one direction news - december 2012

Na začátek byste měli vědět, že se náš tým oslabil o naši šéfredaktorku, ale pouze na toto číslo. Jak všichni víte, je prosinec a ten patří čistě Louisovi, který tento měsíc slaví narozeniny. Samozřejmě to neznamená, že bychom nějak zapomněli na ostatní, to rozhodně ne

Slovo redaktorky

Little Mix, britská dívčí skupina, bere svět hudby útokem! Jejich cesta začala minulý rok v pěvecké soutěži X-Factor, do které se všechny přihlásily jako sólové zpěvač-ky. Poté, co je zformovaly do skupiny a mnoha změnách ve složení se z Perrie Edwards, Jesy Nelson, Jade Thirlwall a Leigh-Anne Pinnock staly Rhythmix. Bohužel ne na dlouho. Jejich jméno se shodovalo s názvem brightonské charitativní hudební organizace a ve čtvrté live show byly donuceny ho změnit. A jak vám jistě došlo, staly se z nich Little Mix. Něco málo o…

Perrie Louise Edwards se narodila 10. července 1993 v South Shields Debbie Duffy a Alexandrovi Edwardsovi. Momentálně více jak půl roku chodí s miláčkem milionů dívek, Zaynem Malikem z One Direction. Stále se o ní říká, že je usměvavá, veselá a když vejde do místnosti, celou ji rozzáří. Zároveň, ale umí být i „nechutná“, jak sdělila Jesy: „Dělá takovou tu věc, že si krkne a foukne vám to do obličeje. Nesnáším to! Přijde mi to ne-chutné.“

Z okolí 1D

Jessica Louise „Jesy“ Nelson se 14. června 1991 narodila svobodné matce Janis Nelson a má tři sourozence. Po přidání se k Little Mix si prošla kyber šikanou, kvůli její postavě. Ačkoliv ji to ničilo a během natáčení video deníků, se rozplakala, zvedla hlavu a šla dál za svým snem. Jejím přítelem je Jordan Banjo z taneční skupiny Diversity a Perrie, Jade a Leigh-Anne velmi obdivují její beatbox. Jade Amelia Thirwall udělala radost svým rodičům krátce po Štědrém dni, 26. prosince 1992 a narodila se stejně jako Perrie v South Shields. A stejně jako Jesy, svobodně matce. Své štěstí v X-Factoru zkoušela dvakrát a teprve napo-třetí jí to vyšlo. Chodí se Samem Craskem z taneční skupiny Diversity. Jako nejmladší je benjamínkem skupiny a holky jí často říkají, že vypadá jako postava od Disneyho.

Leigh-Anne Pinnock, 4. října 1991, je z Buckinghamshire. Má dvě starší sestry

a její rodiče se v roce 2009 rozvedli.

Před Little Mix pracovala jako servírka v Pizza Hut. Při prvním živém přenosu

předvedla svůj rap, pro který si jí mnozí oblíbily.

Pro teď s nikým nechodí a je obrovskou fanynkou Justina Biebera.

Už od první live show, kdy oslnily s hitem

Super Bass od rapperky Nicki Minaj, bylo

všem jasné, že to dotáhnou daleko. Avšak

většina pochybovala o tom, že by mohly jako

první skupina, za celou existenci soutěže,

soutěž vyhrát.

11. prosince, po odzpívání čtyř finálních pís-

ní, byly oznámeny jako vítězky a zároveň

představily svůj první „výherní“ singl Can-

nonball od Damiena Riceho, který se umístil

na prvních příčce britské hitparády.

Ať tak nebo tak, nezáleží na tom, jestli se umístili poslední nebo první, ale na tom, jestli se dokážou prosa-dit. V průběhu letošního roku získaly statisíce fanoušků, kterých toto léto po představení jejich originální písně Wings, přibilo a stejně tak i po vydání singlu DNA. 16. listopadu představily na charitativní akci Children In Need píseň Change Your Life a po mnoha měsících strávených ve studiu o tři dny později vyšlo jejich debutové album DNA. S jeho nahráváním začaly během prosince 2011 a bylo dokončeno v září tohoto roku. Je směsicí old school popu a R&B a některé skladby nám připomenou hity z devadesátých let. Na rok 2013 mají naplánované turné a rozhodně o nich neslyšíme naposledy. Jejich pole „působnosti“ totiž pomalu, ale jistě překračuje hranice Evropy!

Janet

Z okolí 1D

Na den 27.11. jsem měla lístky do Berlína na koncert Eda Sheerana. Jak probíhal můj výlet? To se dozvíte v mém článku. Můj výlet začal už v pondělí 26.11. kdy jsem se z Prostějova (město kousek od Olomouce) musela dostat do Teplic (kousek od Prahy). Vyjela jsem v 9 hodin ráno a do Teplic jsem přijela kolem třetí hodiny odpo-ledne. Během cesty se nic zajímavého nestalo, kromě toho, že vlak měl půl hodinové zpoždění, tudíž jsem v Praze spěchala, abych stihla vlak do Teplic. Všechny adrenalinové situace ovšem začali až v úterý ráno v Teplicích. Vstávaly jsme kolem půl šesté ráno aby jsme se stihly namalovat, obléct a nasnídat a vyšly s předstihem na vlak, který nám jel do Ústí nad Labem, odkud jsme jeli do Berlína. Všechno bylo fajn, ale přibližně půl hodi-ny před odjezdem Nikol – kamarádka, se kterou jsem jela – zjistila, že nemá občanku, tudíž by ji nepustili přes hranice. Nikol začala zuřivě hledat občanku a já jen stála v ústraní a pozorovala ji, protože mi to všechno nějak nedocházelo. Když už nám ale časově hořelo „u prdele“ zapojila jsem se do hledání i já a nakonec i máma Nikol. Pokoj jsme prohledali přibližně desetkrát, jestli ne víckrát, když v tom si Nikol vzpo-mněla, že občanku má ve sklepě, v deskách, které měla na sraze. Okamžitě tedy vystřelila z bytu a běžela do sklepa, zatímco já sbalila všechny naše věci, oblékla se do bundy a šla čekat ke dveřím, kam Nikol bě-hem minuty přiběhla i s občankou a okamžitě jsme vyrazily. Cestu na nádraží, která obvykle trvá 15 minut, jsme stihly za rekordních 6 a ještě jsme čekaly na vlak. Naše ranní líčení bylo sice z poloviny pryč, ale hlavní bylo, že jsme vlak stihly a do Ústí na autobus jsme to stihly také. Tam si ještě koupili na cestu pití a šli čekat na autobus od Student Agency, který nás měl zavést do Berlína. Po příjezdu do Berlína jsme zjistily, že jsme tam dřív, než jsme plánovaly, takže jsme v pohodě jely na hotel se ubytovat. Tam jsme se přemalovaly a přečesaly, doupravily detaily a vyrazily na další cestu směr Star-bucks a Bubble Tea. Když už jsme měly i oblíbené nápoje rozjely jsme se směr koncertní hala. Samozřejmě bychom to nebyly my, kdybychom dvakrát nesedly na špatné metro, ale všechno jsme stihly a k hale jsme

dorazily pořád v dobrém čase. Nejdřív jsme měly strach, že už tam bude spousta holek čekajících na Eda, no na naše překvapení jich tam bylo minimálně. Sedly jsme si tedy k nim, spokojeně si upíjely našeho kafe a později i bubble tea a jelikož přicházelo čím dál více lidí, stouply jsme si před bránu, kudy měli pouštět dovnitř. Během nějaké dvouhodinové čekací doby jsme si krásně zanadávaly na bolest nohou a na Němky, no i to-hle nás trošku zabavilo a čas, kdy měli otevírat dveře se blížil. Kolem půl 6 před halou bylo přibližně 600 lidí a my stály v prvních 20 lidech, protože jsme zkrátka chtěly první řadu a jsme Češky, který se prorvou kamkoliv. Když tedy opominu fakt, kdy při vstupu nakonec chtěli i občanku a já jsem ji ve stresu lovila tak rychle, že se mi kabelka vysypala na zem, takže jsem svoje věci hledala mezi nedočkavýma nohama Ně-mek, a ztratila víčko od pudru a další už nenalezené věci, měly jsme první řadu. Bylo to neskutečný, no do-opravdy jsme ji měly a jediné co nás čekalo, bylo mačkání v davu při čekání na začátek celého koncertu. V půl osmé přišel na pódium předskokan, o kterém jsem ani nevěděla, že tam má být. Jmenoval se Passen-ger a musím říct, že mě během chvilky rozbrečel i přesto, že jsem nikdy neslyšela ani jednu jeho písničku. Byl úžasný, měl nádherný hlas a celkově působil strašně sympaticky, no jenom co přišel Ed, tak jsme na nějakého Passengera zapomněly.

Ed přišel na pódium přibližně o půl 9. Vlastně nemusel nic dělat a jenom co jsem ho uviděla, jsem propadla v neskutečně hysterický pláč. Nechápala jsem, že jsem od něj sotva 5 metrů a že ho doopravdy uvidím. Když tedy celý koncert odstartoval s jednou z mých nejoblíbenějších písniček Give Me Love, myslela jsem, že to neustojím. Za celý koncert zazněly písničky jako Drunk, Lego House, You need me I don’t need you, My heart is on fire, Kiss me, U.N.I., The A Team, cover písničky Be My Husband kdy zpívalo i publikum a tvořilo to dokonalý efekt a Wayfaring Stranger, kdy si Ed oddělal mikrofon od pusy a zpíval do 3000 davu úplně sám. Když koncert skončil, s Nikol jsme se začaly poflakovat po hale. Pořád jsme čekaly, jestli Ed přijde a bude rozdávat autogramy a fotit se nebo co. Nakonec jsme uviděly Passengera a tak jsme šli za ním, Nikol si ne-chala podepsat českou vlajku a já lístek, vyfotily jsme se s ním a šly dál. Respektive jsme si stouply k zábranám a čekaly. Měly jsme v plánu čekat tak dlouho, dokud Ed nepřijde a my neukořistíme podpis s fotkou, no všechno se začalo komplikovat, když přišla ochranka a začali zábrany posouvat stále více k východu a my se pořád a pořád posouvaly. Když na chvilku celý proces posouvání zastavili, musela jsem si kleknout, protože se mi udělalo neskutečně špatně. Být totiž nějaký 2 hodiny a půl bez pití, v zadýchané

Koncert Eda Sheerana

místnosti kde se na vás z každé strany někdo mačká není příjemné. Bylo mi tak špatně, že jsem myslela, že na místě omdlím. Dokonce za mnou přišel jeden chlápek z ochranky a ptal se mě, jestli mi je hodně špatně a jestli nechci zavolat záchranku. To samozřejmě nebylo v úvahu, protože bych neviděla Eda. Tak jsem se tedy zvedla, poděkovala mu se slovy, že to není nutné a šli jsme se s Nikol dál poflakovat po hale. Nakonec za námi přišel vyhazovač s tím, že už zavírají halu a máme odejít. S Nikol jsme byly neskutečně zklamané, ale nic jiného nám nezbývalo. V rychlosti jsme si tedy koupily reklamní předměty Ed Sheeran, respektive Nikol kupovala. Koupila si mikinu a mě silikonový náramek jako dárek na Vánoce. Po nakoupení jsme se vybrali před halu, kde si Nikol nasadila mikinu a bundu a vlastně všechno co se dalo, protože se udělala neskutečná zima. Přece jenom bylo 12 hodin v noci a byl listopad. Jenom co jsme se co nejvíce oblékly a pobalily se, vyšly jsme směr metro. V tom jsme ale uviděly menší skupinku lidí u brány, která vedla do dvora, ve kterém stál Edův autobus. Nemusely jsme nic říkat a oka-mžitě jsme se k nim přidaly. A tak jsme strávily další dlouhou hodinu venku a čekaly na Eda. Mezi čekáním jsme několikrát musely jít stranou, protože ze dvora vycházeli lidé a vyjížděly auta a v tom všem jsme se s Nikol dostaly přímo k bráně. Já si musela znovu kleknout, jelikož mi bylo opět špatně a pořád se to stup-ňovalo. Když jsem si po chvilce stoupla a Nikol mi začínala říkat nějakou vtipnou scénku o tom, že by bylo supr kdyby teď Ed přišel a viděl, jak si chladíme obličeje o bránu a vypadáme jako krávy, vlastně jsem ani moc neposlouchala. Proč? Bylo to jako čistý blesk z nebe, zkrátka se 10 metrů před bránou objevily dvě postavy, jedna měla kapuci. Já v té chvíli začala hystericky žduchat do Nikol s jediným slovem, které se po-řád opakoval. „ED ED ED ED NIKOL TO JE ED ED ED OMG ED.“ Ano, přicházel doopravdy Ed Sheeran s jeho manažerem. Otevřeli bránu, Ed s ním vyšli ven, manažer spočítal kolik je tam lidí a řekl nám, že Ed nám rozdá podpisy a fotky a půjdou pryč. S Nikol jsme byly neskutečně šťastné, nejen že se to neskutečně dlou-hé čekání vyplatilo, ale byly jsme hned mezi pěti prvními osobami, kterým se Ed věnoval. Nechala jsem si podepsat lístek a úplně zmatená jsem ho poprosila o fotku. V tom úžasu jsem bohužel spletla i úplně oby-čejnou anglickou větu jako „Can I take a picture with you“ a řekla jsem „Can I took the picture with you“ tudíž si o mě Ed celou dobu musel myslet, jak jsem hloupá a nevzdělaná. Spolu s Edem jsem se vyfotila a přišla na řadu Nikol. Ta ho samozřejmě uchvátila její angličtinou, řekla mu, že jsme přijely až z České Re-publiky jen kvůli němu a on ji objal. Vyfotili se spolu, on jí podepsal Českou vlajku a šly jsme bokem. V tu chvíli jsme se příšerně rozbrečeli. Vždyť to byl Ed Sheeran s kým jsme se momentálně vyfotily a stály od něj pár centimetrů. První věta, kterou jsme si řekly, ale byla „Cítila jsi, jak krásně voněl?“. Doopravdy, tu vůni nezapomenu snad nikdy. Dokonce vím i název té voňavky, protože to není nijaká luxusní Gucci, ale úplně obyčejná voňavka, kterou seženete v DM.

I když už jsme s Nikol měly podpis i fotku, stále jsme stály kousek od hloučku a sledovaly celou tu scénu. Nikol se rozhodla zavolat naší ka-marádce Julči a slíbila jí, že zkusí přijít za Edem, aby ji pozdravil do telefonu. To znamená, že jsme k Edovi doopravdy přišli podruhé. Nechaly jsme si podepsat kryty na mobil a Nikol Eda požádala, aby Juli pozdravil. Řekl jen zmatené: „Hello“ no v telefonu se okamžitě spustil pláč. Chtěly jsme se ještě jednou vyfotit, protože naše první fotky byly bez blesku, tudíž jsou rozmazané a chtěly jsme fotku lep-ší, no manažer s Edem se s námi rozloučili a odešli pryč. My s Nikol jsme se sbalily a vydaly se konečně

na metro. Udělaly jsme ale tři kroky a znovu jsme se zastavily a začaly si fotit všechny podepsané věci. Byli jsme zkrátka šťastné a úplně jsme zapomněly, jaká byla zima.

Poté už jsme se doopravdy vydaly na hotel. Zastavily jsme se ještě v McDonaldu na „večeři“ a poté na met-ro, které, jak jsme zjistily, už o půl druhé ráno nejelo. Vydaly jsme se tedy skoro přes celý Berlín pěšky. To už mě vážně nálada přešla a já myslela, že Nikol zabiju. Všechno ale dopadlo v pořádku, nakonec jsme jely autobusem a šly spát. Další den jsme se šly v klidu nasnídat, sbalily jsme si věci a vypadly z hotelu do města. Měly jsme v plánu jít nakupovat, no plány se změnily, my si sedly do Starbucks a začaly si upravovat fotky a dávat je na Face-book. Když jsme se potom konečně rozhodly jít nakupovat, řekly jsme si, že nejpozději musíme metrem vyjet o půl 5, abychom stihly autobus zpátky do Česka. Nebudu to prodlužovat, autobus jsme nestihly. Bo-hužel jsme znovu podlehly vůni McDonaldu, šly jsme si koupit jídlo na cestu a autobus jsme zkrátka nestih-ly. Bylo čtvrt na 6 a my jsme stály bez peněz na berlínském autobusovém nádraží. Nejdřív jsme byly úplně v pohodě, snědly jsme si náš potřebný McDonald, no potom přišel stres. Otázky jak se dostaneme domů, co řekneme rodičům, kde počkáme, byly úplně normální a zazněly snad milionkrát. Nakonec jsme se roz-hodly, že si půjdeme sednout do Starbucks, uděláme twitcam a až zavřou, půjdeme čekat na nádraží. Když jsme dorazily do Starbucks a začaly twitcam, měly jsme dobrou náladu. Nikol napsala tátovi do ČR, aby nám koupil lístky na další autobus, který jel o čtvrt na 2 v noci. Když nám ale napsal, že mu to koupit nejde, začaly jsme lehce panikařit. Všechno se to ale vystupňovalo, když kolem osmé hodiny šla Nikol na záchod a prodavačka jí řekla, že zavírají a že musíme odejít. V té chvíli jsem propukla v pláč, sbalila jsem si věci a vypadla s Nikol ven. Bylo 8 hodin a my neměly lístky na autobus, neměly jsme peníze a musely jsme čekat do čtvrt na 2 v noci. Bylo to nepředstavitelné a my vážně začaly panikařit. Nebudu to protahovat, lístky nám nakonec koupila naše kamarádka Eliška a napsala nám číslo objednávky s tím, že ho máme na-diktovat, až přijede autobus. To nás celkem uklidnilo a my si šly stoupnout na Vánoční trhy, co byly v Berlíně. Bylo půl 10 a my se neskutečně nudily. V tom Nikol došlo, že wifi ve Starbucks je zaplá nonstop, tudíž bychom mohly udělat twitcam. Ano, byli to šílený nápad udělat twitcam venku v Berlíně, ale bylo to pořád lepší než jen stát a odpočítávat minuty. Přišly jsme tedy ke Starbucks, já zapnula netbook, zapnula twitcam a poslala odkaz na stránku #czechdirectioners. Během chvilky jsme měly 200 lidí co na nás kouka-lo a my měly dobrou náladu. Seděly jsme ve vchodu do Starbucks ať na nás neprší a smály jsme se vážně všemu. Holky nám posílaly povzbudivé sms i tweety a nám bylo fajn. Na twitcamu jsme strávily dvě hodi-ny, než se mi vybil netbook. Bohužel jsem twitcam ani nestihla uložit, což mě štve, protože to byla skvělá podívaná. Když se nám tedy netbook vypl, bylo kolem půl 12. Pobalily jsme se a jely jsme se podívat k hale, kde hrál Ed. Vlastně nevím, proč jsme tam jely, alespoň jsme ovšem zabily čas. Když jsme odcházely od haly, vydaly jsme se raději dříve než později na nádraží. Byla 1 hodina v noci a my už tam čekaly. Netrvalo dlouho a au-tobus přijel, my nadiktovaly číslo lístků a vydaly jsme se spokojeně směr Ústí nad Labem. Tam jsme přijely během chvilky, mě osobně se to zdálo jako 5 minut a tam jsme čekaly na vlak do Teplic, který nám jel během deseti minut. Když jsme přijely do Teplic, sedly jsme si k notebooku na twitter a poví-daly si. Jely jsme vlastně nonstop bez spánku, tedy pokud nepočítáte to ležení v autobuse z Berlína. Když se blížilo půl 9, sbalila jsem si věci a s Nikol šla na nádraží, odkud jsem se vydala na svoji cestu domů do Prostějova. A tak skončil celý můj výlet za Edem Sheeranem. Za celý „pobyt“ jsem napsala nějakých deset hodin, na co doopravdy nejsem zvyklá, takže jsem si doma lehla a nebyla ničeho schopná. I přesto všechno ale ničeho nelituju. Vždyť mám podpis a fotku s jedním z nejlepších zpěváků, co víc si přát?

Dommie

Koncert Eda Sheerana

19. 11. byl více než důležitý den v existenci 1D, vystoupení na Royal Variety Performance, které se poprvé vysílalo 3. 12, v den jejich koncertu v Madison Square. A proč? Měli totiž možnost vystoupit před samot-nou královnou. V zákulisí se dokonce vyfotili i s Robbiem Williamsem.

Právě 22. 11 na německých Bambi Awards přibila do sbírky One Direction další cena.

Už pár hodin před začátkem předávání cen bylo za zábranami u červeného koberce plno. Fanynky využili Bambi Awards konající se v Dusseldorfu jako možnost setkat se s One Direction. S transparenty netrpělivě čekali na příchod jejich idolů a křičeli při tom jejich jména. A nečekali dlouho. Krátce poté se kluci dostavili a šílenství vypuklo. Každá se snažila upoutat jejich pozor-

nost, jen pro jedno slovo, pohled nebo podpis. Pro tu chvíli, ale měli smůlu. Ukořistili je moderátoři a dělali

s nimi rozhovor.

Němečtí fanoušci měli to štěstí, že je

One Direction navštívili už potřetí za

poslední dva měsíce, o čemž se

v rozhovoru také mluví. Jako obvykle

je i zmíněna jejich cesta X-Factorem

a plány na Vánoce. Jak řekl Niall:

„Hodně jíst, hodně pít, hodně spát.“

Po rozdání pár autogramů bylo na

čase odebrat se do velkého sálu, kde

se celá show měla konat.

Už od začátku bylo velmi jasné, kdo

si cenu Pop International odnese.

Jen krátce po MTV Europe Music

Awards, ve kterých vyhráli

v kategoriích Best New Act, Best UK

& Ireland Act a Biggest Fans se k nim

připojila Bambi Award za Nejlepší

mezinárodní pop. A to zaslouženě.

Svou účast doplnili vystoupením s prvním singlem z jejich druhého alba Take Me Home, Live While We’re

Young a hned poté letěli zpět do Londýna. Ačkoli byli pozváni na afterparty, s poděkováním odmítli.

Listopad a prosince byli rozhodně rušné měsíce. Kluci vydali Také Me Home, dělali různé promo akce a

také vystoupili v americkém a britském X-Factoru. První fotografie je z amerického X-Factoru, kde vystou-

pili s Live While We‘re Young a Little Things a ty další z finále britského X-Factoru, které se konalo 9. 12. a

vítězem se stal James Arthur.

News

Jeden jediný týden a rovnou dvě vystoupení v Madison Square Garden. To první, 3, 12, bylo hlavním mez-níkem jejich kariéry a velmi emocionální. Do New Yorku se sjeli rodiny, přítelkyně… A všichni se poté sešli na afterparty.

News

A to druhé, Z100 Jingle Bell Ball.

Objevilo se i dost nových photoshootu a fotky najdete na následujících stranách :)

Louisova narozeninová oslava se konala v tomto sídle, které slouží zároveň i jako hotel. Oslavy se zúčastnili jen Harry, Liam, Louisova rodina a několik přátel.

News

Lottie a její kamarádky krátce před oslavou.

Louis na oslavě.

Všichni víme, jaký je Louisův oblíbený čaj. A Louis k narozeninám obdržel svůj vlastní. Výhoda být hvězdou.

Dodateč-ně bych za celou redakci chtěla Louisovi popřát vše nej-lepší. Ani nevíš, jak moc tě všichni máme rádi!

Harry na Louisově oslavě. Říká se, že on je ten, který se o celou party zasloužil.

News

Měli jsme to štěstí, že se jen pár dní před svátky objevily fotky z videoklipu Kiss You. Ten by měl vyjít na začátku ledna, nejspíše hned sedmého. Sami kluci sdělili, že se při natáčení velmi bavili a je to podle nich ten nejlepší videoklip, který zatím dělali.

News

Kluci se zúčastnili finále amerického X-Factoru, kde vystoupili jak jinak, než s Kiss You.

Perrie a Zayn trávili Vánoce společně v Londýně. A jelikož jsou Vánoce hlavně o rodině, tak je s nimi trávili i Zaynovi sestry, jeho mamka a také máma Perrie. Doniya od nich dostala kabelku Prada a mobil, stejně tak i Waliyah. Jaké bohaté Vánoce.

Mamka Perrie Debbia a Zaynova sestra Safaa.

Není pochyb o tom, že Perrie a Zayn svůj vztah berou vážně. Trish (Zaynova mamka) si o Perrie myslí, že by byla perfektní snacha a všichni už se považují za jednu velkou rodinu.

Walyah a Doniya druhý den vyrazily s Perrie na nákupy a hned se pochlubily fotkami na instagramu. →

Že by Niall a Harry vyrazili spolu nakupovat? Každopádně je vidět, že si svátky ve společnosti svých přátel řádně užívají. Obzvlášť Harry.

News

Ti, co stále tvrdí, že se Louis změnil a myslí jen na sebe a peníze, neví, co mluví. Ačkoliv má už tolik peněz, že by je mohl rozdávat, nestará se jen o sebe , ale i o ty, kteří už takové štěstí nemají. U Louise je totiž už tak nějak zvykem, že daruje peníze dětské nemocnici Bluebell Wood (charitativní fotbalový zápas, zmínily jsme se o něm v prvním čísle). Dětem v této nemocnici udělat na letošní Vánoce radost dortem s věno-váním. Není pochyb o tom, že má velké srdce.

News

Louisova sestra Daisy dostala k Vánocům 1D onesie a vyfotila se v ní před stromkem, který zdobili Louis, Eleanor a Jay. Jestli máš zájem o 1D onesie (u nás se tomu říká prostě dupačky) na jejichž výrobě se podíleli sami kluci, podívej se na onepiece.com

Kluci jsou už od dob X-Factoru velkými fanoušky onesies. A nejsou sami, spousta celebrit tomuto tren-du podlehla. Není divu, jsou neuvěřitel-ně pohodlně. Pokud se zalíbili i vám, podívejte se po nich na internetu. Občas je mývají i v F&F nebo GATE.

Jak na to

Když jsem si procházela nápady, co pro vás vymyslet do tohoto

čísla, napadlo mě udělat takový ‚malý‘ povánoční dáreček. Je to

rámeček s fotkou. Budete potřebovat 4 bužírky, nůžky, drátek,

fotku a lepící pistoli.

Jako první si udělejte uzel na bu-

žírkách a vypracujte hranaté scou-

bidou ze 4 bužírek. Pokud je to pro

vás novinka, řiďte se následujícím postupem. Dvě bužírky na-

proti sobě (na obrázku černé) přehněte. Potom mezi nimi pro-

pleťte červené a utáhněte. ▲

Toto udělejte

co nejvíckrát

to půjde. Měl

by vám vznik-

nout takový-

to scoubi. →

Ten můj byl dlouhý asi 13 cm. A byl docela krátký. Pokus-

te se radši udělat takového 16cm hada. Poté si rozmotej-

te uzel a zasuňte do jednoho konce maličký drátek. ▼

Nakonec zbývá slepit oba konce

a trpělivě čekat než budou dr-

žet, přilepit ke scoubi fotku,

zastřihnout ji kolem ‚hada‘ a

zkrátit bužírky ať nejdou vidět.

Pokud se vám bude chtít, může-

te připevnit i jakokdyby takový

háček. Stačí jenom kouskem

bužírky protáhnout drátek a

připevnit ho k rámečku pistolí.

←

Evča

Mnozí mají za to, že v Louisově rodině je to prostě a jednoduše složité. Popravdě? Není!

Louis se narodil 24. prosince 1991 v Doncasteru, Jo-hannah Poulston a Troyovi Austinovi. Ne všichni, ale ví, že Louis se nenarodil jako Louis William Tomlin-son, ale Louis Troy Austin. Po rozchodu jeho rodičů Louis převzal jméno svého nevlastního otce. Má pět nevlastních sester, čtyři z matčiny strany, Charlotte, Felicite, Daisy a Phoebe (dvojčata) a Geor-gii ze strany otce. V rozhovorech ale zmiňuje sestry čtyři. Proč? Jak sama Georgia sdělila, jde jen o rodin-né problémy. A přiznejme si. Která rodina nemá pro-blémy? Jako dítě účinkoval v pár filmech a seriálech, ale vždy do byli spíš jen ty malé role. Navštěvoval školu Hall Cross, z které odešel, ale po-té, co na nové škole nezvládl zkoušky (A levels), se na ni vrátil a zopakoval si ročník. Právě na této škole si zahrál pověstného Dannyho Zuka ze známého filmu Pomáda. Právě tato školní hra ho dovedla k tomu, aby se přihlásil do X-Factoru. Podle Louise na něj měl v mládí největší vliv Robbie Williams. V rozhovoru s časopisem Now sdělil: „Vždycky jsem Robbieho miloval. Je drzej a projde mu všechno. A jeho vystoupení jsou neuvěřitelná.“ Louis je také velkým fanouškem Eda Sheerana a po-pisuje ho jako fenomenálního.

Louis inspiroval svou mladší sestru Lottie, která se teď chce stát zpěvačkou. Prý už zalo-žila vlastní kapelu, s kterou by se ráda přihlá-sila do X-Factoru. Uvidíme, jestli zapůsobí stejně jako její bratr. U Tomlinsonů často dají na rodinné večeře. Není nad to sejít se s celou rodinou při vyni-kající večeři. Součástí rodiny se už stala i Ele-anor (po roce chození s Louisem ani není di-vu) a Martin (červené pruhované tričko), pří-tel Lottie.

Ačkoliv Louis už ne-má na svou rodinu tolik času jako dřív, snaží se s nimi trávit každou volnou chvíli. Sám říká, že nejlepší na tom, že je teď slavný je, že může svém rodině a přáte-lům koupit, co chce a udělat jim tak radost. Například Fizzy kou-pil k Vánocům MAC pudr, daroval jí pou-kázku v hodnotě 275 liber na nákup v Topshopu a 60 liber v hotovosti.

The Tomlinsons

Louis a jeho sestra Georgia. Jak sama sdělila, moc často se nevídají.

The Tomlinsons

Louisovy sestry před společnou dovolenou ve Francii. Felicite, dvojčata Daisy a Phoebe a Lottie.

16. díl – ‚Drsný rozchod‘

Z Las Vegas jsme zamířili do Phoenixu a pak do Californie. Mezi mnou a Harrym to skřípalo, ale neřekl, že to se mnou chce skončit. Celý ten incident s Louisem si nechal vysvětlit, ale asi tomu moc nevěřil. Moc tomu nepomáhalo to, že kde jsem byla já, byl i Louis. Já už se jen psychicky připravovala na příjezd Georginy. "Kdo pro ni pojede?" zamávala jsem Harrymu rukou před obličejem. Trhl sebou a podíval se na mě. "Kam?" Normálně bych mu řekla něco ironického, ale to poslední po čem jsem toužila, bylo se s ním hádat. "Na letiště." "V kolik?" Podívala jsem se na hodiny. "Mineta Airport, jedenáct hodin. Máš to akorát, než dojedeš." "Hm." Kývl a zvedl se. "Mám jí něco říkat?" Pokrčila jsem rameny. "Řeknem jí to spolu." "Ok, asi za hodinu jsem tu. Ahoj." "Ahoj." Když odešel, oddechla jsem si. Nerada jsem s ním mluvila takhle. Jako bychom byli cizí. Hned po tom, co Harry odešel, mi do pokoje vletěl naštvaný Louis a mávala přede mnou novinami. "Zbláznil se?" "Četlas to?" vztekal se. "Víš, když mi tím takhle máváš před ksichtem, tak toho moc nepřečtu." Řekla jsem ironicky. Rádoby klidně mi podal noviny. "Cože?!" vyjekla jsem. "To si snad dělaj prdel, ne?!" Věnovali nám celou dvojstránku. Byla plná našich fotek z bazénu a všechno vypadalo ještě divněji vzhledem k fotce, kde byl Louis jen v boxerkách, tisknul se ke mně a něco mi šeptal. "Hvězdu britsko - irské kapely One Direction už očividně rozchod s Eleanor Calder nebolí a našel si za ni náhradu." Četla jsem nahlas. "Podařilo se nám zjistit, kdo je ta záhadná dívka. Osmnáctiletá Katherine Crown se slavnou boy-band spolupracuje od dubna tohoto roku. Je jejich asistentkou a fotografkou zároveň. Pro miláčka všech dívek Louise Tomlinsona, ale zřejmě nebude jen tím. Co by na to řekl tvůj přítel, Kat?" "Už chápeš, proč jsem tak naštvanej?" podíval se na mě. Svěsila jsem hlavu. "Harry mě zabije!" odmlčela jsem se. "Harry? Co ten s tím má společnýho?" divil se. "Teda Thomas!" opravila jsem se rychle. "Je to v hajzlu!" Očividně mi nevěřil. "Ale jinak hezký fotky ne?" vtipkoval. Vražedně jsem se na něj podívala. "Fakt vtipný. Můžeš mě nechat o samotě?" Pokrčil rameny a odešel. Svalila jsem se na postel a zírala na ten článek. Jak si někdo může vymyslet takovou kravinu? Doufala jsem jen v to, že to neviděl Thomas a Harry. Ale při mém štěstí… Na Twitter jsem pro jistotu radši ani nešla. Poslední, co jsem chtěla, byly nenávistné vzkazy posedlých fanynek. Ozvalo se klepání. Pane Bože, už jsou tady, prolítlo mi hlavou. Vyskočila jsem z postele. "Dále!" Přesně jak jsem čekala. Ve dveřích stála Georgina. "Katty!" skočila na mě a věšela se mi kolem krku. Jakmile jsem uviděla její nadšení z toho, že mě vidí, tak nějak se mi ulevilo.

Odtáhla jsem se od ní. "Jsi krásně opálená." "Viď." Zasmála se. "A musím ti toho spoustu říct." Řekla záhadně. Významně jsem pohlédla na Harryho. "Fajn. Za chvíli jsem zpět." Hned, jak se za ním zavřeli dveře, mě Georgina strčila na postel a spustila: "Zamilovala jsem se a to fest!" "Jo, to všichni víme." Vzdychla jsem otráveně. "Ježiš." Ťukala si na čelo. "Samozřejmě ne do Harryho!" Vytřeštila jsem oči. "Do koho?!" "Jmenuje se Robbie, je mu 23 a je to zpěvák. A je naprosto úžasný." Zasnila se. "A přiletěl se mnou. No prostě je ta-dy." Vrátila se zpět na zem. Kdyby mi mohly oči vypadnout z důlků, tak už jsou venku. "A co Harry?" Mávla rukou. "Stejně jsme spolu byli jako bychom spolu nebyli." Zavrtěla jsem hlavou a povzdychla si. "Kdy mu to řekneš?" Podrbala se ve vlasech. "V tom je ten háček. Musím jít za Robbiem a moc by mi pomohlo, kdybys mu to řekla ty." Uvnitř mě to vřelo. "Děláš si prdel? Ty s ním chodíš, ne já!" "Klid!" ušklíbla se. "Jen mu to prostě řekni." "Fajn." Odsekla jsem. "Ale dlužíš mi!" "Díky!" zajásala a objala mě. "Musím jít. Uvidíme se večer, jo?" "Ok, napiš mi." souhlasila jsem otráveně. "Čus!" rozloučila se a vyletěla ze dveří. V hlavě mi to šrotovalo. Jak se mám rozejít s klukem, s kterým chodím, za moji nejlepší kamarádku? "Hej, tak co?" nakouknul Harry dovnitř. "Pojď dál." Zašklebila jsem se. Sedl si ke mně a upřeně na mě zíral. "Tak co?" Pokrčila jsem rameny. "Nevím, jak ti to říct, ale…" "Ale?" divil se. "Mám se s tebou rozejít." "Cože?" nechápal. "Jak jako rozejít? Proč se se mnou chceš rozejít?" Začala jsem se smát. "Ne já s tebou, blázne. Georgina s tebou." Skoro jsem slyšela, jak Harrymu spadl kámen ze srdce. "Ani nevíš, jak jsem se lekl." "Tebe ani nezajímá proč?" zazubila jsem se. "Ne, proč?" vyplázl jazyk. "Našla si nějakýho zpěváka." Vysvětlila jsem. "A prý jste spolu stejně chodili, jako byste spolu nechodili." Kývl hlavou. "Georgina asi preferuje 'drsný rozchod'." Ušklíbl se. "Proč mi to neřekla sama?" Pohodila jsem hlavou. "Zeptej se jí, ne mě." Harry se zatvářil uraženě a svalil mě na záda. Držel mě za zápěstí a dýchal na mě. Naskočila mi husí kůže. "Harry." Zašeptala jsem. Usmál se. Jako by všechny události posledních pár dnů byly pryč. "Co říkáš na to stát se oficiálně přítelkyní Harryho Stylese?" "Cože?" vyhrkla jsem. "Co tak najednou? Ještě před hodinou jsi na mě sotva promluvil. "No jo." Znervóznil a pustil mě. "Došlo mi, že jestli s tebou vážně chci být, tak ti musím věřit. Ale když jsem viděl ten článek v novinách, byl jsem dost na pochybách." Vyjekla jsem. "Tys ho viděl?" "Jo, ale nevěřím tomu. Fotky jsou sice pravý, ale ten článek?" smál se. "Tak co? Budeš moje přítelkyně oficiálně?" Políbila jsem ho na rty a dotáhla se od něj. "To si piš, že budu!"

17. díl – Přítelkyně Harryho Stylese

"Jak dlouho ještě budeš u toho zrcadla? Jdeme jen na večeři, Kat." smál se Harry. Vystrčila jsem hlavu z koupelny. "Jo, ale sami. Jako pár, víš. Nemůžu jít jen tak." Ušklíbla jsem se a zalezla zpět do koupelny. Nanesla jsem si na rty lesk a prohlédla se. Chtěla jsem, aby vše bylo perfektní. Bála jsem se, že něco zkazím. "Tak co?" vyšla jsem ven a zatočila se. Šaty se mi zavlnily a já se zasmála. "Páni," otevřel ústa. "Vypadáš nádherně. Přijdu si vedle tebe jako bezdomovec." "No jo. Budeš mi dělat ostudu." Vtipkovala jsem. "To sis nemohl vzít aspoň červenou kravatu, ať nějak vypadáš?" kárala jsem ho z legrace. "Červené kravaty nevedu. Budeš se muset smířit s tím, co máš." Zazubil se a vzal mě za ruku. "Můžem?" Přikývl jsem a vzala si psaníčko. "Můžem." Přišla jsem si až moc vymóděná na večeři. Měla jsem na sobě večerní róbu červené barvy, vlasy vyčesané do elegant-ního drdolu a perfektní make - up. Protože tak to mělo být. Perfektně. Šli jsme do losangeleské restaurace Animal. Usadili nás u jednoho z nejlepších stolů a přinesli nám jídelní lístek. "Líbí se ti tu?" zeptal se Harry a chytil mě přes stůl za ruku. "Vypadá to tu hezky." Pousmála jsem se. "Jen by na mě nemuseli všichni tak divně koukat." Harry se hlasitě zasmál. "Na to by sis měla zvyknout." Zavrtěla jsem sebou. "Tak to je skvělý." Harry se na mě povzbudivě usmál a pevně mi stiskl ruku. "Máte vybráno?" přistoupil k nám číšník. Podala jsem mu naše jídelní lístky. "Dám si chřest se šunkou a sýrem. K pití obyčejnou vodu." Vše si zapsal a otočil se k Harrymu. "A vy pane?" "Specialitu šéfkuchaře a vodu." Číšník pokýval hlavou a odešel. "Víš," začal Harry. "Myslím, že by ses měla seznámit s mou mámou a sestrou." "Co - cože?" vykoktala jsem. "Nebo snad nechceš?" lekl se. "Jasně, že chci!" ujišťovala jsem ho rychle. "Jen jsem to nečekala." "Takže chceš?" svitla mu v očích naděje. "Chci. Určitě chci. Jen řekni kdy." Pousmála jsem se. "Tak fajn." Řekl potěšeně. "Hned jak se vrátíme do Anglie." "Nejdřív bych se měla rozejít s Thomasem." Zašklebila jsem se. "Myslím, že to už za tebe udělal tisk." Podotkl. Zhrozila jsem se. "To není dobrý!" Pohladil mě po ruce. "Klid!" Zhluboka jsem se nadechla. "Když já nevím jak. Dva roky jsou dlouhá doba." "Já vím." Povzdychl si. "Ale jsem s tebou." "Díky." Usmála jsem se. "Co budem potom dělat?" Harry na mě mrkl. "Vím, co bychom mohli dělat." Mávla jsem rukou. "Popřemýšlím o tom." Harry se na mě podíval psíma očima. "Víš, jak mě ničíš?"

"Jo, matně tuším." Uznala jsem se smíchem. "Kat!" ozval se rádoby pohoršeně. Vyplázla jsem na něj jazyk. "Znáš to. Kdo si počká, ten se dočká." HARRY Svlékl jsem Kat sako a líbal ji na krku. "Jsi tak krásná." Rozpustila si vlasy a přitáhla si mě k sobě. "Ani nevíš, jak dlouho si tohle představuju." "Miluju tě. Už od první chvíle, co jsem tě spatřil." Zašeptal jsem jí do ucha. Cítil jsem, jak jí naskočila husí kůže. "Taky tě miluju." Vzdychla. Jemně jsem ji kousl do lalůčku a dál ji líbal na krku. Zachvěla se. Rozepl jsem jí šaty a ty z ní pomalu sklouzly. Stála přede mnou jen ve spodním prádle. Vydechl jsem. "Jsi jako anděl." Zasmála se a otočila se ke mně zády. Přitiskl jsem se k ní a bloudil svými rty po jejím těle. Zastavil jsem se u rozepíná-ní podprsenky a po chvíli váhání jsem ji rozepl. Kat se ke mně otočila a nevinným hlasem řekla: "Proč ty jsi ještě oblečený?" Svlékla mi tričko a stáhla ze mě džíny. Myslel jsem, že asi umřu, jak moc jsem j chtěl. Boule v mých boxerkách byla větší a větší a já viděl, jak to Kat pobavilo. Přimáčkla se ke mně a vášnivě mě líbala. Přišel jsem si jako v sedmém nebi. Tak moc jsem po ní toužil. Chytil jsem ji kolem pasu a ona mi obtočila nohy kolem boků. Hodil jsem ji na postel a lehl si k ní. Významně jsem se na ni podíval. "Vážně to chceš?" Přikývla. "Ani nevíš jak." Stáhl jsem jí kalhotky a sobě boxerky. Překvapeně na mě koukala a dala mi možnost obdivovat její krásné tělo. Opatrně jsem na ni nalehl a pomalu ho do ní zasunul. Vyjekla a zaryla mi nehty do zad. "Pane Bože!" "Jsi v pohodě?" ujišťoval jsem se. "Víc než v pohodě." S každým mým pohybem vzdychala víc a víc. "Miluju tě!" Umlčel jsem ji polibkem a celé si to užíval. Nepředstavoval jsem si, že to bude tak skvělé. Oba jsme byli ve stejnou chvíli. Lehl jsem si vedle ní a spokojeně jí položil ruce na břicho. "Miluju tě." Otočila se ke mně. "Tak tohle znamená být přítelkyně Harryho Stylese?" ptala se zvědavě. "Nejen to." Cvrnkl jsem ji do nosu. Obrátila se na záda a jen tak koukala do stropu. Oba jsme jen tak vedle sebe leželi nazí. Slova nebyla potřebná. Oba jsme to cítili stejně. Jako by nás sex ještě víc sblížil. Chytil jsem ji za ruku. "Jsi úžasná." "A stejně tak ty." Zasmála se. "Nepředstavovala jsem si to takhle. Už ani nevím, čeho jsem se bála." "Ty ses bála?" zazubil jsem se. "Jo." Přikývla. "Že si v posteli nebudem rozumět." "Myslím, že si rozumíme víc než dost." Zasmál jsem se a políbil ji do vlasů. Oba jsme byli tak zabráni sebou, že jsme si nevšimli, že nejsme sami. "Kat?" uslyšel jsem zklamaný hlas. Kat vyskočila do sedu s hrůzou v očích a zakryla se dekou. "Thomasi!" "Takže ne jen Louis, ale i Harry?!" zakřičel. Kat se leskly oči. "Vysvětlím ti to." Podíval se na mě. "Ty ne. On bude vysvětlovat!"

18. díl – Romantik

V hlavě jsem si neustále přehrávala sobotní události. Smutek v Thomasových očích a vztek. Myslela jsem, že Harryho zabije, ale on se na nás jen opovržlivě podíval a odešel. Takhle jsem se s ním rozejít nechtěla. "Jsi v pohodě?" ptal se Harry. Odhrnul mi vlasy z krku a políbil mě. "Ne." Odsekla jsem. Harry se ode mě naštvaně odtáhl. "Já tady vlastně vůbec nemusim být!" "Tak si jdi! Nikdo tě tu nedrží." Řekla jsem a odvrátila se od něj. Pokrčil rameny. "Nevím, proč se tak chováš, ale vtírat se ti nebudu. Nazdar." S tím odešel. "Bože," povzdychla jsem si. "Proč zrovna já?!" Z nudy jsem šla na Twitter. Už jsem na něm dlouho nebyla a bála se těch tweetů, co tam budou. Zadala jsem přihlašovací údaje a klikla na Přihlásit. Má upozornění byla přeplněná. Očekávala jsem samé nenávistné vzkazy, ale byly spíše pozitivní a závistivé. V každém druhém se mě ptali, jak jsem dokázala oblbnout oba, Harryho a Louise, nebo jestli si je follownu. Followla jsem jen pár zajímavých lidí a napsala tweet: Jen aby bylo jasno, nechodím s @Louis_Tomlinson, oficiálně chodím s @Harry_Styles. Tak se přestaňte ptát :D xx Na to mi odepsala moje sestra Vic: Přeju ti to ségra! Xx Ze 100 tis. Followers na 600? Začínáš být celebrita! :D Napsala jsem jí: Haha, celebrita :D Vtipný xx Chybíte mi! :-* Vypnula jsem Twitter a odložila notebook. Zakručelo mi v břiše. "Čas oběda." Převlékla jsem se z pyžama do legín a trička, obula si balerínky, vzala si mobil a peníze a vyšla ven. Dole v hotelu byla menší restaurace a tak jsem šla do ní. Samotné se mi nikam nechtělo. Hned, jak jsem vešla, uviděla jsem Louise. Všechny stoly byly obsazené a on seděl sám. "Můžu?" usmála jsem se. "Jasně." Vzhlédl. Odsunula jsem židli a sedla si naproti němu. "Kde jsou ostatní?" "Nevím." Pokrčil rameny. "Tak ty prý chodíš s Harrym?" Bylo mi jasné, že se to dozví, ale na takovou otázku jsem nebyla připravená. "Jak to víš?" Divně se na mě podíval. "Kat, já nejsem blbej. Navíc se o tom všude píše." "Všude?" divila jsem se. "Jo, noviny jsou plný vašich fotek. Nevím proč, ale myslel jsem, že…" "Že co?" přerušila jsem ho. "Katherine, ty víš, že tě mám rád." Smutně se na mě kouknul a chytil mě za ruku. Vyprostila jsem tu svou a zavrtěla se. "Louisi…" "Co?" ohradil se a snažil se mě znova chytit. "Louisi!" okřikla jsem ho. "Když mě máš tolik rád, proč ses přede mnou tahal s Eleanor?!" "Jako by to něco změnilo." Zakroutil očima. Naštvala jsem se. "Něco změnilo?! Teď jsme třeba mohli být spolu!" Zvedla jsem se od stolu a naštvaně se na něj podívala. "Srovnej si to v hlavě, Louisi! Nejsem žádná hračka! Nazdar!" Přemýšlela jsem nad tím, jak jsem si to mohla takhle posrat u lidí, které mám nejradši. Nejdřív Thomas, pak Harry a nakonec Louis. Bylo mi do breku. Ležela jsem na posteli a zírala do blba. Potřebuju kamarádku, pomyslela jsem si. A zrovna v tu chvíli vešla Georgina.

"Zlato, prý ses pohádala s Louisem?" sedla si ke mně a objala mě. "Jo," podívala jsem se na ni smutně. "Jestli se tomu dá říkat hádka. A taky s Harrym." "Ty to vedeš holka." Ušklíbla se. "Viď." Zasmála jsem se ironicky. "Kdys mi vlastně chtěla říct, že chodíš s Harrym?!" ozvala se uraženě. "Jsme nejlepší kamarádky a já se to dozvím z Twitteru." "Promiň." Omluvila jsem se. "Bylo to dost chaotický." "Já se nepodívat po sto letech na Twitter a nebýt toho trendu, tak to ani nevím." Smála se. "Jakej trend?" nechápala jsem. "Tys to neviděla?" divila se a už mi podávala notebook. Rychle jsem zapnula Twitter a podívala se na celosvětové trendy. A vážně, byli jsme tam. Já a Harry. Kat and Harry are flawless. Vehnalo mi to slzy do očí. Hlavně kvůli tomu, že už jsem tak bezchybní nebyli. "Co se stalo, Kat?" pousmála se a znova mě objala. Opřela jsem jí hlavu o rameno a vzdychla. "Proč nemůžu milovat jednoho kluka?" Zazubila se. "Protože by to bylo moc jednoduchý." Někdo klepal na dveře. "Můžu?" nakoukl Harry dovnitř. Kývla jsem a Georgina se zvedla. "Nechám vás tu o samotě." Mrkla na mě. Jakmile Georgina odešla, Harry vešel s obrovským pugétem rudých růží. "Harry!" vydechla jsem, vyletěla z postele a skočila mu kolem krku. "Mě je to tak líto. Jsem strašně blbá!" šeptala jsem. Harry se odtáhl a konečně měl na tváři ten svůj drzý úsměv. "Já bych se měl omluvit. Vím, že to pro tebe teď není lehký a já ti zbytečně přidělávám starosti." Svěsila jsem hlavu. "Reagovala jsem přehnaně. Nejsem poslední dobou ve své kůži." Ošila jsem se. Harry odložil růže na postel a přistoupil ke mně. "Vím, co by tě zpět do tvé kůže dostalo." "Harolde!" smála jsem se. "Myslíš na něco jinýho než na sex?" "Jsme sice bezchybní, ale jsme zároveň jen lidi." Podotkl. "Navíc, usmiřovací sex prý utužuje vztah." "No jo," mlaskla jsem. "Ty to nějak znáš." Chytl mě za boky a přitáhl si mě k sobě. "Kat!" zaúpěl. Vzhlédla jsem k němu. "Ano Harry?" Najednou změnil názor a odtáhl se ode mě. "Co kdybychom si někam vyrazili?" "Hej!" zvolala jsem naoko uraženě. "Kdy?" "Zítra večer do nějakýho klubu." Navrhl. "Fajn. A sami?" Pokrčil rameny. "Klidně. Nebo řekni Georgině a může vzít i Robbieho." "Takže rande ve čtyřech?" ušklíbla jsem se. "Jen to rande ale." Chechtal se. "Jo, to se mi ulevilo." Pousmála jsem se. "No nic, musím za rukama, uvidíme se potom." Políbil mě. "Jasně, ahoj!" "A dlužíš mi usmiřovací sex!" zavolal za mnou. "Fakt romantik, Harry!"

19. díl – Thomas

Probudila jsem se vedle Harryho. Nechtěla jsem ho budit, ve spánku vypadal jako neviňátko, tak jsem vylezla z poste-le a šla do koupelny. V zrcadle mě zděsila ta unavená tvář. Měla jsem kruhy pod očima a mastné vlasy. "Takhle nemůžu nikam jít!" zvolala jsem zoufale. Svázala jsem si vlasy do culíku a dala si na obličej masku. Zkontrolovala jsem si nohy. "Oholený, v pohodě." Vlezla jsem do sprchy, rozpustila si vlasy a smyla si masku. Našamponovala jsem si vlasy a zpívala si: "I've tried play-ing it cool, but when I'm looking at you, I can't ever be brave, cause you make my heart race." Najednou mě někdo zezadu chytil. "Shot me out of the sky, you're my kryptonite. You keep making me weak. Yeah, frozen and can't breath." "Harry!" vyjekla jsem. "Co děláš se mnou ve sprše?!" "Ta písnička je jak o tobě." Ignoroval mou otázku. "Jo, dvakrát a barevně." Podotkla jsem ironicky. Začal mě líbat na krku. "Harry, to nemáš nikdy dost? To lochtá!" smála jsem se. "Když já tě tak chci!" zaúpěl a přirazil mě ke zdi. "Ty nadrženče pust! Nech si to na večer!" ječela jsem. Harry mě hned pustil. "Takže večer, jo?" "Jo, večer! A teď mě nech se osprchovat!" vystrkovala jsem ho ze sprchy. Naposledy mě políbil a pak vylez. "Tak večer, krásko!" poslal mi vzdušnou pusu. V klubu hrála tak hlasitá hudba, že jsem sotva slyšela své vlastní myšlenky. "Dojdem s Robbiem pro pití!" zakřičel Harry. Kývla jsem a nechala je jít. "Pojď, jdem tancovat!" táhla jsem Georginu na parket. "Už je to dlouho, co jsme se takhle bavily!" křičela jsem. "Hele." Georgina přestala tancovat a otočila mě směrem ke vchodu. "Do prdele!" zaklela jsem. Dovnitř vcházel Thomas a… A Christina?! Abych to vysvětlila. Christina byla kdysi dávno moje spolužačka a celkem dobrá kamarádka, jenže pak se snažila být ve všem lepší než já a naše kamarádství se změnilo spíš v nepřátelství. Oba si to hezky mířili k nám. Co dělá Thomas v LA? A s ní?! "Ahoj Kat, dlouho jsme se neviděly." Pozdravila mě ironicky. "Viď, strašně jsi m chyběla." Utrousila jsem s notnou dávkou sarkasmu v hlase. Christina se ke mně nebezpečně přiblížila. "Dej si pozor na jazyk, mrcho. Už nejsme ve škole." Zasyčela. "No nic, třeba na sebe ještě narazíme. Měj se." Ušklíbla se a i s Thomasem odešla. Ten s ní odkráčel jako poslušný pejsek. "Jak se mohl tak rychle změnit?" otočila jsem se k Georg. Pokrčila rameny. "Mám žízeň, kde jsou s tím pitím?" Zalétla jsem pohledem k baru. Harry tam oblboval nějakou holku a Robbie na něj čekal s naším pitím v rukách!" Přišly jsme k nim a vzaly si pití. "Odprejskni!" vražedně jsem se podívala na tu bloncku a ta vyděšeně utekla. Klasická barbie. Všechno na ní bylo fake. "My jdem tancovat." Oznámili Georgina s Robbiem. "Jasně, jděte." Mávl rukou Harry. "Žárlíš?" smál se. Probodla jsem ho pohledem. "Na ni? Vůbec!"

"Jsi sladká, když žárlíš." Tvrdil si svou. "Ale nemáš proč. Pro mě neexistuje žádná jiná. Jen ty. Víš, že bych ti nikdy neu-blížil." Podíval se na mě a hladil mě po ruce. "Fajn. Jdem se opít!" zvolala jsem nadšeně a Harry souhlasil. Zbytek večera proběhl poměrně v pohodě. Ochutnali jsme snad všechen alkohol, co nabízeli a Harry jako obvykle ukázal své nadržené já. "Chci tě!" šeptal mi pořád do ucha a objímal mě. Pořád jsem ho odstrkovala a byla tím dost otrávená, takže když při-šel Thomas s tím, jestli si s ním nezatancuju, brala jsem to jako vysvobození. Thomas mě chytl za ruku a tancovali jsme. Tak jako dřív, jako by se nic nestalo. Nebyla jsem zas tak opilá, ale za stříz-liva bych s ním tancovat nešla. HARRY Nevím, jestli si Kat myslela, že když jsem úplně na sračky, tak si nevšimnu, že na parketu oblejzá svýho bývalýho. To-ho, kterej nás nachytal po tom, co jsme měli náš první a nejúžasnější sex na světe. Alespoň já to tak cítil. "Vysmahni od mý přítelkyně!" zakřičel jsem přes hlasitou hudbu. Katherine na mě vyděšeně koukala. "Harry!" "Nechci, aby na tebe sahal!" "Byla to i moje přítelkyně, než jsi přišel ty, idiote." Ušklíbl se. Napřáhl jsem se a dal mu pěstí přímo na tvář. Jedna věc je sahat na mou holku a ta druhá říkat mi idiote. "Jdeme!" popadl jsem Kat za rameno a táhl ji ven z klubu.

Krev na ruce jsem otřel do svého trička a otočil k sobě Kat čelem. "Nechci, abys s ním mluvila!" Vytrhla se mi. "Umím se o sebe postarat!" "Já vím!" objal jsem ji. Před klubem stáli paparazzi a hned se na nás sletěli. Vzal jsem Kat a snažil se nás dostat k autu. "Jak dlouho jste spolu?" "Katherine, co váš přítel?!" "Co máte s Louisem? A proč má Harry na tričku krev?"' Z každé strany lítala jedna stupidnější otázka za druhou. Měl jsem strašný nervy, ale chtěl jsem nás jen dostat do au-ta. Otevřel jsem dveře, strčil Kat dovnitř a nasedl. "Andrew, jeď do hotelu!" vydechl jsem. Kat mi opřela hlavu o rameno. "Promiň Harry. Asi jsem s ním neměla tancovat. Jen jsem myslela…" Umlčel jsem ji polibkem. "Chápu tě." Vzhlédla. "Vážně?" Kývl jsem. "Možná jsem zpěvák, ale nejsem blbej!" "Hej!" bouchla mě do hrudi. "To jsem nikdy neřekla!" "Já vím." Lípl jsem jí pusu na nos. "To je dobře." Přitiskla se ke mně. Hladil jsem jí po vlasech. "Víš, že mi teď dlužíš další usmiřovací sex?" pošťuchoval jsem. Praštila mě do rozkroku a já zaúpěl. "Katherine!" okřikl jsem ji se smíchem. "Taky tě miluju." Řekla ospale. "Já tebe víc." Zašeptal jsem. Už spala. Netušil jsem, jak jsem mohl mít to štěstí a chodit s někým, tak úžasným, jako je Kat. Miluju ji. Vždycky budu.

20. díl – Nehoda

Pomalu jsem přestávala mít pojem o tom, kde jsme a kam pojedeme příště. Týden v LA uběhl až moc rychle a já se těšila domů. I když jsem netušila, kam "domů" vlastně pojedu. "Vypadáš unaveně." Přistoupil ke mně zezadu Harry a objal mě. Otočila jsem se k němu a pokusila se o úsměv. "Nejen, že tak vypadám, já unavená jsem. Nemám chuť nic dělat. Nej-radši bych zalezla do postele a týden z ní nevylezla." Harry na mě mrkl. "To s tou postelí by se dalo splnit, až na tu druhou část." "Proč jsi vlastně tady? Nemáš být na zvukové zkoušce?" uvědomila jsem si. "No, měl bych," pokrčil rameny. "Jen jsem si odskočil, abych se tě zeptal, co děláš odpoledne." "Hm, nic, proč?" "Víš, přijela moje máma s Gemmou a já jsem přes den docela zaneprázdněný." Poškrábal se ve vlasech. Vyděšeně jsem na něj koukala. "A to mi říkáš teprv teď?" "Ehm, no jo." Odkašlal si. Hodila jsem po něm polštář. "Jsi hroznej!" Zasmál se. "Taky tě miluju. Běžte se třeba najíst nebo tak." Zakroutila jsem očima. "Já už si nějak poradím." "Já věděl, že mě nezklameš! Jsi úžasná!" jásal a políbil mě na tvář. Povzdychla jsem si. "Jdi už nebo si to rozmyslím." Rychle vyskočil. "Uvidíme se večer. A držím palce!" "Jo, jasně, sbohem." Vystrčila jsem ho ze dveří a zavřela za ním. Hned jsem se vydala najít nějaké reprezentativní oblečení. Chtěla jsem na Harryho mámu a sestru udělat dojem. Otevřela jsem kufr a vytáhla modrou sukni do pasu a bílé tílko. Klasika. Už mě unavoval život po hotelech. Nemůžu se dočkat domova! Ještě téhož dne jsem seděla v restauraci s Anne a Gemmou. Nevím čeho jsem se bála, obě byly strašně milé a vypadalo to, že se jim také líbím. "Takže Katherine," odložila Anne příbory a otřela si rty do ubrousku. "Jak dlouho jsi s Harrym?" Ta otázka mě zaskočila, protože jsem to vlastně ani pořádně nevěděla. "Abych pravdu řekla, tak nevím. Všechno bylo dost chaotický a my to začali brát vážně teprve nedávno." Gemma se nahlas zasmála. "Pamatuju si, jak Harry přiběhl celý nadšený domů, když tě poprvé uviděl. Běhal po domě a křičel: 'Viděl jsem anděla!' A měl pravdu. Jste krásný pár!" "Jo, to je pravda." Doplnila ji Anne. "Jsem ráda, že je s tebou Harry šťastný. Přesně tohle potřeboval." Zčervenala jsem. Vážně jsem nečekala tolik chvály. "Nevím, co říct." "Neříkej nic." Mrkla na mě Gemma. "Dokud mému malému bratříčkovi neublížíš, jsme kamarádky." "To by mohlo fungovat." Zazubila jsem se. Anne se zvedla. "Dojdu zaplatit. Počkejte na mě venku." Vzaly jsme si své věci a vyšly před restauraci. "Tohle nám tu scházelo." Ušklíbla se Gemma. Paparazzi. "Jak to, že ví o každém našem kroku?" ptala jsem se jí šeptem. Pokrčila rameny. "Nevím, ale měla by sis zvykat. Budou se snažit na tobě najít i tu nejmenší chybičku." "Super." Hlesla jsem.

Gemma se na mě povzbudivě usmála a chytla mě kolem ramen. Zapózovaly jsme na pár fotek a podepsaly se pár lidem. "Proč chtějí i můj podpis?" hrozila jsem se. "I ty jsi teď 'slavná'." Prohlásila se smíchem Anne. Nervózně jsem se pousmála. Nevím, jestli tohle chci. HARRY "Hele!" přiběhl ke mně Niall a podával mi jeho mobil. "Co je?" smál jsem se a vzal si ho od něj. "Náš nový pár Karry to začínají brát velmi vážně. Pohledná Katherine Crown byla dnes spatřena s matkou a sestrou jejího přítele Harryho Stylese, když vycházely z luxusní houstonské restaurace. Vypadaly, že se výborně baví a ochotně nám zapózovaly na pár fotek. Milé fanynky, vzdejte to. Vypadají jako krásný pár, ale není pro tebe moc mladá Harry?" četl jsem nahlas. Ušklíbl jsem se a vrátil Niallovi mobil. Líbilo se mi tam to Karry. "Ale sluší jim to, ne?" podotkl. "Jo," přikývl jsem. "Vypadá to, že si dobře rozumí." Louis nakoukl do šatny. "Prý si můžeme dát pauzu." "Nekouknem na nějakej film?" navrhl Niall. "Proč ne." Souhlasil Louis. "Dojdu pro Zayna a Liama." "Asi nemá cenu vracet se na hotel, co?" otočil se ke mně Niall. "Koukneme se tady. Televizi a DVD přehrávač máme, sedačku taky." "Tak na co budem koukat?" skočil Zayn vedle mě. "Toy Story!" vykřikl Liam. "Liame!" okřikl jsem ho se smíchem. "Fajn." Svěsil hlavu. "Podíváme se na Muže v černém, stejně jste u toho na premiéře všichni spali." Navrhl Louis. "To říká ten, který z nás pěti, chrápal nejhlasitěji." Zazubil se Zayn. "Haha. Pusťte tam už něco!" zakroutil jsem očima. Louis vzal ovladač a zasunul do přehrávače nějaké cédéčko. Po pár vteřinách se na obrazovce objevil úvod našeho DVD. "Myslím, že teď jsme všichni spokojení." Usmál se a sedl si k nám. "Ani trochu." Zamumlal jsem a snažil se soustředit na obrazovku. Hlavou mi ale pořád lítaly různé myšlenky. Hlavně o Kat. Měl jsem z něčeho divný pocit. KAT Byla jsem víc než spokojená s tím, jak oběd s Harryho mámou a sestrou dopadl. Bála jsem se, že mě zavrhnou hned, jak mě uvidí, ale bavily se se mnou jako bychom se znaly věčnost. Do koncertu zbývalo několik hodin a tak jsem toulala po Houstonu. Chtěla jsem zavolat Harrymu, ale stejně by na mě neměl čas. Každý den jsem přemýšlela nad tím, kam náš vztah spěje. Jestli to takové, jaké to je teď, bude i za pár měsíců. A hlav-ně jsem se bála toho, že mi bude nevěrný. O sobě jsem věděla, že mu věrná budu, ale to samé jsem o něm říct ne-mohla. Vím, že jsem podvedla Thomase s Harrym, ale to bylo něco jiného. Každej den se kolem Harryho motají stovky holek a on je jen osmnáctiletý kluk, který se chce bavit a ne se vázat. Což všem dokázal v Austrálii. I když jsem si dny, a hlavně noci, s ním užívala, pořád jsem se něčeho bála. Miluju Harryho, ale pořád jsem i myslela na Louise. Tolik jsme se, od té doby co jsem s Harrym, odcizili. Jakoby se mi vyhýbal. Jakmile jsem někam přišla a byl tam i on, do pár minut byl pryč. Mrzelo mě to, když si uvědomím, jak dlouho ho znám. Z přemýšlení mě vytrhl náraz. Uviděla jsem dvě velká světla, vyletěla jsem na kapotu auta a pak dopadla na zem. Auto mě objelo, ani se neobtěžovalo zastavit. Stěží jsem dýchala a cítila, jak mi z čela teče krev. Přiběhla ke mně nějaká dívka a třásla se mnou. "Zavolejte někdo sanitku!" křičela. Zavřela jsem oči. Už jsem nedokázala mít je otevřené. "No tak, probuď se!" slyšela jsem ji zdáli. Chtěla jsem jí opovědět, ale z mých úst nevyšel žádný zvuk. Jen jsem pohnula rty.

HARRY "Harry, vole, vstávej!" křičel na mě někdo. "Mami, nech mě!" zahuhlal jsem a přetočil se na druhou stranu. "Kat je v nemocnici, idiote! A tebe to vůbec nezajímá!" ječel na mě Louis. Vyskočil jsem jako bych před pár vteřinami nespal. "Cože?!" "Ježiš, neptej se, všechno ti řeknu v autě. Kluci už čekají dole." Táhl mě. V nemocnici jsme byli během pár minut, ale přišlo mi to jako několik hodin. Já si v klidu spal, zatímco ona ležela ně-kde na silnici a… Vběhl jsem do nemocnice a zmateně pobíhal kolem. "Hledáme Katherine Crown, měla by tu někde ležet." Oznámil klidně Liam na recepci. Jak může být tak klidnej?! No samozřejmě, jeho přítelkyně to není. "Chodba vpravo, pokoj 8A." řekla mu sestřička. Ani jsem nečekal na kluky a vydal se za ní. Před dveřmi pokoje jsem se zhluboka nadechl. Bál jsem se toho, co za těmi dveřmi uvidím. Otevřel jsem dveře. Ležela tam na lůžku, napojená na přístrojích, bledá, vypadalo to, že nedýchá. Z očí mi tekly slzy. Stál jsem tam u ní a držel ji za ruku. "Harry." Poplácal mě Louis po zádech. Taky brečel. "Nemůže vás tu být tolik." Vešel do pokoje doktor. Kluci se začali zvedat a nechali mě tam. "Co je s ní doktore?" Podíval se do nějakých papírů a stoupl si ke mně. "Utrpěla šok a pár vnitřních zranění. Nevíme, co to udělá s její pa-mětí, ale snad bude v pořádku. Rozhodne o tom dnešní noc." Vydechl jsem. "Nevíte, co to udělá s její pamětí?" Doktor mou otázku ignoroval. "Už jsme kontaktovali její rodiče a policii." "Proč policii?" vzhlédl jsem vyděšeně od Kat. Doktor se ušklíbl. "Podle dívky, která to vše viděla, to byl úmyslné. Auto z místa činu odjelo. Slečna měla jedině štěstí, že se dostala do nemocnice, tak rychle. Rozhodně to nebyla nehoda." Ani jsem nechtěl pomyslet na to, kdo to udělal. Naše fanynky byly šílené, ale tolik?!

Všem našim čtenářům přejeme vše nejlepší do nového roku a doufejme, že bude mnohem lepší!

Lednové číslo můžete očekávat stejně jako to prosincové na konci měsíce!

one direction news - december 2012

Documents