http://one.arch.tamu.edu/news/2012/1/9/locomotive-rails-1896/

Zdokonalený parní stroj skotského vynálezce Jamese Watta byl nejprve užit při odčerpávání vody v dole a k pohonu dmychadel u vysokých pecí.

http://www.ict.mic.ul.ie http://en.wikipedia.org

www.ltscotland.org.uk

Vyzkoušej si, jak funguje model parního stroje, a zobraz si popis jeho jednotlivých částí:

http://www.parnistroj.czweb.org/schema.html

Koncem 18. století dochází ve Velké Británii k modernizaci bývalých manufaktur. Budují se nové továrny na textil. Původní spřádací stroje a mechanizované tkalcovské stavy na vodní pohon, které zpracovávaly tradiční vlnu a len i nově dováženou bavlnu, jsou převáděny na výkonnější parní pohon. Tento průlom ve výrobě, který s sebou přináší několikanásobné navýšení vyrobeného zboží za krátký čas, nazýváme průmyslovou revolucí.

http://inventors.about.com/od/indrevolution/ss/Industrial_Revo_7.htm

Spřádací stroj S. Cromptona z r. 1779 měl až 2000 vřeten. Mechanizované tkalcovské stavy obsluhovaly převážně ženy.

Podívej se, jak fungují tyto stroje: www.youtube.com – Spinning mull – Quarry Bank Mill April 2010

http://www.youtube.com/watch?v=RczuXg5nhMI&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=qNJQZ6Zu5L0&feature=related

Zavádění strojové výroby do dalších průmyslových odvětví vede ke zvyšování těžby uhlí a železných rud. Budují se vysoké pece, kde se z železných rud taví kvalitnější železo, vyrábí se litiny a ocel. Využívá se koks pro svou vysokou výhřevnost a další chemické přednosti při tavení.

http://www.magicaljourneys.com

Historická vysoká pec – Moira, Velká Británie

http://www.refrasil.cz/pouziti/metalurgiehttp://en.wikipedia.orgArkwright Masson Mills - továrna z roku 1804, Velká Británie

V průběhu 1. poloviny 19. století se Velká Británie stala nejvyspělejším průmyslovým státem na světě. Měla k tomu ideální podmínky už koncem 18. stol.: 1) vlastnila nejvíce kolonií (zdroj surovin a levné pracovní síly, mohla tam vyvážet hotové výrobky – odbytiště anglického zboží) 2) vlastnila nejpočetnější loďstvo (levná doprava) 3) měla dostatek pracovních sil – nejen v koloniích, ale i doma, kde lidé z venkova odchází do měst za prací 4) dostatek finančních prostředků (levná pracovní síla + rychlejší výroba + levná doprava + odbyt výrobků = zisk) 5) podnikatelé modernizují výrobu využíváním technických vynálezů.http://web2.uvcs.uvic.ca/courses/lawdemo/mod02/EMPIRE.htm

Porovnej stav britských kolonií v polovině 19. století s obdobím před před 1. světovou válkou

Na grafu vidíme, kolika procenty se na světové výrobě podílely některé státy světa od poloviny 18. stol. do konce 19. stol.

Nárůst podílu Velké Británie je po roce 1830 velmi výrazný.

http://en.wikipedia.org/wiki/Industrial_Revolution

Vytěžené uhlí a rudy bylo nutné ve velkém množství převážet do hutí a železáren. Na to však nemohly postačovat doposud využívané povozy. Hledal se nový způsob přepravy zboží, a tím se stává železnice s parními lokomotivami.

http://www.technikmuseum-online.de

Richard Trevithick – lokomotiva 1803 (8km/h)

George Stephenson – lokomotiva „Raketa“ 1829 (16km/h)

http://www.youtube.com/watch?v=50a_v51IgHw&feature=related

Podívej se, jak fungují tyto lokomotivy: www.youtube.com – PENYDARREN – Rocket in Hyde Park Pt 2

http://www.punchinout.com/vapor3d/penydarren.html

http://www.wwnorton.com/college/history/worlds-together-worlds-apart3/imaps/ch15/15_03/print.htm

Mapa zobrazuje průmyslová střediska a železniční síť v Evropě v roce 1850.

Mezi městy Darlington a Stockton vedla v roce 1821 první koňská železnice. V roce1825 se na ní objevují první vlaky tažené parními lokomotivami.

Mezi městy Liverpool a Manchester vedla v roce 1829 železnice, po níž se rovněž pohybovaly vlaky tažené parní lokomotivou.

Británie mění ráz krajiny – pokládají se kolejnice, budují se mosty a viadukty.

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Opening_Liverpool_and_Manchester_Railway.jpg

Viadukt na trati Londýn – Edinburgh z roku 1850.

http://www-mdp.eng.cam.ac.uk

Osobní přeprava z Liverpoolu do Manchesteru.

Maidenheadský železniční most postavený v roce 1838 v Berkshire nad řekou Temží představuje

nejširší a nejplošší cihlový most na světě

http://cs.wikipedia.org/wiki/Isambard_Kingdom_Brunel

Ribbleheadský viadukt v Yorkshiru měří 400 m a dosahuje výšky 32 m. Na jeho stavbě pracovalo po 7 let

6000 mužů. Dílo bylo dokončeno v roce 1876.

http://real-ale-reviews.com/tag/old-peculiar/

Výroba parovozů v 19. století rovněž navazuje na pokusy ze století předchozího. Už v roce 1769 se Francií „prohání“ rychlostí 4 km/h tříkolý parovůz, jehož autorem je Nicolas Joseph Cugnot [kyňo]. K zdokonalení parních automobilů přispěl i český vynálezce Josef Božek, který představil veřejnosti svůj parní vůz v roce 1815 (max. rychlost 15 km/h).

http://cs.wikipedia.org http://cs.wikipedia.orgNa internetových stránkách pařížského muzea Conservatoire des Arts et Métiers: www.artsemetiers.net

si projdi ukázku „Colection → Videos → Transports → Fardier à vapeur de Nicolas Joseph Cugnot, 1770“ i animace technických vynálezů z 1. poloviny 19. století

a na www.youtube.com – „1769 Cugnot Steamer in HD“ „Fardier à vapeur“

http://www.artsetmetiers.net/musee.php?P=191

http://www.youtube.com/watch?v=KP_oQHYmdRs&feature=related

http://cs.wikipedia.org http://cs.wikipedia.orghttp://www.auta5p.eu/katalog/bozek/replika_01.php

http://www.youtube.com/watch?v=rU3E5-zIPTo

Parní autobusy (omnibusy) začínají s přepravou cestujících koncem 20. let 19. století v Londýně. Jezdily rychlostí 13 km/h. Podle tehdejších dopravnách předpisů, které chtěly zajistit bezpečnou jízdu městem, bylo podmínkou, že před vozidlem musel běžet běžec s červeným praporkem.

http://online.wsj.com/article/SB10001424052748704479404575087364040934540.htmlhttp://www.hybrid-vehicle.org/hybrid-vehicle-first-auto.html

Model z londýnského muzea – autorem R. G. Gurney (1827)

Pomocí parních válců se zkvalitňuje úprava silnic, budují se mosty a tunely. Se stavbou kvalitnějších silnic je spojeno jméno skotského stavitele Johna Laudona McAdama. Došel k závěru, že „vozovka musí být zdvižena nad okolní terén, musí být opatřena odvodňovacími příkopy, urovnaný podklad má být pokryt“ dvěma vrstvami drceného kamene a jednou vrstvou štěrku. Poslední dvě vrstvy se musí uválcovat. http://www.yesteryeartoys.com/cgi-local/toycatalog.cfm?view=1312

Model parního válce -1. pol. 19. stol. Realismus – Gustave Courbet – Štěrkaři - 1849

http://www.avenuedstereo.com/modern/section_week05.htmhttp://www.yesteryeartoys.com/cgi-local/toycatalog.cfm?view=1312

http://museumvictoria.com.au

V roce 1802 skotský inženýr William Symington postavil první parní člun s lopatkovým kolesem na zádi nazvaný Charlotte Dundas.

Podívej se, jak fungují lopatková kolesa: www.youtube.com – Trivapor Dampfschiff Neuchatel - Dampfmaschine inkl. Schaufelrad a na níže uvedených www.bbc.co.uk připoj koleso k parnímu stroji

http://www.bbc.co.uk/history/british/victorians/launch_ani_paddle_steamship.shtml

http://www.youtube.com/watch?v=LdizVSOolo4

http://www.bbc.co.uk/history/british/victorians/launch_ani_paddle_steamship.shtml

V roce 1807 se v konstruování lodí prosadil Američan Robert Fulton. V Británii, kde studoval, zakoupil Wattův parní stroj pro svůj kolesový parník a po návratu do USA začal s pravidelnou paroplavbou na řece Hudson.

http://www.dec.ny.gov http://www.google.cz

Fultonův parník Clermont dříve zvaný „Severní řeka“ plul z New Yorku do Albany rychlostí 8 km/h proti proudu. Vzdálenost 240 km zdolal za tehdy rekordních 32 hodin. Díky českému vynálezci Josefu Resslovi byla později kolesa nahrazena lodním šroubem.

http://www.historycentral.com

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Clermont_replica.jpg Replika Fultonova parníku Clermont (1909)

Čapka F., Vykoupil L.: Dějepis – novověk, Nová škola, Brno 2009