obyvatelstvo
DESCRIPTION
Obyvatelstvo. V roce 2012 (30.9.) žilo v ČR 10,5 mil.obyvatel (15. místo v Evropě). To s rozlohou 78 867 km2 řadí republiku mezi středně zalidněné země (129 ob/km2). - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
ObyvatelstvoV roce 2012 (30.9.) žilo v ČR 10,5 mil.obyvatel (15. místo v Evropě).
To s rozlohou 78 867 km2 řadí republiku mezi středně zalidněné země (129 ob/km2).
Obyvatel přirozenou měnou ubývá (vymíráme, úbytek - 0,1%) a populace stárne (v produktivním věku lidí ubývá, v důchodovém přibývá)
Podíl členských zemí na celkovém obyvatelstvu EU25, 2004Population as a percentage of EU-25 population, 2004
Německo18,0%
Francie13,1%
Spojené království13,1%
Itálie12,7%
Španělsko9,3%
Polsko8,4%
Slovinsko 0,4%
Estonsko 0,3%
Kypr 0,2%
Malta 0,1%
Lucembursko 0,1%
Litva 0,8%
Lotyšsko 0,5%
Irsko 0,9%
Finsko 1,1%
Slovensko 1,2%
Dánsko 1,2%
Rakousko 1,8%
Švédsko 2,0%
Maďarsko 2,2%
Česká republika 2,2%
Portugalsko 2,3%
Ostatní25,5%
Belgie 2,3%
Řecko 2,4%
Nizozemsko 3,6%
PODÍL ČECHŮ V EU25
ČESKO 2,2%
• POPULAČNÍ VÝVOJ OD R.1945http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vekova_skladba_obyvatelstva_cr
Struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin k 1.1.2004Population structure by major age groups on 1st January 2004
16,4
15,2
12,7
13,8
29,5
29,5
24,9
27,6
12,5
11,1
4,0
2,9
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
EU 25
Česká republika
0 - 14 15 - 24 25 - 44 45 - 64 65 - 79 80 +
Nejhustěji jsou osídleny nížiny a průmyslové oblasti, nejméně horské pohraniční oblasti.
74,5% obyv.žije ve městech.
Nejvíce občanů se hlásí k české národnosti, dále Moravské, Slezské a Rómské, z cizinců je nejvíc Ukrajinců, Slováků, Vietnamců, Rusů, Poláků a Němců
Nejrozšířenější náboženství je katolické (27% obyvatelstva), většina obyvatel je bez vyznání
URBANIZACE
ČR 74,5%
Roční míra růstu podílu
městského obyvatelstva 2000-2005 0,12%
ČESKO 129 ob./km2
Počet cizinců v ČR v roce 2011
Podíl národností v českých zemích od r.1921
Struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání
SídlaPočátky osídlení sahají do pravěku (starší doba
kamenná)
–v úrodných a klimaticky výhodných oblastech nížin podél velkých řek byly zakládány pravěké osady – prostorově nesouvislé osídlení (lov zvěře, rybolov, zemědělství a dobytkářství, hlavní dopravní trasy)
- Keltové, Germáni (Markomané, Kvádové)
- od 6.st. příchod Slovanů
- postupně osídlovány i podhorské a horské krajiny nejprve domácím obyvatelstvem
ve 13.st. kolonizace zejm. pohraničí německým obyvatelstvem (spontánně i na pozvání panovníků a církevních hodnostářů)
Základ sídelní sítě vytvořen ve 13. a 14.st., kdy byla založena většina dnešních měst (na křižovatkách obchodních cest, v místech těžby surovin - Jihlava, Kutná Hora, Znojmo...)
.
Celkově však v předindustriálním období převládala venkovská sídla
V důsledku průmyslové revoluce došlo v 18.a 19.st. k silné urbanizaci
Významnou úlohu přitom sehrál rozvoj železniční sítě a blízkost surovinové základny moderních prům. odvětvích (černé a hnědé uhlí, hutnictví, strojírenství...) a blízkost vyspělých průmyslových oblastí (Prusko, Slezsko)
rozvoj měst
- se zpracovatelským průmyslem- Praha, Brno, Plzeň, Liberec, Ústí
n.L.,.....
- v blízkosti surovin, hutěmi a chem.průmyslem
- Ostrava, Kladno, Karviná, Orlová, Frýdek-Místek, nově vybudovaný Havířov, Most, Chomutov, Teplice
na důležitých železnič.tratích
- Přerov, Pardubice, Brno...
aktivitami významných osobností
- Zlín, Hradec Králové...
úpadek měst nezapojených do nových trendů
- Jihlava, Kutná Hora, Jáchymov, Jinřichův Hradec, Opava, Chrudim, Písek
Po 2.sv.válce rozsáhlá výstavba panelových sídlišť na okrajích průmyslových center a
snaha o decentralizaci průmyslu (Vsetín, Valašské Meziříčí, Žďár n.S....), která měla pozastavit odliv obyvatel z neperspektivních oblastí (Vysočina, Jižní Čechy, Moravsko-Slovenské pohraničí)
tento trend jen zpomalilo
Vývoj vnitřní migrace po r.1989
urbanizace v Česku již 15 let stagnuje (75%)
nově se uplatňuje suburbanizace – stěhování obyvatel z měst na předměstí (vyšší kvalita života a zdravější životní prostředí - spíše trendem střední a vyšší vrstvy obyvatel)
Rozrůstání měst zapříčinil vznik
aglomerací (vzájemně blízkých a funkčně propujených sídel, kde jedno dominuje) :
- největší Ostravská, Brněnská, Pražská...Zlínská, Olomoucká...
Podíl obyvatel v aglomeracích a jejich jádrech
Vymezení venkovského prostoru
Index vývoje počtu obyv. 1991-2008
Intenzita bytové výstavby 1997- 2008
Pohyb obyv. podle krajů 1991-2000
Pražská aglomerace
• Vyhláška č. 561/2006 Sb. do ní zahrnuje tyto města a obce: Hlavní město Praha + 20 obcí
• Takto vymezená aglomerace má rozlohu 772,3 km² a 1 346 321 obyvatel k 1. 1. 2012. Samotné hlavní město Praha pak má rozlohu 496 km² (64 % celé aglomerace) a 1 241 664 obyvatel (92 % celé aglomerace) k 1. 1. 2012
Ostravská aglomerace
• Vyhláška č. 561/2006 Sb. do ní zahrnuje tyto města a obce: Ostrava, Bohumín, Doubrava, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald a Rychvald.
• Takto vymezená aglomerace má rozlohu 248,1 km² a 505 362 obyvatel k 1. 1. 2012. Samotné město Ostrava pak má rozlohu 214,23 km² (86 % celé aglomerace) a 299 622 obyvatel (59 % celé aglomerace) k 1. 1. 2012
Brněnská aglomerace
• Vyhláška č. 561/2006 Sb. do ní zahrnuje tyto města a obce: Brno, Adamov, Bílovice nad Svitavou, Kuřim, Lelekovice,Česká, Modřice, Ostopovice, Podolí, Popůvky, Rozdrojovice, Řícmanice, Šlapanice a Troubsko.
• Takto vymezená aglomerace má rozlohu 328,1 km² a 420 338 obyvatel k 1. 1. 2012. Samotné město Brno pak má rozlohu 230,22 km² (70 % celé aglomerace) a 378 965 obyvatel (90 % celé aglomerace) k 1. 1. 2012
Sídelní struktura obcí v číslech
• Sídelní struktura České republiky se vyznačuje značnou roztříštěností
• Typický je velký počet relativně malých obcí
• V roce 2009 bylo v ČR celkem 6 249 obcí.
• Nejvíce lidí žije v Praze 1,23 mil.(15%)
• dále pak v městech od 20 000 do 49 999 ob (1,2 mil.ob = 15%).
• 5 stotisícových měst (Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc) soustřeďuje celkem 1,05 mil ob.(13%).
• Průměrná velikost obce v ČR =1 635 ob.
• Mediánová velikost obce 382 ob. (tzn.1/2 obcí má velikost menší než 382 ob.)
Velikost obcí a podíl obyvatel
• obce do 1000 ob. – 80% =17,2% popul.• obce do 2000 ob. – 90% =26,1% popul.• obce s více než 10 000 ob. – 2,1% =
54,2% popul.• obce s 2000 -9 999 ob. – 7,9% =19,7%
popul.• obce více než 100 000 ob. (5) =20,8%
popul.
Podíl obyvatelstva ve velikostních skupinách obcí podle krajů v r. 2001
Vývoj počtu obyvatel ve velikostních skupinách obcí podle krajů v letech 1991-2001
Vývoj počtu ZSJ podle velikostních skupin v letech 1980-2001
Funkce sídel
• venkovská sídla– převažující zemědělská funkce (ovlivňovala i
ráz venkovské zástavby – hospodářská stavení) ustupuje fci obytné (za prací do měst dojíždí až 80% obyvatel vesnic do velikosti 2000 ob.)
– od 60 let 20.st výrazně narůstal rekreační význam vesnic (chatařství a chalupářství)
– obnova a rozrůstání vesnic na okrajích velkých měst (suburbanizace)
• města– budována jako střediska řemeslnné výroby a
obchodu– funkce obranná (vojenská) – městské hradby,
zrušeny a rozrůstání měst (průmysl.revoluce)– průmyslová funkce (výhodou napojení na
dopravní síť – železnice, splavné toky) dnes ustupuje fci
– služeb– centra územní srpávy
• V současnosti nejdynamičtější rozvoj funkcí spojených se službami:
– kulturní (multikina, divadla, muzea...)– zábavní (restaurace, kavárny, disco, sport.
zápasy...)– obchodní (dnes vytěsněna na okraj měst)– zdravotní a sociální péče
jiné funkce– průmyslová (dnes vytěsněna na okraj měst)– státní správy, samosprávy– dopravní– rekreační
Charakteristická je stupňovitost - čím větší sídlo, tím větší nabídka druhů služeb a vyšší počet zařízení a větší rozsah zázemí (spádové oblasti)
Urbanistické zóny měst
• historická jádra – většinou domy z 16.-18.st. s pozdně gotic., renesančními a barokními fasádami
• nová městská centra – vznikala s rozvojem průmyslu v blízkosti hist.jádra(sídla bank, hotely, divadla, správní budovy,
bydlení pro vyšší vrstvy – důraz na estetické hledisko – historizující slohy, secese)
mnohdy předcházelo bourání starých měst.částí
• obytné zóny s různou kvalitou bydlení:
– dělnické činžovní čtvrti X rodinné domy a vily s dostatkem zeleně pro vyšší střední třídu obyv.(Masarykova čtvrť.....)
– v 50. letech se nedostatek bytů řešil rychlou výstavbou uniformních panelových sídlišť
– od 90 let min.st. vícepodlažní domy stavěny s ohledem na estetic.kritéria (Majdalenky, ...) a
hlavně rozvoj výstavby rodinných domů na okrajích měst a okolních vesnic
- někde využítí chátrajících objektů a ploch (brownfields) uvnitř měst k novým funkcím (Vaňkovka, nová knihovna v Hradci Kr....)
- sporná je výstavba nových průmyslových zón (Modřice...) a nákupních center na okrajích měst (staré se bourají nebo plní jinou fci – tržnice, sklady..)
Staré Brno 1924
Helceletova ul. – bývalá německá úřednická
čtvrť
původní německé domy na severní straně Všetičkovy ulice
funkcionalismus v
Masarykově čtrti (kostel
sv. Augustina
z roku 1935)
činžovní dělnický dům
budování sídliště LESNÁ (Brno)
Novodobé paneláky –Líšeň, Molákova
Administrativní členění území ČR
V roce 2009 bylo v ČR celkem 6 249 obcí.Nejvíce lidí žije v Praze 1,23 mil.(15%)dále pak v městech od 20 000 do 49 999 ob
(1,2 mil.ob Olomouc) soustřeďuje celkem 1,05 mil ob.(13%).
= 15%).5 stotisícových měst (Brno, Ostrava, Plzeň,
Liberec,
10 největších měst ČR:
Pokračuje snižování počtu obyvatelstva ve velmi malých obcích (do 200 ob.) – vymíráním, i v městech od 50- 100 tis. – suburbanizací. Naopak roste počet obyv. ve velkých vesnicích a malých městech.
Praha 1 233 211
Brno 370 592
Ostrava 307 767
Plzeň 169 273
Liberec 100 914
Olomouc 100 373
Ústí nad Labem 95 289
České Budějovice 94 936
Hradec Králové 94 497
Pardubice 89 892
Havířov 83 558
ČR je podle ústavy rozdělena na 14 krajů (vč.Prahy) - mezistupeň mezi vládou a obcemi s řadou pravomocí (řízení školství, zdravotnictví , kultury, silnice nižších tříd....)
Okresy – jako článek státní správy zrušeny (některé speciální instituce však zachovány př.- soudy, hygienic.stanice, úřady práce...) , slouží také jako územní jednotky pro statistické vyhodnocování obyv.
Obce s rozšířenou působností (205): nejnižší správní jednotky ČR se základními službami (finanční a stavební úřady, vydávání průkazů...) – nahradily většinu funkcí okresů
Tajenka vám prozradí, že největší rybník v České republice se jmenuje…(víceslovné odpovědi se píší bez mezer)
1. 2. největší město v ČR2. Kraj ČR s největším počtem obyvatel
3. 51. nejlidnatější město v ČR4. Stát s nejdelší hranicí s ČR
5. Řeka s největší plochou povodí v ČR6. Největší jezero v ČR
7. Kraj ČR s nejmenším počtem obcí8. Místo v ČR s nejvyšší naměřenou denní maximální teplotou vzduchu v roce