obČ projektu vzděláním k úspěchu bez bariér asnÍk · 2018-10-03 · výběr vhodné...

OBČASNÍK 3/2018 Strana 1

Obsah

Úvodem ....................................................................................................................... 2

Konference DOBRÁ PRAXE ............................................................................................ 3

Letní škola ................................................................................................................... 4

Den bez bariér v ZOO Plzeň .......................................................................................... 7

Poradenství v oblasti optických a opto-elektronických pomůcek ...................................... 8

Informační technologie pro zrakově postižené .............................................................. 11

Jak na chytrý telefon… aneb s námi to zvládne i senior. ................................................ 17

Kompenzování vlastní psychiky .................................................................................... 20

OBČASNÍK je vydáván v rámci projektu "Vzděláním k úspěchu bez bariér"

reg. číslo CZ.02.3.62/0.0/0.0/16_037/0003942, který je spolufinancován Evropskou unií.


Úvodem

Řekněme si úvodem pár slov o periodiku, které máte právě před sebou.

Jedná se o Občasník vydávaný v souvislosti s probíhajícím projektem Vzděláním k

úspěchu bez bariér zaštítěný Informačním a poradenským centrem Západočeské

univerzity.

Ve třetím čísle tohoto časopisu si představíme některé aktivity a akce výše

zmiňovaného projektu. Další kapitoly se tématicky zaměřují na metody či techniky,

které využívají, nebo jsou jim poskytovány, studenti se SVP. Tyto články dodaly

spolupracující organizace, které se se svými odbornými znalostmi a dovednostmi na

projektu a jeho realizaci také podílejí.

Mezi tyto významné partnery patří informační a vzdělávací středisko INFO

KARIÉRA, které je hlavním partnerem projektu; dále důležité partnerské organizace

jako krajské středisko Tyfloservis, o.p.s., Tyflocentrum Plzeň, o.p.s., Ledovec, z.s. a

Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, z.s.

Občasník je umístěn v rámci virtuální poradny (https://bezbarier.zcu.cz/), kde

najdete nejen všechna čísla Občasníku, ale také aktuality k různým tématům

v rámci projektu, odkazy na odborníky, webináře a pozvánky na zajímavé akce.

Ráda bych tedy poděkovala všem zmiňovaným organizacím za spolupráci a za

pečlivě zpracované příspěvky do tohoto vydání. Za celý realizační tým Informačního

a poradenského centra přeji příjemné počtení.

PhDr. Linda Albrechtová, Ph.D.

https://bezbarier.zcu.cz/


Konference DOBRÁ PRAXE

Informační a poradenské centrum Západočeské univerzity v Plzni Vás srdečně

zve na konferenci „DOBRÁ PRAXE“, která se uskuteční ve dnech 17. a 18. 10. 2018

v plzeňské Techmania Science Center. Pro zahraniční účastníky jsou dále připraveny

prekonferenční aktivity ve dnech od 15. do 16.10.2018.

Konference je určena pro pedagogické pracovníky, výchovné poradce,

poradenské a podpůrné pracovníky, dále pro pracovníky v sociálních službách a pro

všechny, kteří se o danou problematiku zajímají. Konference si klade za cíl

poskytnout prostor pro setkání a sdílení dobré praxe a zkušeností zejména v oblasti

podpory ve vzdělávání osob se specifickými potřebami a jejich uplatnitelnosti na

trhu práce.

Registrační formulář a další informace o akci zájemci naleznou na stránkách

http://www.bezbarier.zcu.cz

Konference je financována z evropských projektů: ESF Projekt Západočeské

univerzity v Plzni (CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002287) a Vzděláním k úspěchu bez

bariér (CZ.02.3.62/0.0/0.0/16_037/0003942).

Účast na konferenci je bezplatná.

Registrace účastníků: https://bezbarier.zcu.cz/konference-dobra-praxe/registrace

http://www.bezbarier.zcu.cz/

https://bezbarier.zcu.cz/konference-dobra-praxe/registrace


Letní škola kariérového poradenství

16. – 20. 7. 2018

INFO KARIÉRA

Informačně vzdělávací středisko Plzeňského kraje

Tylova 33

301 00 Plzeň

tel.: 371 519 140

[email protected]

Web: www.infokariera.cz

V rámci projektu Vzděláním k úspěchu bez bariér se uskutečnila letní škola

kariérového poradenství pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci

programu byly pro děti připraveny aktivity zaměřené na jejich rozvoj, sebereflexi a

kariérové poradenství. Děti měly možnost navštívit odborná pracoviště, zkusit si

hry, které byly zaměřené na jejich rozvoj a rozptýlit se na pohybových aktivitách,

které měly za úkol děti nejen pobavit, ale pomoci i s jejich stmelení a spolupráci

v heterogenní skupině.

Účastníci letní školy zavítali v rámci svého týdenního programu i do Info

Kariéry. Pro děti byly připraveny aktivity jak vzdělávací, tak prázdninově

volnočasové. Kdo by se chtěl o prázdninách jenom učit, že?

Poprvé děti s asistentkami a tlumočníkem do znakového jazyka do Info

Kariéry v Tylově ulici zavítaly v úterý po archeologickém dopoledni. V návaznosti na

sebepoznávací aktivity, které byly pro děti pod vedením paní doktorky Lovasové a

Kubíkové připraveny v první den letní školy, jsme se zaměřili na využití jejich silných

stránek pro kariérní cestu. Tedy poté, co jsme si ujasnili, co to ta kariéra vlastně je.

V našem pojetí to je celoživotní cesta, po které jdeme už od narození a nesouvisí

mailto:[email protected]

http://www.infokariera.cz/


jen s prací, ale se vším, co v životě děláme. Cílem nás, kariérových poradců, je u

dětí rozvíjet schopnost řídit si svou kariéru směrem, kterým chtějí. Jde nám o to,

aby byly děti schopné samy posoudit, která z možných cest je pro ně vhodná, aby

dokázaly rozpoznat příležitosti a uměly si stanovit realistické kariérní cíle. Proto

musí nejprve porozumět samy sobě, znát své silné stránky, vědět, co se díky

různým zkušenostem naučily.

Při uvažování o vlastní budoucnosti je leckdy vhodné „vyřadit“ racionální

kontrolu a nechat promluvit intuici, emoce a kreativitu. Proto jsme jako hlavní

odpolední aktivitu (kromě různých her a povídání) zvolili tvorbu koláže na téma

„Moje budoucnost“. Děti dostaly k dispozici množství různých obrázkových časopisů

a vystřihovaly nebo vytrhávaly obrázky, které je v souvislosti s tématem nějak

oslovily. Obrázky pak lepily v libovolném pořadí a kompozici na prázdné papíry a

vytvářely tak své koláže, představy své budoucnosti, které pak představily ostatním.

Všem se koláže povedly a v některých případech odhalily právě i tajná přání a

touhy, o kterých se pak už děti nebály mluvit.

Podruhé jsme se s dětmi setkali v pátek, poslední den letní školy. Setkání

začalo pro nás netradičně, v univerzitní tělocvičně na Borských polích. K vedení

pohybové aktivity jsme přizvali Markétu Vacovskou, tanečnici a performerku,

absolventku katedry pantomimy HAMU a členku souboru Spitfire Company.

S Markétou děti vyzkoušely řadu netradičních pohybových her, zapojily nejen tělo

ale i hlavu. Pestrá škála pohybových her byla vybrána s ohledem na jejich

potřeby. Nejčastějším nástrojem bylo jejich tělo samotné. Zkoušely si jeho možnosti

a limity, rytmy pohybu, koordinaci i vzájemnou komunikaci a sladěnost. Využity

byly i některé pomůcky jako je lano a míče. Na závěr dostaly prostor samotné děti

ve svých tanečních vystoupeních. Některé se naplno ponořily do svých oblíbených

tanců a motivovaly tím tak další děti (i přihlížející dospělé), které by se možná jindy

neodvážily. Rozhýbané, uvolněné a s dobrou náladou se pak společně přesunuly do


dalšího nachystaného prostoru Info Kariéry. Aktivita byla zvolena jako relaxační

technika, aby se děti uvolnily.

Po přesunu do Tylovky a obědě na dvorku, jsme se společně vrátili k tématu

kariéry. Vyzkoušeli jsme, co děti zjistily samy o sobě i o sobě navzájem pomocí her

a aktivit s obrázkovými kartami. Stěžejní aktivitou pátečního odpoledne pak byla

kresba obrázku s tématem „Moje profese“, díky které jsme se s dětmi podrobněji

podívali na některá povolání – co obnáší, jaké dovednosti pro to povolání potřebují,

kde a s čím se vykonává apod. Na závěr proběhlo zhodnocení celého týdne, co

dětem letní škola dala, co se jim líbilo.

Mgr. Barbora Kreislová


Den bez bariér v ZOO Plzeň

V rámci projektu Vzděláním k úspěchu bez bariér, jsou jako jedna z podpor

žáků a studentů základních a středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami,

organizovány nejrůznější motivační nebo zábavně-vzdělávací akce. Jednou z těchto

aktivit byla akce nazvaná Den bez bariér. Akce se konala 20.6.2018 v prostorách

Zoologické a botanické zahrady města Plzně a byla cílena pro žáky 6.-7. tříd

partnerských základních škol. Akce se zúčastnilo 80 dětí, převážně sluchově nebo

zrakově postižených a dětí s poruchami učení.

Programem akce byla zábavně naučná hra, při které děti plnily úkoly v rámci

heterogenních skupin. Každou skupinu tvořilo 8-10 dětí, které pocházely z různých

škol a které měly různé hendikepy. Děti pod vedením Mgr. Vladimíry Lovasové,

Ph.D. z Katedry psychologie FPE vytvořily týmové karty, při jejichž tvorbě se

vzájemně seznámily. Pracovníci IPC a spolupracujících organizací (TyfloCentrum

Plzeň, o.p.s., Tyfloservis, o.p.s. a Spolek neslyšících Plzeň, z.s.) připravili pro děti

v prostoru zoologické zahrady několik stanovišť, kde děti plnily různorodé úkoly.

Některé byly zjišťovací, tipovací, jiné pohybové. Byly sestavené tak, aby se mohly

zapojit děti s jakýmkoliv hendikepem nebo zaměřením. Ve hře nešlo o čas, ale

právě o to, aby děti co nejlépe spolupracovaly. Právě spolupráce v týmu byla na

závěr hry hodnocena. V rámci jednotlivých skupin pak děti samy hodnotily, kdo

z týmu nejvíce přispěl k řešení úkolů, kdo se nejlépe choval ke spoluhráčům nebo

pomáhal, tam kde bylo třeba.

Smyslem akce bylo podpořit komunikaci, toleranci a spolupráci dětí s různým

handicapem a zároveň bylo snahou podpořit proces inkluze ze strany spolužáků.

Mgr. Tereza Krištufová


Poradenství v oblasti optických a opto-

elektronických pomůcek

PRAHA

Tyfloservis, o. p. s.

Krakovská 1695/21, 110 00

tel.: (+420) 221 462 362,

fax. (+420) 221 462 361

e-mail: [email protected]

Tyfloservis vznikl spojením slov „tyflos“ a „servis“, tedy slepý a služba. Jsme

tedy službou pro nevidomé a slabozraké. Poskytujeme odborné služby každému

člověku staršímu 15 let, který má vážnější potíže se zrakem, chce se stát

samostatnějším, soběstačnějším a nezávislejším. Aby se mohl naučit potřebným

dovednostem, dostalo se mu psychické podpory i důležitých informací. Samozřejmě

s tím souvisí také výběr vhodných pomůcek tak, aby mu co nejlépe posloužily. Jak

již bylo zmíněno, v Tyfloservisu nehledají pomoc jen úplně nevidomí lidé, ale také

ti, kteří mají výrazné potíže se zrakem.

Často přicházejí ve chvíli, kdy nedokáží číst běžný tisk, běžné brýle jim

nepostačují. Mají obavy z vykonávání každodenních činností, bojí se o svou

bezpečnost, hledají kontrolu nad vykonáváním domácích prací, pohybu na ulici atd.

V ideálním případě je na Tyfloservis nasměřují sami oční lékaři.

PLZEŇ

Tyfloservis, o. p. s.

Tomanova 2645/5, 301 00

tel./fax: (+420) 377 423 596


web: http://www.tyfloservis.cz/

http://www.tyfloservis.cz/








S těmito klienty v rámci setkání řešíme několik oblastí poradenství:

Výběr vhodné optické pomůcky na blízko – k dispozici je celá řada

čtenářských lup (s osvětlením, LED osvětlením i bez něj, lupy stojánkové a do

ruky, lupy kapesní, na ruční práce, lupy předsádkové, hlavové) v rozsahu

zvětšení od 2,5x do 20x. Při výběru vhodné lupy je nutné, aby si slabozraký

člověk vyzkoušel lupy osobně, nejen s ohledem na zvětšení, ale i s ohledem

na průměr čočky, tvar čočky, konstrukci lupy, včetně eventuálního osvětlení.

Je důležité, aby si našel vhodnou čtecí vzdálenost a promyslel, zda lupa

splňuje jeho představy pro používání v životě.

Výběr vhodné optické pomůcky na dálku – zde je nutné, aby si klient připustil

fakt, že jeho potíže na dálku brýlová korekce nevyřeší a je nutno používat

takové pomůcky, jež jsou určeny ke konkrétnímu účelu na omezenou dobu a

nelze je mít na očích stále. Jedná se o tzv. Galileiho systémy a monokuláry,

dalekohledové brýle a Keplerovy systémy. Jejich výběr je také podmíněn

osobním odzkoušením, např. na ulici, kde se dotyčný vyzkouší číst různé

nápisy.

Při výběru optické pomůcky se v Tyfloservisu slabozraký klient seznámí se

způsobem používání pomůcky, s postupem, jak pomůcku získat (např.

úhrada zdravotní pojišťovnou) a je domluven případný zácvik s pomůckou.

Výběr vhodné kamerové lupy – optoelektronické pomůcky, která nasnímá

text kamerou a zvětšuje jej na displeji nebo monitoru. Každá kamerová lupa

umožňuje kromě zvětšení také změnu barvy písma a pozadí, v poslední době

jsou tyto lupy obohaceny o další funkce – např. zmrazení obrazu, možnost

nastavení kontrastních řádků pro snazší orientaci v textu, zvětšování textů

v dálce, doplňkový hlasový výstup atd. I zde bývá vhodný zácvik s lupou

s klientem, který již vlastní lupu získal.

Výběr dalších pomůcek, které napomáhají zlepšení vidění – zvětšením textu

(psaní a tisk velkého bezpatkového písma), vhodným nasvětlením a redukcí


intenzity světla, redukcí složek světelného spektra (filtrové brýle), zajištěním

komfortu při zrakové práci (čtecí pulty, držáky optických pomůcek…).

Nácvik využívání zbývajícího zrakové potenciálu u slabozrakého člověka a

prevence dalšího poškození – tato služba je poskytována těm, kteří se snaží

porozumět své diagnóze a chtějí se naučit svoje zbytkové vidění využívat co

nejlépe. Učí se, jakým způsobem objekty sledovat a tento postup zafixovat a

umět jej využívat v praxi.

Výběr optických pomůcek, kamerových lup a poradenství s tím související je

vždy individuální proces. U někoho je možné jej zvládnout v rámci jednoho setkání

ve středisku nebo u něj doma, u některých klientů je potřeba tomu věnovat více

času, setkání naplánovat s odstupem. Tyfloservis má pro tyto případy k dispozici

optické pomůcky k zapůjčení, neboť se osvědčilo, aby si zájemce lupy a další

pomůcky vyzkoušel v klidu doma, na svých textech, v osvětlení, na které je zvyklý

atd. Poradenství ve výběru optických pomůcek je poskytováno klientům zdarma,

Tyfloservis spolupracuje v rámci této služby s Oční klinikou Fakultní nemocnice

Plzeň, s dalšími očními lékaři a s prodejnami optiky. Služba rehabilitace zraku má

v Tyfloservisu 27letou tradici, instruktoři Tyfloservisu procházejí pravidelným

proškolením v této oblasti a jsou připraveni klientům poradit v rámci svých

možností, případně poradit další možnosti zrakové terapie.

Bc. Martina Hrdonková


Informační technologie pro zrakově

postižené

TyfloCentrum Plzeň o.p.s.

Tomanova 5, 301 00 Plzeň

Tel.: +420 377 420 481

Fax: +420 377 420 481

E-mail: [email protected]

Web: www.tc-plzen.cz

V moderní době potřebuje i zrakově postižený člověk komunikovat pomocí e-

mailu, umět si vyhledávat potřebné informace na internetu, zavolat si mobilním

telefonem, napsat sms, přečíst si digitální knihu nebo si naplánovat výlet do okolí

bydliště. Zkrátka potřebuje samostatně fungovat a plánovat si život, k čemuž se je

snažíme vést. Pro nepostiženého člověka je výpočetní technika často jen hračkou,

pro zrakově postižené je to nepostradatelná kompenzační pomůcka.

Při prvním setkání se zájemcem o takovou pomůcku je důležité rozlišit, zda je

klient spíše slabozraký, nebo již nevidomý. V případě slabozrakosti jsou obecně

doporučovány softwarové lupy, u nevidomých je zařízení ozvučeno hlasovým

výstupem (tzv. odečítačem). Od toho se odvíjí i cena zařízení a způsob výuky.

Výuka probíhá individuálně z praktických důvodů - pomocí hlasového

odečítače se totiž nevidomý orientuje. Kdybychom se tedy pokoušeli učit zároveň

několik klientů, počítačové hlasy by se navzájem přehlušovaly a klienti by ani

nevěděli, který počítač zrovna „mluví“, zda ten jeho, nebo kolegův. V případě

softwarových lup je rovněž praktický individuální přístup – každý má jinou úroveň

postižení a potřebuje mít zařízení nastaveno jinak. Omezená je samozřejmě i naše

technická kapacita.


http://www.tc-plzen.cz/


Hlasový odečítač funguje na složité technologii s prostým smyslem – přečíst

systematicky vše, co je na monitoru počítače zobrazeno. Klient pak pomocí

klávesových zkratek zadává počítači různé příkazy, případně píše text. Psaní na

klávesnici, (a braillský řádek) a studium klávesových zkratek jsou tedy pro

nevidomého naprostým základem pro komunikaci s počítačem. Pokud klient projde

několikaměsíčním základním kurzem, dokáže se bez pomoci zraku orientovat

v prostředí Windows, pracovat v několika aplikacích zároveň, psát a upravovat

texty, reagovat na různá hlášení

V dalších nástavbových kurzech se zrakově postižení naučí například komu-

nikovat přes e-mail, prohloubit své znalosti Wordu, nebo vyhledávat na internetu.

Ale každý klient má jiné požadavky – někdo si chce povídat se známými přes

Skype, jiný přes Facebook, další si chce radši stáhnout pěknou knížku. Těmto

požadavkům se samozřejmě snažíme vyhovět a připravíme klientovi kurz doslova

na míru.

Speciální software

V minulém občasníku jsme se zmínili o nezbytném softwaru pro zpřístupnění

počítače zrakově postiženým, pro slabozraké jsou to zvětšovací programy neboli

softwarové lupy, pro nevidomé pak odečítače obrazovky.

Další speciální asistenční software, který se používá, jsou tzv. softwarové

komplety, které zpřístupní výpočetní techniku zrakově postiženým uživatelům,

umožnují jednoduché ovládání a sdružují množství funkcí. Takovým programem je

například Guide o firmy Dolphine nebo Asistent od české firmy ACE Design. Uživatel

tohoto programu nemusí znát žádné speciální zkratky ani ovládací prvky, stačí

procházet programem pomocí tlačítek Enter, Escape a šipek. Všechny funkce je

možné vybrat a navolit jednoduchým způsobem. Program umožňuje odečítání,


zvětšení textu v různých barevných schématech, disponuje internetovým rádiem,

mailovým klientem, čtečkou, diktafonem i převodem tištěného písma (viz níže).

Příkladem další podobné možnosti, jak snadno ovládat počítač se zrakovým

handicapem je Friendly Vox. To je program, který si zájemce stáhne formou

doplňku k prohlížeči Chrome a ten pak umožní pomocí hlasového výstupu a

jednoduchých povelů ovládat pohyb po internetu a zpřístupnit různé funkce

počítače včetně emailové korespondence, nebo textového editoru, sociálních sítí,

nově se připravuje internetové bankovnictví. Služba je zdarma.

Poměrně často využívanou technologií v zařízeních pro zrakově postižené je

tzv. OCR (Optical Character Recogniser), slouží pro převod tištěné předlohy do

digitální, elektronické podoby po naskenování textu do počítače. Zrakově postižený

klient často obdrží písemný materiál, ze kterého nedokáže bez pomoci získat

informace. Text převedený pomocí OCR je možné nejen přečíst pomocí odečítače

monitoru, ale i dále editovat v textovém programu. Aplikace není vytvořena

primárně pro zrakově postižené, ale je velice dobře využitelná a je součástí řady

asistivních aplikací. Příkladem takového softwaru je ABBYY Fine Reader.

Dalším hojně využívaným softwarem jsou čtečky, ukázkou takového

programu pro počítač je Knihomol, který umožní snadný přístup do digitálních

knihoven, stažení knihy a pohodlné čtení. Knihova digitálních dokumentů poskytuje

zdarma několik tisíc titulů knih, členství v knihovně je podmíněno zrakovou vadou,

digitalizované knihy jsou zpřístupněny pouze nevidomým uživatelům, ti musí

respektovat autorská práva. Služba je zdarma.

Zrakově postižení využívají také běžný software, vývojáři odečítacích a

zvětšovacích programů se starají o zpřístupnění takový aplikací. Odborníci jednak

spolupracují se softwarovými firmami, kterým radí, jak vytvořit přístupnou aplikaci,

a jednak aktualizují vlastní programy a přizpůsobují se měnícím se podmínkám.

Některé programy jsou vhodnější než jiné, například pro elektronickou poštu se


nejvíce využívá MS Outlook, pro prohlížení internetu nejlépe poslouží stále Internet

Explorer. Různou míru přístupnosti můžeme pozorovat i na internetu, pokud

webmaster tvoří web korektně, může se nevidomý na stránce s odečítačem

pohybovat bez komplikací, pokud zásady nejsou dodrženy, obsah webové stránky

se stane nedostupným.

Mobilní aplikace

iPhone

Telefon i počítač od firmy Apple je již z výroby velmi dobře vybaven pro

uživatele se zrakovým handicapem. Telefon disponuje jednoduchou kamerovou

lupou, která umožní uživateli zvětšit si předměty z okolí a přečíst drobné tištěné

písmo. Lupa dokáže změnit barevné schéma a nastavit úroveň zvětšení. Využívá se

kamera zařízení.

Pro slabozraké uživatele také slouží funkce Zvětšení, která zvětší a přizpůsobí

písmo i grafiku na displeji, lze ji snadno ovládat gesty.

Pro nevidomé uživatele je Apple zařízení vybaveno odečítačem obrazovky

zvaným Voice over, je to velice kvalitní a spolehlivé ozvučení, které dobře

spolupracuje se všemi nativními aplikacemi. Všechny výše zmíněné funkce je možné

aktivovat v oddílu Zpřístupnění. Telefon je pak snadno ovladatelný speciálními

gesty a nehrozí nechtěné spuštění aplikace pouhým dotykem. Pro spuštění je nutné

nejprve umístit fokus na příslušné místo a pak aktivovat poklepem. Pro ovládání se

používají i gesta s více prsty.

iPhone také nabízí velice kvalitní možnost diktování v češtině, včetně

interpunkce, můžeme tak nadiktovat SMS nebo email, lze použít kdekoli, kde

píšeme jinak text pomocí virtuální klávesnice.


Android

Telefon s operačním systémem Android dokáže nabídnout podobné funkce

jako iPhone, avšak vzhledem k velké variabilitě přístrojů od různých výrobců i

kvalita a dostupnost funkcí je různá. Záleží na výkonu i paměti telefonu i dalších

parametrech. Kvalitnější telefony se svými funkcemi dají srovnat s iPhonem.

Na přístrojích najdeme zvětšovací software pro zvětšení zobrazení na displeji,

je opět přístupný pomocí gest.

Odečítač obrazovky s názvem Android Accessibility (dříve Talk Back) najdeme

na většině zařízení nebo je možné jej stáhnout z Google play. Pro české prostředí je

ještě třeba dokoupit pro ozvučení hlasovou syntézu (viz předchozí článek v

Občasníku), výběr je z několika možností.

Android má i své výhody, obsahuje oproti iOs FM rádio a také můžeme využít

hlasového zadávání příkazů v češtině, to může zrakově postiženému uživateli

značně usnadnit ovládání. Hlasový asistent, kterého po nastavení vyvoláme

formulkou OK Google“, umí na základě hlasového pokynu vyhledat informace na

internetu, otevřít požadovanou aplikaci nebo zahájit hovor.

Asistivní aplikace

Stejně jako na počítači i na telefonu lze využít OCR technologie, která slouží

pro převod tištěné předlohy do digitální podoby po ofocení textu. Takovým

programem je například KNFB Reader, ten dokáže zpřístupnit dokumenty z formátu

A4.

Technologii využívá řada dalších aplikací. Jinou formou je OCR funkce čtení

v reálném čase, kde nemusíme předlohu fotografovat, stačí zaměřit na ni hledáček

kamery. To je vhodné pro rychlou orientaci například v obchodě, pro přečtení

cenovek nebo popisků zboží. Například Aplikace Seeing AI poskytuje tyto funkce a


řadu dalších, obdržela první místo v anketě o nejužitečnější asistivní aplikaci, je od

firmy Microsoft a je určena pro iOs, je zdarma.

Čtečky – čtečka dokáže uživateli předčítat elektronický text v různých

formátech a k tomu nabízí další možnosti jako vytvoření záložky, přehled nadpisů,

nastavení parametrů čtení (rychlost, výška hlasu, hlasitost), vytváření složek apod.

Nejpoužívanější čtečka je asi Voice Dream Reader pro iPhone a Talkmen s

Prozaikem pro Android, umožňují snadné stažení digitálních knih ze speciální

knihovny.

Rozpoznávání objektů je další funkce, kterou využívají některé aplikace.

Pokud vyfotíme nějaký předmět, aplikace jej dokáže identifikovat za pomoci široké

databáze obrázků a díky odečítači uživateli popsat. Je určena pro nevidomé

uživatele, které informuje například, že před nimi stojí skupinka lidí, nebo popíše

předmět na stole. Příkladem takové aplikace je Tap Tap See nebo Identifi.

Čtečka čárových a OR kódů, lze dobře použít pro identifikaci zboží nebo

zpřístupnění odkazů.

Komunikační aplikace využívající videa je možné použít k dálkové navigaci

nebo asistenci. Využívá se tak aplikace Skype nebo speciální aplikace BeMyEyes. Do

BeMyEyes se může přihlásit na jedné straně nevidomý člověk, na druhé straně jako

dobrovolník jakákoli vidící osoba, která v případě potřeby poskytne po telefonu

informace o objektu v hledáčku kamery.

V České republice je několik firem, které poskytují speciální software a

hardware pro zrakové postižené, největšími jsou Spektra, Galop nebo Symbio.

Každý zrakově postižený má možnost požádat si jednou za pět let o elektronickou

kompenzační pomůcku, na ni většinou obdrží příspěvek od státu.

Jana Kubásková


Jak na chytrý telefon…

aneb s námi to zvládne i senior.

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s.,

Spolek neslyšících Plzeň, p.s.

Tylova 405/14,

301 00 Plzeň

Tel: +420 602 616 785


Web: http://www.snplzen.cz

V rámci sociálního poradenství se snažíme klientům pomoci v nejrůznějších

oblastech jejich života a v případě seniorů a mobilních telefonů to platí dvojnásob.

Mobilní telefon pro sluchově postižené je naprosto zásadní, neboť jeho

prostřednictvím klient může komunikovat se společenským prostředím i si zároveň

zprostředkovává kontakt s ním.

Začátkem ledna letošního roku vešla v platnost nová vyhláška č. 408/2017,

kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona

o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších

předpisů. Tato vyhláška, pro osoby se sluchovým postižením, přinesla jedno velké

pozitivum a to možnost zažádat si o kompenzační pomůcku „zařízení pro vizuální

komunikaci umožňující on-line tlumočení do znakového jazyka; jedná se o zařízení s

podporou 3G a LTE (4G) internetu, předním fotoaparátem minimálně 2 Mpx a

displejem minimálně 6"“.

Jakmile jsme se o tom dozvěděli i my v organizaci, bylo nám jasné, co to pro

naše sociální pracovníky bude znamenat. Okamžitě jsme tedy pro klienty vytvořili

jednoduchý návod doplněný fotografiemi s postupem, jak žádost samostatně


http://www.snplzen.cz/


vyplnit. Samozřejmě těm, kteří potřebují pomoc s vyplněním žádosti sociální

pracovníci, pomohou. Kdo by si řekl, že chytrý telefon/tablet/notebook je jen pro

mladší generaci, tak se mýlí.

Jeden z nejčerstvějších příkladů to dokládá. Začátkem měsíce dubna nás

navštívil klient (budeme mu říkat pan M.) velmi pokročilého seniorského věku

(85let) s prosbou o pomoc při vyplnění žádosti o kompenzační pomůcku – mobil.

Žádost jsme s klientem vypsali, na internetu mu našli vhodný mobilní telefon, který

splňuje podmínky vyhlášky a posléze jsme s klientem, v rámci tlumočnické služby,

zašli i na úřad, kde žádost úspěšně podal. Po nezbytně nutné době, která je

zapotřebí k vyřízení žádosti, náš klient dostal kladné stanovisko k nákupu mobilního

telefonu. V tomto okamžiku nás pan M. opět vyhledat s prosbou o pomoc při

zakoupení mobilního telefonu před internet a následné zaplacení pomocí

internetového bankovnictví. Naše pracovnice s ním celý proces absolvovala

k naprosté spokojenosti klienta. Nicméně nákupem mobilního zařízení práce

sociálního pracovníka neskončila. S panem M. jsme sepsali nový individuální plán,

kde si pan M. dal za cíl naučit se zacházet s mobilem. Doposud byl pan M. zvyklý na

tlačítkový mobil, a přechod na dotykový telefon mu činil značné potíže. Bojoval také

s tím, že jeho prsty byla na dotykový telefon velký. Proto jsme mu doporučili

speciální tužku na dotykový telefon. Posléze jsme si s klientem domluvili časový

harmonogram, kdy se klientovi a jeho individuální výuce práce s mobilem můžeme

věnovat. Výuka probíhala 3x v týdnu ambulantní formou v kanceláři organizace, kdy

se na sjednaný čas pan M. dostavil za sociální pracovnicí. V okamžiku, kdy pan M.

byl pod „dohledem“ sociální pracovnice a krok za krokem se učil práci s mobilem,

se jeho schopnosti zlepšovaly, avšak jak pan M. došel domů, naučené dovednosti

velmi rychle zapomínal. Až měl jeden čas pocit, že na dotykový mobil prostě

nestačí. Naší sociální pracovnici to nedalo a zavzpomínala na dobu, kdy studovala

na ZČU a v rámci bakalářského studia vytvářela komunikační tabulky pro předmět

alternativní a augmentativní komunikace. S panem M. se opět sešla a navrhla mu


vytvoření „komunikační tabulky“, která by formou obrázků popisovala postup práce

s mobilem. Pan M. byl tímto návrhem nadšen a jejich další spolupráce mohla

pokračovat. Pan M. za své přítomnosti zapůjčil sociální pracovnici mobilní telefon,

aby mohla screenovat displej mobilu podle toho, co pan M. požadovat (např.

napsání zprávy přes whatsapp, videohovor, běžné sms). Sociální pracovnice vždy

„vyfotila“ danou „stránku displeje“, posléze print screen převedla do notebook a ve

wordu vytvořila jednoduchý a srozumitelný návod, který se opírat o reálné obrázky

mobilu pana M. Každý jednotlivý návod (prozatím 6) byl s panem M. dlouze

konzultován a testován, upravován a pozměňován tak, aby mu návod co nejvíce

vyhovoval a byl dle něho schopný, když bude doma sám, poslat sms, zprávu

whatsappem či uskutečnist videohovor.

Naše sociální pracovnice pak k danému problému dodává: „že se s klientem

ještě několikrát sešli a „projeli“ návod, aby si byli jisti, že návod je pro něj, jako

osobu neslyšící, srozumitelný.“ S odstupem 14 dní musím konstatovat, že pan M. se

díky návodům zlepšil a má zájem pokračovat v práci s mobilem na další úrovni,

např. naučit se fotografovat a posílat fotky či se naučit používat internet. Jsme

velmi rádi, že se nám přes počáteční problémy podařilo najít způsob, který můžeme

našim seniorům nabídnout a naučit je tak s mobilním telefonem. Samozřejmě je

jasné, že pro každého klienta by bylo nutné vytvořit individuální „komunikační

tabulku“ na zacházení s jeho typem mobilního telefonu, popř. s ohledem na jeho

schopnosti. V současné době probíhal pro seniory kurz PC a dále také plánuje

individuální výuku práce s mobilem pro osoby pokročilého seniorského věku pod

vedením naší sociální pracovnice.

Mgr. Kristýna Voříšková


Kompenzování vlastní psychiky

Ledovec, z.s.

Ledce 1

330 14 Ledce

IČ 265 17 051


web: www.ledovec.cz,

V podobném duchu, ve kterém jsem se již vyjádřil k dřívějšímu tématu

kompenzačních pomůcek našich klientů, píši také nyní. Tak jako je těžké se vymezit

k tématu kompenzačních pomůcek u lidí s psychiatrickou diagnózou, je podobně

obtížné hledání nějakého univerzálního "fígle", který zabírá na každého. Důvodem

je skutečnost, že naši klienti nejsou nositelé handicapu, ale spíše se snaží vlastní

psychickou nevolnost, která přechází v nemoc, překonávat, přejít v uzdravení.

Na každého platí tak trochu něco jiného. Je důležité najít si nějaký vlastní

trik, meditační zážitek, rituál, cvičení či cokoliv jiného, který si každý osvojí jako

osobní techniku překonávání psychických obtíží. Tak jako jsou příběhy našich

klientů velmi různorodé, jsou i tyto osobní techniky velice pestré a nejde je nijak

snadno obecně uchopit a kategorizovat je. Přesto, pokud se zamýšlím nad

pravděpodobně nejčastějším způsobem kompenzování vlastní psychiky, z vyprávění

klientů, vychází mi z toho dechové cvičení.

Velmi často slýchávám: "...to mi bylo zrovna hodně špatně, ale zvládl jsem

to, šel jsem si do ústraní zadýchat a pak se vrátil...". Co to vlastně znamená to

"zadýchat"? Jak to vlastně funguje? Jde o soubor důvodů.

http://www.ledovec.cz/


Zaprvé jde o fyziologickou záležitost - mozek se výrazněji okysličí a tělo

prokrví, což může být v momentech pohlcení stresem či úzkostí velmi výrazný

"koktejl nápravy".

Bylo by naivní myslet si, že zadýchat si vždy zcela pomůže. Často však mírní

fyzické negativní projevy, které psychické prožitky indispozice ještě umocňuje. V

řadě situací díky vhodnému dýchání zůstane pouze u úzkosti a nedochází k

panickým stavům.

Zadruhé dýchání je jakousi chvilkou, kdy jedinec jde proti psychické

nepohodě, jakoby jí dával vzkaz, že je nevítaná a jde ji vyhnat.

Za třetí - a nemyslím si, že bychom nenalezli další důvody - jde koneckonců o zažitý

rituál, při kterém si mozek i tělo pamatují, že když se takto dýchá, má se udělat

lépe.

Takovéto dýchání nemusí být používáno pouze lidmi s psychiatrickou

diagnózou. U mnoha z nás funguje jako bezvadný pomocník při boji proti stresu.

Může redukovat projevy jako výbuchy hněvu či nadměrný stud a zčervenání.

Každý jedinec, který používá tuto techniku, si najde svůj rytmus, svoji hloubku,

zkrátka vyladí si dýchací techniku podle svého.

Samotné dýchání je velice jednoduché na pochopení, hůře se však provádí.

Také při této činnosti hraje roli trénink. Například je velmi důležité, aby se dýchající

člověk oprostil od okolních myšlenek. To jde samozřejmě lépe těm zkušenějším. Jak

samotné dýchání vypadá?

Je důležité umět rozlišovat a ovládat nádech do břicha a nádech do hrudi. V

našem případě se potřebujeme umět nadechnout do břicha. Nutností je udělat si

pohodlí - není vždy nutné ležet, stačí klidně ve stoje, například opřený o zeď. Jak již

bylo řečeno, každému podle svého. Pomalu se nadechujeme do břicha a počítáme

od jedné do čtyř, poté v sobě nadechnutý vzduch přidržíme, každý tak, aby mu to


bylo příjemné, obecně však zhruba ve stejné délce jako trvalo nadechování. Poté s

počítáním od jedničky do čtyř vydechujeme opět z břicha ven. Napočteme znovu do

čtyř a začneme se opět nadechovat. Takto relaxačně dýcháme zhruba 5 až 10

minut.

Lze k tomu přistoupit jako k prevenci před úzkostnými pocity, stejně tak nás

může podobné dýchání vyvést z nekontrolovatelného vzrušení. Je třeba dávat si

pozor, aby nadechování nebylo mělké. To by vedlo k opačnému efektu a mohla by

se chybně dýchajícímu člověku začít točit hlava. Vhodné je, pokud před prvním

dýcháním člověk vidí někoho zkušenějšího, který mu to předvede. Neznáme-li

někoho takového, vzpomeneme si na internet.

Mgr. Marek Rubricius

obČ projektu vzděláním k úspěchu bez bariér asnÍk · 2018-10-03 · výběr vhodné...

Documents