Nutné správné hospodaření s vláhou. Neotevírat porosty přímému slunci. Maximálně využívat zmlazení a ochrany vegetačního krytu.
MELIORACE: Biologická - MZD, viz obnovní postupy, výchova a cílová druhová skladba. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Podprůměrný
Podprůměrný Podprůměrný
- půdo- ochranný
Protierozní Protierozní Protierozní
- vodo- ochranný
-ekologická stabilita
Průměrná Nadprůměrná Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
SLT 3Y, 3J: V/ 150, nepřetržitá o. d. Viz režim CHKO SM porosty : 100/30
Méně kvalitní porosty u = 110, SLT 3Y, 3J: V/ 150, nepřetržitá o. d. AK porosty: N, 70/20 Viz režim CHKO
Nekvalitní pařezina 70/20
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící půdní kryt a nenarušující půdu.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 130 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
23 KYSELÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH (jílovce, pískovce, sprašové hlíny; kambizem, hnědozem, luvizem)
ha 719.11
% 1.27
Soubory lesních typů : (lesní typy) 2S, 2I Základní
dřeviny: DB, BO Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 1 - 4, DG+-1,
DBČ +- 1, BO + Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: DB 8, BO 1, (HB, LP, BK) 1, MD alt. BO 6, DB 3, (HB, BK, LP) 1, MD ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny : ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 25 DB, BK, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, BŘK, BB
DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: DB BO BK LP MD les vysoký (střední) nH, pH, pP, N, P, pN 10 10 5 5 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -
POROSTNÍ TYP: 231 – SMRKOVÉ (nevhodné) 233 - BOROVÉ 235 - DUBOVÉ
Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 100 20 110 20 130 30
Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
91 nH 101 p(n)H, N, pP 111 P, p(n)N Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
DB 8, BO 1, (HB, LP, BK) 1, MD BO 6, DB 3, (HB, LP, BK) 1, MD DB 8, BK 1, LP 1, HB, MD, BŘ, BO
Hodnocení porostů: ( AVB)
DB 22-24 BO 22-26 DB 22-24
Možnosti Přirozené obnovy:
BO průměrná, u SM podprůměrná. Nutno využít vtroušené listnáče.
U borovice průměrná. Nutno využít vtroušené listnáče.
DB průměrná. Snaha o max. využití. Závisí na stavu zvěře.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Rychlá přeměna, holoseč proti větru a na stinné straně (vláha), předsunout násečné prvky pro BK a LP. Přirozená obnova vtroušených listnáčů - odclonění, obsek, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.
Rychlá přeměna monokultur, násek či holoseč proti větru a na stinné straně (vláha) možná clona, předsunout násečné prvky pro BK a LP. Vtroušené či přimíšené listnáče využít k následné přirozené obnově - odclonění, obsek, později ponechat jako výstavky. Proředěných částí využít k podsadbám.
Obnova řešena společně s HS 255, 257, 259. Snaha o dosažení max. podílu přirozené obnovy dubu (obsek v semenných letech, procloňování v menších skupinách či pruzích). Možno předsunout násečné prvky na BK, LP. Zbytečně neotvírat porosty, zvláště na slunných expozicích.
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Naléhavé zpevnění mladých monokultur včasnými zásahy, zaměření na kvalitu a odolnost porostů.
Kvalita a stabilita porostů. Kvalita a stabilita porostů.
- mladé porosty
Interval 5 let, záporné zásahy kombinované, později kladné, úrovňové. Uvolňovat a šetřit listnáče, tvarový výběr.
Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i nadúrovni, podpora vitálních jedinců. Redukce hustoty, pravidelné koruny, šetřit listnatou příměs a podúroveň.
Interval 5-10 let, kladný, kombinovvaný výběr. Udržovat hustý podružný porost, výběr předrostů a vidličnatých jedinců Úprava druhové skladby.
-dospívající porosty
Interval 10 let, kladné, úrovňové zásahy. Zaměření na kostru porostu. Další podpora listnaté příměsi.
Interval 10 let, kladný úrovňový výběr, podpora listnáčů a cílových stromů.
Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu - intenzivní. Šetřit podrost a podúroveň.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení suchem, větrem, hnilobou - ekologická labilita monokultur. Vhodné hospodaření s vláhou - neotevírat porosty přímému slunci. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť.
Ohrožení suchem, větrem, mokrým sněhem - labilita monokultur. Vhodné hospodaření s vláhou, vhodný obnovní postup, neotevírat porosty přímému slunci. Podporovat listnatou příměs. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť.
Ohrožení suchem. Opatrné hospodaření s vláhou. Vhodný obnovní postup. Neotvírat porost přímému slunci. Využívat ochrany vegetačního krytu- zmlazení, etáže, podúrovně.
MELIORACE: Biologická, pomocí MZD, výchovy porostů - podpora listnáčů, dodržení cílové skladby. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Průměrný
Průměrný Průměrný
- půdo- ochranný
Protierozní Protierozní Protierozní
- vodo- ochranný
Infiltrační Infiltrační Infiltrační
-ekologická stabilita
Podprůměrná Průměrná Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Porosty s vyšším zastoupením listnáčů (DB) 110/20 - využít obseku, přirozené obnovy a ve fázi obnovy ponechat výstavky.
Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet) - (p)(n)H, 110/20.
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu - lehká mechanizace a koně.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 131
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
25 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH (jílovce, (pískovce), sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, hnědozem)
ha 10 154.86
% 18.03
Soubory lesních typů : (lesní typy) 1P, 2B, 2H, 2D, 2Bd, 2Hd Základní
dřeviny: DB Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 8 - 10, DG 1 - 4,
JDO +- 2, BO + Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: DB 6, BK 1, LP 1, HB 1, MD 1, JV, JL, BO ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 20 BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB, DB
DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO DB BK LP JV JS JDO les vysoký, nízký,
střední nN, nH, pN, pH, nP
10 10 5 5 5 4 2 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -
POROSTNÍ TYP: 251 -SMRKOVÉ (nevhodné) 253 – BOROVÉ 255 – DUBOVÉ
Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 100 20 110 20 140 30
Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
91 nN, nH 101 pN, pH 121 nP,pN, (pH) Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
DB 6, BK 1, LP 1, HB 1, MD 1, JV, JL, BO
BO 6, DB 2, BK 1, LP 1, HB, MD, JV, JL Alt . DB
DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, JV, JL, TŘ, BB, BŘK
Hodnocení porostů: ( AVB)
DB 24-26 BO 22 - 24 DB 24-26
Možnosti přirozené obnovy:
U dubu průměrná. U BO podprůměrná. Průměrná.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Rychlá přeměna, násek (holoseč), proti větru a na stinné straně (vláha). Předsunout násečné prvky pro BK, LP, JV, JL. Vtroušené listnáče využít k přirozené obnově odcloněním, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.
Rychlá přeměna, násek (holoseč), proti větru a na stinné straně (vláha). Možné clonné prvky.Vtroušené listnáče využít k přirozené obnově odcloněním, ponechat jako výstavky. Proředěné části využít k podsadbám.
Clonně, nelze- li přirozeně, pak násek či holoseč s ohledem na svah a vláhové poměry. BK, LP, JV, JL do předsunutých násečných skupin. K docílení kvality nutná etáž- podsadby (počátek ve 40-60letech), výmladky. Ponechat výstavky kvalitních listnáčů- TŘ, BB, BŘK, MD.
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvantita (stabilita porostů). Kvalita, kvantita. Kvalita.
- mladé porosty
Interval 5 let. Záporné zásahy kombinované, později kladné úrovňové. Uvolňovat a šetřit listnáče. Tvarový výběr.
Interval 5 let. Záporné zásahy v úrovni i podúrovni. Podpora vitálních, redukce hustoty. Pravidelné koruny, šetřit listnáče a podúroveň.
Interval 5-10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Výběr netvárných předrostlíků a vidličnatých jedinců.
-dospívající porosty
Interval 10 let, úrovňové zásahy s kladným výběrem. Zaměřit se na kostru porostu. Podpora listnáčů.
Interval 10 let. Kladný úrovňový výběr,. Podpora listnáčů a cílových stromů.
Interval 10-20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu- intenzivní, šetřit podrost a podúroveň.
Bezpečnost produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení suchem, větrem, hnilobou, buření. Opatrné hospodaření s vláhou. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť.
Ohrožení suchem, větrem, mokrým sněhem. Postupně odstranit monokultury a biologickou degradaci stanovišť.
Suchem a buření.
MELIORACE: Biologická, pomocí MZD. Zvláštní důraz na SLT s biologickou degradací stanoviště (2Hd, 2Bd). FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Nadprůměrná Nadprůměrná Nadprůměrná
- půdo- ochranný
- vodo- ochranný
Infiltrační Infiltrační Infiltrační
-ekologická stabilita
Podprůměrná Podprůměrná Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Poškozené, proředěné porosty 90/20, porosty s vyšším zastoupením listnáčů 110/20, pN, výstavky.
Kvalitní porosty (Malenovický ekotyp) 120/30, nP, nN.
Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet) 120/30, pN, pH. Viz režim CHKO.
Doporučené výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 132 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
25 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH (jílovce,( pískovce), sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, hnědozem)
ha 10 154.86
% 18.03
Soubory lesních typů : (lesní typy) 1P, 2B, 2H, 2D, 2Bd, 2Hd Základní
dřeviny: DB Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 8 - 10, DG 1 - 4,
JDO +- 2, BO + Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: DB 6, BK 1, LP 1, HB 1, MD 1, JV, JL, BO ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 20 BK, LP, HB, JV, JS, JL, JD, JDO, TŘ, BŘK, BB, DB
DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO DB BK LP JV JS JDO les vysoký, nízký,
střední nN, nH, pN, pH, nP
10 10 5 5 5 4 2 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -
POROSTNÍ TYP: 257– NÍZKÝ LES (dobrá kvalita) 259- NÍZKÝ LES (horší kvalita)
Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 110 30 70 20
Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
91 pN, pH, nN, nH
61 pN, pH, nN, nH
Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK
DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1, KL, TŘ, BŘK
Hodnocení porostů: ( AVB)
DB 24-26 BK 26-32
DB 24-26 BK 26-32
Možnosti přirozené obnovy:
DB průměrná, u ostatních listnáčů velmi dobrá.
DB průměrná, u ostatních listnáčů velmi dobrá.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Holoseče nebo náseky od V - SV (u pařezin). Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců (postupný převod).
Obnova od V - SV náseky nebo holou sečí. Využít přirozeného zmlazení žádoucích dřevin. Možnost předsunout clonné skupiny pro BK, LP, KL. Výmladky využít pro vytvoření etáže.
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvantita. Kvantita. Příprava na převod.
- mladé porosty
Interval 5-10let. Jednocení výmladků. Podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit.
Interval 5-10 let, jednocení výmladků, podpora žádoucích dřevin.
-dospívající porosty
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr, podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň.
Interval 5-10let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr. Podpora vitálních jedinců.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení buření. Ohrožení buření.
MELIORACE: Biologická, pomocí MZD. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Nadprůměrný
Nadprůměrný
- půdo- ochranný
- vodo- ochranný
Infiltrační Infiltrační
-ekologická stabilita
Nadprůměrná Průměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Kvalitni HB: DB 4, HB 4, LP 1, MD 1 Viz režim zonace CHKO.
Viz režim zonace CHKO.
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 133
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
29 PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ NIŽŠÍCH POLOH (aluviální naplaveniny; fluvizem, glej)
ha 420.09
% 0.74
Soubory lesních typů : (lesní typy) 2L, 3L, 5L Základní
dřeviny: OL, JS, DB
Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) SM +
Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: OLL 8, JS 2, VR, OS, BŘ, SM ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 70 JV, OLL, JS, OS, OLŠ, BŘ, VB DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: OLL JS les vysoký pN
5 7 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -
POROSTNÍ TYP: 297– OSTATNÍ LISTNATÉ (JS,
OLL, JS + OLL)
Obmýtí Obnovní doba 90 20
Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
81 pN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
Hodnocení porostů: ( AVB)
OLL 22-26 JS 26-30
Možnosti přirozené obnovy:
Podprůměrné, využití přirozeného zmlazení OLL, JS, SM.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Obnova podle dominujícího HS s přihlédnutím ke zvláštnostem podmáčeného stanoviště. Bodová prameniště ponechat přirozenému vývoji.
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Zachování ostatních užitečných funkcí lesa.
- mladé porosty
Interval 5-10 let. První zásahy neutrální, kombinovaný výběr (tvarový). JS porosty pozitivní, úrovňový výběr.
-dospívající porosty
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr- silnější zásahy (přírůst).
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení buření, zamokřením, částečně vítr, mráz.
MELIORACE: Biologická, na LT 2L1, 3L1možná i technická, neodvodňovat mokřady a prameniště. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Průměrný
- půdo- ochranný
Břehoochranný
- vodo- ochranný
Desukční
-ekologická stabilita
Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Les nízký (břehové porosty) u = 40 - 60 let, při snížené výmladkové schopnosti převod. SLT 2L: DB 7, JS 2, OL 1, JV, LP, JL LT 3L2, 3L4, 5L2 – prameniště ponechat vlastnímu vývoji, nezasahovat do vodníhorežimu (neodvodňovat).
Doporučené Výrobní technologie:
Těžební a dopravní zásahy časově orientovat do zimního období.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 134 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
41 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (pískovce, jílovce, svahové hlíny; kambizem, ranker)
ha 5 000.60
% 8.88
Soubory lesních typů : (lesní typy) 3N, 3A, 4A, 4F, 4N, exp. typy
3K, 3B, 3D, 4D, 4K, 4S, 4B Základní dřeviny: BK Geograficky nepů-
vodní dřev.(max.%) MD 8 – 10, BO 8-10, SM 30-50
Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: SLT 3N, 4N, 3Ke, 4Ke: BK 8, BO 1, DB 1, MD, LP, SM
ost. SLT: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JL, JV, MD, SM ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 1x prům. výška 7 let 30 Exp. 3K, 4K, 3N, 4N : BK, DB, LP, JD Ost. : BK, JD, KL, JS, JL, LP, HB
DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK JV LP DB BO JD les vysoký, nízký pP, pN, nN, nP 5 10 4 4 4 7 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%
POROSTNÍ TYP: 411– SMRKOVÝ 416 - BUKOVÝ
Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 110 30 130 30
Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
91 pN, pP, nN, nP
111 pN, pP
Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
SLT 3N, 4N, 3Ke, 4Ke: SM 5, BK 3, MD 1, BO 1, DB, LP, KL, BŘ SLT 3Be, 4Be, 3A, 4A, 4Se, 4F: SM 5, BK 3, KL 1, MD 1, DB, JS, JL
SLT 3N, 4N, 3Ke, 4Ke: BK 8, BO 1, DB 1, KL, MD, BŘ, JŘ SLT 3Be, 4Be, 3A, 4A, 4Se, 4F: BK 7, KL 1, DB 1, LP 1, JS, JL, JV, MD, BŘK
Hodnocení porostů: ( AVB)
BK 24-32 SM 26-34
BK 24-32 SM 26-34
Možnosti přirozené obnovy:
SM průměrná. BK průměrná až nadprůměrná (závisí na stavech zvěře).
BK průměrná až nadprůměrná (závisí na stavech zvěře), využívat semenných let, příprava půdy.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Je určován charakterem smrčin, svahem větrem, vláhovými a erozními poměry. Využít přirozené obnovy přimíšených listnáčů (BK,KL). Postupovat po svahu a proti větru. Na kyselých stanovištích (4.LVS) využít přirozené obnovy SM.
Clonně v kombinaci s předsunutými clonnými prvky nebo náseky, po svahu s bočním odcloněním. Ponechávat výstavky (JV, KL, TŘ, DB, BŘK, LP). Postup obnovy s ohledem na nebezpečný vítr a vlhkost (S - V).
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvantita a stabilita. Kvalita.
- mladé porosty
Interval 10 let. První zásahy schematické, další podúrovňové kombinované, uvolňovat cílovou příměs.
Interval 5-10 let, negativní výběr v úrovni a nadúrovni. Šetřit podúroveň. Podporovat cenné listnáče.
-dospívající porosty
Interval 10-20 let, úrovňové pozitivní zásahy, uvolňovat BK, KL.
Interval 10-15let, kladné zásahy v úrovni, podpora kvality, šetřit cenné listnáče a DB.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení erozí, větrem, místy sněhem a námrazou.
Ohrožení erozí, částečně větrem. Stabilitu zvyšovat zakládáním vhodné směsy blízké přirozené skladbě.
MELIORACE: Svážná území a lokality ohrožené sesuvy: šetrné a pestré obnovní postupy- clonné, neodkrývat půdu holosečí, tvary sečí přizpůsobovat zmlazení, upřednostňovat hluboce kořenící dřeviny. Šetřit vtroušené cenné listnáče (TŘ, JL, BŘK).
FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Průměrný až nadprůměrný Průměrný až nadprůměrný
- půdo- ochranný
Protierozní Protierozní
- vodo- ochranný
-ekologická stabilita
Podprůměrná Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Porosty s BK nad 20% 120/30 BK 8, SM 2, KL, MD LT 3D9, 4D9, uvezliska- svážná území: BK 3, JS 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OL, OS
Porosty DB+JD- slunné svahy Královce: DB 7, BK 2, JD 1, HB- podpora JD LT 3D9, 4D9, uvezliska- svážná území: BK 3, JS 2, KL 2, MD 1, DB 1, JD 1, HB, TŘ, JL, OL, OS, možný i les nízký
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně, lanové systémy. Zásahy orientovat do zimního období.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 135
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
43 KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (jílovce, pískovce; kambizem, podzol)
ha 1 810.63
% 3.21
Soubory lesních typů : (lesní typy) 3K, 4K Základní
dřeviny: BK, BO Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 6 - 10, DG 3 – 7,
BO 10-50, SM+-50 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 8, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, BŘ, JŘ ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, DB, LP, HB, JD, DG, BŘ DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BO BK DB SM MD JD LP les vysoký (střední) nN, nH, pN, pH, nP, pP 8 11 10 5 3 3 4 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%
POROSTNÍ TYP: 431– SMRKOVÝ 433 - BOROVÝ 435 - DUBOVÝ
Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 110 30 110 20 140 30
Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
91 n(p)P, n(p)N, n(p)H
101 nP, nH 121 nP, pN
Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ 4. lvs SM 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ
BO 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ 4. lvs SM 5, BK 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ
DB 8, BK 1, BO 1, LP, HB, MD, BŘAlt. BK 7, DB 2, BO 1, LP, HB, MD, BŘ
Hodnocení porostů: ( AVB)
BK 22 - 26 BO 24 - 26 SM 24 - 28
BK 22 - 26 BO 24 - 26 SM 24 - 28
BK 22 - 26 BO 24 - 26 SM 24 - 28
Možnosti přirozené obnovy:
Průměrná u všech dřevin. Průměrná u všech dřevin. Průměrná u všech dřevin.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Přísně od S - V, proti větru. Ohled k přepadovým větrům. BK, LP, JD vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a cílových listnatých dřevin. Využít zmlazení. Podsadby proředěných částí. Vnášení MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), řadové výsadby, doplnění mezernatých kultur a nárostů SM.
Holá seč od SV a podle konfigurace terénu. Náseky pro vnesení listnáčů (BK, LP). Ve směsích BO, JD uvolňovat jedli a vnášet listnáče. Ponechávat výstavky vtroušených listnáčů. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin.
Snaha o přirozenou obnovu listnáčů clonou. Chybějící listnáče vnášet na předsunuté násečné prvky. Možno použít náseku.
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvantita a stabilita. Kvantita a stabilita. Kvalita.
- mladé porosty
Interval 5 let. Záporné zásahy kombinované, později kladné úrovňové. Šetřit a uvolňovat listnáče. Tvarový výběr, dbát o vertikální zápoj.
Interval 5 let, záporné zásahy v úrovni a nadúrovni. Dbát o pravidelné koruny. Šetřit listnatou příměs a podúroveň.
Interval 5 - 10 let, kladný kombinovaný výběr. Odstranit předrosty a vidličnaté jedince. Udržovat hustý podružný porost.
-dospívající porosty
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Zaměření na kostru porostu (200 - 300 cílových stromů). Další podpora listnáčů.
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Podpora listnáčů a cílových stromů.
Interval 10 - 20 let, úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu. Šetřit podrost a podúroveň.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení větrem, sněhem, námrazou, hnilobami, ohryzem. Obnova proti větru. Včasné plánování odluk a rozluk (20 - 30 let). Důsledná výchova. Zvyšovat podíl listnáčů- zpevňovací žebra.
Ohrožení suchem, sněhem, větrem. Zvyšovat podíl listnáčů, využít jejich přirozené obnovy. Postupně odstraňovat monokultury borovice.
Ohrožení suchem.
MELIORACE: Biologická, pomocí MZD. Zastavit biologickou degradaci stanovišť důsledným uplatněním MZD. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Průměrný
Průměrný Průměrný
- půdo- ochranný
Protierozní
- vodo- ochranný
Infiltrační Infiltrační Infiltrační
-ekologická stabilita
Podprůměrná Průměrná Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Porosty s DB nad 20%: 120/30, DB 5, SM 3, BK 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ Porosty s BK nad 20%: 120/30, BK 5, SM 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ Poškozené a řídké porosty: 90/20, nN, nH LT 3K7: SM 5, BK 2, DB 1, JD 1, MD , alt. BO
Porosty s DB nad 20%: 120/30, DB 5, SM 3, BK 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ Porosty s BK nad 20%: 120/30, BK 5, SM 3, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ Poškozené a řídké porosty: 100/20 LT 3K7: BO 5, BK 2, DB 1, JD 1, MD 1
Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet): 120/20, p(n)H LT 3K7: DB 7, BK 1, JD 1, LP, HB, MD, BŘ
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 136 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
43 KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (jílovce, pískovce; kambizem, podzol)
ha 1 810.63
% 3.21
Soubory lesních typů : (lesní typy) 3K, 4K Základní
dřeviny: BK, BO Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 6 - 10, DG 3 – 7,
BO 10-50, SM+-50 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 8, DB 1, MD 1, SM, BO, LP HB, BŘ, JŘ ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, DB, LP, HB, JD, DG, BŘ DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BK DB MD JD LP les vysoký (střední) nN, nH, pN, pH, nP, pP 11 10 3 3 4 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%
POROSTNÍ TYP: 436 – BUKOVÝ
Obmýtí Obnovní doba 130 30
Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
111 P, pN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
BK 8, DB 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ
Hodnocení porostů: ( AVB)
BK 22 - 26
Možnosti přirozené obnovy:
Průměrná až nadprůměrná (závisí na stavech zvěře). Využívat semenných let.Příprava půdy.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Clonně, popř. kombinace náseku s bočním odcloněním. Postup s ohledem na svah, vítr a vlhkost. Ponechat výstavky vtroušených listnáčů.
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvalita a odolnost.
- mladé porosty
Interval 5 - 10 let. Zpočátku záporné zásahy v úrovni i nadúrovni. Redukce předrostů, netvárných a poškozených jedinců. Minimální zásah do podúrovně.
-dospívající porosty
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Vyznačení mýtních jedinců, podpora cílové příměsi. Udržovat zápoj a podúroveň.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení větrem- mělký kořenový systém BK ve flyšovém podloží - časté vývraty.
MELIORACE: Biologická. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Průměrný
- půdo- ochranný
- vodo- ochranný
Infiltrační
-ekologická stabilita
Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
LT 3K7: BK 7, DB 1, JD 1, MD 1, LP, HB, BŘ, JŘ
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 137
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
45 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (jílovce, pískovce, sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, luvizem,( pseudoglej))
ha 32 379.86
% 57.48
Soubory lesních typů : (lesní typy) 3S, 3B, 3H, 3D, 3O, 4S, 4B, 4D,
4V, 4H, 3Bd, 3Hd Základní dřeviny: BK, DB Geograficky nepů-
vodní dřev.(max.%) MD 8 - 13, DG 6 - 10, JDO +- 3, SM + - 50
Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 7, KL 1, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, JD, BŘK, alt. BK 10 ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, DB, LP, KL, JS, JL, HB, TŘ, JD, JDO
DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BK DB LP JD MD JV les vysoký nN, pN, pH, nH, nP 11 10 5 3 3 5 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%
POROSTNÍ TYP: 451– SMRKOVÝ 453 - BOROVÝ 455 - DUBOVÝ
Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 100 30 100 20 160 30
Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
81 pN, pH, nN, nH
91 nH 141 nP, pN, pH
Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
SM 5, BK 2, KL 1, LP 1, MD 1, JD, DB, HB, JS, JL, TŘ
SM 4, BK 3, KL 1, DB 1, MD 1, LP, HB, JS, JL, TŘ
DB 7, BK 2, LP 1, HB, MD, KL, JL, TŘ, JS, BŘK
Hodnocení porostů: ( AVB)
SM 26 - 36 BK 26 - 36
SM 26 - 36 BK 26 - 36
SM 26 - 36 BK 26 - 36
Možnosti přirozené obnovy:
U JD průměrná, BK nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná, SM podprůměrná.
U JD průměrná, BK nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná, SM podprůměrná.
U JD průměrná, BK nadprůměrná, DB průměrná až podprůměrná, SM podprůměrná.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Přísně od SV proti větru, podle konfigurace terénu a přepadového větru. Listnáče vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a využít jejich přirozeného zmlazení. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby, doplňovat kultury.
Holá seč od SV, podle konfigurace terénu. Listnáče vnášet do předsunutých násečných skupin. Ve směsích BO, JD uvolňovat JD. Ponechávat výstavky listnáčů a kvalitní BO (Malenovická). Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby, doplňovat kultury.
Clonně, nelze- li násek nebo holoseč. Ohled na konfiguraci terénu a vláhové poměry. K docílení kvality nutná etáž- podsadby ( ve 40 -60 letech), výmladky. Ponechat výstavky cenných listnáčů (JV, JL, TŘ, BŘK, MD).
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvalita a odolnost. Kvalita a kvantita. Kvalita, kvantita.
- mladé porosty
Interval 5 let. První zásah záporný v úrovni i podúrovni, další záporné podúrovňové. Uvolňovat BK a další listnáče. Tvarový výběr.
Interval 5 let, zásahy záporné v úrovni i podúrovni. Šetřit listnatou příměs a podúroveň.
Interval 5 -10 let, neutrální kombinovaný výběr. Udržovat hustý podružný porost. Odstranit předrosty a vidličnaté jedince.
-dospívající porosty
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. Podpora listnáčů.
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Podpora listnáčů a cílových stromů.
Interval 10 - 20 let. Úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu. Šetřit podrost a podúroveň.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení větrem, sněhem, námrazou, hnilobou,buření a ohryzem. Obnova proti větru, plánování odluk a rozluk do 20 - 30 let, důsledná výchova. Zvýšit podíl listnáčů- zpevňovací žebra. Šetřit a podporovat listnáče. Postupně odstraňovat monokultury SM.
Ohrožení větrem, sněhem, suchem a buření. Zvyšovat podíl listnáčů, využít jejich přirozené obnovy. Postupně odstraňovat monokultury BO.
Ohrožení buření.
MELIORACE: Biologická, pomocí MZD. Zastavit biologickou degradaci stanovišť důsledným uplatněním MZD.
FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Nadprůměrný
Nadprůměrný Nadprůměrná
- půdo- ochranný
- vodo- ochranný
Infiltrační Infiltrační Infiltrační
-ekologická stabilita
Podprůměrná Průměrná Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Porosty s DB nad 20%: 110/30, pH, DB 6, SM 2, MD 1, BK(KL) 1, LP, JS Porosty s BK nad 20%: 110/30, pH, nP, BK 6, SM 2, MD 1, KL 1, LP, JS Porosty poškozené a řídké 90/20 LT 3S8, 3B8, 3H8, 3D8: SM 5, BK 2, KL 1, JD 1, MD 1, HB, DB
Kvalitní BO (Malenovická): nN, nP, 110/30, BO 5, BK 3, DB 2, MD, LP, HB LT 3B8, 3S8 s JD v etáži: BO 4, BK 3, JD 2, DB 1, HB, MD (charakter výběrného lesa) Porosty BO+JD (3B8, 3S8): přechod k výběrnému lesu, uvolňovat JD BO 4, BK 3, JD 2, DB 1, MD, HB
Porosty poškozené (tracheomykoza, ochmet): 130/30, pN, pH Porosty DB, JD- slunné svahy Královce, SLT 3S, 3B: DB 6, BK 2, JD 2, HB LT 3S8, 3D8, 3B8, 3H8: DB 7, BK 2, JD 1, HB Porosty DB+JD (3B8, 3B9): DB 6, JD 3, BK 1, HB
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 138 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
45 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH (jílovce, pískovce, sprašové hlíny, svahové hlíny; kambizem, luvizem, (pseudoglej))
ha 32 379.86
% 57.48
Soubory lesních typů : (lesní typy) 3S, 3B, 3H, 3D, 3O, 4S, 4B, 4D,
4V, 4H, 3Bd, 3Hd Základní dřeviny: BK, DB Geograficky nepů-
vodní dřev.(max.%) MD 8 - 13, DG 6 - 10, JDO +- 3, SM + - 50
Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 7, KL 1, DB 1, MD 1, SM, BO, LP, HB, JV, JS, JL, TŘ, JD, BŘK, alt. BK 10 ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, DB, LP, KL, JS, JL, HB, TŘ, JD, JDO
DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BK DB LP JD MD JV les vysoký nN, pN, pH, nH, nP 11 10 5 3 3 5 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%
POROSTNÍ TYP: 456 – BUKOVÝ 457 – OSTATNÍ LISTNATÉ
(KL, LP, JS) 459- NÍZKÝ LES
Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 40 110 30 110 30
Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
101 pN, P 91 pN, pH, P 91 pN,pH,nN,nHAlternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
BK 7, KL 1, DB 1, MD 1, HB, LP, JS, JV, TŘ, JD, BŘK Alt. BK 10
BK 5, KL(JS, LP) 4, MD 1, DB, HB, TŘ, BŘK
BK 6, KL(LP) 1, DB 1, MD 1, HB 1, TŘ, BŘK Alt. DB 10
Hodnocení porostů: ( AVB)
BK 26 - 36 KL 26 – 32 LP 26 – 32 JS 26 – 32
DB 24-26 BK 26-32
Možnosti přirozené obnovy:
U JD nadprůměrná, BK nadprůměrná, DB podprůměrná, SM podprůměrná. Využít semenných let, příprava půdy.
KL, JS podprůměrná, LP průměrná, nutno využít
DB průměrná, u ostatních listnáčů velmi dobrá.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Clonně, popř. kombinace náseku s bočním odcloněním. Ohled na konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. Ponechat výstavky cenných listnáčů (JV, JL, TŘ, BŘK, MD).
Clonně, možno použít násek i holoseč,vždz nutno využít zmlazení, které je vhodné doplnit základními cílovými listnáči.
Holoseče nebo náseky od V - SV (u pařezin). Využít přirozené obnovy cílových dřevin, výmladky využít pro vytvoření etáže. Podporou přirozené obnovy zvyšovat podíl semenných jedinců (postupný převod).
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvalita. Kvalita. Kvantita.
- mladé porosty
Interval 5 - 10 let, první zásah záporný v úrovni. Redukce předrostů, netvárných a poškozených jedinců. Minimální zásah do podúrovně.
Interval 5 - 10 let, první zásah záporný v úrovni. Redukce předrostů, netvárných a poškozených jedinců. Minimální zásah do podúrovně.
Interval 5-10 let, jednocení výmladků, podpora žádoucích dřevin. Zásahy v úrovni i nadúrovni záporným výběrem. Podúroveň šetřit.
-dospívající porosty
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. Udržovat zápoj a podúroveň.
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. Udržovat zápoj a podúroveň.
Interval 10let, úrovňový kladný výběr, tvarový výběr. Podpora vitálních jedinců. Udržet zápoj a podúroveň.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení větrem- mělký kořenový systém BK ve flyšovém podloží.
Snaha o zvýšení biodiverzity listnatých skupin (vnést DB, BK).
Ohrožení buření.
MELIORACE: Biologická. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Nadprůměrný
Nadprůměrný
Nadprůměrný
- půdo- ochranný
- vodo- ochranný
Infiltrační Infiltrační Infiltrační
-ekologická stabilita
Nadprůměrná Nadprůměrná Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
3 LVS: BK 6, DB 2, KL (LP) 1, MD 1, HB LT 3S8, 3B8, 3D8, 3H8: BK 7, DB 2, JD 1, HB SLT 3H, 3O: BK 6, DB 3, KL (LP) 1, HB Holosečný způsob ve skupinách proředěných, zabuřenělých s předsunutím násečných prvků
Horší kvalita 70/20, doporučuje se převod. LT 3D9, 4D9 dle HS 41 Kvalitní HB: DB 4, HB 4, LP 1, MD 1
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 139
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
51 EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH (jílovce, pískovce, svahové hlíny; kambizem, ranker)
ha 1 649.36
% 2.93
Soubory lesních typů : (lesní typy) 5N, 5F, 5A, exp. typy 5K, 5S,
5B, 5D Základní dřeviny: BK, SM Geograficky nepů-
vodní dřev.(max.%) MD 8 – 10, SM 10-50, BO 5-10
Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: SLT 5N, 5Ke: BK 7, SM 2, JD 1, KL, SM, BO, BŘ, DB, JŘ, MD
SLT 5Se, 5Be, 5A, 5F, 5De: BK 6, JD 2, KL 1, SM 1, JS, JL, MD ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 1x prům. výška 7 let 30 BK, JD, KL, JS, LP, JL DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK JV LP JD les vysoký nN, pN, nP 5 10 5 4 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%
POROSTNÍ TYP: 511 - SMRKOVÝ 516 - BUKOVÝ
Obmýtí
Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba
120 30 140 40 Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
101 nP, nN 121 nP, pN, nN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
LT 5N1, 5K9: SM 5, BK 3, JD 1, BO 1, LP, DB, KL, MD, BŘ, JŘ LT 5S9, 5B9, 5A1, 5F1: SM 5, BK 3, KL 1, JD 1, JS, JL
LT 5N1, 5K9: BK 7, SM 2, JD 1, KL, BO, BŘ, DB, JŘ LT 5S9, 5B9, 5A1, 5F1: BK 6, JD 2, KL 1, SM 1, JS, JL
Hodnocení porostů: ( AVB)
SM 26 - 36 BK 24 - 34 JD 30 - 34
SM 26 - 36 BK 24 - 34 JD 30 - 34
Možnosti přirozené obnovy:
SM nadprůměrná, BK průměrná až nadprůměrná, JD, BO podprůměrná.
SM nadprůměrná, BK průměrná až nadprůměrná, JD, BO podprůměrná. Využívat semenných let, příprava půdy.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Je určován charakterem smrčin, svahem, větrem, vláhovými a erozními poměry. Využít přirozené obnovy přimíšených listnáčů- clonně, jinak náseky po svahu a proti větru. Na kyselých stanovištích využít přirozené obnovy SM. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby, doplňovat mezernaté kultury a nárosty SM.
Clonně v kombinaci s předsunutými násečnými prvky (hlavně pro JD), náseky po svahu s bočním odcloněním. Postup s ohledem na nebezpečný vítr a vlhkost. Ponechávat výstavky vtroušených listnáčů (KL, TŘ, DB, JV).
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvantita a odolnost. Kvalita.
- mladé porosty
Interval 10 let. První zásahy schematické, další podúrovňové kombinované. Uvolňovat listnáče.
Interval 5-10 let, první zásahy negativní úrovňové a nadúrovňové. Odstranit předrosty a obrostlíky. Šetřit cennou příměs a podúroveň.
-dospívající porosty
Interval 10 - 20 let, úrovňový kladný výběr, uvolňovat cílové jedince BK a JV.
Interval 10 - 20 let, úrovňový kladný výběr, výběr netvárných. Podpora kvality, cenných listnáčů a DB.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení erozí, větrem, námrazou a sněhem. Stabilitu zvyšovat zakládáním směsí.
Ohrožení erozí, částečně větrem, na exponovaných svazích a hřbetech imisemi.
MELIORACE: Svážná území a lokality ohrožené sesuvy: šetrné a pestré obnovní postupy clonné, tvar seče přizpůsobit zmlazení, úprava dřevinné skladby ve prospěch hluboce kořenících dřevin, šetřit vtroušené dřeviny (TŘ, JL, BŘK).
FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Průměrný až nadprůměrný
Průměrný až nadprůměrný
- půdo- ochranný
Protierozní Protierozní
- vodo- ochranný
-ekologická stabilita
Podprůměrná Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Porosty se zastoupením BK nad 20 %: 130/30, pN, pP, BK 6, SM 2, JD 1, KL 1, MD LT 5D9 uvezliska- svážná území: BK 4, JS 2, KL 2, JD 1, SM , TŘ, JL, MD, OL, OS
LT 5D9 uvezliska- svážná území: BK 4, JS 2, KL 2, JD 1, SM , TŘ, JL, MD, OL, OS
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně, lanové systémy, zásahy časově orientovat do zimního období.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 140 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
53 KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH (jílovce, pískovce; podzol)
ha 261.14
% 0.46
Soubory lesních typů : (lesní typy) 5K Základní
dřeviny: BK, SM Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 6 - 10, DG 3 – 7,
BO 10-50, SM+-50 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 7, SM 2, JD 1, BŘ, JŘ, MD alt. BK 10 ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, JD, LP DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK JD les vysoký nN, nH, nP 5 11 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -
POROSTNÍ TYP: 531 - SMRKOVÝ 536 - BUKOVÝ
Obmýtí
Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba
120 30 140 40 Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
101 nP,nH, nN 121 P, pN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
SM 5, BK 3, JD 1, MD 1, BO, BŘ, JŘ
BK 8, SM 1, MD 1, JD, BO, BŘ, JŘ
Hodnocení porostů: ( AVB)
SM 26 - 30 BK 24 - 26
SM 26 - 30 BK 24 - 26
Možnosti přirozené obnovy:
SM dobrá. BK průměrná. BO podprůměrná. SM dobrá. BK průměrná. Využívat semenných let, příprava půdy.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Přísně od SV (proti větru). Přihlížet ke konfiguraci terénu a přepadovým větrům. BK, LP, JD vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a vtroušených cílových dřevin. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), podsadby, doplňovat mezernaté kultury a nárosty SM.
Clonně v kombinaci s náseku s bočním odcloněním. Postup s ohledem na nebezpečný vítr , svah a vlhkost. Ponechávat výstavky vtroušených listnáčů (BK, LP).
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvantita a odolnost. Kvalita.
- mladé porosty
Interval 5 let. Zásahy záporné kombinované, později kladné úrovňové. Šetřit a uvolňovat listnáče, tvarový výběr, dbát o vertikální zápoj.
Interval 5-10 let, první zásahy negativní úrovňové a nadúrovňové. Odstranit předrosty a obrostlíky. Šetřit cennou příměs a podúroveň.
-dospívající porosty
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr. Zaměřit se na kostru porostu (200 - 300 cílových stromů). Podpora příměsi.
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, výběr netvárných. Vyznačení mýtních jedinců. Podpora kvality, cílové příměsi . Udržovat podúroveň.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení hnilobami, ohryzem, větrem, námrazou a sněhem. Obnova proti větru, plánování odluk a rozluk (do 20 - 30 let věku). Důsledná výchova mladých porostů. Zvyšovat podíl listnáčů- zpevňovací žebra. Postupně odstranit monokultury SM.
Ohrožení větrem - mělký kořenový systém BK ve flyšovém podloží.
MELIORACE: Biologická pomocí MZD. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Průměrný
Průměrný
- půdo- ochranný
- vodo- ochranný
Infiltrační Infiltrační
-ekologická stabilita
Průměrná Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Porosty poškozené a řídké: 100/20, nN, nH Porosty poškozené imisemi- pásmo C: 150/40
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 141
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
55 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH (jílovce, pískovce, svahové hlíny; kambizem, (glej))
ha 3 318.15
% 5.89
Soubory lesních typů : (lesní typy) 5S, 5B, 5D, 5V, 5G, 5Bd, pro
JD 3S, 3B, 3H, 3D Základní dřeviny: BK, SM,
(JD) Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 5 - 9, DG 3 - 6,
SM 10-50 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 6, SM 2, JD 1, KL 1, JS, JL, TŘ, MD ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, JD, KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK KL JD les vysoký nN, pN, P, nH, nP, V 5 11 4 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%
POROSTNÍ TYP: 551– SMRKOVÝ 552 - JEDLOVÝ (směsi s JD nad
20%) 556 - BUKOVÝ
Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 110 30 120 40 130 40
Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
91 nP, nN, nH 101 P, pN, V 111 P, nN, pN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
SM 5, BK 2, KL 1, JD 1, MD 1, LP, JS, JL
3. LVS BK 6, JD 3, DB 1, MD, KL, JS 5. LVS alt. SM, alt. JD (čisté jedliny)
BK 7, JD 1, SM 1, KL 1, MD, JS, JL, TŘ
Hodnocení porostů: ( AVB)
SM 28 - 38 BK 26 - 36 JD 28 - 36
SM 28 - 38 BK 26 - 36 JD 28 - 36
SM 28 - 38 BK 26 - 36
JD 28 - 36 Možnosti přirozené obnovy:
SM, JD průměrný, BK nadprůměrný. SM, JD průměrný, BK nadprůměrný. SM, JD průměrný, BK nadprůměrný. Využít semenných let. Příprava půdy.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Holoseč, případně násek přísně od SV proti větru, podle konfigurace terénu a přepadového větru. BK, LP, JD vnášet do předsunutých násečných skupin. Ponechat výstavky listnáčů a vtroušených dřevin a využít jejich přirozeného zmlazení. Řadové výsadby, MZD do ochrany pomocných dřevin (BŘ, JŘ, jíva, MD), doplňovat mezernaté kultury a nárosty SM.
Clonný, příp. násečný s předsunutím clonných prvků. Čisté JD porosty a směsi s JD vyžadují individuální přístup v konkrétních podmínkách. Využívat současných výborných regeneračních schopností JD. Ponechávat výstavky listnáčů a JD a využívat jejich přirozeného zmlazení.
Clonně, příp. kombinace náseku s bočním odcloněním. Ohled na konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. Ponechat výstavky cenných listnáčů (KL, JL, JS, TŘ). JD také uměle do předsunutých kotlíků.
14VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvalita a odolnost. Kvantita a stabilita. Kvalita.
- mladé porosty
Interval 5 let. První zásah záporný v podúrovni. Uvolňovat BK a další listnáče. Tvarový výběr. Vytvořit stabilní a kvalitní porost.
Úrovňové kombinované zásahy. Šetřit podúroveň a listnáče.
Interval 5 -10 let, první zásahy úrovňové a nadúrovňové. Odstranit předrosty, netvárné a poškozené jedince. Šetřit podúroveň.
-dospívající porosty
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. Podpora listnáčů.
Úrovňové záporné zásahy. Šetřit podúroveň a listnáče
Interval 10 - 15 let. Úrovňové kladné zásahy zaměřené na kvalitu a cílovou příměs. Šetřit podrost a podúroveň.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení větrem, sněhem, námrazou, hnilobou, buření a ohryzem. Obnova proti větru, plánování odluk a rozluk do 20 - 30 let, důsledná výchova. Zvýšit podíl listnáčů- zpevňovací žebra. Šetřit a podporovat listnáče. Postupně odstranit monokultury SM.
Ohrožení větrem, buření. Hospodařit clonně - výběrným způsobem.
Ohrožení větrem- mělký kořenový systém BK na flyšovém podloží.
MELIORACE: Biologická, pomocí MZD. Zastavit biologickou degradaci stanovišť důsledným uplatněním MZD. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Nadprůměrný
Nadprůměrný Nadprůměrná
- půdo- ochranný
- vodo- ochranný
Infiltrační Infiltrační Infiltrační
-ekologická stabilita
Průměrná Průměrná až nadprůměrná Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Porosty s BK nad 20%: 120/30, pN, nP, nN, pP, BK 5, SM 2, MD 1, KL 1, JD 1 Porosty kvalitní: 120/40 Porosty poškozené (hniloba, imise): 100/30
Porosty s převahou JD: clonně , přechod k výběrnému lesu Porosty SM+JD: SM 5, BK 3, JD 2, MD, KL, JS Porosty DB+JD: DB 5, BK 3, JD 2, MD, KL, JS
Holosečný způsob ve skupinách proředěných, zabuřenělých- předsunutí násečných prvků SLT 5V: zvýšit zastoupení SM, JS, OL
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 142 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
55 ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH (jílovce, pískovce, svahové hlíny; kambizem, (glej))
ha 3 318.15
% 5.89
Soubory lesních typů : (lesní typy) 5S, 5B, 5D, 5V, 5G, 5Bd, pro
JD 3S, 3B, 3H, 3D Základní dřeviny: BK, SM,
(JD) Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) MD 5 - 9, DG 3 - 6,
SM 10 - 50 Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: BK 6, SM 2, JD 1, KL 1, JS, JL, TŘ, MD ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
1 ha 2x prům. výška 7 let 25 BK, JD, KL, JL, LP, JS, JDO, TŘ DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: 7 let DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: SM BK KL JD les vysoký nN, pN, P, nH, nP, V 5 11 4 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb o 5%
POROSTNÍ TYP: 457 – OSTATNÍ LISTNATÉ
(KL, LP, JS)
Obmýtí Obnovní doba 110 30
Počátek obnovy Hospodářský způsob
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb.
91 P, nN, pN Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
BK 5, KL(JS, LP) 4, MD 1, DB, HB, TŘ, BŘK
Hodnocení porostů: ( AVB)
KL 26 – 32 LP 26 – 32 JS 26 – 32
Možnosti přirozené obnovy:
KL, JS podprůměrná, LP průměrná, nutno využít
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Clonně, možno použít násek i holoseč,vždz nutno využít zmlazení, které je vhodné doplnit základními cílovými listnáči.
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Kvalita.
- mladé porosty
Interval 5 - 10 let, první zásah záporný v úrovni. Redukce předrostů, netvárných a poškozených jedinců. Minimální zásah do podúrovně.
-dospívající porosty
Interval 10 let, úrovňový kladný výběr, vyznačit a chránit 200 - 300 cílových stromů. Udržovat zápoj a podúroveň.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Snaha o zvýšení biodiverzity listnatých skupin (vnést DB, BK).
MELIORACE: Biologická, pomocí MZD. Zastavit biologickou degradaci stanovišť důsledným uplatněním MZD. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Nadprůměrná
- půdo- ochranný
- vodo- ochranný
Infiltrační
-ekologická stabilita
Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 143
Číselné označení cílového hosp. souboru
CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR: Plocha
01 MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ (srázy, skalnaté svahy, sutě, hřbety s mělkou půdou; litozem, ranker)
ha 291.12
% 0.51
Soubory lesních typů : (lesní typy) 0Z,1X, 3Y, 3J, 5Y, 5J Základní
dřeviny: BO, listnáče
Geograficky nepů- vodní dřev.(max.%) nepovoleny
Základní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: Blízká přirozené ZÁKONNÁ USTANOVENÍ (zákon č .289/ 1995 Sb.) ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ (vyhláška č.83/ 1996 Sb.):Maximální velikost holé seče : ( §31,odst.2 )
Povolená maximální šířka holé seče : ( §31,odst.2 )
Doba zajištění kultur od vzniku holiny do: ( §31,odst.6 )
Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin % : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
Meliorační a zpevňující dřeviny : (Příloha č.4 k vyhlášce č.83 /1996 Sb.)
0Z - 5% 1X - 90% 3J - 90% 3Y, 5Y - 30% 5J - 60%
0Z - BK, BŘ, DB, JD 1X - DB, DBP, HB, LP, BB, BŘK, MK, BŘ, JV, JS, JL 3J - BK, JV, LP, DB, JS, JL, BŘK, MK, TS 3Y, 5Y - BK, JD, BŘ, DB, JŘ, KL 5J - BK, JV, JD, JL, JS, LP
DOPORUČENÁ DOBA zajištění kultur od vzniku holiny: DOPORUČENÉ POČTY prostokořenného sadebního materiálu v tis. ks./ ha : Hospodářský tvar: Hospodářský způsob: BK DB BO KL LP JL JS SM JD les vysoký, nízký Bez úmyslných těžebních zásahů 8 8 8 4 4 4 4 3 3 Přiměřeně snížený podíl meliorač. a zpev. dřevin v případě nahodilých těžeb: -
POROSTNÍ TYP:
Obmýtí Obnovní doba 150 - f nepřetržitá
ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ vyhl.č.83/96 Sb. Počátek obnovy Hospodářský způsob Alternativní CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA
Hodnocení porostů: ( AVB)
BO 12 - 22 BK 18 - 30 SM 20 - 24
Možnosti přirozené obnovy:
Řada extrémní - podprůměrná. Řada obohacená - průměrná.
OBNOVNÍ POSTUP a míšení dřevin:
Přirozený vývoj porostu s žádoucí skladbou dřevin. Max. využití přirozené obnovy. V předstihu zakládat smíšené porosty, prosvětlováním v pruzích a skupinách (monokultury SM).
VÝCHOVA POROSTŮ: - zaměření
Ochrana.
- mladé porosty
Podpora druhové a prostorové diferenciace listnatých dřevin a JD.
-dospívající porosty
Podpora druhové a prostorové diferenciace listnatých dřevin a JD.
Bezpečnost Produkce a opatření OCHRANY LESA:
Ohrožení sněhem,větrem, buření, erozí.
MELIORACE: Biologická. FUNKČNÍ POTENCIÁL: - produkční
Řada extrémní - nízký až nevyužitelný Řada obohacená - podprůměrný
- půdo- ochranný
Protierozní
- vodo- ochranný
-ekologická stabilita
Nadprůměrná
Prvky ÚSES:
Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
Odchylky od modelu:
Přirozené druhové skladby dle SLT (Průša 1989) 0Z: BO 9, BŘ 1, BK, DB, JD, SM 1X: DB 7, HB 2, LP 1, BŘK, BB, keře 3Y: BK 5, DB 2, BO 3, HB, BŘ, JD 3J: BK 4, KL 3, LP 2, DB 1, JV, JS, JL, BB 5Y: BK 7, JD 2, BŘ 1, BO, SM 5J: BK 4, KL 3, JD 2, SM 1, LP, JS, JL SM porosty: V- jednotlivý nebo skupinový výběr
Doporučené Výrobní technologie:
Šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu- lehká mechanizace, koně.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 144 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
9.5.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení podle subkategorií TAB. 9.7. ZÁSADY HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ SUBKATEGORIE: §8 odst. 1 písm. a) - Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních
zdrojů I. stupně FUNKCE: Vodoochranná a infiltrační LOKALIZACE: Seznam PHO I. uveden v příloze. CÍL HOSPODAŘENÍ: Stálost a trvalost porostů, stabilita porostů s důrazem na mechanickou odolnost,
vertikální diferenciace. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
Preferovat jehličnany ve vzdálenosti do 50m od zdroje, podél toků pěstovat hlubokokořenící listnáče (DB, OL, JS, JV).
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký. OBMÝTÍ: Podle příslušného HS, tzn. zastoupených LT a SLT, zkrátit při přeměnách,
možnost prodloužení u cílových dřevin. OBNOVNÍ DOBA: Podle příslušného HS, tzn. zastoupených LT a SLT, u clonných sečí možnost
prodloužení. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Podrostní, násečný, přihlížet ke konkrétním podmínkám a druhu vodního zdroje. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Začít s obnovou je nutno u hladiny (zdroje) a po zajištění postupovat proti svahu. Stejně i v případě rychlé likvidace porostu (kalamita). Do 50m od zdroje použít podrostní hospodářský způsob, jinde i násek. U malých bodových ochranných pásem postupovat s ohledem na porostní typ, jehličnany v případě nutnosti podsadit. Míšení dřevin skupinovité, výstavba mírně až výrazně diferenciovaná.
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Preferovat přirozenou obnovu, při umělé obnově využít větších počtů sazenic na ha než je udávané minimum, příprava půdy, doplňování náletů a nárostů.
zaměření: Podle příslušného HS, obecně na stabilitu a prostorovou diferenciaci. mladé porosty : Včasnou a intenzívní výchovou vytvářet předpoklady pro pěstování hlubokých
korun.
VÝCHOVA POROSTŮ:
dospívající porosty:
Udržovat mírně uvolněný zápoj, pečovat o kvalitní jedince, zachovávat vertikální diferenciaci.
BEZPEČNOST PRODUKCE: Porosty často ohroženy větrem, hnilobou, mrazové polohy. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Nutné vnitřní zpevnění, odolné porostní pláště a okraje. OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
Péče o kultury pouze mechanická, oplocování, ošlapávání, vyžínání jen v případě, kdy odumřelá biomasa neznečistí zdroj. Chemická ochrana jen se souhlasem vodohospodářského orgánu.
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
Funkce lesa zajištěna správnými technologickými postupy bez zbytečného narušování půdního krytu a horních půdních horizontů. Vytěženou biomasu včetně těžebních zbytků nutno vyklidit mimo PHO I.
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
Nelze klučit pařezy, budovat stavby, skladiště, lesní školky, nezpevněné lesní cesty a trvalé skládky dříví.
MELIORACE: Zajistit volný odtok srážkových vod mimo odběrné místo, provádět nutná protierozní opatření, u povrchových odběrů neodvodňovat.
CESTNÍ SÍŤ: Okamžitě odstraňovat poškození těžbou a dopravou dřeva, zabránit erozi. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -
Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: Podloženo Směrnicemi ministerstva zdravotnictví ČSR o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, č.j. HEM - 324.2 - 1.9.1978 z 28. Července 1979, registrována v částce č.20/1979 Sb.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 145
SUBKATEGORIE: §8 odst. 1 písm. b) - Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních
léčivých a stolních minerálních vod FUNKCE: Vodoochranná, infiltrační LOKALIZACE: Ochranná pásma 2a, 2b -uvedena v příloze. CÍL HOSPODAŘENÍ: Stálost a trvalost porostů, stabilita porostů s důrazem na mechanickou odolnost CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
Podle příslušného HS v návaznosti na SLT, respektovat požadavky legislativy Ministerstva zdravotnictví.
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký, nízký, střední. OBMÝTÍ: Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva
zdravotnictví. OBNOVNÍ DOBA: Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva
zdravotnictví. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva
zdravotnictví. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Podle příslušného HS v návaznosti na SLT. Respektovat požadavky Ministerstva zdravotnictví.
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Preferovat přirozenou obnovu, při umělé obnově využít větších počtů sazenic na ha než je udávané minimum, příprava půdy, doplňování náletů a nárostů.
zaměření: mladé porosty :
VÝCHOVA POROSTŮ:
dospívající porosty:
Podle příslušného HS. Respektovat příslušnou legislativu Ministerstva zdravotnictví.
BEZPEČNOST PRODUKCE: Podle příslušného HS. Respektovat příslušnou legislativu Ministerstva zdravotnictví.
OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Nutné vnitřní zpevnění, odolné porostní pláště a okraje. OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
-
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
Zabránit možnosti znečištění vodních zdrojů těžebním odpadem. Těžbu provádět zásadně v zimě na sněhu nebo po zamrzlé půdě, nenarušovat povrch půdy.
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
Specifikovány v ochranných pásmech stanovených podle legislativy Ministerstva zdravotnictví.
MELIORACE: V pásmu 2a je zakázáno odvodňování pozemků systematickou drenáží. V pásmu 2b lze konat meliorační práce s výjimkou sporadického odvodnění pouze se souhlasem Českého inspektorátu lázní a zřídel.
CESTNÍ SÍŤ: Zabránit erozi a soustředěnému odtoku, odstraňovat poškození cest po těžbě a přibližování dříví..
PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. - Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: Zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 146 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
SUBKATEGORIE: §8 odst. 1 písm. c) - Lesy na území národních parků a národních
přírodních rezervací FUNKCE: Krajinotvorná, ekologická stabilita LOKALIZACE: NPR Javořina, revír Vápenky, 61 ha
NPR Čertoryje, revír Lipov a Radějov, 5,47 ha NPR Zahrady pod hájem, revír Javorník, 15,33 ha NPR Porážky, revír Vápenky, 41,80 ha NPR Jazevčí, revír Javorník, 99,20 ha
CÍL HOSPODAŘENÍ: Zachování nejcennější a nejstabilnější složky krajiny. Zlepšování nežádoucích jevů uvnitř těchto složek.
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
Blízká přirozené - BK 6, JS 2, KL 2, JLH.
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký. OBMÝTÍ: Fyzický věk. OBNOVNÍ DOBA: Nepřetržitá. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Výběrný. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Ponechat přirozenému vývoji.
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Jednotlivým výběrem uvolnit stávající zmlazení KL, v semenném roce BK podpořit vznik BK nárostu, postupně zmlazené části propojovat.
zaměření: mladé porosty :
VÝCHOVA POROSTŮ: dospívající
porosty:
Ponechat přirozenému vývoji (mírná redukce KL), snaha o udržení přirozené dřevinné skladby, protěžování vtroušených dřevin ve zmlazených skupinách, tyto případné zásahy ukončit ve stádiu mlazin.
BEZPEČNOST PRODUKCE: - OPATŘENÍ OCHRANY LESA: - OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
-
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
Vyklizování provádět jen tam, kde nehrozí škody na nárostech, jinak dřevní hmotu ponechat. Zásahy provádět mimo vegetační dobu.
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
Nezřizovat myslivecká zařízení (s výjimkou posedu).
MELIORACE: - CESTNÍ SÍŤ: - PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -
Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: NPR -hospodaření podle konkrétních plánů péče zpracovaných Správou CHKO Bílé Karpaty.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 147
SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. a) - Lesy v I. zóně CHKO FUNKCE: Ekologická stabilita, krajinotvorná, produkční LOKALIZACE: Uvedena v zonaci CHKO (mapa deklarovaných funkcí) CÍL HOSPODAŘENÍ: Zachování nejcennějších a nejstabilnějších složek krajiny, zlepšování
nežádoucích jevů uvnitř těchto složek. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
Bučiny - BK 7, KL 2, JS 1, DB, LP, HB, JL, TŘ, BŘK, JD, HR, JB Doubravy - DB 7, BK(LP) 2, HB 1, BB, BŘK, HR, JB Pařeziny - DB 7, BK(LP) 2, HB 1, BB, OS, TŘ, HR, JB, BŘK, BŘ
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký, nízký, střední. OBMÝTÍ: Řídí se příslušným HS (podle porostního typu).
Převládající BK část - 120 let, kvalitní zdravé bučiny i vyšší (130 let). Pařeziny 110 let, méně kvalitní nižší (90 let).
OBNOVNÍ DOBA: BK - 40 let, pařeziny 30 let, méně kvalitní 20 let. Ostatní podle příslušného HS. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Převládá podrostní, je možný i násečný. Pouze v odůvodněných případech i
holosečný. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Clonně ve skupinách, pruzích. Na exponovaných stanovištích i násek s okrajovou clonou. Využít předsunutých clonných a násečných prvků k ovlivnění cílové příměsi. Individuálně řešit skupiny SM, BO, JS, KL. Pařeziny obnovovat i holosečně jako žádoucí ekosystém CHKO. Míšení dřevin jednotlivé až skupinovité - převažuje BK. Snaha o výrazně diferencovanou vertikální prostorovou výstavbu.
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Preferovat přirozenou obnovu, uměle jen původními dřevinami. Využívat semenných let pro rezervy zmlazení, příprava půdy.
zaměření: Kvalita a kvantita, ekologická stabilita, prostorová diferenciace. mladé porosty : Viz příslušný HS (456)
VÝCHOVA POROSTŮ:
dospívající porosty:
Viz příslušný HS (456)
BEZPEČNOST PRODUKCE: Porosty ohrožené hnilobou -nepravé jádro, přepadovým větrem. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Viz příslušný HS (456) OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
Zmlazení JD a listnáčů oplocovat tam, kde je potřeba. Umělé zalesnění zvláště cenných listnáčů ochraňovat individuálně(BŘK, JL, TŘ).
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
Snažit se plánovat těžby v zimních měsících a v semenných letech.
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
-
MELIORACE: Biologická (původní dřeviny). CESTNÍ SÍŤ: Ve flyšové oblasti je žádoucí odstraňovat poškození svážnic po těžbě a
přibližování - eroze je velmi silná a rychlá. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -
Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: Podloženo zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody krajiny, ve znění pozdějších předpisů. I. zóna CHKO - nejcennější část, složení se blíží přírodnímu. Převaha původních porostů BK, dále typické bělokarpatské pařeziny s charakteristickou florou a faunou. V rámci ucelení patří do I. zóny CHKO i menší skupiny s nepůvodními dřevinami, které budou postupně přeměňovány.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 148 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. c) - Příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační
funkcí FUNKCE: Rekreační LOKALIZACE: KALVÁRIE Napajedla, HRAD Malenovice CÍL HOSPODAŘENÍ: Esteticky a rekreačně vhodné prostředí, věková druhová diverzita, prostorová
diferenciace, keřové patro, nezalesněné plochy. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
Smíšené porosty s uplatněním hlavních domácích a stanovištně vhodných dřevin (příslušné HS), v kombinaci s estetickými okrasnými introdukovanými dřevinami.
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký (střední). OBMÝTÍ: Dle SLT a příslušného HS, možnost zvýšit, zejména u kvalitních a zdravých
porostů. OBNOVNÍ DOBA: Dle SLT a příslušného HS, možnost zvýšit, zejména u kvalitních a zdravých
porostů. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Dle příslušného HS, podle charakteru porostní skupiny u vyhovujících preferovat
účelový výběr a podrostní hospodářský způsob. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Přihlédnout ke specifikům a charakteru lesa, jemné postupy kombinacemi clony či náseků, při přeměnách a převodech ojediněle holoseč, vytvářet estetická lesní zákoutí se zvlněnými okraji, skupinovitým smíšením dřevin, soliterami a vhodným keřovým patrem.
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Využít přirozené obnovy domácích dřevin. Obnovními postupy jí napomáhat. Umělá obnova v nepravidelném sponu, alejích či skupinách, zejména u okrasných dřevin a keřů.
zaměření: Estetika, stabilita, kvalita. mladé porosty : Intenzivní zásahy, podporovat druhovou, prostorovou a věkovou diverzitu.
VÝCHOVA POROSTŮ: dospívající
porosty: Intenzivní zásahy, uvolňovat cílové stromy, rozvolnit zápoj.
BEZPEČNOST PRODUKCE: Ohrožení běžnými biotickými i abiotickými činiteli podle HS. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Normální provozní opatření přizpůsobit základní funkci. Tvorba porostních plášťů
- okrasné dřeviny a keře, nepravidelné tvary výchozích linií obnovy, bodové prvky (skupiny clonné, násečné).
OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
Vyloučit chemickou ochranu.
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
Udržovat čistotu lesa. Odstraňovat poškození cest, chodníků a zařízení. Vyvarovat se poškození stromů při těžbě.
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
Možnost budování rekreačních prvků, stezek, altánů, laviček, naučných stanovišť, tělovýchovných zařízení (fit stezek).
MELIORACE: Asanace mechanického poškození cest, odvodnění. CESTNÍ SÍŤ: Značná hustota, umožnit dopravní přístupnost, parkování. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -
Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: -
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 149
SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. e) - Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou,
vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou FUNKCE: Půdoochranná, krajinotvorná. LOKALIZACE: Izolované pruhy na zemědělské půdě, převážně LHC Strážnice, Luhačovice, SLT
2H. CÍL HOSPODAŘENÍ: Vytvoření účinné ochrany zemědělské půdy před větrnou erozí. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
Zaměřit se na dřeviny s delší životností, přeměnit stávající topolové pásy na druhově diferencované větrolamy s převahou DB, LP, JV, KL, HB, JS, OŘČ, keřů.
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký. OBMÝTÍ: Závisí na zdravotním stavu větrolamu a schopnosti plnit svou funkci, nutno
operativně řešit dle konkrétních podmínek. OBNOVNÍ DOBA: Závisí na zdravotním stavu větrolamu a schopnosti plnit svou funkci, nutno
operativně řešit dle konkrétních podmínek. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Převažuje výběrný, cestou postupné obnovy větrolamu podle jeho zdravotního
stavu, šířky, výškové a prostorové diferenciace. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Závisí na konkrétním projektu větrolamu, obecně jednotlivý nebo skupinový výběr, míšení dřevin v řadách, doplnění keřovým patrem.
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Umělá obnova - výsadba vyspělých sazenic.
zaměření: Stabilita, dobrý zdravotní stav, druhová diverzita. mladé porosty :
VÝCHOVA POROSTŮ: dospívající
porosty:
Zaměřit se na dobrý zdravotní stav, sanitární výběr, případné uvolňování stabilní kostry větrolamu (v případě hustějšího založení).
BEZPEČNOST PRODUKCE: Mladé kultury ohroženy okusem zvěří, případně buření. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: - OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
Důsledná ochrana mladých kultur - nátěry, individuální oplocování (vysoké stavy polní zvěře), ožínání buřeně.
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
-
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
Možnost budování mysliveckých zařízení.
MELIORACE: - CESTNÍ SÍŤ: Cesta je často osou větrolamu. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -
Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: -
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 150 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. f) - Lesy potřebné pro zachování biologické
různorodosti (genová základna BK, KL, JLH, TŘ, JS) FUNKCE: Zachování genofondu karpatského BK a cenných listnáčů. LOKALIZACE: LHC Brumov, revír Sidonie, cca 2300 ha
LHC Luhačovice, revír Strání, cca 1260 ha. LHC Strážnice, revír Vápenky, cca 870 ha.
CÍL HOSPODAŘENÍ: Zachovat nejcennější genetický materiál oblasti důsledným uplatněním principů přírodě blízkého hospodaření.
CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
Blízká přirozené - BK 8, KL 2, JS, JLH, LP, DB, HB, TŘ, BŘK, JD
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký. OBMÝTÍ: 130 -140 let. OBNOVNÍ DOBA: 40 let. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Podrostní s uplatněním clonných skupin. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Clonně (skupiny, pruhy, nepravidelné tvary) podle rozvíjejícího se zmlazení s ohledem na svah, nebezpečný vítr a vlhkost. Ponechávat výstavky cenných vtroušených dřevin (JV, JLH, TŘ, BŘK). Skupiny SM, DB případně jiné obnovovat podle odchylek nebo příslušného HS. Snaha o dosažení věkově diferencovaných porostů s horizontálním zápojem na všech úrovních (půdní kryt).
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Pouze přirozená obnova, semenné roky využít k realizaci clonných sečí, příprava půdy.
zaměření: Druhová diverzita, kvalita, stabilita. mladé porosty : Zásahy v úrovni, tvarový výběr - odstranit netvárné jedince a předrosty,
nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou příměs.
VÝCHOVA POROSTŮ:
dospívající porosty:
Kladný úrovňový výběr, nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou listnatou příměs.
BEZPEČNOST PRODUKCE: Ohrožení větrem - mělký kořenový systém BK na flyši, hniloba - nepravé jádro, vyvarovat se mechanického poškození těžbou a přibližováním.
OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Vychází z vhodného obnovního postupu, vertikální diferenciace. OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
Protěžování a ochrana cenných vtroušených listnáčů, zvýšit jejich podíl v druhové skladbě.
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
Volit vhodné technologie šetřící přirozené zmlazení, nenarušovat půdní kryt, nezraňovat stojící stromy, těžit v zimním období.
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
-
MELIORACE: Důsledně biologická, neodvodňovat případná prameniště. CESTNÍ SÍŤ: Asanovat poškozené, odvod vody mimo cestu, zabránit rychlé erozi flyše. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -
Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: Odchylky hospodaření: 3.LVS - zvýšit podíl DB v dřevinné skladbě, na svážných územích preferovat hlubokokořenící listnáče -DB, JS, KL, JL. SM skupiny - nH, 100/30 DB skupiny - nN, nP, 160/30 Porosty poškozené hnilobou - snížit obmýtí.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 151
SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. f) - Lesy potřebné pro zachování biologické
různorodosti (genová základna DB, HB) FUNKCE: Zachování genofondu DB a HB. LOKALIZACE: LHC Luhačovice, revír Malenovice, cca 316 ha. CÍL HOSPODAŘENÍ: Zachovat nejcennější genetický materiál oblasti důsledným uplatněním principů
přírodě blízkého hospodaření. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
Blízká přirozené - DB 8, LP 1, HB 1, BK, TŘ, BŘK, BO, MD
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký (střední). OBMÝTÍ: 170 let pro kvalitní semenný DB. OBNOVNÍ DOBA: 40 let. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Podrostní s uplatněním předsunutých násečných i clonných prvků, výjimečně
násečný - pařezina. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Clonně (skupiny, pruhy, nepravidelné tvary) podle rozvíjejícího se zmlazení s ohledem na svah, nebezpečný vítr a vlhkost. Nelze-li přirozeně - násek. BK, LP do předsunutých skupin. K docílení DB kvality nutná etáž - podsadba, výmladky. Podsadba kvalitních porostů do 40 - 60let (HB, LP). Výstavky cenných listnáčů (TŘ, BŘK) šetřit.
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Pouze přirozená obnova, semenné roky využít k realizaci clonných sečí, příprava půdy. Umělá obnova výjimečně sadbou či podsadbou.
zaměření: Druhová diverzita, kvalita, stabilita. mladé porosty : Zásahy v úrovni, tvarový a druhový výběr - odstranit netvárné jedince a předrosty,
nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou příměs.
VÝCHOVA POROSTŮ:
dospívající porosty:
Kladný úrovňový výběr, nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou listnatou příměs, pozor na větší prosvětlení.
BEZPEČNOST PRODUKCE: Ohrožení buření. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Ochrana umělých výsadeb proti zvěři, neodkrývat půdu - spodní etáž. OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
Protěžování a ochrana cenných vtroušených listnáčů, zvýšit jejich podíl v druhové skladbě.
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
Volit vhodné technologie šetřící přirozené zmlazení, nenarušovat půdní kryt, nezraňovat stojící stromy, těžit v zimním období.
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
Vtroušené kvalitní výstavky BO - Malenovický ekotyp - sbírat semeno k zachování kvalitní populace.
MELIORACE: Důsledně biologická. CESTNÍ SÍŤ: Asanovat poškozené, odvod vody mimo cestu, zabránit rychlé erozi flyše. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -
Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: Odchylky hospodaření: Porosty méně kvalitní a poškozené 160/30. Skupiny SM - nH, 100/30 Skupiny BO - nH, 100/20 Les nízký - směsi s OS, BŘ, HB - 70/20 Pařezina DB - 120/30
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 152 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
SUBKATEGORIE:
§8 odst. 2 písm. f) - Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (genová základna JD)
FUNKCE: Zachování genofondu JD. LOKALIZACE: LHC Brumov, revír Poteč, cca 200 ha (porosty s JD nad 50%, čisté JD). CÍL HOSPODAŘENÍ: Zachovat nejcennější genetický materiál oblasti důsledným uplatněním principů
přírodě blízkého hospodaření. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
Blízká přirozené - Bk 6, JD 3, SM 1, MD, KL, JS alt.JD
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký. OBMÝTÍ: 130 let. OBNOVNÍ DOBA: 50 let. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Podrostní, výběrný s uplatněním předsunutých clonných prvků, výjimečně
násečný, maximálně uplatňovat zásady pro zdárný vývoj JD ve stínu a krytu horní etáže.
OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Clonně, případně individuálním či skupinovým výběrem s ohledem ke konkrétním podmínkám. Využít výborných regeneračních schopností JD, pečovat o zmlazení, vnášet MZD (listnáče), výstavky listnáčů a JD šetřit.
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Pouze přirozená obnova, semenné roky využít k realizaci clonných sečí, příprava půdy. U umělé obnovy vnášet MZD (listnáče či JD) podsadbou - v případě nezdaru přirozené obnovy.
zaměření: Druhová diverzita, kvalita, stabilita. mladé porosty : Zásahy v úrovni kombinované, šetřit podúroveň a listnatou příměs.
VÝCHOVA POROSTŮ: dospívající
porosty: Záporný úrovňový výběr sanitárního charakteru, nezasahovat do podúrovně, šetřit cennou listnatou příměs.
BEZPEČNOST PRODUKCE: Ohrožení buření, částečně větrem. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Ochrana umělých výsadeb i nárostů proti zvěři, zvěř je limitujícím faktorem v
přežití přirozeného zmlazení i umělých kultur. Vytvářením vhodné směsi se zvýší i mechanická stabilita.
OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
Protěžování a ochrana cenných vtroušených listnáčů, zvýšit jejich podíl v druhové skladbě. Šetřit podúroveň a vytvářet mikroklima (stín + vláha) pro růst JD.
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
Vyvarovat se holých sečí a následné obnovy JD na otevřené ploše.
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
-
MELIORACE: Důsledně biologická. CESTNÍ SÍŤ: Asanovat poškozené, odvod vody mimo cestu, zabránit rychlé erozi flyše. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -
Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: Odchylky hospodaření: Porosty s převahou JD - přechod k výběrnému lesu. Skupiny SM + JD - SM 5, BK 3, JD 2, MD, KL, JS Skupiny BO + JD (3S8, 3B8) - přechod k výběrnému lesu, uvolňovat JD, BO 4, BK 3, JD 2, DB 1, MD, HB Skupiny DB + JD (3B8, 3B9) - DB6, JD 3, BK 1, HB
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 153
SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. g) - Lesy v uznaných oborách a bažantnicích FUNKCE: Provoz myslivosti, chov zvěře. LOKALIZACE: LHC Strážnice, obora Radějov, cca 1340 ha. CÍL HOSPODAŘENÍ: Chov zvěře a provoz myslivosti sladit s plněním základních funkcí lesa. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
2.LVS: DB 7, BK(LP) 1, MD 1, HB 1 3.LVS: BK 6, KL(LP) 2, DB 1, MD 1, HB, JS, JV, JL, TŘ, JD Počítat s podílem dalších nepůvodních plodonosných dřevin - jírovec, ovocná pláňata.
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký, nízký, střední. OBMÝTÍ: Řídí se SLT a příslušným HS. OBNOVNÍ DOBA: Řídí se SLT a příslušným HS. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Násečný, holosečný, případně podrostní. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Řídí se SLT a příslušným HS s ohledem k mysliveckému hospodaření - myslivecká zařízení, cestní síť a pod.
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Převládá umělá obnova s účinnou ochranou (oplocení), přirozenou obnovu lze aplikovat jen na plochách s vyloučením přístupu zvěře - oplocení ploch s přípravou půdy v semenném roce.
zaměření: Zajištění dostatečné úživnosti, stabilita porostů, kvalita. mladé porosty : Řídí se příslušným HS, šetřit ohryzové dřeviny.
VÝCHOVA POROSTŮ: dospívající
porosty: Řídí se příslušným HS, šetřit ohryzové dřeviny - OS, JŘ, BŘ, keře.
BEZPEČNOST PRODUKCE: Stálé ohrožení ohryzem a okusem, druhotně hnilobou. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Soustavná ochrana proti zvěři na kulturách a nárostech OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
Zakládat okusové a ohryzové plochy.
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
Vychází z konkrétních chovatelských a mysliveckých požadavků a potřeb.
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
Vychází z konkrétních chovatelských a mysliveckých požadavků a potřeb.
MELIORACE: Technické - vychází z režimu hospodaření s vodou (napajedla, rybníky). CESTNÍ SÍŤ: Asanovat poškozené, odvod vody mimo cestu, zabránit rychlé erozi flyše. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -
Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: Podloženo zákonem č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 154 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
SUBKATEGORIE: §8 odst. 2 písm. h) - Lesy v nichž důležitý veřejný zájem vyžaduje
odlišný způsob hospodaření. FUNKCE: Důležitý veřejný zájem (armáda) LOKALIZACE: LHC Luhačovice, revír Uherský Brod, cca 77 ha
LHC Luhačovice, revír Bojkovice, cca 61 ha LHC Brumov, revír Slavičín LHC Zbrojovka Vsetín, cca 214 ha
CÍL HOSPODAŘENÍ: Lesní hospodaření sladit s veřejným zájmem. CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA:
Vychází s příslušného SLT a HS.
HOSPODÁŘSKÝ TVAR: Les vysoký (nízký) OBMÝTÍ: Vychází s příslušného SLT a HS. OBNOVNÍ DOBA: Řídí se SLT a příslušným HS. HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: Vychází s příslušného SLT a HS. OBNOVNÍ POSTUP míšení dřevin a prostorová výstavba:
Řídí se SLT a příslušným HS.
ZALESŇOVÁNÍ , PŘIROZENÁ OBNOVA:
Vychází s příslušného SLT a HS.
zaměření: mladé porosty :
VÝCHOVA POROSTŮ:
dospívající porosty:
Vychází s příslušného SLT a HS.
BEZPEČNOST PRODUKCE: Vychází s příslušného SLT a HS. OPATŘENÍ OCHRANY LESA: Vychází s příslušného SLT a HS. OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI :
Vychází s příslušného SLT a HS.
OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI :
Vychází s příslušného SLT a HS.
OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH :
Vyplývají s konkrétního uplatňování veřejného zájmu.
MELIORACE: Vyplývají s konkrétního uplatňování veřejného zájmu. CESTNÍ SÍŤ: Vyplývají s konkrétního uplatňování veřejného zájmu. PRVKY ÚSES: Hospodaření podle zásad uvedených v kapitole 7. Ochrana lesa, část 7.4.1. -
Podklady pro tvorbu rámcových směrnic. Jemnější způsoby hospodaření, podpora přirozené skladby dřevin.
POZNÁMKA: Hospodaření v konkrétní porostní skupině vychází z doporučení a rámcových směrnic pro příslušný HS podle SLT s případným omezením ze strany veřejného zájmu.
9.5.3. Principy tvorby porostních směsí Lesní dřeviny by měly být v podmínkách oblasti, především z důvodů stability a zlepšení zdravotního stavu, pěstovány vesměs, až na výjimky, ve formě smíšených porostů. Ve vyhlášce MZe č.83/1996 Sb. je druhová skladba porostů charakterizována dřevinami základními, melioračními a zpevňujícími a druhy přimíšenými a vtroušenými. V našich podmínkách se jako druhy základní (hlavní, hospodářské) uvažují smrk ztepilý, borovice lesní, buk, duby (domácí), na specifických stanovištích pak i olše, jasan, javor a topol. Meliorační a zpevňující dřeviny jsou dřeviny přirozené původní skladby daného stanoviště (kromě DG a JDO) sloužící ke zvýšení stability, biodiverzity a zdravotního stavu. Přimíšené a vtroušené dřeviny pak jsou dřeviny, které by na daném stanovišti a daném porostním typu neměly tvořit významější zastoupení. Základním cílem při zakládání lesních porostů je v převážné většině tvorba směsí a současně i vhodných způsobů míšení. Spektrum dřevin, které mají být ve smíšených porostech zastoupeny, je uvedeno v cílových druhových skladbách u jednotlivých hospodářských souborů. V rámcových směrnicích hospodaření pak jsou i zmínky o míšení dřevin. Nejčastěji uváděné smíšení skupinovité a hloučkovité má v současných podmínkách stavu našich lesů a ekonomiky provozu oproti jednotlivému míšení velkou řadu výhod:
- Obnovní cíl a cílová druhová skladba mohou být přibližně shodné, jestliže se lesní porosty zakládají ve formě skupinových směsí.
- Zakládají-li se lesní porosty v menších skupinách, hloučcích a především v jednotlivém míšení, uplatňuje se ve větší míře konkurence a prosazují se dřeviny na daném stanovišti lépe adaptované. V těchto případech mohou existovat větší diference mezi cílovou a obnovní skladbou. Záměrnou pěstební
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 155
technikou, vhodnou výchovou, lze druhové i prostorové složení lesních porostů do určité míry regulovat a upravovat ve prospěch žádaných druhů.
- Směsi jednotlivé jsou však z hlediska pěstební péče náročnější a pěstební zásahy bývají často složitější a nákladnější, mnohdy je nutno volit v rámci výchovy kratší intervaly.
- Možnosti tvorby porostních směsí jsou do značné míry závislé na sociabilitě, kompetičních a konkurenčních vztazích mezi dřevinami. Těmto podmínkám do značné míry nejvíce vyhovují směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité.
- Je žádoucí aby se u cenných melioračních a zpevňujících dřevin (BK, LP, JV, JS, OL, JD, DB) nepovažovala otázka produkce a jakosti za druhořadou. Tomuto cíli opět lépe vyhovují do značné míry směsi plošné, tj. skupinovité a hloučkovité, s ohledem na rozdílné růstové a pěstebně genetické vlastnosti jednotlivých dřevin.
- Významným kritériem při volbě dřevin a typů porostních směsí je náročnost a nákladnost vlastního zalesnění, ošetřování a ochrany kultur.
V podmínkách stavu našich lesů, převážně smrkových monokultur, kdy se při obnově jedná stále převážně o obnovu umělou nebo nálet smrku, a kdy je třeba se vypořádat se zaváděním MZD, hlavně buku, při vysokých stavech zvěře, se ukazuje, že ne jedinou schůdnou cestou je skupinovité míšení se zaváděním MZD ve větších oplocených skupinách s vytvářením předsunutých prvků (pruhy, kotlíky).
V podmínkách PLO 38 jsou to také tzv. řadové výsadby BK či DB společně se SM a MD ověřené praxí starou 100 let (bývalé polesí Kvasice, LZ Buchlovice – PLO 36). Další cestou jsou možnosti podsadeb, zejména SM monokultur, které nejsou, jako i vnos MZD do ochrany pomocných dřevin, zatím téměř využívány.
Je nutno si uvědomit, že lepší podmínky pro růst původních dřevin (BK, DB) nikde jinde v republice neexistují. Horšími přírodními podmínkami podložený fakt, že listnáče, zvláště BK, jsou utlačovány smrkem, je opodstatněný v hercynské oblasti, ovšem v PLO 38 neobstojí. Praxe ukazuje, že živelnost BK v moravských Karpatech mnohem převyšuje SM a je jen otázkou důslednosti a vůle lesního hospodáře obstát v úkolu vnést podíl listnáčů do jehličnatých monokultur. Je zřejmé, že 10% zastoupení BK ve smrčině dokáže při správném hospodaření zajistit daleko vyšší zastoupení v následné generaci lesa. 9.5.4. Modely výchovy lesních porostů podle jednotlivých dřevin (Šindelář 1997)
Smrkové porosty Smrk se bohužel pěstuje téměř ve všech stanovištních podmínkách, od lužních lesů po 5. lvs.
Rozmanitost přírodních podmínek však vyžaduje diferenciaci pěstebních postupů i hospodářských cílů. Mezi nejdůležitější vlastnosti významné z hlediska porostní výchovy patří dobrá růstová reakce na uvolnění v průběhu téměř celé doby obmýtní, což lze využít k produkci silných sortimentů. Mimo zápoj si udržuje přímý vzrůst a souměrnou korunu. V uměle založených smrkových porostech převládá tzv. pionýrská strategie růstu, tj. tendence k velmi rychlému růstu v mládí s kulminací tloušťkového přírůstu již ve věku 10 - 15 let a výškového přírůstu ve věku 20 - 35 let. V tomto období vyžaduje smrk dostatek růstového prostoru k vytvoření souměrného stabilního kmene, koruny a mohutného kořenového systému. Ke splnění tohoto cíle je potřebná co největší hmota asimilačních orgánů - vyvinutá koruna. Po odeznění „přírůstové vlny“, v našich poměrech ve věku 30 - 40 let, je potřebné naopak koruny zkrátit zejména s ohledem na překročení kritické výšky 15 - 20 m, kdy se objevují škody větrem. Velká, zejména dlouhá koruna sice snižuje těžiště, ale znamená současně větší záchytnou plochu pro vítr. Snížením intenzity výchovy, popř. jejím vynecháním v druhé polovině doby obmýtní se docílí hustšího zápoje, a tím i přirozeného zkrácení korun. Navíc se zlepší i systém vzájemné podpory jedinců.
Borové porosty Borovice lesní je přizpůsobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu nenáročná.
Výchova borových porostů je ve srovnání s výchovou smrkových porostů odlišná, zejména pro biologické vlastnosti borovice (odlišná stavba korun, slunné jehličí atd.). Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkově méně výrazná. Při zásazích velké intenzity může dojít k dlouhodobějšímu poklesu přírůstu i k určité celkové ztrátě objemové produkce. Cílem výchovy porostů borovice je proto především zvýšení jejich kvality, což znamená především tvorbu kmenů v dolní části bez velkých suků. První výchovný zásah je zaměřen nikoliv na redukci hustoty, ale na odstranění minimálního počtu nežádoucích jedinců, jejichž ponechání by mělo nepříznivý vliv na kvalitativní vývoj porostů. Jedná se o tzv. „předrostlíky a obrostlíky“, tj. formy, které se svým abnormálním růstem odlišují od ostatních stromků. Doba tohoto zásahu je vymezena úsekem, kdy lze tyto stromy rozpoznat (věk 7 - 9 let, na bohatších stanovištích dříve, na chudších později). Pro proces vývoje slunné borovice je příznačná přirozená mortalita podúrovňových stromů. Při dalších výchovných zásazích se přechází při výběru do podúrovně a stromy předrůstavé se odstraňují pouze výjimečně.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 156 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Bukové porosty Buk je typická stinná dřevina s pozdějším vyvrcholením přírůstu, tj. s klimaxovou růstovou strategií.
Nepodléhá příliš škodám způsobovaných abiotickými činiteli. Z kladných pěstebních vlastností je důležitá schopnost reagovat zvýšeným přírůstem na uvolnění v druhé polovině doby obmýtí, aniž by vytvářel kmenové výstřelky a má schopnost udržovat vhodnou strukturu porostu přirozeným prořeďováním. Mezi negativní vlastnosti patří náchylnost k rozrůstání korun do šířky po silnějším uvolnění. Nevhodnou vlastností je též sklon k vytváření neprůběžné osy a vidlice. První výchovné zásahy v bukových porostech nesmí být zaměřeny na redukci počtu stromů v mládí. Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. včasné odstranění hospodářsky nevhodné složky z porostu. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Opakování zásahu a délka pěstební periody záleží na přírodních podmínkách, hospodářském cíli, porostní struktuře a síle zásahu. Zásah musí být dostatečně silný, aby podstatně zlepšil jakostní složení hlavního porostu a současně neohrozil porostní strukturu. Nejvýraznější dopad na kvalitu bukových porostů mají první výchovné zásahy zaměřené na odstranění nekvalitních předrostlíků a obrostlíků. Pečlivou výchovou s využitím světlostního přírůstu v závěru doby obmýtní lze v bukových porostech získat dodatečnou produkci vysoké kvality.
Dubové porosty Dub je světlomilnou dřevinou. Výškový přírůst kulminuje velmi brzo (podobně jako u borovice) pokles
přírůstu je však pomalejší. Při uvolnění má podobně jako borovice tendenci ke košatění, vzniká nebezpečí vytváření vlků. Obecně je velmi odolný proti škodám větrem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou. Výše uvedené vlastnosti dubu určují způsob výchovy. Doba prvního zásahu v nárostech nebo mlazinách záleží zejména na množství a vývoji přimíšených dřevin. Co nejdříve (do věku 10 let) je potřebné redukovat rychleji rostoucí příměsi břízy, javoru, olše a jasanu, které předrůstají dubovou kulturu. V čistých dubových mlazinách se začíná s výchovou ve věku 20 let (horní porostní výška 7 m), kdy lze rozpoznat tvarové a růstové vlastnosti stromků. V mládí je výběr negativní, odstraňují se předrostlíci a obrostlíci, později, při horní porostní výšce 15 m, se přechází na pozitivní výběr, tj. pěstování jednotlivých stromů. Výchovné zásahy se v čistých dubových porostech opakují v intervalech zhruba 10 let, v kvalitních porostech mohou být i delší. Síla zásahu závisí na množství nežádoucích přimíšených druhů a na počtu netvárných předrostlíků. Zásahy jsou slabší, nesmí se při nich porušit zápoj. Lze využít přirozené mortality nejslabších jedinců. Hustota porostu by ve stadiu mlazin neměla klesnou pod 6 tisíc na 1 ha. Ve věku 30 - 40 let se vyberou v porostu růstově i kvalitativně nejvhodnější jedinci a další výchova se zaměřuje na jejich podporu. Je velmi žádoucí podporovat vývoj spodního patra (etáže), složené z jádrových i výmladkových jedinců LP a HB z důvodů krycí a čistící funkce. Výchovné programy jsou v dubových porostech komplikovanější a nelze je vyjádřit podobně jako u smrku a borovice vývojem počtu stromů. S péčí o porosty se počítá téměř po celou dobu obmýtí, která je u dubu delší než u porostů smrkových a borových. Z uvedených poznatků je tudíž zřejmé, že zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porostů. Vliv výchovy na stabilitu je v případě dubových porostů druhořadý. Koncepce pěstování cílových stromů v dubových porostech je v posledních letech místy zpochybněna výskytem tracheomykózy, napadající stejnou měrou také dominantní stromy, na které je soustředěna pěstební péče. 9.5.5. Hospodářská opatření pro omezení vlivu případné změny klimatu (Šindelář 1995) a) Vhodná úprava druhové skladby lesů s cílem udržet a zlepšit existenci, stabilitu a produkci lesů, pozitivní vliv lesů na životní prostředí a žádoucích funkcí ve prospěch společnosti. Základním principem řešení je snížení stupně hemerobie, tj. výraznější uplatnění původních druhů dřevin v lesních ekosystémech. b) Zabezpečit vyšší druhovou, věkovou a prostorovou diverzitu v lesních ekosystémech jako významný nástroj stability. Jde zejména o udržování a zakládání smíšených, podle podmínek a možností věkově i prostorově členěných porostů na všech stanovištích, kde jsou pro takovéto porostní úpravy vhodné podmínky. c) Zajišťovat vhodnou genetickou skladbu populací lesních dřevin, volbu vhodných proveniencí lesních dřevin z dostatečnou, geneticky podmíněnou diverzitou jako důležitého předpokladu pro možnou adaptaci dřevin na změněné podmínky prostředí. Udržovat a dále doplňovat soubory genových zdrojů lesních dřevin jako základ pro zabezpečování dostatečného množství reprodukčního materiálu. d) Na základě výsledků výzkumu a praktických zkušeností začleňovat do druhové skladby lesních porostů i vhodné, osvědčené dřeviny cizokrajné, které mohou přispět k uchování existence lesa, jeho stability a funkci. e) Volit vhodné hospodářské způsoby a formy, které umožní vhodně využívat přírodních sil a procesů při obnově, organizaci a stabilizaci lesních ekosystémů. S tím souvisí i požadavek minimalizace
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Hospodářské soubory
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 157
přídatných energií a s tím spojených vkladů materiálu, práce a finančních nákladů. Tomuto požadavku vyhovuje v našich podmínkách v souvislosti s řadou dalších úkolů (rekonstrukce lesních porostů, přeměny aj.) převážně hospodářský způsob podrostní nebo násečný, podle potřeby v kombinaci, a to podle situací i s malými holými sečemi, zejména jako nástroje úprav druhové a ostatní skladby lesních porostů. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat podle možností i hospodářského způsobu výběrného, zejména skupinovitě výběrného. Velkoplošné holoseče je potřeba zcela vyloučit. f) Z hlediska problematiky uhlíku je třeba dávat přednost takovým pěstebním systémům, které akumulují značné množství biomasy. Tomuto požadavku vyhovují především lesy obhospodařované při delších dobách obmýtních, lesy dvou - a vícepatrové, případně útvary charakteru lesa výběrného. g) S ohledem na současný stav lesů v ČR a žádoucí úpravy druhové skladby je vhodné obnovu lesních porostů realizovat podle možností a účelnosti kombinacemi obnovy přirozené a umělé; tam, kde jsou vhodné podmínky, pak převážně cestou přirozené obnovy. Holoseče malé rozlohy se jeví jako vhodné spíše jen ve výjimečných případech, mimo jiné se zřetelem na omezení urychleného rozkladu nekromasy, převážně humusu a s tím spojeného uvolňování CO2 do atmosféry. h) Pěstební péči, specifickou výchovu lesních porostů s navazujícími postupy obnovy a přípravu obnov je třeba orientovat tak, aby byla podle možnosti zajištěna žádoucí stabilita porostu. Tento cíl je dosažitelný nejen vhodnou druhovou skladbou porostu, ale i vhodným zakládáním porostu (při umělé obnově vhodné volnější spony a rozestupy sazenic), vhodnou výchovou, především intenzivními zásahy v mladém a středním věku porostu s plynulými přechody do fáze obnovy. Plně na místě je i pěstební péče spojená s vytvářením a udržováním vhodných lesních a porostních okrajů. ch) Pokud vzniknou holiny, ať již kalamitní, nebo z úmyslných těžeb, nedoporučuje se odstraňování klestu pálením. Pokud nelze plochu oset nebo osázet, aniž by bylo nutno klest odstranit, a není možno z technických a ekonomických důvodů odpady po těžbě a klest zpracovat na štěpky a po ploše rozptýlit, pak je třeba uvažovat o vhodném shrnování klestu tak, aby obnova holiny byla možná. i) Se zřetelem na nebezpečné tendence vývoje k suššímu, aridnějšímu typu podnebí, je třeba využívat veškerých možností k zachování vody v lesích. K opatřením patří zejména vyloučení jakéhokoli odvodňování v lesích. Dále jde o zachování, obnovu, případně zřizování nových vodních nádrží v lesích. V souvislosti s hospodařením s vodou v lesích je třeba realizovat možná opatření k udržování a zlepšování vhodného porostního klimatu (péče o podrosty, lesní a porostní okraje aj.). 9.5.6. Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese (Zatloukal 1998)
Přes zdánlivou protichůdnost přístupů lesního hospodářství orientovaného prioritně na produkci dřeva a přístupu ochrany přírody orientované na ochranu ekosystémů, nebo ve vrcholné podobě na ochranu procesů, leží společné řešení v přírodě blízkém hospodaření!
Trvale vysoké a bezpečné produkce nelze dosáhnout v lesních porostech, založených a obhospodařovaných v rozporu s přírodou!
Trvale udržitelné hospodářství není možné docílit bez důsledného respektování přírodních zákonitostí uplatňovaného pomocí ekosystémových přístupů. V tomto pojetí je trvale udržitelné hospodaření reálné pouze jako hospodaření přírodě blízké. Tím dochází zároveň ke sjednocení obou principů, kdy přírodě blízké hospodaření je prostředkem k dosažení trvalé udržitelnosti hospodaření. Dílčí rozdíly deklarované zastánci jednoho či druhého pojetí jsou z tohoto hlediska zcela nepodstatné! Komentář:
Masové zavádění jehličnanů (nejprve zejména borovice, později smrku) od poloviny 18. století, znamenalo nahrazení středoevropských, převážně listnatých nebo smíšených lesů, lesy severského typu. Se zavedením jehličnatých monokultur nastal rozmach holosečných způsobů hospodaření.
Uplatnění středoevropských stinných listnáčů a jedle v holosečném způsobu je omezeno jednak obtížemi s dosažením jejich dostatečného zastoupení na holé seči, jednak jejich nepřirozeným vývojem na holé ploše, vedoucím ke zkrácení jejich životnosti (Backmanův zákon). Všeobecně bývá pozitivně vnímána úloha hlubokokořenných listnáčů a jedle pro zvýšení mechanické stability lesa. Nedoceněn je však již význam pestré skladby dřevin pro bezporuchový koloběh živin a pro zpomalení procesu acidifikace půd, kdy hlubokokořenné dřeviny fungují jako „pumpy“, vracející do oběhu živiny vyplavené do hlubších vrstev půdy mimo dosah mělce kořenícího smrku. Holosečné hospodářství způsobuje: - poruchy přirozeného vývojového cyklu středoevropských lesů a tím snížení jejich ekologické stability, porosty jsou holosečí uvrženy vždy zpět na počátek vývojového cyklu - ochuzení druhové skladby a prostorové výstavby a tím pokles mechanické i ekologické stability lesa. Rozsáhlé stejnověké a stejnorodé porosty jsou předisponovány obdobným rizikům (škůdcům, abiotickým faktorům). Proto jim hrozí destrukce na velkých plochách. Toto riziko vzrůstá s věkem porostu a přirozeným poklesem jejich vitality.
Hospodářské soubory PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 158 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
- erozi genofondu smrku ztepilého jako druhu. Jedinci s výrazně „klimaxovými“ vlohami jsou znevýhodňováni v podmínkách holé plochy a následně při výchově uplatňováním podúrovňových zásahů. Pokračující holosečné hospodářství a globální antropická zátěž dále destabilizují lesní ekosystémy. Znemožňují tak jejich návrat do rovnovážného stavu. Vysvětlení a klíč k řešení spočívá v poznání a respektování zákonitostí cykličnosti vývoje lesních ekosystémů. Malý vývojový cyklus, ve kterém se přirozeně vyvíjejí středoevropské lesy - s určitými odchylkami v lesích horských. - (Míchal 1992; Hladík, Korpel, Lukáč, Tesař 1993) ve svých zralostních stádiích nevede zpravidla k plošné destrukci horních stromových pater. Je ekologicky velmi stabilní. Velkoplošný rozpad porostů je naopak běžný ve velkém cyklu vývoje severských lesů, jejichž vývoj ke stadiu optima (cyklicky uzavřenému) je klimaticky blokován. Za jednoduchost holosečného způsobu hospodaření platíme vysokým podílem kalamit a nahodilých těžeb. Základní rozpor spočívá v nesouladu mezi stavem lesa (jehličnatou monokulturou) a prostředím střední Evropy. Tento rozpor je dále prohlouben skutečností, že systém holosečného hospodaření nepřevzal (z krátkodobých ekonomických důvodů) z tzv. velkého cyklu vývoje severských lesů fázi přípravného a přechodného lesa s účastí listnatých pionýrských dřevin, nezbytnou pro regeneraci stanoviště. Podstatný rozdíl je však v tom, že ve středoevropských přírodních lesích, normální vývoj takto neprobíhá, zatímco v severských lesích ano. Proto je i aplikovatelnost „severských“ metod hospodaření ve střední Evropě omezená. Z poznatků o přirozeném vývoji středoevropských lesů jednoznačně vyplývá, že holosečný způsob hospodaření a zakládání monokultur je v rozporu se zákonitostmi vývoje v našich podmínkách.
Přírodě nejbližším způsobem hospodaření pro naprostou většinu lesů v ČR je maloplošná forma podrostního hospodářského způsobu, event. s ponecháním výstavků do příštího obmýtí. Předpoklady trvale udržitelného rozvoje lesů v oblasti: ( v nichž je obsažen i motiv předběžné opatrnosti ze změny klimatu): a) dosažení navržených stanovištně diferencovaných cílových druhových skladeb v ideální linii: hospodářský soubor < soubor lesních typů < porost < porostní skupina; b) podrostní a násečný hospodářský způsob c) vytvoření věkové, druhové a vertikální prostorové diferenciace; d) co největší přiblížení se normální rozloze věkových stupňů anebo etážovým porostům pro dosažení dlouhodobé vyrovnanosti těžeb; e) uplatnění zásad přírodě blízkého hospodaření při obnově a výchově;
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Základní cíle
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 159
10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI 10.1. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů REKAPITULACE ZA PLO 38 Průměrná roční těžba v období 1993 – 1995 5,3 m3/ha Průměrná roční těžba plánovaná v platných LHP (průřezový rok 1993) 6,7 m3/ha Průměrný mýtní přírůst – PMP (odvozený z platných LHP) 4,1 m3/ha Celkový průměrný přírůst – CPP (odvozený z těžebních procent HS platných LHP)
6,8 m3/ha
Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) 115 roků Holina 478 ha Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) 480 ha Střední věk (průřezový rok 1993) 61 rok Průměrné zakmenění (průřezový rok 1993) 9,0 Průměrná zásoba (průřezový rok 1993) 267 m3/ha Podíl nahodilých těžeb v období 1985 - 1995 42,2 % VÝHLEDY V PLO 38 Průřezový rok 2001 2011 2021 Vývoj zásob m3/ha 281 288 297 Vývoj těžebních možností (dle těžebních procent) m3/ha
6,8 6,5 6,7
10.2. Základní cílová druhová skladba
Základní cílová druhová skladba jako produkčně, biologicky i funkčně optimalizovaná porostní druhová skladba dřevin, která nebere ohled na současné porostní poměry v PLO je jakýmsi výhledem, který daleko převyšuje rámec jednoho obmýtí. Svojí podstatou se velmi blíží přírodním poměrům v oblasti. Jako porovnání s cílovým zastoupením dřevin je uvedeno současné zastoupení analyzované na podkladě databází platných LHP. Nejpodstatnější změnou je změna poměru listnáčů a jehličnanů z nynějších 49 a 51% na cílových 70 a 30%. Důsledným uplatňováním MZD, zejména BK, DB a JV v současných SM a BO monokulturách je možno tuto změnu v přírodních podmínkách oblasti úspěšně zahájit. Na značném poklesu v zastoupení SM má podíl jeho úplné vyloučení ve 3. lvs a malé zastoupení jako přimíšené dřeviny ve 4. lvs. S borovicí je počítáno jen jako dřevinou přimíšenou, tedy ve směsích s DB a BK na odpovídajících stanovištích nebo o odůvodněných případech, kdy produkce a jakost je prioritou – Malenovický ekotyp.
Introdukované dřeviny v rámci požadavku odboru ochrany přírody MŽP ČR jsou uvedeny na úrovni průměru přípustných podílů v jednotlivých cílových HS.
ZÁKLADNÍ CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA V POROVNÁNÍ SE SOUČASNOU DŘEVINNOU SKLADBOU PLO
HS Plocha l.půdy SM JD BO MD DG JDO J BK DB JV LP JS JL OL HB BŘ JŘ TŘ BŘ
K L 21 327 24 10 34 3 262 3 25 293
23 719 72 29 7 108 12 575 12 12 611
25 10155 101 1015 200 100 1416 711 6402 102 711 102 711 8739
29 420 4 4 84 328 4 416
41 5001 300 50 500 850 3001 500 500 50 50 50 4151
43 1811 150 181 181 72 584 974 181 18 18 18 18 1227
45 32380 3000 1000 1600 3238 2268 648 11754 12822 3238 3238 324 324 162 324 162 32 20626
51 1649 330 165 16 19 527 1026 16 16 16 16 16 16 1122
53 261 52 26 13 91 168 1 1 170
55 3318 664 332 299 165 33 1493 1411 332 33 33 16 1825
01 291 58 58 146 58 29 233
Celkem 56332 4500 1523 2102 5301 2712 781 5165 7452 11232 4188 1118 507 363 328 1119 39 35 178 32 39413
Cílené zast. % 8 2,7 3,8 9,3 4,8 1,4 30 36,0 19,9 7,4 2,0 0,9 0,6 0,6 2,0 0,1 0,1 0,3 0,1 70,0
Součas. zast. % 32 2 12 5 0 0 51 22 15 1 2 1 0 1 6 1 + + + 49
Základní cíle PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 160 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
10.3. Specifika hospodaření v oblasti 1. Klima
PLO 38 se nalézá na styku dvou klimaticko-vegetačních oblastí – teplé – mediteranní a chladné – boreální. Na jejím území doznívá teplé panonské a subpanonské klima, které svými projevy (teplota, srážky) ovlivňuje vegetaci a její stupňovitost, tudíž i následné hospodaření. 2. Dřevinná skladba
PLO 38 patří k oblastem s nejpříznivějším dřevinným složením. To by mělo podmiňovat a určovat základní rysy hospodaření ve vztahu k použití hospodářských způsobů. Ze společenského hlediska je žádoucí minimálně udržet zastoupení listnatých dřevin v oblasti, tzn. obnovu listnatých porostních skupin orientovat na listnáče.
2. Bonita stanovišť
Jak vyplývá ze zastoupení půdních kategorií v rámci SLT tvoří živná ekologická řada (S,B,H) 78,4% a řada obohacená humusem (D,A,J) 13,8%. Celkem tedy tvoří nejprodukčnější lesní stanoviště 92,2% plochy lesů PLO. Mělo by proto být naprosto přirozené v podmínkách 1. – 4. lvs hospodařit i v podmínkách změněných porostních poměrů (monokultury jehličnanů) ve prospěch původních dřevin tzn. BK, DB a cenných listnáčů.
3. Podloží
Magurský flyš, který tvoří podloží PLO je svojí podstatou (jílovce, slínovce, pískovce) velmi zranitelným podložím. Pokud nejsou dodržována základní protierozní opatření při těžbě a přibližování dříví, dochází ve flyši k intenzivní erozi, často nevratného charakteru. Tato problematika byla po celá desetiletí neřešena, vznikly škody na cestní síti a na porostní půdě, které jsou odstranitelné již jen za cenu neúměrných nákladů. Při hospodaření je nutno erozi předcházet (odvodnění cest asvážnic, použití vhodných technologií) a poškození včas asanovat.
Svážná území – typický a častý jev v Magurském flyši (téměř 3% plochy). Nelze je jako přirozenou geologickou sílu vyloučit a zabránit jim. Lze jim však alespoň vhodným hospodařením částečně předcházet a snižovat riziko vzniku.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Technická zpráva
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 161
11. TECHNICKÁ ZPRÁVA Vlastní práce na OPRL pro PLO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy byly provedeny v roce 1996 – 1998. Digitální zpracování bylo započato v roce 1998 a dokončeno v roce 1999. Celé dílo mimo souhrnných údajů databáze, zhotovila pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Kroměříži. Dílčí údaje z okresu Vsetín poskytla pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů ve Frýdku-Místku. Při zpracování se vycházelo z platných právních předpisů z průběžně upravované metodiky OPRL a závěrů porad specialistů, jež bylo ještě možno zapracovat, vzhledem z rozpracovanosti díla. Personální obsazení prací : Koordinátoři prací : ing. Jaromír IVAN, ředitel pobočky ing. Jaroslav ZATLOUKAL Přírodní podmínky a typologické šetření: ing. Antonín KUSBACH (ing. Štěpán BŘEZOVJÁK) Ochrana lesa : ing. Lubomír ŠÁLEK Funkce lesa : ing. Jaroslav ZATLOUKAL (ing. Emil SEKANINA) Lesní dopravní síť : ing. Jiří MAZEL (ing. Martin VALERIÁN) Historické údaje : ing. Miloslav PEKAŘ Rozbory a analýzy z databáze LHP : ing. Iva ŠTRUBLÍKOVÁ (Mgr. Jaroslava KALINOVÁ) Rámcové směrnice hospodaření : ing. Antonín KUSBACH Digitalizace výstupů OPRL : ing. Martin POSPÍŠIL Zpracování a grafická úprava : Romana SEDLÁČKOVÁ (Šárka HRABALOVÁ)
Přehled literatury PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 162 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
12. PŘEHLED LITERATURY Ambros, Z. : Charakteristiky skupin geobiocénů ČSFR. VŠZ, Brno 1991 Culek, M. a kol. : Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha 1996 Černý, A. : Parazitické dřevokazné houby. SZN, Praha 1989 Dostál, J. : Klíč k úplné květeně ČSR. ČSAV Praha 1954 Dostál, J. : Nová květena ČSSR. Academia 1989 Indruch, A. : Zakládání a výchova listnatých porostů. SZN Praha 1985 Kolektiv : Biosférická rezervace Bílé Karpaty – MAB .Empora, Praha Kolektiv : Přirozené bukové hospodářství v oblasti Vlárského průsmyku. Exkurzní průvodce Brumov-Bylnice 1994 Kolektiv : Územní zabezpečování ekologické stability, teorie a praxe. MŽP Praha 1991 Kolektiv : Skladebné prvky systému ekologické stability v lesích. Ústav pro živ. pr. Brno 1992 Kolektiv : Chránená krajinná oblasť Biele, Bílé Karpaty. Ekológia Bratislava 1992 Machů, J. a kol. : Pracovní postupy typologie lesů. ÚHÚL Brandýs n.L. 1980 Míchal, I. : Ekologická stabilita. Veronica Brno 1992 Míchal, I. a kol. : Vymezování a navrhování ÚSES v lesích. MŽP, Mze Praha 1994 Míchal, I. a kol. : Obnova ekologické stability lesů. Academia, Praha 1992 Mráček, Z. : Pěstování buku. MLVH 1989 Plíva, K. : Diferencované způsoby hospodaření v lesích. SZN Praha 1980 Plíva, K. ; Žlábek, I. : Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha 1986 Plíva, K. ; Žlábek, I. : Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha 1989 Prudič, Z. : Půdní sesuvy a plánovaní obnovy lesa. Terplán Praha 1971 Prudič, Z. : Areál jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v Moravských Beskydech. Lesnictví 36/1990 Quitt, E. : Klimatické oblasti ČSR. Studie Geographica 16. ČSAV Brno 1971 Simon, J. a kol. : Zdravotní stav lesa v oblasti LZ Brumov na základě šetření na monitorovacích
plochách. VŠZ Brno 1991 Simon, J. a kol. : Charakteristiky přírodního lesního prostředí a zdravotní stav lesa na základě šetření
na monitorovacích plochách. VŠZ Brno 1996 Slavík, B. : Regionálně fytogeografické členění ČSR 1:750 000. Academia 1987 Stolina, M. a kol. : Ochrana lesa. Príroda Bratislava 1985 Sýkora, L. : Fytoindikace sesuvných území ČSSR. Nakladatelství Čs.akademie Praha 1981 Šindelář, J. : Zakládání porostních směsí. Lesnická práce 6/1997, 7/1997 Šindelář, J. : Přepokládané změny klimatu – úkoly LH. Lesnický průvodce 1/1995 Vokoun, J. : Ekologické skupiny rostlin. ÚHÚL Brandýs n. L. 1996 Vokoun, J. Macků,J. : Klasifikace lesních půd. ÚHÚL Brandýs n. L. 1992 Atlas podnebí ČSSR. Ústřední správa geodézie a kartografie. Praha 1958 Ekologie lesů. Metodiky. Lesprojekt 1985 Geologická mapa ČSR 1:200 000. ÚÚG Praha 1964 Historický průzkum lesů – LHC Gottwaldov. ÚHÚL Brandýs n. L. 1960 Historický průzkum lesů – LHC Slavičín. ÚHÚL Brandýs n. L. 1960 Historický průzkum lesů – LHC Vizovice. ÚHÚL Brandýs n. L. 1961 Historický průzkum lesů – LHC Komňa. ÚHÚL Brandýs n. L. 1961 Historický průzkum lesů – LHC Strážnice. ÚHÚL Brandýs n. L. 1964 Hospodářská doporučení podle hosp. souborů a podsouborů. Příloha Les. práce 1/97 Chráněné krajinné oblasti – vydala Správa CHKO ČR Lesní hospodářský plán – LHC Brumov 1988-1997. ÚHÚL Kroměříž 1988 Lesní hospodářský plán – LHC Brumov 1998-2007. Lesprojekt Kroměříž 1998 Lesní hospodářský plán – LHC Luhačovice 1984-1993. ÚHÚL Kroměříž 1984 Lesní hospodářský plán – LHC Luhačovice 1994-2003. ÚHÚL Kroměříž 1994 Lesní hospodářský plán – LHC Strážnice 1987-1996. ÚHÚL Kroměříž 1987 Lesní hospodářský plán – LHC Strážnice 1997-2006. ÚHÚL Kroměříž 1997 Lesní hospodářský plán – LHC Vsetín 1990-1999. ÚHÚL Frýdek-Místek 1990 Lesní hospodářský plán – LHC Zbrojovka Vsetín 1998-2007. Lesprojekt Kroměříž 1998 Lesní dopravní síť. ČSN 73 61 08 1996 Modely hospodaření, Lesprojekt Brandýs n. L. 1985 Oblastní plán rozvoje lesů, metodika ÚHÚL Brandýs 1999 Podsadby lesních porostů. Metodiky Mze ČR 21/1995
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přehled literatury
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 163
Tabulky podnebí ČSSR, ČHÚ 1961 Typologický systém. ÚHÚL 1971 Typologická klasifikace lesů ČSR, ÚHÚL 1984 Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSR 1:200 000. ČSAV 1963 Vývoj hospodářské úpravy lesů ČSSR. ÚHÚL Brandýs 1974 Zajištění podílu listnatých dřevin v druhové skladbě lesů v ČR. Metodiky pro zemědělskou práci 19/1996 Základní principy státní lesnické politiky. MZe ČR 1994
Přílohy PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
________________________________________________________________________________________________ 164 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
13. PŘÍLOHY Seznam použitých zkratek
Údaje o dřevinálch
Charakteristiky lesních typů
Tvorba porostních typů
Grafy růstových poměrů dle četnosti AVB u vybraných representativních skladeb porostních typů cílových HS
Evapotranspirace v cílových HS dle porostních typů
Seznam rozhodnutí k deklarovaným požadavkům pro plnění funkcí lesa
Seznam plánů péče o zvláště chráněná území
Seznam mapových výstupů OPRL
Klíče a vysvětlivky k mapám
Předběžná zpráva k základnímu protokolu
Zápis ze základního protokolu
Závazné stanovisko MŽP k zavádění geograficky nepůvodních dřevin
Vyjádření Spávy CHKO Bílé Karpaty k rozšiřování geograficky nepůvodních dřevin
Seznam použitých zkratek : AV - akademie věd AVB - absolutní výšková bonita v metrech ve 100 letech CBP - celkový běžný přírůst CHS - cílový hospodářský soubor CPP - celkový průměrný přírůst ČHMÚ - Český hydrometeorologický ústav ET - evapotranspirace = souhrn výparu z půdního povrchu a transpirace rostlinami GZ - genová základna HČL - hodnotná část lesa HS - hospodářský soubor CHKO - chráněná krajinná oblast CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod JKS - jarní kmenové stavy zvěře KES - koeficient ekologické stability K.ú. - katastrální území LČR - lesy České republiky LDS - lesní dopravní síť LH - lesní hospodářství LHC - lesní hospodářský celek LHO - lesní hospodářská osnova LHP - lesní hospodářský plán LKT - lesní kolový traktor LS - lesní správa LT - lesní typ lvs - lesní vegetační stupeň LZ - lesní závod MNO - ministerstvo národní obrany MZD - meliorační a zpevňující dřeviny MZe - ministerstvo zemědělství MŽP - ministerstvo životního prostředí NKS - normované kmenové stavy zvěře NP - národní park odd. - oddělení OkÚ - okresní úřad VS - Vsetín ZL - Zlín UH - Uherské Hradiště HO - Hodonín OL - obecní lesy OLH MZe - odbor lesního hospodářství MZe OPRL - oblastní plán rozvoje lesů PHO - pásmo hygienické ochrany PLO - přírodní lesní oblast PMP - průměrný mýtní přírůst PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace PT - porostní typ RŽP OkÚ - referát životního prostředí okresního úřadu SLT - soubor lesních typů; při vymezení cílových hospodářských souborů a pro případ použití pouze SLT byly
využity tato edafické subkategorie : Me, Ke, Se, Be – svahové: sklon svahu je většinou vyšší než 40% Nm, Km, Im – chudší : přechod k chudé kategorii M Aw – kamenité acerózní na vápenci Ul – přechod do kategorie L Gl, Tl – zbahněné – stanoviště vrbových, smrkových a březových olšin Lr – prameništní zbahněná zrašeliněná olšina Ju, Fu – roklinové varianty Vg – podmáčené, zbahnělé – prameniště, úpady STG - skupiny typů geobiocenů UKT - univerzální kolový traktor UNESCO - Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu ÚHÚL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů ÚO - územní odbor ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek VS - výzkumná stanice VŮLHM - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Příloha č.: 1
ÚDAJE O DŘEVINÁCH PLO 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy (55 251 ha) % zastoupení Prům.
zásoba
Dřevina Plochy Zásoby m3 b.k.
Střední
věk (roků)
Podíl na předpisu
TC %
% z celkového
předpisu zalesnění
Smrk ztepilý 31,52 37,48 314,58 55 40,34 38,15 Smrk pichlavý + + 0 4 - - Smrk sivý + 0,01 478,75 78 - - Jedle bělokorá 1,71 2,41 371,08 70 2,48 0,34 Jedle obrovská 0,01 + 119,66 18 - 0,02 Douglaska tisolistá 0,12 0,14 310,99 45 0,05 0,77 Borovice lesní 11,73 10,74 242,16 60 10,53 2,81 Borovice černá 0,14 0,14 266,98 79 0,23 - Banksovka + + 200,00 70 - - Vejmutovka 0,01 0,02 336,01 63 0,01 - Modřín evropský 4,78 6,23 344,56 60 5,76 7,34 Celkem jehličnaté 50,02 57,17 302,23 57 59,40 49,43 Dub letní 14,42 11,86 217,47 68 7,35 13,46 Dub červený 0,03 0,02 168,74 42 0,01 0,02 Buk lesní 21,62 22,98 281,31 70 25,70 31,71 Habr obecný 5,81 3,23 146,99 59 2,63 0,36 Javor mléč 0,06 0,03 150,61 42 0,04 0,07 Klen 1,01 0,66 173,66 47 0,54 1,71 Babyka 0,03 0,02 184,03 58 0,02 - Javor jasanolistý + + 74,10 27 - - Javory ostatní + + 188,24 87 - - Jasan ztepilý 1,20 0,88 194,24 55 0,77 0,93 Jasan úzkolistý + + 148,51 34 - 0,11 Jilm habrolistý 0,03 0,03 213,09 53 0,01 0,03 Jilm horský + 0,01 399,59 75 0,01 - Akát trnovník 0,19 0,10 131,92 51 0,07 - Bříza bradavičnatá 1,35 0,74 145,15 49 1,13 - Jeřáb ptačí 0,01 + 85,19 43 - - Břek + + 203,17 83 - - Ořešák královský + + 65,52 35 - - Ořešák černý + + 171,22 37 0,01 - Platan javorolistý + + 6,43 33 - - Třešeň ptačí 0,10 0,09 233,20 62 0,10 0,05 Střemcha pozdní + + 5,26 22 - - Hrušeň + + 64,29 38 - - Jabloň + + 60,00 33 - - Ostatní listnáče tvrdé + + 18,09 23 - - Lípa srdčitá 1,90 1,47 205,15 52 1,29 1,75 Olše lepkavá 0,81 0,42 137,15 47 0,37 0,25 Olše šedá + + 112,92 43 - - Osika 0,32 0,16 132,39 53 0,29 - Topol linda 0,08 0,06 202,93 37 0,07 0,02 Topol černý 0,04 0,04 254,72 33 0,10 0,09 Topoly šlechtěné 0,03 0,02 217,13 37 0,05 0,01 Jíva 0,02 + 6,91 14 - - Ostatní vrby 0,03 0,01 119,34 35 0,04 - Jírovec maďal + + 278,61 86 - - Kaštanovník jedlý + + 192,31 40 - - Keře 0,02 + 0 26 - - Celkem listnaté 49,11 42,83 230, 67 65 40,60 50,57 Celkem 99,14 100,00 266,77 61 100,00 100,00 Skutečná holina 0,86 Úhrnem 100,00
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Sym
bol
Lesn
í typ
AV
B
Půd
ní
Subs
trát
R
elié
f Sk
lon
Exp.
Pl
ocha
(ha)
Ve
getačn
í pom
ěry
typ
dru
h
N
adm
. výš
ka
Přiro
zená
dru
hová
skl
adba
Po
znám
ka
0Z1
R
ELI
KTN
Í BO
R
skal
natý
B
O 1
2-22
LI
mq
k,
c
výplň
pP
skal
ní
růz.
útva
ry
růz.
0.16
V
eget
ace
mál
o za
stou
pená
: sk.
9 - C
alam
agro
stis
aru
ndin
acea
, Luz
ula
nem
oros
a, s
k.8
- Fes
tuca
ovi
na, s
k.10
- M
ycel
is m
ural
is
300
-500
m
BO
8 B
K2
BŘ
DB
LP
(JD
) JD
v je
dlov
é čá
sti
Pin
.rel.
(QP
i)
1X5
DŘ
ÍNO
VÁ
DO
UB
RA
VA
s
habr
em n
a sv
azíc
h a
svah
ovýc
h že
brec
h
DB
16-
20
HB
12-
16
LIm
c
k,
cA
kam
en.
svah
y,
žebr
a
m. s
v.-
př. s
v.
sl.
3.62
P
okry
v 30
- 70
%, s
k. 3
/2 -
Bra
chyp
odiu
m p
inna
tum
, sk.
3/4
- P
oa n
emor
alis
, Car
ex m
onta
na, s
k.2
- Vin
ceto
xicu
m h
irund
aria
, A
nthe
ricum
ram
osum
, sk.
2/8
- E
upho
rbia
cyp
aris
sias
, sk.
1 - T
eucr
ium
cha
mae
drys
24
0 - 4
00 m
DB
7 H
B2
LP1
BŘ
K B
B k
eře
CoQ
1N2
KA
ME
NIT
Á (H
AB
RO
VÁ
) D
OU
BR
AV
A
se tř
tinou
ráko
sovi
tou
na s
vazí
ch
a hř
bete
ch
DB
20-
22
BO
2O
-24
HB
14-
16
RN
k
KM
y k vý
plň
hp
P, J
ka
men
.
sv
ahy,
hř
bety
, že
bra
př. s
v.
sl.
34.1
9 P
okry
v 30
- 60
%, s
k. 9
- C
alam
agro
stis
aru
ndin
acea
, sk.
3/4
- P
oa n
emor
alis
, Car
ex m
onta
na, F
estu
ca h
eter
ophy
lla, s
k. 8
/3 -
Gen
ista
tinc
toria
, sk.
8/7
- Le
mbo
tropi
s ni
gric
ans
240
- 470
m
DB
7 B
O2
HB
1 LP
BŘ
CQ
- Q
1C3
SU
CH
Á H
AB
RO
VÁ
DO
UB
RA
VA
s
válečk
ou p
rapořit
ou n
a sv
azíc
h
DB
20-
24
BO
20-
24
HB
16-
18
HM
m ,
l , g
K
My
, l ,
m
ph, h
(k
) S
P H
P
, J
svah
y +-
kam
.
m. s
v.-
př. s
v.
sl.
198.
67
Pok
ryv
30 -
80 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 3
/2 -
Bra
chyp
odiu
m p
inna
tum
, sk.
3/4
- P
oa n
emor
alis
, Car
ex m
onta
na, s
k. 3
- C
hrys
anth
emum
cor
ymbo
sum
, Lat
hyru
s ni
ger,
Clin
opod
ium
vul
gare
, mož
ný v
ýsky
t sk.
1 -
Bug
loss
ides
pur
puro
caer
ulea
, sk
. 2 -
Vin
ceto
xicu
m h
irund
aria
, Ant
heric
um ra
mos
um
24
0 - 4
50 m
DB
7 B
O1
LP1
HB
1 BŘ
K B
B k
eře
CQ
1P1
SVĚ
ŽÍ BŘ
EZO
VÁ
DO
UB
RA
VA
os
třico
vá n
a m
írnýc
h pa
dlin
ách
DB
22-
26
PG
l , p
, k
h, jh
j J
depr
ese
pl.
ploš
in
sl.
0.65
P
okry
v 80
- 10
0 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 1
1 - C
arex
briz
oide
s, s
k. 1
2 - D
esch
amps
ia c
aesp
itosa
, sk.
10
- Vio
la s
ilvat
ica
30
0 - 4
50 m
DB
6 B
O1
BŘ
2 O
S1
SM
B
Q
2N1
KA
ME
NIT
Á K
YSE
LÁ B
UK
OV
Á
DO
UB
RA
VA
se
třtin
ou rá
koso
vito
u na
sva
zích
DB
2O
-22
BO
2O
-22
RN
k
KM
y k vý
plň
hp
P, J
ka
men
. sv
ahy,
hř
bety
př.s
v.
sr
.sv.
sl
.
94.8
8 P
okry
v 40
- 70
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- C
alam
agro
stis
aru
ndin
acea
, Luz
ula
nem
oros
a, s
k. 3
/4 -
Poa
nem
oral
is, F
estu
ca
hete
roph
ylla
, sk.
3 -
Cam
panu
la p
ersi
cifo
lia
20
0 - 5
00 m
DB
6 B
O2
BK
1 H
B 1
LP
BŘ
Fq
2I5
ULÉ
HA
VÁ
KYS
ELÁ
BU
KO
VÁ
D
OU
BR
AV
A s
e třt
inou
ráko
sovi
tou
na p
loši
nách
a m
írnýc
h sv
azíc
h
DB
22-
26
BO
22-
26
HM
l , g
LM
m, g
h,
ph
pjh
(k)
SP
H
J, P
pl
ošin
y hř
bety
sv
ahy
pl. -
m
. sv.
sl
.
222.
71
Pok
ryv
70 -
90 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- C
alam
agro
stis
aru
ndin
acea
, Luz
ula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, s
k. 3
/4 -
Car
ex
mon
tana
, Poa
nem
oral
is, F
estu
ca h
eter
ophy
lla, s
k. 3
/11
- Con
valla
ria m
ajal
is, s
k. 3
- La
thyr
us n
iger
, na
chud
ším
sta
novi
šti
mec
hy
250
- 500
m
DB
6 B
O2
BK
1 H
B1
LP BŘ
část
býv
. 3I5
Fq
2S2
SVĚ
ŽÍ B
UK
OV
Á D
OU
BR
AV
A
s os
třicí
prs
tnat
ou n
a pl
ošin
ách,
hř
bítc
ích
a sv
azíc
h
DB
22-
24
BO
22-
24
BK
24
KM
mo-
b
KM
y H
p, h
(k
) J,
P
ploš
iny
svah
y že
bra
pl.-
m. s
v.
sl.
496.
40
Pok
ryv
60 -
70 %
, sk.
9 -
Luzu
la n
emor
osa,
Hie
raci
um s
ilvat
icum
, sk.
3/4
- C
arex
mon
tana
, Fes
tuca
het
erop
hylla
, Poa
ne
mor
alis
, sk.
3/1
1 - C
onva
llaria
maj
alis
, sk.
4 -
Car
ex d
igita
ta, C
arex
pilo
sa, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
4/3
- Mel
ica
unifl
ora
250
- 400
m
DB
6 B
O2
BK
1 H
B1
LP
FQ
2B2
BO
HA
TÁ B
UK
OV
Á D
OU
BR
AV
A
strd
ivko
vá n
a sv
azíc
h D
B 2
2-26
H
B 1
6-20
K
Mm
b ph
, hp
J, P
sv
ahy
m. s
v.-
př. s
v.
sl.
964.
14
Pok
ryv
70 -
90 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
3/6
- M
elitt
is m
elis
soph
yllu
m, s
k. 3
/4 -
Poa
nem
oral
is, L
athy
rus
vern
us,
sk. 4
- G
aliu
m s
chul
tesi
i, G
aliu
m v
ernu
m,
sk. 3
- La
thyr
us n
iger
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 5
/13
-San
icul
a eu
ropa
ea
240
– 50
0 m
DB
6 B
K2
LP1
HB
1 JV
BŘ
K B
B
keře
FQ
de
grad
ační
sta
dium
2B
2d
1
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Sym
bol
Le
sní t
yp
AVB
Půd
ní
Subs
trát
R
elié
f Sk
lon
Exp.
Pl
ocha
(ha)
Ve
getačn
í pom
ěry
typ
dru
h
N
adm
. výš
ka
Přiro
zená
dru
hová
skl
adba
Po
znám
ka
2B4
BO
HA
TÁ B
UK
OV
Á D
OU
BR
AV
A
válečk
ová
na s
vazí
ch
DB
22-
24
HB
16-
20
KM
mb
ph, h
p J,
P
svah
y m
. sv.
- př
. sv.
sl
.
896.
90
Pok
ryv
60 -
80 %
, pře
vaha
trav
in, s
k.3/
4 - C
arex
mon
tana
, Fes
tuca
het
erop
hylla
, Poa
nem
oral
is, s
k. 3
/11
- Con
valla
ria m
ajal
is,
sk. 4
- B
rach
ypod
ium
silv
atic
um, G
aliu
m v
ernu
m, S
olid
ago
virg
aure
a , s
k. 3
/2 -
Bra
chyp
odiu
m p
inna
tum
25
0 - 5
00 m
DB
6 B
K2
LP1
HB
1 JV
BŘ
K B
B
keře
FQ
de
grad
ační
sta
dium
2B
4d
2B6
BO
HA
TÁ B
UK
OV
Á D
OU
BR
AV
A
strd
ivko
vá n
a hř
eben
ech
DB
22-
26
HB
16-
20
KM
mb
KM
e ph
, hp
(k)
J, P
hř
bety
m. s
v.-
př. s
v.
sl.
69.9
9 P
okry
v 60
- 80
%, pře
vaha
trav
in, s
k.4/
3 - M
elic
a un
iflor
a, s
k. 3
/4 -
Poa
nem
oral
is, s
k. 3
/2 -
Bra
chyp
odiu
m s
ilvat
icum
, sk.
3 -
Clin
opod
ium
vul
gare
, Lat
hyru
s ni
ger,
sk. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
5/1
3 - S
anic
ula
euro
paea
, sk.
6 -
Alli
aria
offi
cina
lis
25
0 - 5
00 m
DB
6 B
K1
LP1
HB
1 K
L1 J
V BŘ
K B
B FQ
2H2
H
LIN
ITÁ
BU
KO
VÁ
DO
UB
RA
VA
s
ostři
cí c
hlup
atou
na
mírn
ých
sv
azíc
h
DB
24-
28
BK
26-
28
HB
18-
22
HM
m, l
, g
KM
mb
KM
lg
h, jh
S
P H
J,
P
svah
y
m
. sv.
stin
.
1 79
1.61
P
okry
v 70
-90
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, D
acty
lis g
lom
erat
a, F
raga
ria v
esca
, sk.
3/4
- C
arex
m
onta
na, F
estu
ca
hete
roph
ylla
, sk.
5 - A
sper
ula
odor
ata,
sk.
5/1
3 - S
anic
ula
euro
paea
25
0 - 4
50 m
DB
7 B
K2
LP1
HB
JV
BŘ
K B
B
2O
5 čá
st
FQ
degr
adač
ní s
tadi
um 2
H2d
2H3
HLI
NIT
Á B
UK
OV
Á D
OU
BR
AV
A
s os
třicí
chl
upat
ou n
a pl
ochý
ch
hřbe
tech
DB
24-
26
BK
24-
26
HB
18-
20
HM
m, l
, g
KM
mb
KM
lg
h, jh
S
P H
J,
P
ploš
iny
hřbe
ty
pl. -
m
. sv.
sl
.
2 13
6.58
P
okry
v 70
-90
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, C
arex
dig
itata
, Gal
ium
sch
ulte
sii,
sk. 3
/4 -
Car
ex m
onta
na, H
iera
cium
sa
baud
um, P
oa n
emor
alis
, sk.
9 - L
uzul
a ne
mor
osa,
sk.
3 -
Gal
ium
ver
num
, 25
0 - 5
00 m
DB
7 B
K1
LP1
HB
1 JV
BŘ
K B
B
2O5 čá
st
FQ
degr
adač
ní s
tadi
um 2
H3d
2H
4 H
LIN
ITÁ
BU
KO
VÁ
DO
UB
RA
VA
s
ostři
cí h
orsk
ou a
chl
upat
ou n
a m
írnýc
h sv
azíc
h
DB
24-
26
BK
24-
26
HB
18-
20
HM
m, l
, g
KM
mb
KM
lg
h, jh
S
P H
J,
P
svah
y
m
. sv.
sl.
2 64
1.03
P
okry
v 60
-80
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 3
/4 -
Car
ex m
onta
na, F
estu
ca h
eter
ophy
lla, P
oa n
emor
alis
, sk.
3 -
Clin
opod
ium
vul
gare
, G
aliu
m v
ernu
m,
sk. 4
- C
arex
pilo
sa, D
acty
lis g
lom
erat
a, M
elic
a nu
tans
, sk.
9 - L
uzul
a ne
mor
osa,
Ver
onic
a of
ficin
alis
25
0 - 5
50 m
DB
7 B
K1
LP1
HB
1 JV
BŘ
K B
B
keře
FQ
de
grad
ační
sta
dium
2H
4d
2H8
HLI
NIT
Á B
UK
OV
Á D
OU
BR
AV
A
strd
ivko
vá n
a pl
ošin
ách
a m
írnýc
h sv
azíc
h
DB
24-
26
BK
26-
28
HB
18-
22
HM
m, l
, g
KM
mg
KM
lg
jh, h
j S
P H
J,
P
ploš
iny
svah
y pl
. -
m. s
v.
sl.
589.
74
Pok
ryv
80-1
00 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
, Fra
garia
ves
ca, D
acty
lis g
lom
erat
a, s
k. 3
/4 -
Fest
uca
hete
roph
ylla
, Car
ex m
onta
na, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata
24
0 - 5
20 m
DB
7 B
K1
LP1
HB
1 JV
BŘ
K B
B
keře
FQ
2D3
OB
OH
AC
EN
Á B
UK
OV
Á
DO
UB
RA
VA
br
šlic
ová
na ú
patí
svahů
a m
írnýc
h sv
azíc
h
DB
26-
28
BK
28-
30
HB
18-
22
KM
e H
Mm
, l, g
ph
, h
jh
SP
H
SV
H
J, P
úpat
í sv
ahů
m. s
v.
růz.
559.
51
Pok
ryv
80-1
00 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, B
rach
ypod
ium
silv
atic
um, P
ulm
onar
ia o
ffici
nalis
, sk.
6/1
3 - H
acqu
etia
ep
ipac
tis, s
k. 6
/5 -
Lam
ium
gal
eobd
olon
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, A
saru
m e
urop
aeum
24
0 - 4
50 m
DB
6 B
K2
LP(K
L)1
HB
1 JL
BB
BŘ
K
na b
ýval
é LS
Raděj
ov
mís
ty d
omin
uje
Alli
um
ursi
num
FQ
ac -
FQ
2D4
OB
OH
AC
EN
Á B
UK
OV
Á
DO
UB
RA
VA
s
ostři
cí c
hlup
atou
na
krát
kých
př
íkrý
ch s
vazí
ch
DB
26-
28
BK
26-
28
HB
18-
20
KM
e H
Mm
, l, g
h,
jh
SP
H
SV
H
J, P
krát
ké
svah
y př
. sv.
sl
.
402.
55
Pok
ryv
70-9
0 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, P
ulm
onar
ia o
ffici
nalis
, Bra
chyp
odiu
m s
ilvat
icum
, sk.
6/1
3 - H
acqu
etia
ep
ipac
tis, s
k. 6
/5 -
Lam
ium
gal
eobd
olon
, sk
. 6 -
Ger
aniu
m ro
berti
anum
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, A
saru
m e
urop
aeum
24
0 - 4
50 m
DB
6 B
K2
LP(K
L)1
HB
1 JL
BB
BŘ
K
FQac
- FQ
2
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Sym
bol
Le
sní t
yp
AVB
Půd
ní
Subs
trát
R
elié
f Sk
lon
Exp.
Pl
ocha
(ha)
Ve
getačn
í pom
ěry
typ
dru
h
N
adm
. výš
ka
Přiro
zená
dru
hová
skl
adba
Po
znám
ka
2D5
OB
OH
AC
EN
Á B
UK
OV
Á
DO
UB
RA
VA
st
rdiv
ková
na
ploš
inác
h a
ploc
hých
hř
bete
ch
DB
24-
26
BK
26-
28
HB
18-
20
KM
e H
Mm
, l, g
jh
, hj
SP
H
SV
H
J, P
ploš
iny
hřbe
ty
pl. -
m
. sv.
sl
.
102.
16
Pok
ryv
70 -
90 %
, pře
vaha
trav
in s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
, Pul
mon
aria
offi
cina
lis, s
k. 6
/13
- Hac
quet
ia
epip
actis
, sk.
6/5
- La
miu
m g
aleo
bdol
on, M
ercu
rialis
per
enni
s, A
coni
tum
vul
paria
, sk.
5 -
Asa
rum
eur
opae
um, A
sper
ula
odor
ata
240
- 500
m
DB
5 B
K3
LP(K
L)1
HB
1 B
B
FQac
- FQ
2L1
PO
TOČ
NÍ L
UH
pa
hork
atin
ný
DB
26-
32
FMG
G
L mg
GL g
ph, h
jh
, hj
AL
N
ploc
há
dna
pl.
sl
.
147.
77
Pok
ryv
50 -
100
%, pře
vaha
byl
in, s
k. 1
3 - A
egop
odiu
m p
odag
raria
, Circ
aea
lute
tiana
, Gle
chom
a he
dera
cea,
Sta
chys
silv
atic
a,
sk. 4
- B
rach
ypod
ium
silv
atic
um, P
ulm
onar
ia o
ffici
nalis
, sk.
12
- Lys
imac
hia
num
mul
aria
24
0 - 5
50 m
DB
5 JS
3 JV
1 O
L1 O
S J
L S
TŘ
UFr
c
3Y
SK
ELE
TOV
Á D
UB
OV
Á B
UČ
INA
(s
běrn
ý ty
p)
DB
16-
20
BK
18-
24
LIm
q k,
c
vý
plň
pP
skal
ní
m. s
v.-
útva
ry
suti
př. s
v.
růz.
11.1
1 P
okry
v 0
- 20
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- A
vene
lla fl
exuo
sa, L
uzul
a ne
mor
osa,
Ver
onic
a of
ficin
alis
, sk.
10
- Myc
elia
mur
alis
, sk.
9/
11 -
Pte
ridiu
m a
quilin
um
340
- 700
m
BK
5 D
B2
BO
2 H
B1
BŘ
JŘ
Fq
3K3
KYS
ELÁ
DU
BO
VÁ
BUČ
INA
bi
ková
na
svaz
ích
BK
22-
26
BO
24-
26
KM
mo,
p
PZ k
ph
, hp
P, J
sv
ahy
m. s
v.
růz.
B
K7
DB
2 B
O1
HB
BŘ
JŘ
976.
53
Pok
ryv
40 -
60 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, V
eron
ica
offic
inal
is, s
k. 7
/9 -
Vac
cini
um
myr
tillu
s, s
k. 1
0 - M
ycel
is m
ural
is, m
ísty
můž
e do
min
ovat
Vac
cini
um m
yrtil
lus
30
0 - 6
00 m
někd
e do
min
uje
Vac
cini
um
Fq
3K6
KYS
ELÁ
DU
BO
VÁ
BUČ
INA
na
hře
bene
ch
BK
22-
26
BO
24-
26
KM
mo,
p
PZ k
ph
, hp
J, P
hř
bety
sv
.žeb
ra
m. s
v.
růz.
321.
98
Pok
ryv
30 -
50 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, V
eron
ica
offic
inal
is, s
k. 7
/9 -
Vac
cini
um
myr
tillu
s, m
ísty
můž
e V
acci
nium
myr
tillu
s do
min
ovat
30
0 - 6
00 m
BK
6 D
B2
BO
2 H
B BŘ
JŘ
ně
kde
dom
inuj
e V
acci
nium
Fq
3K7
KYS
ELÁ
DU
BO
VÁ
BUČ
INA
s
jedl
í na
svaz
ích
a hř
bete
ch
BK
22-
26
BO
24-
26
KM
mo,
p
PZ k
ph
, hp
J, P
sv
ahy
hřbe
ty
m. s
v.-
př. s
v.
růz.
96.0
1 M
alý
až s
tředn
í pok
ryv
30 -
50 %
, pře
vaha
trav
in. P
řevl
ádá
sk. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, V
eron
ica
offic
inal
is,
sk. 1
0 - G
aliu
m ro
tund
ifoliu
m, s
k. 7
/9 -
Vac
cini
um m
yrtil
lus
30
0 - 6
00 m
BK
6 D
B2
BO
1 JD
1 BŘ
JŘ
SM
je
dlov
á čá
st P
LO
Fq
3K9
KYS
ELÁ
DU
BO
VÁ
BUČ
INA
bo
růvk
ová
svah
ová
BK
22-
26
SM
26-
28
KM
mo,
p
PZ k
, m
ph, h
p (k
) J,
P
svah
y př
. sv.
- sr
. sv.
rů
z.
586.
34
Pok
ryv
30 -
50 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, C
alam
agro
stis
aru
ndin
acea
, Hie
raci
um s
ilvat
icum
, , s
k. 7
/9 -
Vac
cini
um m
yrtil
lus,
sk.
9/1
1 - P
terid
ium
aqu
ilinum
30
0 - 6
00 m
BK
6 D
B2
BO
2 H
B BŘ
JŘ
Fq
3N3
KA
ME
NIT
Á K
YSE
LÁ D
UB
OV
Á
BUČ
INA
na
sva
zích
a hřb
etec
h
BK
18-
24
SM
22-
26
RN
k , z
K
Myp
ph, h
p k
P, J
ka
men
. hř
bety
a
svah
y
m. s
v.-
př. s
v.
růz.
233.
93
Pok
ryv
40 -
60 %
, pře
vaha
trav
in, z
asto
upen
í mec
hů, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, C
alam
agro
stis
aru
ndin
acea
, Hie
raci
um
silv
atic
um, s
k. 8
- H
ypnu
m c
upre
ssifo
rme,
na
jílov
cový
ch v
ýpln
ích
písk
ovco
vých
vlo
žek
moh
ou přis
toup
it ná
ročněj
ší d
ruhy
sk.
10
, 4 a
5 (O
xalis
, Mel
ica)
30
0 - 6
00 m
BK
7 D
B2
BO
1 BŘ
K BŘ
JŘ
Fq
3S5
SVĚ
ŽÍ D
UB
OV
Á B
UČ
INA
bi
ková
se
šťav
elem
na
hřbe
tech
a
svaz
ích
BK
26-
28
SM
26-
30
KM
mo
- b
h,
ph
hp
J, P
sv
ahy
měl
ké
úžla
biny
m. s
v.
růz.
1 39
2.06
P
okry
v 50
- 70
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, s
k. 9
/11
- Pte
ridiu
m a
quili
num
, sk.
10
- M
ycel
is m
ural
is, G
aliu
m ro
tund
ifoliu
m, O
xalis
ace
tose
lla
300
- 600
m
BK
7 D
B2
HB
1 LP
KL
QF
3
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Sym
bol
Le
sní t
yp
AVB
Půd
ní
Subs
trát
R
elié
f Sk
lon
Exp.
Pl
ocha
(ha)
Ve
getačn
í pom
ěry
typ
dru
h
N
adm
. výš
ka
Přiro
zená
dru
hová
skl
adba
Po
znám
ka
3S7
SVĚ
ŽÍ D
UB
OV
Á B
UČ
INA
bi
ková
s o
střic
í chl
upat
ou n
a vr
chol
ech,
hřbe
tech
a p
loši
nách
BK
24-
26
SM
26-
28
KM
mb
KM
y h,
ph
, hp
k
P, J
hř
bety
vr
chol
y pl
ošin
y
pl. -
m
. sv.
rů
z.
1 44
7.57
P
okry
v 60
- 80
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, C
arex
dig
itata
, Gal
ium
sch
ulte
sii,
Dac
tylis
glo
mer
ata,
sk.
9 -
Luzu
la
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, s
k. 1
0 - M
ycel
is m
ural
is
300
- 600
m
BK
7 D
B2
HB
1 K
L LP
Q
F
3S8
SVĚ
ŽÍ D
UB
OV
Á B
UČ
INA
s
jedl
í na
hřbe
tech
a s
vazí
ch
BK
26-
28
SM
26-
30
KM
mo
- b
ph, h
p J,
P
svah
y m
. sv.
rů
z.
369.
39
Pok
ryv
50 -
70 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, s
k. 9
/11
- Pte
ridiu
m a
quili
num
, sk.
4 -
Car
ex
pilo
sa, C
arex
dig
itata
, sk.
10
- Myc
elis
mur
alis
, Gal
ium
rotu
ndifo
lium
, Oxa
lis a
ceto
sella
30
0 - 6
00 m
BK
7 D
B1
JD1
HB
1 K
L LP
SM
je
dlov
á čá
st P
LO
QF
3B1
BO
HA
TÁ D
UB
OV
Á B
UČ
INA
st
rdiv
ková
na
svaz
ích
BK
28-
34
SM
28-
34
KM
mb,
g
ph, h
jh
J,
P
svah
y m
. sv.
sl
.
1 02
7.60
P
okry
v 70
- 90
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
, Gal
ium
sch
ulte
sii,
sk. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
ok
rajo
vě s
k. 6
- La
miu
m g
aleo
bdol
on, G
eran
ium
robe
rtian
um, A
lliar
ia o
ffici
nalis
, sk.
5 -
Den
taria
bul
bife
ra
280
- 600
m
BK
7 D
B2
KL(
LP)1
HB
TŘ
Q
F
3B5
BO
HA
TÁ D
UB
OV
Á B
UČ
INA
s
ostři
cí c
hlup
atou
na
svaz
ích
BK
28-
34
SM
28-
34
KM
mb,
g
ph
, hjh
J,
P
svah
y m
. sv.
st
in.
5 41
4.08
P
okry
v 70
- 90
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, G
aliu
m s
chul
tesi
i, P
ulm
onar
ia o
ffici
nalis
, Car
ex d
igita
ta, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
Den
taria
bul
bife
ra, s
k. 6
/5 -
Den
taria
enn
eaph
yllo
s, s
k. 1
0 - M
ycel
is m
ural
is, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a
280
- 600
m
BK
7 D
B2
KL(
LP)1
HB
TŘ
JS
Q
F de
grad
ační
sta
dium
3B
5d
3B6
BO
HA
TÁ D
UB
OV
Á B
UČ
INA
st
rdiv
ková
na
hřbe
tech
B
K 2
6-32
S
M 2
6-32
K
Me,
y
ph,h
jh, (
k)
J, P
hř
bety
pl.-
m. s
v.
růz.
621.
16
Pok
ryv
70 -
90 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
, Pul
mon
aria
offi
cina
lis, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk
. 4/1
0 - V
eron
ica
cham
aedr
ys, v
trouš
eně
sk. 6
- G
eran
ium
robe
rtian
um, s
k. 6
/13
- Hac
quet
ia e
pipa
ctis
30
0 - 6
50 m
BK
6 D
B2
LP(K
L)1
HB
1 JD
TŘ
JS
FQ
3B8
BO
HA
TÁ D
UB
OV
Á B
UČ
INA
s
jedl
í na
svaz
ích
BK
28-
34
SM
28-
34
KM
mb
ph,h
jh
J, P
sv
ahy
m. s
v.
růz.
1 60
7.46
P
okry
v 70
- 90
%, pře
vaha
byl
in, s
k. 4
- B
rach
ypod
ium
silv
atic
um, C
arex
dig
itata
, Gal
ium
sch
ulte
sii,
sk.4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
10
- G
aliu
m ro
tund
ifoliu
m, M
ycel
is m
ural
is, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
13/
12 -
Rub
us c
aesi
us -
buřeň,
kap
radi
ny
300
- 650
m
BK
7 D
B1
KL1
JD
1 LP
TŘ
HB
SM
v
kom
plex
u K
rálo
vce
dom
inuj
e M
elic
a (J
D+B
K)
jedl
ová čá
st o
blas
ti Q
F de
grad
ační
sta
dium
3B
8d
3B9
BO
HA
TÁ D
UB
OV
Á B
UČ
INA
sv
ahov
á
BK
28-
34
SM
28-
34
KM
mb
ph,h
jh, (
k)
J, P
sv
ahy
př. s
v.-
sr. s
v.
růz.
1 01
3.57
P
okry
v 50
%, s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
, Car
ex d
igita
ta, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
Den
taria
bul
bife
ra, s
k. 1
0 -
Rub
us id
aeus
, Oxa
lis a
ceto
sella
, Myc
elis
mur
alis
30
0 - 7
00 m
BK
7 D
B2
KL1
LP
JD
HB
JS
TŘ
v
kom
plex
u K
rálo
vce
BK
7 JD
1 D
B1
KL1
LP
HB
Q
F
3H2
H
LIN
ITÁ
DU
BO
VÁ
BUČ
INA
s
ostři
cí c
hlup
atou
na
mírn
ých
svaz
ích
BK
28-
34
SM
28-
34
KM
lg
LMm
g h,
jh
hj
SP
H
J, P
pl
ošin
y sv
ahy
pl. -
m
. sv.
rů
z.
8 28
8.17
P
okry
v 8
0 - 1
00%
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, G
aliu
m s
chul
tesi
i, P
ulm
onar
ia o
ffici
nalis
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a,
Eup
horb
ia a
myg
dalo
ides
, sk.
10
- Myc
elis
mur
alis
, Vio
la s
ilvat
ica
30
0 - 6
50 m
BK
7 D
B2
HB
1 L
P K
L TŘ
JS
část
býv
. 3I5
Q
F
degr
adač
ní s
tadi
um 3
H2d
3H
6 H
LIN
ITÁ
DU
BO
VÁ
BUČ
INA
s
ostři
cí c
hlup
atou
a b
ršlic
í na
mírn
ých
svaz
ích
BK
28-
34
SM
28-
34
KM
lg , e
LMm
g
h, jh
hj
S
P H
J,
P
ploš
iny
svah
y pl
. -
m. s
v.
růz.
1 53
7.81
P
okry
v 80
- 10
0%, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, C
arex
dig
itata
, Gal
ium
sch
ulte
sii,
Dac
tylis
glo
mer
ata,
sk.
9 -
Luzu
la
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, s
k. 1
0 - M
ycel
is m
ural
is, s
k. 6
/5 -
Den
taria
enn
eaph
yllo
s, s
k. 1
3/5
- Ast
rant
ia m
ajor
, sk.
13
- A
egop
odiu
m p
odag
raria
30
0 - 5
50 m
BK
7 D
B2
HB
1 L
P K
L TŘ
JS
JL
na
býv
alé
LS J
avor
ník
dom
inuj
e A
llium
urs
inum
Q
F - Q
F til
4
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Sym
bol
Le
sní t
yp
AVB
Půd
ní
Subs
trát
R
elié
f Sk
lon
Exp.
Pl
ocha
(ha)
Ve
getačn
í pom
ěry
typ
dru
h
N
adm
. výš
ka
Přiro
zená
dru
hová
skl
adba
Po
znám
ka
3H7
HLI
NIT
Á D
UB
OV
Á B
UČ
INA
st
rdiv
ková
na
ploš
inác
h a
mírn
ých
svaz
ích
BK
28-
34
SM
28-
34
KM
lg ,
LMm
g
h, jh
hj
J,
P
ploš
iny
svah
y pl
. -
m. s
v.
růz.
371.
87
Pok
ryv
80 -
100%
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
, Pul
mon
aria
offi
cina
lis, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
A
saru
m e
urop
aeum
, sk.
5/1
3 - S
anic
ula
euro
paea
28
0 - 5
50 m
BK
7 D
B2
HB
1 L
P K
L TŘ
QF
D
egra
dačn
í sta
dium
3H
7d
3H8
HLI
NIT
Á D
UB
OV
Á B
UČ
INA
s
jedl
ích
na m
írnýc
h sv
azíc
h B
K 2
8-34
S
M 2
8-34
K
Mlg
LMm
g h,
jh
hj
J, P
pl
ošin
y sv
ahy
pl. -
m
. sv.
rů
z.
387.
47
Pok
ryv
60 -
80%
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa,
Bra
chyp
odiu
m s
ilvat
icum
, sk.
10
- Gal
ium
rotu
ndifo
lium
, Myc
elis
mur
alis
, V
iola
silv
atic
a, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
9 -
Luzu
la n
emor
osa,
Hie
raci
um s
ilvat
icum
30
0 - 6
00 m
BK
6 D
B2
JD1
HB
1 L
P K
L
jedl
ová čá
st P
LO
QF
degr
adač
ní s
tadi
um 3
H8d
3D
2 O
BO
HA
CE
NÁ
DU
BO
VÁ
BUČ
INA
ba
žank
ová
s vá
penn
ým tu
fem
B
K 3
0-36
S
M 3
0-36
K
Me
h,jh
hj
SV
H
J, P
úp
atí s
v.
m. s
v.
růz.
20.4
3 P
okry
v 80
- 10
0%, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis p
eren
nis,
Lam
ium
gal
eobd
olon
, sk.
6/1
3 - H
acqu
etia
epi
pact
is, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, P
ulm
onar
ia o
ffici
nalis
, sk.
13
- Aeg
opod
ium
pod
agra
ria, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata
300
- 600
m
BK
8 D
B1
KL(
LP)1
JS
JL
TŘ
QF
til
3D5
OB
OH
AC
EN
Á D
UB
OV
Á B
UČ
INA
s
ostři
cí c
hlup
atou
(sbě
rný
typ)
B
K 3
0-36
S
M 3
0-36
K
Mm
b , l, e
h, jh
hj
SV
H
J, P
žl
eby
vým
oly
er. r
ýhy
př. s
v.-
sr. s
v.
stin
.
3 02
0.00
P
okry
v 80
- 10
0%, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
/13
- Hac
quet
ia e
pipa
ctis
, sk.
6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s, L
amiu
m g
aleo
bdol
on, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, P
ulm
onar
ia o
ffici
nalis
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, A
saru
m e
urop
aeum
, sk.
13
- Aeg
opod
ium
pod
agra
ria, k
apra
diny
28
0 - 7
00 m
BK
8 D
B1
KL(
LP)1
HB
JS
JL
Q
F til
3D8
OB
OH
AC
EN
Á D
UB
OV
Á B
UČ
INA
s
jedl
í na
úpat
í sva
hů
BK
30-
36
SM
30-
36
KM
lg , e
h, jh
hj
S
V H
J,
P
svah
y,
úpat
í sv.
m
. sv.
rů
z.
207.
78
Pok
ryv
80 -
100%
, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis p
eren
nis,
Lam
ium
gal
eobd
olon
, sk.
13
- Aeg
opod
ium
pod
agra
ria, S
tach
ys
silv
atic
a, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
10
- Gal
ium
rotu
ndifo
lium
, sk.
5/6
- S
alvi
a gl
utin
osa,
sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
, kap
radi
ny
280
- 700
m
BK
6 JD
2 D
B1
KL(
LP)1
HB
JS
JL
je
dlov
á čá
st P
LO
QF
til
3D9
OB
OH
AC
EN
Á D
UB
OV
Á B
UČ
INA
na
uve
zlin
ách
BK
30-
34
SM
28-
34
KM
mb , l
, e
h,
jhhj
S
V H
J,
P
sesu
vy
nad
15o
m. s
v.-
sr. s
v.
růz.
1 02
0.67
P
okry
v dl
e st
avu
sesu
vu, pře
vaha
byl
in, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
5/6
- S
alvi
a gl
utin
osa,
sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
, sk.
5/1
3 - C
arex
si
lvat
ica,
sk.
6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s, L
amiu
m g
aleo
bdol
on, s
k. 6
- U
rtica
dio
ica,
sk.
13
- Aeg
opod
ium
pod
agra
ria, S
tach
ys
silv
atic
a 30
0 - 7
00 m
BK
8 D
B1
KL(
LP)1
HB
JS
JL
TŘ
část
býv
. 3V
5
QF
3A1
LIP
OD
UB
OV
Á B
UČ
INA
(s k
lene
m)
baža
nkov
á na
kam
enitý
ch hřb
etec
h a
svaz
ích
BK
24-
28
R
Nk
KM
y k vý
plň
hp
P, J
ka
men
. hř
bety
sv
ahy
m. s
v.-
sr. s
v.
růz.
40.9
1 P
okry
v 30
- 50
%, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis p
eren
nis,
Lam
ium
gal
eobd
olon
, sk.
6 -
Ger
aniu
m ro
berti
anum
, sk
. 4/3
- M
elic
a un
iflor
a, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
5/6
- A
thyr
ium
filix
-fem
ina,
Dry
opte
ris fi
lix-m
as
300
- 600
m
BK
7 K
L2 L
P1
DB
JV
JD
Q
F til
3J2
LIP
OV
Á J
AV
OŘ
INA
ka
prad
inov
á na
sut
i B
K 2
6-30
K
L 2
2-26
R
Nm
RN
k c,
k
P
suťo
vité
sv
ahy
hřbe
ty
m. s
v.-
sr. s
v.
růz.
5.19
P
okry
v 20
- 40
%, pře
vaha
byl
in, s
k. 5
/6 -
Ath
yriu
m fi
lix-fe
min
a, D
ryop
teris
filix
-mas
, sk.
6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s, L
amiu
m
gale
obdo
lon,
sk.
5 -
Act
aea
spic
ata,
sk.
6 -
Ger
aniu
m ro
berti
anum
, Urti
ca d
ioic
a, A
lliar
ia o
ffici
nalis
31
0 - 6
70 m
BK
4 K
L3 J
V1
LP1
DB
1 JL
JS
TŘ
B
B
T A
c
3J9
LIP
OV
Á J
AV
OŘ
INA
ro
klin
ová
BK
26-
30
KM
e, y
ph,h
jh, (
k)
SP
H
J, P
bř
ehy
strž
e sr
. sv.
rů
z.
50.3
5 P
okry
v do
40
%, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
/5 -
Lam
ium
gal
eobd
olon
, , s
k. 5
/6 -
Ath
yriu
m fi
lix-fe
min
a, D
ryop
teris
filix
-mas
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, A
saru
m e
urop
aeum
, sk.
10
- Oxa
lis a
ceto
sella
22
0 - 5
00 m
BK
5 D
B1
KL(
JV)1
LP
2 H
B1
JS J
L
TŘ
T
Ac
3O3
JED
LOD
UB
OV
Á B
UČ
INA
s
ostři
cí c
hlup
atou
B
K 2
8-34
K
Mg
PG
k jh
, hj
J pl
ošin
y sn
ížen
. pl
. rů
z.
14.8
8 P
okry
v 80
- 10
0 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, M
elic
a nu
tans
, sk.
4/3
- M
elic
a un
iflor
a, s
k. 1
0 - G
aliu
m ro
tund
ifoliu
m,
sk. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
Asa
rum
eur
opae
um, D
enta
ria b
ulbi
fera
, sk.
6 -
Ger
aniu
m ro
berti
anum
, sk.
12
- Des
cham
psia
ca
espi
tosa
, sk.
13
- Aeg
opod
ium
pod
agra
ria, S
tach
ys s
ilvat
ica
30
0 - 6
00 m
BK
7 D
B2
LP1
HB
JS
KL
část
býv
. 2O
5 Q
F
5
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Sym
bol
Le
sní t
yp
AVB
Půd
ní
Subs
trát
R
elié
f Sk
lon
Exp.
Pl
ocha
(ha)
Ve
getačn
í pom
ěry
typ
dru
h
Nad
m. v
ýška
Př
iroze
ná d
ruho
vá s
klad
ba
Pozn
ámka
3L1
JAS
AN
OV
Á O
LŠIN
A
potočn
í O
L 24
-26
JS 2
8-32
FM
G
GL g
G
L mg
ph -
jh
AL
N
dna
údol
í pl
. -
m. s
v.
růz.
183.
21
Pok
ryv
90 -
100
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 1
4 - C
arex
rem
ota,
Cirs
ium
ole
race
um,
sk. 1
4/13
- C
arex
pen
dula
, sk.
15/
14 -
Cal
tha
palu
stris
, sk.
12/
14 -
Equ
iset
um s
ilvat
icum
, sk.
12
- Des
cham
psia
cae
spito
sa
280
- 700
m
OL7
JS
3 TP
OS
VR
SM
DB
Fr
Al
3L2
JAS
AN
OV
Á O
LŠIN
A
pram
eniš
tní
OL
22-2
4 JS
26-
30
GL k
, g, m
g
FMG
ph -
jh
AL
N
svah
ové
m
okřa
dy
pl.
růz.
45.5
0 P
okry
v 40
- 70
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 1
4 - C
arex
rem
ota,
sk.
14/
13 -
Car
ex p
endu
la, s
k. 1
5 - L
ycop
us e
urop
aeus
, Sol
anum
du
lcam
ara,
sk.
15/
14 -
Cal
tha
palu
stris
, sk.
12
- Des
cham
psia
cae
spito
sa, s
k. 1
0 - E
upat
oriu
m c
anab
inum
, sk.
13
- Sta
chys
si
lvat
ica
2
40 -
700
m
OL7
JS
3 S
M
Fr A
l
3L4
JAS
AN
OV
Á O
LŠIN
A
na m
okřin
ách
s tv
orbo
u vá
penn
ého
tufu
OL
22-2
6 JS
26-
30
GL k
, g, m
g
FMG
ph -
jh
AL
N
svah
ové
m
okřa
dy
pl.
růz.
39.2
3 S
ubty
p vy
lišen
z h
ledi
ska
pedo
logi
e m
okřa
du s
tvor
bou
tufu
, veg
etac
e ob
dobn
á ja
ko u
LT
3L2,
čas
to přis
tupu
je s
k. 1
4 -
Car
dam
ine
amar
a, E
quis
etum
max
imum
24
0 - 7
50 m
OL7
JS
3 K
L JV
a
lt. J
S8
KL2
JV
OL
Fr A
l
4N1
KA
ME
NIT
Á K
YSE
LÁ B
UČ
INA
s
kapr
adí r
akou
skou
B
K 2
4-26
S
M 2
2-26
R
Nkp
KM
yp k,
vý
plň
hp, p
h
P, J
hř
bety
sv
ahy
m. s
v.-
př. s
v.
sl.
39.3
2 P
od S
M pře
vlád
á sk
. 13/
12 -
Rub
us c
aesi
us, v
přir
ozen
ých
poro
stec
h sk
.10
- Oxa
lis a
ceto
sella
, Dry
opte
ris a
ustri
aca,
sk.
9 -
Luzu
la n
emor
osa,
Hie
raci
um s
ilvat
icum
, M
aian
them
um b
ifoliu
m, d
ále
výsk
yt s
k. 7
/9 -
Vac
cini
um m
yrtil
lus,
sk.
5/6
- D
ryop
teris
fil
ix-m
as, s
k.4/
3 - M
elic
a un
iflor
a, s
k. 1
0/17
- P
rena
nthe
s pu
rpur
ea
550
- 680
m
BK
9 D
B1
HB
KL
BŘ
JŘ
Fq
a
4K6
KYS
ELÁ
BUČ
INA
(s d
ubem
) bo
růvk
ová
na s
vazí
ch a
hřb
etec
h B
K 2
4-26
S
M 2
4-26
P
Z m, k
K
Mm
p hp
J, P
hř
bety
sv
ahy
m. s
v.
stin
.
328.
19
Pok
ryv
30 -
50 %
, pře
vaha
trav
in, v
ýraz
né z
asto
upen
í mec
hů, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, P
olyt
richu
m
form
osum
, sk.
7/9
- V
acci
nium
myr
tillu
s, D
icra
num
sco
pariu
m, s
k. 7
- Le
ucob
ryum
gla
ucum
41
0 - 7
50 m
BK
9 B
O1
DB
BŘ
JŘ
Fq
a
4K7
KYS
ELÁ
BUČ
INA
(s d
ubem
) bi
ková
na
úpat
í sva
hů
BK
26-
28
SM
26-
28
PZ m
, k
KM
mp
hp
J, P
úp
atí
svahů
m. s
v.
stin
.
87.9
2 P
okry
v 30
- 50
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, V
eron
ica
offic
inal
is, s
k. 1
0 - M
ycel
is m
ural
is,
Vio
la s
ilvat
ica,
sk.
10/
9 - S
crop
hula
ria n
odos
a 41
0 - 7
50 m
BK
9 B
O1
DB
BŘ
JŘ
Fq
a
4K9
KYS
ELÁ
BUČ
INA
bo
růvk
ová
svah
ová
BK
22-
26
SM
24-
26
PZ m
, k
KM
mp
hp
(k)
J, P
sv
ahy
př. s
v.-
sr. s
v.
stin
.
231.
02
Pok
ryv
30 -
50 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, C
alam
agro
stis
aru
ndin
acea
, Hie
raci
um s
ilvat
icum
, Pol
ytric
hum
fo
rmos
um, s
k. 7
/9 -
Vac
cini
um m
yrtil
lus,
Dic
ranu
m s
copa
rium
, sk.
9/1
1 P
terid
ium
aqu
ilinu
m, s
k. 1
0 - D
ryop
teris
aus
triac
a - m
ísty
do
min
uje
48
0 - 7
50 m
BK
9 B
O1
DB
BŘ
JŘ
Fq
a
4S4
SVĚ
ŽÍ B
UČ
INA
bi
ková
s m
ařin
kou
na hřb
etec
h a
sv
azíc
h
BK
26-
28
SM
26-
28
KM
mo-
b ph
, hp
J, P
hř
bety
sv
ahy
m. s
v.
růz.
588.
24
Pok
ryv
40 -
60 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, E
pilo
bium
mon
tanu
m, C
ampa
nula
pat
ula,
sk.
5
- Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 5
/13
- Car
ex s
ilvat
ica,
sk.
10
- Oxa
lis a
ceto
sella
, ka
prad
iny
400
- 800
m
BK
9 K
L1 D
B L
P
a
lt. B
K10
Ft
, Fp
4S7
HO
LÁ B
UČ
INA
s
ostři
cí le
sní n
a sv
azíc
h B
K 2
6-28
S
M 2
6-28
K
Mm
o-b
ph, h
p J,
P
svah
y m
. sv.
st
in.
579.
21
Pok
ryv
do 1
5 %
, sk.
9 -
Luzu
la n
emor
osa,
Hie
raci
um s
ilvat
icum
, sk.
5/1
3 - C
arex
silv
atic
a, s
k. 5
- D
enta
ria b
ulbi
fera
, Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla, M
ycel
is m
ural
is
400
- 750
m
BK
10 BŘ
DB
LP
KL
Fp
4S9
SVĚ
ŽÍ B
UČ
INA
sv
ahov
á B
K 2
6-28
S
M 2
6-28
K
Mm
o-b
ph
, hp
(k)
J, P
sv
ahy
př. s
v.-
sr. s
v.
růz.
335.
50
Pok
ryv
20 -
40 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, V
eron
ica
offic
inal
is, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla,
Vio
la s
ilvat
ica,
sk.
4 -
Frag
aria
ves
ca
400
- 800
m
BK
9 K
L1 D
B L
P J
D
a
lt. B
K10
Ft
, Fp
6
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Sym
bol
Le
sní t
yp
AVB
Půd
ní
Subs
trát
R
elié
f Sk
lon
Exp.
Pl
ocha
(ha)
Ve
getačn
í pom
ěry
typ
dru
h
N
adm
. výš
ka
Přiro
zená
dru
hová
skl
adba
Po
znám
ka
4F1
SV
AH
OV
Á B
UČ
INA
ka
prad
inov
á B
K 2
8-32
K
My
RN
k ph
-jh
(k)
J, P
sv
ahy
sr. s
v.
stin
.
155.
10
Pok
ryv
40 -
70 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 5
/6 -
Ath
yriu
m fi
lix-fe
min
a, D
ryop
teris
filix
-mas
, sk.
5 -
Den
taria
bul
bife
ra, A
sper
ula
odor
ata,
sk
. 6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla
500
- 750
m
BK
7 K
L2 J
S1
LP T
R J
L
alt.
BK
10
Ft, F
p
4B2
BO
HA
TÁ B
UČ
INA
m
ařin
ková
s o
střic
í chl
upat
ou n
a sv
azíc
h
BK
28-
34
SM
30-
34
KM
mb
ph,h
jh
J, P
sv
ahy
m. s
v.
sl.
680.
20
Pok
ryv
60 -
80 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
Den
taria
bul
bife
ra, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis
pere
nnis
, Lam
ium
gal
eobd
olon
, sk.
5/1
3 - C
arex
silv
atic
a, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla
500
- 850
m
BK
8 D
B1
KL1
TR
JL
LP BŘ
K
Ft
4B4
BO
HA
TÁ B
UČ
INA
ja
voro
vá n
a sv
azíc
h
BK
28-
34
SM
32-
34
KM
mb
KM
e ph
, h
jh
J, P
sv
ahy
m. s
v.
stin
.
2 93
0.19
P
okry
v 50
- 70
%, pře
vaha
byl
in, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
Den
taria
bul
bife
ra, s
k. 5
/6 -
Ath
yriu
m fi
lix-fe
min
a, s
k. 5
/13
- Car
ex
silv
atic
a, s
k. 1
0 -
Oxa
lis a
ceto
sella
, sk.
6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s, s
k. 6
- G
eran
ium
robe
rtian
um
450
- 850
m
BK
8 K
L2 J
S J
L TR
DB
BŘ
K
Ft
4B5
BO
HA
TÁ B
UČ
INA
st
rdiv
ková
na
svaz
ích
BK
28-
34
SM
30-
34
KM
mb
ph, h
jh
J,
P
svah
y m
. sv.
sl
.
179.
28
Pok
ryv
60 -
80 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
, sk.
5/6
- D
ryop
teris
filix
-mas
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis p
eren
nis,
sk.
6 -
Ger
aniu
m ro
berti
anum
, sk.
10
- Oxa
lis a
ceto
sella
50
0 - 7
50 m
BK
8 D
B1
KL1
TR
LP
BŘ
K
Ft
4B6
BO
HA
TÁ B
UČ
INA
ja
voro
vá n
a hř
bete
ch
BK
26-
32
SM
28-
32
KM
mb
KM
e ph
, h
(k)
J, P
hř
bety
pl.-
m. s
v.
růz.
323.
37
Pok
ryv
60 -
90 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis
pere
nnis
, sk.
6 -
Ger
aniu
m ro
berti
anum
, sk.
13
- Sta
chys
silv
atic
a, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla
550
- 830
m
BK
8 K
L2 L
P J
S D
B T
R BŘ
K
Ft
4B9
BO
HA
TÁ B
UČ
INA
S
vaho
vá
BK
26-
34
SM
28-
34
KM
mb
ph- j
h (k
) J,
P
svah
y př
. sv.
- sr
. sv.
st
in.
750.
48
Pok
ryv
60 -
80 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, s
k. 5
- D
enta
ria b
ulbi
fera
, Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 5
/13
- Car
ex s
ilvat
ica,
sk.
6/
5 - M
ercu
rialis
per
enni
s, L
amiu
m g
aleo
bdol
on, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla
500
- 850
m
BK
8 K
L1 L
P J
S1
JL T
R BŘ
K
Ft
4H2
HLI
NIT
Á B
UČ
INA
s
ostři
cí c
hlup
atou
na
mírn
ých
svaz
ích
a pl
ošin
ách
BK
26-
34
SM
28-
34
KM
l, p
h,jh
hj
J, (P
) pl
ošin
y sv
ahy
pl. -
m
. sv.
rů
z.
616.
45
Pok
ryv
80 -
100
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, s
k. 5
/13
- Car
ex s
ilvat
ica,
sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, D
enta
ria b
ulbi
fera
, sk
. 13
- C
ircae
a lu
tetia
na, S
tach
ys s
ilvat
ica,
sk.
10
- Oxa
lis a
ceto
sella
, Myc
elis
mur
alis
450
- 750
m
BK
7 D
B1
KL1
LP
1 TR
BŘ
K
Ft
4D2
OB
OH
AC
EN
Á B
UČ
INA
ba
žank
ová
s vá
penn
ým tu
fem
B
K 2
8-36
S
M 2
8-36
K
Me
h,jh
hj
S
V H
J,
P
úžla
bí,
úpat
í sv.
m
. sv.
- př
. sv.
rů
z.
87.2
1 P
okry
v 60
- 90
%, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
- G
eran
ium
robe
rtian
um, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis p
eren
nis,
sk.
13/
6 - I
mpa
tiens
nol
i-tan
gere
, sk
. 5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa
500
- 750
m
BK
6 K
L2 J
S1
LP1
SM
JD
TR
F
til
4D7
OB
OH
AC
EN
Á B
UČ
INA
(s
běrn
ý ty
p)
BK
28-
36
SM
28-
36
KM
e
h,
jhhj
S
V H
J,
P
žleb
y er
. rýh
y př
. sv.
- sr
. sv.
st
in.
664.
47
Výr
azně
boh
atá
spol
ečen
stva
, mís
ty b
ohat
ý po
díl k
apra
din,
sk.
13/
6 - I
mpa
tiens
nol
i-tan
gere
, sk.
13
- Sta
chys
silv
atic
a, F
estu
ca
giga
ntea
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 5
/6 -
Ath
yriu
m fi
lix -f
emin
a, D
ryop
teris
filix
-mas
, sk.
4 -
Car
ex p
ilosa
55
0 - 8
30 m
BK
7 K
L1 J
S1
LP1
SM
JD
TR
F
til
4D9
OB
OH
AC
EN
Á B
UČ
INA
na
uve
zlin
ách
BK
28-
34
SM
28-
34
KM
e
h,
jhhj
S
V H
J,
P
sesu
vy
nad
15o
m. s
v.-
sr. s
v.
růz.
578.
40
Pok
ryv
dle
stav
u se
suvu
, pře
vaha
byl
in, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
Den
taria
bul
bife
ra, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis
pere
nnis
, Lam
ium
gal
eobd
olon
, sk.
5/1
3 - C
arex
silv
atic
a, s
k. 1
3/6
- Im
patie
ns n
oli-t
ange
re
500
- 750
m
BK
7 K
L2 J
S1
DB
JD
LP
JL
TR
Ft
4V9
PO
DM
ÁČ
EN
Á B
UČ
INA
s
ostři
cí pře
visl
ou n
a pl
ošin
ách
a m
írnýc
h sv
azíc
h
BK
28-
36
KM
G
GL k
G
L g
jh -
hj
J pl
ošin
y sv
ahy
vm.s
v.-
m. s
v.
růz.
3.51
P
okry
v 60
- 90
%, s
k. 1
4/13
- C
arex
pen
dula
, sk.
14
- Car
ex re
mot
a, s
k. 1
3 - S
tach
ys s
ilvat
ica,
sk.
17/
13 -
Pet
asite
s al
bus,
sk.
12
/14
- Equ
iset
um s
ilvat
icum
, sk.
10
- Oxa
lis a
ceto
sella
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 5
/13
- Car
ex s
ilvat
ica
50
0 - 7
50 m
BK
9 JS
1 O
L Ft
7
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Sym
bol
Le
sní t
yp
AVB
Půd
ní
Subs
trát
R
elié
f Sk
lon
Exp.
Pl
ocha
(ha)
Ve
getačn
í pom
ěry
typ
dru
h
N
adm
. výš
ka
Přiro
zená
dru
hová
skl
adba
Po
znám
ka
4A1
LIP
OV
Á B
UČ
INA
ba
žank
ová
BK
24-
28
K
My
RN
y k vý
plň
hP
, J
kam
en.
hřbe
ty a
sv
ahy
m. s
v.-
př. s
v.
růz.
1.94
Pře
vlád
á sk
. 6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s, L
amiu
m g
aleo
bdol
on, k
. 5/6
- A
thyr
ium
filix
-fem
ina,
Dry
opte
ris fi
lix-m
as, s
k. 5
- D
enta
ria
bulb
ifera
55
0 - 7
50 m
BK
7 K
L1 L
P1
JD1
HB
DB
F
til
4A6
LIP
OV
Á B
UČ
INA
s
klen
em n
a hř
bete
ch
BK
24-
28
JS 2
6-28
K
My
RN
k k vý
plň
hP
, J
kam
en.
hřbe
ty
m. s
v.-
př. s
v.
růz.
13.4
2 Pře
vlád
á sk
. 6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s, L
amiu
m g
aleo
bdol
on, s
k. 6
- G
eran
ium
robe
rtian
um, s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora,
sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 5
/6 -
Ath
yriu
m fi
lix-fe
min
a, D
ryop
teris
filix
-mas
, sk.
10
- Dry
opte
ris a
ustri
aca,
Oxa
lis a
ceto
sella
55
0 - 7
50 m
BK
7 K
L2 L
P1
JS J
L TR
F
til
5Y
SK
ELE
TOV
Á J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
BK
20-
24
SM
20-
24
LIm
q
RN
k c,
k
výplň
pP
sk
alní
m
. sv.
- út
vary
sr
. sv.
rů
z.
8.83
P
okry
v 0
- 20
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, s
k. 1
2 - D
esch
amps
ia c
aesp
itosa
, sk.
7/9
- V
acci
nium
myr
tillu
s, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla
550
- 750
m
BK
6 JD
4 B
O B
R J
R
Fap
5K3
KYS
ELÁ
JE
DLO
VÁ
BUČ
INA
bi
ková
na
svaz
ích
a hř
bete
ch
BK
24-
26
SM
26-
30
PZ k
, m
ph, h
p J,
P
svah
y hř
bety
m
. sv.
rů
z.
261.
14
Pok
ryv
20 -
40 %
, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, s
k. 1
3 - G
aleo
psis
spe
cios
a, s
k. 9
/11
- P
terid
ium
aqu
ilinu
m, s
k. 7
/9 -
Vac
cini
um m
yrtil
lus,
sk.
10
- Gal
ium
rotu
ndifo
lium
50
0 - 7
50 m
BK
8 JD
2 B
O B
R J
R
Fap
5K9
KYS
ELÁ
JE
DLO
VÁ
BUČ
INA
sv
ahov
á B
K 2
4-26
S
M 2
6-30
P
Z k, m
ph
, hp
J, P
(k
) sv
ahy
př. s
v.-
sr. s
v.
růz.
57.4
0 P
okry
v 20
- 40
%, pře
vaha
trav
in, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, H
iera
cium
silv
atic
um, G
aleo
psis
pub
esce
ns, s
k. 9
/11
- Pte
ridiu
m
aqui
linum
, sk.
7/9
- V
acci
nium
myr
tillu
s, s
k. 1
0 - G
aliu
m ro
tund
ifoliu
m
500
- 750
m
BK
8 JD
2 B
O B
R J
R
Fa
p
5N1
KA
ME
NIT
Á K
YSE
LÁ J
ED
LOV
Á
BUČ
INA
s k
apra
dí ra
kous
kou
na
svaz
ích
a hř
bete
ch
BK
24-
26
SM
26-
30
RN
k,z
Km
yp
PZ y
k výplň
ph, h
p
P, J
ka
men
. hř
bety
sv
ahy
m. s
v.-
př. s
v.
růz.
313.
64
Pok
ryv
10 -
30 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 1
0 - D
ryop
teris
aus
triac
a, O
xalis
ace
tose
lla, R
ubus
idae
us, s
k. 1
0/17
- P
rena
nthe
s pu
rpur
ea, s
k. 9
- Lu
zula
nem
oros
a, M
aian
them
um b
ifoliu
m, s
k. 1
2 - D
esch
amps
ia c
aesp
itosa
, sk.
7/9
- V
acci
nium
myr
tillu
s 60
0 - 7
50 m
BK
8 JD
2 B
O B
R J
R
část
býv
. 5J2
Fa
p
5S1
SVĚ
ŽÍ J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
šť
avel
ová
na s
vazí
ch
BK
26-
30
SM
28-
32
KM
mo
,d
ph
, hp
h J,
P
svah
y m
. sv.
rů
z.
449.
02
Pok
ryv
30 -
60 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla, G
aliu
m ro
tund
ifoliu
m, M
ycel
is m
ural
is, s
k. 1
0/17
- P
rena
nthe
s pu
rpur
ea, s
k. 4
- C
arex
dig
itata
, sk.
5/6
- A
thyr
ium
filix
-fem
ina
50
0 - 7
50 m
BK
8 JD
2 K
L BŘ
JR
FA
5S3
SVĚ
ŽÍ J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
s
ostři
cí p
rstn
atou
na
hřbe
tech
B
K 2
6-30
S
M 2
8-32
K
Mm
o ,d
ph
, hp
h J,
P
hřbe
tym
. sv.
růz.
349.
68
Pok
ryv
30 -
60 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla, G
aliu
m ro
tund
ifoliu
m, M
ycel
is m
ural
is, s
k. 4
- C
arex
dig
itata
, sk.
5/6
- A
thyr
ium
filix
-fem
ina
50
0 - 7
50 m
BK
8 JD
2 K
L BŘ
JR
FA
5S9
SVĚ
ŽÍ J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
sv
ahov
á B
K 2
6-30
S
M 2
8-32
R
Nk,
z K
myp
PZ m
ph, h
p h
J, P
sv
ahy
př. s
v.
růz.
323.
72
Pok
ryv
30 -
60 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 1
0 - D
ryop
teris
aus
triac
a, O
xalis
ace
tose
lla, s
k. 1
0/17
- Fe
stuc
a al
tissi
ma,
sk.
9 -
Luzu
la
nem
oros
a, s
k. 1
3/12
- R
ubus
cae
sius
, sk.
5/6
- A
thyr
ium
filix
-fem
ina,
Dry
opte
ris fi
lix-m
as
500
- 750
m
BK
8 JD
2 K
L BŘ
JR
FA
5F1
SV
AH
OV
Á J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
ka
prad
inov
á B
K 2
6-32
S
M 2
8-34
R
Nk
KM
y ph
-h
(k)
P, J
sv
ahy
strž
e sr
. sv.
rů
z.
225.
58
Pok
ryv
30 -
60 %
, pře
vaha
kap
radi
n, s
k. 5
/6 -
Ath
yriu
m fi
lix-fe
min
a, D
ryop
teris
filix
-mas
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, D
enta
ria
bulb
ifera
, sk.
10
- Dry
opte
ris a
ustri
aca,
Oxa
lis a
ceto
sella
, sk.
6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s, L
amiu
m g
aleo
bdol
on, L
unar
ia re
divi
va,
sk. 1
3/6
- Im
patie
ns n
oli-t
ange
re, s
k. 6
- U
rtica
dio
ica
600
- 100
0 m
BK
7 JD
2 K
L1 J
S J
L FA
8
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Sym
bol
Le
sní t
yp
AVB
Půd
ní
Subs
trát
R
elié
f Sk
lon
Exp.
Pl
ocha
(ha)
Ve
getačn
í pom
ěry
Typ
Dru
h
N
adm
. výš
ka
Přiro
zená
dru
hová
skl
adba
Po
znám
ka
5B1
BO
HA
TÁ J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
m
ařin
ková
na
svaz
ích
BK
28-
34
SM
30-
34
JD 3
0-34
KM
m b
ph
-jhhj
J,
P
svah
y m
. sv.
rů
z.
1 12
9.79
P
okry
v 80
- 10
0 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
5/6
- A
thyr
ium
filix
-fem
ina,
Dry
opte
ris fi
lix-m
as, S
alvi
a gl
utin
osa,
sk
. 10
- Dry
opte
ris a
ustri
aca,
Oxa
lis a
ceto
sella
, sk.
10/
5 - S
enec
io fu
chsi
i, sk
. 6 -
Ger
aniu
m ro
berti
anum
, sk.
13
- Circ
aea
lute
tiana
, sk.
13/
6 - I
mpa
tiens
nol
i-tan
gere
, sk.
4/3
- M
elic
a un
iflor
a, s
k. 1
3/12
- R
ubus
cae
sius
- buřeň,
kap
radi
ny
500
- 750
m
BK
7 JD
2 K
L1 J
S L
P T
R
AF
degr
adač
ní s
tadi
um 5
B1d
5B3
BO
HA
TÁ J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
s
kostřa
vou
nejv
yšší
na
svaz
ích
BK
28-
34
SM
30-
34
JD 3
0-34
KM
m b
ph
-jhhj
J,
P
svah
y m
. sv.
rů
z.
438.
17
Pok
ryv
70 -
90 %
, pře
vaha
byl
in a
kap
radi
n, s
k. 4
- B
rach
ypod
ium
silv
atic
um, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla, s
k. 5
/6 -
Ath
yriu
m fi
lix-
fem
ina,
Dry
opte
ris fi
lix-m
as, S
alvi
a gl
utin
osa,
sk.
10
- Dry
opte
ris a
ustri
aca,
sk.
4/3
- M
elic
a un
iflor
a, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis
pere
nnis
, sk.
13/
6 - I
mpa
tiens
nol
i-tan
gere
, sk.
17/
13 -
Pet
asite
s al
bus
500
- 700
m
BK
7 JD
2 K
L1 J
S L
P T
R
AF
5B5
BO
HA
TÁ J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
s
ostři
cí c
hlup
atou
na
svaz
ích
BK
28-
34
SM
30-
34
KM
m b
ph
-jhhj
J,
P
svah
y m
. sv.
rů
z.
15.5
7 P
okry
v 80
- 10
0 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
5/6
- A
thyr
ium
filix
fem
ina,
Sal
via
glut
inos
a, s
k. 4
- C
arex
pilo
sa,
Vin
ca m
inor
, sk.
10/
17 -
Pre
nant
hes
purp
urea
, sk.
10/
5 - S
enec
io fu
chsi
i, sk
. 6 -
Mer
curia
lis p
eren
nis
500
- 700
m
BK
7 JD
2 K
L1 J
S L
P T
R
AF
5B6
BO
HA
TÁ J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
ja
voro
vá n
a sv
azíc
h a
hřbe
tech
B
K 3
0-34
S
M 3
2-36
K
Mm
b, e
ph-jh
hj
J, P
sv
ahy
m. s
v.
růz.
206.
54
Pok
ryv
70 -
90 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis p
eren
nis,
Lam
ium
gal
eobd
olon
, Den
taria
enn
eaph
yllo
s, s
k. 5
/6 -
Ath
yriu
m
filix
-fem
ina,
Dry
opte
ris fi
lix-m
as, s
k. 5
/13
- Car
ex s
ilvat
ica,
sk.
5 -
Den
taria
bul
bife
ra, s
k. 4
/3 -
Mel
ica
unifl
ora
650
- 750
m
BK
6 K
L3 J
D1
JS L
P T
R
AF
5B7
BO
HA
TÁ J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
na
hřb
etec
h B
K 2
8-32
S
M 2
8-34
K
Mm
b
ph
-jhhj
J,
P
hřeb
eny
m
. sv.
růz.
165.
86
Pok
ryv
70 -
90 %
, pře
vaha
byl
in, s
k. 1
0/5
- Sen
ecio
fuch
sii,
sk. 1
0 - R
ubus
idae
us, O
xalis
ace
tose
lla, G
aliu
m ro
tund
ifoliu
m,
sk.
10/1
7 - P
rena
nthe
s pu
rpur
ea, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
5/6
- A
thyr
ium
filix
-fem
ina,
sk.
6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s
650
- 750
m
BK
7 JD
2 K
L1 J
S L
P T
R
AF
degr
adač
ní s
tadi
um 5
B7d
5B9
BO
HA
TÁ J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
sv
ahov
á B
K 2
8-34
S
M 3
0-34
JD
30-
34
KM
m b
ph
-jhhj
(k
)
J, P
sv
ahy
př. s
v.
růz.
469.
74
Pok
ryv
70 -
90 %
, pře
vaha
byl
in a
kap
radi
n, s
k. 4
- B
rach
ypod
ium
silv
atic
um, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla, R
ubus
idae
us, s
k. 5
/6 -
Ath
yriu
m fi
lix-fe
min
a, D
ryop
teris
filix
-mas
, Sal
via
glut
inos
a, s
k. 1
0 - D
ryop
teris
aus
triac
a, s
k. 6
/5 L
amiu
m g
aleo
bdol
on, L
unar
ia
redi
viva
, Mer
curia
lis p
eren
nis,
sk.
4/3
- M
elic
a un
iflor
a, s
k. 1
3/6
- Im
patie
ns n
oli-t
ange
re, s
k. 1
7/13
- P
etas
ites
albu
s, s
k. 5
- D
enta
ria b
ulbi
fera
, sk.
10/
17 -
Fest
uca
altis
sim
a
650
- 750
m
BK
6 JD
2 K
L1 J
S1
LP T
R
AF
5D5
OB
OH
AC
EN
Á J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
de
věts
ilová
na
úpat
í sva
hů
BK
30-
36
SM
32-
38
KM
e
h,
jhhj
S
V H
J,
P
svah
y pl
ošin
y m
. sv.
pl
. rů
z.
118.
54
Pok
ryv
90 -
100
%, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
/5- M
ercu
rialis
per
enni
s, L
unar
ia re
divi
va, s
k. 6
- G
eran
ium
robe
rtian
um, s
k. 1
7/3
- P
etas
ites
albu
s, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
5/6
- D
ryop
teris
filix
-mas
, Ath
yriu
m fi
lix-fe
min
a, s
k. 1
3/6
- Im
patie
ns n
oli-t
ange
re,
sk. 1
3 - C
ircae
a lu
tetia
na
550
- 650
m
BK
7 JD
2 K
L(JS
)1 J
L LP
SM
FA
C
5D6
OB
OH
AC
EN
Á J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
ne
týka
vkov
á v
úžla
biná
ch
BK
30-
36
SM
32-
38
KM
e
h,
jhhj
S
V H
J,
P
úžla
bí
m
.sv.
- př
. sv.
st
in.
430.
81
Pok
ryv
90 -
100%
, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis p
eren
nis,
Lun
aria
redi
viva
, sk.
6 -
Ger
aniu
m ro
berti
anum
, sk.
17/
3 -
Pet
asite
s al
bus,
sk.
5/6
- D
ryop
teris
filix
-mas
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 1
3/6
- Im
patie
ns n
oli-t
ange
re, s
k. 1
4 - E
quis
etum
m
axim
um
550
- 700
m
BK
7 JD
2 K
L(JS
)1 J
L LP
SM
FA
C
5D9
OB
OH
AC
EN
Á J
ED
LOV
Á B
UČ
INA
na
uve
zlin
ách
BK
30-
36
SM
32-
38
KM
e
h,
jhhj
S
V H
J,
P
sesu
vy
nad
15o
m.s
v.-
př. s
v.
růz.
80.4
9 P
okry
v dl
e st
avu
sesu
vu, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis p
eren
nis,
Lun
aria
redi
viva
, sk.
6 -
Ger
aniu
m ro
berti
anum
, sk.
17/
3 -
Pet
asite
s al
bus,
sk.
5/6
- D
ryop
teris
filix
-mas
, sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 1
3/6
- Im
patie
ns n
oli-t
ange
re, s
k. 1
4 - E
quis
etum
m
axim
um
500
- 750
m
BK
7 JD
2 K
L(JS
)1 J
L LP
A
F
9
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Sym
bol
Le
sní t
yp
AVB
Půd
ní
Subs
trát
R
elié
f Sk
lon
Exp.
Pl
ocha
(ha)
Ve
getačn
í pom
ěry
typ
dru
h
N
adm
. výš
ka
Přiro
zená
dru
hová
skl
adba
Po
znám
ka
5A1
KLE
NO
VÁ
BUČ
INA
ba
žank
ová
s je
dlí n
a s
vazí
ch a
hř
bete
ch
BK
26-
30
SM
26-
30
RN
k K
My
k výplň
h, jh
P, J
ka
men
. sv
ahy
hřbe
ty
př. S
v.
růz.
44.3
4 P
okry
v 60
- 80
%, pře
vaha
byl
in, s
k. 5
/6 -
Dry
opte
ris fi
lix-m
as, A
thyr
ium
filix
-fem
ina,
sk.
6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s, L
amiu
m
gale
obdo
lon,
Lun
aria
redi
viva
, sk.
6 -
Urti
ca d
ioic
a, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla, G
aliu
m ro
tund
ifoliu
m, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata,
sk.
13
- C
ircae
a lu
tetia
na
600
- 750
m
BK
6 JD
2 K
L2 J
L JS
je
dlov
á čá
st P
LO
FAC
5A4
KLE
NO
VÁ
BUČ
INA
ka
prad
inov
á na
kam
enitý
ch s
vazí
ch
BK
26-
30
SM
26-
30
RN
k K
My
k
výplň
ph, h
p
P, J
ka
men
. sv
ahy
m. s
v.-
př. s
v.
růz.
107.
75
Výr
azné
nitr
ofiln
í dru
hy, s
k. 6
/5 -
Mer
curia
lis p
eren
nis,
sk.
13/
6 - I
mpa
tiens
nol
i-tan
gere
, sk.
5/6
- A
thyr
ium
filix
-fem
ina,
D
ryop
teris
filix
-mas
, sk
. 6/1
3 - A
llium
urs
inum
, sk.
5 -
Den
taria
bul
bife
ra, s
k. 1
3/6
- Cor
ydal
is c
ava,
sk.
6/5
- Lu
naria
redi
viva
, La
miu
m g
aleo
bdol
on
750
- 930
m
BK
6 K
L2 J
S2
JL J
V
FAC
5A6
KLE
NO
VÁ
BUČ
INA
s
jasa
nem
na
hřbe
tech
B
K 2
2-28
K
L 22
-28
JS 2
4-28
RN
k K
My
k výplň
h, jh
P, J
ka
men
. hř
bety
pl
. rů
z.
26.7
0 V
ýraz
né z
asto
upen
í nitr
ofiln
ích
druhů,
sk.
6/5
- M
ercu
rialis
per
enni
s, L
amiu
m g
aleo
bdol
on, s
k. 1
3/6
- Cor
ydal
is c
ava,
sk.
5/6
- A
thyr
ium
filix
-fem
ina,
Dry
opte
ris fi
lix-m
as, s
k. 5
- A
sper
ula
odor
ata
800
- 930
m
BK
4 K
L3 J
S3
JL
FAC
5J5
SUŤO
VÁ
JA
VOŘ
INA
ka
prad
inov
á na
sva
zích
a hřb
etec
h B
K 2
2-28
K
L 22
-26
RN
m
RN
k k,
b
výplň
P, J
ka
men
. ba
lvan
. sv
ahy
hřbe
ty
m. s
v.
př. s
v.
růz.
211.
86
Pok
ryv
50 -
60%
, pře
vaha
byl
in, s
k. 6
/5 -
Luna
ria re
divi
va, M
ercu
rialis
per
enni
s, D
enta
ria e
nnea
phyl
los,
Pol
ystic
hum
loba
tum
, La
miu
m g
aleo
bdol
on, s
k. 5
/6 -
Dry
opte
ris f
ilix-
mas
, sk.
6 -
Urti
ca d
ioic
a, G
eran
ium
robe
rtian
um, s
k. 1
3 - S
tach
ys s
ilvat
ica
600
- 750
m
BK
5 K
L3 J
D2
JL J
S L
P
Fr A
c
5V3
VLH
KÁ
JE
DLO
VÁ
BUČ
INA
de
věts
ilová
na
svaz
ích
a je
jich
bází
ch
BK
30-
36
SM
32-
36
KM
g K
MG
G
L k
ph, j
h S
V H
sv
ahy
báze
m
. sv.
př
. sv.
rů
z.
10.6
2 P
okry
v 90
- 10
0%, pře
vaha
byl
in, s
k. 1
3 - P
etas
ites
albu
s, C
ircae
a lu
tetia
na, I
mpa
tiens
nol
i-tan
gere
, sk.
5/6
- D
ryop
teris
fili
x-m
as, S
alvi
a gl
utin
osa,
sk.
5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 1
0 - O
xalis
ace
tose
lla
550
- 750
m
BK
6 JD
3 K
L1 J
S J
L A
F
5L2
MO
NTÁ
NN
Í OLŠ
INA
pr
amen
ištn
í (s
vápe
nným
tufe
m)
Ol 2
0-22
JS
24-
28
GL m
g G
L k
FMG
ph -
jh
úlom
ky
tufu
AL
N
svah
. m
okřa
dy,
pram
en.
m. s
v.
růz.
4.38
P
okry
v50%
suš
ší m
ísta
: sk
. 5 -
Asp
erul
a od
orat
a, s
k. 4
- B
rach
ypod
ium
silv
atic
um, P
ulm
onar
ia o
ffici
nalis
, sk.
13
- S
tach
ys
silv
atic
a, v
lhčí
mís
ta (g
lej):
sk.
14
- Equ
iset
um m
axim
um, s
k. 1
4/13
- C
arex
pen
dula
60
0 - 8
00m
OL8
JS
2 Fr
Al
5G1
PO
MÁČ
EN
Á J
ED
LIN
A
přes
ličko
vá n
a gl
ejíc
h JD
28-
36
SM
30-
36
GL
ph -
jh
J, (P
) sn
íž.
ploš
in
padl
iny
pl.
růz.
3.50
P
okry
v 80
- 10
0%, pře
vaha
byl
in, s
k. 1
2/14
- E
quis
etum
silv
atic
um, s
k. 1
4 - E
quis
etum
max
imum
, sk.
12
- Des
cham
psia
ca
espi
tosa
, Lys
imac
hia
num
mul
aria
, sk.
10
- Oxa
lis a
ceto
sella
, sk.
5/6
- A
thyr
ium
filix
-fem
ina,
Dry
opte
ris fi
lix-m
as
550
- 750
m
JD5
SM
3 O
L2 B
K O
S BŘ
A
P
1
0
Přílo
ha č
.2
C
hara
kter
istik
y le
sníc
h ty
pů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
1
1
LEG
EN
DA
Půd
ní ty
p, s
ubty
p, v
arie
ta:
Sub
strá
t: E
kolo
gick
é sk
upin
y ro
stlin
: LI
mq
Lito
zem
typi
cká,
sili
káto
vá
SP
H
spra
šová
hlín
a 1
. +- v
ápno
miln
é LI
mc
Lito
zem
typi
cká,
kar
boná
tová
S
V H
sv
ahov
á hl
ína
2. s
uché
, boh
até
RN
k R
anke
r kam
bick
ý A
L N
al
uviá
lní n
apla
veni
ny
3. v
ysýc
havé
, boh
até
RN
Z R
anke
r pod
zolo
vý
P
písk
ovce
- gl
anko
nitic
ké, a
rkóz
ové,
kře
mité
, váp
nité
, dro
bové
4
. mírn
ě vl
hké,
boh
até
KM
e K
ambi
zem
eut
rická
J
jílov
ce -
pest
ré, n
ekar
boná
tové
i ka
rbon
átov
é 5
. čer
stvé
, boh
até
KM
mo
Kam
bize
m ty
pick
á, o
ligot
rofn
í A
an
dezi
t 6
. nitr
ofiln
í K
Mm
b(g)
K
ambi
zem
typi
cká,
mez
otro
fní (
ogle
jená
)
7
. vel
mi c
hudé
K
Mm
p K
ambi
zem
typi
cká,
pod
zolo
vaná
S
vah
- skl
on:
8. s
uché
, chu
dé
KM
lg K
ambi
zem
luvi
cká,
ogl
ejen
á pl
. pl
ošin
a
(0
- 10
%)
9. m
írně
vlhk
é, c
hudé
K
My
Kam
bize
m ra
nker
ová
vm. s
v.
velm
i mírn
ý sv
ah
(5 -
10%
) 10
. čer
stvé
, stře
dně
boha
té
KM
p K
ambi
zem
pel
ická
m
. sv.
m
írný
svah
(
10 -
20%
) 11
. stří
davě
vlh
ké
KM
g
Kam
bize
m p
seud
ogle
jová
př. s
v.
přík
rý s
vah
(2
0 - 3
0%)
12. v
lhké
, stře
dně
boha
té
KM
v K
ambi
zem
rend
zino
vá
sr. s
v.
sráz
ný s
vah
(3
0 - 4
5%)
13. v
lhké
, boh
até
LMm
(g)
Luvi
zem
typi
cká
(ogl
ejen
á)
14. m
okré
, pro
udíc
í vod
a LM
gLu
vize
m p
seud
ogle
jová
Exp
ozic
e:
15. m
okré
, sta
gnuj
ící v
oda
HM
l
Hně
doze
m lu
vick
á sl
. sl
unná
16
. raš
elin
né
HM
gH
nědo
zem
pse
udog
lejo
vá
stin
. st
inná
17
. +- s
ubal
pins
ké
HM
mH
nědo
zem
typi
cká
rů
z.
různ
á
P
Z mP
odzo
l typ
ický
P
Z kP
odzo
l kam
bick
ýPůd
ní d
ruh:
PG
m
Pse
udog
lej t
ypic
kýc
skel
etov
áP
Gl
Pse
udog
lej l
uvic
kýk
kam
enitá
PG
pP
seud
ogle
j pel
ický
ppí
sčitá
PG
kP
seud
ogle
j kam
bick
ý
hhl
initá
FMG
Fluv
izem
gle
jová
jjíl
ovitá
GL m
gG
lej z
bahněl
ýb
balv
anitá
GL g
G
lej p
seud
ogle
jový
+ př
echo
dy m
ezi
ph, h
p, jh
, hj
G
L kG
lej k
ambi
cký
Zkra
tky
dřev
in u
vede
ny p
odle
příl
ohy č.
3 vy
hláš
ky o
lesn
ím h
ospo
dářs
kém
plá
nová
ní
Příloha č: 3
Tvorba porostních typů (PT) poř. Porostní typ dřevina poř. Porostní typ dřevina číslo ozn. kód číslo kód číslo ozn. kód ozn. kód
1 SM 1 SM 1 11 DBE 5e DBS 41 2 SME 1e SMP 2 DBC 43 SMC 3 DBX 47 SMS 4 OR 70 SMO 5 ORC 71 SME 6 12 BK 6 BK 50 SMX 9 JV 52 3 JD 2 JD 10 KL 53 4 JDE 2e JDO 11 TR 74 JDJ 12 13 JS 7 JS 57 JDK 13 JSU 59 JDV 14 14 AK 7e AK 63 JDX 16 15 OL 8 OL 83 DG 18 OLS 84 5 BO 3 BO 20 OLZ 85 6 BOE 3e BOC 21 16 TP 9 OS 86 BKS 22 TP 87 VJ 23 TPC 88 LMB 24 TPX 89 BOP 25 TPS 90 BOX 27 VR 92 7 MD 4 MD 30 17 LI 9x HB 51 MDX 31 BB 54 8 KOS 4k KOS 28 BR 64 BL 29 BRP 65 9 JX 4x TS 33 JR 66 JAL 35 BRK 67 JX 39 MK 68 10 DB 5 DB 40 STR 75 DBZ 42 HR 76 DBP 44 JB 77 DBB 45 LTX 79 CER 48 JIV 91 JL 60 LMX 97 JLH 61 KR 98 JLV 62 18 LIE 9e JVJ 55 LP 80 JVX 56 LPV 81 JSA 58 LPS 82 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95 Kvantifikace PT: monokultury: C...čistý PT se zastoupením >90% smíšené porosty: D ...dominantní PT se zast. 71-90%, M...majoritní PT se zastoupením 51-70% nesourodé porosty: Z....základní PT se zastoupením 31-50%, P... přimíšený PT se zastoupením 11-30% Příklady : C1...čistý porost smrkového PT, D6...smíšený porost s dominantním podílem PT buku a vtroušenými dřevinami, M1Z6 P9x...smíšený porost PT smrkového s PT bukovým a přimíšeným PT ost. listnáčů, Z5 Z6 P3 P4...nesourodý porost PT dubového a bukového s přimíšenými PT borovým a modřínem
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
38 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
_HK
OD
POR
.SK
LAD
_PZA
ST_P
PLO
CH
AZA
ST_M
M_B
ZAST
_LL_
BS_
BP_
BB
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
36B
3821
b3
BO
D3
P5
7,10
7,68
72,9
2B
2210
0,00
B18
B20
B22
00
27,0
80
72,9
20
00
00
00
021
b5
DB
C5
16,6
823
,17
52,3
1B
2297
,76
B20
B22
B24
00,
21,
7334
,552
,31
10,9
20,
350
00
00
0
5 D
B č
istý
v H
S 21
b
-100102030405060
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
C5
3 B
O d
omin
antn
í v H
S 21
b
-1001020304050607080
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
D3P
5
Strá
nka
1
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
38 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
_KO
DPO
RO
STSK
LAD
_PZA
ST_P
PLO
CH
AZA
ST_M
M_B
ZAST
_LL_
BS_
BP_
BB
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
36B
3823
a5
DB
C5
11,7
418
,20
47,4
7B
2482
,03
B22
B24
B26
00
6,92
1119
,51
47,4
715
,05
00
00
00
23a
5D
BD
5 P
413
,22
18,2
810
0,00
B22
100,
00B
18B
20B
220
00
010
00
00
00
00
023
a5
DB
D5
P9x
22,4
328
,09
47,8
8B
2210
0,00
B20
B22
B24
00
013
,547
,88
38,6
30
00
00
00
23a
5D
BM
5 P
413
,59
12,8
355
,73
B30
62,2
8B
26B
28B
300
00
037
,72
06,
550
55,7
30
00
0
5 D
B č
istý
v H
S 23
a
-100102030405060
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
AVB
%
C5
5 D
B m
ajor
itní v
HS
23a
-100102030405060
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
AVB
%
M5P
4
5 D
B d
omin
antn
í v H
S 23
a
-100102030405060708090100
110 B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30A
VB
%
D5P
4D
PX
Strá
nka
2
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
CIL
_KO
DP
OR
OS
TS
KLA
D_P
ZAS
T_P
PLO
CH
AZA
ST_
MM
_BZA
ST_
LL_
BS
_BP
_BB
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
3623
b3
BO
Z3 Z
55,
2611
,33
88,9
7B
2699
,20
B24
B26
B28
00
00
0,79
7,94
88,9
72,
290
00
023
b5
DB
C5
9,88
42,3
941
,66
B26
83,4
1B
22B
24B
260
00
12,3
919
,41
22,3
441
,66
1,32
2,88
00
023
b5
DB
D5
14,8
355
,85
38,2
8B
2675
,53
B22
B24
B26
00
0,54
19,4
69,
5327
,72
38,2
84,
280
0,2
00
23b
5D
BM
5 P
9x4,
5613
,30
69,0
2B
2298
,12
B22
B24
B26
00
00
69,0
212
,41
16,6
90
00
01,
8823
b6
BK
D6
P5
5,11
16,2
568
,00
B26
100,
00B
24B
26B
280
00
00
068
320
00
0
3 B
O z
ákla
dní v
HS
23b
-100102030405060708090100 B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
36A
VB
%
Z3Z5
5 D
B d
omin
antn
í, či
stý
a m
ajor
itní v
HS
23b
-1001020304050607080
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
AVB
%
C5
D5
M5P
9x
6 B
K d
omin
antn
í v H
S 23
b
-1001020304050607080
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
AVB
%
D6P
5
Strá
nka
3
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VB
PLO
- 3
8 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
KO
DP
OR
OS
TS
KLA
D_P
ZAS
T_P
PLO
CH
AZA
ST_
MM
_BZA
ST_
LL_
BS
_BP
_BB
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
3625
a1
SM
C1
3,60
375,
0934
,16
B26
86,1
2B
24B
26B
280,
080
0,09
0,09
1,6
23,0
934
,16
28,8
77,
024,
530,
10,
3325
a1
SM
D1
2,74
248,
4928
,32
B28
76,1
0B
26B
28B
300
00
0,58
0,96
18,6
426
,61
28,3
221
,17
2,9
0,8
025
a3
BO
C3
3,10
318,
4638
,01
B24
85,5
7B
22B
24B
260,
710,
082,
125,
6227
,238
,01
20,3
63,
132,
630,
130
025
a3
BO
D3
2,61
238,
0733
,65
B24
90,8
2B
22B
24B
260
01,
352,
4227
,733
,65
29,4
74,
60,
490,
320
025
a3
BO
M3
P5
1,75
116,
9137
,58
B24
79,6
2B
22B
24B
260
00
5,64
18,3
37,5
823
,73
9,48
5,11
0,16
00
25a
3B
O +
DB
Z3 Z
51,
5470
,32
40,2
7B
2483
,50
B24
B26
B28
00
0,8
0,16
10,4
40,2
732
,17
11,0
64,
610,
530
025
a3
BO
M3
P1
1,19
80,2
732
,94
B24
77,5
0B
22B
24B
260
011
,21,
2614
32,9
430
,58
5,11
4,92
00
025
a3
BO
D3
P5
0,95
79,8
938
,33
B24
88,4
3B
22B
24B
260
00
2,58
33,7
38,3
316
,42
8,04
0,95
00
0
1 SM
čis
tý a
dom
inan
tní v
HS
25a
-10010203040
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
AVB
%
C1
D1
3 B
O č
istá
, dom
inan
tní,
maj
oritn
í a z
ákla
dní v
HS
25a
-1001020304050
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
AVB
%
C3
D3
M3P
5Z3
Z5M
3P1
D3P
5
Strá
nka
4
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VB
PLO
- 38
Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
CIL
KO
DP
OR
OS
TS
KLA
D_P
ZAS
T_P
PLO
CH
AZA
ST_
MM
_BZA
ST_
LL_
BS
_BP
_BB
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
3625
a5
DB
C5
8,58
883,
0036
,20
B22
83,8
4B
20B
22B
240
0,31
6,55
29,5
736
,218
,07
6,53
2,11
0,42
0,24
00
25a
5D
BD
55,
1046
4,04
38,4
9B
2475
,89
B22
B24
B26
00,
112,
2213
,56
23,7
838
,49
13,6
7,82
0,34
0,03
0,02
025
a5
DB
D5
P3
1,02
85,5
434
,24
B22
76,5
7B
20B
22B
240
0,35
8,64
22,4
634
,24
19,8
76,
065,
21,
461,
720
025
a5
DB
D5
P9x
6,53
553,
3538
,28
B24
86,1
0B
20B
22B
240
0,04
0,65
14,6
533
,17
38,2
812
,20,
910,
080
00
25a
5D
BM
5 P
31,
5710
7,61
36,6
3B
2479
,65
B20
B22
B24
0,01
02,
4515
,77
27,2
536
,63
9,5
3,61
4,49
0,3
00
25a
5D
BM
5 P
9x3,
3823
5,82
36,4
9B
2282
,84
B22
B24
B26
00,
053,
79,
6936
,49
29,3
817
3,35
0,02
0,36
00
25a
5D
B +
LIM
5 Z9
x3,
1119
8,47
38,1
3B
2290
,98
B22
B24
B26
00
0,22
5,3
38,1
334
,71
18,1
0,99
1,2
1,32
00
25a
5D
B +
LIZ5
Z9x
2,31
114,
6751
,98
B24
89,1
7B
22B
24B
260
00,
988,
819
,551
,98
17,7
1,06
00
00
25a
5D
B +
LIZ5
Z9x
P9
0,97
41,3
657
,35
B24
100,
00B
22B
24B
260
00
08,
0557
,35
34,6
00
00
025
a5
LI +
DB
M9x
Z52,
3494
,54
39,5
2B
2478
,79
B22
B24
B26
00
0,03
5,15
30,2
339
,52
9,04
13,6
32,
390
00
5 D
B č
istý
, dom
inan
tní,
maj
oritn
í v H
S 25
a
-1001020304050
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
AVB
%
C5
D5
D5P
3D
5P9x
M5P
3M
5P9x
Strá
nka
5
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VB
PLO
- 38
Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
CIL
KO
DP
OR
OS
TS
KLA
D_P
ZAS
T_P
PLO
CH
AZA
ST_
MM
_BZA
ST_
LL_
BS
_BP
_BB
12B
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
3625
a5
BO
+D
BZ3
Z5
1,54
73,2
534
,21
B24
66,1
3B
24B
26B
280
00
3,34
11,7
715
,07
34,2
15,
426
,52,
31,
40
025
a9x
DB
+LI
M5
Z9x
3,11
122,
6141
,60
B20
81,8
4B
16B
18B
200
4,6
6,77
33,4
741
,65,
916,
880,
50,
140
0,1
00
25a
9xD
B +
LIZ5
Z9x
2,31
114,
1940
,06
B20
85,5
5B
18B
20B
220
05,
4637
,54
40,0
67,
958,
80,
20
00
00
25a
9xD
B +
LIZ5
Z9x
P9
0,97
44,4
730
,43
B20
69,8
5B
20B
22B
240
017
,58
12,5
730
,43
13,8
125
,61
00
00
00
25a
9xLI
D9x
P5
2,17
178,
4543
,71
B20
77,4
3B
18B
20B
220
08,
723
,59
43,7
110
,13
13,4
00
0,3
00
025
a9x
LIM
9xP
52,
0914
3,98
47,2
6B
1891
,13
B18
B20
B22
00,
20,
5947
,26
27,3
416
,53
7,79
0,2
0,07
00
00
25a
9xLI
+D
BM
9xZ5
2,34
146,
1944
,04
B18
91,3
9B
18B
20B
220
03,
8644
,04
34,1
513
,24,
350,
40
00
00
9x D
B +
LI v
HS
25a
-1001020304050
B12
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
AVB
%
M5Z
9xZ5
Z9x
Z5Z9
xP9
D9x
P5
M9x
P5
M9x
Z5
5 B
O +
DB
v H
S 25
a
-10010203040
B12
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
AVB
%
Z3Z5
Strá
nka
6
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
38 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
KO
DP
OR
.S
KLA
D_P
ZAS
T_P
PLO
CH
AZA
ST_
MM
_BZA
ST_
LL_
BS
_BP
_BB
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
36B
3841
a1
SM
C1
11,0
998
,75
43,7
8B
3076
,71
B28
B30
B32
00
00
1,36
7,12
14,1
618
,69
43,7
814
,24
0,66
00
41a
1S
MD
19,
3674
,27
39,6
0B
3083
,60
B26
B28
B30
00
00
06,
7318
,11
25,8
939
,69,
670
00
41a
6B
KC
68,
8481
,18
28,6
2B
2680
,66
B24
B26
B28
00
01,
2811
,09
28,6
28,6
223
,44
6,97
00
00
1 SM
čis
tý a
dom
inan
tní v
HS
41a
-1001020304050
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
C1
D1
6 B
K č
istý
v H
S 41
a
-10010203040
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
C6
Strá
nka
7
Přílo
ha č
.:4Za
stou
pení
čet
nost
í AVB
PLO
- 38
Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
CIL
KO
DP
OR
OS
TSK
LAD
_PZA
ST_
PP
LOC
HA
ZAS
T_M
M_B
ZAS
T_L
L_B
S_B
P_B
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
41b
1S
MC
17,
6679
,37
35,2
9B
3270
,91
B28
B30
B32
00
00
04,
461
24,2
811
,34
35,2
923
,65
00
41b
6B
KC
622
,27
232,
6440
,20
B30
91,1
6B
26B
28B
300
0,02
00
00
2724
,24
40,2
6,93
1,89
00
41b
6B
KD
615
,48
143,
1736
,60
B30
76,8
1B
28B
30B
320
00
00
2,47
9,9
27,8
836
,612
,33
10,8
00
1 SM
čis
tý v
HS
41b
-10010203040
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
AVB
%
C1
6 B
K č
istý
a d
omin
antn
i v H
S 41
b
-1001020304050
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
AVB
%
C6
D6
Strá
nka
8
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
38 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
_HK
OD
PO
R.
SK
LAD
_PZA
ST_
PP
LOC
HA
ZAS
T_M
M_B
ZAS
T_L
L_B
S_B
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
43a
1S
MD
113
,57
206,
8736
,99
B26
85,3
7B
26B
280
00
02,
674,
4936
,99
28,6
419
,74
6,52
0,95
00
43a
1S
MC
18,
4714
7,05
33,0
2B
3081
,61
B26
B28
00
00
0,41
6,98
17,9
330
,66
33,0
210
,57
0,42
00
43a
1S
MM
1 P
64,
8557
,45
62,1
1B
3010
0,01
B26
B28
00
00
00
26,3
211
,58
62,1
10
00
043
a3
BO
D3
3,16
47,5
140
,18
B26
91,8
1B
24B
260
00
07,
5635
,42
40,1
816
,21
0,63
00
00
43a
6B
KC
62,
8850
,60
40,1
6B
2671
,92
B26
B28
09,
981,
90,
0610
,08
6,07
40,1
615
,04
16,7
20
00
0
1 SM
dom
inan
tní, či
stý
a sm
íšen
ý v
HS
43a
-10010203040506070
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
D1
C1
M1P
6
3 B
O d
omin
antn
í v
HS
43a
-1001020304050
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
AVB
%
D3
6 B
K č
istý
v H
S 43
a
-1001020304050
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
AVB
%
C6
Strá
nka
9
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
38 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
_HK
OD
PO
RO
ST
SK
LAD
_PZA
ST_
PP
LOC
HA
ZAS
T_M
M_B
ZAS
T_L
L_B
S_B
P_B
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
451
SM
C1
7,99
2690
,14
29,3
6B
3072
,64
B28
B30
B32
00
00
0,5
1,95
14,0
724
,03
29,3
619
,25
9,39
1,4
0,01
451
SM
D1
7,05
2079
,01
30,6
1B
2874
,88
B28
B30
B32
00
00
0,6
2,78
15,2
130
,61
26,9
417
,33
4,65
1,79
0,05
451
SM
D1
P3
1,03
284,
5546
,86
B28
88,7
0B
26B
28B
300
00
00,
62,
2815
,53
46,8
626
,31
6,69
0,5
1,26
451
SM
D1
P4
1,61
439,
9729
,17
B28
81,3
1B
28B
30B
320
00
00
1,76
3,68
29,1
726
,525
,64
8,7
4,52
451
SM
D1
P5
0,56
149,
2035
,40
B28
77,5
0B
26B
28B
300
00
00
4,47
14,7
835
,427
,32
14,4
33,
645
1S
MD
1 P
61,
4739
7,59
22,9
7B
3268
,22
B28
B30
B32
00
00
02,
218
,06
22,9
622
,29
22,9
710
,42
1,1
451
SM
M1
0,59
133,
8536
,46
B28
81,3
0B
26B
28B
300
00
00,
20,
9425
,15
36,4
619
,69
14,9
82,
440,
1545
1S
MM
1 P
31,
4031
0,07
34,0
1B
2888
,84
B26
B28
B30
00
00
0,1
0,43
22,6
434
,01
32,1
98,
020,
482,
1645
1S
MM
1 P
41,
4833
1,57
32,0
0B
3074
,60
B26
B28
B30
00
00
14,
6413
,62
28,9
832
12,5
15,
131,
510,
5945
1S
MM
1 P
4 P
50,
4488
,89
35,8
9B
2892
,88
B26
B28
B30
00
00
00
22,8
535
,89
34,1
47,
1245
1S
MM
1 P
4 P
60,
4794
,81
35,3
0B
3080
,13
B28
B30
B32
00
00
06,
136,
8921
,02
35,3
23,8
14,
132,
7245
1S
MM
1 P
50,
7617
1,96
37,6
4B
2884
,82
B28
B30
B32
00
01
00,
1812
,45
37,6
428
,25
18,9
31,
5445
1S
MM
1 P
61,
7940
0,18
39,1
2B
2882
,53
B28
B30
B32
00
00
0,1
0,89
14,4
539
,12
22,1
621
,25
1,38
0,68
451
SM
Z1 P
3 P
50,
4063
,89
48,0
7B
2884
,04
B26
B28
B30
00
00
04,
0116
,22
48,0
719
,75
9,14
2,82
451
SM
Z1 P
4 P
60,
4061
,03
30,1
8B
3273
,21
B28
B30
B32
00
00
00
7,78
25,8
417
,19
30,1
819
,01
1 SM
čis
tý a
dom
inan
tní v
HS
45
-1001020304050
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
C1
D1
D1P
3D
1P4
D1P
5D
1P6
1 SM
maj
oritn
í a z
ákla
dní v
HS
45
-100102030405060
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
M1
M1P
3M
1P4
M1P
4P5
M1P
4P6
M1P
5M
1P6
Z1P
3P5
Z1P
4P6
Strá
nka
10
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
38 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
_HK
OD
_PP
OR
OS
TS
KLA
D_P
ZAS
T_P
PLO
CH
AZA
ST_
MM
_BZA
ST_
LL_
BS
_BP
_BB
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
36B
3845
1B
K +
SM
M6
Z11,
0012
7,13
36,5
8B
3072
,66
B28
B30
B32
00
00
04,
615
,82
10,7
836
,58
25,3
6,91
00
451
BO
+S
MM
3 Z1
0,45
59,7
751
,36
B28
86,1
4B
26B
28B
300
00
10,
35,
2716
,48
51,3
618
,34,
772,
540
045
1S
M +
BK
M1
Z60,
7515
4,36
27,8
5B
2880
,27
B28
B30
B32
00
00
01,
3716
,25
27,8
525
,726
,72
2,05
0,05
045
1S
M +
BK
Z1 Z
61,
2318
6,01
35,8
8B
3274
,55
B28
B30
B32
00
00
00,
4817
,38
13,1
225
,55
35,8
86,
960,
630
451
SM
+B
OM
1 Z3
0,44
90,3
140
,67
B28
75,2
2B
26B
28B
300
00
03,
161,
1723
,55
40,6
711
18,3
72,
080
045
1S
M +
BO
Z1 Z
30,
6597
,75
31,1
1B
3076
,82
B26
B28
B30
00
00,
61,
538,
9724
,38
21,3
331
,11
9,47
2,59
00
1 SM
+ B
K v
HS
45
-10010203040
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
M6Z
1M
1Z6
Z1Z6
1 SM
+ B
O v
HS
45
-100102030405060
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
M3Z
1M
1Z3
Z1Z3
Strá
nka
11
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
38 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
_HK
OD
PO
RO
ST
SK
LAD
_PZA
ST_
PP
LOC
HA
ZAS
T_M
M_B
ZAS
T_L
L_B
S_B
P_B
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
453
BO
C3
1,72
580,
9535
,08
B26
83,3
8B
22B
24B
260
00,
553,
3816
,08
32,2
235
,08
7,13
5,56
00
00
453
BO
D3
1,39
409,
8341
,03
B24
81,8
0B
22B
24B
260
00,
390,
7111
,64
41,0
329
,13
10,2
16,
160
0,7
00
453
BO
D3
P1
0,89
245,
6652
,36
B24
91,6
5B
22B
24B
260
00
0,43
5,06
52,3
634
,23
2,39
5,19
0,35
00
045
3B
OD
3 P
50,
3910
4,82
36,3
8B
2473
,74
B24
B26
B28
00
00,
67,
6236
,38
27,9
29,
4418
,03
00
00
453
BO
M3
P1
0,95
216,
2937
,89
B26
84,1
4B
24B
26B
280
00
0,55
2,54
32,8
637
,89
13,3
912
,77
00
00
453
BO
M3
P5
0,47
102,
2649
,25
B26
81,7
3B
24B
26B
280
00,
450,
84,
5222
,17
49,2
510
,31
12,5
10
00
045
3B
O +
SM
M3
Z10,
4592
,60
36,5
1B
2491
,50
B24
B26
B28
00
00
236
,51
30,1
24,8
96,
50
00
045
3S
M +
BO
M1
Z30,
4459
,09
28,3
1B
2877
,88
B24
B26
B28
00
01,
966,
2627
,222
,37
28,3
113
,89
00
00
453
SM
+B
OZ1
Z3
0,65
99,3
646
,87
B26
84,2
3B
24B
26B
280
00
06,
7616
,72
46,8
720
,64
7,69
1,32
00
0
3 B
O č
istá
a d
omin
antn
í v H
S 45
-100102030405060
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
C3
D3
D3P
1D
3P5
3 B
O m
ajor
itní a
zák
ladn
í v H
S 45
-100102030405060
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
M3P
1M
3P5
M3Z
1M
1Z3
Z1Z3
Strá
nka
12
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
38 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
_HK
OD
PO
RO
ST
SK
LAD
_PZA
ST_
PP
LOC
HA
ZAS
T_M
M_B
ZAS
T_L
L_B
S_B
P_B
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
455
DB
C5
0,90
300,
4238
,26
B22
77,6
0B
20B
22B
240
0,1
4,32
12,3
638
,326
,98
9,1
7,31
0,81
0,41
0,34
00
455
DB
D5
0,66
198,
5336
,66
B22
79,0
6B
22B
24B
260
00,
246,
4436
,730
,91
11,4
99,
134,
180,
720
00,
2445
5D
BD
5 P
9x0,
6919
0,20
44,5
3B
2493
,16
B22
B24
B26
0,1
00
1,13
32,5
44,5
316
,16
2,4
2,17
1,04
00
045
5D
BM
5 P
9x0,
6514
4,48
29,7
1B
2476
,49
B22
B24
B26
00,
80,
45,
9828
,329
,71
18,4
912
,32
3,52
0,48
00
045
5D
B +
LIM
5 Z9
x0,
4793
,01
39,8
8B
2489
,51
B22
B24
B26
00
02,
7617
,839
,88
31,7
95,
690,
61,
440
00
455
DB
+LI
Z5 Z
9x0,
7210
8,30
42,0
9B
2482
,34
B24
B26
B28
00
0,03
0,13
16,2
42,0
923
,15
17,1
1,35
00
00
5 D
B č
istý
a d
omin
antn
í v H
S 45
-1001020304050
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
C5
D5
D5P
9x
5 D
B m
ajor
itní a
zák
ladn
í v H
S 45
-1001020304050
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
M5P
9xM
5Z9x
Z5Z9
x
Strá
nka
13
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
38 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
_HK
OD
PO
RO
ST
SK
LAD
_PZA
ST_
PP
LOC
HA
ZAS
T_M
M_B
ZAS
T_L
L_B
S_B
P_B
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
456
BK
C6
7,54
2530
,83
27,7
5B
2871
,83
B28
B30
B32
00,
280,
551,
051,
574,
117
,727
,75
22,4
21,6
81,
721,
170
456
BK
D6
6,11
1806
,17
28,2
3B
2872
,84
B26
B28
B30
00,
330,
010
0,69
5,9
20,4
28,2
324
,217
,22,
430,
60,
0145
6B
KD
6 P
12,
7875
5,07
37,5
1B
3079
,45
B26
B28
B30
00,
040
0,96
1,01
4,1
21,1
20,8
137
,512
,46
1,65
0,2
0,14
456
BK
D6
P4
0,87
238,
8127
,85
B30
74,6
6B
28B
30B
320
00
00
1,1
17,2
21,8
27,9
25,0
17,
010
045
6B
KD
6 P
51,
0528
0,00
26,8
2B
2865
,44
B26
B28
B30
00
01,
471,
5612
20,4
26,8
218
,314
,51
5,24
00
456
BK
M6
P1
2,26
511,
9831
,92
B30
82,7
1B
26B
28B
300
00
0,1
05,
825
,525
,25
31,9
9,39
2,02
0,03
0,01
456
BK
M6
P1
P4
0,73
150,
2839
,71
B30
87,7
9B
28B
30B
320
00
00
0,9
1033
,42
39,7
14,6
61,
260
045
6B
KM
6 P
40,
5211
5,33
30,7
7B
3281
,13
B28
B30
B32
00
00
02,
514
,720
,91
29,5
30,7
70
1,66
045
6B
KM
6 P
51,
4131
4,24
24,2
7B
2865
,11
B26
B28
B30
00
0,07
0,17
0,46
1321
24,2
719
,912
,92
6,39
1,41
045
6B
K +
SM
M6
Z11,
0020
0,12
32,2
1B
2883
,92
B26
B28
B30
00
00
0,63
6,4
25,6
32,2
126
,18,
230,
810
045
6S
M +
BK
M1
Z60,
7594
,31
29,0
4B
2874
,06
B26
B28
B30
00,
050
00
1424
,729
,04
20,3
11,3
0,69
00
456
SM
+B
KZ1
Z6
1,23
188,
2740
,05
B30
88,3
6B
26B
28B
300
00
0,14
04,
925
,323
,04
40,1
6,36
0,22
00
6 B
K č
istý
a d
omin
antn
í v H
S 45
-10010203040
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
C6
D6
D6P
1D
6P4
D6P
5
6 B
K m
ajor
itní a
zák
ladn
í v H
S 45
-1001020304050
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
M6P
1M
6P1P
4M
6P4
M6P
5
M6Z
1M
1Z6
Z1Z6
Strá
nka
14
Přílo
ha č
.: 4a
Zast
oupe
ní č
etno
stí A
VBPL
O -
38 B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
CIL
_HK
OD
PO
RO
ST
SK
LAD
_PZA
ST_
PP
LOC
HA
ZAS
T_M
M_B
ZAS
T_L
L_B
S_B
P_B
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
459x
DB
+LI
M5
Z9x
0,47
64,7
347
,74
B20
82,5
3B
18B
20B
220
1121
,547
,74
13,3
5,89
0,14
0,43
00
00
045
9xD
B +
LIZ5
Z9x
0,72
110,
4150
,37
B20
91,1
6B
18B
20B
220,
21,
8731
,150
,37
9,65
2,63
3,86
0,34
00
00
045
9xLI
D9x
0,65
191,
9342
,88
B20
86,4
7B
18B
20B
221
4,62
20,8
42,8
822
,81
5,29
2,26
0,33
00
00
045
9xLI
D9x
P5
0,39
106,
1748
,90
B20
93,5
4B
18B
20B
220,
12,
4221
,248
,923
,43
2,2
0,66
0,46
0,04
00
00
459x
LIM
9xP
50,
6414
3,95
37,0
6B
2080
,02
B18
B20
B22
0,2
10,2
24,2
37,0
618
,79
8,18
1,42
00
00
00
9x D
B +
LI v
HS
45
-100102030405060
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
M5Z
9xZ5
Z9x
9x L
I v H
S 45
-100102030405060
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
D9x
D9x
P5
M9x
P5
Strá
nka
15
Přílo
ha č
.: 4
aZa
stou
pení
čet
nost
í AVB
PLO
- 38
Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
CIL
_HK
OD
PO
RO
STS
KLA
D_P
ZAS
T_P
PLO
CH
AZA
ST_
MM
_BZA
ST_
LL_
BS
_BP
_BB
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
36B
3851
b1
SM
C1
12,4
851
,92
49,2
1B
2893
,63
B26
B28
B30
00
00
1,16
2,6
18,8
449
,21
25,5
82,
620
00
51b
1S
MD
116
,87
62,8
368
,10
B28
92,1
2B
26B
28B
300
00
02,
230
15,7
668
,18,
265,
650
00
51b
6B
KM
6 P
710
,90
32,5
878
,58
B24
100,
00B
20B
22B
240
00
021
,478
,58
00
00
00
0
1 SM
čis
tý a
dom
inan
tní v
HS
51b
-1001020304050607080
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
C1
D1
6 B
K v
HS
51b
-100102030405060708090
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
M6P
7
Strá
nka
16
Přílo
ha č
.: 4
aZa
stou
pení
čet
nost
í AVB
PLO
- 38
Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
CIL
_KO
D_P
PO
RO
STS
KLA
D_P
ZAS
T_P
PLO
CH
AZA
ST_
MM
_BZA
ST_
LL_
BS
_BP
_BB
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
36B
3853
1S
MD
130
,44
36,6
047
,76
B30
92,7
6B
28B
30B
320
00
03,
360
3,88
11,7
547
,76
33,2
50
00
531
SM
M1
P6
8,30
8,25
93,8
2B
2810
0,00
B24
B26
B28
00
00
00
6,18
93,8
20
00
00
1 SM
dom
inan
tní a
maj
oritn
í v H
S 53
-100102030405060708090100 B
14B
16B
18B
20B
22B
24B
26B
28B
30B
32B
34B
36B
38A
VB
%
D1
M1P
6
Strá
nka
17
Přílo
ha č
.: 4
aZa
stou
pení
čet
nost
i AVB
PLO
- 38
Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
CIL
_HK
OD
PO
RO
ST
SK
LAD
_PZA
ST_
PP
LOC
HA
ZAS
T_M
M_B
ZAS
T_L
L_B
S_B
P_B
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
551
SM
C1
24,3
197
7,17
32,3
7B
3274
,69
B28
B30
B32
00
00,
040,
70,
6922
,57
2616
,31
32,3
71,
30
055
1S
MD
120
,53
735,
0836
,21
B28
71,3
0B
26B
28B
300
00
06,
80,
6620
,91
36,2
14,1
820
,86
0,4
00
551
SM
D1
P2
4,17
136,
3842
,98
B32
85,4
1B
28B
30B
320
00
01,
20
8,51
23,8
18,6
142
,98
4,9
00
551
SM
D1
P6
5,13
166,
2938
,52
B32
59,1
7B
28B
30B
320
00
00
1,53
34,3
610
,510
,12
38,5
24,
90
055
1S
MM
1 P
24,
9413
5,70
41,8
8B
2891
,44
B28
B30
B32
00
00
0,7
07,
8341
,927
,08
22,4
80
00
551
SM
M1
P6
2,57
69,9
353
,18
B26
74,2
9B
26B
28B
300
00
00,
90
53,1
813
,18,
0124
,81
00
055
2JD
M2
P1
2,59
70,3
151
,84
B24
100,
00B
24B
26B
280
00
00
51,8
25,6
722
,50
00
00
1 SM
čis
tý, d
omin
antn
í a m
ajor
itní
v H
S 55
-100102030405060
B14
B16
B18
B20
B22
B24
B26
B28
B30
B32
B34
B36
B38
AVB
%
C1
D1
D1P
2D
1P6
M1P
2M
1P6
2 JD
v H
S 55
-100102030405060
B22
B24
B26
B28
B30
B32
AVB
%
M2P
1
Strá
nka
18
Přílo
ha č
.:4b
Evap
otra
nspi
race
cílo
vých
HS
a po
rost
ních
typů
PLO
38
- Bílé
Kar
paty
a V
izov
ické
vrc
hy
Skl
adba
HS
21H
S23
HS
25H
S41
HS
43H
S45
HS
51H
S53
HS
55D
6P2P
568
567
5M
5P2P
657
8M
5P3P
656
6M
5P6P
357
0M
5P6P
959
5M
5Z6P
357
0M
6P1P
270
068
7M
6P2P
568
468
1M
6Z2P
166
570
6
0
100
200
300
400
500
600
700
800
HS2
1H
S23
HS2
5H
S41
HS4
3H
S45
HS5
1H
S53
HS5
5
ET m
m /
rok
LO 3
8
D6P
2P5
M5P
2P6
M5P
3P6
M5P
6P3
M5P
6P9
M5Z
6P3
M6P
1P2
M6P
2P5
M6Z
2P1
PLO
38
– Bí
lé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
Přílo
hy
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
__
© Ú
stav
pro
hos
podářs
kou
úpra
vu le
sů B
rand
ýs n
. L. –
pob
očka
KR
OMĚŘ
ÍŽ
3
Přeh
led
páse
m h
ygie
nick
é oc
hran
y vo
dníc
h zd
rojů
(PH
O)
LO:
38
map
a de
klar
ovan
ých
funk
cí
Poř.
čísl
o ok
r N
ázev
Vy
hláš
ení (Č
.j.)
Stup
eň
SMO
Vý
měr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
Pozn
ámka
1 ZL
Ště
pán
č.j.
VLH
Z 11
8/83
-Boš
ze
dne
24. 1
. 198
3 1,
2a,2
b IL
9-3
-
9,32
00
2 ZL
Štít
ná n
ad V
láří
č.j.
VLH
Z 49
6/87
- V
v ze
dne
6. 4
. 198
7 1,
2a,2
b,3
UB
0-3
-
1344
,850
5
3 ZL
Šan
ov n
ádrž
a o
dběr
č.
j. ŽP
259
3/15
5-91
Vv
ze d
ne 2
. 7. 1
991
1,2a
,2b
UB
2-2
-
113,
8826
4
ZL Š
anov
- př
ivaděč
č.
j. ŽP
259
3/15
5-91
Vv
ze d
ne 2
. 7. 1
991
1,2a
U
B 2
-4
- 0,
9431
5
ZL S
lopn
é č.
j. V
LHZ
1846
/82-
Boš
ze
dne
15. 1
1. 1
982
1,2a
,2b
ZL 3
-6
- 21
5,73
97
6 ZL
Hor
ní L
hota
č.
j. V
LHZ
1844
/82-
Boš
ze
dne
29. 2
. 198
2 1,
2a,2
b ZL
4-6
-
531,
3206
7
ZL V
ysok
é Po
le
č.j.
ŽP 5
292/
255/
91-V
v 1,
2a,2
b ZL
0-5
-
6,35
07
8 ZL
Koz
mat
á - V
izov
ice
č.j.
VLH
Z 87
0/82
-Boš
24.
2. 1
982
2a,2
b ZL
2-5
-
15,4
834
9
ZL Ú
jezd
u V
al. K
lobo
uk
č.j.
VLH
Z 87
0/82
-Boš
24.
2. 1
982
1,2a
,2b
ZL 1
-5
- 44
,723
1
10
ZL P
odhr
adí -
Luh
ačov
ice
č.j.
VLH
Z 14
10/8
2-B
oš 2
1. 6
. 198
2 2,
3 ZL
5-7
-
31,5
946
11
ZL
Vod
ní n
ádrž
Lud
kovi
ce
č.j.
Vod
-100
9/19
86 -
233/
1 - H
O
1,2a
ZL
6-8
-
126,
5472
12
U
H V
odní
nád
rž B
ojko
vice
č.
j. V
od-2
711/
85 -
233/
1-H
O
1,2a
,2b
UB
2-3
-
746,
2914
13
U
H P
itín
č.j.
Vod
-178
8/89
- dn
e 14
. 1. 1
989
2 U
B 3
-4
- 36
,391
3
14
UH
Bzo
vá
č.j.
Vod
-140
5/89
- dn
e 13
. 9. 1
989
1,2a
U
B 4
-5
- 21
,016
4
15
UH
Na
Pol
aně
č.j.
Vod
-170
4/89
- dn
e 31
. 10.
198
9 2b
U
B 6
-7
- 62
,686
2
16
UH
U s
edm
i bra
trů
č.j.
Vod
-178
9/89
- dn
e 16
. 11.
198
9
1,2a
,2b
UB
6-7
-
158,
7342
17
U
H S
tude
ný v
rch
- Suc
há L
oz
č.j.
Vod
-144
9/89
- dn
e 29
. 9. 1
989
2 U
B 7
-8
- 92
,306
0
18
UH
Bře
zová
č.
j. V
od-1
955/
89 -
dne
30. 1
1. 1
989
1,2a
U
B 6
-9
- 14
3,44
53
19
UH
Strá
ní
č.j.
Vod
-43/
91- d
ne 1
4. 1
. 199
1 1,
2a,2
b N
MN
V 9
-2
- 75
9,50
52
20
HO
Hru
bá V
rbka
č.
j. V
od-1
661/
90
2b
MY
4-3
-
16,5
921
Přílo
hy
P
LO 3
8 . B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
__
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
4
©
Úst
av p
ro h
ospo
dářs
kou
úpra
vu le
sů B
rand
ýs n
. L. –
pob
očka
KR
OMĚŘ
ÍŽ
Och
rann
á pá
sma
přír
odní
ch léči
vých
zdr
ojů
a m
iner
ál. v
od st
olní
ch
LO:
38
map
a de
klar
ovan
ých
funk
cí
Poř.
čísl
o ok
r N
ázev
Vy
hláš
ení (Č
.j)
Stup
eň
SMO
Pl
ocha
PU
PFL
Pozn
ámka
1 ZL
Lu
hačo
vice
vy
hl. J
mK
NV
dne
13.
12.
198
8 1
ZL 5
-9
0,21
14
2 ZL
Lu
hačo
vice
vy
hl. J
mK
NV
dne
13.
12.
198
8 2
ZL 5
-7
1421
,668
3
3 ZL
Lu
hačo
vice
vy
hl. J
mK
NV
dne
13.
12.
198
8 3
ZL 6
-9
2255
,993
9
PLO
38
– Bí
lé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
Přílo
hy
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
__
© Ú
stav
pro
hos
podářs
kou
úpra
vu le
sů B
rand
ýs n
. L. –
pob
očka
KR
OMĚŘ
ÍŽ
5
Přeh
led
velk
oplo
šnýc
h ch
ráně
ných
úze
mí
LO:
38
m
apa
dekl
arov
anýc
h fu
nkcí
Poř.
čísl
o ok
r N
ázev
Vy
hláš
ení
Kat
eg.
SMO
Vý
měr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
Pozn
ámka
1 ZL
C
HK
O B
ílé K
arpa
ty
MK
ČS
R č
.j. 1
7644
/198
0 ne
71.5
00
7212
,674
4
U
H
13
362,
6256
HO
1197
0,71
09
2 ZL
Př
írodn
í par
k V
izov
ické
vrc
hy
vyhl
. OK
Ú Z
lín d
ne 1
8. 1
. 199
3 ne
29
27,9
733
2030
,588
1
Přílo
hy
P
LO 3
8 . B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
__
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
6
©
Úst
av p
ro h
ospo
dářs
kou
úpra
vu le
sů B
rand
ýs n
. L. –
pob
očka
KR
OMĚŘ
ÍŽ
Přeh
led
zvlá
ště
chrá
něný
ch ú
zem
í LO
: 38
map
a de
klar
ovan
ých
funk
cí
Poř.
čísl
o ok
r N
ázev
Vy
hláš
ení
Kat
eg.
ZCH
Ú
SMO
K
atas
tr. ú
zem
í Vý
měr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
1 ZL
Chl
adný
Vrc
h
vyhl
. OkÚ
Zlín
ze
dne
1. 1
0. 1
991
PP
IL
9-4
S
v. Š
těpá
n 2,
58
5,89
23
2 ZL
Okr
ouhl
á vy
hl. O
kÚ Z
lín z
e dn
e 1.
10.
199
1 P
P
IL 7
-3
Sid
onie
11
,81
11,9
005
3 ZL
Sid
onie
vy
hl. O
NV
Got
twal
dov
ze d
ne 1
2. 7
. 198
4 P
R
IL 7
-3
Sid
onie
13
,06
13,4
904
4 ZL
Láz
y vy
hl. O
kÚ Z
lín z
e dn
e 1.
10.
199
1 P
R
IL 9
-2
Byl
nice
3,
12
1,88
38
5 ZL
Žle
b vy
hl. Č
. 8 C
HK
O z
e dn
e 9.
1. 1
995
PP
U
B 2
-2
Hos
tětín
6,
78
4,56
79
6 ZL
Pod
Vrc
hy
vyhl
. OkÚ
Zlín
ze
dne
1. 1
0. 1
991
PP
U
B 1
-1
Boh
usla
vice
n. V
l. 1,
21
2,48
51
7 ZL
Pod
Hor
ou
vyhl
. OkÚ
Zlín
ze
dne
1. 1
0. 1
991
PP
IL
7-1
N
ávoj
ná
1,90
0,
1125
8
ZL B
ílé p
otok
y vy
hl. Č
. 9 C
HK
O z
e dn
e 26
. 4. 1
993
PP
V
K 8
-9
Val
ašsk
é K
lobo
uky
8,78
1,
2418
9
ZL P
lošč
iny
vyhl
. OkÚ
Zlín
ze
dne
1. 1
0. 1
991
PR
V
K 7
-8
Pot
eč
8,55
8,
2310
10
ZL
Na
Žele
chov
ický
ch p
asek
ách
naříz
ení č
. 1/9
7 O
kÚ Z
lín
PP
ZL
6-4
Že
lech
ovic
e n.
Dř.
0,64
0,
2665
11
ZL
Pod
Drd
olem
naříz
ení č
. 1/9
7 O
kÚ Z
lín
PP
ZL
5-4
Že
lech
ovic
e n.
Dř.
0,40
0,
7537
12
ZL
U P
etrů
vky
naříz
ení č
. 1/9
7 O
kÚ Z
lín
PP
ZL
4-9
P
etrů
vka
2,27
4,
3142
13
ZL
Čer
tův
kám
en
naříz
ení č
. 1/9
7 O
kÚ Z
lín
PP
ZL
6-6
P
rovo
dov
1,86
0,
4237
14
U
H V
lčov
ský
háj
výno
s M
K Č
SR z
e dn
e 29
. 11.
198
8 P
R
UH
1-5
V
lčno
v 29
,86
31,8
136
15
UH
Kov
ářův
žle
b naříz
ení O
kÚ U
H z
e dn
e 8.
12.
199
7 P
R
UH
1-3
V
lčno
v 14
,60
0,48
75
16
UH
Ve
Vlč
í vy
hl.O
kÚ U
H z
e dn
e 1.
8. 1
991
PR
U
B 4
-9
Vyš
kove
c 21
68
1,49
98
17
UH
Uve
zené
vy
hl.O
kÚ U
H z
e dn
e 1.
8. 1
991
PP
M
Y 0
-0
Hor
ní Něm
čí
14,3
9 14
,334
1 18
U
H Z
áhum
enic
e vy
hl.O
kÚ U
H z
e dn
e 1.
8. 1
991
PP
N
MN
V 9
-0S
trání
11
,01
1,83
62
19
UH
Svi
ní h
nízd
o vy
hl.O
kÚ U
H z
e dn
e 1.
8. 1
991
PP
M
Y 0
-1
Sla
vkov
5,
34
5,49
39
20
UH
Mec
hnáč
ky
vyhl
.OkÚ
UH
ze
dne
1. 8
. 199
1 P
P
NM
NV
8-1
Strá
ní
9,65
8,
2139
21
U
H N
ová
hora
vy
hl. č
.3 C
HKO
ze
dne
9. 1
. 199
5
PR
N
MN
V 8
-1S
trání
29
,61
1,40
22
22
UH
Jav
ořin
a vý
nos
MK
ČSR
ze
dne
9. 3
. 195
1 N
PR
N
MN
V 9
-2S
trání
79
,29
58,7
834
23
UH
Jav
ořin
a vy
hl. č
.1 C
HKO
ze
dne
9. 1
. 199
5 P
R
NM
NV
9-2
Strá
ní
27,7
0 26
,080
8 24
ZL
Uhl
iska
naříz
ení č
. 1/9
7 O
kÚ Z
lín
PP
ZL
8-6
D
oubr
avy
13,6
6 0,
6548
25
U
H V
rcho
vé
vyhl
.OkÚ
UH
ze
dne
1. 8
. 199
1 P
R
UH
0-1
D
rsla
vice
25
,11
1,57
71
26
UH
Hutě
vyhl
.OkÚ
UH
ze
dne
1. 8
. 199
1 P
R
UB
2-6
Ží
tkov
á 12
,23
0,48
51
PLO
38
– Bí
lé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
Přílo
hy
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
__
© Ú
stav
pro
hos
podářs
kou
úpra
vu le
sů B
rand
ýs n
. L. –
pob
očka
KR
OMĚŘ
ÍŽ
7
Přeh
led
zvlá
ště
chrá
něný
ch ú
zem
í LO
: 38
map
a de
klar
ovan
ých
funk
cí
Poř.
čísl
o ok
r N
ázev
Vy
hláš
ení
Kat
eg.
ZCH
Ú
SMO
K
atas
tr. ú
zem
í Vý
měr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
27
UH
Hor
ní L
ouky
vy
hl.O
kÚ U
H z
e dn
e 1.
8. 1
991
PP
U
B 7
-8
Suc
há L
oz
6,29
0,
6987
28
H
O H
áj u
Lip
ova
výno
s M
K Č
SR č
. 119
4/56
P
P
UH
5-9
Li
pov
3,30
6,
7517
29
H
O H
áj u
Lou
ky
vyhl
. OkÚ
HO
ze
dne
1. 8
. 199
2 P
R
UH
4-9
Lo
uka
16,5
0 11
,509
8 30
H
O H
loží
vy
hl. O
kÚ H
O z
e dn
e 1.
8. 1
992
PR
U
H 4
-9
Vel
ká n
. V.
7,42
2,
3818
31
H
O Z
ahra
dy p
od H
ájem
č.
j. 94
30/8
7 - V
I/2 M
K Č
SR
dne
17.
6. 1
987
NP
R
MY
3-0
V
elká
n. V
. 16
2,33
19
,840
2 32
H
O M
acho
vá
vyhl
. CH
KO
ze
dne
26. 7
. 199
3 P
R
MY
3-3
Ja
vorn
ík
111,
98
0,28
28
33
HO
Čer
tory
je
č.j.
9430
/87
- VI/2
MK
ČS
R d
ne 1
7. 6
. 198
7 N
PR
M
Y 7
-1
Kně
ždub
, Tv.
Lho
ta
325,
58
8,28
62
34
HO
Kút
ky
vyhl
. CH
KO
P
R
MY
8-2
R
aděj
ov
113,
4 8,
2851
Přílo
hy
P
LO 3
8 . B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
__
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
8
©
Úst
av p
ro h
ospo
dářs
kou
úpra
vu le
sů B
rand
ýs n
. L. –
pob
očka
KR
OMĚŘ
ÍŽ
Přeh
led
lázeňs
kých
, pří
měs
tský
ch a
rek
reač
ních
lesů
LO:
38
m
apa
dekl
arov
anýc
h fu
nkcí
Poř.
čísl
o ok
r N
ázev
Vy
hláš
ení
Kat
eg.
SMO
K
atas
tr. ú
zem
í Vý
měr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
1 ZL
Láz
ně L
uhač
ovic
e us
nese
ní č
.135
vlá
dy d
ne 1
8. 1
. 195
9 an
o ZL
6-9
, 5-9
Luhačo
vice
86
,27
87,7
728
2
ZL S
kalk
a č.
j. O
OLP
/ 42
7 / 9
3 an
o N
AP
A 0
-3
Mal
enov
ice
17,3
3 18
,732
3 3
ZL K
alva
rie
č.j.
OO
LP /
427
/ 93
ano
NA
PA
2-5
N
apaj
edla
5,
12
5,10
48
Poř.
čísl
ook
rN
ázev
Kat
astr
ální
úze
mí
čísl
o B
CD
ruh
Schv
. Ú
PSM
OPl
ocha
PU
PFL
1H
OLo
sky
Bla
tnic
e35
112/
3L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 4
-60,
9487
2H
OP
od b
orky
Bla
tnic
e35
111/
25L
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 6
-70,
8606
3H
OP
od n
adhá
jčím
Bla
tnic
e35
111/
28L
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 4
-78,
7173
4H
OS
v. A
nton
ínB
latn
ice
74R
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 5
-635
,226
65
HO
U B
latn
ice
Bla
tnic
e35
111/
27L
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 5
-71,
129
6H
OD
ráha
Bla
tnič
ka35
114/
23L
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 3
-81,
6766
7H
OJa
seno
váB
latn
ička
3511
2/76
RN
eU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
3-7
32,5
999
8H
OLa
daB
latn
ička
3511
4/25
LN
eU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
3-8
5,22
129
HO
Pod
louk
ama
Bla
tnič
ka35
112/
4L
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 3
-71,
8047
10H
OU
Bla
tnic
kých
luk
Bla
tnič
ka35
114/
24L
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 3
-84,
4416
11H
OK
ošto
vce
Bor
šice
3511
9/2
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
2-9
5,37
0812
HO
Hen
teš
Hru
bá V
rbka
153/
6L
Ne
MY
JAV
A 5
-39,
7429
13H
OK
obel
aH
rubá
Vrb
ka53
9L
Ne
MY
JAV
A 6
-28,
1989
14H
OP
echo
váH
rubá
Vrb
ka15
3/5
LN
eM
YJA
VA
5-2
4,80
2315
HO
Bab
irátk
aJa
vorn
ík15
3/15
LN
eM
YJA
VA
3-4
7,22
3116
HO
Na
Tepl
ici
Javo
rník
3513
03/6
LN
eM
YJA
VA
4-3
0,87
9417
HO
Stře
meč
ník
Javo
rník
153/
13L
Ne
MY
JAV
A 4
-44,
2487
18H
OK
amen
ná v
rata
Javo
rník
153/
17L
Ne
MY
JAV
A 3
-47,
5934
19H
O D
olní
Lou
kyJa
vorn
ík15
5/2
LN
eM
YJA
VA
3-3
1,10
1120
HO
Lišč
í bou
daJa
vorn
ík, N
ová
Lhot
a35
1304
/62
RA
noM
YJA
VA
2-3
139,
7584
21H
OK
něžd
ubsk
ý há
jK
něžd
ub15
5/16
LN
eM
YJA
VA
7-1
9,74
5422
HO
Kní
žecí
Kně
ždub
154/
3L
Ne
MY
JAV
A 6
-110
,313
423
HO
Kun
í hor
aK
něžd
ub15
5/12
LA
noM
YJA
VA
8-1
5,74
2724
HO
Nad
děd
inou
Kně
ždub
534
LA
noM
YJA
VA
7-1
4,37
3425
HO
Šum
ární
kK
něžd
ub15
5/14
LA
noM
YJA
VA
7-1
3,87
526
HO
Dlo
uhé
Kuž
elov
3513
03/1
1L
Ne
MY
JAV
A 4
-33,
8447
27H
OB
ojiš
těK
užel
ov35
1123
/10
LN
eM
YJA
VA
4-2
2,33
1728
HO
Loka
jeK
užel
ov35
1123
/8L
Ne
MY
JAV
A 4
-24,
1226
29H
ON
a ša
ncíc
hK
užel
ov15
3/11
LN
eM
YJA
VA
4-4
5,07
530
HO
Och
oza
Kuž
elov
3513
03/6
0R
Ne
MY
JAV
A 5
-366
,557
331
HO
Lazk
yK
užel
ov, H
rubá
Vrb
ka35
1123
/4L
Ne
MY
JAV
A 5
-27,
2593
Přeh
led
bioc
ente
r Ú
SES
LO:
map
a Ú
SE
S
32H
O H
ájov
áLi
pov,
Lou
ka35
1118
/81
RA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
5-9
21,7
849
MY
JAV
A 5
-033
HO
Louc
ký h
ájLo
uka
3511
18/1
5L
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 4
-9
5,59
6734
HO
V p
olíc
hLo
uka
3511
3/12
LN
eU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
5-8
0,25
835
HO
Vol
avec
Louk
a35
1118
/7L
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 4
-9
4,50
3136
HO
Vrb
ecká
lipi
naM
alá
Vrb
ka35
1122
ú16
LN
eM
YJA
VA
6-1
13,3
379
37H
OV
rchy
Mal
á V
rbka
154/
7L
Ne
MY
JAV
A 6
-11,
527
38H
OČ
erto
ryje
Mal
á V
rbka
, Kně
ždub
, Tva
rožn
á Lh
ota,
3513
01/9
8N
RA
noM
YJA
VA
8-1
, 8-2
, 7-1
, 7-3
, 6-2
,64
6,96
88R
aděj
ov6-
1, 7
-239
HO
Grúň
Nov
á Lh
ota
153/
20L
Ne
MY
JAV
A 2
-35,
5088
40H
OH
rubý
Nov
á Lh
ota
3513
04/3
LN
eM
YJA
VA
2-3
9,48
1141
HO
Kaš
paris
kův
vrch
Nov
á Lh
ota
153/
29L
Ne
MY
JAV
A 1
-25,
7814
42H
OK
ubíkův
vrc
hN
ová
Lhot
a15
3/24
LN
eM
YJA
VA
1-3
5,31
6243
HO
Čup
ecN
ová
Lhot
a15
3/26
LN
eM
YJA
VA
1-3
8,52
6944
HO
Ost
ruži
nyN
ová
Lhot
a15
3/22
LN
eM
YJA
VA
2-3
6,13
8745
HO
Por
ážky
Nov
á Lh
ota
536
LN
eM
YJA
VA
1-1
23,2
625
46H
OU
hlis
kaN
ová
Lhot
a54
0L
Ne
MY
JAV
A 2
-22,
184
47H
OLo
zky
Ost
rožs
ká L
hota
7161
71-3
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
4-6
5,36
4248
HO
Dub
ový
díl
Raděj
ov15
5/2
LN
eM
YJA
VA
9-3
7,91
9749
HO
Kút
kyR
aděj
ov53
8R
Ne
MY
JAV
A 8
-34,
8454
50H
OLi
piny
Raděj
ov53
7L
Ano
MY
JAV
A 8
-21,
2772
51H
OMěs
íční
údo
líR
aděj
ov16
7/2
LN
eM
YJA
VA
9-3
, 9-2
3,04
5452
HO
Mlý
nky
Raděj
ov35
1301
/5R
Ne
MY
JAV
A 9
-2, H
OD
ON
ÍN 0
-275
,897
153
HO
Pod
Tře
šňov
cem
Raděj
ov15
5/5
LN
eM
YJA
VA
9-2
3,90
854
HO
U H
lavi
nské
Raděj
ov16
7/4
LN
eM
YJA
VA
8-3
5,83
255
HO
Zrub
enec
Raděj
ov54
2R
Ne
MY
JAV
A 7
-462
,379
256
HO
Žleb
yR
aděj
ov15
5/7
LN
eM
YJA
VA
9-2
2,47
8157
HO
Za p
otok
emS
trážn
ice
3422
25/9
LN
eH
OD
ON
IN 0
-00,
0999
58H
OB
ucht
iny
Suc
hov
3511
19/6
LN
eU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
2-9
6,51
1259
HO
Nad
Trn
ovsk
ým m
lýne
mS
ucho
v35
1119
/19
LA
noM
YJA
VA
2-0
2,79
4260
HO
Pod
příd
anky
Suc
hov
3511
19/1
4L
Ne
MY
JAV
A 1
-00,
3833
61H
OS
ucho
vská
dou
brav
aS
ucho
v35
1119
/14
LN
eM
YJA
VA
2-0
16,6
871
62H
OTr
novs
ký m
lýn
Suc
hov
535
LN
eM
YJA
VA
2-0
3,44
1563
HO
Dub
ník
Taso
v15
4/7
LN
eM
YJA
VA
6-1
3,43
1864
HO
Roš
tovi
ceTa
sov
154/
9L
Ne
MY
JAV
A 5
-09,
3666
65H
OTv
arož
ná L
hota
Tvar
ožná
Lho
ta15
5/11
LA
noM
YJA
VA
8-1
0,94
8366
HO
Trav
ičná
Tvar
ožná
Lho
ta, R
aděj
ov35
1121
/80
RA
noM
YJA
VA
8-1
51,7
885
67H
OD
oubr
ava
Vel
ká n
ad V
elič
kou
152/
2L
Ano
MY
JAV
A 3
-09,
6367
68H
OH
áj u
Suc
hova
Vel
ká n
ad V
elič
kou
3511
19/2
2L
Ano
MY
JAV
A 3
-06,
824
69H
OK
užel
ovčí
Vel
ká n
ad V
elič
kou
3511
23/1
4L
Ano
MY
JAV
A 4
-24,
4196
70H
OLe
šhor
aV
elká
nad
Vel
ičko
u35
1123
/17
LA
noM
YJA
VA
4-1
2,16
1671
HO
Nad
Hor
ákov
ým m
lýne
mV
elká
nad
Vel
ičko
u35
1118
/10
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
4-9
2,
3818
72H
OZa
hrad
y po
d há
jem
Vel
ká n
ad V
elič
kou
3511
23/7
8R
Ano
MY
JAV
A 3
-0, 3
-115
,817
973
HO
Kra
tiny
Ves
elí n
ad M
orav
ou35
113/
23L
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 6
-70,
7891
74U
HB
ílovi
ceB
ílovi
ce, N
edac
hleb
ice
1547
RA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
1-0
46,4
589
75U
HK
amer
náB
ojko
vice
2534
18/2
0L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-22,
968
76U
HM
eand
r Kom
énky
Boj
kovi
ce35
1203
/2L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-40,
6692
77U
H N
ad c
ihel
nou
Boj
kovi
ce25
3423
/10
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
4-4
3,76
5878
UH
Nad
dědo
vyB
ojko
vice
3512
03/6
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-4
2,45
0779
UH
Plo
ští
Boj
kovi
ce25
3418
/18
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
4-2
4,47
180
UH
Pod
Svě
tlove
mB
ojko
vice
156/
4L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-31,
6566
81U
HŘ
ehní
kov
Boj
kovi
ce25
3422
/2L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-2
5,35
7882
UH
Sen
íky
Boj
kovi
ce25
3423
/21
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
4-2
4,89
1983
UH
Šte
fank
aB
ojko
vice
2534
23/1
9L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 4
-24,
4197
84U
HU
Jam
skéh
o m
lýna
Boj
kovi
ce25
3423
/17
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
4-3
6,08
0885
UH
Díln
ice
Boj
kovi
ce, Z
áhor
ovic
e15
6/8
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-3
5,52
9886
UH
Buk
ovin
aBře
zolu
py61
4599
-4L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-74,
9387
87U
HB
ukov
ina
III.
Bře
zolu
py61
4599
-6L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-68,
4589
88U
HH
rubý
Bře
zolu
py61
4599
-1L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-610
,657
289
UH
Křiž
ovat
kaBře
zolu
py61
4599
LA
noN
AP
AJE
DLA
0-7
2,47
3690
UH
Lapač
Bře
zolu
py10
1R
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-754
,258
391
UH
Ner
adov
II.
Bře
zolu
py61
4599
-2L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-65,
4474
92U
HN
erad
ov I.
Bře
zolu
py61
4599
-3L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-77,
2101
93U
HO
súše
k II.
Bře
zolu
py79
2993
-5L
Ne
NA
PA
JED
LA 0
-86,
5108
94U
HDře
víná
Bře
zová
160/
2L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 6
-96,
0805
95U
HH
orní
Laz
yBře
zová
3512
17/4
LA
noN
OV
E M
ES
TO n
ad V
ahom
7-0
9,02
5796
UH
Nad
Nov
ú ho
rúBře
zová
159/
2L
Ano
NO
VE
ME
STO
nad
Vah
om 7
-011
,900
497
UH
Rac
htoř
inec
Bře
zová
159/
6L
Ano
NO
VE
ME
STO
nad
Vah
om 7
-06,
0709
98U
HU
Čan
ova
mlý
naBře
zová
159/
4L
Ano
NO
VE
ME
STO
nad
Vah
om 7
-07,
9619
99U
HZl
atý
poto
kBře
zová
3512
17/6
5R
Ano
NO
VE
ME
STO
nad
Vah
om 6
-032
,196
110
0U
HK
ořen
ová
Bys
třice
pod
Lop
eník
em15
0/16
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-7
4,74
0610
1U
HU
Kop
ánek
Bys
třice
pod
Lop
eník
em15
0/14
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-7
4,66
1610
2U
HLo
kov
Bzo
vá35
1203
/154
1R
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-644
,324
103
UH
Polův
kyB
zová
150/
26L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 4
-66,
4411
104
UH
Špi
lovs
kéB
zová
150/
24L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 4
-65,
1978
105
UH
Zako
pané
Bzo
vá35
1208
/4L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-66,
4817
106
UH
Hla
viny
I.Č
ástk
ov61
8608
-3L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-80,
4324
107
UH
Obc
eČ
ástk
ov61
8608
-8L
Ne
ZLIN
9-9
17,3
198
108
UH
Osú
šek
I.Č
ástk
ov61
8608
-1L
Ne
NA
PA
JED
LA 0
-89,
9641
109
UH
Řás
náČ
ástk
ov61
8608
-5L
Ne
ZLIN
9-9
0,91
611
0U
HU
Čás
tkov
aČ
ástk
ov53
1L
Ne
NA
PA
JED
LA 0
-95,
0095
111
UH
Dob
rkov
ské
břez
íD
obrk
ovic
e71
8245
-2L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-0
7,57
0811
2U
HD
oubr
avy
Dou
brav
y79
2993
-2L
Ne
ZLIN
9-7
9,07
1711
3U
HTe
rasy
Drs
lavi
ce63
2643
-2L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 0
-13,
1843
114
UH
Vrc
hové
Drs
lavi
ce63
2643
-1L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 0
-14,
0707
115
UH
Chr
ástk
aD
rsla
vice
, Havřic
e77
2984
-1L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 0
-28,
7588
116
UH
Lerto
ryje
Drs
lavi
ce, H
avřic
e63
2643
-5L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 0
-21,
5418
117
UH
Mez
i ces
tam
iH
avřic
e63
8064
-1R
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 0
-30,
7037
118
UH
Kob
ylí h
lava
Hlu
k, B
latn
ička
75R
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 3
-6, 4
-683
,383
511
9U
HH
loži
nyH
orní
Něm
čí35
1115
/71
RA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
0-9
69,9
003
120
UH
Kad
loub
ekH
orní
Něm
čí35
1120
/10
LA
noM
YJA
VA
0-0
3,99
2812
1U
HK
ulov
é po
leH
orní
Něm
čí14
8/4
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
0-8
2,82
8812
2U
HP
od D
ubní
kem
Hor
ní Něm
čí14
8/2
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
0-9
10,7
1412
3U
HU
veze
néH
orní
Něm
čí35
1120
/13
LA
noM
YJA
VA
0-0
14,2
671
124
UH
Dol
noně
mča
nské
louk
yH
orní
Něm
čí, S
lavk
ov15
4/11
LA
noM
YJA
VA
0-0
1,50
6712
5U
HB
ahul
ské
jám
yH
orní
Něm
čí, S
trání
150/
2L
Ano
MY
JAV
A 0
-09,
6306
126
UH
Bař
iny
Hra
dčov
ice
6467
25-3
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
2-1
, 2-2
10
,416
212
7U
HDřín
ovec
Hra
dčov
ice
6467
25-1
LN
eU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
1-1
6,71
5712
8U
HR
ovná
hor
aH
radč
ovic
e64
6733
-1L
Ne
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 1
-0
9,51
7212
9U
HB
ukov
iny
Jaro
šov
6575
65-1
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
3-0
8,
2877
NA
PA
JED
LA 3
-913
0U
HH
aldy
Kel
níky
2533
15/4
LA
noZL
IN 9
-91,
9621
131
UH
Sla
tiny
Kel
níky
2533
15/2
LA
noZL
IN 9
-84,
9711
132
UH
Buk
ovin
a I.
Kom
árov
7677
78-2
LA
noN
AP
AJE
DLA
1-6
4,94
8913
3U
HB
ukov
ina
II.K
omár
ov76
7778
-1L
Ano
NA
PA
JED
LA 2
-66,
6622
134
UH
Hof
ersk
áK
omňa
150/
20L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 4
-69,
3347
135
UH
Hra
bčov
ina
Kom
ňa35
1207
/69
RA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-6
36,3
349
136
UH
Hra
bovs
káK
omňa
3512
03/1
7L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 4
-65,
188
137
UH
Kut
íjová
Kom
ňa16
6/8
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-7
5,77
6913
8U
HN
ad p
ivný
m p
otok
emK
omňa
166/
11L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-63,
8099
139
UH
Pod
Krč
emno
uK
omňa
150/
22L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 4
-64,
8805
140
UH
U B
rods
ké h
ory
Kom
ňa15
7/2
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
6-5
4,68
9114
1U
HU
hlis
kaK
omňa
166/
6L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-73,
8284
142
UH
Vel
ké d
ílyK
omňa
150/
18L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-76,
0737
143
UH
Dráčo
vK
oryt
ná15
0/11
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
8-8
6,14
4314
4U
HJa
hodn
éK
oryt
ná35
1211
/21
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
8-9
3,25
314
5U
HLu
bné
Kor
ytná
3512
11/1
6L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 9
-81,
0668
146
UH
Nad
Kul
hánc
emi
Kor
ytná
150/
9L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-94,
4121
147
UH
Nov
é lo
uky
Kor
ytná
150/
5L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 9
-94,
7431
148
UH
Pra
šnic
eK
oryt
ná35
1211
/11
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
9-7
5,
8214
9U
HU
siln
ice
Kor
ytná
3512
16/9
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
8-9
2,83
9115
0U
HV
adův
kyK
oryt
ná15
0/7
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
8-9
5,88
6215
1U
HP
od L
okov
emK
rhov
150/
29L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-54,
7283
152
UH
Na
Chy
lické
m p
otok
uK
unov
ice
533
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
5-4
0,69
3415
3U
HLo
visk
oLh
otka
6467
25-2
LN
eU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
1-1
7,
4796
154
UH
Boš
ačky
Lope
ník
3512
13/6
6R
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-9
30,2
969
155
UH
K Pře
dpol
omí
Lope
ník
160/
6L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 6
-9
5,41
9515
6U
HK
obyl
ecLo
pení
k16
0/8
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-9
3,
3576
157
UH
Mal
ý m
echn
áčLo
pení
k16
6/2
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-8
4,53
8415
8U
HP
od M
alým
Lop
eník
emLo
pení
k16
0/4
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
6-9
4,28
0515
9U
HP
od M
ikulči
ným
vrc
hem
Lope
ník
161/
2L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-87,
9012
160
UH
Pod
Vys
okým
vrc
hem
Lope
ník
166/
4L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-86,
5087
161
UH
Stu
dený
vrc
hLo
pení
k, S
uchá
Loz
, Bán
ov,
3512
12/1
533
RA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
7-8
664,
1583
Bys
třice
pod
Lop
eník
em16
2U
HU
ces
tyM
aršo
v69
1950
-2L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-16,
5447
163
UH
Gro
žďál
ovy
Mis
třice
6960
81-2
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
2-0
0,42
0516
4U
HS
taré
Mis
třice
6960
81-1
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
2-0
2,36
7416
5U
HV
e žl
ebu
Mis
třice
6960
81-3
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
2-0
2,96
3816
6U
HB
aňa
Ned
achl
ebic
e70
2137
-1L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-810
,356
316
7U
HM
islačo
vN
edac
hleb
ice
7021
37-5
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
0-0
10,0
316
8U
HV
rcho
vina
Ned
achl
ebic
e70
2137
-6L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 0
-04,
7078
169
UH
Hrá
zeN
ezde
nice
3512
02/9
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
6-5
3,45
9217
0U
HD
luho
šiny
Niv
nice
527
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
9-6
0,93
3817
1U
HD
olní
pol
eN
ivni
ce14
7/4
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
0-7
5,23
2517
2U
HD
vůr
Niv
nice
7046
79-2
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
0-5
3,32
1817
3U
HH
orní
pol
eN
ivni
ce14
7/2
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
0-7
0,14
417
4U
HLi
piny
Niv
nice
3511
15/7
2R
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 0
-733
,482
5
175
UH
Rov
ná h
ora
Niv
nice
525
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
1-5
0,65
0817
6U
HU
Hra
deck
ého
járk
uN
ivni
ce52
9L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 9
-65,
0749
177
UH
U N
ivni
ceN
ivni
ce53
0L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 9
-64,
6649
178
UH
Za hůr
kou
Niv
nice
526
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
0-6
1,03
7617
9U
HZa
Kor
ytni
cíN
ivni
ce35
1115
/14
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
9-7
0,
3763
180
UH
Hor
ní d
ílyO
stro
žská
Lho
ta71
6171
-2L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 4
-62,
2444
181
UH
Chm
elni
ceO
stro
žská
Lho
ta71
6171
-4L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 4
-60,
6689
182
UH
Kub
ánka
Pití
n16
3/6
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
2-6
6,28
2118
3U
HLo
sky
Pití
n35
1204
/1L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-46,
5398
184
UH
Lulačk
aP
itín
150/
39L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 2
-55,
9576
185
UH
Měř
íny
Pití
n15
0/33
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
3-4
4,
9881
186
UH
Nad
vrší
Pití
n25
3423
/12
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
4-3
4,16
3618
7U
HP
od H
radi
skem
Pití
n15
0/37
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
2-4
5,12
3318
8U
HP
od O
choz
emP
itín
3512
04/6
8R
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 2
-526
,685
218
9U
HP
odhr
adiš
tíP
itín
2534
23/1
5L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-35,
4555
190
UH
Svi
nárs
káP
itín
3512
04/7
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
2-6
6,48
3319
1U
HS
větli
ceP
itín
150/
31L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-55,
5119
192
UH
U V
lčíh
o po
toka
Pití
n15
0/35
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
2-4
5,64
9519
3U
HZa
Rud
ický
m p
otok
emP
itín
3512
09/2
4L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 2
-64,
3225
194
UH
Dlo
uhé
Pop
ovic
e72
5862
-2L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 2
-23,
3924
195
UH
Kříb
yP
opov
ice
7258
62-4
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
3-1
2,77
4819
6U
HP
opov
ice
Pop
ovic
e10
5R
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 3
-0, 3
-155
,279
819
7U
HD
obřín
Pra
kšic
e69
1950
-1L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 9
-14,
1681
198
UH
Jele
níP
rakš
ice
7328
26-1
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
9-2
11,3
277
199
UH
Vin
ohra
dyP
rakš
ice
1544
RA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
0-0
66,6
341
200
UH
Bad
urky
Přečk
ovic
e15
6/16
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
6-1
5,47
7120
1U
HH
rabo
váPřečk
ovic
e25
3417
/95
RN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
5-1
73,5
8520
2U
HR
udic
koR
udic
e74
3241
-1L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 7
-112
,522
220
3U
HK
outy
Sla
vkov
3511
14/1
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
1-8
4,
812
204
UH
Lipi
nka
Sla
vkov
3511
20/4
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
1-9
4,17
0320
5U
HN
a K
ótě
Sla
vkov
3511
20/2
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
1-9
4,36
4420
6U
HS
viní
hní
zdo
Sla
vkov
3511
20/1
5L
Ano
MY
JAV
A 0
-18,
1982
207
UH
Zbyt
kyS
lavk
ov15
4/6
LA
noM
YJA
VA
1-0
5,62
6720
8U
HN
a La
zech
Sta
rý H
roze
nkov
162/
10L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 2
-83,
2794
209
UH
Pod
Suc
háre
mS
tarý
Hro
zenk
ov16
1/12
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
3-9
7,13
4221
0U
HZa
Cel
nicí
Sta
rý H
roze
nkov
162/
8L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-82,
7674
211
UH
Zboř
ilův
les
Sta
rý H
roze
nkov
161/
10L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 4
-86,
4466
212
UH
Javořin
aS
trání
3512
21/9
9N
RA
noM
YJA
VA
0-2
, 0-1
NO
VE
ME
STO
n.V
ahom
9-1
, 8-2
1870
,324
213
UH
Man
dlov
áS
trání
3512
21/6
4R
Ano
NO
VE
ME
STO
n.V
ahom
7-1
, 8-1
84,7
039
214
UH
Nad
Zaj
ečí
Strá
ní35
1216
/7L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-90,
9711
215
UH
U P
ram
enů
Strá
ní35
1216
/3L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-95,
2096
216
UH
Sla
tina
Suc
há L
oz35
1206
/7L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 7
-70,
1463
217
UH
Vče
línky
Suc
há L
oz35
1206
/5L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-70,
3028
218
UH
Vrc
hyS
váro
v51
9L
Ne
ZLIN
9-8
5,28
7821
9U
HG
oliá
ška
Šum
ice
7642
30-1
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
7-3
8,48
2122
0U
HH
rabč
ovic
eŠ
umic
e76
4230
-8L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-427
,037
122
1U
HR
osuš
kaŠ
umic
e76
4230
-2L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 7
-29,
5869
222
UH
Rub
anis
koTě
šov
7668
28-1
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
9-2
13,5
012
223
UH
Hůr
kaU
hers
ký B
rod
7729
84-2
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
9-2
11,3
876
224
UH
Klučo
viny
Uhe
rský
Bro
d77
2984
-3L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-5
19,3
949
225
UH
Lupí
Uhe
rský
Bro
d52
8L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 9
-63,
1826
226
UH
Díly
Uhe
rský
Ost
roh
7731
23-5
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
6-5
2,84
4322
7U
HN
ovin
kyU
hers
ký O
stro
h77
3123
-4L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 6
-62,
5385
228
UH
Na
Svo
dnic
iU
hers
ký O
stro
h, V
esel
í n.M
orav
vou
7731
23-1
8L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 7
-50,
096
229
UH
Kop
anic
eÚ
jezd
ec u
Luh
ačov
ic77
4091
-6L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 7
-26,
385
230
UH
Kříb
yÚ
jezd
ec u
Luh
ačov
ic77
4081
-1L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-22,
0038
231
UH
U Přís
ečné
Úje
zdec
u L
uhač
ovic
2534
16/1
4L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-14,
7291
232
UH
Zmol
yÚ
jezd
ec u
Luh
ačov
ic77
4081
-2L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-222
,581
423
3U
HB
artoňo
véV
ápen
ice
161/
6L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 4
-89,
7056
234
UH
Rap
antů
v vr
chV
ápen
ice
161/
4L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-85,
1639
235
UH
Hlu
boče
kV
elet
ín, M
íkov
ice,
Pod
olí,
Hlu
k, V
lčno
v95
NR
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 3
-2, 1
-2,
994,
0437
2-2,
3-3
, 2-3
, 1-3
236
UH
Niv
yV
ésky
7809
95-4
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
3-1
3,07
5223
7U
HLe
rná
hora
Vlč
nov
7838
97-1
2L
Ano
UH
ER
SK
E H
RA
DIS
TE 1
-42,
4779
238
UH
Vlč
novs
ký h
ájV
lčno
v73
RA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
1-5
31,5
828
239
UH
Výp
usty
Vlč
nov
524
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
1-5
3,92
724
0U
HZa
hůr
kou
Vlč
nov
532
LA
noU
HE
RS
KE
HR
AD
ISTE
1-5
3,69
9224
1U
HH
luboče
kV
yško
vec
162/
6L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 2
-85,
9205
242
UH
Na
záru
běV
yško
vec
3512
14/6
7R
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-940
,966
524
3U
HP
od M
leko
vúV
yško
vec
162/
2L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-93,
9249
244
UH
Rov
enic
aV
yško
vec
162/
4L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-86,
3313
245
UH
Ve
Vlč
íV
yško
vec
3512
13/1
1L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 4
-91,
0487
246
UH
Hlo
žíZá
horo
vice
156/
2L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-47,
0553
247
UH
Na
Val
ech
Záho
rovi
ce15
7/6
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-5
3,32
45
248
UH
Pod
Bab
í hor
kou
Záho
rovi
ce25
3422
/6L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 6
-35,
3159
249
UH
Seč
eZá
horo
vice
156/
12L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 6
-26,
6365
250
UH
Ska
lky
Záho
rovi
ce15
7/4
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
6-5
3,57
2925
1U
HTr
oják
Záho
rovi
ce15
6/14
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
6-2
7,00
0625
2U
HV
aly
Záho
rovi
ce35
1202
/70
RA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-4
32,7
6825
3U
HH
radi
sko
Záho
rovi
ce, B
ojko
vice
156/
10L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 5
-38,
9223
254
UH
Losk
yZl
áman
ec79
2993
-1L
Ne
ZLIN
9-6
10,1
585
255
UH
Žleb
Zlám
anec
6145
99-1
2L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-8, 0
-71,
1614
256
UH
Hutě
Žitk
ová
163/
4R
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 2
-60,
5958
257
UH
Bro
dské
Žitk
ová
3512
09/3
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
3-7
5,57
6125
8U
HV
Hut
iská
chŽi
tkov
á16
3/2
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
2-6
0,14
0925
9V
SB
ařin
kyLačn
ov10
1L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
9-4
5,80
6926
0V
SK
rálic
aLačn
ov10
3L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
8-4
11,4
996
261
VS
Na
pros
tředn
ímLačn
ov10
4L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
8-4
5,40
3526
2V
SP
od V
ařák
ovým
a pa
seka
ma
Lačn
ov10
2L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
9-4
4,36
826
3V
SU
pol
íčka
Lačn
ov10
5L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
8-4
5,31
226
4V
SK
rajin
aLi
dečk
o10
9L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
7-4
11,8
3926
5V
SN
ad Z
ákop
covo
uLi
dečk
o10
7L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
7-4
5,16
2426
6V
SU
Pas
ecké
ho m
ostu
Lidečk
o10
8L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
7-3
5,80
1526
7V
SU
Zlo
dějs
ké c
esty
Lidečk
o10
6L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
8-4
6,58
5226
8ZL
Pod
Cáb
líky
Bis
kupi
ce25
3416
/1L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 7
-01,
3174
269
ZLU
Bře
zíB
isku
pice
2534
16/2
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
8-0
3,23
9627
0ZL
U L
ípB
isku
pice
2534
16/3
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
7-0
2,86
9527
1ZL
V J
estřa
bíB
ohus
lavi
ce n
ad V
láří
2534
20/2
8L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 0
-14,
0723
272
ZLLe
sní t
rať
Boh
usla
vice
u Z
lína
2533
10/5
LA
noZL
IN 9
-65,
3245
273
ZLN
ad K
onči
nam
aB
ohus
lavi
ce u
Zlín
a25
3305
/3L
Ano
ZLIN
8-5
5,12
9827
4ZL
Pru
taB
ohus
lavi
ce u
Zlín
a25
3305
/2L
Ano
ZLIN
9-5
0,87
927
5ZL
Mez
néB
ratře
jov
2532
25/5
LA
noZL
IN 0
-33,
3369
276
ZLN
a V
ýpus
tiB
ratře
jov
1.4.
2013
LA
noZL
IN 2
-4, 1
-42,
6767
277
ZLP
od L
azy
Bra
třejo
v50
6L
Ano
ZLIN
1-4
3,86
7727
8ZL
Rov
něB
ratře
jov
2532
24/3
LA
noZL
IN 0
-43,
9158
279
ZLS
uchý
vrc
hB
ratře
jov
2532
24/1
RA
noZL
IN 1
-421
,897
628
0ZL
U K
otka
Bra
třejo
v25
3225
/4R
Ano
ZLIN
0-4
, 0-3
37
,686
281
ZLU
Rov
níB
ratře
jov
2532
24/2
LA
noZL
IN 1
-43,
8886
282
ZLU
Žle
bůB
ratře
jov
507
LA
noZL
IN 0
-45,
042
283
ZLD
ubov
ina
Bru
mov
2543
16/2
1L
Ano
ILA
VA
7-1
10,5
845
284
ZLM
atka
Bru
mov
2543
11/8
9R
Ano
ILA
VA
8-0
, 9-0
78,2
843
285
ZLP
od V
rške
mB
rum
ov25
3415
LN
eIL
AV
A 9
-05,
7493
286
ZLU
Mat
kyB
rum
ov16
01/2
LN
eV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 8
-95,
9086
287
ZLU
hlič
kyB
rum
ov25
4311
/22
LA
noIL
AV
A 8
-05,
5723
288
ZLKříb
yBře
znic
e25
3401
/2L
Ano
ZLIN
8-5
8,95
7928
9ZL
U P
indu
lyBře
znic
e25
3401
/1L
Ano
ZLIN
7-5
5,20
4329
0ZL
U Ž
lebů
Bře
znic
e25
3401
/3L
Ano
ZLIN
8-4
3,62
2929
1ZL
Chr
astí
Bře
znic
e, z
lín24
LA
noZL
IN 8
-45,
9911
292
ZLV
rchy
Bře
zůvk
y25
3406
/3L
Ne
ZLIN
7-7
4,04
8729
3ZL
Kam
enič
náD
olní
Lho
ta25
3413
/16
LN
eZL
IN 4
-83,
7503
294
ZLZa
sadn
éD
olní
Lho
ta, S
ehra
dice
2534
08/5
LN
eZL
IN 4
-72,
0381
295
ZLK
opán
kyD
oubr
avy
543
LA
noZL
IN 8
-72,
0041
296
ZLO
sker
ušný
les
Dou
brav
y25
3305
/4R
Ano
ZLIN
8-6
69,4
0229
7ZL
Pas
eky
a U
hlis
ka I.
Dou
brav
y25
3401
/2L
Ano
ZLIN
8-5
3,60
8429
8ZL
Pas
eky
a U
hlis
ka II
.D
oubr
avy
2534
01/3
LA
noZL
IN 7
-55,
4114
299
ZLO
sičí
Drn
ovic
e25
3405
/11
LN
eV
ALA
ŠS
KÉ
KLO
BO
UK
Y 9
-52,
7232
300
ZLP
od H
umen
cem
Drn
ovic
e20
1L
Ano
ZLÍN
0-6
0,51
0330
1ZL
Vol
avá
Hal
uzic
e25
3414
/15
LN
eZL
ÍN 1
-82,
6148
302
ZLH
ory
Hor
ní L
hota
2534
03/9
LA
noZL
ÍN 4
-63,
8887
303
ZLH
orní
Klu
kový
Hor
ní L
hota
2534
08/1
0L
Ano
ZLÍN
4-6
4,52
130
4ZL
Nad
ban
átem
Hor
ní L
hota
2534
03/4
LA
noZL
ÍN 4
-55,
8052
305
ZLN
ad p
otok
emH
orní
Lho
ta25
3402
/2(2
)L
Ne
ZLÍN
4-5
3,90
630
6ZL
Pod
Sla
vick
ým k
opce
mH
orní
Lho
ta25
3402
/1(1
)R
Ano
ZLÍN
5-5
37,1
606
307
ZLU
háj
enky
Hor
ní L
hota
2534
03/3
LA
noZL
ÍN 4
-54,
0128
308
ZLU
Seh
radu
Hor
ní L
hota
2534
02/6
LA
noZL
ÍN 5
-68,
6623
309
ZLU
olš
eH
orní
Lho
ta25
3403
/5L
Ano
ZLÍN
3-5
1,95
0831
0ZL
Žáčk
yH
orní
Lho
ta25
3407
/7L
Ano
ZLÍN
5-6
3,92
231
1ZL
Dol
ní ry
bník
Hor
ní L
ideč
208
LN
eV
ALA
ŠS
KÉ
KLO
BO
UK
Y 7
-60,
2733
312
ZLJa
hodi
sko
u Š
anov
aH
ostě
tín25
3424
/3L
Ne
UH
ER
SK
Ý B
RO
D 2
-37,
4359
313
ZLK
lvan
ecH
ostě
tín25
3424
/22
LN
eU
HE
RS
KÝ
BR
OD
2-2
3,14
3131
4ZL
Pod
bře
zíH
ráde
k na
Vlá
rské
drá
ze25
3419
/14
LA
noU
HE
RS
KÝ
BR
OD
1-1
5,49
9131
5ZL
Pod
Širo
kým
vrc
hem
Hrá
dek
na V
lárs
ké d
ráze
2534
19/3
LA
noU
HE
RS
KÝ
BR
OD
2-2
3,28
4831
6ZL
Hru
bé je
hlič
néHřiv
inův
Úje
zd52
0L
Ano
ZLÍN
7-8
6,37
9531
7ZL
Ohr
ádky
Hřiv
inův
Úje
zd25
3406
/5L
Ano
ZLÍN
8-7
0,88
1731
8ZL
Pod
Kam
ence
mHřiv
inův
Úje
zd25
3407
/7L
Ano
ZLÍN
8-7
3,53
2931
9ZL
U S
min
ové
Kaň
ovic
e25
3411
/2L
Ano
ZLÍN
8-9
2,35
5432
0ZL
U z
blče
Kaň
ovic
e25
3411
/5L
Ano
ZLÍN
8-9
, UH
ER
SK
Ý B
RO
D 8
-03,
6618
321
ZLK
arlo
vick
é boří
Kar
lovi
ce25
3304
/1L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-514
,873
4
322
ZLŠ
těpá
nov
Kel
níky
25
3310
/1L
Ano
ZLÍN
9-7
4,87
132
3ZL
Lošt
ice
Kel
níky
, Vel
ký Oře
chov
2533
15/2
LA
noZL
ÍN 9
-80,
8106
324
ZLH
lubo
káK
ladn
á-Ži
lín16
00/8
LA
noZL
ÍN 5
-96,
0988
325
ZLS
olné
Kla
dná-
Žilín
1600
/6L
Ano
UH
ER
SK
Ý B
RO
D 5
-06,
9366
326
ZLU
bílé
ho kříž
eK
ladn
á-Ži
lín16
00/4
LA
noU
HE
RS
KÝ
BR
OD
5-0
5,28
6332
7ZL
Kom
árov
ské
boří
Kom
árov
2533
09/1
0L
Ano
NA
PA
JED
LA 1
-63,
2589
328
ZLP
leva
Kom
árov
2533
09/9
LA
noN
AP
AJE
DLA
1-5
6,55
2232
9ZL
U K
amen
eK
omár
ov25
3309
/6L
Ano
NA
PA
JED
LA 1
-63,
9929
330
ZLK
línky
Kře
kov
2534
15/6
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 9
-90,
4651
331
ZLP
odsk
alič
íKře
kov
2534
10/3
LA
noZL
IN 0
-81,
1799
332
ZLK
álav
yK
vítk
ovic
e25
3304
/8L
Ne
NA
PA
JED
LA 1
-49,
7974
333
ZLS
tráně
Kví
tkov
ice
2533
04/9
LN
eN
AP
AJE
DLA
1-4
0,91
0933
4ZL
Pod
Hlu
bočk
ouLh
ota
2533
09/1
LA
noN
AP
AJE
DLA
0-6
, 1-6
5,09
0433
5ZL
Pod
hřb
itove
mLh
ota
2533
05/2
LN
eN
AP
AJE
DLA
0-5
5,86
1133
6ZL
Bař
inov
a sa
mot
aLi
pová
2534
14/4
LA
noZL
IN 2
-92,
1092
337
ZLN
ad bře
hyLi
pová
2534
14/1
7L
Ano
ZLIN
2-9
7,89
5433
8ZL
Pap
radn
áLi
pová
2534
09/7
LA
noZL
IN 2
-84,
0808
339
ZLP
od P
apra
dnou
Lipo
vá25
3409
/26
LA
noZL
IN 2
-83,
4058
340
ZLS
ehra
dick
á uh
liska
Lipo
vá25
3408
/11
LA
noZL
IN 3
-83,
4765
341
ZLTa
tark
aLi
pová
2534
13/2
6L
Ano
ZLIN
3-8
9,12
5434
2ZL
Nad
Lip
ovsk
ým p
otok
emLi
pová
2534
14/1
1L
Ano
ZLIN
2-9
5,22
343
ZLN
ad H
lubo
kým
Louč
ka25
3409
/2L
Ne
ZLIN
2-7
4,43
7534
4ZL
U C
hlad
né s
tudně
Louč
ka25
3403
/1L
Ne
ZLIN
2-5
3,88
7834
5ZL
Pod
Obe
rský
mLu
dkov
ice
2534
06/2
0L
Ano
ZLIN
7-7
6,81
7734
6ZL
Ve
Strá
ních
Ludk
ovic
e25
3411
/21
LA
noZL
IN 7
-85,
4209
347
ZLN
a hř
bito
vech
Luhačo
vice
2534
12/1
0R
Ano
ZLIN
6-9
3,59
7434
8ZL
Obě
tová
Luhačo
vice
2534
12/9
6L
Ano
ZLIN
5-9
47,9
3934
9ZL
Obo
raLu
hačo
vice
523
LA
noZL
IN 6
-93,
1486
350
ZLP
od O
běto
vou
Luhačo
vice
1599
/2L
Ano
ZLIN
5-8
7,77
2935
1ZL
Pod
Ovč
írnou
Luhačo
vice
2534
17/1
9L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 6
-112
,719
735
2ZL
U s
klád
kyLu
hačo
vice
2534
11/1
1L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 7
-07,
4623
353
ZLK
unin
ecM
irošo
v20
5R
Ano
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
9-7
0,
8925
354
ZLP
rusí
nky
Nap
ajed
la25
3304
/2R
Ano
NA
PA
JED
LA 2
-677
,196
235
5ZL
Hlu
boké
údo
líN
ávoj
ná25
4311
/90
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 7
-9
36,5
349
356
ZLP
odkl
oboučí
Náv
ojná
2543
11/2
0L
Ano
ILA
VA
7-0
2,73
9935
7ZL
Vrc
hyN
ávoj
ná16
01/8
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 7
-9
5,66
7835
8ZL
Ned
ašov
ské
past
viny
Ned
ašov
2543
12/3
47L
Ano
ILA
VA
6-0
, 5-0
47,5
243
359
ZLN
ebro
váN
edaš
ova
Lhot
a15
0/59
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 5
-9
4,08
3336
0ZL
Pod
lešč
íN
edaš
ova
Lhot
a15
0/63
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 6
-92,
2019
361
ZLŘ
íčka
Ned
ašov
a Lh
ota
2543
07/3
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 6
-89,
0433
362
ZLU
strž
íN
edaš
ova
Lhot
a15
0/61
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 5
-9
4,99
1536
3ZL
Pod
brančí
Nev
šová
2534
13/2
4L
Ano
ZLIN
3-9
3,78
5936
4ZL
Pod
praš
nice
Nev
šová
2534
13/1
9L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-01,
1502
365
ZLŠ
anov
ecN
evšo
vá25
3413
/13
LN
eZL
IN 4
-86,
0366
366
ZLÚ
lehl
éN
evšo
vá25
3413
/11
LN
eZL
IN 4
-91,
8045
367
ZLP
od C
hlup
áčem
Paš
ovic
e25
3320
/3L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 9
-013
,099
368
ZLC
hlup
áčP
ašov
ice,
Vel
ký Oře
chov
2533
15/2
LA
noZL
IN 9
-95,
8624
369
ZLS
udin
kaP
etrů
vka
2534
13/7
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
4-0
1,77
1737
0ZL
Sítn
éP
odhr
adí
1599
/6L
Ano
ZLIN
5-8
4,49
7837
1ZL
Am
erik
aP
odhr
adí,
Hor
ní L
hota
1599
/10
LA
noZL
IN 5
-74,
1629
372
ZLK
opan
iny
Poh
ořel
ice
2533
04/2
(2)
LA
noN
AP
AJE
DLA
1-5
6,45
5937
3ZL
Vin
ohrá
dky
Poh
ořel
ice
2533
044/
1L
Ano
NA
PA
JED
LA 1
-510
,333
537
4ZL
Pod
dub
yP
olic
hno
2534
16/1
3L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 8
-1
1,99
5137
5ZL
Ote
pkov
áP
opov
2534
20/1
0L
Ano
ILA
VA
9-1
5,13
3837
6ZL
Stu
pně
Pop
ov25
3420
/2L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 0
-11,
7528
377
ZLK
rálo
vec
Pot
eč25
4306
/14
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 7
-81,
2646
378
ZLK
ruhy
Pot
eč25
4306
/4L
Ano
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
7-7
1,26
8237
9ZL
Lazy
pod
Štu
dlov
emP
oteč
1602
/4L
Ano
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
6-8
4,
7508
380
ZLLo
paty
Pot
eč25
4301
/3L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
7-6
3,32
6538
1ZL
Plo
sčin
yP
oteč
1602
/2R
Ano
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
7-8
16,9
851
382
ZLPře
seky
Pot
eč25
4306
/5L
Ano
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
7-7
2,
7809
383
ZLV
yhra
zená
Pot
eč25
4306
/7L
Ano
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
7-8
1,45
6938
4ZL
Nad
mlý
nem
Poz
lovi
ce15
99/4
LA
noZL
IN 5
-811
,831
238
5ZL
V já
mě
Poz
lovi
ce15
99/8
LA
noZL
IN 5
-75,
0156
386
ZLP
oláš
kyP
rovo
dov
510
LA
noZL
IN 6
-66,
3495
387
ZLR
ájP
rovo
dov
509
RA
noZL
IN 6
-536
,767
938
8ZL
U A
man
taP
rovo
dov
502
LA
noZL
IN 7
-44,
0672
389
ZLU
Čer
tova
kam
ene
Pro
vodo
v52
1L
Ano
ZLIN
7-7
3,32
8939
0ZL
Vrc
hovi
naP
rovo
dov
512
LA
noZL
IN 6
-57,
9017
391
ZLD
ubov
éPřečk
ovic
e16
00/2
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
5-0
5,90
2539
2ZL
Kab
atov
yR
okyt
nice
2534
24/1
5L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 1
-3
7,04
8939
3ZL
Koň
ská
Rok
ytni
ce25
3425
/2L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 1
-3
3,08
839
4ZL
Kol
elač
Rud
imov
2534
23/2
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
3-2
2,46
2539
5ZL
Rud
imov
ské
ploš
tiny
Rud
imov
2534
18/1
1L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-17,
0444
396
ZLV
asils
koR
udim
ov25
3418
/13
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
3-1
4,28
9739
7ZL
Mal
enis
kaŘ
etec
hov
2534
07/1
5L
Ano
ZLIN
6-7
4,71
7339
8ZL
Pod
Veš
kam
iŘ
etec
hov
2534
07ú9
LA
noZL
IN 6
-81,
9545
399
ZLU
Bab
yŘ
etec
hov
511
LA
noZL
IN 5
-65,
1165
400
ZLU
Jar
ošek
Řet
echo
v25
3407
/8L
Ano
ZLIN
6-7
8,84
0940
1ZL
U P
radl
iska
Řet
echo
v25
3407
/22
LA
noZL
IN 6
-73,
7655
402
ZLN
ad Ř
ezníčk
emS
ehra
dice
2534
08ú1
5L
Ne
ZLIN
4-8
4,11
0640
3ZL
Jurú
vrc
hS
idon
ie, S
v.Š
těpá
n, B
ylni
ce,Š
títná
n.V
.25
4321
/346
NR
Ano
ILA
VA
7-3
, 8-4
, 9-4
1532
,963
404
ZLD
raha
nce
Sla
vičí
n25
3418
/9L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 3
-05,
3421
405
ZLK
rátěčk
oS
lavičí
n25
3414
/13
LN
eZL
IN 1
-93,
7151
406
ZLN
ad Ř
íkou
Sla
vičí
n25
3413
/21
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
3-0
1,
2169
407
ZLKře
šov
Slo
pné
2534
03/2
LN
eZL
IN 3
-63,
5712
408
ZLO
krou
hlá
Slo
pné
2534
09/5
LN
eZL
IN 2
-70,
6209
409
ZLB
laže
jovi
ceS
mol
ina
207
LN
eV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 8
-76,
5526
410
ZLB
rusn
éS
mol
ina
206
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 8
-64,
0079
411
ZLÚ
lehl
yS
mol
ina
204
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 9
-65,
0533
412
ZLP
asek
yS
třeln
á14
.IL
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
5-6
3,36
6841
3ZL
Stre
lenk
aS
třeln
á14
.IIL
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
5-7
6,96
3541
4ZL
Kle
mův
kaŠ
anov
2534
24/5
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
2-4
2,49
9841
5ZL
Koh
útka
Šan
ov15
0/45
LA
noU
HE
RS
KY
BR
OD
1-4
5,02
4641
6ZL
Křib
yŠ
anov
2534
24/1
8L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 2
-24,
367
417
ZLZl
áman
ecŠ
anov
2534
24L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 1
-43,
1061
418
ZLN
a K
oncí
chŠ
anov
150/
41L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 2
-48,
3101
419
ZLK
ršle
níŠ
títná
nad
Vláří
2534
25/1
3L
Ano
ILA
VA
9-3
6,09
8542
0ZL
Nad
Krš
iske
mŠ
títná
nad
Vláří
150/
53L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 0
-44,
3622
421
ZLN
ad S
kala
mi
Štít
ná n
ad V
láří
150/
55L
Ano
ILA
VA
9-4
2,76
5642
2ZL
Peněž
náŠ
títná
nad
Vláří
150/
49L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 0
-43,
9216
423
ZLP
od K
ocha
vcem
Štít
ná n
ad V
láří
2534
25/1
9L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 0
-33,
4612
424
ZLU
nád
rže
Štít
ná n
ad V
láří
2534
25/2
2L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 0
-20,
7837
425
ZLV
rchp
ole
Štít
ná n
ad V
láří
2534
25/1
6L
Ano
ILA
VA
9-2
0,58
9542
6ZL
Zele
nský
Štít
ná n
ad V
láří
150/
51L
Ano
UH
ER
SK
Y B
RO
D 0
-43,
0537
427
ZLP
alej
sek
Tich
ov25
3225
/1L
Ano
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
9-4
4,23
8642
8ZL
Za P
otok
yTi
chov
2534
05/3
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 9
-50,
8306
429
ZLB
ojat
ínÚ
jezd
2534
04/3
LA
noZL
IN 1
-54,
951
430
ZLM
echn
ata
Úje
zd25
3404
/2L
Ano
ZLIN
1-5
2,42
1743
1ZL
U B
enči
ceÚ
jezd
2534
09/7
7L
Ano
ZLIN
1-7
2,61
743
2ZL
Suc
hý v
rch
Úje
zd, L
hots
ko25
3224
/1R
Ano
ZLIN
1-4
7,64
38
433
ZLB
ílé p
otok
yV
alaš
ské
Klo
bouk
y16
01/4
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 8
-9
6,80
8643
4ZL
Mla
dý h
ájV
alaš
ské
Klo
bouk
y16
01/6
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 8
-9
3,92
6743
5ZL
Nad
skal
íV
alaš
ské
Klo
bouk
y25
4306
/3L
Ne
VA
LAS
SK
E K
LOB
OU
KY
8-9
0,
366
436
ZLV
lčí d
oly
Val
ašsk
é K
lobo
uky
210
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 9
-81,
3156
437
ZLH
olom
ňaV
elký
Oře
chov
2534
11/3
LA
noZL
IN 8
-98,
0234
438
ZLP
od S
ečí
Vel
ký Oře
chov
2533
15/1
LA
noZL
IN 9
-85,
7391
439
ZLH
atí
Viz
ovic
e25
3223
/9L
Ne
ZLIN
3-4
5,17
6844
0ZL
Koz
mat
áV
izov
ice
518
LA
noZL
IN 2
-55,
2601
441
ZlLe
rven
ice
Viz
ovic
e51
4L
Ano
ZLIN
3-5
3,15
7644
2ZL
M
edvě
díV
izov
ice
504
LA
noZL
IN 3
-47,
615
443
ZLM
ikle
ska
Viz
ovic
e51
5L
Ano
ZLIN
3-5
4,76
544
4ZL
Nad
Chl
adno
u st
udní
Viz
ovic
e51
7L
Ano
ZLIN
2-5
3,55
3944
5ZL
Ost
rý v
rch
Viz
ovic
e50
5L
Ano
ZLIN
2-4
5,03
2544
6ZL
U J
anov
é ho
ryV
izov
ice
3.4.
2010
LA
noZL
IN 3
-49,
2972
447
ZLZá
dveř
ačka
Viz
ovic
e51
6L
Ano
ZLIN
3-5
5,78
244
8ZL
Hru
šové
Vla
chov
a Lh
ota
203
LA
noV
ALA
SS
KE
KLO
BO
UK
Y 9
-7
4,23
9944
9ZL
Vým
oly
Vla
chov
a Lh
ota
202
LN
eZL
IN 0
-71,
8993
450
ZLK
učov
anic
eV
lach
ovic
e25
3409
/18
LN
eZL
IN 1
-84,
542
451
ZLP
lané
díly
Vla
chov
ice
2534
09/5
LN
eZL
IN 1
-75,
6126
452
ZLP
od B
ukov
inou
Vla
chov
ice
2534
09/1
3L
Ne
ZLIN
2-7
6,42
2545
3ZL
U S
lobo
důV
lach
ovic
e25
3409
/7L
Ne
ZLIN
1-7
0,83
4745
4ZL
Chm
elík
ovV
rbět
ice
2534
15/9
LN
eU
HE
RS
KY
BR
OD
0-0
4,39
3945
5ZL
Kub
ovec
Vrbět
ice
2534
19/1
8L
Ne
ZLIN
0-9
6,81
8745
6ZL
Pod
Rub
anis
kem
Vrbět
ice
2534
15/1
2L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 0
-09,
8266
457
ZLTr
ojko
váV
rbět
ice
2534
14/2
2L
Ne
UH
ER
SK
Y B
RO
D 1
-04,
1611
458
ZLD
olní
Kam
enec
Vys
oké
Pol
e25
3410
/7L
Ano
ZLIN
0-7
3,41
8145
9ZL
U K
osov
aV
ysok
é P
ole
2534
04/1
LA
noZL
IN 1
-5, 0
-55,
8513
460
ZLZá
bojk
ovy
Vys
oké
Pol
e25
3404
/2L
Ano
ZLIN
1-6
3,06
4346
1ZL
Zahá
jíV
ysok
é P
ole
2534
05/4
LA
noZL
IN 0
-65,
4523
462
ZLP
od H
rubý
m v
rche
mZá
dveř
ice
2534
03/8
LN
eZL
IN 4
-46,
0183
463
ZLB
alaš
Zlín
16L
Ano
ZLIN
9-3
3,00
4846
4ZL
Bar
abášův
žle
bZl
ín17
LA
noZL
IN 8
-39,
5805
465
ZLD
íly II
.Zl
ín20
LA
noZL
IN 7
-312
,966
746
6ZL
Hat
leZl
ín19
LA
noN
AP
AJE
DLA
0-4
4,12
5246
7ZL
Leba
viny
I.Zl
ín4
LA
noZL
IN 7
-46,
9696
468
ZLM
ileno
v I.
Zlín
5L
Ano
ZLIN
7-4
9,73
3646
9ZL
Na
Hor
ách
Zlín
1.IV
LA
noN
AP
AJE
DLA
1-4
6,29
21
470
ZLS
trže
Zlín
21L
Ano
ZLIN
7-3
4,49
4147
1ZL
Sýk
ořin
ecZl
ín50
1L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-48,
0984
472
ZLU
Obr
ázku
Zlín
27L
Ano
NA
PA
JED
LA 0
-311
,330
647
3ZL
U S
vaté
vod
yZl
ín18
LA
noN
AP
AJE
DLA
0-4
12,2
102
474
ZLZa
Hum
nyZl
ín25
3305
/1L
Ano
ZLIN
9-5
7,01
9347
5ZL
Buk
ové
hory
Žele
chov
ice
nad
Dře
vnic
í51
3L
Ano
ZLIN
5-5
7,34
4347
6ZL
Konči
nyŽe
lech
ovic
e na
d Dře
vnic
í50
3L
Ne
ZLIN
5-3
2,75
0247
7ZL
Nad
Laz
yŽe
lech
ovic
e na
d Dře
vnic
í25
3222
/3L
Ano
ZLIN
5-4
6,43
5847
8ZL
Pod
Dol
inam
iŽe
lech
ovic
e na
d Dře
vnic
í25
3402
/2L
Ano
ZLIN
5-5
5,69
0547
9ZL
U C
ikán
kůŽe
lech
ovic
e na
d Dře
vnic
í25
3222
/5L
Ano
ZLIN
5-4
5,01
848
0ZL
U K
ozač
kyŽe
lech
ovic
e na
d Dře
vnic
í25
3402
/1L
Ano
ZLIN
5-5
8,57
7648
1ZL
U P
otok
aŽe
lech
ovic
e na
d Dře
vnic
í6
LN
eZL
IN 6
-35,
8026
482
ZLU
Sta
ré š
koly
Žele
chov
ice
nad
Dře
vnic
í50
8L
Ano
ZLIN
6-5
6,36
1948
3ZL
Výp
usta
Žele
chov
ice
nad
Dře
vnic
í28
LA
noZL
IN 6
-33,
1878
484
ZLM
ileno
v (L
ysá)
Žele
chov
ice
nad
Dře
vnic
í7
LN
eZL
IN 6
-32,
9046
9837
,971
4
Poř.
čísl
ook
rN
ázev
Vyhl
ášen
íK
ateg
. SM
OK
atas
tr. ú
zem
íVý
měr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
1H
OU
znan
á ob
ora
Raděj
ovč.
j. 93
/53/
1020
24.
3. 1
993
ano
MY
8-3
Raděj
ov13
40,0
014
03,7
628
Přeh
led
uzna
ných
obo
r, sa
mos
tatn
ých
a uz
naný
ch b
ažan
tnic
map
a de
klar
ovan
ých
funk
cíLO
:
Poř.
čísl
ook
rN
ázev
Vyhl
ášen
íSM
OVý
měr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
Pozn
ámka
1V
SV
setín
ské
vrch
ynař.
vlád
y č.
10 Č
SR
10.
1. 1
979
VK
8-4
3129
,35
3181
,114
8
LO:
38m
apa
dekl
arov
anýc
h fu
nkcí
Přeh
led
chrá
něný
ch o
blas
tí př
iroz
ené
akum
ulac
e vo
d
Poř.
čísl
ook
rN
ázev
č.Dře
vina
lvs
SMO
Loka
lizac
eVý
měr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
Pozn
ámka
1ZL
Val
ašsk
é K
lobo
uky
- Pot
eč21
1JD
VK
7-8
Pot
eč14
6,04
194,
0033
2ZL
Vlá
ra15
6B
K,K
L,JD
,JLH
,TR
IL 8
-3V
lára
2186
,79
2460
,095
73
ZLM
alen
ovic
e22
9D
BZ,
HB
NA
PA
0-6
Šar
ovy
316,
2831
3,70
564
UH
Strá
ní23
0B
K,K
L,JS
NM
NV
9-0
Strá
ní, K
větn
á12
89,1
213
11,6
301
5U
HV
ápen
ky15
5B
K,K
L,JS
MY
0-1
Váp
enky
859,
7986
9,15
35
Přeh
led
geno
vých
zák
lade
nLO
:m
apa
dekl
arov
anýc
h fu
nkcí
Poř.
čísl
ook
rN
ázev
Vyhl
ášen
íSM
OK
atas
tr. ú
zem
íVý
měr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
Pozn
ámka
1V
SZb
rojo
vka
Vse
tín a
.s.
č.j.
895/
97 d
ne 1
2. 1
. 199
8V
K 5
-7S
třeln
á21
3,87
214,
5461
2ZL
MO
EX
- Zb
rojo
vka
+ S
klad
yZL
1-9
Hal
uzic
e,V
lach
ovic
e, L
ipov
á57
8,80
489,
7992
Div
nice
, Vrbět
ice
3U
HS
klad
y P
opov
ice
č.j.
4383
3 - N
M/U
S -
1952
UH
3-1
Pop
ovic
e77
,04
83,7
412
4U
HZe
veta
Boj
kovi
ceč.
j. 14
3694
- H
611
/ 57
UB
4-2
Boj
kovi
ce60
,75
60,0
800
Přeh
led
jinýc
h dů
leži
tých
veř
ejný
ch z
ájmů
map
a de
klar
ovan
ých
funk
cíLO
: 38
PLO
38
– Bí
lé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
Přílo
hy
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
__
© Ú
stav
pro
hos
podářs
kou
úpra
vu le
sů B
rand
ýs n
. L. –
pob
očka
KR
OMĚŘ
ÍŽ
13
Přeh
led
VK
P LO
: 38
map
a de
klar
ovan
ých
funk
cí
Poř.
čísl
o ok
r N
ázev
K
atas
trál
ní ú
zem
í čí
slo
prvk
usc
hv.
UP
Reg
istr
.SM
O
Výměr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
Pozn
ámka
1 ZL
Pod
Vlč
inko
u V
izov
ice
7
ano
ZL 3
-4
3,00
0,
0886
2 ZL
Dou
brav
y D
oubr
avy
ano
ZL 8
-5
0,
0742
3 U
H P
aděl
ky
Šum
ice
3
ano
UB
7-2
31
,65
9,62
39
4
HO
Och
oza
Kuž
elov
2
an
o M
Y 5
-3
10,2
0 16
,004
3
5 H
O O
choz
K
užel
ov
4
ano
MY
4-4
5,
0 2,
5384
6 H
O D
oubr
ava
Kuž
elov
3
an
o M
Y 4
-3
4,7
3,89
83
7
HO
Dou
brav
a V
elká
nad
Vel
. 4
an
o M
Y 3
-0
20,0
14
,040
9
8 H
O J
amy
Vel
ká n
ad V
el.
5
ano
MY
3-0
13
,1
12,3
708
9
HO
Suc
hovs
ký s
umar
nik
Suc
hov
9
ano
MY
2-0
3,
0 2,
4762
10
HO
Pril
esek
(Trn
ovsk
ý m
lýn)
S
ucho
v 10
ano
MY
2-0
18
,3
17,3
536
11
H
O L
ipin
ka I,
II
Suc
hov
12, 1
4
ano
UH
1-9
14
,5
10,4
432
12
H
O L
okaj
e K
užel
ov
2
ano
MY
4-2
9,
7 1,
9678
13
HO
U v
inic
I Li
pov
1
ano
UH
5-9
1,
8 1,
4509
14
HO
U v
inic
II
Lipo
v 2
an
o U
H 5
-9
1,2
1,14
77
15
H
O
Lipo
v 3
an
o U
H 5
-9
13,0
9,
7890
16
HO
Háj
ová
Lipo
v 4
an
o M
Y 5
-0
2,5
1,99
50
17
H
O H
áj
Louk
a 6
an
o U
H 4
-9
18,0
16
,070
3
18
HO
Hlo
ží
Vel
ká n
ad V
el.
7
ano
UH
4-9
11
,0
2,38
22
19
H
O
Vel
ká n
ad V
el.
9
ano
MY
4-0
2,
0 0,
2820
20
HO
V
elká
nad
Vel
. 10
ano
MY
3-0
4,
0 1,
4009
21
HO
Pod
sedk
y V
elká
nad
Vel
. 1
an
o M
Y 3
-0
4,5
3,22
92
22
H
O Ž
abin
ce
Ves
elí
3
ano
UH
7-8
1,
0 0,
9178
23
HO
Raděj
ovka
P
etro
v, S
trážn
ice,
Raděj
ov
8
ano
HO
0-0
17
,5
0,51
12
24
H
O P
od lu
kam
a B
latn
ička
1
an
o U
H 3
-7
2,5
1,35
17
25
H
O J
asen
ova
Bla
tnič
ka
3
ano
UH
3-7
30
,0
32,0
54
26
H
O
Bla
tnič
ka
5
ano
UH
3-8
1,
0 1,
2305
27
HO
Svo
dnic
e u
Bla
tnic
e B
latn
ice
1
ano
UH
5-7
9,
5 3,
3382
28
HO
Pod
Nad
hajč
inou
B
latn
ice
2
ano
UH
4-7
12
,0
8,00
53
Přílo
hy
P
LO 3
8 . B
ílé K
arpa
ty a
Viz
ovic
ké v
rchy
__
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
____
14
©
Úst
av p
ro h
ospo
dářs
kou
úpra
vu le
sů B
rand
ýs n
. L. –
pob
očka
KR
OMĚŘ
ÍŽ
Přeh
led
VK
P LO
: 38
map
a de
klar
ovan
ých
funk
cí
Poř.
čísl
o ok
r N
ázev
K
atas
trál
ní ú
zem
í čí
slo
prvk
usc
hv.
UP
Reg
istr
.SM
O
Výměr
a h
aPl
ocha
PU
PFL
Pozn
ámka
29
HO
Kob
ylí h
lava
B
latn
ička
5
an
o U
H 3
-7
7,5
9,88
28
30
H
O D
raha
B
latn
ička
11
ano
UH
3-8
9,
0 7,
7675
31
HO
Li
pov
4
ano
UH
5-9
1,
0 0,
7491
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
______________________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 15
Seznam plánů péče o zvláště chráněná území
NPR Javorina UH NPR Zahrady pod Hájem HO NPR Čertoryje HO PR Vlčnovský háj UH PR Sidonie ZL PR Machová UH PP Uvezené UH PP Sviní hnízdo UH PP Okrouhlá ZL PP Chladný vrch ZL PP Bílé potoky ZL
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
______________________________________________________________________________________ 16 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Seznam mapových výstupů
Mapa přehledová 1:50 000 Mapa typologická 1:10 000 Mapa lesních vegetačních stupňů 1:50 000 Mapa cílového hospodaření 1:25 000 Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa 1:25 000 Mapa ÚSES 1:25 000 Mapa deklarovaných funkcí 1:25 000 Mapa funkčního potenciálu 1:25 000 Dopravní mapa 1:25 000
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 30 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA
k základnímu šetření pro zpracování oblastního plánu rozvoje lesů
Přírodní lesní oblast č. 38 - Bílé Karpaty
a Vizovické vrchy
Vyhotovil : Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n/L. pobočka Kroměříž
Červen 1997
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 31
O B S A H Strana 1. Úvod - důvod vyhotovení OPRL .................................................... 3 2. Přírodní lesní oblast 38 - vymezení hranice ..................................... 3 3. Pověření vypracováním OPRL ....................................................... 4 4. Uplatnění připomínek ke zpracování .............................................. 4 5. Kompetence státní správy a ochrany přírody pro zpracování území 4 5.1 Okresní úřady zasahující do LO ..................................................... 4 5.2 Kompetence státní správy ochrany přírody ..................................... 5 5.3 Kompetence schvalování OPRL, LHP a LHO ................................ 5 6. Základní údaje o lesní přírodní oblasti 38 (LO 38) .......................... 5 6.1 Poměry geologické a pedologické .................................................. 6 6.2 Poměry klimatické ......................................................................... 7 6.3 Poměry hydrologické .................................................................... 7 6.4 Poměry vegetační .......................................................................... 7 6.5 Zastoupení základních dřevin v LO 38 (dle databáze LO) .............. 8 6.6 Současné porostní typy .................................................................. 8 6.7 Zastoupení lesních vegetačních stupňů v LO (databáza LO) ........... 9 6.8 Nejrozšířenější lesní typy v LO (databáze LO) ................................ 9 6.9 Hospodářské soubory LO 38 ......................................................... 10 7. Zdravotní stav lesa ......................................................................... 11 7.1 Zhodnocení dosavadního stavu ...................................................... 11 7.1.1 Imisní poškození ............................................................................ 11 7.1.2 Poškození ostatními činiteli ........................................................... 12 7.1.3 Poškození zvěří ............................................................................. 14 7.1.4 Podkorní a listožraví škůdci ........................................................... 14 7.1.5 Hniloby ......................................................................................... 15 7.1.6 Nezdar zalesnění ........................................................................... 15 7.1.7 Historické velké kalamity .............................................................. 16 7.2 Koncepce opatření ........................................................................ 16 7.2.1 Opatření v lesích ohrožených imisemi ........................................... 16 7.2.2 Opatření v porostech ohrožených větrem ...................................... 16 7.2.3 Opatření v porostech poškozených sněhem a námrazou ................ 17 7.2.4 Opatření v porostech poškozených zvěří ....................................... 17 7.3 Ekologická stabilita lesů ............................................................... 17 8. Dopravní zpřístupnění LO ............................................................ 18 9. Výsledky hospodaření v oblasti ................................................... 18 10. Majetkové poměry ....................................................................... 19 11. Původní LHC v oblasti ................................................................. 20 12. Nově určené LHC v oblasti .......................................................... 20 13. Ochrana přírody v rámci LO ........................................................ 21 14. Organizační struktury LČR a významných vlastníků ..................... 21 14.1 Lesy ve správě LČR, s.p. ............................................................. 21 14.2 Lesy ostatních vlastníků ............................................................... 21 15. Kategorizace lesů v LO ................................................................ 22
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 32 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
16. Lesy zvláštního určení .................................................................. 23 17. Funkční potenciál lesů v LO ......................................................... 24 18. Metodika zpracování OPRL ......................................................... 24 18.1 Organizace prací a termín předložení ke schválení ........................ 24 18.2 Personální obsazení ...................................................................... 24 19. Projekt prací OPRL a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů 25 20. Výstupní dokumentace OPRL ...................................................... 26 20.1 Textová část ................................................................................ 26 20.2 Mapová dokumentace ................................................................. 26 21. Seznam příloh předběžné zprávy ................................................. 26
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 33
1. Úvod - důvod vyhotovení OPRL Lesní zákon č. 289/1995 Sb. v § 23 a následná vyhláška MZe ČR č. 83/1996 Sb.
stanoví, že oblastní plány rozvoje lesů rámcově určí hlavní zásady hospodaření v rámci vymezené přírodní lesní oblasti. Budou nástrojem uplatňování jednotné lesnické politiky, rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Cílem OPRL je vytvářet předpoklady pro minimalizaci střetu veřejného a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření orientovaných na dosažení cílového stavu t.j. zachování lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, plnění všech jeho funkcí a podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.
Zásady pro vyhotovení OPRL a jejich obsah je stanoven vyhláškou MZe č. 83/96 Sb. z 19.4.1996.
ÚHÚL Brandýs nad Labem vypracoval v dubnu 1996 Metodiku pro zpracování OPRL, která byla schválena PLH MZe ČR.
2. Přírodní lesní oblast 38 - vymezení hranice OPRL bude pro tuto oblast vyhotoven na základě harmonogramu zpracování
Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem pro období 1996 - 2002. Podle tohoto harmonogramu bude OPRL pro LO 38 zpracováván v letech 1996 - 1997.
Lesní oblast 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy je jednou z 41 vymezených oblastí pro ČR. Rámcový popis hranice je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 83/1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje a vymezení hospodářských souborů.
Přírodní lesní oblast - 38 má výměru cca 55 251 ha, ze které převážná část 98,4 % spadá do jihomoravského regionu a jen 1,6 % do regionu severomoravského (okres Vsetín).
Vymezení LO - hranice : rámcově jsou stanoveny přílohou vyhlášky č. 83 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů.
Západní hranice : Obec Sudoměřice - Petrov - Strážnice - Vnorovy - Veselí nad Moravou - Uherský Ostroh - Ostrožská Nová Ves - Kunovice - Bílovice - Topolná - Pohořelice - Napajedla - Kvítkovice. Tato hranice je kompromisem mezi kviterii geologickými, pedologickými a klimatickými - probíhá na rozhraní třetihorního paleogenu a neogenu, lépe řečeno čtvrtohorních úvalových aluvií a třetihorního flyše.
Severní hranice : Obec Kvítkovice - Louky - Zlín - Želechovice nad Dřevnicí - Lípa - Zádveřice - Vizovice - Bratřejov - Pozděchov (hranice vede po údolnici řeky Dřevnice a potoka Lutoninky a Bratřejovky) - Prlov - Lužná (údolnice potoka Pozděchůvky a říčky Senice).
Východní hranice : Obec Lužná - Lidečko - Horní Lideč (tok Senice) - Střelná (Lyský průsmyk). Zde hranice vstupuje do povodí Váhu.
Jihovýchodní hranice : probíhá po státní hranici se Slovenskem až k obci Sudoměřice (hřeben Bílých Karpat).
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 34 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
3. Pověření vypracováním OPRL Ministerstvo zemědělství ČR jako zadavatel zpracování OPRL pověřilo Ústav pro
hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem č.j. 1056/96 - 5010 ze dne 16.4.1996 zpracováním OPRL včetně přípravy metodiky. Kopie pověření je přílohou předběžné zprávy.
Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast (LO - 38). Bílé Karpaty a Vizovické vrchy zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů - pobočka Kroměříž, nám. Míru 498.
Odpovědným pracovníkem za zpracování je ing. Jaroslav Zatloukal vedoucí pracovní skupiny, ing. Antonín Kusbach specialista typolog.
4. Uplatnění připomínek ke zpracování Na základě § 1, odst. 3 vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb. byl MZe ve Věstníku č.
2/96 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro stanovené LO a byl vyhlášen termín do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své případné připomínky. Mezi vyjmenovanými přírodními lesními oblastmi byla i LO - 38 Bílé Karpaty a Vizovické vrchy. Do stanoveného termínu 31.7.1996 neobdržel zpracovatel žádné připomínky a proto nejsou žádné v této předběžné zprávě zapracovány.
5. Kompetence státní správy a ochrany přírody pro zpracování území Jak vyplývá ze zákona č. 289/95 Sb. § 23 je zadavatelem vypracování oblastního
plánu rozvoje lesů pro danou přírodní oblast Ministerstvo zemědělství ČR, které je ústředním orgánem státní správy lesů a zároveň rozhoduje o kompetencích dle § 49 odst. 2 zákona č. 289/95 Sb. Náležitosti zpracování OPRL (zejména náplň) určuje vyhláška MZe č. 83/96 Sb. ze dne 19.4.1996.
V zpracovávané LO působí ve státní správě lesů : - územní odbor MZe Olomouc - Weellnerova 5, Olomouc 772 00 - územní odbor MZe Brno - Kotlářská 53, Brno 602 00. Hranice působnosti územních odborů jsou zakresleny v příloze. 5.1 Okresní úřady zasahující do LO Ve zpracovávané LO - 38 vykonávají státní správu následující okresní úřady s
kompetencí danou § 48 zákona č. 289/95 Sb. Jsou to : Okresní úřad Hodonín - Národní třída 25, Hodonín 695 32 Okresní úřad Uherské Hradiště - Svatováclavská 568, Uh. Hradiště 686 01 Okresní úřad Zlín - Třída T. Bati 3792, Zlín 760 01 Okresní úřad Vsetín - Horní náměstí 31, 755 01 Vsetín
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 35
5.2 Kompetence státní správy ochrany přírody Kompetence státní správy ochrany přírody jsou detailně řešeny v zákoně o ochraně
přírody a krajiny č. 114/92. Orgány ochrany přírody jsou : Ministerstvo životního prostředí Česká inspekce životního prostředí Správy národních parků a CHKO Okresní úřady Obce Ministerstvo životního prostředí vykonává dle § 50 zákona 289/95 Sb. vrchní státní
dozor v lesním hospodářství a jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody v ČR má kompetence stanovené § 79 zákona 114/92 Sb. Na území LO je vyhlášena chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty se sídlem v Luhačovicích, která je současně biosférickou rezervací světové sítě UNESCO.
5.3 Kompetence schvalování OPRL, LHP a LHO Návrh oblastního plánu rozvoje lesů pro danou oblast schvaluje MZe. Podmínkou
schválení OPRL je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (§ 5, odst. 4 zákona č. 114/92 Sb.). K této problematice dalo MŽP ČR - odbor ochrany přírody pod č.j. 3139/96 ze dne 25.6.1996 své vyjádření. V příloze č. 4 je kopie pro LO 38 - doporučené maximální zastoupení geograficky nepůvodních dřevin.
Součástí zpracování OPRL je základní šetření stanovující podmínky a podrobnosti pro jeho zpracování v dané přírodní lesní oblasti a závěrečné šetření, při kterém orgán státní správy lesů prověří, zda byly dodrženy podmínky, stanovené základním šetřením. OPRL jsou veřejně přístupné na příslušném orgánu státní správy lesů.
Lesní hospodářské plány o výměře větší než 1 000 ha včetně jejich změn schvaluje na základě zákona č. 289/95 Sb. § 49 MZe ČR. LHP o výměře do 1 000 ha, jejich změny, zpracování osnov patří podle § 48 zákona č. 289/95 Sb. do kompetence okresních úřadů.
6. Základní údaje o lesní přírodní oblasti 38 (LO 38) LO 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy se nalézá v JV části České republiky při
státní hranici se Slovenskou republikou. Podle regionálního členění reliéfu ČR leží mezi Dolnomoravským úvalem na západě, Hostýnskovsetínskou hornatinou a Javorníky na severu a severovýchodě. Jako celek náleží k Západním Karpatům. Podle regionálně fylogeografického členění České republiky leží oblast na území obvodu Panonica - Bílé Karpaty stepní a obvodu Mesophytica Carpatica - Bílé Karpaty lesní, Zlínské vrchy a malá část Javorníků.
Na území LO se nalézají tyto biogeografické regiony : Hlucký, Bělokarpatský, velká část Zlínského a JZ výběžky Vsetínského regionu.
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 36 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
6.1 Poměry geologické a pedologické Území patří k Západním Karpatům vnějším. Mají výraznou pásemnou skladbu a
obloukovitý tvar. Na stavbě se podílí geotektonické celky, flyšové pásmo (Magurský flyš) a malou částí Vídeňská pánev.
Magurský flyš - je budován zvrásněnými mořskými sedimenty. Rozumíme jím nepravidelné střídání jílovců, prachovců, pískovců a slepenců ve vrstvách od několika cm do několika m. Flyšové sedimenty dosahují mocnosti přes 1000 m. Magurský flyš se člení na tektofaciální jednotky račanskou, bystrickou a bělokarpatskou. Ty se pak dále člení na různá souvrství (soláňské, bělověžské, zlínské, bystrické, svodnické, nivnické, kuželovské). Ve stavbě magurského flyše se výrazně uplatňuje příčná a podélná zlomová tektonika projevující se zlomy a výrony CO2 a NH4. Na nezdenický zlom je vázán andezitový a bazaltický vulkanismus.
Vídeňská pánev zasahuje na území oblasti jen okrajově svým SV výběžkem. Má charakter pískovců, slepenců, prachových vápnitých jílů a písků.
V kvartéru (čtvrtohorách) se na skalním podkladě vytvořila vrstva fluviálních a deluviálních sedimentů. Nejrozšířenější jsou svahové uloženiny. Fluviální sedimenty se akumulují v údolích větších toků. V kvartéru vznikají i různé mocné vrstvy sprašových hlín, které jsou hojnější v bezlesích částech LO.
Lesní půdy v oblasti je možno pokládat za půdy víceméně v přirozeném stavu, neboť se na nich uchovaly přirozené listnaté porosty. Ani lesní půdy se však nevyhnuly antropogennímu ovlivnění. Bylo to zejména ochuzováním selských půd a půd singulárních lesů vyhrabáváním steliva. Mimo to jsou tato stanoviště často postižena změnou druhové skladby dřevin ve prospěch monokultur borovice a smrku. I mimo bývalé selské lesy byly v minulosti zakládány monokultury, zejména smrkové. Od počátku své existence způsobují svým pomalu rozložitelným opadem postupné okyselování půd a jejich podzolizaci. Za působení kyselých emisí je značná plocha lesních půd oblasti takto biologicky degradována. Převládajícím půdním typem je kambizem. Podle charakteru půdotvorného substrátu rozlišujeme několik subtypů - k. typická mezotrofní, oligotrofní, eutrická, luvická, dystrická, rankerová atd. K méně zastoupeným půdním typům patří luvizemě, rankery či podzoly. Vzhledem ke geologickým a geomorfologickým podmínkám je pro magurský flyš typická téměř úplná absence semihydromorfních půd a hydromorfních půd. K semihydromorfním půdám lze zařadit i nivní půdy fluvizemě v okolí větších toků. Bodový charakter mají i hydromorfní půdy na svahových mokřadech s přítomností proudící vody a svahových glejů. Pokud se týče trofnosti půd, převládají živná stanoviště. Specifický ráz má hřeben Vizovických vrchů a lokální výchozy pískovců v celé oblasti. Na zvětralinách vznikají chudší a kyselejší půdy rázu typickým kambizemí oligotrofních, kambizemí dystrických až podzolů kambických či typických.
Základní půdní vlastnosti charakterizují fyzikální a chemické rozbory půdních vzorků odebraných v půdních sondách v celé oblasti. Sondy byly vybrány tak, aby byla podchycena dominantní lesní stanoviště a zároveň zdůrazněna a zdůvodněna nutnost diferenciace způsobů hospodaření. Syntetickým vyjádřením pedologického průzkumu lesních stanovišť je pak upřesnění charakteristik lesních typů.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 37
6.2 Poměry klimatické Podle klimatické rajonizace ČR (E. Quilt, 1975) je na území LO vylišeno několik
klimatických oblastí. Rozhodující význam má mírně teplá oblast s krátkým mírně suchým létem, mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná. Nejvyšší části LO (vrcholové partie Bílých Karpat) jsou řazeny do chladné klimatické oblasti, pro niž je charakteristické krátké, mírně chladné, vlhké léto, mírně chladné jaro, mírný podzim, zima je mírně chladná s dlouho trvající sněhovou pokrývkou.
Nejteplejší jsou nejnižší území v JZ části s dlouhotrvajícími teplotami průměrem 8,9°C. V nejvýše položených územích klesá průměrná roční teplota pod 6°C.
Pro členitý terén LO je typické tvoření teplotních inverzí. Srážkové úhrny se pohybují od 500 mm do 900 mm. V uplynulých suchých létech
nedosáhly úhrny ani 400 mm. Srážkový deficit nebyl dosud vyrovnán. Větrné poměry jsou ovlivňovány horským masivem Bílých Karpat. Obecně lze říci,
že v zimě převažují východní složky, v létě západní složky větru. Podzim a jaro jsou nestabilní. Důležitý je výskyt bořivých a přepadových větrů. Zajímavý je projev fohnového efektu na úpatí Bílých Karpat.
Projevy mikroklimatu se odráží v druhotném charakteru lesních společenstev a lesní fytocenózy (vegetační poměry).
6.3 Poměry hydrologické Území LO patří hydrologicky k povodí řek Moravy a Váhu. Rozvodnice jde z větší
části po hlavním hřebenu Bílých Karpat. Pouze řeka Vlára se zařezává až do masivu Vizovických vrchů. K dalším větším tokům oblasti patří řeky Olšava a Velička. Nejvodnějším obdobím je jaro - jarní tání s povodněmi.
Nejnižší průtoky se vyskytují v září. Pro toky oblasti je typická velká rozkolísanost průtoků. Tu zapříčiňuje malá retenční schopnost flyše. Na jihu dochází ke každoročnímu vysychání toků. Naopak při přívalových lijácích v letních bouřkách mohou průtoky kulminovat. Změnu a rozkolísanost průtoků také ovlivňuje nevhodné hospodaření v krajině. Celkově je flyšové území charakterizováno nedostatkem vody. Pramenné vývěry jsou málo časté, vydatnost vývěrů charakteru svahových mokřadů je málo. Geologické podmínky jsou příčinou vývěrů minerálních pramenů vázaných na Nezdenický zlom a Luhačovické údolí. Roztroušeně pak u Suché Loze, Březové, na Brumovsku, ve Strání a Korytné.
6.4 Poměry vegetační Rozvržení lesních vegetačních stupňů (LVS) odpovídá sousedním flyšovým
pohořím. Typickým vegetačním společenstvem jsou bohaté dubové bučiny a bohaté bučiny a vlivem lidské činnosti v posledních staletích vzniklé dubové či bukové habřiny či dubové a bukové pařeziny, které se staly druhotnou ale stabilní složkou přírodních společenstev Bílých Karpat a Vizovických vrchů. Zajímavým jevem je absence jedle ve velké části oblasti. Původní je přítomna pouze v SV části na Valašskokloboucku, kam proniká z Javorníků a Beskyd. LO tak zahrnuje dominantní bezjedlovou část a část s jedlí. V jedlové
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 38 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
části je vytvořeno specifické lesní společenstvo - dubová bučina s jedlí, kde dochází na anhydromorfních stanovištích k míšení dubu s jedlí. Toto společenstvo přechází přímo do jedlových bučin.
V bezjedlové části má na porostní skladbu největší vliv expozice. V polohách do 650 - 700 m n.m. zaujímají dubové bučiny (3. LVS) slunné svahy, zatímco stinné náleží bučinám (4. LVS) . Typickým příkladem je hřeben Vizovických vrchů. V nižších polohách (200 - 400 m n.m.) se na stinných svazích vyvinuly dubové bučiny (3. LVS), slunné svahy zaujímají bukové doubravy (2. LVS).
Nejteplejší partie na okrajích komplexů s vysychavým stanovištěm patří habrovým doubravám (1. LVS). V nadmořských výškách nad 700 m se vliv expozice uplatňuje méně. Zde je typický výskyt bučin (4. LVS) v bezjedlové části a jedlových bučin (5. LVS) v jedlové části.
Všeobecně lze říci, že oblast patří k nejzachovalejším lesním celkům ve vztahu k původnosti lesních společenstev.
6.5 Zastoupení základních dřevin v LO 38 (dle databáze LO)
Dřevina Plocha (ha) % SM 17 413 32 JD 947 2 BO 6 566 12 MD 2 640 5 DB 7 986 15 BK 11 933 22 HB 3 207 6 JV 609 1 JS 664 1 BR 745 1 OL 448 1 LP 1 048 2 100%
Z tabulky je zřejmé, že jehličnaté dřeviny zaujímají 51 % a listnaté 49 % rozlohy.
Takto příznivý poměr je ojedinělý. 6.6 Současné porostní typy : smrkový (SM monokultury, směsi s převahou SM) borový (BO monokultury, směsi s převahou BO) jedlový (JD monokultury, směsi s jedlí nad 20 %) dubový (Doubravy, směsi s převahou DB) bukový (Bučiny, směsi s převahou BK) les nízký kvalitní (DB, HB, směsi DB, HB často se semennými jedinci) les nízký nekvalitní (DB, směsi DB + HB, HB - špatná kvalita) olšový (JS) (OL /JS/ porosty na aluviích)
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 39
Okrajově se vyskytují skupiny cenných lisnáčů (LP, KL), které byly založeny uměle. Tyto porostní typy jsou zohledněny při tvorbě hospodářských souborů.
6.7 Zastoupení lesních vegetačních stupňů v LO (databáze LO) 0. LVS 2 ha + 1. LVS 148 ha 0,3 % 2. LVS 11 446 ha 20,7 % 3. LVS 29 209 ha 52,8 % 4. LVS 9 676 ha 17,5 % 5. LVS 4 770 ha 8,7 % ---------------------------------------------------- 55 251 ha 100 % 6.8 Nejrozšířenější lesní typy v LO (databáze LO) (nad 1 000 ha)
2H2 Hlinitá bk doubrava s ostřicí chlupatou na mírných svazích 2 265 ha 2H3 Hlinitá bk doubrava s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech 1 837 ha 2H4 Hlinitá bk doubrava s ostřicí chlupatou a horskou na mírných svazích 3 260 ha 2B2 Bohatá bk doubrava strdivková na svazích 1 090 ha 3K3 Kyselá db bučina biková na svazích 1 059 ha 3S5 Svěží db bučina biková se šťavelem na hřbetech a svazích 1 031 ha 3S7 Svěží db bučina biková s ostřicí chlupatou .... 1 467 ha 3B1 Bohatá db bučina strdivková na svazích 1 031 ha 3B5 Bohatá db bučina s ostřicí chlupatou na svazích 6 728 ha 3B8 Bohatá db bučina s jedlí na svazích 1 700 ha 3H2 Hlinitá db bučina s ostřicí chlupatou na mírných svazích 9 908 ha 3H6 Hlinitá db bučina s ostřicí a bršlicí na mírných svazích 1 934 ha 4B4 Bohatá bučina javorová na svazích 4 427 ha 5B1 Bohatá jedlová bučina mařinková na svazích 3 400 ha
Další údaje - zastoupení věkových stupňů - zásoby databáze LO - těžby
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 40 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
6.9 Hospodářské soubory LO 38
HS Cílové hospodářství H. způsob U/od Poč. obnovy Cíl. druhová skladba215 DB hosp. exponovan.
stanovišť nižších poloh N, P 120/30 101 DB7, BO1, LP(BK)1,
HB1, MD alt. BO 235 DB hosp. kyselých
stanovišť nižších poloh P, N 130/30 111 DB8, LP(BK)1, HB1,
BO, MD 251 DB hosp. živných
stanovišť nižších poloh N, H 100/20 91 DB7, BK(LP)2, HB1,
MD, BO 253 DB hosp. živných
stanovišť nižších poloh N, H 100/20 91 DB7, BK(LP)2, HB1,
MD, BO alt. BO 255 DB hosp. živných
stanovišť nižších poloh P, N 160/30 141 DB7, BK(LP)2, HB1,
MD 257 DB-BK hosp. živných
stanovišť nižších a středních poloh
N, H 110/30 91 DB7, BK(LP)1, MD1,HB1 3. LVS alt. BK
259 DB-BK hosp. živných stanovišť nižších a středních poloh
H, N 70/20 61 DB7, BK(LP)1, MD1,HB1 3. LVS alt. BK
297 OL hosp.podmáčených stanovišť
N 90/20 81 OL8, JS2, OS, BR, VR, SM
411 BK-SM hosp.exponov. stanovišť střed. poloh
N, P 110/30 91 SM5,BK3,MD1,BO1, DB alt.SM5,BK3, KL1,MD1,DB
416 BK hosp. exponovan. stanovišť střed. poloh
P, N 130/30 111 BK8, BO1, DB1 alt.BK6,KL2,DB1,JS1
431 BK-SM hosp. kyselých stanovišť střed. poloh
P, N, H 110/ 30-40
91 SM5, BK3, MD1, BO1, DB
433 BK-BO hosp. kyselých stanovišť střed. poloh
H, N, P 110/20 101 BO6, BK3, MD1, SM, DB
436 BK hosp. kyselých stanovišť střed. poloh
P, N 130/30 111 BK8, BO1, DB1, SM
451 BK-SM hosp. živných stanovišť střed. poloh
H, N 100/30 81 SM5, BK2, KL1, LP1,MD1
453 BK-SM hosp. živných stanovišť střed. poloh
H 100/20 91 SM4, BK3, KL1, DB1, MD1
456 BK hosp. živných stanovišť střed. poloh
P 120/30 101 BK7, KL(LP)1, DB1, MD1
511 BK-SM hosp.exponov. stanovišť vyšších poloh
N, P 120/30 101 SM5, BK3, JD1, BO1,alt. SM5, BK3, KL1, JD1
516 BK hosp. exponovan. stanovišť vyšších poloh
P, N 140/40 121 BK7, SM2, JD1, KL alt. BK6, JD2, KL1, SM1
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 41
HS Cílové hospodářství H. způsob U/od Poč. obnovy Cíl. druhová skladba551 BK-SM hosp. živných
stanovišť vyšších poloh
N, H, (P) 110/30 91 SM5, BK2, KL1, JD1,MD1
552 BK-JD(JD) hosp. živn. stanovišť vyšších poloh
P, N, V 120/ 30-40
101 BK6, JD3, SM1, MD alt. JD
556 BK hosp. živných stanovišť vyšších poloh
P 130/30 111 BK6, JD2, SM1, KL1,MD
249 Větrolamy V - - DB6, LP3, JV1, HB, JS, KS, OŘČ, keře
1441 PHO I. podle příslušného HS a instrukcí hospodaření v PHO 2441 Ochr. pásmo zdrojů př.
léčivých a stol.min.vod podle příslušných HS a instrukcí lázní Luhačovic
1446 NPR, PR, PP podle příslušných plánů péče orgánů ochrany přírody 2446 Genov. základna BK P 140/40 121 BK8, KL1, JS1, DB,
LP, HB, JL, JV, TŘ, BŘK, JD
445 Genová základna DB P, N 170/40 151 DB7, BK1, HB2, MD,LP
447 Obory, bažantnice podle příslušného HS a mysliveckého průzkumu 3441 Ostatní zájmy podle příslušného HS a požadavků veřejného zájmu
7. Zdravotní stav lesa
Lesní oblast 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy patří díky své dřevinné skladbě k stabilnějším lesním oblastem, je odolnější proti biotickým a abiotickým škodlivým činitelům. Podíl jehličnanů a listnáčů je vzácně vyrovnaný, jehličnany zaujímají 51 % plochy, listnáče 49 %.
7.1 Zhodnocení dosavadního stavu
7.1.1 Imisní poškození
Lesní oblast (LO) je zařazena do dvou pásem imisního ohrožení. Převážná část je zařazena do pásma D, malá část je zařazena do pásma C. Zákresy pásem jsou na mapách dlouhodobých opatření ochrany lesa. Pásmo C zahrnuje pouze 7,7% plochy LO. Maximální stupeň poškození porostů je 2. Zdroje imisního poškození jsou dálkové, zejména Ostravská aglomerace, dalšími zdroji imisního znečištění jsou Zlínsko-otrokovická aglomerace a elektrárna Hodonín. Na poškození se dále podílejí průmyslové podniky v městech sousedících s LO. V rámci republiky se jedná o imisně málo poškozenou LO.
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 42 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
7.1.2 Poškození ostatními činiteli
Nahodilé těžby v LO ukazuje následující tabulka a graf :
Předmýtní nahodilá Mýtní nahodilá Celkem jehl. list. jehl. list. 1986 22884 6785 23625 3502 56796 1987 28925 7242 19932 4014 60113 1988 12280 5256 11327 2783 31646 1989 18086 6215 21422 3921 49644 1990 27358 2320 59311 10726 99715 1991 19394 7880 18788 5827 51889 1992 21547 5271 21741 3623 52182 1993 89141 9678 38870 5008 142697 1994 74424 4118 51010 4271 133823 1995 77959 8271 90389 3963 180582 celkem 391998 63036 356415 47638 859087 celk.těžba 469800 474900 1277500 719200 2941400 % nahodilé 83,4 13,3 27,9 6,6 29,2
m3
0
20000
40000
60000
80000
100000
120000
140000
160000
180000
200000
1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995
m3
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 43
Z tabulky je patrné, že podíl nahodilých těžeb byl nejvyšší u jehličnatých dřevin, s extremním vzestupem hodnot v letech 1993 - 1995. Tento vzestup souvisí s vývojem klimatu v těchto letech, zejména se silnými přísušky a následným rozvojem kůrovců. V minulých deceniích podíl nahodilých těžeb nepřevýšil 20%. Příčiny nahodilých těžeb v letech 1988 - 1995 ukazuje následující graf:
0
20000
40000
60000
80000
100000
120000
140000
160000
180000
200000
1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 celkem
vítrsníhimisesuchokůrovcihnilobyostatní
Z uvedených dat vyplývá, že v extremně teplých a suchých letech jsou příčinami
nahodilých těžeb sucho a dále kůrovci, kteří mají ideální podmínky pro rozmnožení (3 generace během jednoho roku). LO byla postižena větrnými polomy na přelomu osmdesátých a devadesátých let, v letech 1992 - 94 byly opakované škody mokrým sněhem, zejména ve stadiu tyčkovin a tyčovin. Při škodách sněhem je nutné si uvědomit, že údaj v metrech krychlových nevypovídá přesně o charakteru poškození, neboť tyto porosty mají malou zásobu na hektar. Plošně jsou škody tudíž větší. Největší škody větrem byly koncentrovány do lokality „Rasová“, nyní v majetku obce Komňa, kde je rozsáhlý blok smrkových porostů rovrácený přepadavými větry převážně z jižního směru. Silně je také ohrožena lokalita „Vasilsko“, kde je blok stejnověkých smrkových porostů silně napadených hnilobami (1. generace lesa). Škody větrem se objevují v celé oblasti, nevyjímajíc ani listnaté porosty, ale kalamity jsou plošně omezené z důvodu druhové pestrosti porostů. Podíl dřevin na nahodilých těžbách podle druhu poškození ukazuje následující tabulka:
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 44 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Vítr Sníh Imise Sucho Kůrovci Hniloby Ostatní Celkem Smrk 161 299 79 226 4 899 132 369 148 837 6 107 18 559 551 296 Borovice 3 528 102 950 0 2 352 1 474 0 13 588 123 892 Dub 1 586 0 0 1 068 0 0 39 079 41 733 Buk 18 624 164 0 2 664 0 352 255 22 059 Ostatní 11 488 498 0 6 916 523 480 35 188 55 093 Celkem 196 525 182 838 4 899 145 369 150 834 6 939 106 669 794 073
U dubu největší podíl nahodilých těžeb tvoří odumírání dubů způsobené tracheomykózou, u ostatních dřevin je převaha nahodilých těžeb způsobená odumíráním jedle.
7.1.3 Poškození zvěří
Škody jsou lokální vzhledem k faktu, že hustota populace zvěře je nestejnoměrná. Největší škody jsou v oblastech výskytu jelení a mufloní zvěře, dále jsou škody patrny v oboře Radějov určené k chovu zvěře dančí. Jelení zvěř se koncentruje v severní části LO (revíry Sidonie, Štítná n. Vláří a Bojkovice lesní správy Luhačovice), největší škody okusem a loupáním jsou v oblasti Vlárského průsmyku. Přesto, že v této oblasti jsou velmi dobré podmínky pro přirozenou obnovu buku a buk se také masově zmlazuje, škody okusem a loupáním narušují řádnou výchovu lesních porostů. Velmi silné škody mufloní zvěří jsou na revíru Vápenky lesní správy Strážnice, kde na části revíru (3 oddělení) došlo koncem osmdesátých let k silné koncentraci mufloní zvěře a škody ohryzem a loupáním stouply na takovou míru, že v části porostů jsou nutné rekonstrukce. Na této lokalitě v současné době nejsou nové škody mufloní zvěří vzhledem k silnému snížení stavů.
7.1.4 Podkorní a listožraví škůdci
K rozvoji podkorního hmyzu (kůrovci Ips sp., Pityogenes chalcographus) došlo v souvislosti vývoje klimatu směrem k horkým a suchým létům a mírným zimám (1992 - 1994), kdy mimo příznivých podmínek pro rozvoj (3 generace) dochází k oslabení živné rostliny, v tomto případě smrku ztepilého. Tyto faktory vedly ke kalamitnímu zvýšení populace a k silným škodám. Nejvíce se škody projevily v 2. - 4. vegetačním stupni, zhruba po čáru 550 m n.m., kde je smrk nejvíce ohrožený přísušky. V oblasti Vizovických vrchů přemnožení zasáhlo i vyšší polohy. V současné době je kalamita na ústupu, mimo vlastních asanačních těžeb se na snížení populační hustoty podílelo nasazení kombinace lapáků a feromonových lapačů. Převážná část větších majetků se s kalamitou vypořádala, problematickými zůstávají některá ohniska kůrovců na drobných majetcích. V letech 1990 - 1993 se na modřínech silně přemnožil tesařík Tetropium gabrieli, který do té doby vystupoval jen jako sekundární technický škůdce dřeva. Při přemnožení se stává primárním škůdcem modřínů. V roce 1992 byly nižší polohy střední části LO napadeny
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 45
pilatkou smrkovou. V nejvíce poškozených lokalitách bylo proti škůdci zakročeno postřiky.
7.1.5 Hniloby
Prakticky v celé oblasti je hnilobami nejvíce poškozený smrk, jako místně nepůvodní dřevina v oblasti s převahou živných půd. Napadení houbovými patogeny je umocněno ještě tím, že smrk byl masově zaváděn na bývalé nelesní plochy, kde tvoří první generaci lesa. Základními houbovými patogeny na smrku jsou Heterobasidion annosus (červená hniloba) a václavky (Armillaria sp.) Podíl napadených jedinců stoupá s věkem porostů a v porostech starších 80 let je v průměru 25%. V LO se vyskytují porosty se 100% napadením hnilobami. Hniloby na listnáčích, zejména na buku jako nosné listnaté dřeviny, se projevují v mýtních porostech, kde mimo vlastní hniloby dřeva způsobují tzv.“nepravé jádro“, snižující kvalitu dřeva. Podíl stromů s nepravým jádrem v porostech starších 140 let dosahuje až 60%. Z toho důvodu je nutné v bukových porostech neprodlužovat obmýtí a obnovu porostů dokončit ve 130 - 140 letech porostu. Hlavními houbovými patogeny jsou troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) a dřevomor kořenový (Hypoxylon deustum).
7.1.6 Nezdar zalesnění 1966 - 1975 1976 - 1985 1986 - 1995 1996 - 2007 plánovaný - 20 20 25 skutečný 19,6 21,9 27,9 -
Zvýšení nezdaru zalesnění oproti minulým deceniím jde zejména na úkor jarních přísušků, dále na zvýšení škod zvěří z důvodu změny technologií ochrany kultur od oplocování k ochraně chemické. V současné době ale stoupá podíl oplocení v ochraně kultur proti zvěři. Dále se na zvýšení nezdaru projevila změna technologií směrem k velkým holosečím, u kterých je ochrana kultur obtížnější. Vzhledem k převaze živných stanovišť se jako jedna z příčin nezdaru zalesnění ukazuje také buřeň, zejména na velkých holosečích. Z toho důvodu je nutné zalesňovat ihned po provedených těžbách, tj. v prvním roce vzniku holiny, než dojde k silnému rozvoji buřeně. Příčiny nezdaru v % udává následující tabulka: Příčiny %
sucho 49,1 buřeň 14,3 zvěř 19,5 nekvalitní sazenice 10,0 klikoroh 3,2 mráz 2,4 ostatní 1,5
celkem 100,0
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 46 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Podíl přirozené obnovy činil 7,9 %, což je v oblasti optima buku velmi málo a je nutné podíl přirozené obnovy zvýšit.
7.1.7 Historické velké kalamity
Vzhledem k poměrně velké ekologické a statické stabilitě porostů v lesní oblasti nedošlo v historické době k rozsáhlým kalamitám zasahujícím rozsáhlé plochy lesa. Biotičtí a abiotičtí činitelé působili v plošně omezených lokalitách. Z evidence minulých LHP je patrno, že žádná kalamita nedosáhla úrovně poškození lesa (podíl nahodilých těžeb) jako kalamity v deceniu 1986 - 1995.
7.2 Koncepce opatření
7.2.1 Opatření v lesích ohrožených imisemi
Pásmo C imisního ohrožení je charakterizováno středním a nižším imisním zatížením při poměrně příznivých stanovištních podmínkách. Ve způsobu hospodaření jde především o stabilizaci porostů citlivých dřevin (smrk) tak, aby doba mezi počátkem poškození a rozpadem porostů se maximálně prodloužila. Jednoznačně převažují pozitivní vlivy výchovného zásahu. Uvolnění korun stromů poskytuje zvýšený světelný požitek a tedy lepší podmínky pro činnost asimilačních orgánů. Celkově přispívá ke zvýšení odolnosti i to, že se výchovným zásahem odstraní především poškození jedinci. S výchovou je nutné začít včas, tj. v době, kdy se porost začíná zapojovat. Současně je nutné vytvářet na okrajích porostů a v návětrných stranách hustý porostní plášť důležitý pro snížení rychlosti proudění vzduchu v porostech a tím i imisního toku. Je nutno zachovat celistvost porostů. Důležitou a prakticky významnou možností, jak snížit celkový vliv imisí na les, je snížit vliv dalších stresových faktorů (hmyzí škůdci, houbové choroby apod.). V rozpracovaných poškozených smrkových porostech je nutné snížit obmýtí a zkrátit obnovní dobu. Listnaté porosty neobnovovat předčasně, při jejich obnově důsledně využít přirozené obnovy. Ucelené smrkové porosty bez známek poškození předčasně nerozpracovávat.
7.2.2 Opatření v porostech ohrožených větrem
Východiska obnovy je nutné zakládat v závětrných částech porostů s ohledem na převládající směr škodlivých větrů. Je nutné zachovat porostní pláště, neprořeďovat návětrné strany porostů, ani z důvodu uvolňování zmlazení. Labilní porosty rozvrácené větrem je nutné urychleně obnovit. Zakládat je nutné porosty smíšené, z hlediska statické stability je výhodnější jednotlivé smíšení více a méně odolných dřevin než smíšení skupinovité. Ve výchově je nutné udržet kostru porostů tvořenou odolnými dřevinami, nedovolit jejich zatlačení do podúrovně porostu. V návětrných stranách a podél rozdělovacích linií je nutné udržovat dlouhé koruny. Návrh vnitřního zpevnění porostů je dán v mapách dlouhodobých opatření ochrany lesa (lokality Rasová a Vasilsko).
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 47
7.2.3 Opatření v porostech poškozených sněhem a námrazou
Výše jmenovanými činiteli byly nejvíce poškozeny stejnověké nesmíšené
monokultury borovice, dále smrku. Největší poškození je na živných půdách, ale poškozeny byly i porosty na půdách kyselých. Proto je nutné změnit způsob pěstování borových porostů. Zcela nevhodné jsou monokultury, odolnější jsou smíšené porosty borovice s listnáči (BK, HB, LP). U smrkových porostů by štíhlostní koeficient tyčkovin a tyčovin neměl překročit hodnotu 100.
7.2.4 Opatření v porostech poškozených zvěří
V současné době došlo ke snížení stavu zvěře a převážná většina škod je staršího data. U silně poškozených porostů je nutné rozhodnout podle míry poškození a vývoje porostu (snížení zakmenění, odumírání stromů) o eventuelní těžbě z hospodářské nutnosti. U ostatních poškozených porostů je nutné v pěstebních zásazích vylučovat nejvíce poškozené kmeny. U těchto porostů je vhodné v závislosti na míře poškození snížit obmýtí. V poškozených porostech, které jsou i v současné době ohroženy zvěří, je nutné v prvé řadě snížit tlak zvěře na porosty. U těchto porostů by neměla být krmná zařízení a měl by zde být vykonáván zvýšený lovecký tlak na zvěř. Nepoškozené kmeny by měly být ochráněny (pletiva, nátěry), kultury řádně oploceny.
7.3 Ekologická stabilita lesů
Ekologickou stabilitou lesů rozumíme schopnost odolávat stresovým vlivům, tlumit jejich činnost na okolí a vyrovnávat a zahlazovat vzniklé poruchy. Ekologicky stabilní porosty jsou v převážné míře stabilní i staticky.
Pro udržení a zvýšení ekologické stability lesů byl vytvořen Územní systém ekologické stability (ÚSES). ÚSES je vytvářen tak, aby vznikla nepravidelná síť vnitřně ekologicky stabilních segmentů geobiocenóz, které jsou funkčně a prostorově účelně rozmístěny s cílem zachování druhové rozmanitosti. Propojením segmentů je umožněna migrace a komunikace organismů. Podle biogeografického významu dělíme ÚSES na nadregionální, regionální a lokální. Podle prostorově funkčních kriterií se prvky ÚSES dělí na:
BIOCENTRA - jsou tvořena ekologicky významnými částmi lesních geobiocenóz, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného genofondu při zachování účelného hospodaření v lese (obnova a výchova porostů).
BIOKORIDORY - jsou stabilizační prvky liniového charakteru, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují migraci organismů mezi biocentry. Minimální šířka lokálního biokoridoru je 15 m, minimální šířka regionálního a nadregionálního biokoridoru činí 40 m.
Návrh hospodářských opatření v prvcích ÚSES je uplatněn v rámcových směrnicích: - v lese hospodářském odchylkou od modelu hospodaření - v lese ochraném a zvláštního určení přímo hospodářským souborem.
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 48 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
Odchylky od modelů jsou na zvláštním listě rámcových směrnic hospodaření.
Vymezení ÚSES je na mapách dlouhodobých opatření ochrany lesa. Vymezení bylo přejato ze schválených generelů ÚSES na celém území mimo oblasti CHKO Bílé Karpaty, kde k datu zpracování OPRL nebyly generely ÚSES k dispozici.
8. Dopravní zpřístupnění LO Celá lesní oblast je rozložena od východní státní hranice do hloubky 20-40 km
vnitrozemí. Jedná se o výškově značně diferencovaný terén v rozpětí 200-970 m n.m. Dopravní zpřístupnění je dobré a to veřejnými asfaltovými silnicemi, na které
navazují lesní cesty typu 1L nebo 2L a v některých případech 3L. V posledních letech stav lesní sítě doznává určitých negativních změn, v důsledku
vynakládání nedostatečných finančních prostředků, které jsou zapotřebí především na údržbu stávající sítě. V počátcích se jedná o drobnější opravy způsobené provozem po těchto komunikacích (výtluky, narušení přibližováním, podmáčením a pod.), které opomenuty rychle znehodnocují současný stav.
Zpracování transportních segmentů (technologická typizace) bude doloženo v průvodní zprávě konečného zpracování GPRL pro lesní oblast č. 38.
Celou oblast je možné hodnotit jako dobře dopravně zpřístupněnou. 9. Výsledky hospodaření v oblasti Na základě rozboru databáze platných LHP. T ě ž b a : Zásoba jehličnatá - 8 353 200 m3 b.k. listnatá - 6 259 300 m3 b.k. celkem - 14 612 500 m3 b.k. Roční těžba obnovní jehličnatá - 127 750 m3 b.k. listnatá - 71 920 m3 b.k. celkem - 199 670 m3 b.k. Roční těžba výchovná jehličnatá - 46 980 m3 b.k. listnatá - 47 690 m3 b.k. celkem - 94 470 m3 b.k. Roční těžba celková jehličnatá - 174 730 m3 b.k. listnatá - 119 410 m3 b.k. celkem - 294 140 m3 b.k.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 49
Z toho TN celková - 859 087 m3 b.k. t.j. 29,2 % TN přemýtní - 455 034 m3 b.k. t.j. 48,2 % TN mýtní - 404 053 m3 b.k. t.j. 20,2 % Průměrná výše celkové roční těžby na 1 ha porostní plochy činí 5,32 m3 b.k., což o
1/5 převyšuje celostátní průměr. Zvýšení lze vysvětlit kvalitou porostů. Roční úkol - probírky 43 830 ha prořezávky 10 361 ha Roční úkol zalesnění z těžby 5 238 ha Jednotlivé roční nahodilé těžby jsou uvedeny v kapitole 7.1.2 - poškození, kde je i
rozbor příčin. 10. Majetkové poměry Do roku 1991, kdy nabyl účinnost zákon č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, byly lesy ve sledované oblasti z 87% v užívání státu, 13% v užívání zemědělských družstev a zanedbatelné 0,02% soukromé.
Po roce 1991 začal restituční proces navrácení lesních majetků fyzickým osobám dle citovaného zákona. Dle zákona č. 172/91 Sb. přešlo ze zákona vlastnictví lesních pozemků na obce.
Při navrácení lesních majetků jsou povinnou osobou Lesy České republiky, s.p. Přehled o majetkových poměrech ve sledované oblasti podává následující tabulka.
Soukromé LO - 38 Plocha Stát Obce do 50 ha nad 50 ha LHC Luhačovice 29 502 9 749 7 185 6 890 5 678 LHC Brumov 17 303 5 623 2 495 6 759 2 426 LHC Strážnice 7 512 4 340 914 1 265 993 LHC Vsetín 934 886 - 48 - C e l k e m 55 251 20 598 10 594 14 962 9 097 % 100 37,3 19,2 27,0 16,5
Údaje vycházejí z platných LHP zpracovaných po roce 1991 (LS Strážnice, LS Luhačovice). Na bývalé LS Brumov (sloučeno nyní s LS Luhačovice) právě probíhá venkovní zpracování LHP. Předložené údaje jsou aktuální i když nejsou konečné, poněvadž restituční nároky doznávají stálých změn, ať už z důvodů předložených nových nároků či soudních pří.
Největším vlastníkem lesů v lesní oblasti je stát, který vlastní 20 598 ha lesa, což je 37,3%. Obce vlastní 10 594 ha lesa a to je 19,2%.
Z fyzických osob s majetkem nad 50 ha lesa jsou to :
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 50 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
majetek E. Horáková 114 ha Wichtrle 558 ha A. Kuba 399 ha V. Orozsová 733 ha R. Šilhánek 104 ha A. Tomešová 994 ha J. Urban 498 ha Poláchová 493 ha Na území LO je velký podíl drobných majitelů. 11. Původní LHC v oblasti Původní lesní hospodářské celky byly vytvořeny na základě zákona č. 96/77 Sb. a
vyhlášky č. 13/78 Sb. - „Rozhodnutím o určení lesních hospodářských celků“ MLVH č.j. 30353/ORLH/78 z 15.3.1978 č.j. 30418/ORLH/78 ze dne 10.7.1978. Hranice těchto celků byly stanoveny souhlasně s hranicemi bývalých lesních závodů státních lesů. Státní lesy vykonávaly i odbornou správu u ostatních vlastníků a uživatelů.
Jedná se o části : LHC Brumov platnost 1988 - 1997 - 17 303 ha LHC Vsetín 1990 - 1999 - 934 ha LHC Luhačovice 1994 - 2003 - 29 502 ha LHC Strážnice 1987 - 1996 - 7 512 ha 12. Nově určené LHC v oblasti Na části území LO-38 v bývalém LHC Strážnice došlo při obnově LHP k vyhlášení
nových LHC s platností 1.1.1997 - 31.12.2006. Jedná se o LHC Strážnice - LČR LHC Nová Lhota - obec Nová Lhota LHC Singulární společnost Nová Lhota LHC Suchov - obec Suchov LHC Javorník - obec Javorník LHC Singulární společnost Javorník LHC Lesní družstvo Javorník LHC Lesní družstvo Velká nad Veličkou LHC Singulární společnost Velká nad Veličkou LHC Sdružení vlastníků lesa na Kobylí hlavě LHC Tvarožná Lhota - obec Tvarožná Lhota LHC Hrubá Vrbka + Singulární společnost Hrubá Vrbka LHC Sdružení vlastníků lesa Dubník LHC Radějov - obec Radějov
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 51
13. Ochrana přírody v rámci LO Na území LO je od 3.11.1980 zřízena výnosem ministerstva kultury ČSR č.j.
17644/80 CHKO Bílé Karpaty. Jedná se o nejzápadnější část karpatského masivu na ploše 715 km2. Toto území je rozloženo do tří správních okresů a sice Zlín, Uherské Hradiště a v jižní části Hodonín.
CHKO Bílé Karpaty má sídlo v Luhačovicích a expozitury ve Veselí nad Moravou a v Brumově. Pro jmenované území je vylišena i zonace. Zákres CHKO Bílé Karpaty je na přiložené přehledové mapě. Součástí tohoto území je i řada maloplošných chráněných území. Od roku 1996 je území CHKO zapojeno do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO, jako šestý zástupce z ČR.
14. Organizační struktura LČR a významných vlastníků 14.1 Lesy ve správě LČR, s.p. Lesy České republiky, s.p. se sídlem v Hradci Králové se člení na oblastní
inspektoráty (OI), lesní správy (LS) a revíry. Oblast spadá do působnosti OI LČR. OI LČR - Rožnov pod Radhoštěm, B. Němcové 1720 OI LČR - Zlín, Třída T. Bati 2513 OI LČR - Brno, Dukelská tř. 89 LS Strážnice, Zámek 673 LS Luhačovice, Uherskobrodská 81 LS Vsetín, U skláren 781 14.2 Lesy ostatních vlastníků Na bývalé LS Strážnice - nyní samostatně LHC LS Luhačovice - Seče, Lesní družstvo Slavkov, Orozsová, Šilhánek, Tomešová, Urban, Poláchová a singuláry : Bánov, Bojkovice, Bzová, Doubravy, Krhov, Lhotsko, Ludkovice, Luhačovice, Nedachlebice, Nezdenice, Prakšice, Provodov, Řetechov, Strání, Suchá Loz, Uh. Brod, Zádveřice, Komňa, Záhorovice + obce LS Brumov - obce : Vlachovice, Loučka, Poteč, Újezd, Lipová, Drnovice, Vysoké Pole, Vlachova Lhota, Nedašova Lhota, Dolní Lhota, Bratřejov, Sehradice, Štítná, Francova Lhota, Jestřabí, Lačnov, Křekov, Študlov, Slavičín, Brumov-Bylnice
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 52 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
- Zbrojovka Vsetín, Lesní družstvo Slopné, Lesní družstvo Loučka „Malinová stráň“, Singulár Sehradice, Lesní sdružení Vysoké Pole, majetek E. Horáková, Lesní sdružení „Horka“, Lesní singulární společnost Slopné, Lesní singulární společnost Horní Lhota, Sdružení vlastníků lesa Újezd, Singulární společnost Šanov, Lesní společnost Návojná, Singulár Brumov, Wichtrle, Lesy-dřevo Bruntál, Lesní družstvo „Planodíl“, Singulární společnost Bylnice, Lesní družstvo Haluzice. 15. Kategorizace lesů v LO Pro kategorizaci lesů v lesní oblasti jsou použity údaje ze stávajících LHP, kde byla
kategorizace řešena dle tehdy platných zákonných norem, což byl zákon č. 96/77 Sb. a vyhláška č. 13/78 Sb.
Nově řeší kategorizaci zákon č. 289/95 Sb. Mimo náplně OPRL bude řešeno nové zařazení lesů do příslušných kategorií v souladu s novým lesním zákonem. Toto je nutno uzavřít do roku 2000. K řešení byla vydána MZe ČR Metodická informace č.j. 1539/96019 ze dne 3.6.1996 a pro zpracování je schválen harmonogram.
K a t e g o r i e LHC Plocha
10 2d 24
3a 31
3b 32
3c 33
3d 34
3e 35
3g1 36
3g2 36
3g3 36
Strážnice 7511,92 4974,68 114,53 - - 1362,27 57,62 134,99 - - 867,83 Luhačovice 29501,85 23547,96 41,01 35,74 1598,32 - 125,25 2458,21 23,08 142,06 1530,22 Brumov 17303,53 13181,14 - 4,52 300,45 - 42,95 659,03 - 578,80 2536,64 Vsetín 933,93 812,78 - - - - - 121,15 - - - Celkem 55251,23 42516,56 155,54 40,26 1898,77 1362,27 225,82 3373,38 23,08 720,86 4934,69 % 100 76,95 0,28 0,07 3,44 2,47 0,41 6,11 0,04 1,30 8,93
V šetřené LO se vyskytují všechny 3 kategorie lesů, a to lesy hospodářské, lesy
ochranné a lesy zvláštního určení. Z kategorie lesů ochranných se jedná o lesy potřebné k zajištění půdy (větrolamy).
Tyto lesy budou dle nového zákona č. 289/95 Sb. vyjmuty z kategorie lesů ochranných a mohou být přeřazeny do lesů zvláštního určení - subkategorie e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou a vodoochrannou.
Z kategorie lesů zvláštního určení se vyskytují lesy subkategorie : a) ochranná pásma vodních zdrojů PHO1 b) ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních c) v uznaných oborách a samostatných bažantnicích d) území chráněná dle předpisů o ochraně přírody e) postihované exhalacemi (pásmo C) g) v nichž jiné důležité potřeby společnosti vyžadují odlišný způsob hospodaření
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 53
1 - lesy rekreační (příměstské) 2 - lesy sloužící obraně státu 3 - lesy genových základen. Podle nového lesního zákona se budou lesy členit podle převažujících funkcí do
dvou kategorií. Bude vyloučena kategorie lesů ochranných, jak již bylo zmíněno. 16. Lesy zvláštního určení Lesy zvláštního určení dle § 8 odst. 1 zákona č. 289/95 Sb. jsou lesy, které nejsou
lesy ochrannými a jsou do lesů zvláštního určení zařazeny ze zákona. V LO to budou subkategorie :
a) lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně - jde o území na LHC Luhačovice a LHC Brumov. b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod. Sem spadá území v okolí lázní Luhačovice na LHC Luhačovice a LHC
Brumov. c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Jedná se o národní přírodní rezervace na LHC Strážnice a LHC Luhačovice. Lesy zvláštního určení dle § 8, odst. 2. - do těchto subkategorií vyjmenovaných v
zákoně lze zařadit lesy, u kterých je veřejný zájem na zlepšení a ochranu životního prostředí nebo jiný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním. V LO to budou subkategorie :
a) lesy v prvních zónách CHKO a lesy přírodních rezervací a přírodních památek. Zde se bude jednat o řadu maloplošných chráněných území a o první zónu CHKO se schválenými plány péče, které budou převzaty od příslušných orgánů státní správy ochrany přírody. c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí v LO se jedná o lesy na LHC Luhačovice. e) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Do této subkategorie lze zařadit lesy ve vnitřním pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů, větrolamy a pod. f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti. Sem náleží lesy uznaných genových základen a území zařazená do schválených územních systémů ekologické stability (ÚSES - dle § 5, vyhlášky 395/92 Sb.). Zařazení do této subkategorie bude řešeno s orgány státní správy ochrany přírody okresních úřadů. Prvky ekologické stability se objeví v mapě dlouhodobých opatření lesa. g) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích. Sem patří obora
Radějov.
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 54 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
h) lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
Zde se jedná o oplocená území, využívaná jako sklady či střelnice. 17. Funkční potenciál lesů v LO Předmětem šetření je podchycení funkčního potenciálu lesů v dané lesní oblasti v
členění : a) produkční - vyjádřený seskupením SLT a HS včetně produkčních možností. b) ekologicko - stabilizační - vyjádřený stupněm ekologické stability, jako schopnost reagovat na ohrožení škodlivými činiteli, funkce reprodukční a ochrany přírody. c) vodní - funkce srážkotvorná, produkce horizontálních srážek vymezení HS - desukční - stanoviště trvale ovlivněná vodou. d) půdoochranný - funkce protierozní, extrémní stanoviště vymezená SLT. e) zdravotně rekreační - lesy rekreačně využívané. Z přehledu hlavních funkcí vyplývají jejich překryvy a střety zájmů, i podchycení
priorit funkcí v LO. Priority a střety zájmů lze řešit v návaznosti na územně plánovací dokumentaci a společenské požadavky prostřednictvím orgánů státní správy.
18. Metodika zpracování OPRL Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast č. 38 - Bílé Karpaty a Vizovické
vrchy, zpracuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Kroměříž. Práce budou vyhotoveny dle schválené metodiky „Oblastní plán rozvoje lesů“ a závěrů základního protokolu k vyhotovení OPRL LO-38.
18.1 Organizace prací a termín předložení ke schválení Práce probíhají dle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plánů
rozvoje lesů, který zpracoval ÚHÚL Brandýs nad Labem na období 1996 - 2002. Dle tohoto harmonogramu je OPRL pro LO-38 zpracováván v letech 1996 - 1997 a předložen ke schválení Ministerstvu zemědělství ČR v roce 1998. OPRL bude vypracován na období 20 let, tedy pro léta 1998 - 2017.
18.2 Personální obsazení Hlavní koordinátor prací za pobočku ÚHÚL Kroměříž je ředitel pobočky ing.
Jaromír IVAN, který sestavuje projekt prací, řeší personální obsazení prací, svolává jednání s orgány státní správy a jedná se zadavatelem OPRL.
Garantem za LO-38 je ing. Jaroslav ZATLOUKAL. Za danou LO odpovídá až do schválení a předání všech požadovaných výstupů MZe ČR.
PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy Přílohy
_______________________________________________________________________________ © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ 55
Specialisté pro práce na OPRL Přírodní podmínky : ing. Antonín KUSBACH
Ochrana lesa : ing. Lubomír ŠÁLEK
Lesní dopravní síť : ing. Martin VALERIÁN, ing. Jiří MAZEL
Rámcové směrnice hospodaření : ing. Antonín KUSBACH
ing. Jaroslav ZATLOUKAL
Funkce lesa : ing. Jaroslav ZATLOUKAL, ing. Emil SEKANINA
Rozbory a analýzy databází LHP : s pomocí pobočky Brno
Čistopisy a čistokresby : pracovníci pobočky Kroměříž
19. Projekt prací OPRL a zhodnocení kvality a dostupnosti podkladů Projekt prací OPRL pro LO 38 byl vypracován na podkladě rámcových
plánovacích průměrů dle „Metodiky“. Tyto plánovací průměry byly upraveny podle skutečného stavu dílčích prací v rámci jednotlivých LHC podle toho, zda se výsledky pouze převezmou a zkompletují (LHP vyhotovené v posledním období) nebo bude třeba provést standardní (kompletní) šetření.
Velice náročné bude shromáždit podklady pro jednotlivá šetření. Vyřešit návaznosti na stycích jednotlivých LHC, získání podkladů pro deklarované funkce lesa na orgánech státní správy lesů a ochrany přírody. Velice obtížné (v některých případech až nemožné) bude získat podklady LHE o stavu hospodaření a výskytu škodlivých činitelů. Rozpadem původních LZ byla nejen přerušena kontinuita výkazů, ale často jsou podklady nedostupné.
V rámci LO byla provedena revize typologického mapování za účelem jeho sjednocení v rámci oblasti, vyřešení návaznosti mezi jednotlivými LHC a provedena aktualizace zařazení lesů do kategorie ochranných v návaznosti na nové právní předpisy.
Na úseku lesní dopravní sítě bude na většině území LO provedena aktualizace dopravního šetření, doplnění o nové svážnice a cesty a upřesněna jejich klasifikace dle nových norem.
Na úseku ochrany lesa bude třeba provést standardní šetření prakticky na celém území LO. Hlavní důraz bude kladen na návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa.
Nově a tedy komplexně se bude řešit celá problematika funkcí lesa a funkcí deklarovaných veřejným zájmem.
Přílohy PLO 38 . Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
_______________________________________________________________________________ 56 © Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. – pobočka KROMĚŘÍŽ
20. Výstupní dokumentace OPRL 20.1 Textová část 1. Úvod 2. Organizačně správní údaje 3. Průzkumy a rozbory a) Přírodní podmínky b) Ochrana lesa c) Funkce lesa d) Analýzy a rozbory LO 4. Zpřístupnění lesa 5. Návrh rámcových směrnic hospodaření 6. Resumé, strategické cíle 7. Technická zpráva 8. Přílohy - Tabulky a grafické přehledy 20.2 Mapová dokumentace 1. Přehledová mapa LO (1:50 000 - 1:100 000) 2. Typologická mapa (1:10 000) 3. Přehledná mapa LVS (1:50 000) 4. Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa (1.20 000 - 1:50 000) 5. Mapa funkčního potenciálu lesů (1:20 000 - 1:50 000) 6. Mapa deklarovaných funkcí lesa (1:20 000 - 1:50 000) 7. Mapa překryvu funkcí lesa a střetů zájmů (1:20 000 - 1:50 000) 8. Dopravní mapa (1:20 000 - 1:50 000) 21. Seznam příloh předběžné zprávy 1. Přehledová mapa 1:200 000 se zákresem LO, LHC, CHKO, kategorie 2. Pověření ÚHÚL zpracováním OPRL 3. Územní odbory MZe - stav k 1.1.1996 4. Podíl regionálně nepůvodních dřevin, výpis z vyjádření MŽP ČR pro LO 38
Vyhotovil : Ing. Jaroslav Zatloukal Kroměříž, červen 1997